EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32011D0940

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 940/2011/EU ze dne 14. září 2011 o Evropském roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012) Text s významem pro EHP

OJ L 246, 23.9.2011, p. 5–10 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2011/940/oj

23.9.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/5


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 940/2011/EU

ze dne 14. září 2011

o Evropském roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 153 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 147 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Unie přispívat k dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti tím, že podněcuje spolupráci mezi členskými státy a podporuje a případně doplňuje jejich opatření.

(2)

Podle čl. 153 odst. 1 Smlouvy o fungování EU má Unie podporovat a doplňovat činnost členských států v oblastech pracovních podmínek, zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí a boje proti sociálnímu vyloučení.

(3)

Podle čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii Unie mimo jiné bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů a mezigenerační solidaritu.

(4)

Článek 174 Smlouvy o fungování EU uznává, že některé regiony Unie jsou závažně a trvale znevýhodněny demografickými podmínkami, které mohou nepříznivě ovlivnit úroveň jejich rozvoje a které vyžadují zvláštní pozornost v rámci snahy o dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie.

(5)

Podle článku 25 Listiny základních práv Evropské unie Unie uznává a ctí práva starších osob na to, aby vedly důstojný a nezávislý život a podílely se na společenském a kulturním životě.

(6)

Stárnutí je nepochybně výzvou pro celou společnost a všechny generace v Evropě a je také záležitostí mezigenerační solidarity a rodiny.

(7)

Část obyvatelstva Unie, kterou tvoří lidé ve věku nad 55 let, bude narůstat mnohem rychleji, než tomu bylo doposud. To je velmi pozitivní, neboť jde o logický důsledek zlepšení zdraví a kvality života. Nicméně vzhledem k této demografické změně musí Unie čelit řadě výzev.

(8)

Evropská rada uznala na několika svých po sobě následujících zasedáních potřebu řešit dopady stárnutí populace na evropské sociální modely. Hlavní odpověď na tyto rychlé změny ve věkové struktuře spočívá v podpoře vytvoření kultury aktivního stárnutí jako celoživotního procesu a zajištění toho, aby rychle rostoucí skupina obyvatel tvořená lidmi, jimž je v současné době více než 55 let, kteří jsou celkově zdravější a vzdělanější než příslušníci této věkové skupiny v minulosti, měla dobré podmínky pro zaměstnanost a aktivní zapojení do společenského a rodinného života, a to i formou dobrovolné činnosti, celoživotního učení, kulturního a sportovního vyžití.

(9)

Podle Světové zdravotnické organizace je aktivní stárnutí procesem optimalizace možností v oblasti zdraví, zapojení a zabezpečení s cílem zlepšit kvalitu života během stárnutí. Aktivní stárnutí umožňuje lidem plně rozvinout svůj potenciál pro dobrou tělesnou, sociální a duševní pohodu v průběhu celého jejich života a zapojovat se do společnosti, a přitom jim poskytuje odpovídající ochranu, zabezpečení a péči, když to potřebují. Podporování aktivního stárnutí proto vyžaduje mnohostranný přístup a odpovědnost prostřednictvím trvalé podpory napříč všemi generacemi.

(10)

Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012) by měl navazovat na odkaz Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) a Evropského roku dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (2011), a proto by měla být podporována součinnost těchto evropských roků a Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012) (dále jen „evropský rok“).

(11)

Vzhledem k rostoucímu podílu starších lidí v Evropě a zvýšenému výskytu chronických onemocnění je dnes více než kdy jindy velmi důležité podporovat zdravé stárnutí všech lidí, zejména těch starších, a podporovat jejich vitalitu a důstojnost mimo jiné zajištěním přístupu k patřičné a vysoce kvalitní zdravotní péči, dlouhodobé péči a sociálním službám a vytvářením iniciativ na podporu prevence zdravotních rizik spojených se stárnutím. Zdravé stárnutí může přispět ke zvýšení účasti starších lidí na trhu práce, může jim umožnit být ve společnosti déle aktivní, může zlepšit individuální kvalitu jejich života a omezit tlak na systémy zdravotní a sociální péče a systémy důchodového zabezpečení.

(12)

Komise představila své názory na demografické výzvy, kterým Unie čelí, a na možnosti jejich řešení ve svých sděleních „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ ze dne 12. října 2006, „Podporovat solidaritu mezi generacemi“ ze dne 10. května 2007 a „Řešení dopadu stárnutí populace v EU (Zpráva o stárnutí populace za rok 2009)“ ze dne 29. dubna 2009.

(13)

Různorodost starší generace v Evropě se bude dále zvyšovat. Je proto třeba aktivně podporovat rovné příležitosti a podněcovat k účasti. Aktivní občané z různých prostředí plní ve společnosti důležitou propojovací funkci, napomáhají integraci a jsou přínosem pro hospodářství.

(14)

Dne 22. února 2007 přijala Rada a zástupci členských států zasedajících v Radě usnesení nazvané, „Příležitosti a výzvy v souvislosti s demografickými změnami v Evropě: přínos starších lidí k hospodářskému a sociálnímu rozvoji“, ve kterém zdůraznila potřebu zvýšit možnosti aktivního zapojení starších lidí, mimo jiné i prostřednictvím dobrovolné práce, a nové hospodářské příležitosti („stříbrná ekonomika“) vzniklé v důsledku rostoucí poptávky ze strany starších lidí po určitých druzích zboží a služeb, jakož i význam pozitivního vnímání starších lidí ze strany veřejnosti.

(15)

Dne 8. června 2009 přijala Rada závěry nazvané „Rovné příležitosti pro ženy a muže: aktivní a důstojné stárnutí“, kde uznala, že se starší ženy i muži v celé Unii setkávají s vážnými problémy, snaží-li se vést aktivní život a důstojně zestárnout, a navrhla členským státům a Komisi přijmout řadu opatření zahrnujících podporu politik aktivního stárnutí, a zohlednit přitom rozdílné situace v jednotlivých členských státech a rozdílné problémy žen a mužů.

(16)

Dne 30. listopadu 2009 přijala Rada závěry nazvané „Zdravé a důstojné stárnutí“, kde mimo jiné vyzvala Komisi, aby „připravila informační akce na podporu aktivního stárnutí, včetně případného vyhlášení roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity“.

(17)

Ve svém sdělení nazvaném „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ ze dne 3. března 2010 Komise zdůraznila, jak je pro sociální soudržnost a vyšší produktivitu důležité, aby Unie udržovala zdravou a aktivní stárnoucí populaci. Dne 23. listopadu 2010 přijala Komise jako součást strategie Evropa 2020 stěžejní iniciativu nazvanou „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“, podle které by členské státy měly především podporovat politiky aktivního stárnutí. Dne 16. prosince 2010 přijala Komise rovněž stěžejní iniciativu nazvanou „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“. Splnění uvedených cílů vyžaduje zapojení vlády na všech úrovních i různých nevládních subjektů; na úrovni Unie lze pak tyto cíle podporovat činnostmi v rámci evropského roku, které se zaměřují na zvyšování povědomí a posílení výměny osvědčených postupů. Vnitrostátní koordinátoři by měli dbát na to, aby vnitrostátní opatření byla koordinovaná a v souladu s cíli evropského roku. Rovněž by se měla naplánovat účast dalších institucí a zúčastněných subjektů.

(18)

Dne 7. června 2010 přijala Rada závěry nazvané „Aktivní stárnutí“, v nichž vyzvala Komisi, aby „pokračovala v přípravě Evropského roku pro aktivní stárnutí v roce 2012, během kterého lze vyzdvihnout výhody aktivního stárnutí a jeho přínosy mezigenerační solidaritě a zveřejnit slibné iniciativy na podporu aktivního stárnutí na všech úrovních“.

(19)

Dne 11. listopadu 2010 přijal Evropský parlament usnesení nazvané „Demografická výzva a solidarita mezi generacemi“, ve kterém vyzývá členské státy, aby v nadcházejících letech učinily z aktivního stárnutí jednu ze svých priorit. Usnesení zároveň zdůraznilo, že evropský rok by měl vyzdvihnout zejména přínos starších lidí pro společnost a poskytnout příležitost k posílení solidarity, spolupráce a porozumění mezi generacemi a umožnit spolupráci mladších a starších lidí.

(20)

Stanoviska, která vypracoval Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, rovněž zdůraznila význam aktivního stárnutí pro Evropu tím, že mimo jiné kladou důraz na důležitost mezigenerační zdravotní péče.

(21)

Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3) vyzývá členské státy v hlavních směrech 7 a 8 ke zvýšení účasti pracovní síly prostřednictvím politik na podporu aktivního stárnutí, ke zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků prostřednictvím podpory inovace v organizaci práce a zvýšení zaměstnatelnosti těchto pracovníků prostřednictvím zvyšování jejich kvalifikace a účasti na systémech celoživotního učení. Hlavní směr 10 zdůrazňuje potřebu posílit systémy sociální ochrany, celoživotní učení a politik aktivního začleňování s cílem vytvořit příležitosti pro lidi v různém stádiu života, poskytnout jim ochranu proti riziku chudoby a sociálního vyloučení a posílit jejich aktivní účast ve společnosti.

(22)

Ve svém sdělení nazvaném „Digitální agenda pro Evropu“, první stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 přijaté dne 19. května 2010, Komise zdůraznila význam aplikací a služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) pro důstojné stáří a navrhla především posílení společného programu asistovaného žití v domácím prostředí (Ambient Assisted Living – AAL). V Digitální agendě pro Evropu bylo rovněž doporučeno přijmout společné akce za účelem zvýšení schopnosti práce s digitálními technologiemi všech Evropanů včetně starších lidí – skupiny, která má mezi 150 miliony občanů (přibližně 30 % z celkového počtu obyvatel), kteří internet nikdy nepoužili, výrazné zastoupení. Zjednodušení přístupu k novým technologiím a zaškolování v jejich používání by dále zlepšilo příležitosti pro starší lidi.

(23)

S ohledem na strategii Evropa 2020 navrhla Komise v rámci stěžejní iniciativy „Unie inovací“ zahájit inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Cílem této iniciativy je umožnit občanům déle žít nezávisle a v dobrém zdraví a do roku 2020 zvýšit průměrnou délku zdravého života o dva roky.

(24)

Komise provádí Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010-2020, která s ohledem na častou souvztažnost mezi zdravotním postižením a stárnutím obsahuje příslušná opatření týkající se starších lidí. V návaznosti na koncepci „designu pro všechny“ jsou důležitá zejména opatření zaměřená na přístupnost. Podstatná jsou rovněž opatření na podporu samostatného bydlení a začlenění do společnosti, mimo jiné ta, která se zaměřují na starší osoby se zdravotním postižením, kteří potřebují vysokou úroveň podpory, mají složitější potřeby a jsou obzvláště zranitelní a náchylní k sociálnímu vyloučení. Kromě toho Unie a všechny členské státy podepsaly Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, která obsahuje mimo jiné ustanovení týkající se starších lidí.

(25)

Evropský den mezigenerační solidarity se každoročně slaví dne 29. dubna. Poskytuje vhodnou příležitost k tomu, aby Unie obnovila svůj závazek posílit solidaritu a spolupráci mezi generacemi s cílem propagovat spravedlivou a udržitelnou společnost.

(26)

Toto rozhodnutí stanoví finanční krytí, které bude pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. (4)

(27)

Na aktivní stárnutí se zaměřuje také několik fondů, programů a akčních plánů Unie, jako je Evropský sociální fond (5), Evropský fond pro regionální rozvoj (6), program PROGRESS (7), program celoživotního učení (8), a v rámci tohoto programu zejména program Grundtvig, program v oblasti zdraví (9), specifické programy v oblasti informačních a komunikačních technologií a v oblasti sociálně-ekonomických a humanitních věd v Sedmém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj (10), akční plán „Důstojné stáří v informační společnosti“, společný program asistovaného žití v domácím prostředí (AAL) (11), rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (12), který zahrnuje pilotní projekty na zavádění informačních a komunikačních technologií pro akční plán Důstojné stáří, přípravná akce CALYPSO pro sociální cestovní ruch a akční plán pro městskou mobilitu.

(28)

S cílem zajistit účast široké škály organizací by se během evropského roku mělo co nejvíce umožňovat pořádání akcí a činností menšího rozsahu.

(29)

Zapojení příslušných sítí na úrovni Unie v rámci evropského roku by mělo být motivováno a podpořeno odpovídajícími zdroji.

(30)

Jelikož cílů evropského roku nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států vzhledem k nutnosti nadnárodní výměny informací a šíření osvědčených postupů v celé Unii, a proto jich může být vzhledem k rozsahu navrhovaných činností lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Rok 2012 se vyhlašuje Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (dále jen „evropský rok“). Měl by podporovat vitalitu a důstojnost všech.

Článek 2

Cíle

Celkovým cílem evropského roku je usnadnit v Evropě vytvoření kultury aktivního stárnutí založené na společnosti pro všechny věkové skupiny. V tomto rámci evropský rok podněcuje a podporuje úsilí členských států, regionálních a místních orgánů, sociálních partnerů, občanské společnosti a podnikatelského sektoru, včetně malých a středních podniků, zaměřené na podporu aktivního stárnutí a větší snahu o mobilizaci potenciálu rychle rostoucího počtu obyvatel ve věku nad 55 let. Přitom posiluje solidaritu a spolupráci mezi generacemi s přihlédnutím k rozmanitosti a rovnosti žen a mužů. Podporování aktivního stárnutí znamená vytvoření lepších příležitostí, aby starší ženy a muži mohli plnit svou úlohu na trhu práce, boj proti chudobě, zejména žen, a sociálnímu vyloučení, posílení dobrovolné činnosti a aktivního zapojení do rodinného života a společnosti a podporu zdravého a důstojného stárnutí. To zahrnuje mimo jiné přizpůsobení pracovních podmínek, boj proti negativním stereotypům spojeným s věkem a proti diskriminaci na základě věku, zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přizpůsobení systémů celoživotního učení potřebám stárnoucí pracovní síly a zajištění toho, aby systémy sociální ochrany byly odpovídající a poskytovaly vhodné pobídky.

S ohledem na první pododstavec jsou cíle evropského roku:

a)

zvýšit obecné povědomí o významu aktivního stárnutí a jeho různých aspektů a zajistit, aby mu bylo přiznáno významné postavení v politické agendě zúčastněných subjektů na všech úrovních, s cílem vyzdvihnout cenný přínos starších lidí pro společnost a hospodářství a více jej uznávat, podporovat aktivní stárnutí, solidaritu mezi generacemi a vitalitu a důstojnost všech lidí, více se snažit o mobilizaci potenciálu starších lidí bez ohledu na jejich původ a umožnit jim vést nezávislý život;

b)

podněcovat diskuzi, vyměňovat si informace a rozvíjet vzájemnou výměnu zkušeností mezi členskými státy a zúčastněnými subjekty na všech úrovních s cílem podporovat politiku aktivního stárnutí, určit a šířit osvědčené postupy a podporovat spolupráci a součinnost;

c)

nabídnout rámec pro závazky a konkrétní opatření, které umožní Unii, členským státům a zúčastněným subjektům na všech úrovních, při výrazném zapojení občanské společnosti, sociálních partnerů a podniků a se zvláštním důrazem na podporu informačních strategií, aby prostřednictvím konkrétních činností vypracovaly inovativní řešení, politiky a dlouhodobé strategie, včetně komplexních strategií řízení zohledňujících věkovou strukturu v oblasti zaměstnanosti a práce, a sledovaly konkrétní cíle týkající se aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity;

d)

podporovat činnosti, které pomohou bojovat proti diskriminaci na základě věku, překonávat stereotypy související s věkem a odstranit bariéry, zejména pokud jde o zaměstnatelnost.

Článek 3

Obsah opatření

1.   Opatření, která je třeba přijmout k dosažení cílů stanovených v článku 2, zahrnují tyto činnosti na úrovni Unie, celostátní, regionální nebo místní úrovni:

a)

konference, akce a iniciativy, s aktivním zapojením všech příslušných zúčastněných subjektů, s cílem podpořit diskuzi, zvyšovat povědomí a podněcovat závazky ke konkrétním cílům přispívajícím k udržitelným a trvalým dopadům;

b)

informační, propagační a vzdělávací kampaně využívající multimédia;

c)

výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů, a to mimo jiné prostřednictvím otevřené metody koordinace a sítí zúčastněných subjektů usilujících o dosažení cílů evropského roku;

d)

výzkum a šetření na úrovni Unie, celostátní nebo regionální úrovni a šíření výsledků s důrazem na hospodářský a sociální dopad podpory aktivního stárnutí a s ním spojených politik.

2.   Při uskutečňování činností uvedených v odstavci 1 je věnována pozornost zapojení všech generací do úsilí o dosažení cílů evropského roku, zejména prostřednictvím snahy o vytvoření přístupu umožňujícího začlenění a podpory účasti starších a mladších lidí na společných iniciativách.

3.   Komise nebo členské státy mohou označit další činnosti jako přínosné pro cíle evropského roku a mohou umožnit, aby byl název evropského roku použit k propagaci těchto činností za podmínky, že budou přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 2.

4.   Komise a členské státy zohlední při všech svých činnostech spojených s evropským rokem rovnost žen a mužů.

5.   Komise zohlední potenciál přeshraničních činností, které se konají na regionální nebo místní úrovni, pro dosažení cílů stanovených v článku 2.

6.   Je vyvíjeno úsilí o zajištění toho, aby všechny činnosti v rámci evropského roku určené širší veřejnosti byly snadno přístupné všem, včetně osob se zdravotním postižením.

Článek 4

Koordinace na úrovni členských států

1.   Každý členský stát určí vnitrostátního koordinátora pověřeného organizací účasti daného členského státu na evropském roce a informuje o jeho jmenování Komisi.

2.   Vnitrostátní koordinátoři rovněž dbají na to, aby vnitrostátní činnosti v rámci evropského roku byly řádně koordinovány, a mohou v této souvislosti rovněž podporovat a usnadňovat místní a regionální činnosti. Vnitrostátní koordinátoři rovněž prosazují zapojení všech příslušných zúčastněných subjektů, včetně občanské společnosti, do činností v rámci evropského roku.

3.   Členské státy se vyzývají, aby do 25. listopadu 2011 informovaly Komisi o svém pracovním programu, který bude obsahovat podrobný popis vnitrostátních činností plánovaných v rámci evropského roku

Článek 5

Zúčastněné země

Evropského roku se mohou zúčastnit:

a)

členské státy;

b)

kandidátské země;

c)

země západního Balkánu a

d)

státy Evropského sdružení volného obchodu, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

Článek 6

Koordinace na úrovni Unie

1.   Komise provádí evropský rok na úrovni Unie.

2.   Komise svolává zasedání vnitrostátních koordinátorů za účelem koordinace činností v rámci evropského roku na úrovni Unie a za účelem výměny informací a znalostí, včetně informací o případných závazcích a jejich provádění v členských státech.

3.   Komise usnadňuje a podporuje činnosti v rámci evropského roku na celostátní, regionální a místní úrovni, mimo jiné prostřednictvím případného navrhování nových metod a nástrojů pro dosažení cílů evropského roku a jejich hodnocení.

4.   Koordinace činností v rámci evropského roku na úrovni Unie spadá rovněž do působnosti stávajících politických výborů a poradních skupin.

5.   Komise rovněž svolává zasedání zástupců evropských organizací nebo subjektů působících v oblasti aktivního stárnutí, aby jí pomáhaly s organizací průběhu evropského roku.

6.   Komise v komunikační činnosti svých zastoupení v členských státech a příslušné klíčové sítě na úrovni Unie, které získávají na své provozní náklady podporu ze souhrnného rozpočtu Unie, učiní ve svých pracovních programech z tématu evropského roku prioritu.

7.   Evropský parlament, členské státy, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů se připojí k činnostem v rámci evropského roku.

Článek 7

Finanční a nefinanční podpora

1.   Činnosti uvedené v čl. 3 odst. 1 na úrovni Unie mohou být uskutečněny na základě zadání veřejné zakázky či grantů financovaných ze souhrnného rozpočtu Unie.

2.   Tam, kde je to vhodné, mohou programy a politiky v oblastech, které přispívají k podpoře aktivního stárnutí, jako jsou zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, vzdělání a kultura, zdraví, výzkum, informační společnost, regionální politika a dopravní politika, podpořit evropský rok, a to v souladu s platnými pravidly a v rámci jejich stávajících možností pro stanovování priorit.

3.   Nefinanční podporu může Unie přiznat pro činnosti, které veřejné a soukromé organizace podnikly v souladu s čl. 3 odst. 3.

Článek 8

Rozpočet

1.   Finanční krytí na provádění tohoto rozhodnutí na úrovni Unie, zejména na činnosti uvedené v čl. 3 odst. 1, na období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2012 činí 5 000 000 EUR.

2.   Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 9

Soudržnost

Komise spolu s členskými státy zajišťuje, aby opatření stanovená v tomto rozhodnutí byla v souladu s ostatními unijními, celostátními i regionálními programy a iniciativami, které přispívají k dosažení cílů evropského roku.

Článek 10

Mezinárodní spolupráce

Komise může pro účely evropského roku spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Organizací spojených národů a Radou Evropy, přičemž dbá na zajištění viditelnosti úsilí Unie o podporu aktivního stárnutí.

Článek 11

Hodnocení

1.   Do 30. června 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu obsahující celkové hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí s podrobnostmi o provádění a výsledcích, která bude sloužit jako základ pro budoucí politiky, opatření a činnosti Unie v této oblasti.

2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 bude také obsahovat informace o tom, jakým způsobem byla do činností evropského roku začleněna rovnost žen a mužů a jak byl zajištěn přístup k uvedeným činnostem pro osoby se zdravotním postižením.

3.   Ve zprávě uvedené v odstavci 1 bude také zdůrazněno, jaké trvalé výsledky evropský rok přinesl pro podporu aktivního stárnutí v celé Unii.

Článek 12

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 13

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku dne 14. září 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ


(1)  Úř. věst. C 51, 17.2.2011, s. 55.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 7. července 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. července 2011.

(3)  Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46.

(4)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1).

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí program společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress (Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 1).

(8)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení (Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45).

(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3).

(10)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

(11)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 742/2008/ES ze dne 9. července 2008 o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném několika členskými státy a zaměřeném na zvyšování kvality života starších občanů prostřednictvím využití nových informačních a komunikačních technologií (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 49).

(12)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).


Top