21.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 190/87

(1)

Přístup spotřebitelů v Evropské unii (dále jen „Unie“) k platebním službám je nezbytné zajistit proto, aby mohli plně využívat výhod jednotného trhu a aby jednotný trh řádně fungoval. Dostupnost základních platebních služeb v současnosti není zajištěna poskytovateli platebních služeb, ani zaručena všemi členskými státy Unie.

(2)

Existující restriktivní kritéria způsobilosti nad rámec zákonných požadavků zavedená poskytovateli platebních služeb pro otvírání platebních účtů mohou bránit plnému přístupu k právu na svobodu pohybu osob v Unii. Navíc nedostatečný přístup k platebním účtům spotřebitelům brání v přístupu na hlavní trh finančních služeb, a oslabuje tak finanční a sociální začlenění, často na úkor nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Rovněž spotřebitelům ztěžuje přístup k základnímu zboží a službám. Je proto nezbytné stanovit zásady přístupu k základním platebním účtům, který je klíčovým prvkem podpory sociálního začlenění a soudržnosti, a umožnit tak spotřebitelům využívat alespoň společný soubor základních platebních služeb.

(3)

Je třeba zajistit, aby zásady přístupu k základním platebním účtům byly uplatňovány jednotně v celé Unii. Aby však jejich uplatňování bylo účinnější, muselo by zohledňovat rozmanité zvyklosti poskytování bankovních služeb v Unii.

(4)

Toto doporučení stanoví obecné zásady poskytování základních platebních účtů v Unii.

(5)

Toto doporučení by mělo být uplatňováno ve spojení se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu (1). V souladu s tím by se na základní platební účty měla vztahovat pravidla týkající se transparentnosti podmínek a informací o platebních službách.

(6)

Ustanovení tohoto doporučení by neměla žádnému z členských států ani poskytovatelů platebních služeb bránit v přijímání opatření odůvodněných legitimními požadavky veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku v souladu s právním řádem Unie.

(7)

V každém členském státě by spotřebitelé, kteří oprávněně pobývají v Unii a nemají v tomto členském státě platební účet, měli mít možnost otevřít si a používat v daném členském státě základní platební účet. S cílem zajistit co nejširší přístup k základním platebním účtům by členské státy měly zabezpečit, aby spotřebitelé měli k takovému účtu přístup bez ohledu na jejich finanční situaci, jako je nezaměstnanost nebo osobní bankrot. Právo na přístup k základnímu platebnímu účtu v kterémkoli členském státě by však mělo být poskytnuto v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (2), zejména pokud jde o postupy hloubkové kontroly klienta.

(8)

Tímto doporučením by neměla být dotčena povinnost poskytovatele platebních služeb ukončit ve výjimečných případech platnost smlouvy o základním platebním účtu podle příslušných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních předpisů, jako jsou předpisy týkající se praní peněz a financování terorismu nebo předcházení a vyšetřování trestné činnosti.

(9)

Aby členské státy mohly zajistit dostupnost základních platebních účtů vzhledem ke specifickým vnitrostátním okolnostem, měly by mít možnost určit na základě zásady transparentnosti, nediskriminace a proporcionality jednoho, několik nebo všechny poskytovatele platebních služeb. Opatření, která budou členskými státy v této souvislosti přijata, by neměla narušovat hospodářskou soutěž mezi poskytovateli platebních služeb a měla by být založena na zásadách transparentnosti, nediskriminace a proporcionality. V souvislosti s tím by členské státy měly zveřejnit, jaká jsou práva a povinnosti poskytovatelů, kteří budou odpovídat za poskytování základních platebních účtů.

(10)

Aby byla zajištěna transparentnost a spravedlivé zacházení a spotřebitel mohl vznést námitku proti rozhodnutí poskytovatele platebních služeb, měl by poskytovatel platebních služeb informovat spotřebitele o důvodech odmítnutí přístupu k základnímu platebnímu účtu.

(11)

Přístup k těm nejhlavnějším základním platebním službám by měl být zaručen v každém členském státě. Služby neoddělitelně spojené se základními platebními účty by měly zahrnovat funkci ukládání hotovostních finančních prostředků na účet a jejich výběru z účtu. Měly by spotřebiteli umožnit provádění základních platebních transakcí, jako je obdržení příjmů nebo pobírání dávek, úhrada faktur nebo daní a nákup zboží a služeb, a to prostřednictvím přímého inkasa, bankovních převodů a používání debetní platební karty. Aby bylo zajištěno co největší finanční začlenění, měly by takové služby tam, kde je to technicky možné, umožňovat nakupování zboží a služeb online. Měly by také tam, kde je to technicky možné, poskytnout spotřebiteli možnost zadávat platební příkazy prostřednictvím systémů internetového bankovnictví poskytovatele platebních služeb. Základní platební účet by však neměl umožňovat provedení platebních příkazů, v jejichž důsledku by došlo ke vzniku záporného zůstatku na účtu. Přístup k úvěru by se neměl považovat za automatickou součást základního platebního účtu nebo za nárok s ním spojený.

(12)

V případě, že poskytovatel platebních služeb účtuje spotřebiteli poplatek za otevření, vedení a zrušení účtu a za využívání služeb, které jsou s ním neoddělitelně spojeny, jak je definováno v tomto doporučení, měla by celková účtovaná částka být z hlediska spotřebitele přiměřená a musí být taková, aby to spotřebiteli s ohledem na konkrétní vnitrostátní podmínky nebránilo v otevření základního platebního účtu a využívání služeb s ním spojených. Veškeré dodatečné poplatky, účtované spotřebiteli v případě nedodržení některé z podmínek stanovených ve smlouvě, by měly být také přiměřené.

(13)

V zájmu jednotnosti a účinnosti uplatňování zásady přiměřených poplatků by členské státy měly určit, co představuje přiměřený poplatek, na základě indikativních kritérií stanovených v tomto doporučení, která lze zvažovat společně.

(14)

Na podporu finančního začlenění jsou též nutná opatření zvyšující informovanost spotřebitelů o dostupnosti základních platebních účtů. Členské státy i poskytovatelé platebních služeb by tudíž měli poskytnout spotřebitelům souhrnné, jasné a srozumitelné informace o hlavních vlastnostech takových účtů a podmínkách jejich využívání a také o praktických krocích, které by měli spotřebitelé učinit pro uplatnění svého práva na otevření základního platebního účtu. Spotřebitel by také měl být informován o tom, že zakoupení doplňkových služeb není pro přístup k základnímu platebnímu účtu povinné.

(15)

Pro splnění ustanovení tohoto doporučení je třeba zpracovávat osobní údaje spotřebitelů. Toto zpracovávání se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3), a zejména jejími články 6, 7, 10, 11, 12 a 17, aby se zajistilo korektní a zákonné zpracování údajů a dodržování základního práva na ochranu osobních údajů, zejména pokud jde o obecné požadavky nezbytnosti a přiměřenosti, právo přístupu subjektů údajů ke svým vlastním údajům a právo opravy, výmazu nebo blokování nepřesných údajů, a dále článkem 28 o dohledu nad dodržováním směrnice 95/46/ES prováděným nezávislými veřejnými orgány pro ochranu údajů.

(16)

Spotřebitelé by měli mít přístup k účinným mimosoudním postupům řešení stížností a zjednávání nápravy v případě sporů vzniklých v souvislosti se zásadami stanovenými tímto doporučením. Za tímto účelem mohou být využity stávající subjekty a systémy, například subjekty a systémy zřízené k řešení sporů týkajících se práv a povinností plynoucích ze směrnice 2007/64/ES.

(17)

Uplatňování zásad stanovených v tomto doporučení by mělo být posíleno přezkumem provedeným orgány dohledu na vnitrostátní úrovni. Příslušné orgány by měly mít pravomoci k účinnému plnění svých povinností dohledu.

(18)

Členské státy by měly mít spolehlivé roční statistiky o počtu otevřených základních platebních účtů, o počtu zamítnutí a zrušení základních platebních účtů a o poplatcích spojených se základními platebními účty. Za tímto účelem by členské státy měly využít jakékoli relevantní zdroje informací. Každoročně by tyto informace měly sdělovat Komisi a poprvé by tak měly učinit do 1. července 2012.

(19)

Členské státy by měly být vyzvány, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění uplatňování tohoto doporučení do šesti měsíců po jeho zveřejnění. Podle zpráv od členských států bude Komise opatření přijatá do 1. července 2012 sledovat a vyhodnocovat. Na základě tohoto sledování Komise navrhne nezbytné kroky včetně legislativních opatření, bude-li to potřeba, aby zajistila, že cíle tohoto doporučení budou zcela splněny,

1.

Pro účely tohoto doporučení se rozumí:

2.

Členské státy by měly zajistit, aby každý spotřebitel oprávněně pobývající v Unii měl právo otevřít si a používat základní platební účet vedený u poskytovatele platebních služeb působícího na jejich území pod podmínkou, že na tomto území ještě nemá platební účet, který by mu umožňoval využívat platebních služeb uvedených v bodě 6. Toto právo by mělo být spotřebiteli přiznáno bez ohledu na jeho finanční situaci.

3.

Členské státy by měly zajistit, aby v rámci jejich jurisdikce existoval alespoň jeden poskytovatel platebních služeb odpovědný za nabízení základních platebních účtů. Za tímto účelem by měly vzít v úvahu zeměpisnou polohu nebo tržní podíl poskytovatelů platebních služeb v dané jurisdikci. Členské státy by měly zajistit, aby tím nedošlo k narušení hospodářské soutěže mezi poskytovateli platebních služeb.

4.

Členské státy by měly přijmout opatření, kterými zaručí, aby poskytovatelé platebních služeb používali při ověřování, zda spotřebitel již má nebo nemá platební účet, transparentní, korektní a spolehlivé systémy.

5.

Členské státy by měly zajistit, aby v případě, že poskytovatel platebních služeb zamítne žádost o přístup k základnímu platebnímu účtu, neprodleně písemně a bezplatně informoval spotřebitele o důvodech zamítnutí. Toto právo na informace může být omezeno právními opatřeními, pokud se jedná o nezbytné a přiměřené opatření sloužící k ochraně cílů národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

6.

Základní platební účet by měl zahrnovat tyto platební služby:

7.

Přístup k základnímu platebnímu účtu by neměl být podmiňován zakoupením doplňkových služeb.

8.

Poskytovatel platebních služeb by společně se základním platebním účtem neměl výslovně ani skrytě nabízet možnost přečerpat zůstatek účtu. Platební příkaz adresovaný poskytovateli platebních služeb spotřebitele by neměl být proveden, pokud by jeho provedení vedlo k zápornému zůstatku na základním platebním účtu spotřebitele.

9.

Členské státy by měly zajistit, aby základní platební účet byl poskytován buď bezplatně, nebo za přiměřený poplatek.

10.

V případě, že poskytovatel platebních služeb účtuje spotřebiteli poplatky za otevření, vedení a zrušení základního platebního účtu nebo za využívání jedné, několika či všech služeb uvedených v bodě 6, měla by být celková výše poplatků účtovaných spotřebiteli přiměřená.

11.

Jakékoli dodatečné poplatky, které by poskytovatel platebních služeb účtoval v souvislosti se smlouvou o základním platebním účtu, včetně poplatků vyplývajících z nedodržení povinností spotřebitele stanovených ve smlouvě, by měly být přiměřené.

12.

Členské státy by měly určit, co představuje přiměřený poplatek, podle jednoho nebo několika z následujících kritérií:

13.

Členské státy by měly realizovat kampaně ke zvýšení informovanosti veřejnosti o dostupnosti základních platebních účtů, jejich cenových podmínkách, postupech, které je třeba učinit pro uplatnění práva na přístup k základním platebním účtům, a způsobech, jak získat přístup k mechanismu pro mimosoudní řešení stížností a zjednávání nápravy.

14.

Členské státy by měly zajistit, aby poskytovatelé platebních služeb spotřebitele informovali o konkrétních vlastnostech základních platebních účtů v nabídce, poplatcích, které s nimi souvisejí, a podmínkách jejich využívání. Spotřebitel by měl být také informován o tom, že zakoupení doplňkových služeb není pro přístup k základnímu platebnímu účtu povinné.

15.

Členské státy by měly určit příslušné orgány za účelem zajištění a sledování účinného dodržování zásad stanovených v tomto doporučení. Určené příslušné orgány by měly být nezávislé na poskytovatelích platebních služeb.

16.

Členské státy by měly zajistit zřízení vhodných a účinných postupů řešení stížností a zjednávání nápravy pro účely mimosoudního řešení sporů mezi poskytovateli platebních služeb a spotřebiteli týkajících se práv a povinností plynoucích ze zásad stanovených tímto doporučením, přičemž tam, kde je to vhodné, lze využít stávající subjekty. Členské státy by měly dále zajistit, aby všichni poskytovatelé platebních služeb odpovědní za poskytování základních platebních účtů podléhali jednomu nebo více subjektům, které provádějí tyto postupy řešení stížností a zjednávání nápravy.

17.

Členské státy by měly zajistit, aby subjekty uvedené v bodě 16 aktivně spolupracovaly při řešení přeshraničních sporů.

18.

Členské státy by měly zajistit, aby poskytovatelé platebních služeb každoročně podávali vnitrostátním orgánům spolehlivé informace alespoň o počtu otevřených základních platebních účtů, počtu zamítnutých žádostí o základní platební účet a důvodech zamítnutí, počtu zrušených základních platebních účtů a poplatcích spojených se základními platebními účty. Tyto informace by měly být podávány v souhrnné podobě.

19.

Členské státy se vyzývají, aby každoročně a poprvé do 1. července 2012 podávaly Komisi informace o počtu otevřených základních platebních účtů, počtu zamítnutých žádostí o základní platební účet a důvodech zamítnutí, počtu zrušených základních platebních účtů a poplatcích spojených se základními platebními účty.

20.

Členské státy se vyzývají, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění uplatňování tohoto doporučení do šesti měsíců po jeho zveřejnění a aby oznámily Komisi jakákoli opatření, jež v souladu s tímto doporučením přijmou.

21.

Toto doporučení je určeno členským státům.