23.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 102/1

(1)

Nařízení č. 19/65/EHS zmocňuje Komisi k tomu, aby formou nařízení použila čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (2) na kategorie vertikálních dohod a jim odpovídající jednání ve vzájemné shodě spadající pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 2790/1999 ze dne 22. prosince 1999 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (3) definuje kategorii vertikálních dohod, které podle Komise zpravidla splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Vzhledem k celkově pozitivním zkušenostem s uplatňováním uvedeného nařízení, k pozbytí jeho platnosti dne 31. května 2010 a k dalším zkušenostem získaným od jeho přijetí je vhodné přijmout nové nařízení o blokových výjimkách.

(3)

V kategorii dohod, o kterých je možné se domnívat, že zpravidla splňují podmínky uvedené v článku 101 odst. 3 Smlouvy, jsou zahrnuty vertikální dohody o nákupu nebo prodeji zboží nebo služeb, pokud jsou tyto dohody uzavřeny mezi podniky, které mezi sebou nesoutěží, mezi určitými soutěžiteli nebo některými sdruženími maloobchodníků se zbožím. Patří tam i vertikální dohody obsahující dodatečná ustanovení o postoupení nebo užívání práv duševního vlastnictví. Pojem „vertikální dohody“ by měl zahrnovat i odpovídající jednání ve vzájemné shodě.

(4)

Pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy formou nařízení není nutné definovat ty vertikální dohody, na které by se mohl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Individuální hodnocení dohod podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy vyžaduje zohlednění několika faktorů, především struktury trhu na straně nabídky a poptávky.

(5)

Je třeba omezit výhody blokové výjimky zavedené tímto nařízením na vertikální dohody, u kterých se lze s dostatečnou jistotou domnívat, že splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(6)

Určité kategorie vertikálních dohod mohou zlepšit hospodářskou účinnost uvnitř výrobního a distribučního řetězce tím, že usnadní koordinaci mezi zúčastněnými podniky. Zejména mohou vést ke snížení obchodních a distribučních nákladů stran a zajistit optimální úroveň jejich investic a prodejů.

(7)

Pravděpodobnost, že dosažená účinnost převáží případné účinky škodlivé pro soutěž vycházející z omezení obsažených ve vertikálních dohodách, závisí na síle tržního postavení stran dohody, a tedy i na míře konkurenceschopnosti těchto podniků vůči dalším dodavatelům zboží a poskytovatelům služeb, které jejich zákazníci považují z důvodů vlastností výrobků, jejich ceny a zamýšleného použití za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné.

(8)

Lze se domnívat, že nepřesáhne-li podíl každého z podniků účastnícího se dohody na relevantním trhu 30 %, vertikální dohody, které neobsahují určitá závažná omezení hospodářské soutěže, povedou obecně ke zlepšení výroby nebo distribuce a umožní spotřebitelům podílet se přiměřeně na výhodách, které z nich vyplývají.

(9)

Nelze se domnívat, že při tržním podílu přesahujícím 30 % povedou vertikální dohody ve smyslu čl. 101 odst. 1 Smlouvy zpravidla k objektivním výhodám takové povahy a velikosti, které by vyvážily nevýhody, které tyto dohody znamenají pro hospodářskou soutěž. Zároveň se také nelze domnívat, že tyto vertikální dohody spadají pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy nebo že nesplňují podmínky čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(10)

Toto nařízení by nemělo znamenat výjimku pro vertikální dohody obsahující omezení, která pravděpodobně omezují hospodářskou soutěž nebo poškozují spotřebitele nebo nejsou nezbytná k dosažení účinků podporujících hospodářskou účinnost. Především by bez ohledu na tržní podíl dotyčných podniků měly být vyloučeny z možnosti blokových výjimek podle tohoto nařízení vertikální dohody obsahující určitá závažná omezení hospodářské soutěže, jakými jsou stanovení nejnižších nebo pevných prodejních cen nebo některé typy územní ochrany.

(11)

Za účelem zajištění přístupu na relevantní trh nebo za účelem zabránění tajných dohod na tomto trhu by měla být bloková výjimka spojena s určitými podmínkami. K tomuto účelu by mělo být vynětí zákazu soutěžit omezeno na závazky, které nepřesahují určenou dobu. Ze stejných důvodů by se výhoda plynoucí z tohoto nařízení neměla vztahovat na jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek bránící členům systému selektivní distribuce prodávat značky určitých soutěžících dodavatelů.

(12)

Omezení výše podílu na trhu, vyloučení některých vertikálních dohod z výjimky tímto nařízením a podmínky, které toto nařízení pro udělení výjimky stanoví, zpravidla zajistí, že dohody, na které se bloková výjimka vztahuje, neumožňují zúčastněným podnikům vyloučit hospodářskou soutěž pro podstatnou část daných výrobků.

(13)

Komise může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení podle čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosinec 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (4), pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má dopady, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(14)

Orgán pro hospodářskou soutěž členského státu může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení podle čl. 29 odst. 2 nařízení Rady č. 1/2003 na celém území dotyčného členského státu nebo na jeho části, pokud v konkrétním případě dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má na celém území členského státu nebo na jeho části dopady, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy, a pokud má toto území všechny vlastnosti odděleného zeměpisného trhu.

(15)

Při určení, zda výhody vyplývající z tohoto nařízení by měly být podle článku 29 nařízení Rady č. 1/2003 odejmuty, mají zvláštní význam negativní účinky, které mohou vyplynout z existence souběžných sítí vertikálních dohod, které mají podobné účinky podstatně omezující přístup na relevantní trh nebo soutěž na tomto trhu. Takové kumulativní účinky mohou například vzejít z případu selektivní distribuce nebo závazků omezujících soutěž.

(16)

K posílení dohledu nad paralelními sítěmi vertikálních dohod, které mají podobné účinky omezující soutěž a které se týkají více než 50 % daného trhu, může Komise formou nařízení prohlásit, že se toto nařízení nevztahuje na vertikální dohody obsahující určitá omezení vztahující se k dotyčnému trhu, čímž obnoví plné použití článku 101 Smlouvy na tyto dohody,

a)

„vertikálními dohodami“ rozumí dohody nebo pro jednání ve vzájemné shodě, jež byly uzavřeny mezi dvěma nebo více podniky, z nichž každý pro účely dohody nebo jednání ve vzájemné shodě jedná na různé úrovni výrobního nebo distribučního řetězce, a které se týkají podmínek, za kterých mohou strany nakupovat, prodávat nebo dále prodávat určité zboží nebo služby;

b)

„vertikálními omezeními“ se rozumí omezení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 101 odst. 1 Smlouvy;

c)

„soutěžícím podnikem“ rozumí skutečný nebo potenciální soutěžitel; „skutečným soutěžitelem“ se rozumí podnik, který působí na stejném relevantním trhu; „potenciálním soutěžitelem“ se rozumí podnik, jenž by za neexistence vertikální dohody v případě malého, ale trvalého zvyšování relativních cen pravděpodobně v krátké době provedl, a to na reálném základě a nikoliv coby pouhou teoretickou možnost, dodatečné investice nebo nesl jiné náklady na změnu, které jsou nutné ke vstupu na relevantní trh;

d)

„zákazem soutěžit“ rozumí jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek zakazující kupujícímu vyrábět, nakupovat, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby soutěžící se smluvním zbožím nebo službami, nebo jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek zavazující kupujícího provést u dodavatele nebo jakéhokoli jiného podniku označeného dodavatelem více než 80 % ročních nákupů smluvního zboží nebo služeb a jejich náhrad na relevantním trhu, vypočítáno na základě hodnoty nebo, je-li to v odvětví běžná praxe, objemu nákupů provedených v předchozím kalendářním roce;

e)

„systémem selektivní distribuce“ rozumí distribuční systém, ve kterém se dodavatel zavazuje přímo nebo nepřímo k prodeji smluvního zboží nebo služeb pouze distributorům vybraným na základě stanovených kritérií a ve kterém se tito distributoři zavazují, že nebudou prodávat toto zboží nebo tyto služby neschváleným distributorům na území, které je dodavatelem vyhrazeno pro provoz systému;

f)

„právy duševního vlastnictví“ rozumějí práva k průmyslovému vlastnictví, know-how, autorská práva a příbuzná práva;

g)

„know-how“ rozumí tajný, podstatný a identifikovaný celek praktických nepatentovaných informací, které jsou výsledkem zkušeností dodavatele a jsou jím otestovány: v tomto kontextu se slovem „tajný“ rozumí, že know-how není obecně známé a snadno dostupné; slovem „podstatný“ se rozumí, že know-how je pro kupujícího podstatné a účelné pro používání, prodej nebo další prodej smluvního zboží a služeb; slovem „identifikovaný“ se rozumí, že know-how je popsáno dostatečně obsáhle tak, aby bylo možné ověřit, že splňuje kritéria tajnosti a podstatnosti;

h)

„kupujícím“ rozumí podnik, který podle dohody spadající pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy prodává zboží nebo služby jménem jiného podniku;

i)

„zákazníkem kupujícího“ rozumí podnik, jenž není stranou dohody a jenž nakupuje smluvní zboží nebo služby od kupujícího, jenž je stranou dohody.

a)

podniky, ve kterých jedna strana dohody přímo nebo nepřímo:

b)

podniky, které mohou přímo nebo nepřímo v podniku, jenž je stranou dohody, vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

c)

podniky, ve kterých podnik uvedený v písmenu b) může přímo nebo nepřímo vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

d)

podniky, ve kterých může smluvní strana spolu s jedním nebo více podniky uvedenými v písmenech a), b) nebo c) nebo ve kterých dva nebo více posledně uvedených podniků může společně vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

e)

podniky, ve kterých vykonávají práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a) společně:

a)

dodavatel je výrobce a distributor zboží, zatímco kupující je distributor, který není na úrovni výroby soutěžícím podnikem; nebo

b)

dodavatel je poskytovatel služeb na několika obchodních úrovních, zatímco kupující poskytuje své zboží nebo služby na maloobchodní úrovni a není soutěžícím podnikem na obchodní úrovni, kde nakupuje smluvní služby.

a)

omezení možnosti kupujícího určovat svou prodejní cenu, aniž je dotčena možnost dodavatele stanovovat maximální prodejní cenu nebo doporučovat prodejní cenu, pokud se tyto ceny nerovnají pevné nebo minimální prodejní ceně z důvodu tlaku jakékoli ze stran nebo na základě jejich pobídek;

b)

omezení území, na kterém kupující, který je stranou dohody, může prodávat smluvní zboží nebo služby, nebo omezení okruhu zákazníků, kterým kupující, který je stranou dohody, může prodávat smluvní zboží nebo služby, aniž je dotčeno omezení ohledně místa usazení, s výjimkou:

c)

omezení aktivních nebo pasivních prodejů konečným uživatelům členy systému selektivní distribuce působícími na maloobchodní úrovni, aniž je dotčena možnost zakázat členovi tohoto systému působit z neschváleného místa usazení;

d)

omezení křížových dodávek mezi distributory uvnitř systému selektivní distribuce, včetně distributorů působících na různých úrovních prodeje;

e)

omezení možnosti dodavatele, dohodnuté mezi dodavatelem komponentů a kupujícím, který tyto komponenty používá, prodávat komponenty jako náhradní díly konečným uživatelům nebo servisním pracovníkům anebo poskytovatelům jiných služeb, kterým kupující nesvěřil opravy nebo provádění servisu svého zboží.

a)

jakýkoli přímý nebo nepřímý zákaz soutěžit, jehož trvání je neomezené nebo je delší než pět let;

b)

jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek zabraňující kupujícímu po uplynutí dohody vyrábět, nakupovat, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby;

c)

jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek ukládající členům systému selektivní distribuce neprodávat značky určitých soutěžících dodavatelů.

a)

závazek se týká zboží nebo služeb, které soutěží se smluvním zbožím nebo službami;

b)

závazek je omezen na prostory a pozemky, ve kterých kupující působil během smluvního období;

c)

závazek je nezbytný k ochraně know-how předaného dodavatelem kupujícímu;

d)

trvání tohoto zákazu soutěžit je omezeno na jeden rok po vypršení dohody.

a)

tržní podíl dodavatele se vypočítá na základě údajů o hodnotě prodejů na trhu a tržní podíl kupujícího se vypočítá na základě údajů o hodnotě nákupů na trhu. Pokud údaje o hodnotě prodejů nebo nákupů na trhu nejsou k dispozici, je možné stanovit tržní podíl dotyčného podniku na základě odhadů založených na jiných důvěryhodných informacích týkajících se trhu, včetně objemu prodejů a nákupů na tomto trhu;

b)

tržní podíly se vypočítají na základě údajů týkajících se předchozího kalendářního roku;

c)

tržní podíl dodavatele zahrnuje zboží nebo služby dodané za účelem prodeje vertikálně integrovaným distributorům;

d)

pokud tržní podíl, jenž byl původně menší než 30 %, překročí uvedenou hranici, avšak nepřesáhne-li 35 %, výjimka podle článku 2 se nadále použije po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let následujících po roce, ve kterém byla poprvé překročena hranice 30 %;

e)

pokud tržní podíl, jenž byl původně menší než 30 %, následně překročí hranici 35 %, výjimka podle článku 2 nadále platí po dobu jednoho kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla poprvé překročena hranice 35 %;

f)

výhodu podle písmen d) a e) nelze kombinovat tak, aby bylo překročeno období dvou kalendářních let;

g)

tržní podíl podniků uvedených v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. e) se rovnoměrně rozdělí na každý podnik, který má práva nebo pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. a).