EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32012R0765

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 765/2012 ze dne 13. června 2012 , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství

OJ L 237, 3.9.2012, p. 1–2 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 11 Volume 118 P. 246 - 247

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 19/07/2016; Zrušeno 32016R1036

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/765/oj

3.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 237/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 765/2012

ze dne 13. června 2012,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 28. července 2011 přijal orgán Světové obchodní organizace (WTO) pro řešení sporů zprávu odvolacího orgánu a zprávu skupiny odborníků ve znění zprávy odvolacího orgánu (dále jen „zprávy“) ve věci „Evropská společenství – konečná antidumpingová opatření uložená na některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli pocházející z Číny“ (2).

(2)

Ve zprávách bylo mimo jiné shledáno, že čl. 9 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (3) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), je v rozporu s čl. 6 odst. 10, čl. 9 odst. 2 a čl. 18 odst. 4 antidumpingové dohody WTO a s čl. XVI odst. 4 Dohody o WTO. Ustanovení čl. 9 odst. 5 základního antidumpingového nařízení stanoví, že jednotliví vyvážející výrobci v zemích bez tržního hospodářství, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního antidumpingového nařízení, budou podléhat celostátní celní sazbě, pokud tito vývozci nemohou prokázat, že splňují podmínky pro individuální zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního antidumpingového nařízení.

(3)

Odvolací orgán shledal, že čl. 9 odst. 5 základního antidumpingového nařízení stanoví domněnku, že vyvážející výrobci působící v zemích bez tržního hospodářství nemají nárok na individuální zacházení a aby byli pro takové zacházení způsobilí, musejí prokázat, že splňují kritéria zkoušky pro individuální zacházení. Podle odvolacího orgánu není pro takovou domněnku v příslušných dohodách WTO stanoven žádný právní základ.

(4)

Odvolací orgán však vyjasnil, že při stanovení jediného dumpingového rozpětí a jediného antidumpingového cla pro několik vývozců bude soulad takového stanovení s čl. 6 odst. 10 a čl. 9 odst. 2 antidumpingové dohody WTO záviset na situacích, které by naznačovaly, že dva nebo více vývozců, ač právně odlišných, jsou v takovém vztahu, že by měli být považováni za jediný subjekt. Takové situace mohou zahrnovat: i) existenci podnikových a strukturálních vazeb mezi vývozci, například společná kontrola, vlastnictví a řízení; ii) existenci podnikových a strukturálních vazeb mezi státem a vývozci, například společná kontrola, vlastnictví a řízení; a iii) kontrolu nebo podstatný vliv státu, pokud jde o stanovování cen a produkci. V tomto ohledu by se podmínky v navrhovaných změnách čl. 9 odst. 5 základního antidumpingového nařízení, které odrážejí tyto situace, měly chápat s ohledem na vysvětlení odvolacího orgánu, aniž jsou dotčeny podmínky stejného nebo podobného znění v jiných ustanoveních základního antidumpingového nařízení.

(5)

Dne 18. srpna 2011 informovala Unie orgán WTO pro řešení sporů o tom, že zamýšlí provést doporučení a rozhodnutí uvedeného orgánu v tomto sporu způsobem, který respektuje její povinnosti v rámci WTO.

(6)

Za tímto účelem je nezbytné změnit ustanovení čl. 9 odst. 5 základního antidumpingového nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 9 nařízení (ES) č. 1225/2009 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Antidumpingové clo se uloží vždy v přiměřené výši bez diskriminace na dovoz výrobků nezávisle na jejich původu, pokud bylo zjištěno, že je dumpingový a způsobuje újmu, s výjimkou dovozu krytého závazky podle tohoto nařízení.

V nařízení o uložení antidumpingových opatření se clo stanoví pro každého dodavatele nebo není-li to proveditelné, pro danou dodavatelskou zemi. Dodavatelé, kteří jsou právně odlišní od ostatních dodavatelů nebo právně odlišní od dotyčného státu, však mohou být pro účely stanovení cla považováni za jediný subjekt. V případě použití tohoto pododstavce může být přihlédnuto k takovým faktorům, jako je existence strukturálních a podnikových vazeb mezi dodavateli a státem nebo mezi dodavateli navzájem, kontrola nebo podstatný vliv státu, pokud jde o stanovování cen a produkci, nebo hospodářská struktura dodavatelské země.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na všechna šetření zahájená podle nařízení (ES) č. 1225/2009 po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. června 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

N. WAMMEN


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. května 2012.

(2)  WTO, zpráva odvolacího orgánu, AB-2011-2, WT/DS397/AB/R, 15. července 2011. WTO, zpráva skupiny odborníků, WT/DS397/R, 3. prosince 2010.

(3)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.


Top