52009DC0290

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 1.7.2009

KOM(2009) 290 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

Generální ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO) Výroční zpráva za rok 2008

{SEC(2009)825)

OBSAH

1. Úvod 3

2. Obecné aspekty dané politiky 4

3. Celkový přehled humanitárních operací GŘ ECHO v roce 2008 5

3.1. Celková situace 5

3.2. Hlavní intervence v roce 2008 podle regionů a přidělení prostředků 7

3.3. Srovnávací analýza 8

3.4. Snižování rizika katastrof včetně činností v oblasti připravenosti na katastrofy 9

3.5. Spojení pomoci, obnovy a rozvoje 9

3.6. Hlavní partneři v humanitárních operacích 9

4. Vztahy se zúčastněnými stranami 10

5. Další činnosti 10

6. Závěr 11

Příloha :

Přílohy obsahují další podrobnosti k:

– zevrubnému přehledu humanitárních operací v jednotlivých zemích;

– vztahům se zúčastněnými stranami;

– výsledkům hodnocení a;

– finančním tabulkám.

1. ÚVOD

Politika humanitární pomoci Evropské unie odráží její základní zásady – solidaritu, toleranci a úctu k lidské důstojnosti. Humanitární pomoc, i když není nástrojem pro řešení krizí, je jedním z pilířů akce Společenství ve prospěch zemí zasažených přírodními katastrofami nebo katastrofami způsobenými člověkem, jakož i při mimořádných událostech[1]. Svými činnostmi v oblastech zasažených živelnými pohromami a aktivní podporou úcty a dodržování mezinárodního humanitárního práva[2], se Evropská komise prosadila jako hlavní aktér v oblasti mezinárodní humanitární pomoci. V současnosti je největším jednotlivým dárcem v rámci operací poskytujících pomoc, podporu a ochranu obyvatelstvu v třetích zemích postižených humanitárními krizemi.

Generální ředitelství pro humanitární pomoc[3] (GŘ ECHO) je útvar Evropské komise odpovědný za poskytování humanitární pomoci obětem konfliktů či katastrof, ať už přírodních nebo těch, které způsobil člověk , ve třetích zemích. Tento obecný cíl přispívá ke strategickému cíli Komise „ Evropa jako světový partner “ obsaženému v obecném cíli pro zahraniční vztahy[4], stanoveném ve Smlouvě o Evropské unii (Smlouva o EU).

GŘ ECHO chrání tento humanitární prostor a zásady, jež jsou čím dál více ohrožovány, prostřednictvím dodržování zásad Dobrého humanitárního dárcovství (DHD[5]), snahou o vysokou kvalitu pomoci a zachováváním transparentního dialogu s ostatními klíčovými aktéry.

Samo GŘ ECHO programy pomoci neprovádí. Funguje jako dárce a své poslání provádí financováním humanitární činnosti Společenství prostřednictvím partnerů, kteří podepsali rámcovou dohodu o partnerství, jako jsou nevládní a mezinárodní organizace (organizace sdružené kolem Červeného kříže), nebo finanční a správní rámcovou dohodu v případě agentur OSN.

Úkolem GŘ ECHO je zajistit, aby se prostřednictvím jeho partnerů dostaly zboží a služby rychle do krizových oblastí. Rychlosti poskytování pomoci napomáhají zvláštní ustanovení finančního nařízení a jejich prováděcí opatření. Tato strukturální opatření rovněž GŘ ECHO umožňují, aby v terénu rozmístilo technické asistenty (odborníky ECHO), kteří určí zranitelné skupiny společnosti, přesně vyhodnotí potřeby a rychle zvolí vhodné partnery a projekty k naplnění těchto potřeb. Často následuje kontrola pokroku partnerů a projektů v místě, aby bylo zajištěno dobré finanční řízení v souladu s prohlášením o věrohodnosti, že zdroje byly používány za stanoveným účelem.

Na základě svých zkušeností s reakcí na katastrofy GŘ ECHO rovněž podporuje akce připravenosti na rizika přírodních katastrof s cílem snížit zranitelnost a vystavení osob rizikům a katastrofám a současně snížit ekonomický dopad těchto katastrof. S cílem účinně plnit své pověření může GŘ ECHO ve vhodných a nutných případech podporovat opatření k budování kapacit prováděná jeho partnery.

Tato zpráva se vydává v souladu s požadavky článku 19 nařízení o humanitární pomoci:

„Po uzavření každého rozpočtového roku předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu spolu se shrnutím akcí financovaných během daného roku. Shrnutí obsahuje informace o subjektech, které se podílely na provádění humanitárních akcí. Zpráva rovněž zahrnuje přehled všech nezávislých hodnocení, které proběhly u jednotlivých akcí.“

Tato zpráva tedy shrnuje hlavní činnosti prováděné GŘ ECHO v roce 2008. Příloha obsahuje rozsáhlý přehled operací financovaných v různých zemích a regionech, ve kterých GŘ ECHO poskytuje pomoc prostřednictvím svých partnerů, a statistiky vyňaté z finanční zprávy z roku 2008[6].

2. OBECNÉ ASPEKTY DANÉ POLITIKY

Ačkoliv se globální humanitární situace meziročně výrazně nemění, jsou humanitární potřeby nadále velké a počet zásahů roste.

V posledních deseti letech výrazně vzrostl počet přírodních katastrof, zejména kvůli dopadům změny klimatu. Z deseti katastrof je jich nyní devět spjato s klimatem [7] a během uplynulých dvaceti let se počet zaznamenaných katastrof zdvojnásobil. Přírodní události se v důsledku značné zranitelnosti a nedostatečné schopnosti obyvatelstva se s těmito událostmi vyrovnat často změní na katastrofy, a to zejména v rozvojových zemích.

Podobně jako u těchto katastrof, jež jsou částečně způsobeny lidským jednáním, se počet konfliktů příliš nezměnil, ale konflikty mají tendenci trvat déle a být více zničující. Důsledkem je rostoucí poptávka po globální humanitární pomoci. Výzvou, jíž čelí dárci humanitární pomoci, jako je GŘ ECHO, je udržení nezbytné rovnováhy mezi financováním akcí zaměřených na prevenci humanitárních katastrof a rychlou reakcí na krizové situace, ať již jsou přírodní nebo způsobené člověkem.

Na politické úrovni je podpis Evropského konsensu[8] o humanitární pomoci předsedy Rady, Evropského parlamentu a Evropské komise v prosinci 2007, po němž následovalo přijetí akčního plánu[9] , výrazným krokem vpřed pro Evropskou unii, která si konečně stanovila společný soubor hodnot, zásad a cílů, které mají posílit soudržnost jejích humanitárních akcí jako celku. Konsensus zdůrazňuje důležitost zásady různorodosti partnerů provádějících humanitární akce a uznává se v něm, že každý z těchto subjektů má komparativní výhody v reakci na specifické situace nebo okolnosti.

V rámci provádění akčního plánu byla v Evropském parlamentu dne 16. září 2008 uspořádána konference o Mezinárodním humanitárním právu . Cílem této konference bylo rozšířit povědomí o porušování mezinárodního humanitárního práva a v rámci Evropského konsensu o humanitární pomoci zjistit způsoby lepší podpory dodržování mezinárodního humanitárního práva na úrovni Evropské unie.

Konečně v březnu přijala Komise sdělení o „ posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy “ s cílem reagovat na rostoucí výzvy, ať již plynou z přírodních katastrof nebo z krizí způsobených člověkem, a posílit schopnost Unie poskytnout ochranu a humanitární pomoc obyvatelstvu na jeho vlastním území nebo ve třetích zemích.

3. CELKOVÝ PřEHLED HUMANITÁRNÍCH OPERACÍ GŘ ECHO V ROCE 2008

3.1. Celková situace

Skrze svoje generální ředitelství pro humanitární pomoc (GŘ ECHO) Komise poskytuje ve třetích zemích humanitární pomoc obětem přírodních katastrof nebo katastrof způsobených člověkem, a to výlučně na základě hodnocení humanitárních potřeb. Tento rok reagovala Komise na humanitární krize ve více než 60 zemích prostřednictvím 90 rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků o celkové hodnotě 937 milionů EUR . Počáteční rozpočet o výši 751 milionů EUR byl při několika příležitostech posílen s cílem reagovat na nové krize a přírodní katastrofy, k nimž došlo v průběhu roku, a zejména s cílem reagovat na rostoucí ceny potravin.

V roce 2008 muselo GŘ ECHO řešit následky rychle rostoucích cen potravin . V důsledku prudkého nárůstu cen základních produktů potravinové pomoci a ropy se náklady na reakci na humanitární potřeby stanovené pro rok 2008 výrazně zvýšily. Kromě toho se zvýšila citlivost chudých osob na krize, neboť musejí více ze svých omezených zdrojů vynakládat na nákupy potravin. S cílem vyřešit krátkodobý účinek rostoucích cen potravin se rozpočet pro mimořádnou potravinovou pomoc GŘ ECHO v roce 2008 téměř zdvojnásobil. Na konci roku činil rozpočet na potravinovou pomoc 363 milionů EUR, což umožňovalo, aby se pomoc dostala k více než 25 milionům lidem.

Kromě potravinové krize neustále vzrůstá jak četnost, tak závažnost přírodních katastrof vyvolaných změnou klimatu a postihujích častěji a silněji obyvatelstvo, které již je zranitelné.

Přírodní katastrofy způsobily v roce 2008 závažné škody v následujících zeměpisných oblastech: cyklóny/hurikány v Karibiku, které postihly Haiti, Bahamy, Kubu, Madagaskar a v Barmě/Myanmaru; sucha na Africkém rohu, v Sahelu, Moldavské republice, Paraguay, Hondurasu a na palestinských územích; zemětřesení v Číně; epidemie v Beninu, Latinské Americe a Karibiku; záplavy v Bangladéši, Bolívii, Ekvádoru, Guatemale, Hondurasu, Nepálu, Namibii, Indii a Jemenu; období extrémního chladu v Peru a Bolívii a smrště v Laosu a Vietnamu. Komise musela urychleně zareagovat, aby pomohla tisícům trpících lidí, z nichž některé již postihly jiné krize.

Pokud jde o krize způsobené člověkem , vedl konflikt mezi Gruzií a Ruskou federací v Jižní Osetii v srpnu k nouzové intervenci ve prospěch obyvatelstva postiženého novým konfliktem. Keňa byla postižena rozsáhlými politickými nepokoji po zpochybněných prezidentských volbách. Násilí, k němuž docházelo po volbách, vedlo k vysídlení více než 500 000 lidí. V roce 2008 došlo v Jemenu k eskalaci vnitřního konfliktu na severu země. V srpnu způsobilo zmaření podpisu mírové dohody mezi Islámskou frontou osvobození lidu Moro a filipínskou vládou obnovení bojů na jihu ostrova Mindanao, což vedlo k vysídlení více než 550 000 lidí. Ke konci roku činil stav vysídlených osob 320 000, přičemž neexistovaly vyhlídky na řešení. Konečně na Srí Lance odstoupila vláda od dohody o příměří uzavřené v roce 2002 a zesílila ofensivu na severu země.

Kromě těchto nových krizí musí Komise zvládat zhoršující se humanitární situace často související s dlouhodobými a složitými krizemi z předchozích let. Dvěma hlavními příklady jsou Súdán a Demokratická republika Kongo.

Prostřednictvím svého rozpočtu na humanitární pomoc – včetně potravinové pomoci – poskytla EU humanitární pomoc přibližně 143 miliónům příjemců ve třetích zemích[10]. Kromě toho byla poskytnuta podpora 18,5 milionům lidí v rámci připravenosti na katastrofy, a to posílením odolnosti komunit a místní schopnosti reagovat.

Komise přidělila celkem 552 milionů EUR (tj. 58,9 % z jejího celkového konečného rozpočtu) zemím AKT, jež byly největšími příjemci financování ze strany GŘ ECHO, následované zeměmi Asie a Latinské Ameriky (192 miliony EUR – 20,5 %), východní Evropou, novými nezávislými státy bývalého SSSR, zeměmi Středního východu a Středomoří (156 milionů EUR – 16,3 %).

Používání zásad založených na potřebách[11] vedlo k následujícímu zeměpisnému rozdělení[12] prostředků určených pro humanitární pomoc v roce 2008 (v tisících).

Humanitární pomoc v roce 2008 |

Jednotka/region | Celkem | % |

A/1: Afrika, Karibik, Tichomoří | 551 847 | 58,9 % |

Súdán a Čad | 197 000 |

Africký roh | 167 897 |

Střední a jižní Afrika, Indický oceán | 126 200 |

Západní Afrika | 39 100 |

Karibská oblast | 21 650 |

A/2: Nové nezávislé státy, Střední východ, Středomoří | 152 635 | 16,3 % |

Střední východ, Středomoří | 124 860 |

Evropa, Kavkaz a Střední Asie | 27 775 |

A/3: Asie a Latinská Amerika | 192 327 | 20,5 % |

Jižní Asie: | 94 257 |

Jihovýchodní a východní Asie | 64 000 |

Latinská Amerika | 34 070 |

Nezeměpisné nástroje | 39 833 |

Budování kapacit, granty a služby, rozhodnutí DREF[13] a další | 7 021 | 0,7 % |

Technická pomoc | 25 000 | 2,7 % |

Podpůrné výdaje | 7 812 | 0,8 % |

CELKEM | 936 642 | 100 % |

.

V roce 2008 bylo z 41 zemí, které zažívají krizi, jež je vymezena hodnocením, považováno 15 za extrémně zranitelné: 11 z nich je v Africe, dalšími jsou Afghánistán, Čečensko (Ruská federace), Východní Timor a Jemen.

V souladu s použitou metodikou věnovalo GŘ ECHO v roce 2008 85 % ze svého původního plánovaného rozpočtu v první řadě na humanitární pomoc (23. února 2001) do prioritních oblastí s vysokými humanitárními potřebami .

Strategie pomoci GŘ ECHO je nadále zaměřena na zapomenuté krize (situace, kdy se velké humanitární potřebě dostává malé pozornosti ze strany dárců – což se odráží v nízké úrovni přijímané pomoci a nízké úrovni pozornosti sdělovacích prostředků). Analýza GŘ ECHO a metody na odhalení zapomenutých krizí jsou založeny jak na kvantitativních údajích (nedostatek pozornosti sdělovacích prostředků nebo malá podpora dárců v kombinaci s vysokými potřebami), tak na kvalitativních faktorech (hodnocení v terénu prováděné odborníky GŘ ECHO a úředníky v kancelářích). Pro více podrobností o zapomenutých krizích viz přílohu, část II.

Výsledky hodnocení globálních potřeb a zapomenutých krizí jsou k dispozici na internetové stránce Evropské unie http://ec.europa.eu/echo/policies/strategy_en.htm.

3.2. Hlavní intervence v roce 2008 podle regionů a přidělení prostředků

Komise musela řešit velké množství přírodních katastrof a krizí způsobených člověkem, rovněž však zhoršování humanitárních situací, přičemž v některých případech se jednalo o dlouhodobé a komplexní krizové situace, jež existovaly již v minulých letech. Např. D. r. Kongo mnoho let představovala závažnou výzvu pro humanitární organizace, a to opakujícími se boji na východě země, v jejichž důsledku musely statisíce lidí opustit svoje domovy. Oblast Dárfúru v Súdánu je považována za jednu z nejhorších humanitárních krizí na světě a v jejím důsledku je mezinárodní humanitární pomoc obrovská. Životy milionů lidí závisejí na vnější pomoci.

Zásahy uvedené v následujících oddílech jsou podrobně popsány v příloze – část III.

3.2.1. Afrika, Karibik a Tichomoří (země AKT)

V roce 2008 vyčlenilo GŘ ECHO největší objem pomoci o velikosti 167 milionů EUR pro Súdán a pro Demokratickou republiku Kongo (45,5 milionu EUR + 8 milionů EUR pro leteckou službu ECHO Flight). Další hlavní zásahy v Africe, jež vyžadovaly více než 20 miliónů EUR, se týkaly Somálska (44 mil. EUR), Čadu (30 mil. EUR), regionálních programů pro připravenost na sucho (30 mil. EUR), Zimbabwe (25 mil. EUR) a Etiopie (40 mil. EUR).

3.2.2. Blízký východ a nové nezávislé státy

Komise nadále řešila závažnou humanitární situaci na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, jež se v průběhu roku 2008 nelepšila, a to i přes opětovné zahájení poskytování strukturální pomoci Palestinské samosprávě v prosinci 2007. Bez ohledu na politickou situaci byly nejzranitelnější složky palestinského obyvatelstva na Západním břehu Jordánu postiženy dvěma klimatickými jevy: mrazem a suchem. Byla poskytnuta částka 82,8 milionu EUR na pokrytí potravinových potřeb nejzranitelnějšího obyvatelstva na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy a palestinských uprchlíků v Libanonu. 30 milionů EUR bylo použito na řešení humanitárních a potravinových potřeb v důsledku krize v Iráku a poskytnuto příjemcům v Iráku i mimo tento stát.

V severním Kavkazu Komise poskytla finance obětem čečenském konfliktu a odsouhlasila celkovou částku ve výši 11 milionů EUR.

3.2.3. Asie

Částka 39 milionů EUR byla vyčleněna na pomoc lidem v Barmě/Myanmaru postižených cyklonem Nargis, který postihl tuto zemi, 36,3 milionů EUR pak ve prospěch zranitelných osob postižených konflikty a přírodními katastrofami v Afghánistánu, Íránu a Pákistánu. Částka 20,15 milionu EUR byla vyčleněna na pomoc osobám postiženým přírodními katastrofami v Bangladéši (zamoření hlodavci v Chittagong Hill Tracts, trvající potřeby v důsledku cyklonu Sidr na konci roku 2007, silné monzunové deště na konci září 2008 spolu se silnými záplavami v důsledku podmáčené půdy na jihozápadě). Dalších 351 000 EUR bylo vyčleněno na podporu (barmských) uprchlíků z národnostní skupiny Rohingyů, kteří se nacházejí v Bangladéši.

3.2.4. Latinská Amerika

Konečně 34 milionů EUR bylo vyčleněno ve prospěch Latinské Ameriky, z čehož 12,5 milionů EUR bylo poskytnuto obětem kolumbijského konfliktu a zbytek na reakci na několik přírodních katastrof, jako např. jev La Niña v Bolívii a Ekvádoru, sucha v Paraguayi a Hondurasu, vlny chladného počasí v Bolívii a Peru a záplavy v Guatemale a Hondurasu.

3.3. Srovnávací analýza

Ze srovnávací analýzy v níže uvedené tabulce znázorňující zeměpisné rozdělení rozhodnutí o financování na období 2004-2008 vyplývá, že se relativní podíl financování zemí AKT stále zvyšuje, s výjimkou roku 2005, kdy došlo ke zvrácení tohoto trendu a největší část finančních prostředků byla určena Asii na pomoc při řešení dvou velkých krizí, které postihly tuto část světa: tsunami a zemětřesení v Kašmíru. Pokud sledujeme pětileté období, je třeba rovněž poukázat na to, že financování různých regionů a částí světa je velmi proměnlivé, což potvrzuje skutečnost, že intervence GŘ ECHO jsou ve své podstatě a v souladu se svou definicí zaměřeny krátkodobě. Rovněž je třeba poznamenat, že více než 96 % rozpočtu na humanitární pomoc je určeno k financování humanitárních operací, zatímco necelá 4 % jsou určena na vedlejší a administrativní výdaje (informace, audity, hodnocení, podpůrní pracovníci atd.). Viz příloha, oddíl VIII.

[pic]

3.4. Snižování rizika katastrof včetně činností v oblasti připravenosti na katastrofy

V rámci svého mandátu financuje GŘ ECHO činnosti zaměřené na přípravu na rizika a snižování rizik, jimž čelí nejzranitelnější komunity a osoby nejvíce vystavené přírodním katastrofám.

S ohledem na rostoucí informovanost o důležitosti připravenosti na katastrofy, podstatný nárůst počtu a intenzity katastrof během posledních desetiletí a na rámec pro činnost z Hyogo pro období 2005 – 2015, jenž vyzývá všechny vlády a mezinárodní organizace, aby upřednostnily a investovaly do snižování rizika katastrof, zintensivnilo GŘ ECHO během uplynulých let svoje financování připravenosti na katastrofy na místní úrovni a je připraveno svůj přístup dále zlepšovat. I když setrvá v rámci svého humanitárního mandátu, může GŘ ECHO podporovat mnoho akcí využitím svých osvědčených silných stránek.

Příspěvek GŘ ECHO ke snižování rizika katastrof se uskutečňuje prostřednictvím jeho programu DIPECHO, iniciativ na připravenost na sucho, integrace opatření pro připravenost na katastrofy do humanitárních operací a prosazováním těchto otázek.

Přístup k připravenosti na katastrofy GŘ ECHO vychází ze dvou hlavních myšlenek: na jedné straně zvýšení informovanosti místních komunit o rizicích, kterým čelí, a na straně druhé zvýšení jejich odolnosti. Současně byly zahájeny činnosti, jež směřují k posílení kapacit místních veřejných institucí zodpovědných za ochranu jejich obyvatelstva. Činnosti pro připravenost na katastrofy jsou uskutečňovány prostřednictvím širokého spektra partnerů, kteří úzce spolupracují s místními organizacemi, což usnadňuje přístup k nejzranitelnějším a nejvíce marginalizovaným společenstvím.

Díky novému akčnímu plánu, jenž začal v jihovýchodní Africe, je GŘ ECHO nyní přítomné v sedmi regionech světa, jež jsou zvláště vystaveny přírodním katastrofám.

3.5. Spojení pomoci, obnovy a rozvoje

Cílem této pomoci je spolu s dalšími podpůrnými nástroji usnadnit návrat obyvatel k soběstačnosti, kdekoli a kdykoli je to možné a za příznivých podmínek umožnit financování ze strany GŘ ECHO postupně ukončit. V tomto ohledu se GŘ ECHO snaží aktivně provádět strategii spojení pomoci, obnovy a rozvoje a rozvíjet užší spolupráci s ostatními útvary Komise a s jinými dárci.

3.6. Hlavní partneři v humanitárních operacích

GŘ ECHO poskytuje humanitární pomoc prostřednictvím svých partnerů. GŘ ECHO spolupracuje s přibližně 200 nevládními organizacemi, agenturami OSN a s mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní federace Červeného kříže a společnosti Červeného půlměsíce.

Pro GŘ ECHO je důležité, aby mělo mnoho různorodých partnerů, což umožní účinně uspokojovat rostoucí řadu potřeb na celém světě. GŘ ECHO si se svými partnery postupně vybudovalo úzké pracovní vztahy jak na úrovni politicky, tak i při řízení humanitárních operací.

V roce 2008 provádělo GŘ ECHO své humanitární operace prostřednictvím nevládních organizací (44 %), agentur OSN (46 %) a mezinárodních organizací (10 %).

GŘ ECHO během roku přezkoumalo, znovu posoudilo a zlepšilo dohody o partnerství, jimiž se řídí vztahy s jeho partnery, a to zefektivněním postupů, aniž by byla snížena úroveň kontroly monitorování a dohledu nad poskytnutou pomocí. Tím byla zachována efektivnost humanitární pomoci. Další podrobnosti o ročním rozdělení činností tohoto roku mezi skupiny partnerů jsou uvedeny v příloze v oddíle VIII.5.

4. VZTAHY SE ZÚčASTNěNÝMI STRANAMI

Stejně jako v minulých letech udržovalo GŘ ECHO aktivní vztahy s jinými evropskými orgány, členskými státy, mezinárodními organizacemi a neustále podporovalo dodržování mezinárodního humanitárního práva a humanitárních zásad (lidskost, nestrannost, nediskriminace a neutralita).

Rovněž zaručilo, že povinnost respektovat humanitární prostor během krizových situací byl zohledněn v evropské a mezinárodní diskusi. GŘ ECHO upevnilo dobré pracovní vztahy s humanitárním zpravodajem Evropského parlamentu.

Byly udržovány úzké kontakty s francouzským a blížícím se českým předsednictvím. V tomto ohledu měla velký význam práce na vytvoření nové pracovní skupiny Rady pro humanitární a potravinovou pomoc.

V rámci svých vztahů s dárci mimo EU udržovalo GŘ ECHO kontakty s USA, včetně organizace Dialogu strategického partnerství (Strategic Partnership Dialogue – SPD), účastnilo se i dalších setkání a udržovalo vztahy s jinými klíčovými dárci.

V neposlední řadě, GŘ ECHO nadále zajišťovalo zastupování a viditelnost humanitárního hlediska na fórech OSN a zaručovalo, že koordinované postoje, rezoluce a prohlášení EU v orgánech OSN budou odrážet politiku ES.

Více podrobností o těchto zúčastněných stranách je uvedeno v příloze v oddíle V.

5. DALšÍ čINNOSTI

V rámci své činnosti se GŘ ECHO musí rovněž zabývat dalšími úkoly na podporu poskytování a kvality humanitární pomoci, jsou to:

1. vytváření politiky bezpečnosti a ochrany zaměstnanců, kteří se podílejí na poskytování humanitární pomoci;

2. podpora posílení institucionálních kapacit partnerů v určitých specifických oblastech, aby se skrze programy pro budování kapacit posílila jejich schopnost reagovat rychle a efektivně na krizové události;

3. posilování své schopnosti rychlé reakce při organizování víceodvětvových týmů;

4. komunikační strategie a poskytování informací a

5. v oblasti vzdělávání podporuje GŘ ECHO „Síť humanitární pomoci“ (NOHA), která nabízí víceoborový postgraduální studijní program.

Podrobnosti o těchto činnostech jsou uvedeny v příloze v oddíle VI.

6. ZÁVěR

GŘ ECHO nadále urychleně reagovalo na nepředvídané události, aby pomohlo tisícům trpících lidí, z nichž někteří již byli postiženi dlouhodobými krizemi. Tyto dlouhé a stále ničivější konflikty mají dramatické důsledky nejen na současné obyvatelstvo, jež je trvale závislé na humanitární pomoci, ale i na budoucí generace.

Pokud je změna klimatu nejdůležitějším faktorem pro nárůst humanitárních potřeb, pak je potravinová krize bezprostředním problémem. Ve spojení se světovou finanční a hospodářskou krizí by mohla vést k tomu, že mnoho rozvojových zemí dosáhne kritické úrovně chudoby. Jakékoliv snížení mezinárodních investic a pomoci způsobené krizí by zasáhlo zejména nejzranitelnější regiony.

GŘ ECHO od svého vytvoření průběžně přizpůsobovalo svoji strategii tak, aby se pomoc dostala k obyvatelstvu, které ji nejvíce potřebuje. Je zřejmé, že stávající geopolitický kontext přináší nové výzvy. Mezi ně patří ochrana ohroženého humanitárního prostoru a podpora dodržování mezinárodního humanitárního práva všemi stranami, které se konfliktu účastní. Další výzvu představuje potřeba zajistit koordinaci mezi rostoucím počtem aktérů, a to za účelem zajištění účinné a přiměřené pomoci těm, kteří ji potřebují.

Konečně, na politické straně, snaha o koordinaci, která byla zahájena podpisem Evropského konsensu o humanitární pomoci – a přijetí akčního plánu pro jeho provádění – umožní GŘ ECHO realizovat svoji ambici aktivně přispívat k definici humanitární politiky a k strategickým otázkám týkajícím se schopnosti poskytovat přiměřenou a účinnou humanitární pomoc tam, kde to je nejvíce potřebné.

[1] KOM(2008) 130, Posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy

[2] http://www.icrc.org/Web/Eng/siteeng0.nsf/htmlall/section_ihl_in_brief?OpenDocument

[3] Viz nařízení Rady č. 1257/96.

[4] Čl. 21 odst. 2 písm. g) Smlouvy o EU.

[5] http://www.goodhumanitariandonorship.org/

[6] K dispozici na: http://ec.europa.eu/echo/funding/key_figures/echo_en.htm

[7] The Economist's, J. Holmes, „The Year in 2009“, More help now, please (s. 110)

[8] Úř. věst. C 25, 30.1.2008

[9] SEK(2008)1991 – květen 2008

[10] Z této částky GŘ ECHO pomohlo 13,5 miliónům vnitřně vysídlených osob z celkového hlášeného počtu 26 miliónům vysídlených lidí – www.internal-displacement.org (IDMC, Internal Displacement Monitoring Centre, Global overview of Trends and Developments in 2007).

[11] GŘ ECHO poskytuje svoji pomoc na základě hodnocení humanitárních potřeb, přičemž využívá dva komplementární indexy: index krize a index zranitelnosti, které jsou vysvětleny v části II přílohy.

[12] Rozdělení celkové částky za rok 2008 podle rozpočtových linií je k dispozici v části VIII.

[13] Fond okamžité pomoci při katastrofách (DREF – Disaster Relief Emergency Fund)