EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32006D1855

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1855/2006/ES ze dne 12. prosince 2006 , kterým se zavádí program Kultura (2007–2013)

OJ L 372, 27.12.2006, p. 1–11 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Bulgarian: Chapter 16 Volume 003 P. 49 - 59
Special edition in Romanian: Chapter 16 Volume 003 P. 49 - 59
Special edition in Croatian: Chapter 16 Volume 002 P. 74 - 84

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2013; Zrušeno 32013R1295

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2006/1855/oj

27.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 372/1


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1855/2006/ES

ze dne 12. prosince 2006,

kterým se zavádí program Kultura (2007-2013)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 151 odst. 5 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je nezbytné podporovat spolupráci a kulturní výměny za účelem uznání a podpory kulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě, zlepšovat u evropských občanů znalosti jiných evropských kultur, než jsou jejich vlastní, a současně zvyšovat jejich povědomí o společném evropském kulturním dědictví, které sdílejí. Podpora kulturní a jazykové spolupráce a rozmanitosti tak přímým zapojením evropských občanů do procesu integrace přispívá k tomu, že se evropské občanství stává hmatatelnou skutečností.

(2)

Aktivní kulturní politika zaměřená na zachování kulturní rozmanitosti Evropy a podporu jejích společných kulturních prvků a kulturního dědictví může přispět k většímu vnějšímu zviditelnění Evropské unie.

(3)

K tomu, aby občané vyjádřili svou plnou podporu evropské integraci a plně se jí účastnili, je zapotřebí klást větší důraz na jejich společné kulturní hodnoty a kořeny jakožto klíčový prvek jejich identity a jejich příslušnosti ke společnosti založené na svobodě, spravedlnosti, demokracii, respektování lidské důstojnosti a nedotknutelnosti lidské osobnosti, toleranci a solidaritě, při plném respektování Listiny základních práv Evropské unie.

(4)

Je nezbytné, aby odvětví kultury přispívalo k širšímu evropskému politickému vývoji a aby v něm plnilo určitou úlohu. Odvětví kultury jako takové je významným zaměstnavatelem a kromě toho existuje jasná souvislost mezi investicemi do kultury a hospodářským rozvojem, z čehož vyplývá, že je důležité posílit kulturní politiku na regionální, celostátní a evropské úrovni. Proto by mělo být v rámci činností prováděných v souvislosti s lisabonskou strategií posíleno postavení jednotlivých odvětví kulturního průmyslu, neboť odvětví kulturního průmyslu stále více přispívají k evropskému hospodářství.

(5)

Rovněž je nutné podporovat aktivní občanství a posílit boj proti všem formám vyloučení, včetně rasismu a xenofobie. Prostředkem k boji proti sociálnímu vyloučení může být zlepšení přístupu co největšího počtu lidí ke kultuře.

(6)

Článek 3 Smlouvy stanoví, že při všech činnostech uvedených ve zmíněném článku usiluje Společenství o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy.

(7)

Kulturní programy Kaleidoscope, Ariane, Raphael a Kultura 2000, stanovené v rozhodnutích č. 719/96/ES (3), č. 2085/97/ES (4), č. 2228/97/ES (5) a č. 508/2000/ES (6), představovaly významné etapy při provádění činnosti Společenství v oblasti kultury. Zejména díky hodnocení uvedených kulturních programů byly získány značné zkušenosti. V současné době je vhodné činnost Společenství v oblasti kultury zefektivnit a posílit na základě výsledků těchto hodnocení, výsledků konzultace se všemi partnery a výsledků činnosti evropských orgánů z poslední doby. K tomuto účelu je proto vhodné přijmout odpovídající program.

(8)

Evropské orgány se při různých příležitostech vyjádřily k otázkám, které se vztahují k činnosti Společenství v oblasti kultury a k výzvám týkajícím se kulturní spolupráce; zejména Rada v usneseních ze dne 25. června 2002 o novém pracovním plánu evropské spolupráce v oblasti kultury (7) a ze dne 19. prosince 2002 o provádění pracovního plánu evropské spolupráce v oblasti kultury (8) , Evropský parlament v usneseních ze dne 5. září 2001 o kulturní spolupráci v Evropské unii (9), ze dne 28. února 2002 o provádění programu Kultura 2000 (10), ze dne 22. října 2002 o významu a dynamice divadla a divadelních umění v rozšířené Evropě (11) a ze dne 4. září 2003 o odvětvích kulturního průmyslu (12) a dále Výbor regionů ve stanovisku ze dne 9. října 2003 k prodloužení programu Kultura 2000.

(9)

Rada ve výše uvedených usneseních zdůraznila, že na úrovni Společenství je nutné přijmout ke kultuře soudržnější přístup a že zásadním a určujícím pojmem v rámci evropské kulturní spolupráce, jakož i obecnou podmínkou opatření Společenství v oblasti kultury, je evropská přidaná hodnota.

(10)

Aby se tento společný kulturní prostor stal pro obyvatele Evropy skutečností, je důležité posílit nadnárodní mobilitu kulturních činitelů a nadnárodní pohyb uměleckých a kulturních děl a produktů, jakož i podpořit dialog a kulturní výměny.

(11)

Rada ve svých závěrech ze dne 16. listopadu 2004 týkajících se pracovního plánu v oblasti kultury (2005-2006), Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 4. září 2003 o odvětvích kulturního průmyslu a Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku ze dne 28. ledna 2004 k odvětvím kulturního průmyslu v Evropě vyjádřily svůj pohled na nutnost více zohledňovat zvláštní hospodářské a sociální rysy jiných než audiovizuálních odvětví kulturního průmyslu. Kromě toho by měly být v novém programu zohledněny přípravné činnosti související se spoluprací v kulturních otázkách podporované v letech 2002-2004.

(12)

V této souvislosti je třeba se zasadit o širší spolupráci mezi kulturními činiteli tím, že budou nabádáni k vytváření projektů víceleté spolupráce, a tím jim umožnit rozvíjet společné činnosti a podporovat specificky zaměřená opatření se skutečnou evropskou přidanou hodnotou, kulturní události symbolického významu, organizace evropské kulturní spolupráce a analýzy vybraných témat evropského zájmu, jakož i shromažďování a šíření informací a činnosti zaměřené na maximalizaci účinků projektů v oblasti evropské kulturní spolupráce a rozvoje evropské kulturní politiky.

(13)

Podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2007 až 2019 (13) je třeba tento projekt značně finančně podpořit, neboť je Evropanům dobře znám a pomáhá posilovat pocit sounáležitosti ke společnému kulturnímu prostoru. V rámci tohoto projektu by měl být kladen důraz na celoevropskou kulturní spolupráci.

(14)

Měla by být podporována činnost organizací, které pracují ve prospěch evropské kulturní spolupráce a které tak plní úlohu „vyslanců“ evropské kultury, přičemž by se Evropská unie měla opřít o zkušenosti, které získala v rámci rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 792/2004/ES ze dne 21. dubna 2004 o zavedení akčního programu Společenství na podporu subjektů působících v oblasti kultury na evropské úrovni (14).

(15)

Je nezbytné, aby program v souladu se zásadou svobody projevu přispíval k úsilí Evropské unie podporovat udržitelný rozvoj a bojovat proti všem formám diskriminace.

(16)

Země kandidující na přistoupení k Evropské unii a země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, by měly mít možnost účastnit se programů Společenství v souladu s dohodami uzavřenými s těmito zeměmi.

(17)

Evropská rada přijala na svém zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003„Agendu pro západní Balkán: směřování k evropské integraci“, která stanoví, že programy Společenství by měly být otevřeny zemím, které jsou v procesu stabilizace a přidružení, a to na základě rámcových dohod, které mají být podepsány mezi těmito zeměmi a Společenstvím. Pokud si to tyto země přejí, měly by mít možnost se v závislosti na rozpočtových úvahách nebo politických prioritách zúčastnit daného programu nebo využívat formu omezenější spolupráce na základě dodatečných rozpočtových položek a zvláštních postupů, na nichž se dotyčné strany dohodnou.

(18)

Program by měl být rovněž otevřen spolupráci s jinými třetími zeměmi, které se Společenstvím podepsaly dohody obsahující ustanovení týkající se kultury, v souladu s postupy, jež je třeba stanovit.

(19)

Má-li se zvýšit přidaná hodnota činnosti Společenství, je nutné zajistit součinnost a doplňkovost akcí prováděných v rámci tohoto rozhodnutí a ostatních příslušných politik, akcí a nástrojů Společenství podle čl. 151 odst. 4 Smlouvy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat styčným bodům opatření Společenství v oblasti kultury a v oblasti vzdělávání a akcím, jež podporují výměny osvědčených postupů a užší spolupráci na evropské úrovni.

(20)

Pokud jde o provádění podpory Společenství, měla by se brát v úvahu zvláštní povaha odvětví kultury v Evropě, a zejména by se mělo dbát na to, aby se co nejvíce zjednodušily správní a finanční postupy a přizpůsobily se sledovaným cílům, jakož i zkušenostem a vývoji v odvětví kultury.

(21)

Komise, členské státy a kulturní kontaktní místa by měly podporovat účast menších subjektů na projektech víceleté spolupráce a organizování činností zaměřených na sdružování možných partnerů projektů.

(22)

Program by měl spojovat specifické schopnosti a odborné znalosti kulturních subjektů z celé Evropy. V případě potřeby by měla Komise a členské státy přijmout opatření s cílem řešit nízkou účast kulturních subjektů v jednotlivých členských státech nebo zúčastněných zemích.

(23)

V rámci spolupráce mezi Komisí a členskými státy je žádoucí zajistit stálé sledování a hodnocení programu, aby se mohly provádět úpravy, zejména úpravy v rámci priorit při provádění opatření. Hodnocení by mělo zahrnovat vnější hodnocení prováděné nezávislými a nestrannými subjekty.

(24)

Postupy pro sledování a hodnocení programu by měly využívat cíle a ukazatele, které jsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, důležité a termínované.

(25)

Měla by být provedena vhodná opatření, aby se předešlo nesrovnalostem a podvodům a aby byly ztracené, neoprávněně vyplacené nebo použité finanční prostředky získány zpět.

(26)

Je vhodné zavést jednotný nástroj pro financování a programování kulturní spolupráce nazvaný „program Kultura“ na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

(27)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (15).

(28)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (16).

(29)

Opatření nezbytná k finančnímu provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25 června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (17) (dále jen „finanční nařízení“), a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (18).

(30)

Akce Společenství doplňuje celostátní nebo regionální opatření prováděná v oblasti kulturní spolupráce. Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž podpory evropského kulturního prostoru založeného na společném kulturním dědictví (nadnárodní mobilita kulturních činitelů v Evropě, nadnárodní pohyb uměleckých děl a kulturních a uměleckých produktů a dialog mezi kulturami), nemůže být z důvodu jejich nadnárodní povahy uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu nebo účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(31)

Měla by se přijmout přechodná ustanovení s cílem zajistit hladký přechod mezi programy stanovenými rozhodnutími č. 508/2000/ES a č. 792/2004/ES na jedné straně a programem stanoveným tímto rozhodnutím na straně druhé,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Zavedení a doba trvání

1.   Tímto rozhodnutím se zavádí program Kultura, jednotný víceletý program opatření Společenství v oblasti kultury otevřený všem kulturním odvětvím a všem kategoriím kulturních subjektů (dále jen „program“).

2.   Program se provádí v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Článek 2

Rozpočet

1.   Finanční krytí na provádění programu v období uvedeném v článku 1 se stanoví na 400 milionů EUR.

2.   Roční rozpočtové položky schválí rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 3

Cíle

1.   Obecným cílem programu je posílit kulturní prostor sdílený Evropany a založený na společném kulturním dědictví prostřednictvím rozvoje kulturní spolupráce mezi tvůrci, kulturními činiteli a kulturními institucemi zemí účastnících se programu s cílem podpořit utváření evropského občanství. Program umožňuje účast jiných než audiovizuálních odvětví kulturního průmyslu, zejména malých kulturních podniků, pokud tato odvětví vyvíjejí nevýdělečnou kulturní činnost.

2.   Zvláštní cíle programu jsou

a)

posilovat nadnárodní mobilitu kulturních činitelů;

b)

podporovat nadnárodní pohyb kulturních a uměleckých děl a produktů;

c)

podporovat dialog mezi kulturami.

Článek 4

Oblasti činnosti

1.   Cílů programu se dosahuje prováděním následujících opatření popsaných v příloze:

a)

podpora pro kulturní akce, a to:

projekty víceleté spolupráce,

opatření týkající se spolupráce,

zvláštní akce;

b)

podpora pro subjekty působící v oblasti kultury na evropské úrovni;

c)

podpora analytických prací, shromažďování a šíření informací a činností zaměřených na maximalizaci účinku projektů v oblasti evropské kulturní spolupráce a rozvoje evropské kulturní politiky.

2.   Tato opatření se provádějí v souladu s přílohou.

Článek 5

Ustanovení týkající se třetích zemí

1.   Program je otevřený účasti těchto zemí:

a)

zemí ESVO, které jsou členy EHP, v souladu s ustanoveními Dohody o EHP;

b)

kandidátských zemí, které využívají předvstupní strategie pro přistoupení k Unii v souladu s obecnými zásadami, podmínkami a postupy pro účast těchto zemí na programech Společenství, stanovenými v rámcových dohodách;

c)

zemí západního Balkánu v souladu s postupy stanovenými s těmito zeměmi v návaznosti na rámcové dohody o jejich účasti na programech Společenství.

Země uvedené v tomto odstavci se plně účastní programu, jsou-li splněny požadované podmínky a zaplaceny dodatečné rozpočtové položky.

2.   Na základě dodatečných rozpočtových položek a zvláštních postupů, které se stanoví, je program rovněž otevřený spolupráci s jinými třetími zeměmi, jež uzavřely se Společenstvím dohody o přidružení nebo o spolupráci obsahující ustanovení o kultuře.

Země západního Balkánu uvedené v odst. 1 písm. c), které si nepřejí využít výhod plné účasti na programu, mohou získat prospěch ze spolupráce na programu za podmínek stanovených v tomto odstavci.

Článek 6

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

Program umožňuje společnou činnost s mezinárodními organizacemi působícími v oblasti kultury, jako jsou UNESCO nebo Rada Evropy, na základě společných příspěvků a v souladu s pravidly platnými v jednotlivých institucích nebo organizacích pro provádění opatření uvedených v článku 4.

Článek 7

Doplňkovost s jinými nástroji Společenství

Komise zajistí propojení mezi programem a jinými nástroji Společenství, zejména opatřeními přijatými v rámci strukturálních fondů a opatřeními v oblastech vzdělávání, odborné přípravy, výzkumu, informační společnosti, občanství, mládeže, sportu, jazyků, sociálního začlenění, vnějších vztahů EU a boje proti všem formám diskriminace.

Článek 8

Provedení

1.   Komise provádí akce Společenství, která jsou předmětem tohoto programu, v souladu s přílohou.

2.   Postupem podle čl. 9 odst. 2 se přijímají tato opatření:

a)

roční pracovní plán včetně priorit, kritérií výběru a postupů;

b)

roční rozpočet a rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé akce programu;

c)

postupy pro sledování a hodnocení programu;

d)

finanční podpora, která má být poskytnuta Společenstvím podle čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážky: částky, doba trvání, rozdělení a příjemci.

3.   Veškerá ostatní opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí se přijímají postupem podle čl. 9 odst. 3.

Článek 9

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 10

Kulturní kontaktní místa

1.   Kulturní kontaktní místa ve smyslu oddílu I bodu 3.1 přílohy působí jako prováděcí subjekty pro šíření informací o programu na vnitrostátní úrovni, s ohledem na čl. 54 odst. 2 písm. c) a odst. 3 finančního nařízení.

2.   Kulturní kontaktní místa musí splňovat tato kritéria:

a)

disponovat dostatečným počtem pracovníků s odbornými a jazykovými schopnostmi, které jsou nutné pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce,

b)

disponovat vhodnou infrastrukturou, zejména pokud se týká informačních a komunikačních technologií,

c)

působit ve správním rámci, který jim umožňuje úspěšné plnění úkolů a vylučuje jakýkoliv střet zájmů.

Článek 11

Finanční ustanovení

1.   Finanční podpora má formu grantů přidělovaných právnickým osobám. Podle čl. 114 odst. 1 finančního nařízení mohou být v některých případech granty přiděleny fyzickým osobám. Komise může rovněž fyzickým nebo právnickým osobám udělit ceny za akce nebo projekty provedené v rámci programu. V závislosti na povaze akce může být povoleno paušální financování nebo uplatnění sazeb jednotkových nákladů.

2.   Komise může podle charakteristiky příjemců a povahy akcí rozhodnout, zda je lze osvobodit od ověřování odborné způsobilosti a kvalifikace, které jsou vyžadovány k uskutečnění navrhované akce nebo pracovního programu.

3.   Granty nebo ceny mohou být uděleny na konkrétní činnosti v rámci projektu evropských hlavních měst kultury jmenovaných v souladu s rozhodnutím č. 1419/1999/ES.

Článek 12

Příspěvek k jiným cílům Společenství

Program přispívá k posílení průřezových cílů Evropského společenství zejména tím, že

a)

prosazuje základní zásadu svobody projevu;

b)

podporuje lepší povědomí významu přispívání k trvalému rozvoji;

c)

usiluje o prosazování vzájemného porozumění a tolerance v rámci Evropské unie;

d)

přispívá k odstranění veškeré diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo světovém názoru, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

Zvláštní pozornost je věnována soudržnosti a doplňkovosti programu s politikami Společenství v oblasti kulturní spolupráce se třetími zeměmi.

Článek 13

Sledování a hodnocení

1.   Komise zajišťuje pravidelné sledování programu ve vztahu k jeho cílům. Výsledky procesu sledování a hodnocení se berou v úvahu při provádění programu.

Sledování zahrnuje zejména vypracování zpráv uvedených v odst. 3 písm. a) a c).

Zvláštní cíle programu mohou být na základě výsledků zpráv o sledování přezkoumány postupem podle článku 251 Smlouvy.

2.   Komise zajistí pravidelné vnější a nezávislé hodnocení programu.

3.   Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

a)

do 31. prosince 2010 prozatímní hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních hlediscích provádění programu;

b)

do 31. prosince 2011 sdělení o pokračování programu;

c)

do 31. prosince 2015 následnou hodnotící zprávu.

Článek 14

Přechodná ustanovení

Akce zahájené před 31. prosincem 2006 na základě rozhodnutí č. 508/2000/ES nebo č. 792/2004/ES se nadále až do svého ukončení řídí uvedenými rozhodnutími.

Výbor zřízený článkem 5 rozhodnutí č. 508/2000/ES se nahrazuje výborem uvedeným v článku 9 tohoto rozhodnutí.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 12. prosince 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

M. PEKKARINEN


(1)  Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 65.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005 (Úř. věst. C 272 E, 9.11.2006, s. 233), společný postoj Rady ze dne 18. července 2006 (Úř. věst. C 238 E, 3.10.2006, s. 18), postoj Evropského parlamentu ze dne 24. října 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. prosince 2006.

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 719/96/ES ze dne 29. března 1996 o zavedení programu pro podporu umělecké a kulturní činnosti evropského rozměru (Kaleidoscope) (Úř. věst. L 99, 20.4.1996, s. 20). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 477/1999/ES (Úř. věst. L 57, 5.3.1999, s. 2).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2085/97/ES ze dne 6. října 1997 o podpůrném programu pro oblast knih a četby včetně překladů (Ariane) (Úř. věst. L 291, 24.10.1997, s. 26). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 476/1999/ES (Úř. věst. L 57, 5.3.1999, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2228/97/ES ze dne 13. října 1997 o akčním programu Společenství v oblasti kulturního dědictví (program Raphael) (Úř. věst. L 305, 8.11.1997, s. 31). Rozhodnutí zrušeno rozhodnutím č. 508/2000/ES (Úř. věst. L 63, 10.3.2000, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 508/2000/ES ze dne 14. února 2000 o programu Kultura 2000 (Úř. věst. L 63, 10.3.2000, s. 1). Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1).

(7)  Úř. věst. C 162, 6.7.2002, s. 5.

(8)  Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 5.

(9)  Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 142.

(10)  Úř. věst. C 293 E, 28.11.2002, s. 105.

(11)  Úř. věst. C 300 E, 11.12.2003, s. 156.

(12)  Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 459.

(13)  Úř. věst. L 304, 3.11.2006, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 40.

(15)  Úř. věst. C 248, 16.9.2006, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(17)  Úř. věst. L 357, 16.9.2002,s. 1.

(18)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006, s. 3).


PŘÍLOHA

I.   POPIS ČINNOSTÍ A AKCÍ

1.   První oblast: podpora pro kulturní akce

1.1   Projekty víceleté spolupráce

Program podporuje dlouhodobé a strukturované projekty kulturní spolupráce s cílem spojovat konkrétní schopnosti a odborné znalosti kulturních subjektů z celé Evropy. Účelem této podpory je pomoci těmto projektům spolupráce v počátcích jejich činnosti a ve fázi vytváření vlastní struktury nebo ve fázi jejich zeměpisného rozšíření. Záměrem je vést tyto projekty k tomu, aby si vytvořily trvalé základy a aby dosáhly finanční nezávislosti.

Na každém projektu spolupráce se musí podílet nejméně šest subjektů ze šesti různých zemí účastnících se programu. Jeho účelem je sdružovat různé subjekty z jednoho nebo více odvětví pro různé víceleté činnosti, které se mohou týkat jednoho odvětví nebo být průřezové povahy, avšak musí sledovat společný cíl.

Úkolem každého projektu spolupráce je uskutečňovat řadu strukturovaných víceletých kulturních činností. Tyto činnosti musejí probíhat po celou dobu financování ze strany Společenství. Musí sledovat alespoň dva ze tří zvláštních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2. Přednost budou mít ty projekty spolupráce, které chtějí rozvíjet činnosti splňující všechny tři zvláštní cíle uvedené v daném článku.

Projekty spolupráce se vybírají na základě výzev k předkládání návrhů podle finančního nařízení. V této souvislosti se výběr provádí mimo jiné na základě uznaných odborných znalostí spoluorganizátorů v jejich oboru činnosti a jejich schopnosti zabezpečit finančně a provozně navrhované činnosti, na základě kvality těchto činností a na základě toho, do jaké míry jsou v souladu s obecným cílem a zvláštními cíli programu uvedenými v článku 3.

Projekty spolupráce musí být založeny na dohodě o spolupráci, tj. na společném dokumentu, který má právní formu v některé ze zúčastněných zemí a který je podepsán všemi spoluorganizátory.

Podpora Společenství nesmí přesáhnout 50 % rozpočtu projektu a je postupně snižována. Nesmí být vyšší než 500 000 EUR ročně na všechny činnosti projektů spolupráce. Tato podpora se poskytuje na dobu tří až pěti let.

Na tento druh podpory se pro ilustraci věnuje přibližně 32 % celkového rozpočtu přiděleného programu.

1.2   Opatření týkající se spolupráce

Program podporuje akce kulturní spolupráce odvětvové nebo průřezové povahy mezi evropskými subjekty. Upřednostňuje se tvořivost a inovace. Zvláště jsou podporovány akce, které se soustřeďují na hledání způsobů spolupráce s cílem jejich dlouhodobého rozvoje.

Každá akce musí navržena a uskutečňována v rámci partnerství s nejméně třemi kulturními subjekty ze tří různých zúčastněných zemí, ať už se jedná o subjekty z jednoho nebo více odvětví či nikoliv.

Akce se vybírají na základě výzev k předkládání návrhů podle finančního nařízení. V této souvislosti se výběr provádí mimo jiné na základě uznaných odborných znalostí spoluorganizátorů a jejich schopnosti zabezpečit finančně a provozně navrhované činnosti, na základě kvality těchto činností a na základě toho, do jaké míry jsou v souladu s obecným cílem a zvláštními cíli programu uvedenými v článku 3.

Podpora Společenství nesmí přesáhnout 50 % rozpočtu projektu. Nesmí být nižší než 50 000 EUR a vyšší než 200 000 EUR. Tato podpora se poskytuje nejvýše po dobu 24 měsíců.

Podmínky stanovené pro tuto akci týkající se minimálního počtu subjektů nutného k předložení projektů i minimální a maximální částky podpory Společenství mohou být upraveny za účelem zohlednění zvláštních podmínek literárního překladu.

Na tento druh podpory se pro ilustraci věnuje přibližně 29 % celkového rozpočtu přiděleného programu.

1.3   Zvláštní akce

Program podporuje rovněž zvláštní akce. Tyto akce jsou zvláštní v tom, že by měly být značného rozměru a rozsahu, měly by směřovat k významným zájmům obyvatel Evropy a měla by pomoci zvýšit jejich vnímání přináležitosti ke stejnému společenství a jejich povědomí o kulturní rozmanitosti členských států a měly by přispět k dialogu mezi kulturami a mezi národy Musejí se vztahovat alespoň na dva ze tří zvláštních cílů uvedených v článku 3.

Tyto zvláštní akce rovněž přispívají ke zviditelnění činnosti Společenství v oblasti kultury, jak uvnitř Evropské unie, tak mimo ni. Zároveň přispívají k lepšímu poznání bohatství a rozmanitosti evropské kultury.

Významná podpora bude poskytnuta projektu „Evropská hlavní města kultury“ s cílem napomoci provádění opatření zaměřených na zviditelnění Evropy a celoevropské kulturní spolupráce.

Zvláštní akce mohou mimo jiné zahrnovat udílení cen, které zviditelňují umělce, díla nebo kulturní či umělecké počiny, uvádí je ve známost za státními hranicemi a podporují tak mobilitu a výměny.

V této souvislosti lze rovněž poskytnout podporu spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 a v článku 6.

Výše uvedené příklady nepředstavují vyčerpávající seznam opatření, kterým by podpora v rámci této podoblasti programu mohla být poskytnuta.

Pravidla výběrového řízení pro zvláštní akce závisí na dotyčné akci. Financování se poskytuje na základě výzev k předkládání návrhů a nabídkových řízení, s výjimkou případů uvedených v článcích 54 a 168 finančního nařízení. Přihlíží se rovněž k tomu, jak každá akce naplňuje obecný cíl a zvláštní cíle programu uvedené v článku 3 tohoto rozhodnutí.

Podpora Společenství nesmí přesáhnout 60 % rozpočtu projektu.

Na tento druh podpory se pro ilustraci věnuje přibližně 16 % celkového rozpočtu přiděleného programu.

2.   Druhá oblast: Podpora pro subjekty působící v oblasti kultury na evropské úrovni

Tento druh podpory má formu grantu na provozní náklady určeného ke spolufinancování výdajů spojených se stálým pracovním programem subjektu, jenž sleduje cíl obecného evropského zájmu v oblasti kultury nebo cíl stanovený v politice Unie v této oblasti.

Přijmou se opatření k tomu, aby tyto granty byly poskytovány na základě každoročních výzev k předkládání návrhů.

Na tuto oblast se pro ilustraci věnuje přibližně 10 % celkového rozpočtu přiděleného na daný program.

Podporu lze poskytnout subjektům podílejícím se na kulturní spolupráci jedním nebo více z těchto způsobů:

zajišťováním zastoupení na úrovni Společenství,

shromažďováním nebo šířením informací pro usnadnění kulturní spolupráce v rámci celého Evropského společenství,

vytvářením sítí na evropské úrovni pro subjekty působící v oblasti kultury,

účastí na projektech kulturní spolupráce nebo působením jakožto vyslanců evropské kultury.

Tyto subjekty musí mít skutečný evropský rozměr. V tomto ohledu musí své činnosti vykonávat na evropské úrovni, samy nebo ve formě různých koordinovaných sdružení, a jejich struktura (zapsaní členové) a činnosti musí mít potenciální vliv na úrovni Evropské unie nebo pokrývat alespoň sedm evropských zemí.

Tato oblast je přístupná subjektům podporovaným v rámci části 2 přílohy I rozhodnutí č. 792/2004/ES a rovněž všem ostatním subjektům působícím v oblasti kultury na evropské úrovni, pokud plní cíle stanovené v článku 3 tohoto rozhodnutí a splňují podmínky tohoto rozhodnutí.

Příjemci těchto grantů na provozní náklady jsou vybíráni na základě výzvy k předkládání návrhů. Vychází se přitom z porovnání pracovního programu subjektů s zvláštními cíli uvedenými v článku 3.

Výše grantu na provozní náklady poskytnutého v rámci této oblasti nesmí přesáhnout 80 % přípustných výdajů subjektu na rok, pro který je grant poskytnut.

3.   Třetí oblast: Podpora analytických prací, shromažďování a šíření informací a maximalizace účinku projektů v oblasti kulturní spolupráce

Na tuto oblast se pro ilustraci věnuje přibližně 5 % celkového rozpočtu z přiděleného na daný program.

3.1   Podpora kulturních kontaktních míst

Za účelem cíleného a účinného šíření praktických informací o programu přímo na místě se stanoví podpora pro kulturní kontaktní místa. Tyto subjekty, působící na vnitrostátní úrovni, jsou zřizovány na základě dobrovolnosti v souladu s článkem 39 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

Kulturní kontaktní místa mají za úkol

propagovat program;

usnadňovat přístup k programu a podporovat k účasti na jeho činnostech co nejvíce odborníků a subjektů z oblasti kultury prostřednictvím účinného šíření informací a rozvoje vhodných iniciativ vedoucích k vytváření vlastních kontaktních sítí;

zajišťovat účinné propojení s různými institucemi podporujícími odvětví kultury v členských státech, a tím přispívat k doplňkovosti mezi opatřeními přijatými v rámci programu a vnitrostátními podpůrnými opatřeními;

případně poskytovat informace o dalších programech Společenství, které jsou otevřeny pro kulturní projekty.

3.2   Podpora analytických prací v oblasti kulturní spolupráce

Program podporuje provádění studií a analytických prací v oblasti evropské kulturní spolupráce a rozvoje evropské kulturní politiky. Cílem této podpory je zvýšit objem a kvalitu informací a údajů za účelem získání srovnávacích údajů a analýz o kulturní spolupráci na evropské úrovni, zejména s ohledem na mobilitu tvůrců a kulturních činitelů, pohyb uměleckých děl a uměleckých a kulturních produktů a dialog mezi kulturami.

V rámci této oblasti lze podpořit studie a analytické práce, které přispívají k obohacení poznatků o jevu celoevropské kulturní spolupráce a k vytváření příznivého prostředí pro její rozvoj. Podporovány jsou zejména projekty zaměřené na shromažďování a analýzu statistických údajů.

3.3   Podpora shromažďování a šíření informací a maximalizace účinku projektů v oblasti kulturní spolupráce

Program podporuje shromažďování a šíření informací a činnosti zaměřené na maximalizaci účinku projektů prostřednictvím rozvoje internetového nástroje zaměřeného na potřeby kulturních pracovníků v oblasti celoevropské kulturní spolupráce.

Tento nástroj by měl umožnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů a šíření informací týkajících se programu, jakož i celoevropské kulturní spolupráce v širším slova smyslu.

II.   ŘÍZENÍ PROGRAMU

Finanční příděl programu může rovněž pokrývat výdaje týkající se přípravných, sledovacích, kontrolních, auditních a hodnotících činností, které jsou bezprostředně důležité pro řízení programu a plnění jeho cílů, zejména studií, jednání, informačních a publikačních akcí, výdajů souvisejících s počítačovými sítěmi zaměřenými na výměnu informací, jakož i všech ostatních výdajů na technickou a správní pomoc, kterou Komise případně využije k řízení programu.

III.   KONTROLY A AUDITY

Pro projekty vybrané postupem podle čl. 11 odst. 2 bude vytvořen systém namátkových kontrol.

Příjemce grantu uchovává pro potřebu Komise veškeré doklady o uskutečněných výdajích po dobu pěti let ode dne poslední platby. Zajistí, aby byly Komisi v případě potřeby poskytnuty doklady, které uchovávají jeho partneři nebo členové.

Komise může nechat provést audit využití grantu, který provedou buď přímo její zaměstnanci, nebo jiný kvalifikovaný vnější subjekt podle jejího výběru. Tyto audity lze provádět po celou dobu trvání smlouvy a po dobu pěti let ode dne vyplacení zůstatku z grantu. Výsledky auditu mohou případně vést Komisi k tomu, že bude požadovat vrácení vyplacených částek.

Zaměstnanci Komise a vnější osoby pověřené Komisí mají zaručen odpovídající přístup do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, jež jsou potřeba k provádění auditů.

Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mají stejná práva jako Komise, zejména právo na přístup.

Za účelem ochrany finančních zájmů Společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem je Komise oprávněna v rámci tohoto programu provádět kontroly a inspekce na místě v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (1). V případě potřeby provede šetření OLAF na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 (2).

IV.   INFORMACE, KOMUNIKACE A ČINNOST ZAMĚŘENÁ NA MAXIMALIZACI ÚČINKU PROJEKTŮ

1.   Komise

Komise může organizovat semináře, konference nebo setkání s cílem usnadnit provádění programu a může vykonávat informační, publikační, propagační a jiné činnosti zaměřené na maximalizaci účinku projektů, jakož i sledování a hodnocení programu. Takové činnosti mohou být financovány pomocí grantů nebo prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, nebo mohou být organizovány a financovány přímo Komisí.

2.   Kontaktní místa

Komise a členské státy dobrovolně organizují a zlepšují vzájemnou výměnu informací užitečných pro provádění programu prostřednictvím kulturních kontaktních míst působících na vnitrostátní úrovni jako prováděcí subjekty podle čl. 54 odst. 2 písm. c) a odst. 3 finančního nařízení.

3.   Členské státy

Aniž je dotčen článek 87 Smlouvy, mohou členské státy v případě potřeby zavést plány na podporu individuální mobility kulturních činitelů, aby se tak vyřešila jejich nízká účast na programu. Tato podpora se může uskutečnit formou cestovních grantů pro kulturní subjekty, které by usnadnily přípravnou fázi nadnárodních kulturních projektů.

V.   ROZDĚLENÍ CELKOVÉHO ROZPOČTU

Rozdělení ročního rozpočtu programu

 

Procento rozpočtu

Oblast 1 (podpora pro kulturní akce)

Přibližně 77 %

projekty víceleté spolupráce

Přibližně 32 %

opatření týkající se spolupráce

Přibližně 29 %

zvláštní akce

Přibližně 16 %

Oblast 2 (podpora pro subjekty působící v oblasti kultury na evropské úrovni)

Přibližně 10 %

Oblast 3 (podpora analytických prací, shromažďování a šíření informací)

Přibližně 5 %

Provozní výdaje celkem

Přibližně 92 %

Řízení programu

Přibližně 8 %

Uvedené procentní hodnoty jsou pouze orientační a mohou být změněny výborem uvedeným v článku 9 postupem podle čl. 9 odst. 2.


(1)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(2)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.


Top