21.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/20

(1)

Směrnice Komise 88/301/EHS ze dne 16. května 1988 o hospodářské soutěži na trhu s telekomunikačními koncovými zařízeními (1) byla podstatně změněna (2). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)

Ve všech členských státech byly telekomunikace zcela nebo částečně ve státním monopolu, který stát přenášel udělením zvláštních nebo výlučných práv jednomu nebo více subjektům odpovědným za vytvoření a provozování sítě a nabídku souvisejících služeb. Tato práva často zahrnovala nejen nabídku služeb pro užívání sítě, ale též dodání uživatelských koncových zařízení pro připojení k síti. V posledních desetiletích došlo k výraznému technickému rozvoji sítí, zejména v oblasti koncových zařízení.

(3)

Členské státy přezkoumaly v souvislosti s technickým a hospodářským rozvojem svá udělení zvláštních a výlučných práv v telekomunikačním odvětví. Rychlý vznik stále nových typů koncových zařízení a možnost jejich vícenásobného použití vyžaduje, aby byl uživatelům umožněn výběr mezi typy koncových zařízení tak, aby mohli plně využívat technického pokroku v této oblasti.

(4)

Výlučná práva omezují volný pohyb zboží pro telekomunikační koncová zařízení jak při dovozu a uvádění těchto zařízení (včetně družicového zařízení) na trh, protože s určitými výrobky se potom neobchoduje, tak při připojení, uvádění do provozu a údržbě, protože v důsledku situace na trhu, zejména různosti a technické povahy výrobků není monopolní podnik nijak motivován k tomu, aby poskytoval uvedené služby pro výrobky, které neuvádí na trh ani je nedováží, ani aby porovnával ceny s náklady, protože není ohrožen hospodářskou soutěží ze strany subjektů nově vstupujících na trh. Při zvážení typicky širokého rozsahu nabídky telekomunikačních koncových zařízení na většině trhů pak hrozí, že jakékoli zvláštní právo, které přímo nebo nepřímo omezuje počet podniků oprávněných dovážet, uvádět na trh, připojovat, uvádět do provozu a udržovat takové zařízení, působí podobně jako práva výlučná. Taková výlučná nebo zvláštní práva mají stejný účinek jako množstevní omezení, a porušují tedy článek 28 Smlouvy. Je tedy nezbytné zrušit všechna stávající výlučná práva na dovoz, uvádění na trh, připojení, uvádění do provozu a údržbu koncových telekomunikačních zařízení, jakož i práva s rovnocenným účinkem, tzn. všechna zvláštní práva kromě práv, která spočívají ve výhodách zajištěných jednomu či více podnikům právními nebo správními předpisy a ovlivňují schopnost jiných podniků zapojit se do některé z výše uvedených činností ve stejné zeměpisné oblasti za v podstatě stejných podmínek.

(5)

Zvláštní nebo výlučná práva vztahující se na koncová zařízení se vykonávají tak, že zařízení z jiných členských států jsou znevýhodněna, zejména tím, že brání uživatelům ve volném výběru zařízení, které bez ohledu na jeho původ nejlépe splňuje jejich cenové a jakostní požadavky. Výkon těchto práv není tedy slučitelný s článkem 31 Smlouvy ve všech členských státech.

(6)

Služby týkající se připojení a údržby jsou klíčovým faktorem při nákupu nebo pronájmu koncového zařízení. Zachování výlučných práv v této oblasti bylo rovnocenné zachování výlučných práv pro uvádění na trh. Výlučná práva na poskytování těchto služeb by měla být rovněž zrušena, aby bylo účinné zrušení výlučných práv na dovoz a uvádění zboží na trh.

(7)

Údržba koncových zařízení je službou ve smyslu článku 50 Smlouvy. Tato služba, která je z obchodního hlediska neoddělitelně spojena s uváděním koncových zařízení na trh, by měla být v souladu s článkem 49 Smlouvy poskytována volně, zejména je-li vykonávána odbornými pracovníky.

(8)

Situace na trhu nadále narušuje pravidla hospodářské soutěže podle Smlouvy. Tím je nepříznivě ovlivněn rozvoj obchodu v takovém rozsahu, který je v rozporu se zájmy Společenství. Posílení hospodářské soutěže na trhu s koncovými zařízeními vyžaduje zavedení průhledných technických specifikací a postupů, které splňují podstatné požadavky uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a o vzájemném uznávání jejich shody (3) a umožňují volný pohyb zboží na trhu s koncovými zařízeními. Tato průhlednost vyžaduje zveřejnění technických specifikací.

(9)

Zvláštní nebo výlučná práva dovozu a uvádění koncových zařízení na trh vede k situaci, která není slučitelná s cílem čl. 3 písm. g) Smlouvy, podle něhož má být vytvořen systém zajišťující, aby nebyla narušována hospodářská soutěž. Členské státy se v souladu s článkem 10 Smlouvy zdrží jakéhokoli opatření, jež by mohlo ohrozit dosažení cílů Smlouvy, včetně cílů uvedených v čl. 3 písm. g). Je nezbytné považovat výlučná práva za neslučitelná s článkem 82 Smlouvy, ve spojení s článkem 3, a jejich udělování a zachování členskými státy je opatřením zakázaným podle čl. 86 odst. 1 Smlouvy.

(10)

Pro umožnění výběru koncových zařízení uživatelem je nezbytné znát a zprůhlednit parametry rozhraní veřejné sítě, ke kterým mají být koncová zařízení připojena. Členské státy by měly tudíž zajistit, aby tyto parametry byly zveřejněny a aby uživatelé měli přístup k tomuto veřejnému rozhraní sítě.

(11)

Výrobci koncových zařízení by měli vědět, jaké technické specifikace musí jejich výrobky splňovat, aby je mohli prodávat na trhu. Členské státy by tedy měly formalizovat a zveřejňovat specifikace, jejichž návrh musí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (4) oznámit Komisi. Tyto specifikace a pravidla se mohou vztahovat na výrobky dovážené z jiných členských států pouze v rozsahu nezbytném pro dosažení souladu s podstatnými požadavky Společenství stanovenými v článku 3 směrnice 1999/5/ES. V každém případě musí členské státy dodržovat články 28 a 30 Smlouvy, podle kterých musí dovážející členské státy povolit na svém území zařízení vyráběná a obchodovaná v souladu s právními předpisy jiného členského státu.

(12)

Pro zajištění průhledného, objektivního a nediskriminujícího používání specifikací kvůli zřejmému střetu zájmů nelze kontrolou jejich používaní pověřit konkurenty na trhu koncových zařízení. Členské státy by měly tedy zajistit, aby kontrolou byl pověřen orgán nezávislý na provozovateli sítě nebo na jiném konkurentu na daném trhu.

(13)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze II části B,

1)

„koncovým zařízením“

2)

„družicovou pozemskou stanicí“ zařízení, které lze použít k přenosu nebo k přenosu a příjmu („přenos/příjem“) nebo pouze k příjmu („pouze příjem“) radiokomunikačního signálu prostřednictvím družic nebo jiných kosmických systémů;

3)

„podnikem“ veřejný nebo soukromý subjekt, kterému členský stát udělil zvláštní nebo výlučná práva na dovoz uvádění na trh, připojení telekomunikačních koncových zařízení nebo jejich údržbu;

4)

„zvláštními právy“ se rozumějí práva, která členský stát přiznává omezenému počtu podniků prostřednictvím právního nebo správního nástroje, který v dané zeměpisné oblasti:

a)

omezují na základě neobjektivních, nepřiměřených a diskriminačních kritérií počet těchto podniků na dva či více nebo

b)

určují na základě jiných kritérií než kritérií uvedených v písmenu a) několik soutěžících podniků.

a)

v případě zařízení družicové pozemské stanice odmítnout schválení připojení takového zařízení k veřejné telekomunikační síti a jeho uvádění do provozu, pokud nesplňuje příslušné společné technické předpisy přijaté podle směrnice 1999/5/ES nebo, jestliže tyto předpisy neexistují, podstatné požadavky stanovené v článku 3 uvedené směrnice; chybí-li společné technické předpisy nebo harmonizované právní podmínky, musí těmto podstatným požadavkům odpovídat vnitrostátní pravidla, která se oznamují Komisi podle směrnice 98/34/ES, pokud to směrnice 98/34/ES vyžaduje;

b)

v případě jiného koncového zařízení odmítnout schválení připojení takového zařízení k veřejné telekomunikační síti, pokud zařízení nesplňuje příslušné společné technické předpisy přijaté podle směrnice Rady 1999/5/ES nebo, jestliže tyto předpisy neexistují, podstatné požadavky stanovené v článku 3 uvedené směrnice;

c)

vyžadovat, aby hospodářské subjekty měly technickou kvalifikaci pro připojování koncových zařízení, jejich uvádění do provozu a údržbu na základě objektivních, nediskriminačních a veřejně dostupných kritérií.