52009DC0368

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 16.7.2009

KOM(2009) 368 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Náhodné úlovky kytovců při rybolovu: Zpráva o provádění některých ustanovení nařízení Rady (ES) č. 812/2004 a o vědeckém vyhodnocení dopadu používání zejména tenatových sítí na chytání ryb za žábry, třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí na kytovce v Baltském moři podle nařízení Rady (ES) č. 2187/2005

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Náhodné úlovky kytovců při rybolovu: Zpráva o provádění některých ustanovení nařízení Rady (ES) č. 812/2004 a o vědeckém vyhodnocení dopadu používání zejména tenatových sítí na chytání ryb za žábry, třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí na kytovce v Baltském moři podle nařízení Rady (ES) č. 2187/2005

VÝCHODISKA

Nařízení Rady (ES) č. 812/2004

Nařízení Rady (ES) č. 812/2004[1] stanoví opatření zaměřená na snížení náhodných úlovků kytovců rybářskými plavidly. Nařízení určuje druhy rybolovu, při nichž je povinné používání akustických odpuzujících zařízení, známých též jako bzučáky, technické údaje a podmínky používání těchto nástrojů, jakož i druhy rybolovu, při nichž je třeba provádět programy pozorovatelů na moři. Členské státy jsou odpovědné za provedení akustických zařízení, za sledování jejich účinnosti a provádění programů sledování podle pokynů stanovených v uvedeném nařízení.

Oznamovací povinnost

Podle článku 6 nařízení (ES) č. 812/2004 musí členské státy posílat Komisi souhrnnou výroční zprávu o provádění některých ustanovení nařízení, včetně „odhadů celkových náhodných úlovků kytovců v každém z dotyčných druhů rybolovu“.

V souladu s článkem 7 uvedeného nařízení je Komise poté, co obdrží od členských států druhou roční zprávu, povinna podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě o používání uvedeného nařízení. Zpráva by měla být založena na posouzení zpráv členských států vypracovaném Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) a Vědecko-technickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR).

Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005

Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005[2] obsahuje technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů v Baltském moři.

Oznamovací povinnost

Podle článku 27 nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 Komise „do 1. ledna 2008 zajistí, aby bylo provedeno vědecké vyhodnocení dopadu používání zejména tenatových sítí na chytání ryb za žábry, třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí na kytovce a aby výsledky byly předloženy Evropskému parlamentu a Radě“.

Sloučení obou zpráv

Informace požadované pro vědecké vyhodnocení dopadu používání zejména tenatových sítí na chytání ryb za žábry, třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí na kytovce podle nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 jsou velmi podobné informacím o náhodných úlovcích získaným v rámci „programů pozorovatelů na moři“ a shromážděným členskými státy podle nařízení (ES) č. 812/2004. Zpráva Komise podle článku 7 druhého z výše uvedených nařízení je založena na zprávách členských států, které zahrnují mimo jiné odhady celkových náhodných úlovků kytovců v každém z dotyčných druhů rybolovu. Zprávy členských států kromě toho musí obsahovat posouzení závěrů zpráv pozorovatelů a všechny další příslušné informace, včetně všech výzkumů prováděných v členských státech ke snížení náhodných úlovků kytovců při rybolovu. Obě zprávy by tak částečně obsahovaly stejné informace o náhodných úlovcích kytovců pomocí lovných zařízení. Komise se proto rozhodla obě požadované zprávy Evropské radě a Parlamentu sloučit.

Na základě předběžného posouzení zpráv členských států a v zájmu zlepšení uplatňování uvedeného nařízení Komise navrhla uspořádání semináře o náhodných úlovcích kytovců (24.–25. března 2009 v Bruselu). Bylo dosaženo dohody, že závěry semináře by měly být zahrnuty do sloučené zprávy, aby na základě všech dostupných informací byla co nejúplnější. Za těchto okolností a vzhledem ke skutečnosti, že některé členské státy zaslaly své zprávy se zpožděním, nebylo možné předložit požadovanou zprávu ve lhůtě stanovené v nařízení (ES) č. 2187/2005.

OBSAH A METODIKA TÉTO ZPRÁVY

Komise obdržela podle článku 6 nařízení (ES) č. 812/2004 zprávy od jednotlivých členských států za roky 2004–2005 a 2006. O analýzu těchto zpráv členských států, pokud jde o jejich vědecký obsah a provádění nařízení (ES) č. 812/2004, byly požádány Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) a Vědecko-technický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR). Jejich závěry jsou ve zprávě zohledněny.

ICES byla rovněž požádána o vědecké vyhodnocení dopadu používání zejména tenatových sítí na chytání ryb za žábry, třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí na kytovce v Baltském moři. Tato zpráva obsahuje výsledky jejich hodnocení a další dostupné údaje o náhodných úlovcích kytovců v Baltském moři.

Aby bylo možno vyhodnotit provádění nařízení (ES) č. 812/2004, uspořádala Komise ve dnech 24.–25. března 2009 v Bruselu seminář. Hlavní závěry semináře a navržený další postup jsou rovněž uvedeny v této zprávě.

ANALÝZA ZPRÁV čLENSKÝCH STÁTů O PROVÁDěNÍ NAřÍZENÍ (ES) č. 812/2004

ICES[3] a VTHVR[4] shledaly při přezkumu výročních zpráv členských států „značné rozdíly ve formátu i obsahu. Je zjevné, že spolupráce členských států je mizivá a že většinu oznámených činností prováděly členské státy nezávisle na sobě.“ Pokud jde o údaje o náhodných úlovcích, „je k dispozici jen málo aktuálních odhadů celkových vedlejších úlovků malých kytovců v jednotlivých druzích rybolovu v evropských vodách“3.

Komise z toho vyvozuje, že zprávy předložené členskými státy málokdy poskytují jasný obraz o činnostech vykonávaných členskými státy podle nařízení (ES) č. 812/2004. Pouze několik členských států dokázalo stanovit snížení náhodných úlovků kytovců jako jeden z hlavních cílů. Francie a Spojené království jsou jediné členské státy, které poskytly informace o odhadovaných celkových ročních náhodných úlovcích.

Komise zjistila, že většina členských států má zřejmé potíže s prováděním nařízení (ES) č. 812/2004, a to zejména těchto požadavků:

Povinnost používat akustická odpuzující zařízení. Technické údaje a podmínky používání

Členské státy, které podaly zprávu o používání akustických odpuzujících zařízení, známých též jako bzučáky, dospěly k názoru, že tyto přístroje jsou velice nákladné a ne vždy je lze považovat za účinné, tj. co může působit jako odpuzující zařízení na některé druhy kytovců, může být zároveň signálem vábícím jiné živočichy . Používání těchto přístrojů je podle předložených zpráv problematické a pro rybáře představuje bezpečnostní riziko. V několika členských státech však probíhají výzkumné projekty zaměřené na vývoj účinnějších akustických odpuzujících zařízení.

Komise si je vědoma potíží s používáním akustických odpuzujících zařízení a uznává úsilí některých členských států v jejich výzkumu, a to i těch, které nemají povinnost tato zařízení používat. Výzkum účinnosti těchto zařízení a jiných zmírňujících opatření v jednotlivých členských státech i na mezinárodní úrovni pokračuje. Výzkumu a šíření osvědčených postupů mezi různými členskými státy je třeba přikládat největší význam.

Vzhledem k neúplným a neprůkazným zprávám členských států o používání akustických odpuzujících zařízení a nedostatku dostupných informací Komise nemůže ze zpráv členských států o účinnosti těchto zařízení ke snížení náhodných úlovků kytovců vyvodit jasný závěr.

Povinnost plánovat a provádět programy pozorovatelů na moři a sledovat náhodné úlovky kytovců

Pokud jde o vytváření programů pozorovatelů na moři, zdá se, že toto opatření se uplatňuje jen v malé míře. Některé členské státy uvádějí, že k provádění těchto programů nemají dostatek prostředků (finančních ani lidských) a/nebo nejsou schopny pokrýt všechny oblasti a informace o přijatých programech a že zprávy pozorovatelů jsou často neúplné. Šest z dvaceti dvou členských států ve svých zprávách uvedlo, že jejich rybolovná činnost nespadá do oblasti působnosti nařízení. Některé členské státy předložily informace vyplývající z výzkumných studií probíhajících na vnitrostátní úrovni nebo v rámci mezinárodní spolupráce. Jiné členské státy získávají informace od svých přístavních orgánů nebo ústně od rybářů. Jen několik členských států nahlásilo náhodné úlovky kytovců, a Komise proto konstatuje, že nedostatek informací neposkytuje jasný obraz o vztazích mezi rybolovem a populacemi kytovců, takže nemůže vypracovat souhrnnou a objektivní analýzu týkající se náhodných úlovků kytovců ve vodách EU.

Diskuse

Ze zpráv o opatřeních prováděných podle nařízení (ES) č. 812/2004 vyplývá, že pouze několik členských států vyvíjí při prosazování tohoto nařízení dostatečné úsilí. Je zřejmé, že jeho provádění vyžaduje od členských států velké předsevzetí a úsilí a většině z nich se nepodařilo ho úspěšně završit z důvodů uvedených výše. Komise může konstatovat, že úsilí o omezení střetů mezi kytovci a rybolovem je stále ještě na počátku.

Rozdílné výsledky lze vysvětlit skutečností, že členské státy musely uplatňovat uvedené nařízení v různých oblastech v jiných dobách. Některé členské státy v důsledku potíží s používáním akustických odpuzujících zařízení jejich používání odložily a místo toho koordinovaly různé vnitrostátní nebo mezinárodní výzkumné projekty zaměřené na zdokonalení zařízení a postupů pro omezení negativních dopadů nebo se do nich zapojily.

Komise se podílí na financování několika projektů v rámci programu LIFE, finančního nástroje EU na podporu projektů na ochranu životního prostředí a přírody, a některé z těchto projektů přispívají k provádění sítě Natura 2000 v mořském prostředí. Tyto projekty programu LIFE se často zabývají způsoby jak zabránit náhodným úlovkům mořských savců, snížit je nebo je jiným způsobem zmírnit.

Nařízení (ES) č. 812/2004 stanoví druhy rybolovu, jimž by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost s ohledem na dopad na nahodilý odchyt a usmrcování kytovců, je však třeba zároveň zdůraznit, že opatření ke snížení dopadů rybolovu na druhy kytovců nejsou výhradní doménou tohoto nařízení. Členské státy již mají povinnost podle článku 12 směrnice Rady 92/43/EHS o přírodních stanovištích provádět výzkum nebo přijmout ochranná opatření, aby zajistily, že nahodilý odchyt kytovců nebude mít na příslušný druh výrazný negativní dopad. Podle směrnice o přírodních stanovištích všem druhům kytovců prospívá systém přísné ochrany v jejich přirozeném prostředí. Členské státy musí sledovat stav kytovců z hlediska jejich ochrany a zřídit systém sledování jejich nahodilého odchytu a usmrcování. Členské státy musí dále v souladu s článkem 6 přijmout vhodná opatření, aby v oblastech zvláštní ochrany vyloučily poškozování přírodních stanovišť druhu a aby nedocházelo k přílišnému vyrušování druhů, pro něž jsou tato území určena. Několik takových území bylo určeno pro druhy Phocoena phocoena a Tursiops truncatus .

VěDECKÉ VYHODNOCENÍ DOPADU POUžÍVÁNÍ TENATOVÝCH SÍTÍ NA CHYTÁNÍ RYB ZA žÁBRY, TřÍSTěNNÝCH TENATOVÝCH SÍTÍ A TENATOVÝCH SÍTÍ NA KYTOVCE V BALTSKÉM MOřI

V Baltském moři se obvykle vyskytuje druh kytovce zvaný sviňucha obecná ( Phocoena phocoena ). Její populace se odhaduje na méně než 1 000 jedinců[5]. Podle zpráv členských států nebyly v letech 2005 až 2006 při sledovaném rybolovu v Baltském moři náhodně uloveny žádní kytovci. V dubnu 2008 oznámila ICES Komisi, že pro účely vědeckého vyhodnocení dopadu používání tenatových sítí na chytání ryb za žábry, třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí byly údaje předložené členskými státy nedostačující.

Zjevně nedostatečné jsou i další informace o náhodných úlovcích kytovců v lovných zařízeních v Baltském moři. Dostupné informace se týkají především uvízlých zvířat se stopami po sítích, z nichž lze usuzovat, že zvířata uhynula v sítích. Nedávná německá studie uvádí, že v roce 2007 u německého pobřeží Baltského moře uvízlo více než 150 sviňuch obecných, z čehož 47 % se týkalo náhodných úlovků nebo údajných náhodných úlovků[6]. Pro úplné vyhodnocení dopadu používání tenatových sítí na chytání ryb za žábry, třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí na náhodné úlovky kytovců v Baltském moři však údaje o uvízlých zvířatech nedostačují, protože neobsahují informace o tom, kde a v jakém lovném zařízení zvířata uvízla. Proto v této fázi nelze vyvodit přesné závěry o dopadu používání tenatových sítí na chytání ryb za žábry, třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí na kytovce v Baltském moři.

Diskuse

Stávající populace sviňuchy obecné v Baltském moři, kterou tvoří méně než 1 000 jedinců, je znepokojivě malá5. Starší údaje o početnosti populace a počtu nahodilých úlovků ukazují, že tento druh se tu ještě nedávno vyskytoval ve větším počtu, a to i v severnějších oblastech Baltského moře[7], [8]. Kromě rizika oslabené genetické rozmanitosti, jež snižuje schopnost populace přizpůsobit se změnám prostředí, ohrožuje vyčerpané populace ve větší míře než populace zdravé možnost nahodilého odchycení.

Pokud jde o nedostatek údajů o náhodných úlovcích sviňuchy obecné v Baltském moři, lze ho pravděpodobné vysvětlit těmito důvody:

1) nepočetnou populací baltských sviňuch obecných;

2) skutečností, že rybáři neohlašují úlovky kytovců; údaje o nahodile ulovených sviňuchách obecných, které jsou shazovány přes palubu, lze vyčíst ze zpráv o kytovcích uvízlých na baltském pobřeží se stopami po sítích[9], [10].

Tyto domněnky potvrzují závěry nejnovějšího plánu na obnovu populace baltských sviňuch obecných v rámci dohody ASCOBAN5 na ochranu malých kytovců v Baltském a Severním moři. „Vzhledem k extrémně nízkému výskytu je sviňuchy obtížné spatřit a ulovit … a (rybáři) neochotně přijímají tvrzení vědců nebo ochránců přírody, že náhodné úlovky jsou pro populaci sviňuch vážným nebezpečím. Pokud tedy nedojde ke zmírnění účinků náhodných úlovků, počet sviňuch zůstane nízký (a bude tak obtížné dosáhnout lepších odhadů počtu), množství nahodilých úlovků zůstane malé (a znesnadní tak vyčíslení přesunu) a rybáři nebudou dále věřit tvrzení, že náhodné úlovky při rybolovu jsou pro ochranu sviňuch problémem“. Bylo by proto velice riskantní domnívat se, že žádné zprávy o náhodných úlovcích znamenají, že s nimi žádné problémy nejsou.

SEMINÁř O PROVÁDěNÍ NAřÍZENÍ (ES) č. 812/2004

Komise si je vědoma potíží souvisejících s prováděním nařízení (ES) č. 812/2004 a usiluje o zlepšení situace. Uspořádala proto ve dnech 24.–25. března 2009 v Bruselu na toto téma seminář. Cílem semináře bylo shromáždit informace a vytvořit základ pro zvážení a stanovení dalšího postupu ohledně nařízení (ES) č. 812/2004. Program obsahoval tyto body:

- hodnocení čtyřletého provádění nařízení (ES) č. 812/2004, které předložila Komise;

- stav populace kytovců ve vodách EU;

- přehled provádění uvedeného nařízení v různých mořských regionech EU;

- nejnovější vědecko-technický vývoj v oblasti akustických odpuzujících zařízení a jiných opatření ke zmírnění.

Semináře se zúčastnili zástupci státní správy, regionálních poradních sborů a Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu, vědců a dvou příslušných útvarů Komise odpovědných za tuto oblast.

Seminář dospěl zejména k těmto závěrům:

- Je třeba získat lepší poznatky o počtech kytovců a jejich výskytu ve všech vodách EU. Na semináři se také konstatovalo, že výskyt kytovců se různí.

- Účastníci se shodli, že akustická odpuzující zařízení jsou pro sviňuchy obecné účinná. Je však třeba dále zlepšit jejich technické vlastnosti a možnosti praktického využití tak, aby neohrožovaly bezpečnost rybářů. Od počátečních ověřování a zkoušek těchto zařízení až po jejich praktické používání by do tohoto procesu měli být zapojeni rybáři. Probíhá rovněž výzkum s cílem nalézt další zmírňující zařízení a postupy. Jestliže se prokáže jejich účinnost, lze vedle stávajících akustických zařízení zvážit i jiné možnosti.

- Je třeba zvážit používání zmírňujících zařízení a programů pozorování u menších plavidel, jejichž délka nepřesahuje 12m a 15m.

- Některým členským státům se podařilo provést programy pozorovatelů na moři podle požadavků nařízení (ES) č. 812/2004. Výsledky ukázaly, že míra přesnosti údajů požadovaná v nařízení je pro nízký počet nahodile ulovených druhů velmi náročná a někdy nedosažitelná.

- Měla by se zvýšit účinnost programů sledování, např. křížovou kontrolou a vytvořením datových souborů členských států. Je třeba rovněž zvážit sledování v oblastech, v nichž je používání akustických zařízení povinné.

- Je třeba zlepšit spolupráci s odvětvím rybolovu, zejména zvýšit informovanost o používání zmírňujících opatření ke snížení náhodných úlovků kytovců nebo jiné skupiny živočichů bez komerčního využití.

ZÁVěRY A DALšÍ POSTUP

Závěry vycházejí z analýzy zpráv členských států, závěrů semináře o provádění nařízení (ES) č. 812/2004 (viz bod 5) a závěrů vědeckého vyhodnocení dopadu používání tenatových sítí na chytání ryb za žábry, třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí na kytovce v Baltském moři. Třebaže většina členských států ve svých zprávách uvedla malé nebo žádné náhodné úlovky ve vodách EU, z vědeckých důkazů z programů sledování na moři nebo pitevních analýz uvízlých zvířat je i nadále patrné, že mezi kytovci a rybolovem dochází ke střetům. Informace o populacích kytovců jsou kusovité a stav populace je nejasný.

Komise uznává, že některé státy vyvinuly značné úsilí ke správnému provedení nařízení (ES) č. 812/2004, ale současně připouští, že některé státy zůstávají pozadu. Jakkoli Komise uznává, že by mohly existovat důvody pro změnu nařízení v pozdější fázi, nebylo plného provedení v členských státech zatím dosaženo, a proto nebylo možné posoudit dopad stávajících opatření ke zmírnění účinků náhodných úlovků kytovců. Osvědčené postupy předložené na semináři dokládají, že je možné dosáhnout dobrých výsledků za současných okolností. Nařízení umožňuje pružný přístup a je třeba ho plně využít.

S ohledem na potřebu omezit dopad rybolovu na populace kytovců ve vodách EU Komise vyzývá členské státy, aby přijaly všechna nezbytná opatření, jež by pomohla zlepšit provádění nařízení (ES) č. 812/2004. Komise by dále chtěla zdůraznit, že podle směrnice o přírodních stanovištích jsou členské státy povinny sledovat nahodilý odchyt a usmrcování všech velryb a kytovců a zajistit, aby nahodilý odchyt nebo usmrcování neměly závažný dopad na jejich populace. V tomto ohledu, pokud jde o ostatní rybolovné činnosti a oblasti, kde jsou náhodné úlovky problematické a nevztahuje se na ně nařízení (ES) č. 812/2004, jsou členské státy odpovědné za přijetí náležitých opatření na ochranu populací kytovců.

V návaznosti na uvedený seminář však Komise pečlivě zváží tyto hlavní body:

- plné využití pružného přístupu, který umožňuje nařízení (ES) č. 812/2004, v reakci na problémy související s programy sledování, lovnými zařízeními a oblastmi;

- rozšíření působnosti nařízení (ES) č. 812/2004 na Černé moře;

- motivaci členských států v zájmu rozšíření stávajících programů sledování tak, aby podle vzoru některých členských států zahrnovaly pozorování náhodných úlovků kytovců;

- podporu diskusi s odvětvím v rámci regionálních poradních sborů o zmírňujících opatřeních;

- stanovení měřitelných cílů maximální přijatelné úrovně náhodných úlovků pro různé populace kytovců.

Komise v zájmu harmonizace informací ohlašovaných členskými státy také provede revizi formuláře pro podávání zpráv, který obdržela od ICES[11] a který podrobil revizi výbor VTHVR[12], a poskytne ho členským státům. Počínaje následujícím rokem Komise proto očekává, že od všech členských států obdrží úplné zprávy se všemi informacemi požadovanými v dotyčném nařízení, jakož i všechny ostatní náležité informace požadované v čl. 6 odst. 2.

Rovněž je třeba, aby se Společenství dále zabývalo kritickým stavem populace sviňuchy obecné v Baltském moři a zvážilo následná opatření. Podle nejnovější zprávy ICES týkající se kytovců „nejlepší ochrany lze dosáhnout tehdy, pokud se do ní zapojí všechny zúčastněné strany“3. Komise s tímto přístupem souhlasí a chtěla by povzbudit členské státy a organizace zúčastněných stran, aby prozkoumaly způsoby jak co nejvíce omezit náhodné úlovky sviňuchy obecné v Baltském moři. Ve snaze zlepšit úroveň současných znalostí vyhlásila Komise nedávno výzvu k předkládání nabídek na provedení studie o „sběru údajů o náhodných úlovcích kytovců v Baltském moři, Kattegatu a Øresundu“.

[1] Nařízení Rady (ES) č. 812/2004 přijaté v dubnu 2004 stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a mění nařízení (ES) č. 88/98.

[2] Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98.

[3] ICES advise 2008. 1.5.1.2 Status of small cetaceans and by-catch in European waters (zpráva ICES z roku 2008 o stavu malých kytovců a vedlejších úlovků v evropských vodách (dokument je k dispozici on-line)).

[4] 28th PLENARY MEETING REPORT OF THE SCIENTIFIC, TECHNICAL AND ECONOMIC COMMITTEE FOR FISHERIES (PLEN-08-02) (zpráva z 28. plenárního zasedání Vědecko-technického a hospodářského výboru pro rybářství (dokument je k dispozici na požádání)).

[5] ASCOBAN, Recovery plan for Baltic Harbour Porpoises (plán obnovy populace sviňuchy obecné v Baltském moři). Předloha, 8. dubna 2009.

[6] ICES WKFMMPA Report 2008 ICES CM 2008/MHC:11 Report of the Workshop on Fisheries Management in Marine protected areas (zpráva z pracovního semináře o řízení rybolovu v chráněných mořských oblastech).

[7] Koschinski, S (2002) Current knowledge on harbour porpoises (Phocoena phocoena) in the Baltic Sea (Současné znalosti o sviňuchách obecných v Baltském moři). Ophelia.

[8] Lindroth, A (1962) Baltic salmon fluctuations 2: porpoise and salmon. Reports of the institute of the Swedish Freshwater Research Drottningholm (zprávy švédského výzkumného ústavu v Drottningholmu o výskytu a pohybu sviňuch a lososů v Baltském moři).

[9] Siebert U. et al (2006) A decade of harbour porpoise occurrence in German waters – analyses of aerial surveys, incidental sightings and strandings (analýza leteckých pozorování, náhodných zjištění a nálezů uvízlých jedinců sviňuch obecných vyskytujících se v německých vodách v průběhu deseti let). Journal of Sea research.

[10] Swedish Federal Agency for Nature conservation and the Swedish board of Fisheries (2008) Action plan for the conservation of harbour porpoise 2008-2013 (akční plán švédské federální agentury ochrany přírody a švédské rady pro rybolov na ochranu sviňuch obecných na období 2008–2013).

[11] Návrh je k dispozici na internetových stránkách ICES.

[12] Je uvedena v bodu 3.6.6 zprávy z 28. plenárního zasedání Vědecko-technického a hospodářského výboru pro rybářství (PLEN-08-02).