52007DC0121

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 20.3.2007

KOM(2007) 121 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o fungování systémů včasného varování a reakce sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství v průběhu let 2004 a 2005 (Rozhodnutí 2000/57/ES)

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o fungování systémů včasného varování a reakce sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství v průběhu let 2004 a 2005 (Rozhodnutí 2000/57/ES) (Text s významem pro EHP)

1. ÚVOD 3

2. FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU VČASNÉHO VAROVÁNÍ A REAKCE 3

2.1. Události oznámené v roce 2004 3

2.2. Reakce a návaznost na události oznámené v roce 2004 4

2.3. Události oznámené v roce 2005 5

2.4. Reakce a návaznost na události oznámené v roce 2005 6

3. NOVÉ ČLENSKÉ STÁTY 6

4. ZLEPŠENÍ INFORMATICKÉHO NÁSTROJE 7

5. SIMULAČNÍ CVIČENÍ „COMMON GROUND“ 8

6. EVROPSKÉ STŘEDISKO PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ 8

7. ZÁVĚRY 9

1. ÚVOD

Rozhodnutí 2119/98/ES[1] zřídilo systém včasného varování a reakce jako funkci sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství. Rozhodnutí 2000/57/ES[2] stanoví, že systém včasného varování a reakce je vyhrazen pro účely událostí významných pro Společenství a stanovených v příloze I uvedeného rozhodnutí, a zřizuje postupy pro fungování systému včasného varování a reakce. Každý členský stát určí oficiální kontaktní místo struktury nebo orgánů příslušných pro funkci včasného varování a reakce a oznámí je Komisi a ostatním členským státům (článek 9 rozhodnutí 2119/98/ES). Po oznámení obdrží kontaktní místa od Komise uživatelské jméno a heslo pro přístup do systému s plným oprávněním pro zápis a čtení sdělení[3] v systému.

Rozhodnutí 2000/57/ES v čl. 3 odst. 1 stanoví, že příslušné orgány členských států předloží nejpozději do 31. března každého roku analytickou zprávu o událostech oznámených v rámci systému včasného varování a reakce. Stanoví také, že Komise na základě těchto zpráv ve výroční zprávě přezkoumá fungování systému včasného varování a reakce a v případě potřeby navrhne jeho změny (čl. 3 odst. 2).

Tato zpráva přezkoumává fungování systému včasného varování a reakce v letech 2004 a 2005. Činí závěry ze zpráv předložených členskými státy a ze zkušeností s fungováním systému včasného varování a reakce ve zmíněném období.

2. FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU VČASNÉHO VAROVÁNÍ A REAKCE

3. Události oznámené v roce 2004

V roce 2004 bylo prostřednictvím systému včasného varování a reakce oznámeno celkem 105 událostí. Z analýzy byla vyňata zkušební sdělení rozeslaná za účelem kontroly fungování systému a služební sdělení.

Ze zmíněných 105 sdělení šlo ve 30 případech o informační sdělení, ve 32 případech o sdělení na úrovni aktivace 1[4], v 18 případech o sdělení na úrovni aktivace 2 a ve 3 případech o sdělení na úrovni aktivace 3; 22 sdělení se týkalo opatření podniknutých v reakci na konkrétní situace (zamýšlená opatření, přijatá opatření a koordinace opatření). Zeměpisný původ událostí, které zavdaly příčinu k aktivaci oznamovacího mechanismu, byl takovýto: 12 událostí nastalo ve Francii, 11 ve Vietnamu, 7 v Nizozemsku, 6 v Číně, 5 v Itálii a Německu, 4 ve Spojeném království a Španělsku, 3 v Rakousku, Belgii a Egyptě, 2 ve Finsku, Norsku, Thajsku a Spojených státech a 1 v Řecku, Irsku, Litvě, Švédsku, Portugalsku, Polsku, Lotyšsku, Maďarsku, Islandu, Turecku, Brazílii, Maroku, Senegalu, Saúdské Arábii, Japonsku, Izraeli, Dominikánské republice, Kanadě a Indonésii. Dvě sdělení se týkala událostí, které nastaly ve více než jedné zemi v Asii. Čtyři sdělení spadala do kategorie „neuvedeno na seznamu“, 3 do kategorie „nepříslušné“ a 2 do kategorie „neznámé“.

Pokud jde o rozdělení událostí podle nemoci nebo syndromu, 21 z nich se týkalo chřipky, 8 legionelózy, 6 vCJD a salmonelózy, 5 akutní diarrhoey, 4 tuberkulózy a meningitidy, 3 cholery a hepatitidy, 2 antraxu, encefalitidy, malárie, vztekliny, hemoragické horečky, horečky dengue, spalniček a zimnice, 1 záškrtu, střevní úplavice a příušnic. Dvacet čtyři sdělení spadala do kategorie „neuvedeno na seznamu“ a 2 do kategorie „nepříslušné“. Rozdělení sdělení podle patogenu odráží rozdělení podle nemoci nebo syndromu. V návaznosti na oznámené události bylo zasláno celkem 157 poznámek.

4. Reakce a návaznost na události oznámené v roce 2004

Pouze několik událostí oznámených v roce 2004 si vyžádalo přijetí zvláštních opatření na úrovni Společenství. Většina z nich byla zvládnuta uplatněním opatření v oblasti veřejného zdraví na vnitrostátní úrovni. Devět událostí si vyžádalo komplexnější reakci zahrnující koordinaci opatření a navázání kontaktů mezi orgány veřejného zdraví v členských státech. Na tyto akce navázala vhodná návazná opatření, s nimiž souvisela převážná většina poznámek obdržených prostřednictvím systému včasného varování a reakce (126 ze 157 poznámek, tj. 82,2 %). Ve výjimečných případech byly oznámené události „uzavřeny“ úředním sdělením.

Následující odstavce přinášejí stručný přehled těchto 9 událostí.

5. Itálie a Německo oznámily dvě ohniska legionelózy. Obě ohniska měla spojitost s osobními plavidly a vyžádala si urychlené navázání kontaktů mezi orgány příslušnými pro veřejné zdraví, aby mohly být vyhledány všechny osoby, které byly vystaveny zdroji nákazy, a uvědomeny zdravotnické orgány v členských státech za účelem včasného naplánování vhodných opatření v přístavech určení.

6. Po oznámení prvních lidských případů nákazy vysoce patogenním virem influenzy ptáků typu A/H5N1 ve Vietnamu bylo rozesláno 6 sdělení a 55 poznámek (35 % z celkového počtu poznámek). Tato událost byla předzvěstí rychle se šířící epidemie ptačí chřipky v Asii. Pravidelné rozesílání sdělení prostřednictvím systému včasného varování a reakce a časté pořádání telekonferencí v úzké spolupráci s WHO umožnilo členským státům a Komisi mít stále aktuální informace o vývoji situace a o opatřeních podniknutých na vnitrostátní úrovni a přispělo k upevnění koordinované reakce na úrovni Společenství.

7. Irsko a Francie oznámily dvě události související s nákazou západonilským virem. První událost se týkala občana irské národnosti, který se nakazil v oblasti (Portugalsko), a byla svědomitě zvládnuta Irskem a Portugalskem za koordinace ze strany Komise. Druhá událost se týkala řady případů nákazy západonilským virem u hlídacích zvířat v Sainte Marie de la Mer (jižní Francie). Obě události byly neprodleně oznámeny prostřednictvím systému a dotčené členské státy podnikly na vnitrostátní úrovni opatření k posílení dozoru a aktivovaly pohotovostní plány, aby minimalizovaly riziko nákazy západonilským virem u lidí, včetně přenosu krevními transfúzemi.

8. V srpnu oznámila Francie událost související se psem nemocným vzteklinou, který byl nezákonně dovezen do EU. Pes pokousal nebo byl v úzkém styku s několika osobami, včetně dětí, v různých turistických oblastech Francie. V tomto případu měly informace obdržené Francií prostřednictvím systému včasného varování a reakce klíčový význam a umožnily podrobně informovat zdravotnické orgány v členských státech, aby mohla být přijata všechna opatření potřebná pro vysledování osob, které přišly se psem do styku, a jejich očkování.

9. V srpnu oznámilo Německo ohnisko hepatitidy A v jistém egyptském letovisku. Ohnisko sestávalo z 274 potvrzených případů ze 7 členských států a Švýcarska. Tato událost vyvolala diskusi o možných rizicích spojených s cestou občana EU do zahraničí, zejména do tropických a subtropických oblastí, a s možným využíváním informací, které by mohly být rozšiřovány prostřednictvím cestovních kanceláří v EU.

10. V říjnu 2004 byli na letišti Zaventem v Bruselu zachyceni dva dravci pocházející z Thajska, nakažení vysoce patogenním virem influenzy ptáků typu A/H5N1, kteří byli ukryti v příručním zavazadle jednoho z cestujících. Po potvrzení infekce rozeslaly belgické orgány příslušné pro veřejné zdraví prostřednictvím systému včasného varování a reakce varovnou zprávu, aby umožnily členským státům přijmout opatření k vysledování cestujících, kteří cestovali stejným letem a mohli být viru vystaveni. Následovalo 22 návazných poznámek od 11 členských států. Bylo vysledováno několik cestujících, avšak nebyly zjištěny žádné případy influenzy A/H5N1.

11. Dne 5. července 2003 oznámila Světová zdravotnická organizace, že byl přerušen poslední řetězec přenosu syndromu akutního respiračního selhání (SARS) mezi lidmi. Od července 2003 se však SARS při čtyřech příležitostech znovu objevil. Tři události souvisely s přestupky proti zásadám biologické bezpečnosti v laboratořích (Singapur, Taipei a Peking) a jedna (Guangzhou, Čína) souvisela s vystavením živočišným a okolním zdrojům. Útvary Komise oznámily události spojené se SARS v roce 2004 prostřednictvím systému včasného varování a reakce a na úrovni Společenství byla posílena opatření pro připravenost a reakci na možný návrat SARS, včetně problematiky biologické bezpečnosti v laboratořích.

12. Události oznámené v roce 2005

V roce 2005 bylo prostřednictvím systému včasného varování a reakce oznámeno celkem 103 událostí. Z těchto 103 sdělení se jednalo ve 36 případech o informační sdělení, ve 49 případech o sdělení na úrovni aktivace 1 a v 7 případech o sdělení na úrovni aktivace 2. V roce 2005 nebyla oznámena žádná sdělení na úrovni aktivace 3. Jedenáct sdělení se týkalo opatření podniknutých v reakci na konkrétní situace (zamýšlená nebo přijatá opatření a koordinace opatření). Zeměpisný původ událostí, které zavdaly příčinu k podání oznámení, byl takovýto: 12 událostí nastalo ve Francii, 5 ve Španělsku, Spojeném království a Švédsku, 4 v Německu a Dánsku, 3 v Litvě, Nizozemsku a Portugalsku, 2 v Estonsku, Řecku, Polsku, Finsku, Norsku, Turecku, Angole a Ruské federaci, 1 v Irsku, Itálii, Lotyšsku, České republice, Rumunsku, Chorvatsku, Nigérii, Komorech, Indii, Botswaně, Kanadě, Konžské demokratické republice, Vietnamu, Spojených státech, Ukrajině, Egyptě a Kubě. Šest sdělení se týkalo událostí, které nastaly ve více než jedné zemi v Evropě (včetně členských států), a 20 sdělení spadalo do kategorie „nepříslušné“.

Pokud jde o rozdělení událostí podle nemoci nebo syndromu, 15 z nich se týkalo salmonelózy, 13 chřipky, 10 akutní diarrhoey, 5 legionelózy a spalniček, 4 vCJD, 3 cholery, meningitidy a zimnice, 2 hemoragické horečky, hemolytického uremického syndromu, malárie, střevní úplavice a vztekliny a 1 antraxu, hepatitidy, otravy potravinami, melioidózy, sexuálně přenosné infekce, zarděnek, moru, encefalitidy, záškrtu a botulismu. Sedmnáct sdělení spadalo do kategorie „nepříslušné“ a 5 do kategorie „neuvedeno na seznamu“. Rozdělení sdělení podle patogenu odráží stejně jako v roce 2004 rozdělení podle nemoci nebo syndromu. Stejně jako v roce 2004 byly události jen výjimečně „uzavřeny“ úředním sdělením.

13. Reakce a návaznost na události oznámené v roce 2005

Většina událostí byla zvládnuta pomocí opatření přijatých členskými státy na vnitrostátní úrovni. Šest událostí si však vyžádalo koordinovanou reakci zahrnující navázání kontaktů mezi orgány příslušnými pro veřejné zdraví v členských státech. Čtyři z nich se týkaly rozšíření hrozby influenzy ptáků do oblasti Evropy (Rumunsko, Rusko, Ukrajina a Turecko).

14. V měsíci srpnu 2005 se dostal do Ruska vysoce patogenní virus influenzy ptáků typu A/H5N1. Komise neprodleně ohlásila tuto událost i tři další ohniska influenzy ptáků v Rumunsku, Turecku a na Ukrajině členským státům. Sdílení informací prostřednictvím sdělení a telekonferencí podpořilo hmatatelné úsilí o koordinaci a přijetí opatření k posílení připravenosti na reakci na možné rozšíření fází hrozby pandemie. Členské státy byly prostřednictvím systému včasného varování a reakce pravidelně seznamovány s opatřením přijatými na vnitrostátní úrovni a docílilo se jednotné reakce na úrovni Společenství (zejména monitorování situace, provádění aktivního dozoru, poskytování rad občanům EU cestujícím do a z postižených oblastí, posílení synergií s orgány veterinárního lékařství, dokončení plánů pro případ pandemie).

15. V březnu 2005 si rozsáhlé ohnisko Marburgské hemoragické horečky vyžádalo technickou pomoc pracovníků řady evropských nevládních organizací v Angole. Na následky nemoci zemřel v Luandě jeden občan EU; další pracovníci nevládních organizací, kteří přišli do styku s nemocnými nebo nakaženými pacienty, byli dáni do karantény nebo evakuováni do svých zemí původu (hlavně Itálie a Portugalska). Informace poskytnuté prostřednictvím systému včasného varování a reakce umožnily koordinaci rychlé reakce a podniknutí opatření na vnitrostátní úrovni v souvislosti s přípravou zvláštních izolací v nemocnicích (úroveň biologické bezpečnosti 4), uložením karantény na osoby, které s onemocněním přišly do styku, a rozesíláním nebo přepravou vzorků za účelem laboratorní diagnózy v celé EU.

16. Dne 13. dubna 2005 rozeslala Komise prostřednictvím systému včasného varování a reakce sdělení týkající se omylem rozeslaných vzorků živého viru influenzy A/H2N2 za účelem provedení testů kontroly jakosti (testy způsobilosti). Dotčený virus A/H2N2 byl podobný kmenu A/H2N2, který koloval mezi lidmi v letech 1957-58 na počátku pandemie takzvané „asijské chřipky“. Nádobky s živým virem byly v období od října 2004 do začátku dubna 2005 rozeslány odbornou lékařskou společností College of American Pathologists více než 3 700 laboratořím v 18 zemích. V EU byl kmen rozeslán do Belgie, Francie, Německa, Itálie a Spojeného království. Komise informovala o incidentu kontaktní místa systému včasného varování a reakce v členských státech a na vnitrostátní úrovni byly urychleně uplatněny postupy pro zničení viru. Všechny obdržené vzorky byly zničeny a mezi osobami manipulujícími a pracujícími se vzorky nebyla zjištěna žádná onemocnění podobná chřipce.

17. NOVÉ ČLENSKÉ STÁTY

Od data přistoupení v květnu 2004 mělo 10 nových členských států plný přístup k systému včasného varování a reakce a aktivně systém využívalo k oznamování nových událostí i k rozesílání poznámek navazujících na události oznámené jinými členskými státy nebo Komisí. Šest nových členských států v roce 2004 (Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Slovinsko) a 6 v roce 2005 (Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Slovinsko) podalo v roce 2004 celkem 7 sdělení, v roce 2005 celkem 10 sdělení. Ze 7 sdělení podaných v roce 2004 šlo ve 3 případech o sdělení na úrovni aktivace 1, ve 2 případech o sdělení na úrovni aktivace 2 a dvě sdělení se týkala opatření podniknutých v reakci na konkrétní epidemiologické situace (zamýšlená opatření). Pokud jde o povahu událostí, které v roce 2004 zavdaly příčinu k podání oznámení, 3 sdělení souvisela s ohnisky akutní diarrhoey a jednou byly oznámeny horečka dengue, legionelóza, střevní úplavice a západonilský virus. Z 10 sdělení rozeslaných v roce 2005 šlo v 8 případech o sdělení na úrovni aktivace 1 a dvě sdělení se týkala opatření podniknutých v reakci na konkrétní události. Události týkající se ohnisek influenzy ptáků, akutní diarrhoey a salmonelózy byly oznámeny dvakrát a jednou byly oznámeny události související s klíšťovou encefalitidou, malárií, otravou potravinami a cholerou.

Nedávná analýza vypracovaná Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)[5] za období od června do prosince 2005 dokazuje, že množství hrozeb oznámených prostřednictvím systému včasného varování a reakce je v nových a starých členských státech (po přepočtu na jednoho obyvatele) srovnatelné, což svědčí o dobrém začlenění nových členských států do systému včasného varování EU pro přenosné nemoci.

18. ZLEPŠENÍ INFORMATICKÉHO NÁSTROJE

Starší aplikace HSSCD (systém zdravotního dozoru nad přenosnými nemocemi) vyvinutá v roce 1991 již nevyhovovala požadavkům ohledně potřeb uživatelů i ohledně bezpečnosti. Navíc, jak upozorňovaly i členské státy, se její používání stávalo při přetížení sděleními během zvláště závažných událostí, jako byl SARS, problematickým a nesnadným. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto tuto aplikaci z technologického a ergonomického hlediska kompletně přepracovat, aby vyhovovala potřebám uživatelů. Nová aplikace byla spuštěna 17. května 2004 a členské státy se o ní při řadě příležitostí vyjádřily velice uznale. Nicméně mimo jiné na základě poučení načerpaného z nedávného simulačního cvičení „Common Ground“ se považuje za nezbytné provést určitá vylepšení, např. vytvořit funkci, která pomůže včas a účelně získávat informace, a aktivně se uvažuje o jejich zavedení.

V současné aplikaci byla vylepšena možnost přikládat ke sdělením větší přílohy a také možnost psát všechny poznámky přímo pod text sdělení a rovněž je zde číst. Také došlo k doplnění stránky se seznamem hrozeb, na níž se vybírají klíčové parametry (obsah zprávy, syndrom / nemoc, patogen, důvod oznámení a země výskytu), o několik funkcí „jednoduchého vyhledávání“. Po přebudování jádra aplikace byla přidána funkce kalendáře umožňující sestavení programu setkání a usnadňující sdílení pracovních dokumentů mezi uživateli bez přetížení hlavních sdělení. Aby se předešlo tomuto nebezpečí, zejména během závažných událostí, byla přidána sekce „návazných“ sdělení, která umožňuje doplňovat další informace k události bez rozesílání e-mailů uživatelům. V květnu 2005 byl také zaveden nový systém pro správu sdělení ( selective messaging , selektivní zasílání sdělení), který by uměl umožnit zasílání sdělení vybraným příjemcům. Tato selektivní sdělení se vždy oznamují Evropské komisi.

Funkce vyhledávání byla zdokonalena a graficky upravena shodně jako hlavní stránka se seznamem hrozeb. Bylo zavedeno několik ergonomických a praktických změn, které umožňují členským státům editovat část svých údajů. Za účelem snazší administrativní údržby byly zavedeny podrobné výpisy uživatelů ve formátu vhodném pro tisk. Byla vytvořena zvláštní sekce pro referenční dokumenty (právní texty, technické podklady, provozní postupy).

Byla zavedena funkce zasílání SMS upozornění, díky níž dostávají uživatelé z Evropské komise v reálném čase upozornění krátkou textovou zprávou, že do systému bylo zasláno naléhavé oznámení úrovně 2 nebo 3.

Byly rozšířeny uživatelské úrovně a poskytnut přístup středisku ECDC i WHO, přičemž WHO získala se souhlasem členských států přístup ke čtení vybraných zpráv o hrozbách. V neposlední řadě byla přidána další bezpečnostní vylepšení.

19. SIMULAČNÍ CVIČENÍ „COMMON GROUND“

Cvičení „Common Ground“ provedla ve dnech 23. a 24. listopadu 2005 britská agentura Health Protection Agency (HPA) jako dvoudenní velitelsko-štábní cvičení. Toto cvičení bylo druhým ze dvou cvičení Evropské unie objednaných Evropskou komisí za účelem zhodnocení způsobilosti a schopností členských států reagovat na krizi v oblasti zdraví, v tomto případě na pandemii chřipky. Systém včasného varování a reakce byl pro účely cvičení k dispozici všem 25 členským státům plus Norsku, Islandu a Švýcarsku.

Systém včasného varování a reakce byl během cvičení hojně využíván (437 sdělení a 3672 reakcí) ke komunikaci mezi všemi aktéry. Nebyl zaznamenán žádný výpadek systému. Nicméně vzhledem k povaze simulace došlo k rušnému provozu a značnému přetížení systému. V prvních fázích fungoval systém včasného varování a reakce efektivně, avšak jak cvičení pokračovalo, uživatelé rychle začali být zahlceni obrovským počtem sdělení. Členské státy zjistily, že k získání relevantních informací začalo být zapotřebí nepřiměřené doby a zdrojů, a pro některé z nich se získání relevantních informací stalo vzhledem k omezeným zdrojům nemožným. Účastníci se vyjadřovali k potížím se včasným a účelným získáváním informací. Jelikož systém včasného varování a reakce byl jediným dostupným systémem pro současnou celoevropskou komunikaci, aktéři jej využívali pro výměnu nejrůznějších informací, i když byl vyvinut pouze pro úřední oznamování sdělení a jejich koordinaci v souladu s právními předpisy Společenství.

20. EVROPSKÉ STŘEDISKO PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) bylo oficiálně zřízeno v květnu 2005, ale zahájilo svou činnost od března 2005. Vzhledem k tomu, že v nařízení o zřízení ECDC je stanoven přesun fungování systému včasného varování a reakce na ECDC, ECDC se rychle zapojilo do všech činností souvisejících se systémem včasného varování a reakce.

ECDC je napojeno na systém včasného varování a reakce od dubna 2005. ECDC se účastní schůzek systému včasného varování a reakce konaných po jeho zřízení a v úzké spolupráci s Komisí přispívá do diskusí.

ECDC vykonává své zmocnění provádět monitorování hrozeb s pomocí sdělení v rámci systému včasného varování a reakce, jež doplňuje aktivním vyhledáváním dalších oficiálních i neoficiálních zdrojů. Informace o hrozbách jsou každý týden sestavovány do zpráv předkládaných Komisi a členským státům.

21. ZÁVĚRY

Analýza fungování systému včasného varování a reakce dokazuje, že je systém stále častěji využíván členskými státy a v současné době je považován za vhodný nástroj pro rychlé sdělování informací pro koordinaci opatření a řízení rizika na úrovni Společenství. Celkový počet oznámení rozeslaných prostřednictvím systému včasného varování a reakce se v letech 2004 a 2005 oproti předchozí zprávě zdvojnásobil. Nové členské státy systém včasného varování a reakce efektivně využívají a vykazují úroveň aktivity srovnatelnou se starými členskými státy.

Všechny události, které si vyžádaly komplexnější reakci a koordinaci opatření a o nichž byla podána podrobná zpráva za rok 2004 v odstavci 2.2 (dvě události spojené s výskytem legionelózy na osobních plavidlech; A/H5N1 ve Vietnamu; dvě události spojené se západonilským virem; incident se vzteklým psem nelegálně dovezeným do Francie; ohnisko hepatitidy A v egyptském letovisku; výskyt A/H5N1 u dravců; a čtyři události související se SARS) a za rok 2005 v odstavci 2.4 (události související s A/H5N1 v oblasti Evropy; ohnisko Marburgské hemoragické horečky v Angole; a incident s A/H2N2), byly neprodleně oznámeny, což znamená jasné zlepšení oproti roku 2003. Tyto závažné události (podobně jako v případě SARS v roce 2003) představovaly velkou zkoušku účelnosti systému včasného varování a reakce. Systém splnil svou institucí úlohu včasným rozesláním sdělení kontaktním místům systému včasného varování a reakce v členských státech, zajištěním společných postojů vnitrostátních orgánů příslušných pro veřejné zdraví a usnadněním výměny informací a též vědeckých rad ke zvláštním otázkám.

Nicméně zejména analýza „informačních“ sdělení a sdělení „úrovně 1“ ukázala, že často šlo o sdělení týkající se problematiky hodnocení rizik a většinou o dotazy, zda byly události obdobné těm, které byly oznámeny, zjištěny i v dalších členských státech. V této souvislosti by mělo přinést zlepšení situace další zapojení ECDC do poskytování pomoci Komisi s provozováním systému včasného varování a reakce (článek 8 nařízení 851/2004)[6], se zaměřením na používání systému včasného varování a reakce podle ustanovení rozhodnutí 2119/98/ES a 2000/57/ES.

Zavedení nových funkcí na stránce se seznamem hrozeb umožnilo lepší specifikaci kritérií považovaných členskými státy při podávání oznámení za důležitá a též lepší vymezení syndromů a nemocí, patogenů a zeměpisného původu událostí. Trvající vysoký počet sdělení v kategoriích „nepříslušné“, „neznámé“ a „neuvedeno na seznamu“ však svědčí o potřebě tyto seznamy dále aktualizovat a vylepšit.

Nová aplikace vyvinutá pro systém včasného varování a reakce je kladně hodnocena členskými státy a přinesla reálné zlepšení výkonu a účelnosti systému. Navíc se oproti předešlé zprávě zlepšila včasnost oznamování závažných událostí.

Řada členských států neposkytla roční analytickou zprávu o fungování systému včasného varování a reakce (článek 3 rozhodnutí 2000/57/ES). Členské státy doporučují zaměřit roční analýzu fungování systému včasného varování a reakce na události (například události oznámené za roky 2004 a 2005 v odstavcích 2.2 a 2.4), které zavdaly příčinu k významné reakci, pokud jde o přijatá nebo plánovaná opatření v oblasti veřejného zdraví, a které si vyžádaly koordinaci opatření na úrovni EU.

[1] Úř. věst. L268, 3.10.1998, s. 1

[2] Úř. věst. L21, 26.1.2000, s. 32

[3] Součástí sítě systému včasného varování a reakce jsou Bulharsko, Rumunsko a země Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko a Norsko).

[4] Úrovně aktivace jsou vymezeny v příloze II rozhodnutí 2000/57/ES.

[5] Úř. věst. L142, 30.4.2004, s. 1

[6] Úř. věst. L142, 30.4.2004, s. 1