EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52007DC0024

Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Konečná zpráva o provádění akčního plánu Komise pro dovednosti a mobilitu KOM(2002) 72 v konečném znění

52007DC0024

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Konečná zpráva o provádění akčního plánu Komise pro dovednosti a mobilitu KOM(2002) 72 v konečném znění


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 25.1.2007

KOM(2007) 24 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Konečná zpráva o provádění akčního plánu Komise pro dovednosti a mobilitu KOM(2002) 72 v konečném znění

Úvod

Účelem této zprávy je popsat pokrok nebo nedostatky při provádění akčního plánu pro dovednosti a mobilitu[1], který Komise přijala v únoru 2002 a který byl schválen Evropskou radou v Barceloně v březnu 2002. Pokrok byl hodnocen podle tři původních cílů:

Prvním cílem bylo posílit pracovní mobilitu a rozvoj dovedností tak, aby se systémy vzdělávání a odborné přípravy staly citlivějšími k trhu práce. Druhým bylo usnadnit geografickou mobilitu odstraněním administrativních a právních překážek, rozvojem jazykových a mezikulturních dovedností, podporou přeshraničního uznávání kvalifikací a přistěhovalecké politiky pro celou EU. Třetím cílem pak bylo podporovat pracovní i geografickou mobilitu prostřednictvím poskytování a rozšiřování informací o stávajících příležitostech pro mobilitu a souvisejících podpůrných mechanismech v EU, především zřízením centrálního informačního místa pro otázky mobility a zlepšením systému nabídky pracovních míst EURES[2].

Akční plán byl vytvořen jako příspěvek k dosažení lisabonských cílů, tj. k vytvoření většího počtu pracovních míst a lepších pracovních míst, vyšší sociální soudržnosti a dynamické společnosti založené na znalostech.

Nové integrované hlavní směry pro hospodářství a zaměstnanost 2005–2008 připisují významnou úlohu mobilitě na pracovním trhu tím, že ji prohlašují za rozhodující pro úspěch revidované lisabonské strategie. Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, které Rada schválila v červenci 2005, kladou dokonce ještě větší důraz na mobilitu. Hlavní směr č. 20 stanoví, že mobilita je důležitým prvkem, který umožní, aby více lidí nalezlo lepší zaměstnání, a vyzývá k odstranění „překážek mobility pracovníků uvnitř Evropy v rámci Smluv.“ Návrh Komise pro lisabonský program Společenství z července 2005 podobně zavazuje Společenství k odstranění překážek pracovní mobility a vytváření příležitostí pro zaměstnání na panevropském trhu práce[3].

Pokud jde o vzdělávání, podpora mobility prostřednictvím rozvoje klíčových schopností a vytvoření evropského rámce kvalifikací byly určeny jako rozhodující rozměry programu „Vzdělání a odborná příprava 2010“.

Kromě členských států hráli při provádění akčního plánu důležitou úlohu i evropští sociální partneři, které stanovili mobilitu jako jednu z klíčových priorit svého společného několikaletého pracovního programu (2003–2005) přijatého v listopadu 2002.

V únoru 2004 Komise přijala zprávu v polovině období o dovednostech a mobilitě[4]. v návaznosti na její závěry poskytuje konečná zpráva hodnocení čtyřletého období provádění akčního plánu od roku 2002 do roku 2005. Vzhledem k počtu akcí, které byly uskutečněny pouze v nedávné době, může však být celkový dopad akcí plně zhodnocen až v nadcházejících měsících. Podrobná zpráva o pokroku spolu se statistickou přílohou bude zveřejněna na Evropském portálu pracovní mobility EURES (eures.europa.eu).

Očekávalo se, že důležitost mobility bude významně zdůrazněna v rámci Evropského roku mobility pracovníků 2006. Na konci roku se bude Komise spolu se souhrnným hodnocením kroků, které byly pod její záštitou přijaty, zabývat otázkou, jak dále podpořit mobilitu v souvislosti s revidovanou lisabonskou strategií a předloží konkrétní návrhy pro další akce v této oblasti v roce 2007.

MINULÝ A SOUčASNÝ POLITICKÝ KONTEXT

Svoboda pohybu pracovníků je právem všech občanů EU/EHP[5] a jako taková je jednou ze zakládajících zásad uznávaných Smlouvou. Na země Evropské unie i na jiné ekonomiky je vyvíjen tlak, aby odpovídajícím způsobem reagovaly na problémy související s globalizací. V této souvislosti je celkové zvýšení produktivity a míry inovací i fungování evropského trhu práce zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a pro zlepšení životních a pracovních podmínek jejích občanů.

Rozšířená Evropská unie se neustále potýká s problémem značné nerovnosti mezi regiony. Často vedle sebe existují regiony s nedostatkem určitých dovedností, obtížnou situací a s nízkou nezaměstnaností a regiony s přebytkem dovedností a vysokou nezaměstnaností. Je pravděpodobné, že se nedostatek dovedností v důsledku demografických změn v nadcházejících letech na trhu práce bude prohlubovat. Očekává se, že počet obyvatelstva v produktivním věku bude postupně klesat, protože velký počet pracovníků ze silných populačních ročníků odcházejících do důchodu bude příchodem nových generací mladých lidí na trh práce nahrazen pouze částečně. To ve velké míře vysvětluje, proč se po plánovaném nárůstu o přibližně 20 milionů mezi lety 2004 a 2017 očekává, že se zaměstnanost do roku 2050 sníží o téměř 30 milionů, tj. že za celé období (2004–2050[6]) dojde k poklesu o téměř 10 milionů. Je tedy pravděpodobné, že potřeba kvalifikovaných mobilních pracovníků se v průběhu nadcházejících let zvýší. Tento vývoj má přímý dopad na pokračující debatu o migraci pracovníků z jiných částí světa do EU.

V této souvislosti je třeba také zdůraznit, že mobilita zůstala v průměru nízká jak v rovině pracovní, tak geografické. Pokud jde o mobilitu mezi jednotlivými pracovními místy, nedávné hodnoty ukazují, že 38 % pracovníků EU pracovalo ve stejném pracovním místě více než deset let[7]. Průměrná doba setrvání na stejném pracovním místě se v Evropě odhaduje na 10,6 let ve srovnání s 6,7 let v USA[8].

Získávání statistických údajů o geografické mobilitě je vzhledem k jejich různorodosti ještě obtížnější. Podle zjišťování pracovních sil v roce 2005 se počet občanů EU, kteří žijí a pracují v jiném členském státě, odhaduje na méně než 2 %, – podíl, který se za posledních 30 let významně nezměnil. Tato nízká čísla v oblasti mobility, která naznačují, že pracovníci EU postrádají skutečnou „kulturu mobility“, jsou jedním z důvodů, které vedly Evropskou komisi k tomu, aby rok 2006 vyhlásila Evropským rokem mobility pracovníků.

K OTEVřENÉMU A VšEM DOSTUPNÉMU EVROPSKÉMU PRACOVNÍMU TRHU: PřÍSPěVEK K AKčNÍMU PLÁNU PRO DOVEDNOSTI A MOBILITU

Posílení pracovní mobility a dovedností

Jedním z hlavních nástrojů k měření pokroku v oblasti pracovní mobility bylo přijetí řady referenčních kritérií, která je třeba splnit do roku 2010.

S ohledem na cíl, kterým je zvýšení úrovně vzdělávání a snížení počtu osob opouštějících školu bez formální kvalifikace, Rada přijala v květnu 2003 tři evropská referenční kritéria. První stanovuje, že do roku 2010 by měl průměrný počet osob v EU, které předčasně opouštějí školu, činit méně než 10 %. Průměrný pokles v EU-25 z 16,6 % v roce 2002 na 15,6 %[9] v roce 2004 je počátkem úspěchu.

Cílem druhých dvou referenčních kritérií je zlepšení situace ve vyšším středním vzdělávání: do roku 2010 by v EU mělo mít dokončené vyšší střední vzdělání nejméně 85 % lidí ve věku 20 až 24 let (průměr za EU-25 dosud vzrostl pouze mírně, z 76,5 % v roce 2002 na 76,7 % v roce 2004); a procento patnáctiletých, kteří neumějí číst, by se mělo do konce desetiletí snížit o nejméně 20%[10].

V souvislosti s prioritní snahou zvýšit zájem mladých lidí o matematiku, vědu a technologii přijala Rada v květnu 2003 zvláštní referenční kritérium stanovující, že celkový počet absolventů v těchto oblastech by se měl do roku 2010 zvýšit alespoň o 15 % a že současně by se měla snížit úroveň nerovnoměrného zastoupení mužů a žen. Výsledky dosažené v otázce tohoto referenčního kritéria jsou kladné, což dokazuje významný nárůst počtu absolventů. I Komise učinila v této oblasti řadu kroků, jako je zahájení iniciativy „Výzkumní pracovníci v Evropě“ v roce 2005 s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o úloze výzkumných pracovníků ve společnosti, přilákat více mladých lidí na vědeckou dráhu a zvýšit atraktivitu EU pro výzkumné pracovníky z celého světa[11]. „Noci evropských výzkumných pracovníků“ byly organizovány v letech 2005 a 2006 a zahrnovaly široký rozsah činností zvyšujících povědomí veřejnosti. Podpora odborné přípravy výzkumných pracovníků v Evropě byla také zlepšena významným zvýšením rozpočtu pro akce „Marie Curie“ v rámci šestého rámcovém programu pro výzkum a technologický rozvoj na 1,58 miliardy EUR na období 2000–2006, což ve srovnání s předchozím rámcovým programem představuje zvýšení o téměř 70 %. Otázky kariéry výzkumných pracovníků byly také podpořeny, když Rada schválila v dubnu 2005 doporučení Komise[12] o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků . Zásadami charty a kodexu se zavázalo řídit více než 100 evropských výzkumných organizací.

Kodaňská deklarace z listopadu 2002 stanovila priority pro lepší spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem zlepšit vzájemnou důvěru, transparentnost a uznávání kvalifikací a schopností jako prostředek podpory větší mobility usnadnění celoživotního vzdělávání. Tyto priority jsou nyní dobře zakotveny v pracovním programu „Vzdělání a odborná příprava 2010“.

Pokud jde o validaci neformálního, informálního a formálního vzdělávání, Evropská rada v květnu 2004 přijala soubor společných zásad a v roce 2004 byl dokončen evropský katalog pro validaci poskytující základ pro společné vzdělávání a výměnu zkušeností mezi členskými státy[13].

V oblasti transparentnosti a přenosnosti kvalifikací byl v únoru 2005 zaveden jediný rámec pro transparentnost kvalifikací a schopností – Europass. Prostřednictvím evropského internetového portálu a sítě vnitrostátních středisek Europass poskytuje občanům koordinovaný soubor dokumentů o transparentnosti. Vzhledem k tomu, že nabízí nástroje, které většinou využívají uchazeči o zaměstnání, je těsně spjat s portálem pracovní mobility EURES a mezi oběma nástroji je vyvíjena součinnost.

V reakci na požadavek jarního zasedání Evropské rady z března 2005 proběhly veřejné konzultace o návrhu evropského rámce kvalifikací (ERK), který pomůže při uznávání odborných kvalifikací a schopností u neregulovaných povolání. Tento nástroj má fungovat jako společné referenční kritérium pro omezování překážek bránících spolupráci a pro zlepšení komunikace mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy v různých systémech a mezi orgány v různých zemích. V důsledku toho se zlepšila transparentnost a přenosnost kvalifikací, díky čemuž lze srovnávat různé vzdělávací výsledky jednotlivých občanů, a usnadnilo se celoživotní vzdělávání a pracovní mobilita. Očekává se, že Rada a Parlament přijmou doporučení v této oblasti v roce 2007.

Ve snaze podpořit ERK pokračují práce týkající se zajištění kvality, např. společný rámec pro zajištění kvality v odborném vzdělávání a přípravě, a dne 15. září 2006 budou zahájeny veřejné konzultace o ECVET – evropském kreditním systém pro odborné vzdělávání a přípravu.

V oblasti informačních a komunikačních technologií Komise v březnu 2003 založila evropské fórum pro e-dovednosti [14] na podporu dialogu mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami o rozvoji nových dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a dovedností v oblasti elektronického podnikání (e-dovedností) a kvalifikací souvisejících s odvětvím informačních a komunikačních technologií. Fórum v září 2004 zveřejnilo souhrnnou zprávu pod názvem „e-dovednosti v Evropě: do roku 2010 a dále“, která stanovuje konkrétní kroky a za účelem jejich uplatňování vyzývá k podpoře partnerství mezi řadou zainteresovaných stran[15]. V roce 2005 byl zejména zaznamenán pokrok při rozvoji evropského metarámce dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií na podporu lepšího porozumění podstaty a struktury praktických dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií, které požadují zaměstnavatelé, v rámci Evropské unie[16]. Na obecnější úrovni se akce na podporu digitální gramotnosti v rámci programu e-learning konkrétně zabývala otázkami souvisejícími s digitální propastí. Iniciativa i2010 v rámci obnovené lisabonské agendy pak určila digitální gramotnost jako jednu z klíčových oblastí pro kroky politiky na poli informační společnosti.

Taktéž bylo vyvíjeno úsilí ke zvýšení účasti na celoživotním vzdělávání a další odborné přípravě . I když společná předběžná zpráva Rady a Komise „Vzdělání a odborná příprava 2010” z března 2004 poukázala na první úspěchy, vyzvala členské státy, aby vystupňovaly své snahy o rozvoj a provádění komplexních strategií celoživotního vzdělávání. Této otázce byla velká důležitost přiznána v revidované evropské strategii zaměstnanosti, která je podporována finanční pomocí z Evropského sociálního fondu. Evropská rada v závěrech ze svého jarního zasedání v roce 2004 opětovně zdůraznila, že je třeba, aby takové strategie byly zavedeny do roku 2006. Dosud se zejména pokročilo díky tomu, že Rada přijala referenční kritéria stanovující, že průměrná úroveň účasti na programech celoživotního vzdělávání v EU by měla do roku 2010 dosahovat 12,5 % pracujícího dospělého obyvatelstva. V roce 2004 průměrná účast v EU-25 činila 10,3% oproti 7,9% v roce 2002[17]. V březnu 2002 přijali sociální partneři společný rámec akcí pro celoživotní rozvoj schopností a kvalifikací a každý rok podávají zprávu o provedených krocích.

Usnadnění geografické mobility

Zatímco řada praktických problémů stále významně ovlivňuje rozhodování lidí, zda si vyzkouší přesun do jiné země nebo regionu (předpisy týkající se trhu s nemovitostmi, jazykové a kulturní bariéry, chybějící podpůrné mechanismy usnadňující stěhujícím se osobám návrat do domovské země), jedním z nejviditelnějších úspěchů za dobu trvání akčního plánu bylo zavedení evropské karty zdravotního pojištění . Nařízení 631/2004, jehož cílem je usnadnit zavedení karty vyrovnáním práv na podobné plnění u všech kategorií pojištěnců a zjednodušením postupů, bylo přijato v březnu 2004. Karta, kterou v současnosti používá více než 50 milionů občanů, byla zavedena ve všech zemích Evropského hospodářského prostoru nejpozději 1. ledna 2006.

Koordinace systémů sociálního zabezpečení byla zlepšena zjednodušením a modernizací nařízení 1408/71 pomocí nového nařízení 883/2004. Toto nové nařízení obsahuje řadu klíčových ustanovení pro podporu mobility a zvýšení úrovní ochrany pro migrující pracovníky a jejich rodiny, jako je možnost prodloužit období, v průběhu kterého může uchazeč o zaměstnání hledat práci v jiném členském státu, a to ze 3 na 6 měsíců; možnost vývozu předdůchodových dávek, nezaměstnaní příhraniční pracovníci mohou hledat práci v členském státu dřívějšího zaměstnání, přičemž je jim zároveň zachováno právo na dávky v nezaměstnanosti v členském státu pobytu, a významné zlepšení ochrany rodinných příslušníků s ohledem na zdravotní péči přiznáním práva na zdravotní péči jak v členském státě pobytu, tak v členském státě, kde pracují.

Proces, jehož cílem je zlepšit uznávání odborných kvalifikací u regulovaných povolání, taktéž vedl k významným výsledkům přijetím směrnice 2005/36/ES v září 2005. Nová směrnice spojuje do jednoho rámce patnáct směrnic a zároveň zachovává migrantům stávající záruky. Zavádí řadu změn včetně snazšího přeshraničního poskytování služeb pro regulovaná povolání, což je hlavní prvek strategie Komise v oblasti služeb. Nabízí také možnost automatičtějšího uznání kvalifikace na základě společných platforem, pružnějších postupů a lepší informovanosti občanů o uznávání odborných kvalifikací.

Propagace nadnárodního vzdělávání v jiných členských státech je neodmyslitelnou složkou pracovního programu „Vzdělání a odborná příprava 2010“. Po sérii strategických doporučení z roku 2003 o přístupu k mobilitě, kvalitě v oblasti mobility a otevření Evropy širšímu světu připravila Komise v roce 2005 druhé doporučení Evropského parlamentu a Rady o nadnárodní mobilitě v EU pro účely vzdělávání a odborné přípravy. Toto doporučení vyzývá členské státy, aby přijaly Evropskou chartu kvality pro mobilitu , která zavádí soubor zásad na poli mobility pro účely vzdělávání a odborné přípravy, které mají členské státy dobrovolně realizovat. Charta se má stát referenčním nástrojem pro pomoc ke zvýšení výměn, rozvoj uznávání doby studia v jiných zemích a zavedení vzájemné důvěry mezi orgány, organizacemi a všemi dotčenými stranami zainteresovanými na mobilitě.

Pokud jde o přenositelnost penzijního připojištění , dne 20. října 2005 Komise přijala směrnici[18], jejímž cílem je zmenšit překážky bránící mobilitě v členských státech a mezi nimi způsobené stávajícími ustanoveními upravujícími penzijní připojištění. Tyto překážky se týkaly zejména podmínek nabytí nároků na důchod, podmínek zachování odložených nároků na důchod i přenositelnosti nabytých nároků. Návrh doplňuje acquis communautaire v oblasti penzijního připojištění, jako je směrnice 98/49/ES o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují v EU, a směrnice 2003/41/ES o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.

V září a říjnu 2005[19] byly v oblasti výzkumu přijaty směrnice o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu a dvě doporučení pro usnadnění přijímání a vydávání krátkodobých víz výzkumným pracovníkům ze třetích zemí, kteří vstupují do ES.

A konečně v souvislosti s prioritou rozvoje přistěhovalecké politiky v celé EU Komise přijala v reakci na požadavek Evropské rady z Tampere, aby byla vytvořena politika začlenění pro státní příslušníky třetích zemí, která by také pokrývala otázky zaměstnanosti, v červnu 2003 sdělení o přistěhovalectví, integraci a zaměstnanosti. Nařízení 859/2003, které rozšiřuje působnost ustanovení nařízení 1408/71 na legálně usazené státní příslušníky třetích zemí, vstoupilo v platnost dne 1. června 2003. Po tomto nástroji následovalo dne 29. dubna 2004 přijetí směrnice 2004/38 o právu občanů EU a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Tato směrnice přepracovává a zjednodušuje stávající nástroje Společenství o právech pracovníků, osob samostatně výdělečně činných, studentů, důchodců a jiných neaktivních osob na vstup a pobyt. Podle dané směrnice již občané EU nebudou muset získat pobytovou kartu (pokud to bude hostitelský členský stát považovat za nutné, postačí jednoduchá registrace u příslušných orgánů). Občané EU také získají právo trvalého pobytu v hostitelském členském státu po 5 letech nepřetržitého pobytu, které již nebude podléhat podmínkám . Celkový postup při přípravě společné politiky pro ekonomickou migraci za účelem práce byl dále uspíšen na konci roku 2004, kdy byl přijat Haagský program. V této souvislosti v lednu 2005[20] Komise přijala zelenou knihu o přístupu EU k řízení ekonomické migrace a v červnu 2005 uspořádala veřejné slyšení, v rámci kterého konzultovala zainteresované strany. V návaznosti na požadavek Rady a na jeho základě Komise přijala v prosinci 2005 plán politiky legální migrace, který pokrývá otázku ekonomické migrace[21].

Zlepšení informací a transparentnosti pracovních příležitostí

Ve snaze zajistit lepší informace a větší transparentnost pracovních příležitostí v Evropě, Komise začala provozovat v září 2003 Informační portál pracovní mobility EURES s cílem poskytnout přístup k volným pracovním místům v celé Evropě. EURES spojuje veřejné služby zaměstnanosti členských států s partnery, jako jsou zaměstnavatelé a odborové organizace. Zahájením portálu se značně zlepšil a zjednodušil přístup pracovníků a zaměstnavatelů k praktickým informacím o otázkách souvisejících s pracovní mobilitou. S více než 500 000 návštěvníky měsíčně se EURES stal jednou z nejnavštěvovanějších internetových stránek Komise. Do začátku roku 2006 umožnila další rozšíření portálu všem občanům EU přímý přístup přes společnou informační platformu ke všem volným místům, která zveřejnily veřejné služby zaměstnanosti, tj. kdykoli k řádově 1 milionu volných pracovních míst. Portál je napojen na portál PLOTEUS pro vzdělávací příležitosti, jehož cílem je usnadnit mobilitu pro účely vzdělávání[22].

EURES také vytvořil spojení na jiné odpovídající poskytovatele informací, zejména na ERACAREERS , Evropský portál mobility výzkumných pracovníků [23], jehož cílem je vytvořit příznivější prostředí pro příležitosti kariérního rozvoje výzkumných pracovníků v Evropském výzkumném prostoru. Portál nabízí přímou a bezplatnou inzerci volných pracovních míst v oblasti výzkumu a umožňuje zveřejňování životopisů. Kromě služeb poskytovaných prostřednictvím portálu mají výzkumní pracovníci a jejich rodiny od roku 2004 přístup k osobní asistenční službě, kterou provozuje ERA-MORE , síť 200 středisek mobility ve 32 zemích.

Dalším významným krokem v oblasti informací je zprovoznění portálu Vaše Evropa v únoru 2005. Portál nabízí praktické informace a příležitosti pro evropské občany, kteří chtějí pracovat nebo studovat v jiné zemi EU, nebo pro evropské podniky, které se chtějí přestěhovat nebo otevřít novou pobočku v jiném členském státu EU. V průběhu března 2006 portál zaznamenal 1 286 301 návštěv a 189 963 návštěvníků.

BUDOUCÍ ÚKOLY

Celkové hodnocení akčního plánu pro dovednosti a mobilitu ukazuje, že pokud jde o provádění 25 prioritních akcí programu, byla celkově zahájena řada významných kroků. Je však třeba rovněž uvést, že mnoho Evropanů stále nezná nebo zůstává nepřesvědčeno o právech, podmínkách a příležitostech pro pracovní a geografické změny.

S ohledem na hodnocení výše zmíněného pokroku a očekávaného vývoje, ke kterému by mohlo dojít v rámci Evropského roku mobility pracovníků 2006, Komise připraví v roce 2007 nové iniciativy. Závěry této zprávy poukazují na řadu oblastí, které by mohly být předmětem dalších opatření.

- V oblasti celoživotního vzdělávání je třeba zvýšit úsilí pro rozvoj soudržných a komplexních strategií otevřených všem ve školách, podnicích, veřejných orgánech a domácnostech. Podle požadavku hlavního směru zaměstnanosti č. 23 a lisabonského programu Společenství přijatého v červenci 2005 by provádění mělo být podporováno vhodnými motivujícími prvky a mechanismy sdílení nákladů. Cílem těchto opatření je zvýšit přizpůsobivost a pružnost evropských pracovních sil tak, aby mohly lépe reagovat na změny na evropském trhu práce a přispívat k tvorbě většího počtu a lepších pracovních míst[24].

- V případě dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií je důležité více investovat do základních poměrných a konkurenčních výhod EU a rovněž při debatě o příslušných otázkách uvádět do souvislosti faktické informace. Na základě doporučení Evropského fóra e-dovedností Komise zahájila na konci roku 2005 řadu konkrétních akcí, jejichž cílem bylo poskytnout přesnější obraz o nabídce a poptávce e-dovedností[25], vytvořit scénáře možných prognóz (2005–2015) pro lepší možnost předvídání vývoje poptávky, vypracovat politiky týkající se referenčních kritérií a iniciativ na podporu elektronického vzdělávání pro podniky a studovat možný vývoj evropského portálu příležitostí a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií ve spolupráci s partnery z průmyslových odvětví a se sociálními partnery.

- Odstranění právních, administrativních a kulturních překážek mobility je globálnější úkol, který pokud má být dosaženo celkového cíle, jímž je vytvoření evropského trhu práce, vyžaduje intenzivnější úsilí. Současné iniciativy v oblastech sociálního zabezpečení, přenositelnosti nároků na důchod nebo přenositelnosti kvalifikací pro neregulovaná povolání je třeba plně realizovat a, kde je to nezbytné, dokončit, aby se vytvořilo prostředí, kde je geografická a profesní mobilita považována za normální složku kariérní dráhy. Je také třeba prozkoumat nové oblasti výzkumu: jazykové dovednosti, potřebu poskytnout vhodnou přípravu před stěhováním a problémy s hledáním zaměstnání pro partnery nebo manžele / manželky stěhujících se pracovníků, které se ukázaly jako významné překážky pracovní a geografické mobility v Evropě. Tyto cíle jsou v souladu s novým globálním přístupem zmíněným ve výroční zprávě Komise o pokroku za rok 2006, která vyzývá k novému partnerství mezi Komisí a členskými státy za účelem splnění globálních výzev, jejichž cílem je větší počet pracovních míst a lepší pracovní místa[26].

- A konečně, ekonomická migrace , pokud je řádně řízena, by měla být považována za klíčový přínos pro hospodářský a sociální rozvoj Evropy a konkurenceschopnost podniků EU. Ve světle očekávaného demografického poklesu a předvídaného snížení míry zaměstnanosti představuje řízená migrace hlavní pomocný nástroj, který umožní vyhovět požadavkům trhu práce a udržet hospodářský růst.

V souladu s lisabonským programem Společenství a novými hlavními směry pro zaměstnanost (2005–2008) se integrovanější přístup k mobilitě jeví jako nezbytný za účelem plného rozvoje mobility nejen jako nástroje pro vytváření zaměstnanosti, ale jako prostředku pro podporu osobního rozvoje jednotlivců v perspektivě celoživotního vzdělávání.

[1] KOM(2002)72 v konečném znění.

[2] Evropské služby zaměstnanosti, eures.europa.eu.

[3] KOM(2005)330 v konečném znění.

[4] KOM(2004)66 v konečném znění.

[5] Přístupová smlouva z roku 2003 však umožňuje použít přechodná opatření, která omezují volný pohyb pracovníků do osmi nových členských států a z nich po maximální období sedmi let. Více podrobností na: http://europa.eu.int/comm/employment_social/free_movement/docs_en.htm .

[6] European Economy Special Report No. 4, vypracovaná Generálním ředitelstvím pro hospodářské a finanční záležitosti,http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/european_economy/2005/eesp405en.pdf.

[7] Eurostat, Zjišťování pracovních sil, 2005.

[8] CEPS, Středisko evropských politických studií, Nový evropský program pro mobilitu pracovních sil, duben 2004.

[9] Eurostat, Zjišťování pracovních sil, 14.6.2005

[10] Podle průzkumu čtenářské gramotnosti, který byl v roce 2004 proveden v rámci projektu PISA (Programme for International Student Assessment), mělo méně než 15 % patnáctiletých špatné výsledky ve Finsku, Nizozemí, Irsku, Rakousku, Švédsku a ve Velké Británii a nad 20 % v Německu, Řecku, Lucembursku a Portugalsku (Průzkum čtenářské gramotnosti v roce 2004 v rámci projektu PISA, OJE (2004/C 104/01)

[11] http://europa.eu.int/comm/research/researchersineurope

[12] OJ L75/67 ze dne 22. března 2005 (2005/251/ES) nebo http/europa.eu.int/eracareers/europeancharter

[13] www.ecotec.com/europeaninventory

[14] http://europa.eu.int/comm/enterprise/ict/policy/ict-skills.htm

[15] www.eskills2004.org

[16] http://www.cenorm.be/cenorm/businessdomains/businessdomains/isss/activity/wsict-skills.asp

[17] Eurostat, Zjišťování pracovních sil, 14.6.2005

[18] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění, KOM(2005) 507 v konečném znění

[19] Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu; doporučení Evropského parlamentu a Rady 2005/761/ES ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu; doporučení Rady 2005/762/ES ze dne 12. října 2005 o usnadnění přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely provádění vědeckého výzkumu v Evropském společenství, vše zveřejněno v Úř. věst. L 289 ze dne 3.12.3005.

[20] Zelená kniha o přístupu EU k řízení ekonomické migrace, Evropská komise, 11.1.2005, KOM(2004) 811 v konečném znění

[21] KOM(2005)669 v konečném znění ze dne 12. prosince 2005.

[22] http://europa.eu.int/ploteus

[23] http://europa.eu.int/eracareers/

[24] Budoucí výzvy pro dovednosti a mobilitu v souvislosti s lisabonskou strategií viz výroční zpráva Komise o pokroku za rok 2006 (KOM(2006) 30 v konečném znění ze dne 25. ledna 2006 a zejména opatření 3.1. „Větší investice do znalostí a inovací”

[25] „Nabídka a poptávka e-dovedností v Evropě”, RAND Europe, září 2005

[26] Sdělení Komise jarnímu zasedání Evropské rady „Čas zařadit vyšší rychlost“, KOM(2006)30 v konečném znění.

Top