EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006DC0181

Sdělení Komise Radě, Evropskému Parlamentu, Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu Výboru a Výboru Regionů - Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti - Navázání na tuniskou fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS)

/* KOM/2006/0181 konecném znení */

52006DC0181

Sdělení Komise Radě, Evropskému Parlamentu, Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu Výboru a Výboru Regionů - Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti - Navázání na tuniskou fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS) /* KOM/2006/0181 konecném znení */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 27.4.2006

KOM(2006) 181 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti: Navázání na tuniskou fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS)

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti: Navázání na tuniskou fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS) (Text s významem pro EHP)

1. ÚVOD

Druhá fáze Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS) se konala v Tunisu ve dnech 16. až 18. listopadu 2005. Poskytla značnému počtu zúčastněných stran platformu pro výměnu stanovisek týkajících se důležitých otázek, které mají vliv na vznikající globální informační společnost. Předchozí ženevská fáze vrcholné schůzky (prosinec 2003) stanovila zásady a navrhla kroky ve všech hlavních otázkách informační společnosti, od infrastruktur po pluralitu médií[1]. K diskusi v Tunisu zůstala dvě důležitá témata: řízení internetu a finanční mechanismy k překlenutí digitální propasti . Následně během procesu příprav vyvstaly další otázky – realizace závazků WSIS a navázání na vrcholnou schůzku .

Na vrcholné schůzce v Tunisu vedoucí představitelé z celého světa podpořili dva dokumenty, které stanoví další kroky pro politickou diskusi o globální informační společnosti:

- Tuniský závazek (TC)[2] se odvolává na ženevskou deklaraci zásad a ženevský akční plán a potvrzuje základní zásady, na kterých stojí společná vize informační společnosti. Vedoucí představitelé znovu potvrdili své „přání a odhodlání vytvořit informační společnost zaměřenou na občany, přístupnou všem a orientovanou na rozvoj,“ [3] která bude založena na respektování lidských práv a základních svobod, včetně svobody projevu a svobody přijímat a poskytovat informace.

- Tuniská agenda pro informační společnost (TAIS)[4] jde dokonce ještě dále, neboť určuje hlavní úkoly a ukazuje způsoby jejich řešení. Zejména potvrzuje rozsah digitální propasti a nutnost řešit tento problém různými způsoby, které se navzájem doplňují. Pokud jde o řízení internetu, TAIS vytyčuje cestu, jak v diskusích pokračovat. A konečně ukazuje, jak mohou vlády, regionální a mezinárodní organizace a další zúčastněné strany dostát závazkům, které si předsevzaly.

Toto sdělení obsahuje posouzení hlavních výsledků vrcholné schůzky, nastiňuje priority EU a navrhuje, jak může EU pomoci navázat na proces WSIS. Komise a EU jako celek chtějí zůstat hybnými silami tohoto procesu a stavět na úspěších dosažených ve druhé fázi.

2. POSOUZENÍ VÝSLEDKU WSIS

Na vrcholné schůzce byl načrtnut konsenzus na globálním přístupu k informační společnosti , který sdílí všechny členské státy OSN a který je založen na dvou závěrečných dokumentech (TC a TAIS) doplňujících dokumenty přijaté v Ženevě v roce 2003.

Schůzka tedy znovu potvrdila zásadní důležitost demokracie, politických cílů, jako jsou udržitelný rozvoj a kulturní rozmanitost, a respektování lidských práv a základních svobod , včetně svobody projevu a názoru a svobody přijímat informace a přistupovat k nim. Tyto prvky jsou nezbytné, pokud mají informační a komunikační technologie (IKT) přispět k hospodářskému a společenskému pokroku v rozvojových a rozvíjejících se zemích.

Komise vítá toto jasné a jednoznačné prohlášení, které nabývá na důležitosti s ohledem na události, které v souvislosti s vrcholnou schůzkou v Tunisu nastaly. Na základě tohoto celosvětového konsenzu vynaloží Komise cílené úsilí na prevenci a odstraňování hrozeb, rizik a omezení, které pro lidská práva znamená zneužití IKT, například počítačová represe nebo narušení soukromí a soukromé korespondence. V tomto ohledu Komise pečlivě sleduje probíhající diskusi ve Spojených státech o způsobech, jak zabránit společnostem (poskytovatelům přístupu k internetu a internetových služeb, poskytovatelům internetových technologií), aby pomáhaly represivním režimům omezovat volný pohyb informací na internetu. Komise vyzývá dotčené společnosti, aby v úzké spolupráci s nevládními organizacemi vypracovaly kodex chování týkající se této zásadní otázky.

Bylo dosaženo vyvážené dohody v otázce, jak překlenout digitální propast[5] a podporovat zranitelné skupiny, například starší občany a osoby se zvláštními potřebami. Dohoda podporuje přijetí programů, které pomohou rozvojovým zemím využít IKT k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, které stanovila OSN. To je třeba spojit s rozvojem právních prostředí, která usnadní hospodářskou soutěž a podpoří investice do infrastruktury IKT i rozvoj nových aplikací a služeb. Komise plně podporuje tento přístup na mezinárodní úrovni.

Komise dále podporuje agendu digitální solidarity , která prostřednictvím řady programů a projektů, jež zahrnují partnerské země, včetně partnerství se soukromým sektorem a občanskou společností, řeší obavy vyjádřené rozvojovými zeměmi, pokud jde o přístup k financování. EU bude klást větší důraz na potenciál IKT, kterým mohou přispět k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, a za tímto účelem se bude zabývat agendou digitální solidarity v rámci stávajících mechanismů a pomůže subjektům s rozhodovací pravomocí v rozvojových zemích využít tyto nástroje co nejlépe. Pokud jde o fond digitální solidarity , bere Komise na vědomí tuto iniciativu, která nemá mezivládní povahu a inovačním způsobem zapojuje do boje s digitální propastí místní orgány a další zúčastněné strany.

Byl dosažen kompromis v otázce řízení internetu . EU byla jednou z hlavních sil prosazujících dosažení kompromisu. Znění návrhů vytvořená Evropskou unií přispěla ke sjednocení rozcházejících se stanovisek ostatních delegací, zejména pokud jde o dvě nejdůležitější otázky:

- EU v průběhu celého přípravného procesu zdůrazňovala, že vlády mají zvláštní poslání a odpovědnost vůči svým občanům a že jejich úlohou by mělo být zejména zaměření se na zásadní otázky veřejné politiky a oproštění se od účasti na každodenních činnostech. Vrcholná schůzka toto stanovisko přijala a uznala nutnost rozšířit spolupráci , aby vlády mohly za rovných podmínek dostát svým úkolům a odpovědnostem v otázkách mezinárodní veřejné politiky týkajících se internetu.

- TAIS navíc stanoví základ pro vytvoření fóra pro řízení internetu – nového fóra pro mnohostranný politický dialog, které představuje nový přístup navržený Evropskou unií před vrcholnou schůzkou v Tunisu.

Výsledky WSIS tedy z pohledu EU znamenají úspěch. Odrážejí stanoviska vyjádřená zejména v předchozím sdělení Komise o příspěvku EU k druhé fázi WSIS[6], v usnesení Evropského parlamentu o informační společnosti[7] a v závěrech Rady ze dne 27. června 2005[8].

3. NAVÁZÁNÍ NA PROCES WSIS

Komise za účelem realizace závěrů WSIS navrhuje, aby politiky EU zohledňovaly doporučení vrcholné schůzky, zejména v oblastech informační společnosti, výzkumu a vývoje, ekonomické a politické spolupráce a rozvojové pomoci. EU přitom může těžit ze zkušeností ze svého vlastního strategického rámce pro politiky informační společnosti – iniciativy i2010.

Iniciativa i2010 [9] (červen 2005) představuje tři hlavní směry akcí, které Evropské unii umožní využít masové zavádění IKT a poslední vlny technologické konvergence při zachování cílů veřejného zájmu, například kulturní rozmanitosti, a to prostřednictvím:

- vytvoření otevřeného a konkurenčního jednotného trhu uvnitř EU pro informační společnost a mediální služby,

- značného navýšení investic do výzkumu IKT v EU,

- podpory evropské informační společnosti přístupné každému, přičemž bude kladen silný důraz na činnosti týkající se digitální propasti na zeměpisné i společenské úrovni.

3.1. Boj s digitální propastí

Vrcholná schůzka v Tunisu uznala výhody, které mohou IKT lidem přinést, i způsob, jakým mohou přetvářet lidské činnosti. Především internet se stává zásadním prvkem, který pomáhá místním komunitám přilákat podniky, poskytovat zdravotní péči a zlepšovat vzdělávání a přístup ke službám státní správy. V tomto ohledu bude Komise pečlivě sledovat pokusy o zpochybnění neutrální povahy internetu.

3.1.1. Vnitřní zkušenosti EU

Komise nedávno přijala sdělení s názvem Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení[10] , které se zaměřuje na zeměpisné rozdíly uvnitř EU. Ukazuje, že širokopásmové připojení sice obecně podněcuje hospodářský růst, ale nejvíce může jeho zavedení prospět odlehlým a venkovským oblastem, neboť snižuje nevýhody nízké hustoty osídlení a zeměpisné odlehlosti od hlavních hospodářských center.

Dalším hlavním tématem iniciativy i2010 je přístupnost elektronických technologií [11]. Zamýšlené akce staví na probíhajících činnostech týkajících se přístupnosti elektronických technologií („e-Accessibility“) v oblasti výzkumu a vývoje (přístupnost webových stránek, „návrh pro všechny“ a pomocné technologie) a zabývají se otázkami, které souvisejí se zadáváním veřejných zakázek, osvědčováním a právními předpisy o elektronických komunikacích.

Na podporu akcí zabývajících se e-dovednostmi zřídila Komise evropské fórum pro e-dovednosti , které má usnadnit otevřený dialog zúčastněných stran a podporovat mnohostranná partnerství a iniciativy[12].

3.1.2. Činnosti EU na mezinárodní úrovni

Na mezinárodní úrovni Evropská unie sdílí své vnitřní zkušenosti ve své vnější politice hospodářské a rozvojové spolupráce.

Současné dialogy o informační společnosti s Latinskou Amerikou (@LIS)[13], se sousedními zeměmi včetně Středomoří (EUMEDIS)[14] a s rozvíjejícími se ekonomikami (Brazílií, Čínou, Indií, Jižní Afrikou) představují fóra, kde bude EU případně podporovat doporučení WSIS. Příští příležitost se naskytne při setkání EU se zeměmi Latinské Ameriky a karibské oblasti, které se má konat v Lisabonu[15].

Významnou novinkou ve vnějších vztazích EU je partnerství pro infrastruktury navržené v rámci „nové strategie pro Afriku“ [16]. Toto partnerství pro infrastruktury, podporované z prostředků 10. Evropského rozvojového fondu (EDF), rozvojových bank a soukromého sektoru, se bude zabývat elektronickými komunikacemi v celoafrickém měřítku ve venkovských oblastech, v situacích po skončení konfliktu, v oblasti přeshraničních komunikací a ve všech ostatních případech, kdy trh neplní svou funkci.

Partnerství EU-Afrika se bude řídit zásadou afrického vlastnictví a mohlo by se zabývat zejména těmito otázkami:

- Strategie a regulace: pomocná opatření k řízení přechodu na liberalizované telekomunikační trhy s cílem usnadnit propojení sítí a interoperabilitu služeb, jakož i podporovat snižování telekomunikačních nákladů a zavádění nových technologií. Tato oblast by zahrnovala školení, technickou pomoc a sdílení osvědčených postupů a byla by určena pro politické činitele a regulační orgány.

- Technologicky neutrální širokopásmové telekomunikační sítě , jak je navrhuje Komise Africké unie (AUC) a Nové partnerství pro africký rozvoj (NEPAD).

- Rozvoj nekomerčních celoafrických elektronických služeb , například elektronické veřejné správy zahrnující AUC, správní orgány jejích členských států a regionální hospodářské komunity, elektronického vzdělávání a telemedicíny.

- Sítě pro výzkum a vzdělávání: cílem by bylo zlepšit konektivitu afrických národních sítí pro výzkum a vzdělávání a propojit je s evropskou sítí GÉANT2. Tím by se afričtí výzkumní pracovníci začlenili do celosvětových výzkumných komunit a omezil by se „odliv mozků“.

Partnerství pro infrastruktury se připravuje na základě programu ACP ICT v rámci 9. Evropského rozvojového fondu, který poskytuje 20 milionů EUR na podporu provádění regulačních rámců, rozšiřování IKT v jiných odvětvích a budování kapacit.

Budování kapacit navíc hraje klíčovou úlohu v boji s digitální propastí. Během vrcholné schůzky v Tunisu Komise v partnerství s průmyslem zorganizovala úspěšné sympozium o e-dovednostech s cílem podpořit mnohostranná partnerství a získávání potřebných dovedností. Posílení účasti občanů prostřednictvím e-dovedností je podmínkou místního hospodářského rozvoje.

Podobné akce se zvažují v karibské a tichomořské oblasti , neboť napojení na komunikační infrastrukturu a využívání IKT může být v obou oblastech velmi prospěšné pro hospodářskou činnost.

3.1.3. Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji

Důležitost výzkumu a vývoje se v dokumentech WSIS opakovaně zdůrazňuje. Ve svých předchozích sděleních Komise zdůraznila nutnost mezinárodní spolupráce v oblasti IKT, aby rozvojové země získaly snadnější přístup k novým technologiím. Mezinárodní spoluprací se zabývá nejnovější výzva šestého rámcového programu pro výzkum a vývoj[17].

V příštím rámcovém programu pro evropský výzkum a vývoj (2007–2013) bude mezinárodní spolupráce výrazně posílena díky otevření všech činností výzkumným pracovníkům ze třetích zemí a prostřednictvím zvláštních koordinačních akcí cílených na určité země nebo skupiny zemí. Měly by tak vzniknout významné nové příležitosti. Možné oblasti spolupráce zahrnují: systémy včasného varování, mechanismy reakce na katastrofy a krize, příspěvek IKT k boji s chudobou prostřednictvím nízkonákladových technologií, prioritní aplikace a systémovou integraci.

3.2. Otázky související s internetem

3.2.1. Řízení internetu

TAIS navazuje na práci provedenou v rámci pracovní skupiny pro řízení internetu a stanoví pracovní definici řízení internetu[18]. TAIS navíc zdůrazňuje řadu klíčových cílů veřejné politiky, které je třeba řešit na globální úrovni – od mnoha otázek souvisejících s rozvojem až po uznání, že všechny vlády musí mít možnost rovnocenné účasti na řízení internetu, aby byla zajištěna jeho stabilita, bezpečnost a kontinuita. Agenda mimo jiné výslovně uvádí, že existuje řada otázek veřejné politiky, které vyžadují pozornost a které se řádně neřeší stávajícími mechanismy, a uznává nutnost budoucího rozšíření spolupráce na řešení tohoto nedostatku. Rozšířená spolupráce bude usilovat o to, aby vlády mohly za rovných podmínek vykonávat své úkoly a dostát svým odpovědnostem v otázkách mezinárodní veřejné politiky. Komise zdůrazňuje zásadní a pozitivní úlohu, kterou v každodenní správě internetu doposud vykonávala organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers). Komise silně podporovala vytvoření a činnost ICANN.

Podle TAIS svolal generální tajemník OSN první zasedání nového fóra pro řízení internetu (IGF) , jehož cílem je podporovat a usnadňovat mnohostranný dialog zúčastněných stran. Zasedání se bude konat v Aténách od 30. října do 2. listopadu 2006. Zasedání připraví poradní skupina, kterou jmenuje generální tajemník a která bude z poloviny složena ze zástupců vlád a z druhé poloviny ze zástupců občanské společnosti a soukromého sektoru. První zasedání poradní skupiny se bude konat 22. a 23. května v Ženevě. Je důležité zdůraznit, že IGF nenahradí žádné stávající mechanismy a nebude mít ani funkci dozoru.

EU úspěšně přesvědčila své partnery, aby v agendě zdůraznili klíčové priority veřejné politiky, například svobodu projevu a přístupu, ochranu dat, bezpečnost a boj se spamem. Agenda upřesňuje, že opatření přijatá pro zajištění stability a bezpečnosti internetu a pro boj se spamem a s počítačovou trestnou činností musí respektovat zásady soukromí a svobody projevu. Komise bude nadále aktivně sledovat tyto cíle a zejména bude podporovat a propagovat tyto dva nové procesy:

- Pokud jde o IGF , EU by uvítala cílené kompetence. Spam s příslušnými aspekty souvisejícími s bezpečností a mnohojazyčnost by byly vhodnými a důležitými tématy pro první zasedání. Z pohledu EU jsou tato témata důležitá pro všechny země bez ohledu na úroveň jejich hospodářského rozvoje. Tato témata rovněž navrhlo mnoho dalších zúčastněných stran. S ohledem na důraz, který vrcholná schůzka v Tunisu klade na překlenutí digitální propasti, by EU rovněž uvítala iniciativu ze strany rozvojových zemí ve smyslu navržení dalších témat, která pro ně mají zvláštní důležitost. Klíčovým cílem by navíc byla široká účast evropských zúčastněných stran na prvním zasedání IGF.

- Rozšířená spolupráce je jednou z nejdůležitějších a nejobtížnějších otázek agendy TAIS, což se odrazilo na době, kterou generální tajemník potřeboval ke splnění svého mandátu. V mezinárodním společenství existuje široká škála názorů, od těch, které dávají přednost přímější účasti vlád, až po takové, které vyjadřují spokojenost s tím, že vlády dostávají více prostoru v rámci stávajících příslušných organizací, které vykonávají základní funkce řízení internetu. EU již uvedla svá stanoviska týkající se hlavních oblastí rozšířené spolupráce v závěrech Výboru stálých zástupců (COREPER) ze dne 9. listopadu 2005; spolupráce by zejména měla být účinná a nezatěžující. Komise bude nadále úzce spolupracovat s členskými státy EU na určování dalších konkrétních návrhů, které mohou tomuto procesu přispět. Spojené státy si naopak vykládají konsenzus z Tunisu užším způsobem.

3.2.2. Bezpečnost a stabilita internetu i dalších sítí IKT

TAIS klade značný důraz na bezpečnost a stabilitu internetu i dalších sítí IKT. Stávající mezivládní spolupráci v oblastech, jako je spam[19], může prospět, pokud bude považována za součást rozšířené spolupráce na celosvětové úrovni. TAIS vyzývá k celosvětové kultuře počítačové bezpečnosti s cílem vybudovat důvěru a bezpečnost při používání IKT. Uvádí, že je třeba dosáhnout společného porozumění v otázkách internetové bezpečnosti a dále spolupracovat na snadnějším oslovení uživatelů, shromažďování a šíření informací týkajících se bezpečnosti a výměny osvědčených postupů mezi všemi zúčastněnými stranami.

Toto téma je částí politických priorit stanovených iniciativou i2010. V roce 2004 se EU rozhodla zřídit Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), aby v této oblasti pomohla zajistit správné fungování vnitřního trhu. Komise je názoru, že se ENISA stane užitečným střediskem pro spolupráci a výměnu informací i doporučeníhodných postupů jak v rámci Evropy, tak mezi Evropou a zbytkem světa.

Komise se navíc bude touto záležitostí zabývat v ucelené řadě politických dokumentů, které plánuje na rok 2006, včetně strategie pro zvýšení bezpečnosti elektronických komunikací, po níž má dle očekávání následovat konkrétní iniciativa týkající se spamu, špionážního softwaru („spyware“) a škodlivého softwaru („malware“). Počítačovou trestnou činností se bude zabývat samostatné sdělení Komise.

3.3. Návazné mechanismy

Proces WSIS podnítil široký dialog mezi všemi zúčastněnými stranami a přitáhl pozornost systému OSN k IKT, zejména v souvislosti s rozvojem.

3.3.1. Zapojení všech zúčastněných stran

Zapojení soukromého sektoru , například prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, má pro dosažení cílů vrcholné schůzky zásadní význam. To je v souladu s dynamickou účastí podnikatelské sféry, zejména evropského odvětví IKT, na procesu WSIS, a to prostřednictvím podnětů pro politickou diskusi i silné účasti na výstavách IKT, které doprovázely vrcholné schůzky.

Nyní je úlohou podnikatelské sféry využít příležitosti a přispět k dosažení cílů WSIS. Zapojení podnikatelské sféry by pomohlo místnímu obyvatelstvu v rozvojových oblastech získat hospodářské a sociální výhody, které mohou IKT nabídnout; současně by poskytlo nové tržní příležitosti. Realizace cílů WSIS tedy představuje situaci, z níž mají prospěch všechny strany. Na podporu toho bude Komise pokračovat ve svém pravidelném dialogu se soukromým sektorem[20].

WSIS se aktivně účastnily nejrůznější organizace občanské společnosti , čímž byl stanoven nový standard pro mnohostrannou účast na procesech OSN. Podněty od občanské společnosti byly zásadní v souvislosti s otázkami, jako jsou zranitelné skupiny občanů, rozvojový rozměr IKT a úloha lidských práv v informační společnosti. Komise by ráda dialog udržela, protože navazující proces poskytne další příležitosti k výměně stanovisek. Kromě toho Evropský parlament navázal s občanskou společností výborné vztahy, které stojí za to rozvíjet.

A konečně dal proces WSIS vzniknout řadě souvisejících iniciativ . Místní orgány zahájily Světovou vrcholnou schůzku o informační společnosti a úloze místních orgánů , která se konala v Lyonu (2003) a v Bilbao (2005). Jednání zdůraznila aktivní úlohu, kterou mohou místní samosprávy vykonávat, pokud jde o přiblížení výhod IKT jejich občanům.

3.3.2. Institucionální návazný mechanismus v rámci systému OSN

TAIS rovněž nastiňuje podrobné prováděcí a navazující akce, neboť uvádí, že na proces by měl dohlížet Hospodářský a sociální výbor OSN. V příloze uvádí předběžný seznam agentur OSN, které by mohly ve funkci moderátorů/prostředníků dohlížet nad prováděním ženevského akčního plánu. Komise vítá iniciativy příslušných agentur OSN, v rámci nichž tyto agentury nastínily své činnosti v rámci svých oblastí kompetencí. Příležitost k úvahám a k přijímání ustanovení na podporu provádění WSIS mohou poskytnout významné konference, což byl případ Světové konference o rozvoji telekomunikací (Dohá, březen 2006).

V úvodních diskusích o mandátu moderátorů směrů akcí Evropská unie uvedla, že dává přednost otevřenému procesu. Komise je přesvědčena, že příloha TAIS by se měla považovat za flexibilní seznam, který všem zúčastněným stranám umožňuje do procesu vstoupit podle svých politických a obchodních priorit. Komise dále sdílí obavy vyjádřené soukromým sektorem a rozvojovými zeměmi, pokud jde o dostupné finanční prostředky, a zdůrazňuje tedy důležitost nezatěžující struktury.

Navázání na WSIS učiní z politik informační společnosti významnou součást vztahů EU se systémem OSN. V souladu s tím by měla být udržována přítomnost a aktivní účast EU, jakož i předkládání společných postojů, zejména v Hospodářském a sociálním výboru (ECOSOC), Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), Organizaci spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) a Rozvojovém programu OSN (UNDP). To by mělo být cílem i v oblasti řízení internetu, pokud jde o stanoviska členských států vyjadřovaná v mezinárodních organizacích.

4. ZÁVěRY

Vliv EU na obsah konečných znění dokumentů byl z velké části možný díky jednotnému vystupování. Proces WSIS rovněž ukázal, že priority stanovené v iniciativě i2010 jsou užitečným nástrojem pro řešení podobných politických otázek mimo rámec EU.

Při provádění ženevských a tuniských doporučení by nyní EU měla usilovat o co nejlepší využití těchto úspěchů. To lze učinit v programech EU, které přispívají k boji s digitální propastí, podporou spolupráce na výzkumu a vývoji s třetími zeměmi nebo zřizováním nových partnerství v oblasti IKT. Dalším poučením z WSIS je, že politiky informační společnosti je třeba začlenit do širších souvislostí hospodářské a rozvojové spolupráce, neboť IKT nejsou již jen hospodářskou či sociální prioritou, ale stávají se podmínkou pro respektování lidských práv a základních svobod.

EU by si měla udržet hybnou sílu řady dialogů navázaných s jinými orgány a organizacemi. Tyto dialogy umožnily Evropské unii prezentovat soudržné stanovisko k citlivým otázkám, jako je řízení internetu či financování informační společnosti v rozvojových zemích. EU bude nadále hrát aktivní a kladnou úlohu v diskusích o řízení internetu prostřednictvím své účasti na fóru pro řízení internetu a na nadcházející rozšířené spolupráci.

[1] Viz dokumenty přijaté na vrcholné schůzce v Ženevě: deklarace zásad a akční plán, www.itu.int/wsis/documents/index1.html.

[2] www.itu.int/wsis/documents/index2.html.

[3] TC, odstavec 2.

[4] www.itu.int/wsis/documents/index2.html.

[5] Digitální propast se celkově zmenšila, ale je třeba ještě mnoho učinit. Nejnovější údaje ukazují, že v roce 2004 bylo v rozvojovém světě 13 pevných telefonních přípojek a 19 mobilních účastníků na 100 obyvatel (ve srovnání se 4 a 0 v roce 1994). Míra rozšíření internetu dosáhla v Africe 2,6 %, ale z celosvětového počtu účastníků s širokopásmovým připojením jich na tomto kontinentu žije jen 0,1 % (v Evropě 27,7 %). Podíl Afriky na celosvětových investicích v oboru telekomunikací činil pouhá 4 %. (Zdroj: ITU World Telecommunication/ICT Development Report 2006 ).

[6] Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti: příspěvek Evropské unie k druhé fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS) , KOM(2005) 234 ze dne 2.6.2005.

[7] P6_TA(2005)0260, zpráva A6-0172/2005 ze dne 23.6.2005.

[8] Viz dokument 10285/05 (Presse 156).

[9] europa.eu.int/information_society/eeurope/i2010/index_en.htm.

[10] KOM(2006) 129 ze dne 20.3.2005.

[11] Viz sdělení k tomuto tématu, KOM(2005) 425 ze dne 13.9.2005.

[12] europa.eu.int/comm/enterprise/ict/policy/ict-skills.htm.

[13] europa.eu.int/comm/europeaid/projects/alis/index_en.htm.

[14] www.eumedis.net.

[15] IV. ministerské fórum EU – Latinská Amerika a karibská oblast o informační společnosti, Lisabon, Portugalsko, 28.–29. dubna 2006, viz www.forumsi.gov.pt/index.php?lang=EN.

[16] KOM(2005) 489 ze dne 12.10.2005.

[17] Na podporu mezinárodní spolupráce je vyčleněno 30 milionů EUR. Viz zveřejněné znění šesté výzvy: Úř. věst. C 325 ze dne 22.12.2005, s. 25.

[18] Odstavec 34 agendy TAIS.

[19] V období od 1. července do 31. prosince 2005 představoval spam 50 % veškerého sledovaného e-mailového provozu. Ve srovnání s prvním semestrem (61 %) jde o pokles. Neznamená to však nutně, že spam ustupuje, neboť uvedený pokles je pravděpodobně způsoben tím, že správci sítí a správci zabezpečení pro boj se spamem používají filtrování IP paketů a formování provozu („traffic shaping“).

[20] Neformální konzultace se konaly v Bruselu ve dnech 24. června 2005, 24. října 2005 a 9. března 2006.

Top