52009DC0432

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.8.2009

KOM(2009) 432 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Závěrečné hodnocení akčního plánu eEurope 2005 a víceletého programu (2003–2006) pro monitorování akčního plánu eEurope 2005, šíření správných postupů a zvýšení bezpečnosti sítí a informací (MODINIS)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Závěrečné hodnocení akčního plánu eEurope 2005 a víceletého programu (2003–2006) pro monitorování akčního plánu eEurope 2005, šíření správných postupů a zvýšení bezpečnosti sítí a informací (MODINIS)

OBSAH

1. Úvod 3

2. Východiska 3

2.1. Akční plán eEurope 2005 3

2.2. MODINIS 3

2.3. i2010 4

3. Výsledky hodnocení 5

3.1. Akční plán eEurope 2005 5

3.2. MODINIS 6

4. Závěry 7

Příloha 1 8

1. Význam 8

2. Účinnost a soudržnost eEurope 8

3. Dopad a účinnost 9

Příloha 2 11

Účinnost programu MODINIS 11

Účinnost, dopady a význam programu MODINIS 11

Doporučení 12

1. ÚVOD

Toto sdělení předkládá závěrečné hodnocení akčního plánu eEurope 2005 a programu Modinis. Podle ustanovení čl. 7 odst. 4 rozhodnutí o programu Modinis (rozhodnutí č. 2256/2003/ES) na konci programu „Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru hodnotící zprávu o výsledcích dosažených při provádění akcí uvedených v programu“.

Vzhledem k synergiím programů Modinis a eEurope bylo rozhodnuto, že hodnocení obou programů bude provedeno souběžně a zjištění se předloží společně.

2. VÝCHODISKA

2.1. Akční plán eEurope 2005

Akční plán eEurope (2000–2002) byl schválen na zasedání Evropské rady v Santa Maria da Feira (červen 2000) jako součást Lisabonské strategie hospodářské, sociální a environmentální obnovy vztahující se k informační společnosti. Definuje řadu cílů, jejichž plnění bylo průběžně sledováno na základě srovnávacích ukazatelů.

Do konce roku 2002 však bylo jen málo důkazů o tom, že šíření internetu v Evropě skutečně vedlo k vytvoření nových pracovních míst a služeb. Na svém zasedání v Barceloně (březen 2002) Evropská rada proto vyzvala Komisi, aby vypracovala akční plán eEurope se zaměřením na „širokou dostupnost a využívání širokopásmových sítí v celé Unii do roku 2005 a rozvoj internetového protokolu IPv6 a bezpečnost sítí a informací, eGovernment (elektronické správy), eLearning (elektronického učení), eHealth (elektronického zdravotnictví) a eBusiness (elektronického obchodu)[1]. Následný akční plán eEurope 2005 schválila Evropská rada na zasedání v Seville (červen 2002).

2.2. MODINIS

Program Modinis přijaly Rada a Parlament v listopadu 2003 jako „ víceletý program pro monitorování akčního plánu eEurope 2005, šíření správných postupů a zvýšení bezpečnosti sítí a informací “. Následoval po programu „PROMISE“, jehož závěrečná fáze poskytla prostředky pro akční plán eEurope 2002. Program Modinis měl trvat tři roky (2003–2005). Poté byl prodloužen i na rok 2006, aby byla zajištěna kontinuita předtím, než vstoupí v platnost program na podporu politiky IKT, součást programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) přijatého v roce 2006.

Program Modinis má tyto cíle:

- monitorování pokroku eEurope,

- analýza osvědčených postupů eEurope, šíření správných postupů a informačních služeb,

- analýza hospodářských a sociálních důsledků informační společnosti a

- příprava Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

Těchto cílů má být dosaženo:

- srovnávací analýzou,

- studiemi,

- konferencemi a workshopy,

- podporou strategické analýzy a diskusí zejména prostřednictvím poradní skupiny pro eEurope.

Program Modinis se prováděl prostřednictvím ročních pracovních programů, které schvaloval řídící výbor programu Modinis.

První pracovní program na rok 2004 měl rozpočet 12,8 milionu EUR (včetně 5,1 milionu EUR převedených z roku 2003). Pro pracovní programy na roky 2005 a 2006 bylo vyčleněno vždy 7,72 milionů EUR. Celkový rozpočet programu Modinis dosáhl 28,2 milionu EUR.

Prodloužení programu Modinis na rok 2006 zajistilo podporu pro první rok iniciativy i2010.

2.3. i2010

V červnu 2005 Komise schválila iniciativu „i2010: Informační společnost pro růst a zaměstnanost“. Iniciativa i2010 jako nástupce programu eEurope je komplexní strategií pro zavedení celoevropských politických nástrojů na povzbuzení rozvoje digitálního hospodářství. Vychází z politik pro oblast IKT, právních předpisů a výzkumu a inovací s cílem přispět k plnění lisabonských cílů. Hlavními prioritami její politiky jsou: a) podpora příznivého a konkurenčního prostředí pro elektronické komunikace a mediální služby, b) podpora výzkumu a inovací v oblasti IKT a c) zajištění integrující informační společnosti, která bude přínosem pro všechny.

Během uplynulých tří let bylo dosaženo značného pokroku: byl zaveden nový předpisový rámec pro audiovizuální mediální služby; byla zahájena reforma předpisů pro elektronické komunikace[2]; používá se předpis k vytvoření jednotného trhu používání přeshraniční mobilní telefonie; byly přijaty iniciativy na podporu obsahu internetu v Evropě[3]; byly zavedeny nové rozsáhlé iniciativy na financování výzkumu, vývoje a inovací; právě bylo zahájeno průkopnické partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (společné technologické iniciativy); byly zahájeny stěžejní iniciativy týkající se inteligentních automobilů, evropských digitálních knihoven a IKT pro udržitelnost, stejně jako iniciativy pro elektronickou integraci (eInclusion), elektronickou správu (eGovernment) a elektronické zdravotnictví (eHealth)[4].

3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ

Hodnocení politického rámce akčního plánu eEurope a s ním souvisejícího programu financování Modinis probíhalo od ledna 2006 do července 2007 za podpory hodnotitelů, se kterými byla k provedení tohoto úkolu uzavřena smlouva[5].

3.1. Akční plán eEurope 2005

Komise vítá výsledky nezávislého hodnocení[6] akčního plánu eEurope 2005 a celkově pozitivní zjištění, pokud jde o jeho význam, účinnost a dopad.

Pokud jde o jeho význam, jednalo se o to, zda bylo použití přesahující rámcové strategie ve zralém a komplexním politickém prostředí přiměřené a proveditelné.

Hodnotitelé dospěli k závěru, že rámcový strategický přístup byl užitečný a účelný. Shledali, že plán eEurope byl rozhodující pro vytvoření a udržení dialogu mezi zeměmi s nejrůznějším kulturním a institucionálním zázemím, úrovněmi výkonnosti a plánů a priorit v oblasti informační společnosti.

Hodnocení zjistilo pět druhů dopadů. Plán eEurope lze podle toho považovat za:

- platformu pro uplatňování vlivu,

- hlavního iniciátora a hnací sílu vnitrostátní politiky informační společnosti,

- referenční bod pro vnitrostátní politiku informační společnosti,

- hybnou sílu určitých oblastí informační společnosti,

- pobídku k lepší koordinaci vnitrostátních politik informační společnosti.

Tyto druhy dopadů byly v jednotlivých členských státech pozorovány v různých kombinacích. Hodnotitelé dospěli k názoru, že akční plán eEurope 2005 byl významným faktorem, který pomohl udržet IKT v politickém programu v době, kdy zájem o jeho předmět ochaboval. Elektronická správa a elektronické zdravotnictví jsou dobrými příklady, na jejichž dosažení členské státy díky plánu eEurope pracují s vysokou podporou.

Poradní skupina pro eEurope hrála podle hodnocení významnou úlohu při výměně zkušeností a zlepšování vzájemného učení na evropské úrovni. Pomáhala členským státům získat širší přehled o úkolech, před které je informační společnost staví, a řešeních, která zvolili ostatní.

Hodnotitelé se však domnívají, že skupina zúčastněných stran, která byla součástí poradní skupiny pro eEurope („druhá sekce“), neplnila svou úlohu uspokojivě. V zásadě se jednalo o stálou skupinu, která nebyla schopna poskytnout celou škálu odborných znalostí potřebných pro širokou agendu plánu eEurope.

Přesto však vypracovala důležité zprávy o digitální propasti a začleňování občanů do informační společnosti (eInclusion), které byly základem hlavních politických iniciativ v rámci i2010, jako je sdělení „Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení“[7] a iniciativa eInclusion[8].

V zájmu odstranění nedostatků, které zjistili hodnotitelé, ale i zachování přínosů sdílených odborných znalostí byla druhá sekce nahrazena mechanismem ad hoc pro konzultace zúčastněných stran.

3.2. MODINIS

Komise vítá pozitivní hodnocení[9] programu Modinis, který umožnil provádění akčního plánu eEurope 2005 a soudržnost politické iniciativy a programu výdajů. Hodnotitelé považují program Modinis za úspěšný při dosahování evropské přidané hodnoty činností členských států, zejména prostřednictvím srovnávacích činností, ale také konferencí a přípravou agentury ENISA.

Zjistili však, že vztah mezi řídícím výborem programu Modinis a poradní skupinou pro eEurope nebyl dostatečně jasný, zejména pokud šlo o rozdělení odpovědnosti a koordinaci obou subjektů. Komise přivítala zjištění hodnotitelů, že tento problém byl vyřešen během prodlouženého trvání programu Modinis a ustavením skupiny na vysoké úrovni i2010.

Pozdní přijetí programu Modinis a skutečnost, že první pracovní program musel absorbovat prostředky převedené z roku 2003, přinesly určité potíže při plnění rozpočtu a způsobily zpoždění některých akcí. Hodnotitelé však zjistili, že v letech 2005 a 2006 dosáhlo plnění rozpočtu téměř 100 %.

Komise bere na vědomí zjištění, že studie financované programem Modinis nebyly dostatečně publikovány a jejich dopad byl málo viditelný. V době hodnocení však mnohé studie ještě nebyly dokončeny. Dokončené studie jsou široce dostupné, dobře medializované a poskytly vstupy pro rozvoj politik: na konferencích na vysoké úrovni byly předloženy přehledy využívání IKT ve školách, u praktických lékařů a v rámci elektronické správy. Společně s dalšími studiemi širokopásmového pokrytí a nákladů na přístup poskytují analytický materiál pro výroční zprávy iniciativy i2010. Dalším příkladem je studie interaktivního obsahu internetu[10], která je výchozím bodem sdělení Komise o obsahu online[11].

Komise vítá a bere na vědomí i doporučení hodnotitelů týkající se programu Modinis (viz příloha 2). Podle jejího názoru se tato doporučení již zohledňují při provádění programu na podporu politiky IKT. Činnosti programu Modinis jsou nyní součástí horizontálních akcí programu na podporu politiky IKT. Doporučení se týkají těchto otázek:

a) vztahů s řídícím výborem

b) včasného přijímání pracovních programů

c) vytvoření srovnávacích ukazatelů

d) důrazu na šíření správných postupů

Doporučení byla řešena takto:

a) Úlohou řídícího výboru programu na podporu politiky IKT je poskytnout stanovisko k návrhu ročního pracovního programu podle článku 47 rozhodnutí o CIP. Značné úsilí bylo současně věnováno zvýšení a zlepšení komunikace s výborem. Skupina na vysoké úrovni i2010 se zabývá politickou orientací a prioritami.

b) Přijetí prvního pracovního programu na podporu politiky IKT se zpozdilo částečně v důsledku opožděného schválení rozhodnutí o CIP (listopad 2006). Program na podporu politiky IKT navíc zavedl nové nástroje a cíle a zástupci členských států v řídícím výboru cítili potřebu o nich důkladněji diskutovat, než předloží své stanovisko k pracovnímu programu. Toto zpoždění ovlivnilo i přijetí pracovního programu pro rok 2008. Očekává se, že od roku 2009 budou pracovní programy k dispozici krátce po začátku každého roku.

c) Srovnávací rámec pro i2010 schválený v roce 2006 byl předlohou pro veškerou srovnávací práci provedenou ve spolupráci členských států, a zejména pracovní skupinou Eurostatu. Spojení s lisabonským procesem zajišťuje propojení ukazatelů i2010 s integrovanými hlavními směry pro IKT. Členské státy tyto ukazatele pravidelně ověřují díky zveřejňování profilů jednotlivých zemí ve výroční zprávě i2010.

d) Výměna správných postupů se podporuje jednak pomocí internetové databáze (www.epractice.eu), jednak rozvojem tématických sítí financovaných z prostředků programu na podporu politiky IKT. Byla rozšířena i na nové oblasti, jako je eInclusion a digitální propast (http://www.broadband-europe.eu).

4. ZÁVěRY

Komise se domnívá, že toto hodnocení představuje pozitivní zprávu, která potvrzuje účinnost a užitečnost akčního plánu eEurope 2005 a jeho hlavního programu financování Modinis. Určité nedostatky sice byly zjištěny, ale měly pouze malý dopad na celkové provádění programu. Byly vyřešeny v rámci následné iniciativy i2010 a jednoho z hlavních nástrojů financování (programu na podporu politiky IKT).

Příloha 1

Závěrečné hodnocení akčního plánu eEurope 2005

Výňatky z hodnotící zprávy [12]

Hodnocení eEurope mělo tři části:

- význam eEurope

- účinnost a soudržnost eEurope

- případný dopad akčního plánu eEurope a mechanismy jeho provádění.

1. Význam

Pokud jde o obsah, definují jednotlivé skupiny zúčastněných stran (např. političtí činitelé, podniky, akademické instituce atd.) význam eEurope různě. Političtí činitelé jednoho členského státu například mohou považovat priority eEurope za důležité, zatímco podniky téhož státu jejich názor nemusejí sdílet.

V oblasti přístupu je klíčovou otázkou hodnocení skutečnost, zda je rámcový přístup v oblasti zralejší a komplexnější politiky stále ještě přiměřený a proveditelný.

Výsledky hodnocení ukazují, že:

plán eEurope 2005 je rozhodující pro vytvoření a udržení dialogu mezi zeměmi s nejrůznějším kulturním a institucionálním zázemím, úrovněmi výkonnosti a plánů a priorit v oblasti informační společnosti.

Členské státy jsou zjevně zajedno, pokud jde o význam eEurope jako obecného strategického rámce, nebo přinejmenším společného přístupu v Evropě. Vidí zde potřebu sjednocujícího a koordinačního fóra, například pro oblasti norem a předpisů a dalších otázek týkajících se interoperability. Význam eEurope v jednotlivých členských státech se však může lišit, přestože význam pro EU je velký. Vyplývá to z různých stupňů rozvoje IKT a různých politických potřeb, protože pro některé členské státy neodpovídají cíle eEurope obecné úrovni rozvoje informační společnosti.

2. Účinnost a soudržnost eEurope

Účinnost plánu eEurope byla hodnocena na základě fungování poradní skupiny eEurope a souvisejících podskupin.

Poradní skupina pro eEurope hrála významnou úlohu při výměně zkušeností a zlepšování vzájemného učení na evropské úrovni. Schůzky poradní skupiny pomáhaly zástupcům členských států získat širší přehled o úkolech, před které je informační společnost staví, a řešeních, která zvolily jiné země.

Úloha poradní skupiny jako iniciátora politických akcí na rozvoj informační společnosti a koordinátora těchto politik však byla omezená, a to jednak v důsledku nestejného zapojení jednotlivých členských států, jednak pro nedostatek interaktivity v rámci skupiny. Zdá se, že poradní skupina nesplnila očekávání – působit jako testovací fórum pro strategie informační společnosti navrhované Komisí. Důvodem je patrně nedostatečná rozhodovací pravomoc zástupců členských států, kteří nebyli schopni obhájit stanoviska svých zemí.

Velmi pochybná je užitečnost druhé sekce poradní skupiny eEurope. Její mandát byl od začátku nejasný a její práce měla na výsledky plánu eEurope jen omezený vliv.

Druhá sekce poradní skupiny byla složena z různých odborníků a zúčastněných stran z různých oblastí politiky a průmyslových odvětví. Pro členy skupiny představovala obohacující fórum, kde si mohli vyměňovat názory a navazovat nové kontakty. Vzhledem k širokému zastoupení a nejasnému mandátu nedosahovaly diskuse potřebné hloubky a odbornosti na to, aby měly skutečný vliv.

Podstatná část práce se prováděla v podskupinách. Podskupiny pro elektronické zdravotnictví a elektronickou správu fungovaly dobře a zajišťovaly pro tyto důležité oblasti diskusi i konsensus.

Množství podskupin a nedostatek vzájemné koordinace však vedly ke ztrátě transparentnosti a duplicitě práce. Nedostatečná je navíc i koordinace mezi pracovními skupinami eEurope a pracovními skupinami ostatních GŘ.

3. Dopad a účinnost

Hodnocení dopadů se zaměřilo na přínos plánu eEurope pro politiku a strategii informační společnosti v členských státech, tj. na první úroveň dopadu. Kdekoli to však bylo možné, pokusilo se hodnocení určit i dopady druhé úrovně na provozní programy a opatření.

V některých případech vedl plán eEurope k přímým akcím v členských státech, ať už v oblasti provozních programů nebo zlepšení vnitřní koordinace.

Akční plán eEurope 2005 vyvolal v členských státech v závislosti na hnacích silách a charakteristikách různé druhy dopadů. Hodnocení určilo pět druhů dopadů:

- eEurope jako platforma pro uplatňování vlivu,

- eEurope jako hlavní iniciátor a hnací síla vnitrostátní politiky informační společnosti,

- eEurope jako referenční bod pro vnitrostátní politiku informační společnosti,

- eEurope jako hybná síla určitých oblastí informační společnosti,

- eEurope jako pobídka k lepší koordinaci vnitrostátních politik informační společnosti.

V jednotlivých členských státech lze pozorovat různé kombinace jednotlivých druhů dopadů, které ukazují, že plán eEurope byl jako veřejná intervence úspěšný a mnoha způsoby ovlivnil politiku informační společnosti členských států. Hodnocení rovněž ukázalo, že dopady eEurope jdou dvěma směry, neboť máme-li považovat eEurope za konsolidovanou evropskou strategii, je akční plán někdy přímo ovlivňován členskými státy, které používají jeho prováděcí mechanismy.

Akční plán eEurope 2005 byl důležitým faktorem, který pomohl udržet IKT v politickém programu v době, kdy zájem o jeho předmět ochaboval, částečně v důsledku (opětovného) nastolení témat, která se považovala za důležitější.

V mnoha případech je třeba vyvíjet nepřetržité úsilí pro zachování vysoké politické podpory pro oblast politiky, která nestojí v popředí krátkodobé vnitrostátní politické agendy. Zde hodnocení ukazuje, že pomocí svých prováděcích mechanismů, jako je poradní skupina, ministerské konference a srovnávací činnosti, hrál plán eEurope významnou úlohu při udržení vysoké podpory pro iniciativy IKT. Lze to zpětně promítnout do různých druhů dopadů, neboť vysoká úroveň podpory představuje jeden z aktivačních faktorů mnoha druhů dopadů. Stimulace vysoké úrovně podpory ve spojení s rozvíjením a šířením správných postupů by tak bylo možné považovat za soubor účinných nástrojů k dosahování výsledků, které jsou účelem politických zásahů, jako je eEurope nebo i2010.

Plán eEurope přispěl k dosahování společných politických cílů v oblasti informační společnosti, které jsou zakotveny v akčních plánech pro elektronickou správu a elektronické zdravotnictví. Oba tyto plány překračují hranici obecného vyjádření zájmu a stanoví přesné cíle.

Výsledky hodnocení sice naznačují, že plán eEurope stimuloval vysokou úroveň podpory, a tím i politických opatření v oblasti IKT na vnitrostátní úrovni, srovnání politických cílů členských států v oblasti informační společnosti s akčním plánem eEurope však rovněž naznačuje, že důraz spočíval na rozvoji strategií v oblasti elektronické správy a elektronického zdravotnictví. Je třeba zdůraznit přínos srovnávací analýzy týkající se elektronické správy, kde diskuse o ukazatelích a pořadí udržely tuto strategickou oblast v politickém programu členských států.

Příloha 2

Závěrečné hodnocení programu Modinis

Výňatky z hodnotící zprávy [13]

ÚčINNOST PROGRAMU MODINIS

Při hodnocení účinnosti programu MODINIS se hodnotitelé soustředili na řízení programu, plnění rozpočtu, úlohu řídícího výboru programu MODINIS a na celkovou soudržnost pracovních programů s akčním plánem eEurope 2005.

Hodnocení ukazuje, že úloha řídícího výboru se omezila na funkce stanovené v řídicích postupech. Vztah mezi řídícím výborem a poradní skupinou eEurope se však vyznačoval nejasným rozdělením odpovědností a nedostatkem koordinace. Zejména existovalo napětí mezi formálně právním postavením řídícího výboru na jedné straně a zkušenostmi členů poradní skupiny eEurope na straně druhé.

Hodnocení ukázalo, že v rámci iniciativy i2010 byla úloha řídícího výboru programu MODINIS definována lépe. Jasnější oddělení skupiny na vysoké úrovni, financované ze správního rozpočtu Komise, od činností programu MODINIS zmírnilo předchozí zmatek ohledně vzájemné interakce jednotlivých jednacích fór, protože přesunulo odpovědnost za koordinaci na členské státy.

Pokud jde o používání rozpočtových prostředků, opožděné přijetí pracovního programu omezilo využívání prostředků programu MODINIS v roce 2004. Čerpání rozpočtu a rozpočtových prostředků na závazky se v průběhu let 2005 a 2006 zlepšilo. Stávající postupy pro schvalování pracovních programů a rozpočtu v Komisi nedovolují v současné době činnosti trvající po celou dobu rozpočtového roku, protože neustále dochází ke zpožďování procesu formálního schvalování a formální přijetí rozpočtu a programu zabere první čtvrtletí. Tato situace ohrožuje účinnost čerpání rozpočtu, jakož i načasování a význam činností pracovních programů.

Málo pozornosti se věnovalo i komunikaci a výměně informací v pracovních programech a na tyto činnosti také připadá méně rozpočtových prostředků.

Přesto jsou podle názoru hodnotitelů pracovní programy MODINIS v souladu s cíli MODINIS jako programu finanční podpory provádění akčního plánu eEurope 2005.

Účinnost, dopady a význam programu MODINIS

Celkově lze říci, že dopady programu MODINIS jsou v jednotlivých směrech činností a souborech prací odlišné. Nejzřetelnější je dopad v oblasti srovnávání, který braly členské státy velmi vážně a který vedl v některých případech ke značnému zlepšení výkonnosti. Srovnávání rovněž představuje oblast, ve které se program MODINIS nejvíce zviditelnil, protože poskytl nejen finanční prostředky na srovnávací analýzy, ale také vstupy pro rozvoj a úpravu ukazatelů pro iniciativu i2010.

V rámci ostatních tří směrů činností byla většina činností financovaných v rámci programu MODINIS užitečná a vedla k následným činnostem, které zahrnují například konference nebo přípravu Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací. Ukázalo se, že konference jsou významnými pilíři hlavních oblastí plánu eEurope, daly podnět k dalšímu politickému rozvoji a poskytly vstupy pro přípravu konkrétních programů a akčních plánů. Jediným prováděcím mechanismem, kterému byl přisouzen jen nepatrný význam, byly studie financované programem MODINIS. Tyto studie nebyly řádně publikovány a zdá se, že měly jen zanedbatelný dopad na výměnu informací a získávání zkušeností ve členských státech. Program MODINIS zajistil, že činnosti, které byly v souladu s plánem eEurope, obdržely finanční prostředky, a mohly tak být provedeny.

Program MODINIS měl nepochybně význam jako prováděcí mechanismus plánu eEurope, neboť umožnil provádění celoevropských činností, které by členské státy nemohly samy provést nebo financovat. Díky tomu přinesl celoevropskou přidanou hodnotu činnostem prováděným členskými státy.

Doporučení

Doporučuje se, aby se úloha řídícího výboru v budoucích podobných programech omezila na schvalování pracovních programů a rozdělování rozpočtu. Je však nezbytné, aby Komise zlepšila proces komunikace s výborem a zajistila řádnou definici jeho úlohy.

Má-li čerpání rozpočtu probíhat účinně, musí Komise najít způsob, jak přijímat pracovní programy včas a jak sladit rozpočtový rok s pracovním programem.

Srovnávací ukazatele se musí průběžně nově definovat a přizpůsobovat novému vývoji a přistoupení případných nových členských států k Unii. Úsilí vynaložené na definování nových ukazatelů by nemělo polevit. Je nezbytné zajistit soudržnost a spolupráci mezi jednotlivými pracovními skupinami odpovědnými za definici ukazatelů, aby se zabránilo duplicitě práce a aby pro iniciativu i2010 byly k dispozici co nejkvalitnější ukazatele.

V rámci iniciativy i2010 by se měla zlepšit výměna správných postupů, neboť nové členské státy a nová témata budou vyžadovat společné úsilí na zlepšování učení a soudržnosti v celé Evropské unii.

V současné době se zdá, že šíření správných postupů prostřednictvím konferencí a studií není dostatečné. Hodnocení navrhuje, aby se šíření správných postupů věnovalo více úsilí a zdrojů, například pomocí vyhledávání v internetových databázích.

[1] Zasedání Evropské rady v Barceloně, závěry předsednictví, odstavec 40 (http://ue.eu.int/en/Info/eurocouncil/index.htm).

[2] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/tomorrow/index_en.htm.

[3] KOM(2007) 836, http://ec.europa.eu/avpolicy/other_actions/content_online/index_en.htm.

[4] KOM(2007) 694, http://ec.europa.eu/information_society/activities/einclusion/index_en.htm.

[5] Rambøll Management a Technopolis.

[6] Viz příloha 1.

[7] KOM(2006) 129.

[8] KOM(2007) 694.

[9] Viz příloha 2.

[10] http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/docs/studies/interactive_content_ec2006.pdf.

[11] KOM(2007) 836 v konečném zněníhttp://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0836:FIN:EN:PDF.

[12] Celá zpráva je k dispozici na adrese:http://ec.europa.eu/dgs/information_society/evaluation/data/pdf/studies/s2005_01/eEurope2005_final_report.pdf.

[13] Celá zpráva je k dispozici na adrese:http://ec.europa.eu/dgs/information_society/evaluation/data/pdf/studies/s2005_01/modinis_final_report.pdf