52005DC0013

V Bruselu dne 27.01.2005

KOM(2005)13 final

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Předloha Společné zprávy o zaměstnanosti 2004/2005

{SEC(2005)67}

STRUČNÉ SHRNUTÍ

Tento návrh Společné zprávy o zaměstnanosti (JER) je součástí „prováděcího balíčku“ a předkládá se společně s jarní zprávou Komise 2005 s ohledem na průběžné hodnocení lisabonské strategie. Rada a Komise tak reagují na výzvu Evropské rady z jarního zasedání v roce 2004, aby na jejím zasedání v roce 2005 předložily stručnou zprávu o provádění hlavních evropských směrů zaměstnanosti a doporučení Rady.

Dřívější reformy trhu práce posílily navzdory hospodářskému zpomalení stabilitu zaměstnanosti. Faktory spočívající ve snaze vyrovnat se ostatním členským státům rovněž přispěly k tomu, že se v některých relativně chudších členských státech zvýšila produktivita práce. Jinak se však v poslední době jen málo pokročilo směrem k uskutečnění tří cílů Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ), tj. plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a posílení sociální soudržnosti a sociálního začleňování.

- Celková míra zaměstnanosti stagnovala na 63 %, ačkoliv se míra zaměstnanosti žen a v poslední době i starších pracovníků dále zvyšovala. Je zřejmé, že dosažení lisabonského cíle, tj. 70 % v roce 2010, se stává stále náročnějším úkolem. U míry zaměstnanosti starších pracovníků, která v roce 2003 mírně překročila 40 %, je vytyčený cíl (50 % v roce 2010) nejvzdálenější, zatímco u míry zaměstnanosti žen se pokrok směrem k cíli 60 % zpomalil.

- Produktivita práce se výrazně snížila. Je nezbytné tento vývoj zvrátit. V oblasti zlepšování kvality práce nedošlo k jednoznačným pokrokům. Součinnost mezi kvalitou a produktivitou práce není plně využívána.

- V důsledku hospodářského zpomalení se zvětšily problémy sociálního začleňování a po rozšíření se poměry v EU staly komplexnějšími a rozmanitějšími, zejména pokud se týká zaměstnanosti a nezaměstnanosti na národní a regionální úrovni.

Schopnost EU oživit růst zaměstnanosti a zároveň růst produktivity závisí na dalších strukturálních reformách, a to nejen v oblasti trhu práce, nýbrž i trhů se službami a produkty a v oblasti finančních trhů. Momentálně je tato schopnost omezena slabou domácí poptávkou a makroekonomickými úpravami, které vyplývají z globální nerovnováhy.

Pro trh práce je rozhodující, aby se zlepšila produktivita práce a zvýšila míra zaměstnanosti především starších pracovníků. Tato zpráva potvrzuje závěry zprávy pracovní skupiny pro zaměstnanost, podle které musejí být přednostně podniknuty kroky v těchto čtyřech oblastech: zvýšení adaptability pracovníků a podniků, motivace více lidí k zapojení se do trhu práce a setrvání v něm, rozsáhlejší a účinnější investice do lidského kapitálu a celoživotního učení a zajištění účinnějšího provádění reforem pomocí lepší správy.

Hodnocena byla reakce členských států na jednotlivá doporučení. Předmětem hodnocení nebyl celkový systém politik v dané oblasti.

Nejrozsáhlejší politická opatření v rámci reakce na hlavní směry zaměstnanosti a doporučení přijaly členské státy v těchto oblastech:

- finanční pobídky vedoucí k tomu, aby se práce vyplatila,

- reforma veřejných služeb zaměstnanosti,

- koncepce a přehodnocení strategií celoživotního učení,

- usnadnění zakládání podniků a jejich rozvoje.

Rozsáhlá opatření byla přijata také v těchto oblastech:

- zajištění mzdových a jiných pracovních nákladů příznivých pro zaměstnávání,

- koordinace flexibility a jistot na trhu práce, ačkoliv rizika segmentace dosud přetrvávají,

- podpora zařízení zaměřených na péči o děti a jiné služby za účelem zvýšení podílu žen na trhu práce,

- posilování aktivních opatření na trhu práce, přičemž se ovšem s ohledem na rostoucí nezaměstnanost, zejména mladých lidí, tyto snahy jeví jako nedostatečné,

- řešení situace skupin znevýhodněných na trhu práce.

Mnohem méně účinných opatření bylo přijato v těchto oblastech:

- vývoj strategií aktivního stárnutí,

- zlepšování úrovně, účinnosti a rozdělení investic do lidského kapitálu, včetně snížení podílu žáků, kteří předčasně ukončují školní docházku, a zvýšení účasti osob s nízkou kvalifikací ve vzdělávacích programech,

- řešení rozdílů mezi platy mužů a žen,

- řešení práce načerno,

- předjímání a řízení hospodářské restrukturalizace.

Rozdíly mezi prioritami v oblasti zaměstnanosti stanovenými na úrovni EU a jejich realizací v členských státech musí být překonány. Je nezbytné, aby se vlády ztotožnily s cíli EU a přesvědčily veřejnost o tom, že závazky EU musejí být uváděny do praxe na národní a místní úrovni. Důležitou úlohu hrají v tomto směru partnerství pro realizaci reforem, národní cíle a přiměřená finanční podpora.

Je třeba, aby národní akční plány zaměstnanosti (NAP) měly větší politickou legitimitu a staly se nedílnou součástí rozhodovacího procesu. Reakce mnoha nových členských států je v tomto ohledu velmi povzbuzující. Národní akční plány zaměstnanosti musejí být transparentnější a viditelnější, aby podpořily proces vzájemného učení v jednotlivých členských státech a napříč EU.

Evropská strategie zaměstnanosti hraje hlavní úlohu při realizaci cílů zaměstnanosti stanovených v lisabonské strategii. S touto skutečností musí být veřejnost více obeznámena. Střednědobé hodnocení je příležitostí ke zvýšení viditelnosti strategie na všech úrovních, usnadnění procesu koordinace a k většímu důrazu na realizaci strategie.

1. Úloha Společné zprávy o zaměstnanosti 2004/2005

Po předložení Společné zprávy o zaměstnanosti 2003/2004 a zprávy pracovní skupiny pro zaměstnanost[i] vyzvala Evropská rada na svém jarním zasedání v roce 2004 k dosažení skutečného pokroku při provádění Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ). Evropská rada oznámila svůj záměr zhodnotit dosažený pokrok a požádala o vypracování stručné zprávy, která má být předložena na jejím zasedání v roce 2005. Skupina na vysoké úrovni zřízená pro provádění lisabonské strategie zdůraznila potřebu zaměřit se na implementaci doporučení.

Národní akční plány zaměstnanosti (NAP) předložené na podzim 2004 se opírají o hlavní směry zaměstnanosti a doporučení a představují hlavní vstupní informace této zprávy. Národní akční plány zaměstnanosti poprvé předložily i členské státy, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004. Pracovní dokument Komise, který je přiložen k této zprávě, obsahuje podrobnější hodnocení pokroku týkajícího se výsledků v oblasti zaměstnanosti a realizace politiky zaměstnanosti.

Tato zpráva tvoří nedílnou součást „prováděcího balíčku“ Komise, jenž se skládá rovněž ze zpráv o provádění hlavních směrů hospodářské politiky a o strategii vnitřního trhu, které budou použity i při průběžném hodnocení lisabonské strategie v roce 2005.

2. Hospodářský kontext a pokrok SMěREM K CÍLůM ZAMěSTNANOSTI EU

V rámci ESZ se členské státy zavazují, že se v rovné míře soustředí na tři průřezové a navzájem propojené cíle: plnou zaměstnanost, kvalitu a produktivitu práce a sociální soudržnost a sociální začleňování.

Po období příznivého hospodářského růstu v letech 1997 až 2001 byla výkonnost trhu práce ovlivněna zpomalením tohotu růstu, pokrok při realizaci cílů zaměstnanosti EU se zpomalil[ii]. Hospodářské oživení je důležité, avšak nedostačující. Základní hospodářský potenciál Evropy závisí na její schopnosti zvýšit zaměstnanost a současně zajistit růst produktivity. Ten bude závislý na dalších strukturálních reformách, a to nejen v oblasti trhu práce, nýbrž i trhů se službami a produkty a finančních trhů.

Zlepšení fungování trhu práce, zvýšení kvality práce a řešení sociálního vyčlenění a regionálních rozdílů jsou základními předpoklady pro to, aby se do trhu práce začlenilo více lidí a setrvalo v něm a aby se zvýšila produktivita. EU musí posílit své úsilí a plně využívat součinnosti mezi třemi cíli zaměstnanosti EU, jakož i mezi ESZ a opatřeními v oblasti sociálního začleňování.

DOSAžENÍ PLNÉ ZAMěSTNANOSTI

K dosažení míry zaměstnanosti EU stanovené v roce 2010 na 70 % ještě Evropě schází vytvoření více než 22 milionů pracovních míst. Avizovaného mezicíle u míry zaměstnanosti pro rok 2005 (67%) již EU nedosáhne a bez pozitivnějšího vývoje bude mimo dosah rovněž cíl stanovený pro rok 2010.

V důsledku dlouho trvajícího hospodářského poklesu došlo k zastavení růstu celkové míry zaměstnanosti, přičemž míra pro EU 25 stagnovala v roce 2003 na 63 % (55 % u žen a 40 % u starších pracovníků). Dřívější reformy trhu práce však posílily stabilitu zaměstnanosti. Během posledního poklesu v EU 15 nedošlo ke ztrátě žádných pracovních míst, zatímco během recese v letech 1992 a 1993 zaniklo více než 3 miliony pracovních míst. Nové členské státy dosáhly v posledních letech přiměřeně silného hospodářského růstu, což však bylo způsobeno především velkým zvýšením produktivity, zatímco růst zaměstnanosti byl velmi malý nebo negativní.

Tabulka 1. Celková míra zaměstnanosti

Pokrok od r. 1997 Míra v r. 2003: (%) | Nízký | Blízký průměru | Vysoký |

< 70 | DK | SE, UK | NL |

65-70 | AT, CY, DE, PT | FI, IE |

< 65 | CZ, EE, LT, MT, PL, SI, SK | BE, EL, FR, LU, LV | ES, HU, IT |

Míra zaměstnanosti žen se v roce 2003 dále zlepšovala, pokrok se však zpomaloval. K dosažení cíle alespoň 60 % by průměrný roční růst míry zaměstnanosti žen zaznamenávaný od roku 1997 musel trvat až do roku 2010.

Tabulka 2. Míra zaměstnanosti žen

Pokrok od r. 1997 Míra v r. 2003: (%) | Nízký | Blízký průměru | Vysoký |

< 60 | DK | AT, FI, PT, SE, UK | CY, NL |

55-60 | CZ, EE, LT, SI | DE, FR, LV | IE |

< 55 | MT, PL, SK | BE, EL, HU | ES, IT, LU |

U míry zaměstnanosti starších pracovníků je cíl 50 % navzdory viditelnému pokroku velmi vzdálený. Nedojde-li k výraznému růstu této míry, zůstane celková míra zaměstnanosti 70 % nedosažitelná.

Tabulka 3. Míra zaměstnanosti starších pracovníků (55-64)

Pokrok od r. 1997 Míra v r. 2003: (%) | Nízký | Blízký průměru | Vysoký |

< 50 | CY, EE | PT, SE | DK, UK |

40-50 | EL | CZ, ES, LT | FI, IE, LV, NL |

< 40 | AT, DE, PL, SI, SK | BE, IT, LU, MT | FR, HU |

Hospodářské oživení v EU zaznamenalo značné zrychlení, avšak růst zaměstnanosti byl v roce 2004 oslaben a vyhlídky na rok 2005 zůstávají skromné. Návrat k silnějšímu růstu zaměstnanosti podstatně závisí, tak jako je tomu v případě hospodářského růstu, na vývoji domácí a zahraniční poptávky, přičemž jej může brzdit nerovnováha ekonomiky Spojených států.

ZLEPšENÍ KVALITY A PRODUKTIVITY PRÁCE

Jakkoli je růst produktivity práce důležitý pro konkurenceschopnost EU a pro její schopnost dosahovat udržitelného růstu, v EU 15 tento růst výrazně poklesl. Na počátku devadesátých let EU Spojené státy v oblasti růstu předčila, od poloviny devadesátých let se však situace obrátila. Zatímco Spojené státy dokázaly spojit vysokou zaměstnanost s růstem produktivity, v EU růst produktivity klesá. Jedním z důvodů mohlo být zaměstnávání pracovníků v odvětvích s nižší úrovní produktivity, za poklesem produktivity však pravděpodobně stojí hlubší potíže ekonomik EU spojené se schopností podněcovat a vstřebávat inovace.

Tabulka 4. HDP, růst zaměstnanosti a produktivity práce (roční průměry)

1990-1996 EU 15 USA | 1997-2000 EU 15 USA | 2001-2003 EU 15 USA |

1. HDP | 1.5 3 | 3.2 4.1 | 1.0 2.5 |

2. Zaměstnanost | -0.4 1.6 | 1.9 2.1 | 0.4 0.5 |

3.Produktivita práce (na pracovníka) | 1.9 1.7 | 1.3 2.0 | 0.6 2.9 |

4. Produktivita práce za hodinu | 2.2 1.3 | 1.9 1.4 | 1.1 3.3 |

Úrovně produktivity a dynamiky se napříč EU výrazně liší, nové členské státy se však začínají ostatním členským státům zřetelně vyrovnávat.

Tabulka 5. Růst a úrovně produktivity práce (na zaměstnance)

Průměrná roční míra růstu reálného HDP na zaměstnance (1997-2003) HDP na zaměstnance v PKS v r. 2003 (EU 25= 100) | Nízká | Střední | Vysoká |

≥ 110 | IT | AT, FI, BE, FR, LU, NL | IE |

75-110 | ES | DE, DK, SE, UK | CY, EL, MT |

50-75 | PT | CZ, HU, PL, SI, SK |

≤ 50 | EE, LV, LT |

Ačkoli existuje kladný vztah mezi produktivitou a kvalitou práce, nedávný pokrok v oblasti zvyšování kvality práce nebyl jednoznačný. Modely přeměny na trhu práce a rozsah nehlášené práce se značně liší, přičemž v mnoha členských státech je doložena segmentace trhu. Existují velké rozdíly mezi průměrnými příjmy mužů a žen. Průměrný rozdíl mezi platy mužů a žen činí již několik let 16 %. Obavy působí také nízká účast dospělých ve vzdělávacích programech, a lidé, kteří vzdělání potřebují nejvíce (osoby s nízkou kvalifikací, starší pracovníci a zaměstnanci malých a středních podniků), mají nejméně šancí je získat. Ačkoli ubývá pracovních úrazů, jejich počet zůstává stále vysoký a pokrok v této oblasti je nevyrovnaný.

POSÍLENÍ SOCIÁLNÍ SOUDRžNOSTI A SOCIÁLNÍHO ZAčLENěNÍ

S hospodářským poklesem mírně vzrostla nezaměstnanost. Po stabilním poklesu od roku 1997 se rovněž zvýšila dlouhodobá nezaměstnanost a varovné signály poukazují na zhoršující se pracovní vyhlídky pro mladé lidi, osoby s nízkou kvalifikací a další zranitelné skupiny, jako jsou zdravotně postižení lidé, přistěhovalci a menšiny, které musejí čelit řadě znevýhodnění včetně hrozby diskriminace.

Tomuto vývoji by se mělo čelit tím, že bude opět zdůrazňována integrace osob vyčleněných z trhu práce, a to zejména pomocí strategií, které spojují aktivní opatření na trhu práce, sociální sítě a přístup k sociálním službám.

Ačkoliv práce znamená nejlepší jistotu proti sociálnímu vyloučení, přibližně 1/4 lidí ohrožených v EU 25 chudobou pracuje. Klíčem pro sociální začleňování je podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, včetně přístupu ke vzdělávání, a příjem umožňující plnou účast v práci a společnosti.

Po rozšíření se problematika sociální soudržnosti stala ještě naléhavější. Nadále přetrvají velké nerovnosti u zaměstnanosti a nezaměstnanosti na regionální úrovni, přičemž mnoho regionů vykazuje vysoké míry nezaměstnanosti. Regiony s nízkou úrovní zaměstnanosti bývají obecně regiony s nízkou úrovní produktivity.

3. REALIZACE HLAVNÍCH SMěRů A DOPORUčENÍ

Doporučení Rady z roku 2004 se vztahovala na čtyři priority, které stanovila pracovní skupina pro zaměstnanost. V tomto oddíle je shrnut poslední nejdůležitější vývoj. Příloha 1 této zprávy rekapituluje hodnocení opatření, která byla v reakci na doporučení přijata členskými státy. Hodnocení se vztahuje na realizaci specifických doporučení v každé kategorii určených každému členskému státu. Nejedná se o hodnocení celkové strategie nebo všech systémů v příslušné kategorii.

3.1 ZVÝšENÍ ADAPTABILITY PRACOVNÍKů A PODNIKů

Současná podpora pružnosti a jistoty na trhu práce

Členské státy usilují stále více o to, aby našly rovnováhu mezi pružností a jistotou, často prostřednictvím diskuse se sociálními partnery. Přizpůsobení pracovní doby lépe odpovídá potřebám podniku a jednotlivým pracovníkům. Ve FI a SE se klade důraz na modernizaci organizace práce. Segmentace trhu práce však není v EU dostatečně řešena a stále přetrvávají velké rozdíly mezi druhy smluv, postavením v zaměstnání a věkovými skupinami. Mnoho kroků ještě musí být podniknuto ke zlepšení organizace práce a ulehčení mobility a přechodů na trhu práce, především pro mladé lidi.

Deset členských států obdrželo specifické doporučení ohledně modernizace pracovního práva. Většina nových členských států zavádí větší rozmanitost pracovní doby a různé druhy pracovněprávních poměrů. Posilování přitažlivosti částečných pracovních úvazků se považuje za stále větší prioritu, jejich využívání je však nedostatečné. Uskutečnění reformy zákoníku práce v PT umožní lepší kontrolu smluv uzavíraných na dobu určitou a kontrolu samostatné činnosti. Otázkou velkého podílu smluv uzavíraných na dobu určitou se bude ES brzy zabývat prostřednictvím sociálního dialogu, přičemž se přizpůsobí úrovně ochrany u standardních pracovních míst, což přispěje k jejich větší přitažlivosti. IT stále ještě zbývá provést velkou část reformy, jejímž cílem je prevence a řešení segmentace trhu práce. Ve FR byla teprve nyní zahájena opatření, která reagují na doporučení.

Tři členské státy obdržely specifické doporučení o modernizaci organizace práce a šíření inovace. Tato oblast zůstává i nadále významnou výzvou, a to zejména pro malé a střední podniky. Zapojení sociálních partnerů je podstatným předpokladem pro skutečný pokrok. Informace o opatřeních přijatých za účelem zlepšení pracovních podmínek jsou obecně slabá, ačkoliv stanovení národních cílů týkajících se zdraví a bezpečnosti a omezení nehod při práci[iii] je přínosem.

Usnadnění rozvoje podniků

Celkově vyvinuly členské státy přiměřené úsilí, aby zlepšily své podnikatelské prostředí, a soustředily se při tom na snižování administrativních a regulačních překážek při zakládání nových podniků, přičemž problematice rozšiřování podniků a udržitelnosti věnovaly méně pozornosti. DK, NL a SE spolupracovaly na určení administrativní zátěže vzniklé v důsledku předpisů.

Deset členských států obdrželo specifické doporučení. Zřizování centrálních kontaktních míst, online služeb a poradenských míst poskytujících podporu podnikům dále úspěšně pokračuje, ale nedostatečný přístup k financím a malé investice do inovací a výzkumu a rozvoje stále představují značná omezení. Výsledky v této oblasti se proto musejí ještě zlepšit, a to navzdory skutečnosti, že většina členských států přijala opatření na podporu podnikání a samostatné činnosti. Primárně musí být uskutečněny kroky vedoucí ke snižování administrativní zátěže, zejména zjednodušením postupů pro přijímání pracovníků.

Zajištění pracovních nákladů příznivých pro zaměstnávání

V letech 2003 a 2004 byl celkový vývoj mzdy všeobecně v souladu s vývojem produktivity a cenovou stabilitou ve střednědobém výhledu a pokračovalo se ve snahách snižovat nemzdové pracovní náklady nebo je zachovat na stejné úrovni.

Devět členských států obdrželo specifické doporučení ohledně vývoje mezd a systémů kolektivního vyjednávání. V zemích, které obdržely specifické doporučení určené pro každou zemi, byly zaznamenány některé pozitivní kroky, je však třeba přesně sledovat dosahovaný pokrok. Navzdory výzvě k přehodnocení mechanismů pro výpočet mezd nebyly oznámeny žádné významné iniciativy v ES a IT, kde je zodpovědnost přenesena na sociální partnery. V DE se k řešení tohoto problému stále více využívá pružnosti povolené v kolektivních smlouvách.

Čtrnáct členských států obdrželo specifické doporučení ohledně snížení nemzdových pracovních nákladů, zejména pro pracovníky s nízkou mzdou. Většina států podnikla v této záležitosti konkrétní kroky, zejména pokud se týká zaměstnavatelských příspěvků na sociální zabezpečení. Pokrok však přesto zůstává omezen, zvláště v mnoha nových členských státech.

Předjímání a řízení hospodářské restrukturalizace

V mnoha národních akčních plánech zaměstnanosti je zdůrazněna potřeba pozitivního řízení restrukturalizace, a to zejména u hromadných propouštění, nicméně je nezbytné, aby v této oblasti bylo podniknuto mnohem více kroků. Jsou přijímána opatření ke zlepšení schopnosti veřejných orgánů předjímat a koordinovaně reagovat. V SI se předpokládá zřízení „pracovních fondů“, které budou nabízet služby pracovníkům, jimž hrozí propuštění.

Pět členských států obdrželo specifické doporučení. BE, FR a PT vyzvaly sociální partnery - s rozdílným úspěchem - aby zřídili účinné mechanismy na odvětvové a místní úrovni.

Převedení práce načerno v řádné zaměstnání

Snahy převádět práci načerno v řádné zaměstnání jsou pouze ojedinělé. FR vyvíjí mimořádné úsilí, aby byl lépe dokumentován druh nehlášené práce.

Osm členských států obdrželo specifické doporučení. První pokrok je hlášen z IT a LV. Znepokojení vyvolává skutečnost, že v mnoha nových členských státech je této problematice věnována malá pozornost.

3.2 MOTIVACE VÍCE LIDÍ K ZAPOJENÍ SE DO TRHU PRÁCE A SETRVÁNÍ V NěM: UčINIT PRÁCI REÁLNOU MOžNOSTÍ PRO VšECHNY

Posilování aktivních opatření na trhu práce

Pokud jde o poskytování preventivních služeb pro nezaměstnané, byly zaznamenány pouze částečné výsledky. Deset členských států splnilo cílovou hodnotu 25 % pro aktivizaci dlouhodobě nezaměstnaných[iv], ačkoliv v AT, DK, DE, FR, UK a SI[v] byl zaznamenán nižší podíl účastníků aktivních opatření než v předchozím roce. Deset členských států neposkytlo srovnávací údaje[vi].

Dvacet členských států obdrželo doporučení ohledně modernizace veřejných služeb zaměstnanosti a zlepšení přístupu k aktivním opatřením na trhu práce, rovněž ohledně snadnějšího zapojení znevýhodněných skupin a zlepšení pracovní a geografické mobility. V současné době probíhá reforma veřejných služeb zaměstnanosti, u aktivních opatřeních je však postup nejednotný. To je znepokojující především v souvislosti s rostoucí nezaměstnaností, zejména mladých lidí.

Aby se práce vyplatila

V této oblasti členské státy podnikly podstatné kroky, jejich výsledky však byly smíšené. Mnoho členských států se zavázalo zlepšit provázanost dopadu daní a dávek na zaměstnání a jejich souvislost s aktivizací. Některé se také viditelněji zavázaly k řešení problematiky pracujících chudých skupin prostřednictvím dávek pro ně a zvýšením minimální mzdy. Problematika zlepšování pracovních pobídek v systémech dávek nebyla řešena s patřičným důrazem., a to jak s ohledem na související finanční pobídky (jako náklady na dopravu a náklady na bydlení), tak i případnápřehodnocení oprávněnosti výplaty dávek. , Patnáct členských států obdrželo specifické doporučení. Většina z nich zareagovala. Pro řadu nových členských států je příslušný pokrok podstatným předpokladem pro to, aby byla snížena práce načerno. Jiné státy by se měly zaměřit na reformu systémů nemocenských a invalidních dávek.

Zvyšování účasti žen

Míra zaměstnanosti žen roste a poskytování péče o děti a jiných pečovatelských služeb se zlepšilo. Rozdíly mezi platy mužů a žen zůstávají stále veliké a dosud nebyly výrazně řešeny. Národní cíle existují v polovině členských států[vii]. Politika gender mainstreaming je viditelná pouze v SE.

Sedm členských států obdrželo specifické doporučení. Rozdíly specifické pro pohlaví v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti jsou jako cíle z velké části zanedbávány. Ačkoliv se rozdíly mezi platy mužů a žen obecně považují za závažný problém, konkrétní cíle a opatření k jejich vyřešení jsou nedostatečná. Slučitelnosti pracovního a soukromého života se věnuje široká pozornost, přehlíží se však rovnocenné rozdělení povinností mezi ženy a muže.

Vývoj strategií aktivního stárnutí

Navzdory některým pokrokům se EU v oblasti zaměstnanosti starších pracovníků zdaleka nepřibližuje cíli vytyčenému pro rok 2010 a přijatá opatření neodpovídají očekávání. Míra zaměstnanosti v EU nyní překročila 40 %, avšak v mnoha členských státech zůstává dlouhodobě nízko, což platí obzvlášť pro zaměstnanost žen.

Většina členských států obdržela specifické doporučení. Existují snahy stanovit národní strategie aktivního stárnutí[viii], avšak opatření často závisejí na postupných opatřeních v oblasti daňových a penzijních reforem, přičemž se jedná spíše o odrazování od předčasných důchodů než o zvyšování možností zaměstnání a zapojení po celý život, což by zahrnovalo i mladé lidi. Zdá se, že se státy více spoléhají na dopad penzijních reforem (FR, IT). Kromě toho se závazek některých členských států v podstatě omezil na návrhy tripartitního sociálního dialogu (BE, LU).

Podpora začlenění přistěhovalců a jiných znevýhodněných skupin

Potenciál migrujících osob a znevýhodněných skupin, jako jsou menšiny a zdravotně postižení lidé, je stále nedostatečně rozpoznaný a vyčlenění z trhu práce zůstává problémem.

Šest členských států obdrželo specifické doporučení. Některé členské státy vyvinuly strategie ke zvyšování účasti všech nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce. Konkrétní opatření pro začlenění migrujících osob a menšin na trhu práce se vyvíjí s důrazem na přizpůsobení a přístup k trhu práce, včetně jazykového vzdělávání, programů gramotnosti a odborného vedení. Vyrovnat se s obtížnou situací a přizpůsobit se musí však často sami jednotlivci. Problematika Romů nebo migrujících osob se například často interpretuje tak, že si za svoji situaci zodpovídají sami.

3.3 ROZSÁHLEJšÍ A ÚčINNěJšÍ INVESTICE DO LIDSKÉHO KAPITÁLU A CELOžIVOTNÍHO UčENÍ

Vývoj strategií celoživotního učení a investice do lidského kapitálu

Vyžadované „zvýšené investice do lidských zdrojů“ nejsou v EU dosud skutečností. Národní akční plány zaměstnanosti obsahují málo systematických informací o objemu zdrojů nebo jejich účinnosti. Veřejné investice v této oblasti se zvýšily pouze nepatrně (5,1 % HDP pro EU 15). Výkyvy se pohybují mezi 8,5 % v DK a 3,9 % v EL a LU.

SE, FI a DK podnikají kroky a zavazují se k investicím, jejichž úroveň se pohybuje nad průměrem EU. Nicméně můžeme sledovat i opačný trend, kdy členské státy s nízkou výkonností investují obecně méně a jejich strategie ke zvýšení lidského kapitálu jsou nedostatečně vypracované.

Členské státy sice uznávají, že účastníci musejí odpovědnost převzít společně, avšak ani jeden z nich nepředkládá skutečně vyčerpávající přístup. Některé členské státy zavádějí systém vyplácení dávek, aby povzbudily zaměstnavatele (zejména malé a střední podniky) k investicím. Využívají se rovněž odvětvové fondy (BE, IT a NL). V jiných členských státech (EE, IE, SK a UK) se zvažují daňové reformy.

Mnoho členských států obdrželo specifické doporučení. Příslušná opatření se však stále ještě nacházejí ve stavu koncepce a vývoje. Je nezbytné rychleji dospět k realizaci zmíněných opatření, protože většina členských států teprve musí připravit systémy a kapacity, aby mohli všichni využívat možností dlouhodobého učení.

Zvýšení účasti a nabídky na vzdělávání a odborné přípravě

Cíl stanovený pro EU pro rok 2010, tj. že 85 % všech 22letých má mít uzavřené vyšší středoškolské vzdělání, je významnou výzvou. Průměr EU (76,7 % v roce 2003) se od roku 2000 sotva zvýšil. Mezi členskými státy existují velké rozdíly, přičemž se míra pohybuje v rozmezí od 94,1 % v SK do 43 % v MT. V ES, IT, LU a PT je míra rovněž velmi nízká.

Navzdory nedávnému povzbudivému pokroku je třeba dalšího úsilí pro dosažení cíle pro rok 2010, aby bylo 12,5 % dospělých zapojeno do programů celoživotního učení. Další reformy politik jsou nezbytné k povzbuzení účasti ve většině členských států. Míra účasti se od roku 2001 (7,9 %) stále zvyšovala až na současnou úroveň 9,3 % (2003). Účast však zůstává obzvlášť nízká v CZ, EL, IT, LT, MT, PT a SK a výrazně se liší podle věku a úrovně vzdělání.

Situace znevýhodněných skupin není řešena systematicky. Významnou výjimku představuje SE, kde obce musejí nabízet vyšší středoškolské vzdělání všem mladým lidem do 20 let věku. Po dosažení tohoto věku mohou lidé získat kvalifikaci v rámci vzdělávání pro dospělé, přičemž mají všichni zaměstnanci nárok na studijní dovolenou.

Dvacet členských států obdrželo specifické doporučení. V CY právě probíhá reforma učňovského vzdělávání. Ač se DE potýká s nedostatkem učňovských míst, uzavřelo národní dohodu s průmyslovým odvětvím, aby se zajistilo, že všichni mladí lidé, kteří se ucházejí o odborné vzdělání, skutečně získají místo, a HU oznámilo značné navýšení finančních příspěvků určených na vzdělávání dospělých.

Snížení podílu žáků, kteří předčasně ukončují školní docházku

Závažnost této problematiky je známá, opatření v této oblasti však byla dosud přijímána nesystematicky. Většina strategií sestává ze zvláštních opatření na podporu nejslabších žáků mimo systém řádného vzdělávání a přípravy.

Sedmnáct členských států obdrželo specifické doporučení. Podíl žáků, kteří předčasně ukončují školní docházku[ix] , se mírně snížil na 15,9 % v roce 2003, což je dosud značně nad cílem (10 %) pro rok 2010. V sedmi členských státech[x] se míra od roku 2002 zvýšila. Pokrok ke splnění cíle EU závisí významně na pokroku v ES, IT, MT a PT, jejichž průměr je značně nad průměrem EU. K významnému poklesu došlo v členských státech s nejvyšší mírou, zejména se jedná o PT a MT (jejich míra je stále nad 40 %).

3.4 ZAJIšTěNÍ ÚčINNěJšÍHO PROVÁDěNÍ REFOREM POMOCÍ LEPšÍ SPRÁVY

Vytváření partnerství pro reformy

K úspěšnému provádění lisabonské strategie a ESZ je třeba přijmout koordinovaná opatření a přesvědčit veřejnost o tom, že rozsáhlejší reformní agenda je nezbytná, zejména pokud jde o řízení hospodářské přeměny. Evropská rada vyzvala členské státy, aby vytvořily partnerství pro reformy. Ačkoliv se mnoho členských států pokusilo o vytvoření partnerství, je IE jedinou zemí, která ve svém národním akčním plánu zaměstnanosti uvedla, že zřídila partnerství pro reformu.

Posílení úlohy a viditelnosti národních akčních plánů

Národní akční plány zaměstnanosti potřebují politickou legitimitu, aby měly účinek. Zapojení parlamentů v tomto směru není dostačující, neboť hrají ve schvalovacím postupu nepatrnou roli, s významnou výjimkou MT. Tento fakt může být jedním z důvodů, proč k národním akčním plánům občanská společnost významně nepřispívá a proč je odpovídajícím způsobem nepodporuje.

Národní akční plány zaměstnanosti jsou především souhrnné zprávy. Nicméně v mnoha nových členských státech jim je přikládán větší význam, neboť jsou více zaměřeny na budoucnost a hrají významnou roli v příslušné oblasti veřejných politik. Je třeba zvýšit jejich atraktivitu a zlepšit jejich použitelnost k jejich šíření (např. BE).

Stanovení národních závazků a cílů

Členským státům bylo doporučeno, aby stanovily národní cíle, které by odrážely cíle schválené na úrovni EU. V roce 2004 došlo k pozitivnímu vývoji v případě ES a sedmi nových členských států, které si stanovily vnitrostátní cíle zaměstnanosti[xi]. Méně než polovina členských států si vytyčila cíle ke zvýšení míry zaměstnanosti pro starší pracovníky. Cíle týkající se věku pro odchod z trhu práce již existovaly v FR, FI a PT; CY si stanovil nový cíl. Více členských států stanovilo cíle pro zlepšení úrovní lidského kapitálu.

Přiměřenost, transparentnost a efektivita nákladů při přidělování finančních zdrojů

Reformy se musejí opírat o přiměřené finanční prostředky a účinné využití veřejných zdrojů. Informace v národních akčních plánech zaměstnanosti většinou nebyly nedostatečné. Měly by v nich být zahrnuty skutečné výdaje, přidělené rozpočty a prognózy pro hlavní opatření.

Přibližně polovina členských států poskytuje srovnatelné údaje o výdajích spojených s přijímáním aktivních politických opatření trhu práce a, v menší míře, o investicích do lidských zdrojů[xii]. DK a CY podávají odpovídající obrázek založený na národních údajích. Několik členských států[xiii] poskytuje finanční údaje rozvržené podle hlavních směrů. Úloha Evropského sociálního fondu (ESF) je zdůrazňována, avšak konkrétní popisy o vzájemné provázanosti jsou nejednotné.

Rozvoj vzájemného učení

Vzájemné učení a sdílení odborných znalostí slouží k obohacení tvorby veřejných politik. Některé členské státy srovnávají své výsledky v oblasti zaměstnanosti s průměrem EU a s výsledky ostatních členských států. Národní akční plány zaměstnanosti uvádějí zřídka příklady opatření, která byla inspirována zkušenostmi z jiných zemí. Nový program vzájemného učení EU nabízí příležitost k posílení této klíčové koncepce.

[i] Společná zpráva o zaměstnanosti zkoumá, jak členské státy pokračují v realizaci hlavních směrů zaměstnanosti a doporučení přijatých na základě článku 128 Smlouvy. Všechny dokumenty související s Evropskou strategií zaměstnanosti, včetně zprávy pracovní skupiny pro zaměstnanost, hlavních směrů a doporučení EU a vnitrostátních akčních plánů zaměstnanosti 2004 jsou přístupné na internetové stránce: http://europa.eu.int/comm/employment_social/employment_strategy/index_en.htm

[ii] Podrobnou analýzu nových trendů a výkonnosti trhu práce EU naleznete ve zprávě Evropské komise „Zaměstnanost v Evropě 2004“

(http://europa.eu.int/comm/employment_social/employment_analysis/employ_en.htm). Nejnovější makroekonomické aktualizace naleznete v „hospodářském výhledu z podzimu 2004“ (http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/european_economy/forecasts_en.htm). Prameny a metodologie tabulek předložených v této zprávě jsou popsány v připojeném pracovním dokumentu Komise.

[iii] DK, CY, EL, FR, LV, PT a UK.

[iv] BE, DE, ES, FI, IT, LU, LV, SE, UK a FR (na základě údajů za rok 2002).

[v] Údaj pro SI musí být potvrzen.

[vi] CY, CZ, EE, IE, MT, NL, PL, PT, SI a SK.

[vii] AT, CY, EE, ES, FR, HU, IE, IT, LT, LV, PL a PT (EL nepotvrdilo cíl stanovený ve svém NAP 2003).

[viii] CY, CZ, EE, FI, FR, LV, NL, PT a UK.

[ix] Procentuální podíl mladých lidí ve věku mezi 18 a 24 lety, kteří dosáhli nejvýše nižšího středoškolského vzdělání a neúčastní se programů dalšího vzdělání nebo odborné přípravy.

[x] BE, CZ, CY, DE, DK, ES a FR.

[xi] CY, EE, HU, LT, LV, SI a SK.

[xii] AT, BE, DE, EE, FI, FR, HU, IE, IT, LT, LV, PT a SE.

[xiii] BE, ES, HU, IE a PL.