23.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/1

(1)

Nebývale závažná světová finanční krize a hospodářský útlum vážně poškodily hospodářský růst a finanční stabilitu a vyvolaly podstatné zhoršení finančních, hospodářských a sociálních podmínek v několika členských státech.

(2)

Přestože již byla přijata řada významných opatření včetně změn v právním rámci, která mají vyvážit negativní vlivy finanční krize, je její dopad na reálnou ekonomiku, trh práce a občany pociťován v mnoha směrech.

(3)

Na základě čl. 122 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého může Unie poskytnout finanční pomoc členskému státu, jemuž mimo jiné z důvodu mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastaly obtíže nebo je vážně ohrožen závažnými obtížemi, byl nařízením Rady (EU) č. 407/2010 (3) zaveden evropský mechanismus finanční stabilizace s cílem zachovat finanční stabilitu celé Unie.

(4)

Prováděcími rozhodnutími Rady 2011/77/EU (4) a 2011/344/EU (5) poskytla Unie finanční pomoc podle nařízení (EU) č. 407/2010 Irsku a Portugalsku.

(5)

Finanční stabilita Řecka byla postižena vážnými obtížemi již před vstupem nařízení (EU) č. 407/2010 v platnost. Finanční pomoc Řecku proto nemohla vycházet z uvedeného nařízení.

(6)

Dohoda mezi věřiteli a dohoda o mechanismu úvěrů pro Řecko podepsané dne 8. května 2010 vstoupily v platnost dne 11. května 2010. Dohoda mezi věřiteli má být plně platná a účinná po dobu tříletého programového období, pokud budou v rámci dohody o mechanismu úvěrů existovat dlužné částky.

(7)

Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (6), stanoví, že Rada má poskytovat vzájemnou pomoc, pokud je platební bilance členského státu, který nepřijal euro, v obtížích nebo jí takové obtíže vážně hrozí.

(8)

Rozhodnutími Rady 2009/102/ES (7) a 2009/459/ES (8) byla finanční pomoc podle nařízení (ES) č. 332/2002 poskytnuta Maďarsku a Rumunsku.

(9)

Dne 11. července 2011 podepsali ministři financí ze 17 členských států eurozóny Smlouvu o založení Evropského mechanismu stability (ESM). V návaznosti na rozhodnutí představitelů států a vlád eurozóny, která byla přijata ve dnech 21. července a 9. prosince 2011, byla Smlouva upravena tak, aby se dosáhlo lepší účinnosti mechanismu, a podepsána dne 2. února 2012. Podle této Smlouvy ESM převezme do roku 2013 úkoly, které v současnosti plní evropský nástroj finanční stability a evropský mechanismus finanční stabilizace. S ESM by se tedy mělo počítat v tomto nařízení.

(10)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 23. a 24. června 2011 uvítala záměr Komise posílit vazby mezi úvěrovým programem pro Řecko a fondy Unie a podpořila snahy zaměřené na zvýšení schopnosti Řecka využívat prostředků z těchto fondů, aby se podpořil růst a zaměstnanost, čehož bude dosaženo zaměřením pozornosti na zvyšování konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst. Kromě toho uvítala a podpořila souhrnný program technické pomoci Řecku, na jehož přípravě se podílí Komise spolu s členskými státy.

(11)

V prohlášení hlav států nebo vlád zemí eurozóny a orgánů EU ze dne 21. července 2011 byly Komise a Evropská investiční banka (EIB) vyzvány k posílení vazeb mezi úvěrovými programy a fondy Unie ve všech zemích s podporou Unie nebo Mezinárodního měnového fondu. Toto nařízení by mělo přispět k uvedenému cíli.

(12)

V prohlášení členů Evropské rady ze dne 30. ledna 2012 se hlavy států a vlád dohodly, jakožto na naléhavém opatření, na posílení podpory infrastruktury ze strany EIB a vyzvaly Radu, Komisi a EIB, aby zvážily možnosti posílení opatření EIB na podporu růstu a vydaly náležitá doporučení, včetně možnosti využít finanční kapacity skupiny EIB pro souhrnný rozpočet Evropské unie. Cílem tohoto nařízení je reagovat na tuto výzvu v souvislosti s nynějším zvládáním krize.

(13)

Provádění operačních programů a projektů v oblasti investic do infrastruktury a produktivních investic v Řecku naráží na závažné problémy, protože podmínky pro účast soukromého sektoru, a zejména finančního sektoru, se v důsledku hospodářské a finanční krize dramaticky změnily.

(14)

Aby se tyto problémy zmírnily, urychlilo se provádění operačních programů a projektů a posílilo hospodářské oživení, je nezbytné umožnit členským státům, jejichž finanční stabilita je postižena nebo ohrožena závažnými obtížemi a kterým byla poskytnuta finanční pomoc v rámci některého z mechanismů stanovených v čl. 77 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (9) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1311/2011 (10), aby přispívaly finančními zdroji z operačních programů na zřízení nástrojů pro sdílení rizika, které zajistí úvěry, záruky nebo jiné finanční nástroje na podporu projektů a operací plánovaných v rámci operačního programu.

(15)

Vzhledem k dlouholetým zkušenostem EIB, která je hlavním financovatelem projektů v oblasti infrastruktury, a vzhledem k jejímu odhodlání podpořit hospodářské oživení by Komise měla mít možnost zřizovat nástroje pro sdílení rizika pomocí dohody o spolupráci uzavřené za tímto účelem s EIB. Aby byla zajištěna právní jistota, je nezbytné v nařízení (ES) č. 1083/2006 stanovit hlavní a typické podmínky takové dohody o spolupráci. Pokud jde o specifickou povahu nástrojů pro sdílení rizik zaměřenou na řízení krize, jak je uvedeno v tomto nařízení, měly by být konkrétní a specifické podmínky každé spolupráce stanoveny v samostatné dohodě o spolupráci, která by měla být uzavřena mezi Komisí a EIB v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (11).

(16)

Vzhledem k potřebě rozmnožit příležitosti k investicím, která může v dotčených členských státech vyvstat, by měla Komise rovněž být schopna zřídit nástroje pro sdílení rizika s vnitrostátními nebo mezinárodními veřejnoprávními subjekty nebo subjekty soukromého práva pověřenými výkonem veřejné služby, které poskytují dostatečné záruky podle čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 za podobných podmínek, jaké se uplatňují v případě EIB a jaké uplatňuje EIB.

(17)

Aby bylo možné v kontextu stávající hospodářské, finanční a sociální krize rychle reagovat, měla by nástroje pro sdílení rizika upravená v tomto nařízení provádět Komise v souladu s čl. 54 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

(18)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by měla být do článku 36a nařízení (ES) č. 1083/2006, ve znění tohoto nařízení, začleněna definice nástroje pro sdílení rizika. Nástroje pro sdílení rizika by měly být používány pro úvěry, záruky a jiné finanční nástroje s cílem financovat operace spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti, pokud jde o investiční náklady, které nemohou být financovány jako způsobilé výdaje podle článku 55 nařízení (ES) č. 1083/2006 nebo podle pravidel Unie pro státní podporu. Za tímto účelem je rovněž nezbytné stanovit odchylku od čl. 54 odst. 5 nařízení (ES) č. 1083/2006.

(19)

Členský stát, který chce využít nástroje pro sdílení rizika, by měl ve své písemné žádosti Komisi jasně uvést, proč se domnívá, že splňuje některou z podmínek způsobilosti uvedených ve čl. 77 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006, a měl by k ní přiložit všechny informace požadované tímto nařízením k prokázaní toho, že daná podmínka způsobilosti byla splněna. Žádající členský stát by měl také určit programy (a přiložit seznam navrhovaných projektů a příslušných potřeb s ohledem na financování), které jsou spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti, a části finančních přídělů pro tyto programy na rok 2012 a 2013, které má v úmyslu vyčlenit na nástroj pro sdílení rizika. Žádost členského státu by proto měla být podána Komisi do 31. srpna 2013, aby Komise mohla o účasti žádajícího státu na nástroji pro sdílení rizika rozhodnout do 31. prosince 2013. Před rozhodnutím Komise o žádosti členského státu v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006 by měly být příslušné operační programy v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti revidovány.

(20)

Vybrané operace způsobilé v rámci nástroje pro sdílení rizika by měly být buď hlavní projekty, na které se již vztahuje rozhodnutí Komise podle článku 41 nařízení (ES) č. 1083/2006, nebo jiné projekty spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Fondu soudržnosti a spadající pod jeden nebo více z jejich operačních programů, a to v případě, kdy tyto projekty čelí nedostatečnému financování v oblasti investičních nákladů, které by měli nést soukromí investoři. Vybrány by rovněž mohly být operace, které přispívají k cílům národního strategického referenčního rámce žádajícího členského státu a strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost a které mohou ze své podstaty přispět k podpoře růstu a posílení hospodářského oživení, pokud k tomu budou dostupné finanční prostředky z nástroje pro sdílení rizika.

(21)

Kromě toho by měl žádající členský stát ve své žádosti uvést dostupnou částku, která se využije výlučně v jeho prospěch, která bude poskytnuta v rámci jeho finančního přídělu na politiku soudržnosti podle čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006, která může být vyčleněna pro cíle nástroje pro sdílení rizika výlučně z rozpočtových závazků Unie, jež zbývají k uskutečnění pro roky 2012 a 2013 podle čl. 75 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006, a která by neměla přesáhnout 10 % celkového orientačního přídělu pro žádající členský stát na období 2007 až 2013, co se týče Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Fondu soudržnosti, schváleného v souladu s čl. 28 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006. Je také nezbytné zajistit, aby financování nástroje pro sdílení rizika Unií, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, bylo jednoznačně omezeno na shora uvedenou maximální výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika, a neměly by vznikat žádné další podmíněné závazky pro souhrnný rozpočet Evropské unie. Jakákoli zbytková rizika spojená s operacemi financovanými v rámci zřízeného nástroje pro sdílení rizika by tedy měla nést EIB nebo vnitrostátní či mezinárodní veřejnoprávní subjekty nebo subjekty soukromého práva pověřené výkonem veřejné služby, s nimiž byla uzavřena dohoda o spolupráci a na jejím základě zřízen nástroj pro sdílení rizika. Opětovné použití jakýchkoliv vrácených či zbývajících částek přidělených nástroji pro sdílení rizika by mělo být podle tohoto nařízení umožněno stejnému členskému státu, a to na jeho žádost, v rámci stejného nástroje pro sdílení rizika a za předpokladu, že stále splňuje podmínky způsobilosti.

(22)

Komise by měla ověřit, zda jsou informace předložené žádajícím členským státem správné a zda je jeho žádost oprávněná, a měla by mít pravomoc přijmout prováděcím aktem do čtyř měsíců od předložení žádosti členským státem rozhodnutí o podmínkách účasti žádajícího členského státu na nástroji pro sdílení rizika. Za způsobilé k financování ze zřízeného nástroje pro sdílení rizika by však měly být uznány jen ty projekty, o jejichž financování kladně rozhodla EIB nebo vnitrostátní či mezinárodní veřejnoprávní subjekty nebo subjekty soukromého práva pověřené výkonem veřejné služby, podle okolností. V zájmu transparentnosti a právní jistoty by rozhodnutí Komise mělo být zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(23)

Vzhledem k povaze nástroje pro sdílení rizika zavedeného tímto nařízením a jeho účelu, tedy zaměření na řízení krize, a vzhledem k nebývalé krizi, jež postihla mezinárodní trhy, a hospodářskému poklesu, který vážně narušil finanční stabilitu několika členských států a žádá si rychlou reakci, aby byly vyváženy dopady na reálnou ekonomiku, trh práce a občany, je vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(24)

Nařízení (ES) č. 1083/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Rozpočet Evropské unie přidělený fondům je plněn v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy a Komise v souladu s čl. 53 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (12), s výjimkou nástroje podle článku 36a tohoto nařízení a technické pomoci podle článku 45 tohoto nařízení.

V souladu s čl. 48 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se uplatňuje zásada řádného finančního řízení.

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 36a

Nástroj pro sdílení rizika

1.   Pro účely tohoto článku se nástrojem pro sdílení rizika rozumí finanční nástroj, který, v případě potřeby za dohodnutou odměnu, zaručuje celkové nebo částečné pokrytí vymezeného rizika.

2.   Členský stát, který splňuje některou z podmínek uvedených v čl. 77 odst. 2 písm. a), b) a c), může přispět částí svých celkových zdrojů přidělených v souladu s články 19 a 20 na nástroj pro sdílení rizika, který bude zřízen dohodou o spolupráci, již Komise uzavře buď s EIB, nebo s vnitrostátními nebo mezinárodními veřejnoprávními subjekty nebo se subjekty soukromého práva pověřenými výkonem veřejné služby, které poskytují dostatečné záruky podle čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, za podobných podmínek jako v případě EIB (dále jen „smluvní prováděcí subjekt“), pro účely poskytování a přidělování kapitálu na úvěry, záruky a jiné finanční nástroje v rámci tohoto nástroje pro sdílení rizika.

3.   Dohoda o spolupráci uvedená v odstavci 2 musí obsahovat pravidla zejména pro: celkovou výši příspěvku Unie a rozpis jeho vyplácení; podmínky svěřeneckých účtů, které má otevřít smluvní prováděcí subjekt; kritéria způsobilosti pro používání příspěvků Unie; podrobnosti o přesném sdílení rizika (včetně pákového poměru), jež má být pokryto, a záruky, které má poskytnout smluvní prováděcí subjekt; stanovení ceny nástroje pro sdílení rizika na základě rizikové přirážky a pokrytí všech administrativních nákladů nástroje pro sdílení rizika; postup pro předkládání a schvalování návrhů projektů krytých nástrojem pro sdílení rizika; období dostupnosti nástroje pro sdílení rizika; a požadavky na podávání zpráv.

Přesné sdílení rizika (včetně pákového poměru), k němuž se smluvní prováděcí subjekt zavazuje na základě dohody o spolupráci, směřuje v průměru k dosažení nejméně 1,5násobku příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika.

Platby do nástroje pro sdílení rizika se provádějí v tranších v souladu s plánovaným využíváním nástroje pro sdílení rizika při poskytování úvěrů a záruk pro financování konkrétních operací.

4.   Odchylně od čl. 54 odst. 5 nástroj pro sdílení rizika se použije pro finanční operace spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti, pokud jde o investiční náklady, které nemohou být financovány ani jako způsobilé výdaje podle článku 55, ani podle pravidel Unie pro státní podporu.

Lze ho také použít na financování operací, které přispívají k dosažení cílů národního strategického referenčního rámce žádajícího členského státu a strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost podle rozhodnutí Rady 2006/702/ES (13) a které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu unijní strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

5.   Nástroj pro sdílení rizika provádí Komise v rámci nepřímého centralizovaného řízení v souladu s články 54 a 56 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

6.   Členský stát, který chce využít nástroje pro sdílení rizika, podá Komisi písemnou žádost do 31. srpna 2013. V této žádosti uvede všechny nezbytné informace, z nichž bude zřetelné:

7.   Komise ověří, zda je žádost členského státu správná a oprávněná, a poté přijme prováděcím aktem do čtyř měsíců od podání žádosti členským státem rozhodnutí, v němž uvede systém zřízený k zaručení toho, aby se dostupná částka využila výlučně ve prospěch členského státu, který ji poskytl v rámci svého finančního přídělu na politiku soudržnosti podle čl. 18 odst. 2, a zároveň stanoví podmínky účasti žádajícího státu na nástroji pro sdílení rizika. Tyto podmínky musí zahrnovat zejména:

Rozhodnutí Komise se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Při posuzování žádosti členského státu Komise zajistí, aby byly za způsobilé k financování ze zřízeného nástroje pro sdílení rizika uznány jen ty projekty, o jejichž financování kladně rozhodla EIB nebo vnitrostátní či mezinárodní veřejnoprávní subjekt nebo subjekt soukromého práva pověřený výkonem veřejné služby.

8.   Rozhodnutí Komise uvedenému v odstavci 7 předchází revize operačních programů v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v souladu s čl. 33 odst. 2.

9.   Finanční příděly na nástroj pro sdílení rizika jsou přísně omezeny a nepřesáhnou 10 % celkového orientačního přídělu pro žádající členský stát pro roky 2007 až 2013, co se týče Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, schváleného v souladu s čl. 28 odst. 3 písm. b). Finanční příděly dostupné pro projekty uvedené v odst. 4 druhém pododstavci tohoto článku jsou omezeny na částky zbývající z financování operací uvedených v odst. 4 prvním pododstavci tohoto článku. Až na celkový příspěvek Unie na nástroj pro sdílení rizika schválený v rozhodnutí uvedeném v odstavci 7 tohoto článku nezakládá účast Unie na jakémkoli nástroji pro sdílení rizika žádné další podmíněné závazky ani pro souhrnný rozpočet Evropské unie, ani pro dotčený členský stát.

10.   Jakákoli vrácená částka nebo částka zbývající po dokončení operace kryté nástrojem pro sdílení rizika může být v jeho rámci použita znovu na žádost dotčeného členského státu za předpokladu, že tento členský stát stále splňuje některou z podmínek stanovených v čl. 77 odst. 2 písm. a), b) a c). Pokud již členský stát žádnou z uvedených podmínek nesplňuje, považuje se vrácená částka nebo zbývající částka za účelově vázaný příjem ve smyslu článku 18 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Na žádost dotčeného členského státu se dodatečné prostředky na závazky vzniklé z těchto účelově vázaných příjmů přičtou v následujícím roce k finančnímu přídělu na politiku soudržnosti tohoto členského státu.