52010DC0743

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 15.12.2010

KOM(2010) 743 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy

SEK(2010) 1539 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy

Digitální agenda pro Evropu[1] řadí eGovernment (elektronickou správu) do rozsáhlého souboru opatření, jejichž cílem je využívat výhod informačních a komunikačních technologií (IKT) v celé Evropě. V době značně omezených veřejných zdrojů mohou IKT veřejnému sektoru pomoci nalézat inovativní způsoby poskytování služeb občanům a přitom zvýšit účinnost a omezit náklady.

V rámci provádění prvního evropského akčního plánu eGovernment[2] si veřejné správy všech členských států vyměňovaly osvědčené postupy, což vedlo k řadě rozsáhlých pilotních projektů vyvíjejících konkrétní řešení určená pro použití pro přeshraniční nasazení v elektronických službách veřejné správy[3]. Internetová komunita odborníků z praxe[4] ustavená v roce 2002 dala podnět k diskusi zhruba 80 000 účastníků o potenciálu poskytování inovativních řešení v oblastech, jako je elektronická veřejná správa, zdravotní péče a sociální začlenění. Pokroku bylo dosaženo i v oblasti opětovného využívání informací veřejného sektoru[5] a využívání platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek, která umožňuje společnostem v celé Evropě nabízet služby orgánům veřejné správy mimo vlastní zemi[6]. Vznikají celoevropské systémy elektronické identifikace, které umožní lidem elektronický přístup k veřejným službám v celé EU[7].

Dostupnost inovativních technologií, jako jsou sociální sítě, zvýšila očekávání občanů ohledně reakční schopnosti všech druhů online služeb. Přeshraničních elektronických služeb veřejné správy je však jen několik, a i když jsou k dispozici, většina občanů EU se zdráhá je používat[8]. Zcela zjevně je třeba se přesunout k otevřenějšímu modelu designu, vytváření a poskytování online služeb a využít přitom možnost nabízenou spoluprací mezi občany, podnikateli a občanskou společností. Kombinace nových technologií, otevřených specifikací, inovativních architektur a dostupnosti informací veřejného sektoru může s menšími zdroji přinést občanům vyšší hodnotu.

Komise proto předkládá návrh druhého akčního plánu eGovernment, jehož cílem je uskutečnit ctižádostivou vizi obsaženou v prohlášení páté ministerské konference o elektronické veřejné správě („prohlášení z Malmö“[9]), které se dostalo podpory i v diskusi průmyslu[10] a občanů[11].

Podle ambiciózní vize by měly mít evropské orgány veřejné správy do roku 2015 „ reputaci, že jsou otevřené, flexibilní a pracují na svých vztazích s občany a podniky . Využívají elektronickou veřejnou správu ke zvýšení účinnosti a výkonnosti a neustále zlepšují veřejné služby způsobem, který splňuje různé potřeby uživatelů a maximalizuje veřejnou hodnotu, čímž podporují přeměnu Evropy ve špičkovou znalostní ekonomiku.“

Prohlášení z Malmö stanoví na příštích pět let pro všechny evropské orgány veřejné správy čtyři politické priority:

- Občanům a podnikům je umožněno používat služby elektronické veřejné správy navržené na základě potřeb uživatelů a vyvinuté ve spolupráci se třetími stranami, dále zlepšený přístup k veřejným informacím, posílenou transparentnost a účinné prostředky pro zapojení zúčastněných stran do politických procesů.

- Mobilita na jednotném trhu je posílena hladkým poskytováním služeb elektronické správy pro zřizování a provozování podniků a pro studium, práci, pobyt a důchod kdekoli v Evropské unii.

- Účinnost a výkonnost jsou podporovány ustavičným úsilím používat elektronickou správu za účelem snížení administrativní zátěže, zlepšení organizačních procesů a podpory udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky.

- Provádění politických priorit je umožněno vytvořením vhodných klíčových prostředků a nezbytných právních a technických předpokladů.

Vlády musí poskytovat lepší veřejné služby s pomocí menších zdrojů. K tomuto cíli a k zajištění nových a lepších způsobů zapojení občanů směřuje každá z výše uvedených politických priorit. Vznik nových technologií, jako jsou „architektury orientované na služby“ či propojení počítačů pro „cloud computing“ podpoří společně s otevřenějšími specifikacemi, které umožní větší sdílení, opakované použití a interoperabilitu, schopnost IKT hrát klíčovou úlohu v tomto úsilí o účinnost ve veřejném sektoru.

Jako součást úsilí celé Komise o podporu inteligentní, udržitelné ekonomiky Evropské unie, která podporuje začlenění, jak je stanoveno ve strategii Evropa 2020[12], přispívá tento akční plán ke splnění dvou klíčových cílů Digitální agendy pro Evropu, zejména:

- zpřístupněním do roku 2015 řady online přeshraničních služeb, což umožní podnikatelům zřizovat a provozovat podniky kdekoli v Evropě nezávisle na původním umístění a občanům studovat, pracovat, bydlet a pobírat důchod kdekoli na území Evropské unie,

- zajištěním, aby do roku 2015 využívalo 50 % občanů EU služby elektronické správy.

Vzhledem k tomu, že služby elektronické správy mají velký význam i pro podniky, klade si tento akční plán za cíl, aby do roku 2015 používalo elektronickou správu 80 % podniků.

ROZSAH AKčNÍHO PLÁNU

Cílem tohoto akčního plánu je co nejvíce využít doplňkovost vnitrostátních a evropských politických nástrojů. Podporuje přechod ze současné elektronické správy na novou generaci otevřených, flexibilních a společných služeb elektronické správy hladce fungujících na místní, regionální, vnitrostátní i celoevropské úrovni, které podpoří občany i podniky.

Pro podporu celoevropské spolupráce na elektronické správě existují závažné politické a ekonomické důvody. Společný postup prací na elektronické správě může přispět k překonání současné ekonomické krize účinnějším využitím veřejných zdrojů a snížením veřejných výdajů. Služby elektronické správy lze při koordinovaném úsilí a sdílení veřejných a soukromých zdrojů vyvíjet hospodárněji.

Vzhledem k ústřední roli národních vlád při provádění tohoto akčního plánu je hlavním úkolem Evropské komise zlepšit podmínky vývoje přeshraničních služeb elektronické správy poskytovaných občanům a podnikům bez ohledu na zemi jejich původu. K tomu patří vytvoření předpokladů jako je interoperabilita, elektronické podpisy (eSignatures) a elektronická identifikace (eIdentification). Tyto služby posilují vnitřní trh a doplňují legislativní akty EU a jejich účinnost[13] v řadě oblastí, kde mohou IKT zlepšit poskytování služeb, jako je zadávání veřejných zakázek, justice, zdravotnictví, životní prostředí, mobilita a sociální zabezpečení a podpora provádění občanských iniciativ[14] pomocí nástrojů IKT. Komise hodlá jít příkladem.

PRIORITY A čINNOSTI

Níže jsou navrženy různé činnosti související se čtyřmi určenými politickými prioritami včetně časového plánu. Lze je seřadit do tří skupin podle aktérů, kteří se jich účastní, a pravomocí stanovených ve Smlouvě.

- Tam, kde činnosti řídí členské státy s využitím vlastních zdrojů, bude Komise pomáhat zajištěním koordinačních a podpůrných činností. Navrhovaná opatření se zaměří na stanovení cílů spolu s členskými státy a na způsob, jak těchto cílů dosáhnout pomocí opatření, jako je výměna osvědčených postupů a informací, provádění studií a referenčního srovnávání.

- Pracují-li Komise a členské státy společně na vývoji, zavedení nebo zlepšení přeshraničních služeb , ujme se Komise iniciativy tam, kde jsou zapotřebí společné zdroje, a členské státy ponesou konečnou odpovědnost za provedení činností s využitím vlastních zdrojů. K navrhovaným opatřením bude patřit výzkum a vývoj, pilotní projekty, společný vývoj služeb členskými státy a přenos znalostí na trh.

- Tam, kde může Komise vytvořit výchozí podmínky , bude k navrhovaným opatřením patřit přijetí právních nástrojů, stanovení standardů, formulace společných rámců, zavedení obecných nástrojů, poskytnutí (opakovaně použitelných) technických modulů a zajištění interoperability.

Posílení uživatele

Posílením se rozumí zvýšení schopnosti občanů, podniků a dalších organizací aktivně se podílet na chodu společnosti používáním nových technologických nástrojů. Účinnost veřejných služeb a spokojenost uživatelů se mohou zlepšit, splní-li se očekávání uživatelů, že budou služby navrhovány lépe na základě potřeb uživatelů a ve spolupráci s nimi, kdykoli to bude možné. Posílením se rovněž rozumí, že by vlády měly poskytovat lepší přístup k veřejným informacím, zlepšit transparentnost a umožnit účinné zapojení občanů a podniků do procesu tvorby politik.

Služby navržené na základě potřeb uživatelů a služby podporující začlenění

Zvýšená účinnost elektronické správy znamená, že služby budou navrhovány podle potřeb uživatelů a při interakci a provádění transakcí s orgány veřejné správy budou flexibilní a personalizované. Například pro sledování přidělení přídavků a příspěvků, k zápisu do škol a na univerzity, k online žádostem o doklady a jejich obdržení, k podávání daňového přiznání online. Použitelnost služeb elektronické správy a přístup k nim by se navíc měly zlepšit poskytováním služeb elektronické správy více kanály (včetně internetu, televize, telefonu, mobilních zařízení, případně pomocí zprostředkovatelů).

2011-2013 | Komise bude podporovat členské státy při vývoji služeb elektronické správy navrhovaných podle potřeb uživatelů a zajišťujících sociální začlenění a dostupnost: sjednáním společných cílů a hodnotících kritérií s členskými státy, organizací výměny cenných zkušeností na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni na podporu dalšího zavádění, podporou účinných a konkrétních řešení pro dostupnost podle příslušných evropských a mezinárodních standardů (pokud existují) pomocí demonstrace. |

2013 | Členské státy budou vyvíjet personalizované online služby zahrnující funkce, jako je sledování průběhu transakcí s orgány veřejné správy. |

Společné vytváření služeb

- Sociální sítě a nástroje pro spolupráci (např. technologie Web 2.0) umožní uživatelům, aby při navrhování a vytváření veřejných služeb hráli aktivní roli. Přestože je počet služeb zaměřených na potřeby občanů zatím malý, neustále se zvyšuje, a tyto služby často vyvíjí organizace občanské společnosti na základě účinné spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem[15]. Je však třeba prozkoumat nejvhodnější nástroje a jak je použít k účinnému zapojení podniků, občanské společnosti a jednotlivých občanů.

V první řadě je třeba analyzovat techniky společného vytváření založené na IKT a jejich nákladovou účinnost a schopnost poskytovat vysoce kvalitní a spolehlivé veřejné služby. Jakmile bude toto jasné, cílem by mělo být zapojení třetích stran do vývoje služeb.

2011 | Na základě studie Komise nejprve posoudí, jak aktivně zapojit uživatele do procesu navrhování a vytváření služeb, a poté vypracuje doporučení/pokyny pro členské státy ve spolupráci s nimi. |

2011-2013 | Komise usnadní výměnu znalostí a zkušeností mezi zúčastněnými stranami a dohodne s členskými státy společné cíle v oblasti zavádění služeb pro spolupráci. |

Opakované použití informací veřejného sektoru

Veřejný sektor je „zlatým dolem“ informací[16]. Mnohé z údajů, které orgány veřejné správy shromažďují, se nepoužívají nebo slouží jen omezeným účelům. Uvolnění neosobních veřejných údajů (geografických, demografických, statistických údajů, údajů o životním prostředí atd.) zejména ve strojově čitelném formátu umožní občanům a podnikům nalézt způsoby jejich využití a vytvářet nové inovativní produkty a služby.

Komise a členské státy se zavázaly, že maximalizují hodnotu opakovaného používání informací veřejného sektoru, např. zpřístupněním nezpracovaných dat a dokumentů pro opakované použití v široké škále formátů (včetně strojově čitelných formátů) a jazyků a vytvořením portálů informací veřejného sektoru[17]. Činnosti v této oblasti budou propojeny s prováděním a přezkumem směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru[18], s přezkumem rozhodnutí Komise o opakovaném použití informací Komise[19] a budou probíhat v účinné spolupráci se skupinou pro informace veřejného sektoru[20].

2011 | Členské státy se dohodnou na společném souboru ukazatelů opakovaného použití informací veřejného sektoru. |

2011 | Komise provede studii s cílem posoudit, do jaké míry členské státy vyvinuly a zavedly otevřené datové katalogy a/nebo portály pro opakované použití informací veřejného sektoru (např. data.gov.uk). |

2011-2013 | Komise usnadní výměnu osvědčených postupů a osvětové činnosti a přijme vlastní interní strategii pro opakované použití informací veřejného sektoru na základě přezkumu rozhodnutí o opakovaném použití informací veřejného sektoru. |

2011-2012 | Komise provede přezkum směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru, jak stanoví Digitální agenda pro Evropu, a zváží možnost rozšířené strategie pro celoevropské opakované použití informací veřejného sektoru. |

Zlepšení transparentnosti

Transparentnost rozhodovacího procesu místních správ a při používání osobních údajů pomůže nastolit důvěru občanů a zvýší odpovědnost tvůrců politik. Přestože si mnohé členské státy kladou cíle v oblasti transparentnosti, společné evropské cíle doposud neexistují.

Průzkumy ukazují, že nové technologie a služby dovolující uživatelům sledovat své osobní údaje uložené u orgánu veřejné správy, umožňující jim kontrolovat, kdo přistupuje k jejich správním složkám, a poskytující jim vhled do rozhodovacího procesu se řadí k nejžádanějším službám elektronické správy. Činnosti v této oblasti by měly být v souladu se směrnicí o ochraně údajů (směrnice 95/46/ES).

2011 | Komise a členské státy stanoví společné dobrovolné cíle v oblasti transparentnosti a budou si vyměňovat získané zkušenosti. |

2013 | Členské státy a Komise poskytnou online přístup k informacím o právních a správních předpisech, politikách a financích. |

2014 | V souladu se směrnicí o ochraně údajů 95/46/ES umožní členské státy občanům jednoduchým a jednoznačným způsobem elektronický přístup k osobním údajům, které jsou o nich vedeny (jsou-li k dispozici v elektronické podobě), kdykoli se budou takové údaje automaticky zpracovávat. |

Zapojení občanů a podniků do rozhodovacího procesu

Členské státy se zavázaly, že vyvinou a podpoří užitečnější a lepší způsoby založené na řešeních IKT, které umožní podnikům a občanům podílet se na veřejných politických konzultacích, diskusích a na procesu tvorby politik. Nové nástroje řízení a modelování politik, které se v současné době vyvíjejí v rámci Sedmého rámcového programu EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (FP7)[21], budou vlády podporovat při poskytování inteligentnějších, cílenějších a přizpůsobivých politik za současného lepšího chápání nákladové účinnosti a dopadů.

Plánované činnosti zlepší schopnost občanů vyjádřit se a předkládat návrhy politických činností v členských státech i v Evropské unii jako celku. Tyto činnosti budou stavět na projektech v oblasti elektronické účasti (eParticipation), které již byly zahájeny v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), např. využití nástrojů IKT ePetitioning (elektronické podávání peticí) na podporu „občanských iniciativ“[22], nebo na nových výzvách k předkládání návrhů, které budou otevřeny v rámci sedmého rámcového programu EU (FP7).

2011 | Komise bude spolupracovat s členskými státy na vývoji elektronických služeb na podporu „občanských iniciativ“ (jak stanoví článek 11 Smlouvy o Evropské unii). |

2011 | Komise posoudí stávající výzkumné projekty a zahájí nové v rámci cíle „IKT pro modelování správy a politik“ stanoveného v pracovním programu FP7 na období 2011–2012 a zajistí další výměnu znalostí a osvědčených postupů. |

2011-2015 | Členské státy, Komise a další zastupitelské orgány, jako jsou parlamenty, by měly na základě pilotních projektů a demonstrací vyvinout služby, které zapojí zúčastněné strany do veřejných diskusí a rozhodovacích procesů. |

Vnitřní trh

Většina online veřejných služeb nefunguje přes hranice a nebo je přístupná jen obtížně. Lidé z jedné země EU nemohou snadno požádat o veřejnou službu v jiné zemi, než ve které jsou usazeni, například s použitím elektronického vnitrostátního průkazu totožnosti. To závažně snižuje mobilitu podniků a občanů. Na podporu vnitřního trhu by měly vlády vyvinout hladce fungující služby, aby mohli podnikatelé zřizovat a provozovat podniky kdekoli v Evropě a jednotlivci studovat, pracovat, bydlet, využívat zdravotní péče a pobírat důchod kdekoli v Evropské unii.

Hladce fungující služby pro podniky

Podniky by měly mít možnost prodávat a poskytovat služby a produkty v celé EU prostřednictvím snadného elektronického zadávání veřejných zakázek a účinného zavádění služeb poskytujících jednotná kontaktní místa pro interakci podniků s veřejnou správou. V obou oblastech byly v uplynulých dvou letech zahájeny dvě významné iniciativy:

- projekt SPOCS „Simple Procedures Online for Cross-border Services“ (jednoduché online postupy pro přeshraniční služby)[23], jehož cílem je odstraňovat administrativní překážky, kterým evropské podniky čelí, chtějí-li nabízet své služby v zahraničí, a to podporou zavádění jednotných kontaktních míst nové generace a s tím spojených elektronických postupů (eProcedures),

- projekt PEPPOL „Pan-European Public eProcurement On-Line“ (celoevropské online zadávání veřejných zakázek)[24] je celoevropským pilotním projektem interoperabilního řešení eProcurement, které umožňuje podnikatelům absolvovat celý cyklus veřejné zakázky online, od objednávky až po fakturaci a přístup ke katalogům. K očekávaným přínosům těchto iniciativ patří snížení administrativní zátěže, zvýšení transparentnosti a případně velké úspory nákladů.

Na základě výše uvedených iniciativ by měly být další plánované činnosti tyto: přeshraniční a interoperabilní infrastruktura eProcurement založená na výsledcích rozsáhlého pilotního projektu PEPPOL a vývoj „druhé generace“ jednotných kontaktních míst společně s rozšířením směrnice o službách na další oblasti podnikání. Znamenalo by to, že do roku 2015 budou podniky v Evropě schopny prodávat zboží a poskytovat služby orgánům veřejné správy v jiných zemích tak jednoduše, jak to doposud dělají ve své vlastní zemi. Rozšíření podniku do jiné země a registraci lze provést na dálku, tj. aniž by člověk opustil kancelář.

2011 | Členské státy a Komise posoudí výstupy projektů PEPPOL a SPOCS a zajistí udržitelná následná opatření. |

2011 | Komise vydá bílou knihu o praktických krocích k propojení kapacit eProcurement napříč vnitřním trhem[25]. |

2012-2014 | Členské státy by měly na základě výstupů projektů PEPPOL a SPOCS zavádět přeshraniční služby. |

2013 | Členské státy zajistí, aby jednotná kontaktní místa fungovala jako plnohodnotná střediska elektronické správy přesahující požadavky a oblasti směrnice o službách[26]. |

Osobní mobilita

Občané Evropy by měli mít možnost se svobodně pohybovat a pobývat kdekoli v Evropě[27]. V této oblasti budou členské státy a Komise spolupracovat na vytvoření služeb ke zvýšení mobility těch, kdo se chtějí pohybovat mezi evropskými zeměmi např. za studiem, prací, zdravotní péčí, bydlením a/nebo důchodem.

Plánované činnosti by měly zajistit rozvoj interoperabilních služeb, které občanům umožní komunikovat, provádět transakce, zasílat elektronické dokumenty a informace orgánům veřejné správy a dostávat je od nich kdekoli v EU. Tyto služby umožní poskytování bezpečné přeshraniční výměny a bezpečného ukládání elektronických informací (eDelivery, elektronické doručování dokumentů a informací). Občané by měli mít možnost přístupu k osobním dokumentům, jako jsou rodné listy, odkudkoli v Evropě, měli by být způsobilí a pobírat důchodová práva v jiné zemi, než ve které pracovali, nebo se elektronicky zapsat na kteroukoli evropskou univerzitu.

2012-2014 | Komise bude podporovat výměnu osvědčených postupů a koordinovat úsilí členských států na společném vytvoření a zavedení interoperabilních služeb eDelivery. |

2015 | Členské státy zajistí přeshraniční a interoperabilní služby eDelivery pro občany, aby mohli studovat, pracovat, pobývat, využívat zdravotní péče a pobírat důchod kdekoli v Evropské unii. |

Zavádění přeshraničních služeb v celé EU

Komise a členské státy budou sdílet výsledky a získané zkušenosti z velkých pilotních projektů[28], na jejichž základě vyberou a sjednají klíčové přeshraniční služby, které jsou připravené k udržitelnému zavedení v celé EU. Členské státy a Komise posoudí jejich připravenost na základě analýzy organizačních, právních, technických a sémantických překážek, které by mohly jejich konečné nasazení ohrozit.

Dostupnost přeshraničních služeb v EU se bude zpočátku zvyšovat podporou nových velkých pilotních projektů vytvořených na základě dobře definovaných potřeb (např. v oblastech, jako je elektronická justice – eJustice či elektronické služby v oblasti životního prostředí – eEnvironment) a možnosti opakovaně využívat stávající infrastruktury. Plánované činnosti by měly vytvořit předpoklady, aby se mohly členské státy pustit do zavádění přeshraničních služeb v celé EU a začít připravovat nové.

.

2011 | Společně s členskými státy provede Komise studii poptávky po přeshraničních službách a posoudí organizační, právní, technické a sémantické překážky. |

2011 | Členské státy se dohodnou na řadě klíčových přeshraničních služeb, které mají být zavedeny v letech 2012 až 2015, a určí vhodné události/fáze jejich životního cyklu[29]. |

2012-2015 | Komise bude podporovat a koordinovat úsilí členských států při zavádění rozsáhlých pilotních projektů a zahajování nových a bude povzbuzovat jejich vzájemnou koordinaci a opakované využívání výsledků a řešení. |

2012-2015 | Komise bude s členskými státy a zúčastněnými stranami pracovat na zavádění přeshraničních služeb eEnvironment[30]. |

Účinnost a výkonnost vládních a správních orgánů

Činnosti vyplývající z této priority se zaměří na využívání IKT a umožnění organizačních změn v zájmu poskytování lepších, méně rušivých, udržitelnějších a rychlejších veřejných služeb, čehož se dosáhne snížením administrativní zátěže, zlepšením organizačních postupů a podporou udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky.

Zlepšení organizačních postupů

eGovernment je nástrojem změny, který má sloužit ke zlepšení organizačních postupů správních orgánů a omezit jejich náklady. Například náklady na fakturaci lze snížit pomocí elektronického zadávání veřejných zakázek, čímž se současně zvýší výkonnost, třeba díky rychlejšímu zpracování. Pracovníci veřejného sektoru si tak budou moci zlepšit dovednosti v oblasti IKT (eSkills) a budou se moci poučit o způsobech zlepšení organizačních postupů díky zkušenostem v jiných částech Evropy. Ústřední roli v tomto procesu bude hrát portál ePractice.eu.

Komise navíc půjde příkladem a bude používat nejnovější a nejvhodnější technologie a politiky eGovernment ve vlastní organizaci. Akční plán eKomise 2011–2015 podpoří harmonizaci administrativních postupů, usnadní sdílení informací a zjednoduší interakci s Komisí.

2011 | Komise usnadní výměnu zkušeností, bude povzbuzovat opakované používání úspěšných řešení a aplikací a prozkoumá nové možnosti podpory členských států při zlepšování organizačních postupů. |

2011-2012 | Komise přemění portál ePractice.eu v účinnou platformu pro výměnu zkušeností a informační nástroj sloužící pracovníkům elektronické správy ve členských státech. |

2011-2015 | Komise bude provádět ambiciózní akční plán eKomise na období 2011–2015, včetně plného zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek, strategie pro informace veřejného sektoru a politiky transparentnosti[31]. |

2013 | V úzké spolupráci s členskými státy připraví Komise program výměny zaměstnanců orgánů jednotlivých členských států. |

Snížení administrativní zátěže

Pro mnoho lidí a podniků je nejlepší vláda taková, která probíhá nepozorovaně. V praxi však existuje řada postupů a požadavků, díky nimž je interakce s vládami náročná na čas i zdroje. Zjednodušení či odbourání administrativních postupů by proto mělo být důležitým cílem, jak se stanoví v akčním programu pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii[32].

Plánované činnosti by měly členským státům pomoci odbourat zbytečnou administrativní zátěž. Lze toho dosáhnout např. tím, že orgány veřejné správy budou inteligentně používat informace o občanech, které již mají k dispozici, a budou uplatňovat zásadu jediné registrace údajů, takže se informace od občanů vyžádají pouze jednou, pokud tak budou dodrženy požadavky na ochranu údajů a soukromí.

2011-2013 | Komise spolu s členskými státy uspořádá sdílení zkušeností získaných při zavádění zásady jediné registrace a elektronických postupů a elektronické komunikace, která se pro poskytování služeb elektronické správy stává dominantním kanálem, provede analýzu nákladů a přínosů a navrhne plán dalšího provádění. |

„Zelená správa“

Doporučení Komise o mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství se vztahuje i na veřejné organizace[33]. Konkrétní cíle týkající se elektronické správy zatím chybí a je třeba je stanovit a posoudit.

Cílem níže popsaných plánovaných činností je snížit uhlíkovou stopu veřejných správ členských států například zavedením elektronické archivace, používáním videokonferencí místo cestování atd.

2012 | Komise provede studii potenciálu elektronické správy pro snížení uhlíkové stopy veřejných správ včetně osvědčených postupů. |

2013 | Členské státy by měly sestavit a odsouhlasit ukazatele a hodnotící postupy pro měření snížení uhlíkové stopy svých veřejných správ dosaženého službami elektronické správy. |

Předpoklady vývoje elektronické správy

K provedení činností, které zlepší služby elektronické správy v Evropě, je třeba zajistit řadu technických a právních předpokladů. Patří k nim podpora přeshraniční interoperability, která mimo jiné umožní sdílení informací, zavedení jednoho správního místa, celoevropské využití (vnitrostátních) řešení elektronické totožnosti a platebních režimů. Interoperabilita se opírá o otevřené specifikace a vývoj klíčových faktorů, jako je správa elektronické totožnosti a pobídky inovací v oblasti elektronické správy.

Otevřené specifikace a interoperabilita

Interoperabilita je schopnost systémů a strojů vyměňovat si, zpracovávat a správně vykládat informace. Je to více než jen technická výzva, zahrnuje i právní, organizační a sémantické aspekty nakládání s údaji. Interoperabilita je nezbytným předpokladem otevřeného a flexibilního poskytování služeb elektronické správy a umožní i spolupráci mezi veřejnými správami v Evropě. Zejména standardy a otevřené platformy skýtají příležitosti využívat zdroje a poskytovat služby nákladově účinněji.

Plánované činnosti povedou k vytvoření společné strategie k dosažení interoperability mezi členskými státy na celoevropské úrovni.

2011-2015 | Komise bude (prostřednictvím programu ISA) provádět činnosti k realizaci Evropského rámce interoperability (EIF) a Evropské strategie interoperability (EIS) (schválení EIF a EIS se očekává v roce 2010). |

2012 | Komise uspořádá výměnu zkušeností a bude podporovat opakované využívání a sdílení řešení použitých při zavádění interoperabilních služeb elektronické správy. Patří k nim vytvoření rozhraní pro přístup k původním vnitrostátním zdrojům a jejich využívání. |

2013 | Členské státy by měly harmonizovat vnitrostátní rámce interoperability s EIF[34]. |

Klíčové předpoklady

Pro mnohé online služby je nezbytné identifikovat a ověřit pravost osoby nebo subjektu, jemuž má být služba poskytnuta. Technologie elektronické identifikace (eIdentification) a autentikační služby jsou nepostradatelné pro zabezpečení elektronických transakcí (ve veřejném i soukromém sektoru). Nejobvyklejším způsobem autentikace je heslo, ale stále častěji jsou k ochraně soukromí zapotřebí bezpečnější řešení. Evropa potřebuje lepší administrativní spolupráci k vývoji a zavedení přeshraničních online veřejných služeb, včetně praktických řešení elektronické identifikace a autentikace. Již byly zahájeny iniciativy, jako je rozsáhlý pilotní projekt STORK, jehož cílem je založit platformu evropských interoperabilních elektronických průkazů totožnosti (eID), která umožní občanům přístup ke službám elektronické správy doma i v zahraničí za použití vnitrostátního elektronického průkazu totožnosti.

Plánované činnosti přispějí k vytvoření celoevropského rámce vzájemně uznávaných elektronických průkazů totožnosti[35], které občanům i podnikům umožní elektronicky se identifikovat v celé Evropě. Tento přístup by měl být založen na výsledcích výše uvedených iniciativ, zejména STORK, a měl by se v souladu s ustanoveními na ochranu údajů a soukromí opírat o ověřené identity. Tyto činnosti budou brát v úvahu stávající evropský akční plán pro elektronické podpisy a elektronickou identifikaci[36] a revizi směrnice o elektronickém podpisu plánovanou na rok 2011 a současně je budou doplňovat.

2011 | Komise navrhne revizi směrnice o elektronických podpisech s cílem poskytnout právní rámec pro přeshraniční uznávání a interoperabilitu bezpečných systémů elektronické autentikace[37]. |

2012 | Komise předloží návrh rozhodnutí Rady a Parlamentu s cílem zajistit vzájemné uznávání elektronické identifikace a elektronické autentikace na území EU na základě autentikačních online služeb, které mají být k dispozici ve všech členských státech (a mohou využívat nejvhodnější úřední doklady občanů, vydávané veřejnými orgány nebo soukromými subjekty)[38]. |

2012-2014 | Členské státy by měly používat a zavádět řešení elektronických průkazů totožnosti na základě výsledků projektu STORK a další projektů souvisejících s elektronickou identifikací. |

Inovativní elektronická správa

Pro vytvoření otevřených, flexibilních a společných služeb elektronické správy při nižších nákladech na IKT bude muset nová generace služeb elektronické správy stavět na inovativních technických postupech, jako je seskupení veřejných služeb (cloud) a architektura orientovaná na služby (SOA). Na podporu dostupnosti a využívání vhodných, na žádost dostupných sdílených zdrojů a služeb pro poskytování služeb elektronické správy budou zahájeny pilotní projekty. Veřejné správy budou rovněž muset ve veřejném zájmu a vzhledem k vyčerpání adres IPv4 aktualizovat infrastruktury elektronické správy na IPv6 (portály, internetové stránky, aplikace atd.) a online služby. Toto zavedení IPv6 bude mít pro orgány veřejné správy členských států výhody, protože podpoří inovativní, účinné a dostupné aplikace a služby[39].

Plánované činnosti mají určit a šířit vyzkoušená a bezpečná řešení pro seskupení veřejných služeb (clouds), SOA a strategie přechodu z IPv4 na IPv6.

2011 | Komise zahájí studii a doporučí, jak používat nově vznikající technologie a paradigmata (jako je SOA a seskupení/clouds veřejných služeb) ve veřejném sektoru. |

2011 | V rámci programu CIP zahájí Komise činnosti na podporu veřejných správ, které se budou účastnit pilotního přechodu na IPv6, a vytvoří tak příklady a nové impulsy pro rozsáhlý přechod na IPv6. |

2012 | Komise zahájí pilotní projekty, jejichž cílem bude demonstrovat, jak mohou s využitím inovativních architektur a technologií orgány veřejné správy poskytovat služby elektronické správy flexibilněji a úsporněji. |

ŘÍZENÍ

Členské státy se plně ztotožňují s politickými prioritami prohlášení z Malmö. Vyzývají rovněž Evropskou komisi, aby zajistila společné řízení tohoto akčního plánu, které umožní aktivní účast členských států při jeho provádění.

Evropská komise za tímto účelem vytvoří skupinu odborníků členských států na vysoké úrovni odpovědných za vnitrostátní strategie elektronické správy a bude jí předsedat. Skupina odborníků na vysoké úrovni bude informovat skupinu na vysoké úrovni pro Digitální agendu a bude koordinovat činnosti s výborem programu ISA. Žádoucí je i rozšířená spolupráce.

Je třeba vytvořit soudržný rámec pro projednávání politik, sledování a hodnocení akčního plánu a výměnu zkušeností. Hodnocení provádění tohoto akčního plánu v polovině období bude provedeno v roce 2013. Zaměří se na posouzení, do jaké míry byly splněny cíle akčního plánu, na dosažený pokrok a potíže, na něž se při provádění narazilo. Podle výsledků hodnocení v polovině období skupina odborníků na vysoké úrovni přezkoumá nezbytné úpravy cílů a činností akčního plánu.

Celkový dosažený pokrok akčního plánu a elektronické správy se bude měřit na roční bázi za použití vhodné kombinace nástrojů (referenční srovnávání, „bench-learning“, sebehodnocení atd.) a metod (průzkum internetu, analýza veřejných údajů, uživatelské testování, rozhovory atd.). Členské státy budou sdílet příslušné srovnávací činnosti s Evropskou komisí a ostatními členskými státy, což umožní zúčastněným stranám vyvinout společná měření.

2011 | Komise ustaví skupinu odborníků členských států na vysoké úrovni a navrhne její vhodný mandát. |

2012 | Členské státy budou Komisi a skupinu odborníků na vysoké úrovni informovat, jak se politické priority prohlášení ministrů z Malmö promítají nebo promítnou do vnitrostátních strategií elektronické správy. |

2013 | Všechny členské státy začlení politické priority prohlášení z Malmö do svých vnitrostátních strategií. |

2013 | Bude zhodnocen akční plán eGovernment a zjištění se použijí k aktualizaci tohoto akčního plánu. |

2015 | Členské státy budou Komisi a skupinu odborníků na vysoké úrovni informovat, jak plní politické priority prohlášení z Malmö. |

[1] KOM(2010) 245.

[2] Akční plán eGovernment 2006, KOM(2006) 173 ze dne 25. dubna 2006. http://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/library/index_en.htm.

[3] Programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) na podporu politiky IKT: http://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/implementation/ict_psp/index_en.htm.

[4] http://www.epractice.eu/.

[5] Směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, 17.11.2003, Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90–96.

[6] http://www.peppol.eu.

[7] http://www.eid-stork.eu.

[8] Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti za rok 2010, s. 88.Viz http://intra.infso.cec.eu.int/C4/docs/main%20page/european_competitiveness_report_2010.pdf.

[9] Do roku 2015 by měly mít evropské orgány veřejné správy „reputaci, že jsou otevřené, flexibilní a pracují na svých vztazích s občany a podniky. Využívají elektronickou veřejnou správu ke zvýšení účinnosti a výkonnosti a neustále zlepšují veřejné služby způsobem, který splňuje různé potřeby uživatelů a maximalizuje veřejnou hodnotu, čímž podporují přeměnu Evropy ve špičkovou znalostní ekonomiku.“ Viz http://www.egov2009.se/wp-content/uploads/Ministerial-Declaration-on-eGovernment.pdf . Tato akce je definována v Digitální agendě pro Evropu a staví na závěrech předchozích setkání ministrů v Bruselu v roce 2001, v Como v roce 2003, v Manchesteru v roce 2005 a v Lisabonu v roce 2007. Viz http://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/library/index_en.htm . Obsahuje rovně závazky kandidátských zemí a zemí ESVO.

[10] Prohlášení „DigitalEurope“ na adrese 2010http://www.digitaleurope.org/index.php?id=106809:36 DOP.id_article=3902010 [pic]http://www.digitaleurope.org/index.php?id=1068&id_article=390.

[11] Otevřené prohlášení týkající se veřejných služeb 2.0, http://eups20.wordpress.com/the-open-declaration .

[12] KOM(2010) 2020.

[13] K takovým legislativním aktům EU patří: směrnice o službách (2006/123/ES), směrnice o elektronickém podpisu (1999/93/ES), směrnice o veřejných zakázkách (2004/17/ES a 2004/18/ES), směrnice o ochraně údajů (95/46/ES), směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru (2003/98/ES), infrastruktura pro prostorové informace v Evropském společenství (směrnice INSPIRE 2007/2/ES), směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (2003/4/ES).

[14] Článek 11 Smlouvy o Evropské unii a článek 24 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[15] Např. fixmystreet.com.

[16] Komise a členské státy uznávají tuto hodnotu již řadu let a přijaly směrnici o opakovaném použití informací veřejného sektoru.

[17] Např. data.gov.uk.

[18] Směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, 17.11.2003, Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90–96.

[19] Rozhodnutí Komise 2006/291/ES o opakovaném použití informací Komise ze dne 7. dubna 2006.

[20] Skupina pro opakované použití informací veřejného sektoru se skládá z úředníků členských států, místních nebo regionálních orgánů a zástupců organizací soukromého sektoru, kteří se pravidelně setkávají a vyměňují si osvědčené postupy v oblasti opakovaného použití informací veřejného sektoru a debatují o praktických otázkách spojených s prováděním směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru do vnitrostátního práva.

[21] Sedmý rámcový program EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (FP7) http://ec.europa.eu/informhttp://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/research/fp7/index_en.htmation_society/policy/psi/index_en.htm.

[22] Článek 11 Smlouvy o Evropské unii a článek 24 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[23] SPOCS „Simple Procedures Online for Cross-border Services“ (jednoduché online postupy pro přeshraniční služby) (http://www.eu-spocs.eu).

[24] PEPPOL „Pan-European Public eProcurement On-Line" (celoevropské online zadávání veřejných zakázek) ((http://www.peppol.eu).

[25] Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.

[26] Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.

[27] Provádění směrnice o právu občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území Unie a o právu na volný pohyb osob.

[28] STORK (Secure idenTity acrOss boRders linKed, uznávání elektronických průkazů totožnosti po celé EU), (https://www.eid-stork.eu/); epSOS (Smart Open Services for European Patiens, inteligentní veřejně přístupné služby pro evropské pacienty) (http://www.epsos.eu).

[29] Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.

[30] Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.

[31] Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.

[32] KOM(2007) 23.

[33] KOM(2009) 111.

[34] Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.

[35] Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.

[36] KOM(2008) 798.

[37] Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.

[38] Tato činnost je stanovena v Digitální agendě pro Evropu.

[39] Komise připraví v roce 2011 v souladu s KOM(2008) 313 pracovní dokument útvarů Komise, které bude určovat potřebné následné činnosti.