20.12.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/31

(1)

Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (4) a směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (5) se vztahují na přezkumná řízení týkající se zakázek zadávaných veřejnými zadavateli, jak jsou uvedeni v čl. 1 bodě 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (6), a zadavateli, jak jsou uvedeni v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (7). Účelem směrnic 89/665/EHS a 92/13/EHS je zaručit účinné uplatňování směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES.

(2)

Směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS se proto v souladu s výkladem Soudního dvora Evropských společenství použijí pouze na zakázky, které spadají do oblasti působnosti směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES, a to bez ohledu na druh zadávacího řízení či výzvy k účasti v soutěži, včetně soutěže o návrh, kvalifikačních systémů a dynamických nákupních systémů. V souladu s judikaturou Soudního dvora by měly členské státy zajistit, aby byly k dispozici účinné a rychlé prostředky nápravy vůči rozhodnutím veřejných zadavatelů a zadavatelů o tom, zda konkrétní zakázka spadá do osobní a věcné působnosti směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES.

(3)

Konzultace zúčastněných stran a judikatura Soudního dvora ukázaly jisté nedostatky v přezkumných mechanismech členských států. Ty vedou k tomu, že mechanismy zavedené směrnicemi 89/665/EHS a 92/13/EHS vždy neumožňují zajistit dodržování práva Společenství, zvláště ve stadiu, kdy může být protiprávní jednání ještě napraveno. Aby tedy Společenství jako celek plně využívalo pozitivních účinků modernizace a zjednodušení pravidel zadávání veřejných zakázek, jichž bylo dosaženo díky směrnicím 2004/18/ES a 2004/17/ES, měly by být posíleny záruky průhlednosti a zákazu diskriminace, o něž tyto směrnice usilují. Směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS by proto měly být změněny a měla by být do nich doplněna důležitá vysvětlení, která umožní, aby bylo dosaženo výsledků podle legislativního záměru Společenství.

(4)

Ke zjištěným nedostatkům patří zejména chybějící lhůta mezi rozhodnutím o zadání zakázky a uzavřením příslušné smlouvy, která by umožnila její účinné přezkoumání. To má někdy za následek, že veřejní zadavatelé a zadavatelé usilují o velmi rychlé podepsání smlouvy, aby byly účinky napadeného rozhodnutí o zadání zakázky nezvratné. V zájmu nápravy tohoto nedostatku, jenž představuje závažnou překážku účinné soudní ochrany dotčených uchazečů, tj. těch, kteří ještě nebyli s konečnou platností vyloučeni, je třeba stanovit minimální odkladnou lhůtu, během níž je uzavření příslušné smlouvy pozastaveno, a to nezávisle na tom, zda k uzavření smlouvy dochází v době podpisu dané smlouvy či jindy.

(5)

Délka minimální odkladné lhůty by měla brát v úvahu různé komunikační prostředky. Pokud se použijí rychlé komunikační prostředky, lze stanovit kratší lhůtu než v případě použití jiných komunikačních prostředků. Tato směrnice stanoví pouze minimální odkladné lhůty. Členské státy mohou zavést nebo zachovat lhůty delší. Členské státy mohou rovněž rozhodnout, která lhůta by měla platit, pokud jsou různé komunikační prostředky používány současně.

(6)

Odkladná lhůta by měla dotčeným uchazečům poskytnout dostatek času k prostudování rozhodnutí o zadání zakázky a k posouzení, zda je vhodné zahájit přezkumné řízení. Při oznámení rozhodnutí o zadání zakázky by jim měly být poskytnuty náležité informace, které jsou zásadní pro to, aby dosáhli účinného přezkumu. Totéž obdobně platí i pro zájemce, kterým veřejný zadavatel nebo zadavatel neposkytl ve stanovené lhůtě informace o zamítnutí jejich žádosti.

(7)

K náležitým informacím patří zejména shrnutí příslušných důvodů, jak je uvedeno v článku 41 směrnice 2004/18/ES a článku 49 směrnice 2004/17/ES. Jelikož se délka odkladné lhůty v jednotlivých členských státech liší, je důležité, aby dotčení uchazeči a zájemci byli informováni i o skutečné lhůtě, kterou mají k zahájení přezkumného řízení.

(8)

Takováto minimální odkladná lhůta by se neměla použít, pokud směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2004/17/ES nevyžadují předchozí zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie, zejména v případech krajní naléhavosti uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. c) směrnice 2004/18/ES nebo čl. 40 odst. 3 písm. d) směrnice 2004/17/ES. V těchto případech stačí stanovit účinná přezkumná řízení po uzavření smlouvy. Obdobně není odkladná lhůta nezbytná, pokud je jediným dotčeným uchazečem uchazeč, kterému byla zakázka zadána, a nejsou žádní dotčení zájemci. V tom případě nezůstává ve výběrovém řízení žádná další osoba, která má zájem na tom, aby obdržela oznámení a mohla využít odkladné lhůty k účinnému přezkumu.

(9)

V případech zakázek založených na rámcové dohodě nebo dynamickém nákupním systému by povinná odkladná lhůta mohla mít dopad na zvýšení účinnosti, které je cílem těchto zadávacích řízení. Členské státy by tedy měly mít možnost namísto zavedení povinné odkladné lhůty stanovit neúčinnost jako účinnou sankci v souladu s články 2d obou směrnic 89/665/EHS a 92/13/EHS pro případy porušení čl. 32 odst. 4 druhého pododstavce druhé odrážky a čl. 33 odst. 5 a 6 směrnice 2004/18/ES a čl. 15 odst. 5 a 6 směrnice 2004/17/ES.

(10)

V případech uvedených v čl. 40 odst. 3 písm. i) směrnice 2004/17/ES nevyžadují zakázky na základě rámcové dohody předchozí zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie. V těchto případech by odkladná lhůta neměla být povinná.

(11)

Pokud členský stát požaduje, aby osoba, která má v úmyslu zahájit přezkumné řízení, o tomto záměru informovala veřejného zadavatele nebo zadavatele, je třeba jasně stanovit, že by tím neměla být dotčena odkladná lhůta ani žádná jiná lhůta pro podání návrhu na přezkum. Pokud dále členský stát požaduje, aby dotyčná osoba nejprve požádala o přezkum veřejného zadavatele nebo zadavatele, je rovněž třeba, aby tato osoba měla k dispozici přiměřenou minimální lhůtu, ve které se může obrátit před uzavřením smlouvy na orgán příslušný k přezkumu, jestliže hodlá odpověď veřejného zadavatele nebo zadavatele napadnout nebo si stěžovat, že jeho odpověď neobdržela.

(12)

Podání návrhu na přezkum krátce před uplynutím minimální odkladné lhůty by nemělo mít za následek, že orgán příslušný k přezkumnému řízení nebude mít nezbytný minimální čas, aby mohl jednat, zejména prodloužit odkladnou lhůtu pro uzavření smlouvy. Proto je nezbytné stanovit nezávislou minimální odkladnou lhůtu, která by neměla skončit dříve, než orgán příslušný k přezkumu o žádosti rozhodne. To by nemělo orgánu příslušnému k přezkumu bránit, aby předběžně posoudil, zda je přezkum jako takový přípustný. Členské státy mohou stanovit, že tato lhůta končí v okamžiku, kdy orgán příslušný k přezkumu rozhodne o použití prozatímních opatření, včetně rozhodnutí o dalším pozastavení uzavření smlouvy, nebo pokud orgán příslušný k přezkumu rozhodne ve věci samé, zejména o žádosti o zrušení protiprávního rozhodnutí.

(13)

Za účelem boje proti protiprávnímu přímému zadávání zakázek, které Soudní dvůr označil za nejzávažnější porušení práva Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek ze strany veřejného zadavatele či zadavatele, by měly být stanoveny účinné, přiměřené a odrazující sankce. Smlouva uzavřená na základě protiprávního přímého zadání zakázky by proto měla být v zásadě považována za neúčinnou. Neúčinnost by neměla být automatická, nýbrž by měla být prohlášena nezávislým orgánem příslušným k přezkumu nebo by měla být výsledkem jeho rozhodnutí.

(14)

Neúčinnost je nejúčinnějším způsobem obnovení hospodářské soutěže a vytvoření nových obchodních příležitostí pro hospodářské subjekty, které byly protiprávně zbaveny možnosti zúčastnit se soutěže. Přímé zadávání ve smyslu této směrnice zahrnuje veškeré zakázky zadané bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie ve smyslu směrnice 2004/18/ES. To odpovídá postupu bez předchozí výzvy k účasti v soutěži ve smyslu směrnice 2004/17/ES.

(15)

Možná zdůvodnění pro přímé zadání ve smyslu této směrnice mohou podle výkladu Soudního dvora zahrnovat odchylky uvedené v článcích 10 až 18 směrnice 2004/18/ES, použití článků 31, 61 nebo 68 směrnice 2004/18/ES, zadání zakázky na služby v souladu s článkem 21 směrnice 2004/18/ES nebo oprávněné zadání zakázky „vnitřnímu subjektu“.

(16)

Totéž platí rovněž pro zakázky, které splňují podmínky na vynětí nebo podléhají zvláštní úpravě v souladu s čl. 5 odst. 2, články 18 až 26, články 29 a 30 nebo článkem 62 směrnice 2004/17/ES, pro případy použití čl. 40 odst. 3 směrnice 2004/17/ES a pro případy zadání zakázky na služby v souladu s článkem 32 směrnice 2004/17/ES.

(17)

Přezkumné řízení by mělo být dostupné přinejmenším každé osobě, která má nebo měla zájem určitou zakázku získat a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda.

(18)

S cílem předcházet závažným protiprávním jednáním v souvislosti s povinností odkladné lhůty a automatickým pozastavením, jež jsou předpokladem pro účinný přezkum, by měly být uplatňovány účinné sankce. Smlouvy uzavřené v rozporu s odkladnou lhůtou nebo automatickým pozastavením by měly být proto považovány v zásadě za neúčinné, jedná-li se zároveň o porušení směrnice 2004/17/ES nebo směrnice 2004/18/ES, pokud tato porušení ovlivnila možnosti uchazeče podávajícího návrh na přezkum získat zakázku.

(19)

V případě jiných porušení formálních požadavků mohou členské státy považovat zásadu neúčinnosti za nevhodnou. V těchto případech by členské státy měly mít možnost stanovit alternativní sankce. Alternativní sankce by měly spočívat pouze v uložení pokut, které by měly být zaplaceny orgánu nezávislému na veřejném zadavateli nebo zadavateli, nebo ve zkrácení doby plnění smlouvy. Podrobná úprava alternativních sankcí a stanovení pravidel pro jejich uplatnění náleží členským státům.

(20)

Touto směrnicí by nemělo být vyloučeno použití přísnějších sankcí podle vnitrostátního práva.

(21)

Cílem, kterého má být dosaženo v případech, kdy členské státy stanoví pravidla zajišťující, že smlouva je považována za neúčinnou, je skutečnost, že práva a závazky smluvních stran by neměly být dále uplatňovány a prováděny. Důsledky toho, že smlouva je považována za neúčinnou, by měly stanovit vnitrostátní právní předpisy. Vnitrostátní právní předpisy proto mohou například stanovit zpětné zrušení všech smluvních závazků (ex tunc) nebo naopak omezit rozsah zrušení na ty závazky, které je třeba ještě splnit (ex nunc). To by nemělo vést k neexistenci důrazných sankcí, pokud závazky vyplývající ze smlouvy již byly zcela nebo téměř zcela splněny. V těchto případech by členské státy měly stanovit také alternativní sankce zohledňující rozsah, v jakém zůstává smlouva, v souladu s vnitrostátním právem, v platnosti. Vnitrostátní právní předpisy obdobně stanoví i důsledky, pokud jde o možné zpětné získání všech částek, které již případně byly vyplaceny, jakož i všech ostatních forem možné náhrady – včetně poskytnutí peněžité náhrady, pokud věcná náhrada není možná.

(22)

Aby však byla zajištěna přiměřenost použitých sankcí, mohou členské státy poskytnout orgánu odpovědnému za přezkumná řízení možnost neohrozit smlouvu nebo uznat některé její dočasné účinky, pokud výjimečné okolnosti v daném případě vyžadují, aby byly zohledněny určité naléhavé důvody související s veřejným zájmem. V těchto případech by namísto toho měly být uplatněny alternativní sankce. Orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na veřejném zadavateli nebo na zadavateli, by měl přezkoumat všechny důležité skutečnosti s cílem zjistit, zda naléhavé důvody související s veřejným zájmem vyžadují, aby byly účinky smlouvy zachovány.

(23)

Ve výjimečných případech je ihned po zrušení zakázky povoleno použití vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce ve smyslu článku 31 směrnice 2004/18/ES nebo čl. 40 odst. 3 směrnice 2004/17/ES. Může-li v těchto případech z technických nebo jiných závažných důvodů zbývající smluvní závazky splnit v této fázi pouze hospodářský subjekt, kterému byla zadána zakázka, může být uplatnění těchto naléhavých důvodů opodstatněné.

(24)

Ekonomické zájmy v souvislosti s účinností zakázky mohou být považovány za naléhavé důvody pouze v případě, kdyby neúčinnost za výjimečných okolností vedla k nepřiměřeným důsledkům. Avšak ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou by neměly představovat naléhavé důvody.

(25)

Potřeba zajistit v průběhu času právní jistotu rozhodnutí přijatých veřejnými zadavateli a zadavateli navíc vyžaduje stanovení přiměřené minimální promlčecí doby pro podání návrhu na přezkum, jehož cílem je prohlášení smlouvy za neúčinnou.

(26)

Aby se zamezilo právní nejistotě, jež může být důsledkem neúčinnosti, měly by členské státy stanovit výjimku z jakéhokoliv zjištění neúčinnosti v případech, kdy se veřejný zadavatel nebo zadavatel domnívá, že přímé zadání jakékoliv zakázky bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie je v souladu se směrnicemi 2004/18/ES a 2004/17/ES přípustné, a kdy uplatnil minimální odkladnou lhůtu umožňující účinná nápravná opatření. Dobrovolné zveřejnění, kterým počíná tato odkladná lhůta, nezakládá rozšíření povinností vyplývajících ze směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2004/17/ES.

(27)

Vzhledem k tomu, že tato směrnice posiluje vnitrostátní přezkumná řízení, zejména v případech protiprávního přímého zadávaní zakázek, měly by být hospodářské subjekty vyzvány k využívání těchto nových systémů. Vymahatelnost neúčinnosti smlouvy je z důvodu právní jistoty omezena určitou lhůtou. Účinnost těchto lhůt by měla být dodržována.

(28)

Posílení účinnosti vnitrostátních přezkumných řízení by mělo přimět dotyčné osoby, aby častěji využívaly možností přezkumu prostřednictvím předběžných postupů před uzavřením smlouvy. Za těchto okolností by se měl systém nápravy znovu zaměřit na závažná porušení práva Společenství v oblasti veřejných zakázek.

(29)

Dobrovolný systém atestací stanovený směrnicí 92/13/EHS, na jehož základě mají zadavatelé možnost nechat při pravidelných přezkumech ověřit, zda jsou jejich postupy při zadávání zakázek v souladu s předpisy, nebyl téměř využíván. Nemůže tedy splnit svůj cíl, kterým je předcházení četným případům porušení práva Společenství v oblasti veřejných zakázek. Naproti tomu povinnost uložená členským státům směrnicí 92/13/EHS týkající se zajištění stálého přístupu k orgánům akreditovaným k tomuto účelu může představovat správní náklady na jejich fungování, které již nejsou vzhledem k chybějící skutečné poptávce ze strany zadavatelů odůvodněné. Z těchto důvodů by se měl systém atestací zrušit.

(30)

Stejně tak nevzbudil u hospodářských subjektů žádný skutečný zájem smírčí mechanismus stanovený směrnicí 92/13/EHS. A to proto, že jednak sám o sobě neumožňuje dospět k závazným předběžným opatřením, která by včas zabránila protiprávnímu uzavření smlouvy, a jednak kvůli své povaze, jež je obtížně slučitelná s dodržováním obzvláště krátkých lhůt pro podání návrhu na přezkum, jehož účelem je přijetí prozatímních opatření a zrušení protiprávních rozhodnutí. Potenciální účinnost smíru byla ještě snížena obtížemi při sestavení úplného a dostatečně obsáhlého seznamu nezávislých smírců z každého členského státu, kteří by byli kdykoli k dispozici a kteří by byli schopni vyřídit žádosti o smír ve velmi krátkých lhůtách. Z těchto důvodů by se měl tento smírčí mechanismus zrušit.

(31)

Komise by měla být oprávněna požádat členské státy o poskytnutí informací o fungování vnitrostátních přezkumných řízení, které jsou přiměřené sledovanému cíli, a zapojit do stanovení rozsahu a povahy těchto informací Poradní výbor pro veřejné zakázky. Pouze poskytnutí těchto informací totiž umožní správně posoudit účinky změn zavedených touto směrnicí po uplynutí delší doby jejího provádění.

(32)

Je třeba, aby Komise přezkoumala pokrok dosažený v členských státech a podala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účinnosti této směrnice do tří let po uplynutí lhůty pro její provedení.

(33)

Opatření nezbytná k provedení směrnic 89/665/EHS a 92/13/EHS by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(34)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zvýšení účinnosti přezkumných řízení týkajících se zadávání zakázek spadajících do oblasti působnosti směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES, nemůže být z výše uvedených důvodů uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, a uznává zejména zásadu procesní autonomie členských států.

(35)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (9) by členské státy měly pro svou potřebu a v zájmu Společenství sestavit vlastní tabulky uvádějící srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními a tyto tabulky zveřejnit.

(36)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem této směrnice je zejména zajistit plné dodržování práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces v souladu s čl. 47 prvním a druhým pododstavcem uvedené listiny.

(37)

Směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

1.

Články 1 a 2 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Oblast působnosti a dostupnost přezkumných řízení

1.   Tato směrnice se vztahuje na zakázky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (10), nejsou-li v souladu s články 10 až 18 uvedené směrnice z její působnosti vyloučeny.

Zakázky ve smyslu této směrnice zahrnují veřejné zakázky, rámcové dohody, koncese na stavební práce a dynamické nákupní systémy.

Pokud jde o zakázky, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2004/18/ES, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí veřejných zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že těmito rozhodnutími bylo porušeno právo Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.

2.   Členské státy zajistí, aby nedocházelo k diskriminaci mezi podniky uplatňujícími nárok na náhradu škody, která jim vznikla v řízení o zadávání veřejné zakázky, v důsledku toho, že tato směrnice rozlišuje mezi vnitrostátními předpisy provádějícími právo Společenství a jinými vnitrostátními předpisy.

3.   Členské státy zajistí, aby bylo přezkumné řízení podle prováděcích pravidel, která mohou členské státy samy stanovit, dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda.

4.   Členské státy mohou požadovat, aby osoba, která má v úmyslu zahájit přezkumné řízení, oznámila veřejnému zadavateli domnělé protiprávní jednání a svůj záměr podat návrh na přezkum, za předpokladu, že tím nebude dotčena odkladná lhůta v souladu s čl. 2a odst. 2 ani žádné jiné lhůty pro podání návrhu na přezkum v souladu s článkem 2c.

5.   Členské státy mohou rovněž požadovat, aby dotyčná osoba podala nejprve návrh na přezkum u veřejného zadavatele. V tom případě členské státy zajistí, aby podání uvedeného návrhu na přezkum vedlo k okamžitému pozastavení možnosti uzavřít smlouvu.

Členské státy rozhodnou o vhodných komunikačních prostředcích, včetně faxu nebo elektronických prostředků, které mají být použity k podání návrhu na přezkum podle prvního pododstavce.

Pozastavení uvedené v prvním pododstavci neskončí před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy veřejný zadavatel zaslal odpověď, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy veřejný zadavatel zaslal odpověď, anebo deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení odpovědi.

Článek 2

Náležitosti přezkumného řízení

1.   Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s přezkumným řízením uvedeným v článku 1 stanovila pravomoci

2.   Pravomoci uvedené v odstavci 1 a v článcích 2d a 2e mohou být rozděleny mezi různé orgány, které jsou z různých hledisek příslušné k přezkumnému řízení.

3.   Jestliže orgán prvního stupně, který je nezávislý na veřejném zadavateli, přezkoumává rozhodnutí o zadání zakázky, zajistí členské státy, aby veřejný zadavatel nemohl uzavřít smlouvu dříve, než orgán příslušný k přezkumu rozhodne o návrhu na předběžné opatření nebo na přezkum. Pozastavení končí nejdříve uplynutím odkladné lhůty podle čl. 2a odst. 2 a čl. 2d odst. 4 a 5.

4.   S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a v čl. 1 odst. 5 nepozastavují přezkumná řízení nutně automaticky zadávací řízení, kterých se týkají.

5.   Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k přezkumnému řízení bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžných opatření pro všechny zájmy, které jím mohou být poškozeny, a veřejný zájem a může rozhodnout, že nepřijme toto opatření, pokud by jeho nevýhody převážily nad výhodami.

Rozhodnutím nevydat předběžné opatření nejsou dotčena jiná práva žadatele.

6.   Členské státy mohou stanovit, že pokud je nárok na náhradu škody uplatňován na základě skutečnosti, že rozhodnutí bylo protiprávní, musí být napadené rozhodnutí nejprve zrušeno orgánem, který je k tomu oprávněn.

7.   S výjimkou případů uvedených v článcích 2d až 2f se účinky výkonu pravomocí uvedených v odstavci 1 tohoto článku na uzavření smlouvy po zadání zakázky řídí vnitrostátním právem.

S výjimkou případu, kdy je třeba rozhodnutí před přiznáním náhrady škody zrušit, může členský stát dále stanovit, že po uzavření smlouvy podle čl. 1 odst. 5, odstavce 3 tohoto článku nebo článků 2a až 2f je pravomoc orgánů příslušných k přezkumnému řízení omezena na přiznání náhrady škody osobám poškozeným protiprávním jednáním.

8.   Členské státy zajistí, aby rozhodnutí učiněná orgány příslušnými k přezkumnému řízení byla účinně vymáhána.

9.   Pokud orgány příslušné k přezkumnému řízení nejsou soudy, musí své rozhodnutí vždy písemně odůvodnit. Navíc musí být v takovém případě přijaty předpisy zajišťující, že domnělé protiprávní opatření orgánu příslušného k přezkumu nebo domnělé vady při výkonu svěřených pravomocí podléhají soudnímu přezkumu nebo přezkumu orgánem, který je soudem ve smyslu článku 234 Smlouvy a který je nezávislý jak na veřejném zadavateli, tak na orgánu příslušném k přezkumu.

Členové tohoto nezávislého orgánu musí být jmenováni a jejich funkční období končit za stejných podmínek, které platí pro soudce, pokud jde o orgán, který je jmenuje, délku funkčního období a odvolání. Alespoň předseda tohoto nezávislého orgánu musí mít stejnou právní a odbornou kvalifikaci jako soudce. Nezávislý orgán přijímá rozhodnutí po vyslechnutí obou stran a tato rozhodnutí jsou právně závazná způsobem stanoveným jednotlivými členskými státy.

2.

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 2a

Odkladná lhůta

1.   Členské státy zajistí, aby osoby uvedené v čl. 1 odst. 3 měly dostatek času na účinný přezkum rozhodnutí o zadání zakázky přijatých veřejnými zadavateli, a to přijetím nezbytných předpisů, které budou v souladu s minimálními podmínkami stanovenými v odstavci 2 tohoto článku a v článku 2c.

2.   K uzavření smlouvy v návaznosti na rozhodnutí o zadání zakázky spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/18/ES nesmí dojít před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, anebo deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o zadání zakázky.

Dotčenými uchazeči se rozumějí uchazeči, kteří nebyli s konečnou platností vyloučeni. Vyloučení má konečnou platnost, pokud jim bylo oznámeno a nezávislý orgán příslušný k přezkumu je považoval za oprávněné, nebo pokud již nemůže být předmětem přezkumného řízení.

Dotčenými zájemci se rozumějí zájemci, kterým veřejný zadavatel neposkytl informace o zamítnutí jejich žádosti před oznámením o rozhodnutí o zadání zakázky dotčeným uchazečům.

K rozhodnutí o zadání zakázky zaslanému každému dotčenému uchazeči a zájemci se připojí

Článek 2b

Výjimky z odkladné lhůty

Členské státy mohou stanovit, že lhůty uvedené v čl. 2a odst. 2 této směrnice se nepoužijí,

Uplatní-li se tato výjimka, zajistí členské státy, že zakázka bude neúčinná v souladu s články 2d a 2f této směrnice, pokud

Článek 2c

Lhůty pro podání návrhu na přezkum

Pokud členský stát stanoví, že návrh na přezkum rozhodnutí veřejného zadavatele přijatého v zadávacím řízení, na které se vztahuje směrnice 2004/18/ES, nebo v souvislosti s ním musí být podán před uplynutím stanovené lhůty, činí tato lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí veřejného zadavatele zasláno uchazeči nebo zájemci, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, alespoň patnáct kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí veřejného zadavatele zasláno uchazeči nebo zájemci, anebo alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí veřejného zadavatele. K rozhodnutí veřejného zadavatele zaslanému každému uchazeči nebo zájemci se připojí shrnutí příslušných důvodů. V případě návrhu na přezkum rozhodnutí uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) této směrnice, která nepodléhají zvláštnímu oznámení, činí lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne zveřejnění daného rozhodnutí.

Článek 2d

Neúčinnost

1.   Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na veřejném zadavateli, považoval smlouvu za neúčinnou nebo aby její neúčinnost byla výsledkem rozhodnutí tohoto orgánu v kterémkoli z těchto případů:

2.   Důsledky považování zakázky za neúčinnou stanoví vnitrostátní právo.

Vnitrostátní právo může stanovit zpětné zrušení všech smluvních závazků, anebo omezit rozsah zrušení na ty závazky, které by bylo třeba ještě splnit. Ve druhém případě členské státy stanoví použití jiných sankcí ve smyslu čl. 2e odst. 2.

3.   Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na veřejném zadavateli, nesmí považovat smlouvu za neúčinnou, i když byla zakázka zadána protiprávně z důvodů uvedených v odstavci 1, pokud tento orgán po posouzení všech důležitých skutečností shledá, že naléhavé důvody související s veřejným zájmem vyžadují zachování účinků smlouvy. V tom případě stanoví členské státy alternativní sankce ve smyslu čl. 2e odst. 2, které se použijí místo toho.

Ekonomický zájem na účinnosti smlouvy může být považován za naléhavý důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by neúčinnost vedla k nepřiměřeným důsledkům.

Avšak ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou by neměly představovat naléhavý důvod související s veřejným zájmem. Ekonomické zájmy přímo spojené se zakázkou zahrnují mimo jiné náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou hospodářského subjektu plnícího zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími z neúčinnosti.

4.   Členské státy stanoví, že se odst. 1 písm. a) této směrnice nepoužije, pokud

5.   Členské státy stanoví, že se odst. 1 písm. c) této směrnice nepoužije, pokud

Článek 2e

Porušení této směrnice a alternativní sankce

1.   Pro případy porušení čl. 1 odst. 5, čl. 2 odst. 3 nebo čl. 2a odst. 2, na něž se nevztahuje čl. 2d odst. 1 písm. b), stanoví členské státy neúčinnost v souladu s čl. 2d odst. 1 až 3 nebo alternativní sankce. Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na veřejném zadavateli, po posouzení všech důležitých skutečností rozhodne, zda by měla být smlouva považována za neúčinnou nebo zda by měly být uplatněny alternativní sankce.

2.   Alternativní sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Alternativní sankce jsou

Členské státy mohou svěřit orgánu příslušnému k přezkumu široké pravomoci s cílem zohlednit všechny významné faktory, včetně závažnosti protiprávního jednání, chování veřejného zadavatele a, v případech uvedených v čl. 2d odst. 2, v jakém rozsahu zůstává smlouva v platnosti.

Uložení náhrady škody nepředstavuje vhodnou sankci pro účely tohoto odstavce.

Článek 2f

Lhůty

1.   Členské státy mohou stanovit, že návrh na přezkum podle čl. 2d odst. 1 je nutno podat

2.   Ve všech ostatních případech, včetně v případě návrhů na přezkum podle čl. 2e odst. 1, určí lhůty pro podání návrhu na přezkum vnitrostátní právo, s výhradou článku 2c.“

3.

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Systém nápravy

1.   Komise může zahájit řízení uvedené v odstavcích 2 až 5, pokud před uzavřením smlouvy dospěje k názoru, že při zadávání veřejných zakázek v oblasti působnosti směrnice 2004/18/ES došlo k závažnému porušení práva Společenství v oblasti zadávání zakázek.

2.   Komise oznámí dotyčnému členskému státu důvody, na základě kterých rozhodla, že došlo k závažnému protiprávnímu jednání, a požádá o nápravu vhodnými prostředky.

3.   Do 21 kalendářních dnů po obdržení oznámení podle odstavce 2 sdělí dotyčný členský stát Komisi

4.   Odůvodnění podle odst. 3 písm. b) se může opírat zejména o skutečnost, že domnělé protiprávní jednání je již předmětem soudního řízení nebo jiného přezkumného řízení podle čl. 2 odst. 9. V tom případě sdělí členský stát Komisi výsledek tohoto řízení, jakmile je znám.

5.   Pokud členský stát podle odst. 3 písm. c) oznámí, že dotyčné zadávací řízení bylo pozastaveno, oznámí tento členský stát Komisi, je-li toto pozastavení ukončeno nebo je-li zahájeno jiné zadávací řízení, které se zcela nebo zčásti týká stejné věci. Toto oznámení potvrdí, že domnělé protiprávní jednání bylo napraveno, nebo odůvodní, proč k nápravě nedošlo.“

4.

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 3a

Obsah oznámení o dobrovolné průhlednosti ex ante

Oznámení uvedené v čl. 2d odst. 4 druhé odrážce, jehož formu Komise přijme poradním postupem podle čl. 3b odst. 2, obsahuje tyto informace:

Článek 3b

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky, zřízený článkem 1 rozhodnutí Rady 71/306/EHS ze dne 26. července 1971 (11) (dále jen ‚výbor‘).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12) s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

5.

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Provedení

1.   Komise může požádat členské státy, po konzultaci s výborem, aby jí poskytly informace o fungování vnitrostátních přezkumných řízení.

2.   Členské státy na ročním základě sdělují Komisi znění všech rozhodnutí, včetně odůvodnění, přijatých orgány příslušnými k přezkumu podle čl. 2d odst. 3.“

6.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

Přezkum

Do 20. prosince 2012 Komise přezkoumá provedení této směrnice a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o její účinnosti, zejména o účinnosti alternativních sankcí a lhůt.“

1.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Oblast působnosti a dostupnost přezkumných řízení

1.   Tato směrnice se vztahuje na zakázky uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (13), nejsou-li v souladu s čl. 5 odst. 2, články 18 až 26, články 29 a 30 nebo článkem 62 uvedené směrnice z její působnosti vyloučeny.

Zakázky podle této směrnice zahrnují zakázky na dodávky, práce a služby, rámcové dohody a dynamické nákupní systémy.

Pokud jde o zakázky, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že tato rozhodnutí porušila právo Společenství v oblasti zadávání zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.

2.   Členské státy zajistí, aby nedocházelo k diskriminaci mezi podniky, jež mohou uplatňovat nárok na náhradu škody, která jim vznikla v řízení o zadávání zakázky, v důsledku toho, že tato směrnice rozlišuje mezi vnitrostátními předpisy provádějícími právo Společenství a jinými vnitrostátními předpisy.

3.   Členské státy zajistí, aby bylo přezkumné řízení podle prováděcích pravidel, která mohou členské státy samy stanovit, dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda.

4.   Členské státy mohou požadovat, aby osoba, která má v úmyslu zahájit přezkumné řízení, oznámila zadavateli domnělé protiprávní jednání a svůj záměr podat návrh na přezkum, za předpokladu, že tím nebude dotčena odkladná lhůta podle čl. 2a odst. 2 ani žádné jiné lhůty pro podání návrhu na přezkum v souladu s článkem 2c.

5.   Členské státy mohou požadovat, aby dotyčná osoba podala nejprve návrh na přezkum u zadavatele. V tom případě členské státy zajistí, aby podání uvedeného návrhu na přezkum vedlo k okamžitému pozastavení možnosti uzavřít smlouvu.

Členské státy rozhodnou o vhodných komunikačních prostředcích, včetně faxu nebo elektronických prostředků, které mají být použity k podání návrhu na přezkum podle prvního pododstavce.

Pozastavení uvedené v prvním pododstavci neskončí před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy zadavatel zaslal odpověď, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, před uplynutím alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy zadavatel zaslal odpověď, anebo deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení odpovědi.

2.

Článek 2 se mění takto:

3.

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 2a

Odkladná lhůta

1.   Členské státy zajistí, aby osoby uvedené v čl. 1 odst. 3 měly dostatek času na účinný přezkum rozhodnutí o zadání zakázky přijatých zadavateli, a to přijetím nezbytných předpisů, které budou v souladu s minimálními podmínkami stanovenými v odstavci 2 tohoto článku a v článku 2c.

2.   K uzavření smlouvy v návaznosti na rozhodnutí o zadání zakázky spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES nesmí dojít před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, anebo deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o zadání zakázky.

Dotčenými uchazeči se rozumějí uchazeči, kteří nebyli s konečnou platností vyloučeni. Vyloučení má konečnou platnost, pokud jim bylo oznámeno a nezávislý orgán příslušný k přezkumu je považoval za oprávněné, nebo pokud již nemůže být předmětem přezkumného řízení.

Dotčenými zájemci se rozumějí zájemci, kterým zadavatel neposkytl informace o zamítnutí jejich žádosti před oznámením o rozhodnutí o zadání zakázky dotčeným uchazečům.

K rozhodnutí o zadání zakázky zaslanému každému dotčenému uchazeči a zájemci se připojí

Článek 2b

Výjimky z odkladné lhůty

Členské státy mohou stanovit, že lhůty uvedené v čl. 2a odst. 2 této směrnice se nepoužijí,

Uplatní-li se tato výjimka, zajistí členské státy, že zakázka bude neúčinná v souladu s články 2d a 2f této směrnice, pokud

Článek 2c

Lhůty pro podání návrhu na přezkum

Pokud členský stát stanoví, že návrh na přezkum rozhodnutí zadavatele přijatého v zadávacím řízení, na které se vztahuje směrnice 2004/17/ES, nebo v souvislosti s ním musí být podán před uplynutím stanovené lhůty, činí tato lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí zadavatele zasláno uchazeči nebo zájemci, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, alespoň patnáct kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí zadavatele zasláno uchazeči nebo zájemci, anebo alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí zadavatele. K rozhodnutí zadavatele zaslanému každému uchazeči nebo zájemci se připojí shrnutí příslušných důvodů. V případě návrhu na přezkum rozhodnutí uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) této směrnice, která nepodléhají zvláštnímu oznámení, činí lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne zveřejnění daného rozhodnutí.

Článek 2d

Neúčinnost

1.   Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na zadavateli, považoval smlouvu za neúčinnou nebo aby její neúčinnost byla výsledkem rozhodnutí tohoto orgánu v kterémkoli z těchto případů:

2.   Důsledky považování zakázky za neúčinnou stanoví vnitrostátní právo.

Vnitrostátní právo může stanovit zpětné zrušení všech smluvních závazků, anebo omezit rozsah zrušení na ty závazky, které by bylo třeba ještě splnit. Ve druhém případě členské státy stanoví použití jiných sankcí ve smyslu čl. 2e odst. 2.

3.   Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na zadavateli, nesmí považovat smlouvu za neúčinnou, i když byla zakázka zadána protiprávně z důvodů uvedených v odstavci 1, pokud tento orgán po posouzení všech důležitých skutečností shledá, že naléhavé důvody související s veřejným zájmem vyžadují zachování účinků smlouvy. V tom případě stanoví členské státy alternativní sankce ve smyslu čl. 2e odst. 2, které se použijí místo toho.

Ekonomický zájem na účinnosti smlouvy může být považován za naléhavý důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by neúčinnost vedla k nepřiměřeným důsledkům.

Avšak ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou by neměly představovat naléhavý důvod související s veřejným zájmem. Ekonomické zájmy přímo spojené se zakázkou zahrnují mimo jiné náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou hospodářského subjektu plnícího zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími z neúčinnosti.

4.   Členské státy stanoví, že se odst. 1 písm. a) této směrnice nepoužije, pokud

5.   Členské státy stanoví, že se odst. 1 písm. c) této směrnice nepoužije, pokud

Článek 2e

Porušení této směrnice a alternativní sankce

1.   Pro případy porušení čl. 1 odst. 5, čl. 2 odst. 3 nebo čl. 2a odst. 2, na něž se nevztahuje čl. 2d odst. 1 písm. b), stanoví členské státy neúčinnost v souladu s čl. 2d odst. 1 až 3 nebo alternativní sankce. Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na zadavateli, po posouzení všech důležitých skutečností rozhodne, zda by měla být smlouva považována za neúčinnou nebo zda by měly být uplatněny alternativní sankce.

2.   Alternativní sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Alternativní sankce jsou

Členské státy mohou svěřit orgánu příslušnému k přezkumu široké pravomoci s cílem zohlednit všechny významné faktory, včetně závažnosti protiprávního jednání, chování zadavatele a, v případech uvedených v čl. 2d odst. 2, v jakém rozsahu zůstává smlouva v platnosti.

Uložení náhrady škody nepředstavuje vhodnou sankci pro účely tohoto odstavce.

Článek 2f

Lhůty

1.   Členské státy mohou stanovit, že návrh na přezkum podle čl. 2d odst. 1 je nutno podat

2.   Ve všech ostatních případech, včetně v případě návrhů na přezkum podle čl. 2e odst. 1, určí lhůty pro podání návrhu na přezkum vnitrostátní právo, s výhradou článku 2c.“

4.

Články 3 až 7 se nahrazují tímto:

„Článek 3a

Obsah oznámení o dobrovolné průhlednosti ex ante

Oznámení uvedené v čl. 2d odst. 4 druhé odrážce, jehož formu Komise přijme poradním postupem podle čl. 3b odst. 2, obsahuje tyto informace:

Článek 3b

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky, zřízený článkem 1 rozhodnutí Rady 71/306/EHS ze dne 26. července 1971 (14) (dále jen ‚výbor‘).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15) s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

5.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Systém nápravy

1.   Komise může zahájit řízení uvedené v odstavcích 2 až 5, pokud před uzavřením smlouvy dospěje k názoru, že při zadávání zakázek v oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES nebo v souvislosti s čl. 27 písm. a) uvedené směrnice v případě zadavatelů, na které se uvedené ustanovení vztahuje, došlo k závažnému porušení práva Společenství v oblasti zadávání zakázek.

2.   Komise oznámí členskému státu a zadavateli důvody, na základě kterých rozhodla, že došlo k závažnému protiprávnímu jednání, a požádá o nápravu vhodnými prostředky.

3.   Do 21 kalendářních dnů po obdržení oznámení podle odstavce 2 sdělí dotyčný členský stát Komisi

4.   Odůvodnění podle odst. 3 písm. b) se může opírat zejména o skutečnost, že domnělé protiprávní jednání je již předmětem soudního řízení nebo jiného přezkumného řízení podle čl. 2 odst. 9. V tom případě sdělí členský stát Komisi výsledek tohoto řízení, jakmile je znám.

5.   Pokud členský stát podle odst. 3 písm. c) oznámí, že dotyčné zadávací řízení bylo pozastaveno, oznámí tento členský stát Komisi, je-li toto pozastavení ukončeno nebo je-li zahájeno jiné zadávací řízení, které se zcela nebo zčásti týká stejné věci. Nové oznámení potvrdí, že domnělé protiprávní jednání bylo napraveno, nebo odůvodní, proč k nápravě nedošlo.“

6.

Články 9 až 12 se nahrazují tímto:

„Článek 12

Provedení

1.   Komise může požádat členské státy, po konzultaci s výborem, aby jí poskytly informace o fungování vnitrostátních přezkumných řízení.

2.   Členské státy na ročním základě sdělují Komisi znění všech rozhodnutí, včetně odůvodnění, přijatých orgány příslušnými k přezkumu podle čl. 2d odst. 3.

Článek 12a

Přezkum

Do 20. prosince 2012 Komise přezkoumá provedení této směrnice a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o její účinnosti, zejména o účinnosti alternativních sankcí a lhůt.“

7.

Příloha se zrušuje.