52010DC0361

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 6.7.2010

KOM(2010)361 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Hodnocení Evropského roku mezikulturního dialogu 2008

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Hodnocení Evropského roku mezikulturního dialogu 2008

ÚVOD

Rok 2008 byl v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1983/2006/ES vyhlášen Evropským rokem mezikulturního dialogu (dále jen „ERMD“)[1].

Tato zpráva předkládá závěry a doporučení vycházející z externího hodnocení ERMD, které provedla společnost ECOTEC Research and Consulting Limited, a reakci Komise na příslušná zjištění. Hodnocení lze nalézt na internetové stránce:

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/evalreports/index_en.htm#cultureHeader

CÍLE A ROZPOČET ERMD

ERMD byl reakcí na vzrůstající kulturní rozmanitost Evropy v důsledku rozšíření EU, mobility pracovních sil na jednotném trhu, starých a nových migračních toků a globalizace. Záměrem bylo zvýšit povědomí o obrovském přínosu, který kulturní rozmanitost Evropy představuje, a podpořit příležitosti učit se z různých kulturních zkušeností, a to jak v jiných státech, tak v rámci komunit.

Hodnotitelé rozlišovali mezi třemi soubory cílů ERMD:

Obecné cíle

- Vysvětlit mezikulturní dialog (oč se jedná, jak funguje a proč)

- Ovlivnit názory a postoje co největšího počtu lidí

- Ovlivnit tvůrce politik

- Nastartovat trvalý proces činnosti týkající se mezikulturního dialogu

- Podpořit strukturovanější dialog s občanskou společností

- Přispět k tomu, aby lidé žijící v Evropě získali mezikulturní kompetence

Konkrétní cíle

- Zvýšit u široké veřejnosti a zejména u mladých lidí povědomí o pojmu mezikulturní dialog

- Zvýšit viditelnost programů EU, které podporují mezikulturní dialog

- Stanovit a šířit osvědčené postupy a inovace

- Zdůraznit způsoby, jakými vzdělání a média mohou pomoci rozvíjet vzájemné porozumění mezi kulturami

Operativní cíle

- Podporovat mezikulturní dialog prostřednictvím akcí v evropském měřítku

- Prosazovat cíle ERMD na vnitrostátní a regionální úrovni

- Šířit klíčová sdělení o cílech ERMD a osvědčených postupech

- Zhodnotit přípravu, účinnost a dopad ERMD a podat o těchto skutečnostech zprávu

K dosažení těchto cílů byl vyčleněn rozpočet ve výši 10 milionů EUR na tato opatření:

- Vnitrostátní projekty – jeden v každém členském státu – obdržely spolufinancování na činnosti na vnitrostátní a/nebo regionální úrovni. Tyto projekty byly obvykle prováděny v každé zemi národním koordinačním subjektem pro ERMD. Dotace byly přiděleny v poměru k velikosti jednotlivých zemí, přičemž jejich částky se pohybovaly v rozmezí od 26 000 EUR v případě Malty až po 252 000 EUR v případě Německa.

- Stěžejní evropské projekty byly vybrány v návaznosti na veřejné výzvy k podávání návrhů. Sedm projektů z tří set navržených obdrželo spolufinancování pro nadnárodní činnosti zaměřené na zvyšování povědomí, přičemž se na nich podíleli partneři z pěti až dvaadvaceti zemí. Průměrná částka dotace činila 340 000 EUR.

- Informační kampaň na úrovni Společenství byla realizována ve spolupráci s externím poskytovatelem komunikačních služeb, a to včetně internetových stránek a programu událostí. V rámci této kampaně byly také k dispozici prostředky umožňující každému národnímu koordinačnímu subjektu využít služeb vnitrostátní pobočky poskytovatele komunikačních služeb.

- Úvodní a závěrečné události ERMD byly uspořádány slovinským a francouzským předsednictvím EU a obdržely spolufinancování.

Kromě toho byly logo ERMD a informační materiály bezplatně poskytnuty organizacím, které chtěly „označit“ své činnosti logem ERMD.

Následující tabulka poskytuje přehled rozpočtových prostředků vyčleněných na základě uvedeného rozhodnutí a skutečně přidělených částek.

Typ činnosti | Rozpočtové prostředky vyčleněné na základě rozhodnutí (EUR) | Skutečně přidělené rozpočtové prostředky (EUR) | % rozpočtu |

Vnitrostátní projekty | 3 000 000 | 2 993 830 | 30 |

Stěžejní evropské projekty | 2 400 000 | 2 363 248 | 24 |

Úvodní a závěrečné události pořádané předsednictvími EU | 600 000 | 600 000 | 6 |

Informační kampaně, průzkumy a studie na úrovni Společenství (z toho podpora pro vnitrostátní komunikační kampaně) | 4 000 000 | 3 922 639 (1 254 033) | 40 (12) |

Celkový rozpočet ERMD | 10 000 000 | 9 879 717 | 100 |

Hlavními aktéry zapojenými do provádění výše uvedených opatření spolu s Komisí byly národní koordinační subjekty určené v každém členském státě (v mnoha případech to bylo ministerstvo kultury), koordinátoři stěžejních evropských projektů a jejich partneři, externí poskytovatel pro komunikační kampaň a řada zúčastněných subjektů občanské společnosti.

HODNOCENÍ

Metody

Hodnocení probíhalo během 15měsíčního období od dubna 2008. Kromě kontroly dokumentů absolvovali hodnotitelé padesát rozhovorů se zaměstnanci Komise, externím poskytovatelem komunikačních služeb, koordinátory stěžejních projektů, národními koordinačními subjekty a zúčastněnými subjekty občanské společnosti a provedli čtyři případové studie v jednotlivých zemích. Byly také provedeny průzkumy mezi přímými účastníky událostí ERMD, uživateli loga ERMD a tisícem sdružení nebo jednotlivců, kteří se zaregistrovali na internetových stránkách jako „partneři ERMD“.

Hodnotitelé zkoumali následujících pět kritérií, podle nichž je tato zpráva také rozčleněna: relevanci, vnější soudržnost, účelnost, účinnost a udržitelnost.

Závěry hodnotitelů

Hodnocení ERMD bylo v řadě hledisek velmi kladné. ERMD byl relevantní vzhledem k potřebám zúčastněných stran a vzhledem k určeným úkolům týkajícím se kulturní rozmanitosti v Evropě. Prostředky byly účinně spravovány, což bylo částečně důsledkem „duálního přístupu“, který kombinoval důraznou komunikační kampaň na úrovni celé Evropy a malý počet stěžejních projektů s decentralizovanými iniciativami a jedním vnitrostátním projektem v každém členském státu. Prostřednictvím kritického množství událostí dosáhl ERMD zvýšení celkového povědomí o otázkách mezikulturního dialogu, úspěšně zmobilizoval zúčastněné strany a podnítil velké množství relevantních činností pořádaných bez přímého financování.

Více pochybností se objevilo ohledně míry, v jaké ERMD dokázal ovlivnit postoje široké veřejnosti v této složité oblasti. Zapojení zúčastněných stran do ERMD bylo velmi silné v odvětví kultury a do jisté míry i v odvětví vzdělávání, ale nedosáhlo ambiciózní mobilizace napříč odvětvími, která byla jedním z cílů. Neexistence rozsáhlejších strukturální změn (například co se týče správních orgánů) vyvolává pochybnosti ohledně pevnosti základu pro udržitelnost následné činnosti v oblasti mezikulturního dialogu.

Tyto body jsou podrobněji rozvedeny níže.

Relevance vzhledem k problémům a potřebám zúčastněných stran

Cíle ERMD byly relevantní vzhledem ke zjištěným problémům a k potřebám zúčastněných stran. Je zdůrazněno, že silné zapojení občanské společnosti, zejména sítě Rainbow Platform (nyní Platform for Intercultural Europe[2] pro strukturovaný dialog), do přípravy ERMD přispělo k tomuto přesnému sladění cílů s příslušnými potřebami. Zúčastněné strany si mohly snadno spojit ERMD se specifickými problémy na vnitrostátní úrovni a výslovně uznaly úlohu, kterou může mezikulturní dialog hrát při řešení těchto problémů.

Široká definice cílů uvedená v rozhodnutí poskytla flexibilitu, kterou jednotlivé členské státy potřebovaly, aby mohly přizpůsobit prováděcí činnosti podle své vlastní specifické situace a přitom zůstaly v mezích celkového rámce se společným chápáním zastřešujícího cíle. Některé zúčastněné strany měly pocit, že by přesnější, centrálně vymezený soubor cílových aktivit napomohl při strukturování jejich příprav na provádění ERMD.

Soudržnost se stávajícími programy a politikami

ERMD byl v souladu se stávajícími programy a politikami, což bylo nejzřetelnější na mezinárodní a evropské úrovni. Koncepce interkulturality je přítomna v mnoha oblastech evropské a mezinárodní politiky, přestože ne vždy je vyjádřena jako konkrétní potřeba dialogu. Význam interakce mezi kulturami jakožto síly pokroku je všeobecně uznáván a je zohledněn v politikách Organizace spojených národů, Rady Evropy a OBSE. Zvlášť silné synergie se projevily u společných akcí Evropské komise s Radou Evropy, včetně projektu Mezikulturní města[3].

Na úrovni operačních programů dosáhl mezikulturní dialog vysokého zviditelnění, přestože chápání tohoto pojmu se do určité míry liší. Projekty jsou financovány prostřednictvím programů, mezi něž patří například Mládež v akci, Evropa pro občany, Kultura a celoživotní vzdělávání.

Posoudit, do jaké míry byl ERMD soudržný s vnitrostátními politikami, se ukázalo jako obtížnější, protože jen velmi málo zemí, pokud vůbec nějaké, má konkrétní, identifikovatelné politiky mezikulturního dialogu jako takové. V některých zemích byla zjištěna vzájemná komplementarita programu ERMD a vnitrostátních politik, zatímco u jiných zemí lze konstatovat, že vnitrostátní politiky například v oblasti nediskriminace nebo kultury alespoň nebyly s touto iniciativou v rozporu.

Účelné využívání zdrojů

Rozpočet ERMD byl využit účelně.

Rozlišení mezi nadnárodními stěžejními evropskými projekty a vnitrostátními projekty umožnilo v rámci ERMD spojit výhody určité míry decentralizace (jeden celostátní projekt spolufinancovaný z prostředků EU v každém členském státu) s celounijní projektovou činností realizovanou prostřednictvím sedmi stěžejních projektů. To odráželo potřebu činností v oblasti mezikulturního dialogu uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi.

Poměrně velká část rozpočtu (téměř 40 %) byla věnována na převážně centralizované komunikační činnosti se zaměřením na internetové stránky ERMD. Externí poskytovatel služeb spolupracoval s Komisí na realizaci kampaně koordinované na úrovni Společenství, ale také formulované v členských státech, a to prostřednictvím společné grafické identity, sdílených informačních materiálů a části internetových stránek věnované každé vnitrostátní kampani. Jednotlivé země měly přístup ke službám sítě mediálních partnerů poskytovatele, jež mohly využívat na podporu svých vnitrostátních plánů šíření.

Některé zúčastněné strany by bývaly raději měly kontrolu nad podstatnějšími decentralizovanými rozpočty na komunikační činnosti, ale ve většině případů spolupráce mezi vnitrostátními koordinačními subjekty a místním subdodavatelem médií údajně fungovala dobře.

Hodnotitelé konstatují, že plně decentralizovaný přístup by býval představoval riziko snížení dopadu komunikační kampaně ERMD a že „duální přístup“ byl nejvhodnější, jelikož kombinoval kampaně na evropské úrovni se stěžejními projekty při uplatnění určité míry decentralizace.

Očekávalo se, že členské státy vedle svého národního projektu spolufinancovaného ze zdrojů EU budou podle potřeby financovat doplňkové činnosti z vlastních zdrojů. Míra, v jaké byly tyto finanční prostředky k dispozici, se velmi lišila, přičemž několik zemí věnovalo na projekty a komunikační činnosti svůj vlastní rozpočet ve výši několika milionů eur, zatímco jiné sice nevyčlenily žádné finanční prostředky, ale přesto dokázaly navázat spolupráci s partnerskými organizacemi.

Účinnost

Činnosti financované z rozpočtu ERMD i členskými státy za použití doplňkových zdrojů odpovídaly cílům ERMD. Stěžejní evropské projekty dosáhly spolupráce prostřednictvím partnerství v rámci velkého počtu různých zemí. Hlavním motorem, který lidi spojoval, byla tvořivost, takže mezi výstupy projektů obvykle patřily disky CD, DVD a využití nových mediálních prostorů. Činnost v oblasti vnitrostátních projektů byla různorodější. Činnosti v zemích s poměrně menšími zkušenostmi s multikulturalismem se především zaměřily na zvýšení povědomí o rozmanitosti kultur a vyzdvižení jejich významu. Členské státy s delší historií přistěhovalectví a/nebo vyšší schopností občanské společnosti nebo vlády realizovat projekty se často snažily poskytnout zvláštní příležitosti k dialogu a využít stávající sítě.

Úloha vnitrostátního kontextu je určujícím faktorem při snaze o změření účinnosti ERMD. Velmi pestré kulturní a demografické pozadí, institucionální struktury a schopnosti veřejné správy a občanské společnosti znamenají, že výchozí bod každého členského státu byl zcela jiný. Hodnotitelé zdůrazňují, že některé členské státy, jejichž vnitrostátní kontext znamenal, že pojem mezikulturního dialogu byl poměrně nový, a jež měly v praxi zavedeno méně struktur na podporu realizace ERMD, urazily během roku 2008 významný kus cesty.

V průběhu ERMD proběhlo značné množství činností, které nebyly přímo financovány z jeho rozpočtu. Na základě odhadů poskytnutých vnitrostátními koordinačními subjekty lze konstatovat, že proběhlo 8 až 10 tisíc činností, z nichž přibližně polovinu uspořádaly vnitrostátní koordinační subjekty s určitou mírou financování z veřejných zdrojů a polovina byla mimo jejich kontrolu.

Vysoký počet událostí pomohl vzbudit zájem médií a usnadnil spolupráci s nimi. Evropskému roku mezikulturního dialogu bylo věnováno přes 11 500 zpráv v tisku. Škála spolupráce s médii v členských státech sahala od vnitrostátní televize a novin (obvykle v menších členských státech) až po specializované publikace nebo programy. Využívání loga pro iniciativy související s ERMD rovněž přispělo k většímu zviditelnění, přičemž počet případů jeho použití se odhaduje na 2 700. Internetové stránky ERMD včetně části pro každý členský stát zaznamenaly 800 000 návštěv a počet zobrazených stránek přesáhl 5 milionů.

Byly zjištěny tyto hlavní účinky ERMD:

- Zvýšení obecného povědomí. ERMD byl nejúspěšnější při zvyšování povědomí o mezikulturním dialogu, především prostřednictvím uměleckých a kulturních činností. Značně velkému okruhu veřejnosti a zejména mladým lidem tyto činnosti předvedly různé způsoby, jimiž by mezikulturní dialog mohl přispět k vybudování silných ekonomik a soudržných komunit. Zpětná vazba od přímých účastníků událostí ERMD byla kladná a zdůraznila nové povzbuzení, které může vyplývat z účasti v těchto činnostech. Téměř 70 % respondentů uvedlo, že jejich účast povede k tomu, že při vytváření politik a strategií budou na mezikulturní dialog pohlížet jiným způsobem. Změřit, do jaké míry měl ERMD dopad na postoje velkého počtu lidí k mezikulturnímu dialogu, se ukázalo mnohem obtížnější.

- Zvýšená účast a zapojení zainteresovaných stran, stimulující vazby napříč různými sektory občanské společnosti a veřejné správy. Největší úspěchy se z tohoto hlediska projevily v těch členských státech, které se zaměřily na spolupráci se stávající sítěmi nebo konkrétním odvětvím (často s odvětvím vzdělávání) nebo z nich vycházely. Převažovaly umělecké a kulturní organizace a na druhém místě bylo odvětví vzdělávání. Další oblasti, v nichž se dalo předpokládat, že mezikulturní dialog bude představovat významné téma, zejména oblast sportu, náboženství a přesvědčení, byly poměrně méně zastoupeny, alespoň ve většině zemí. Ukázalo se, že původního cíle prosazení ERMD napříč odvětvími, lze obtížně dosáhnout.

- Politiky a přístupy, které zakládají nebo posilují opatření, jež výslovně zohledňují mezikulturní dialog. Příklady lze najít především ve školním vzdělávání a patří mezi ně: změny ve výuce jazyků, reformu školních osnov, aby zahrnovala mezikulturní kompetence, iniciativy v oblasti odborné přípravy učitelů a dialog s širšími školními komunitami, zejména rodinami. Mezi další účinky patří integrovanější strategie napříč oblastmi vzdělávání, mládeže, sportu a v několika členských státech pokračování finančních nástrojů zavedených během ERMD na podporu iniciativ umělců a kulturních pracovníků v oblasti mezikulturního dialogu.

- Při přípravě na ERMD vypracoval každý členský stát vnitrostátní strategii[4], která poskytuje kontext a priority daného státu a stanoví opatření k zapojení občanské společnosti a odvětví komunikací za účelem oslovení mladých lidí a dalších cílových skupin. Vypracování takové strategie bylo v mnoha zemích výchozím bodem a ukázalo se jako obzvláště užitečná činnost v těch členských státech, kde se mezikulturní dialogu v rámci politického programu dříve nacházel na nejnižších příčkách důležitosti.

- Struktury. Důkazy změn ve strukturách nejsou nijak široké, ale mezi některé zajímavé příklady patří nové útvary nebo organizace zaměřené na mezikulturní dialog v rámci orgánů veřejné správy, meziministerské komise pro usnadnění meziodvětvové spolupráce, pracovní skupiny s klíčovými zainteresovanými stranami včetně občanské společnosti. V několika zemích byl zaznamenán pokrok, co se týče zahájení strukturovanějšího dialogu s občanskou společností, však nikoli napříč všemi členskými státy.

Udržitelnost

Různé vnitrostátní kontexty znamenají, že na otázku, zda lze předpokládat trvalost kladných účinků ERMD, neexistuje jednoznačná odpověď. V některých členských státech patří k odkazu ERMD politiky a struktury, obvykle v zemích, kde rámec nebo akční plán pro oblast mezikulturního dialogu existoval již před ERMD. V jiných členských státech spočívaly účinky ERMD častěji v okamžitém dopadu na jednotlivce, takže budou pravděpodobně krátkodobé. Nejlepší vyhlídky pokračování v činnosti jsou v oblasti školního vzdělávání; nové iniciativy v oblasti odborné přípravy učitelů, reformy osnov a zvyšování povědomí jsou pevně na programu činnosti v několika zemích.

Na evropské úrovni spočíval jeden jasný účinek ERMD v prokázání významu mezikulturního dialogu pro širokou škálu politických oblastí a v lepším pochopení potřeby soudržnosti a komplementarity v oblastech, které zahrnují mezikulturní kompetence, vzdělávání dětí z rodin přistěhovalců a integrovaných politických iniciativ na úrovni měst. Kromě oblasti kultury zdůraznily potřebu a přínosy mezikulturního dialogu politiky týkající se takových oblastí, jako je vzdělávání, zaměstnanost, spravedlnost a bezpečnost, vnější vztahy a regionální rozvoj. Formální a neformální propojení tvůrců politik vzniklá prostřednictvím těchto snah budou mít nejspíše trvalou povahu, díky čemuž bude průběžná podpora pro mezikulturní dialog na evropské úrovni pravděpodobnější.

Jisté je, že nemá-li být ztracen veškerý pokrok dosažený během ERMD, ať už na místní, vnitrostátní nebo evropské úrovni, je nezbytná následná činnost. Dvě hlavní doporučení, jež byla v tomto ohledu formulována, jsou: zajistit, aby se i nadále používaly a šířily materiály a zkušenosti z ERMD a aby probíhala následná činnost na úrovni EU, a to prostřednictvím podpory v podobě financování a/nebo prostřednictvím fóra členských států, které mají o tuto problematiku zájem.

HLAVNÍ DOPORUČENÍ – PŘIPOMÍNKY KOMISE

Hodnotitelé adresovali jedenáct doporučení Komisi a šest členským státům. Tato doporučení budou využita v diskusi s členskými státy v průběhu druhého pololetí roku 2010 ohledně definice příštího pracovního plánu pro kulturu, který se má začít uplatňovat od roku 2011. Jedním z prostředků, jimiž se pracovní plán provádí, je spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím otevřené metody koordinace (expertních skupin), porovnávání zkušeností a formulování politických návrhů pro opatření na evropské a/nebo vnitrostátní úrovni. Projednávání příštího pracovního plánu bude příležitostí zjistit, která z doporučení uvedených níže lze účinně řešit prostřednictvím spolupráce tohoto typu.

Podporovat dialog s občanskou společností

Poskytovat průběžnou podporu pro strukturovaný dialog s občanskou společností, například prostřednictvím platforem.

Program Kultura nabízí podporu pro tento strukturovaný dialog prostřednictvím své části 2, „politické podpůrné struktury pro program Kultura“. V této souvislosti síť Platform for Intercultural Europe (Platforma pro mezikulturní Evropu) v současnosti dostává příspěvek na své provozní náklady. Tento typ dialogu v kandidátských a potenciálně kandidátských zemích je podporován prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci („nástroje na podporu občanské společnosti“).

Využívat výstupy a výsledky ERMD

Podniknout kroky k zajištění trvalého a systematického šíření a využívání výstupů a výsledků ERMD, například podporou pokračování důležitých prvků internetových stránek ERMD a zužitkováním úspěchu fotografické soutěže „Kultury kolem nás“ prostřednictvím nalezení příležitostí k využití snímků v souvislosti s řadou činností na úrovni EU a vnitrostátních činností podle potřeby.

Internetové stránky ERMD zůstávají přístupné. Probíhá převod některých z jejich funkcí na internetové stránky Evropské komise pro oblast kultury a vzdělávání. Výstupy (učební materiály, disky DVD, příručky apod.), které byly nashromážděny v části internetových stránek ERMD věnované „zdrojům“, jsou rovněž převáděny na stránky Komise pro oblast kultury a vzdělávání. Snímky ze soutěže „Kultury kolem nás“ již byly použity pro několik publikací Komise a zůstávají k dispozici i pro použití členskými státy a odvětvím kultury pro témata související s mezikulturním dialogem.

Prozkoumat dopad mezikulturního dialogu ve školách

Zvážit zadání dalšího výzkumu, zejména ohledně dopadu mezikulturního dialogu ve školách vzhledem k silnému zaměření na tuto oblast v průběhu ERMD a k pravděpodobnosti dlouhodobých dopadů v řadě zemí.

Dopad mezikulturního dialogu ve školách bude dále zkoumán prostřednictvím různých dílčích programů v rámci programu celoživotního vzdělávání nebo rámcového programu pro výzkum a vývoj.

Pokračovat v práci v oblasti vzdělávání

Zejména zvážit opatření k zachování dynamiky dosažené v oblasti vzdělávání v průběhu ERMD, například prostřednictvím podpory a usnadnění předávání znalostí o pedagogice mezikulturního dialogu, prostřednictvím rozvoje osnov a prostřednictvím odborné přípravy učitelů.

Spolupráce mezi členskými státy bude pokračovat prostřednictvím práce na tematických prioritách stanovených ve strategickém rámci Vzdělávání a odborná příprava 2020, zejména v rámci prací na provádění doporučení z roku 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení. Jádrem tohoto procesu je předávání znalostí prostřednictvím činností vzájemného učení. Jedním z důležitých prvků spolupráce členských států bude následná činnost na základě závěrů Rady z roku 2008 o mezikulturních kompetencích.

Přen ášet poznatky

Zvážit způsoby, jak podporovat a stimulovat přenos poznatků z ERMD mezi členskými státy, například prostřednictvím pracovních skupin na úrovni EU včetně zástupců vlád, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran.

Expertní skupiny v oblasti vzdělávání a kultury budou i nadále spolupracovat prostřednictvím „otevřené metody koordinace“ na vzájemném učení a v případě potřeby na formulování politických doporučení. Komise bude hledat způsoby, jak usnadnit dialog mezi všemi zúčastněnými stranami, jichž se tato problematika týká, například prostřednictvím tematických seminářů.

Sledovat a podávat zprávy o pokroku

Vypracovat rámec pro monitorování a podávání zpráv, který umožní srovnávání pokroku v oblasti mezikulturního dialogu v členských státech, například prostřednictvím stávajících postupů pro monitorování a podávání zpráv v oblasti vzdělávání a integrace přistěhovalců.

V oblasti vzdělávání hodlá Komise dále rozvíjet svou činnost zaměřenou na sledování rozdílu ve výsledcích mezi studenty z řad přistěhovalců a studenty, kteří se v dané zemi narodili, a to v návaznosti na výzvu Rady ministrů ve složení pro vzdělávání, mládež a kulturu ze dne 26. listopadu 2009.

Posílit programy Společenství

Zvážit posílení směrů zaměřených na mezikulturní dialog v rámci programů Společenství prostřednictvím procesu každoročních výzev k předkládání návrhů s cílem lépe podporovat spolufinancování tematických projektů, zejména těch, které kladou důraz na meziodvětvovou spolupráci mezi oblastí vzdělávání, kultury a mládeže na jedné straně a oblastí veřejných služeb a/nebo aktivního občanství na straně druhé.

Možnost cílené podpory meziodvětvové spolupráce prostřednictvím programů Společenství bude v roce 2010 dále zkoumána v rámci veřejné konzultace ohledně příští generace programů.

Spolupracovat napříč odvětvími politiky

Spolupracovat s dalšími relevantními částmi Evropské komise (uvnitř i vně GŘ EAC), a to také v oblasti mládeže, celoživotního učení, zaměstnanosti a vzdělávání, s cílem zajistit výslovnější a systematičtější začlenění problematiky mezikulturního dialogu do programů EU, včetně zpřístupnění poznatků z koncipování a provádění ERMD dalším částem Komise.

Konzultace v roce 2010 a následné koncipování návrhů Komise pro další generaci programů Společenství se zaměří na zkoumání způsobů, jak lze do programu činnosti jasněji začlenit mezikulturní dialog jakožto prioritní oblast, například prostřednictvím konzistentnější definice.

Spolupracovat s mezinárodními organizacemi

Pokračovat ve spolupráci s klíčovými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy a UEFA, v návaznosti na současná efektivní strategická partnerství.

Spolupráce s klíčovými mezinárodními organizacemi pokračuje, a to zejména s Radou Evropy, včetně projektu „Mezikulturní města“ a v rámci spolupráce se zeměmi Evropského sousedství a mezi nimi.

Obsáhnout i méně viditelné oblasti

Zvážit způsoby, jak zlepšit pokrok v některých z oblastí, které nebyly v průběhu ERMD tak viditelné – sport, znevýhodněné komunity a veřejné služby – včetně určení vhodných partnerů pro spolupráci v rámci vlád a občanské společnosti.

Komise bude hledat způsoby, jak více zapojovat nedostatečně zastoupená odvětví v budoucích iniciativách, včetně přenosu poznatků mezi odvětvími v rámci příští generace programů Společenství.

Poučit se ve prospěch budoucích evropských roků

Co se týče budoucích evropských roků, zvážit tyto otázky:

- Jak lze do celého procesu (příprava – realizace – návazné činnosti) zakotvit systematický tříletý cyklus evropských roků, aby byla zajištěna maximální připravenost a dynamika.

- Jak zajistit lepší měřitelnost cílů budoucích evropských roků.

Zkušenosti z přípravy a provádění ERMD jsou sdíleny s dalšími příslušnými útvary Komise, zejména s GŘ pro zaměstnanost a sociální věci, které koordinuje Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010, a s GŘ pro komunikaci, které koordinuje Evropský rok dobrovolnictví 2011.

Hodnotitelé také adresovali šest doporučení členským státům vzhledem k tomu, že hlavní zodpovědnost za mnohé z dotyčných politik spočívá na vnitrostátní nebo v některých případech regionální a místní úrovni. Tato doporučení navrhují, že by každý členský stát měl:

- vypracovat pro oblast mezikulturního dialogu národní akční plán, který by se opíral o poznatky z výzkumu a statistik,

- vypracovat pokyny s cílem pomoci formulovat strategie pro mezikulturní dialog v takových oblastech, jako jsou sport, veřejné služby a aktivní občanství,

- lépe zohlednit mezikulturní dialog v různých oblastech včetně koncipování a poskytování veřejných služeb, s cílem podpořit soudržnost komunit a sociální začlenění,

- pomoci zvýšit schopnost organizací občanské společnosti řešit otázky mezikulturního dialogu, zvláště tam, kde je základna nevládních organizací slabá, a to zejména zmapováním sektoru, rozvojem sítí a poskytováním školení,

- podílet se na činnosti fór a pracovních skupin na úrovni EU, jež sdílejí vědomosti, řídí formulování politik a zvyšují zohlednění problematiky mezikulturního dialogu při tvorbě politik na úrovni jednotlivých států i celé EU,

- zvážit zavedení vnitrostátního systému pro sledování a hodnocení pokroku v oblasti mezikulturního dialogu, spolu s vhodnými ukazateli.

ZÁVĚRY KOMISE

Komise souhlasí s celkovým posouzením ERMD vypracovaným hodnotiteli. ERMD byl nejúspěšnější ve zvyšování povědomí o otázkách mezikulturního dialogu, zejména mezi tvůrci politik, a v mobilizaci zúčastněných stran, především v oblasti umění a kultury. Ukázalo se, že jeho vliv na postoje k mezikulturnímu dialogu jsou hůře měřitelné vzhledem k mnohem delšímu časovému rámci, který je zapotřebí, aby mohly nastat zásadní společenské změny, a vzhledem ke složitému souboru faktorů ovlivňujících tyto postoje.

Činnosti návazné na ERMD vyžadují společné úsilí Evropské komise, ostatních orgánů EU, členských států a občanské společnosti. Komise bude především věnovat pozornost doporučením hodnotitelů uvedeným výše v kapitole 4 a svou následnou činnost zaměří na:

- podporu spolupráce a předávání poznatků mezi členskými státy a mezi odborníky v různých odvětvích politiky, která se týkají mezikulturního dialogu. Otevřená metoda koordinace bude hlavním prostředkem pro tento druh spolupráce a pro využívání výsledků a výstupů ERMD. Poznatky budou také sdíleny s odvětvími, která byla v ERMD nedostatečně zastoupena. Takové projekty, jako jsou Mezikulturní města, což je společná iniciativa s Radou Evropy, nebo navrhovaná síť odborníků romistiky, představují příležitosti k posílení právě tohoto přenosu poznatků a spolupráce,

- poskytování finanční podpory pro projekty a iniciativy týkající se mezikulturního dialogu. Příprava příští generace programů EU bude příležitostí k rozsáhlým konzultacím ohledně možností podpory mezikulturního dialogu, včetně podpory spolupráce mezi různými odvětvími politiky. Komise se také zaměří na zajištění toho, aby se důležitost, která je přisuzována mezikulturnímu dialogu v některých programech, jasně promítla do jejich provádění,

- pokračovat v práci v oblasti vzdělávání, kde iniciativy, které se týkají například klíčových schopností pro celoživotní učení nebo vzdělávání učitelů, úzce souvisejí s mezikulturním dialogem.

Předložená doporučení by měla pomoci zajistit, aby mezikulturní dialog zůstal na předních místech politického programu EU. Podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu je jedním ze strategických cílů Evropského programu pro kulturu a společné úsilí o jeho dosažení orgány EU, členskými státy a občanskou společnosti bude pokračovat i nadále. Zvýšené povědomí a pochopení potřeby soudržného meziodvětvového přístupu vytvořeného Evropským rokem mezikulturního dialogu je dobrým základem, na němž lze budovat další spolupráci směřující k dosažení tohoto cíle.

[1] Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 44.

[2] http://www.intercultural-europe.org/

[3] http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/culture/Cities/Default_en.asp

[4] http://ec.europa.eu/culture/archive/dialogue/strategies_en.html