a)

Mezinárodní přihlášku může přihlašovatel podat podle své volby buď přímo u mezinárodního úřadu, nebo prostřednictvím úřadu smluvní strany přihlašovatele.

b)

Bez ohledu na písmeno a) může každá smluvní strana prohlášením oznámit generálnímu řediteli, že mezinárodní přihlášku nelze podat prostřednictvím jejího úřadu.

i)

žádost o mezinárodní zápis podle tohoto aktu;

ii)

předepsané údaje týkající se přihlašovatele;

iii)

předepsaný počet vyhotovení vyobrazení nebo, podle volby přihlašovatele, více různých vyobrazení průmyslového vzoru, který je předmětem mezinárodní přihlášky, předložených předepsaným způsobem; pokud je ovšem průmyslový vzor dvojrozměrný a je podána žádost o odklad zveřejnění podle odstavce 5, může být k mezinárodní přihlášce místo vyobrazení přiložen předepsaný počet vzorků průmyslového vzoru;

iv)

předepsané označení výrobku nebo výrobků, které představují průmyslový vzor nebo ve vztahu k nimž má být průmyslový vzor užíván;

v)

označení určených smluvních stran;

vi)

předepsané poplatky;

vii)

ostatní předepsané náležitosti.

a)

Každá smluvní strana, jejíž úřad je průzkumovým úřadem a jejíž právo v době, kdy se stala stranou tohoto aktu, vyžaduje, aby přihláška pro udělení ochrany průmyslového vzoru obsahovala kteroukoli z položek uvedených v písmenu b) za účelem uznání dne podání podle dotyčného práva, může tyto položky prohlášením oznámit generálnímu řediteli.

b)

Položky, které mohou být oznámeny podle písmene a), jsou tyto:

c)

Pokud mezinárodní přihláška obsahuje určení smluvní strany, která učinila oznámení podle písmene a), musí rovněž obsahovat v předepsané podobě veškeré položky, které byly oznámeny.

a)

Mezinárodní přihláška může obsahovat prohlášení, kterým se uplatňuje podle článku 4 Pařížské úmluvy právo přednosti z jedné nebo více starších přihlášek podaných v kterékoli nebo pro kteroukoli zemi, která je stranou Pařížské úmluvy, nebo kteréhokoli člena Světové obchodní organizace.

b)

Prováděcí řád může stanovit, že prohlášení podle písmene a) může být učiněno po podání mezinárodní přihlášky. V tom případě stanoví prováděcí řád nejzazší lhůtu, kdy může být prohlášení učiněno.

a)

Pokud přihlašovatel nevyhoví výzvě v předepsané lhůtě, považuje se mezinárodní přihláška s výhradou písmene b) za vzatou zpět.

b)

V případě nedostatku vztahujícího se k čl. 5 odst. 2 nebo ke zvláštnímu požadavku oznámenému smluvní stranou generálnímu řediteli v souladu s prováděcím řádem, pokud přihlašovatel nevyhoví výzvě ve stanovené lhůtě, považuje se mezinárodní přihláška za přihlášku, která neobsahuje určení této smluvní strany.

a)

S výhradou písmene b) je dnem mezinárodního zápisu den podání mezinárodní přihlášky.

b)

Pokud má mezinárodní přihláška ke dni obdržení mezinárodním úřadem nedostatek vztahující se k čl. 5 odst. 2, je dnem mezinárodního zápisu den, kdy mezinárodní úřad obdrží odstranění tohoto nedostatku, nebo den podání mezinárodní přihlášky, podle toho, co nastane později.

a)

Mezinárodní úřad zveřejňuje mezinárodní zápis. Toto zveřejnění se považuje za dostatečné zveřejnění ve všech smluvních stranách a od vlastníka se nemůže požadovat žádné další zveřejnění.

b)

Mezinárodní úřad zašle kopii zveřejnění mezinárodního zápisu všem určeným úřadům.

a)

Mezinárodní úřad zašle ihned po provedení zápisu kopii mezinárodního zápisu společně se všemi příslušnými vyjádřeními, dokumenty nebo vzorky připojenými k mezinárodní přihlášce každému úřadu, který oznámil mezinárodnímu úřadu, že si přeje, aby mu byla zaslána kopie, a který byl určen v mezinárodní přihlášce.

b)

Do zveřejnění mezinárodního zápisu mezinárodním úřadem drží úřad v tajnosti každý mezinárodní zápis, jehož kopie mu byla zaslána mezinárodním úřadem, a může použít tuto kopii jen pro účely průzkumu mezinárodního zápisu a přihlášek pro ochranu průmyslových vzorů podaných ve smluvní straně nebo pro smluvní stranu, pro kterou je úřad příslušný. Nesmí zejména vyzradit obsah žádného mezinárodního zápisu žádné osobě mimo úřad s výjimkou vlastníka daného mezinárodního zápisu, kromě pro účely správního nebo soudního řízení zahrnujícího spor o oprávnění k podání mezinárodní přihlášky, na níž je mezinárodní zápis založen. V případě takového správního nebo soudního řízení může být obsah mezinárodního zápisu zpřístupněn pouze důvěrně stranám řízení, které jsou povinny utajení zachovat.

a)

Pokud právo smluvní strany umožňuje odklad zveřejnění průmyslového vzoru na dobu kratší, než je předepsaná doba, oznámí smluvní strana přípustnou dobu odkladu prohlášením generálními řediteli.

b)

Pokud právo smluvní strany neumožňuje odklad zveřejnění průmyslového vzoru, oznámí to smluvní strana prohlášením generálnímu řediteli.

i)

pokud žádná ze smluvních stran určených v mezinárodní přihlášce neučinila prohlášení podle odstavce 1, při uplynutí předepsaní lhůty,

nebo

ii)

pokud některá ze smluvních stran určených v mezinárodní přihlášce učinila prohlášení podle odst. 1 písm. a), při uplynutí lhůty oznámené v uvedeném prohlášení, nebo pokud takové prohlášení učinila více než jedna určená smluvní strana, při uplynutí nejkratší lhůty oznámené v prohlášeních.

i)

s výhradou bodu ii) vyrozumí mezinárodní úřad patřičně přihlašovatele; pokud během předepsané lhůty přihlašovatel nevezme písemně zpět u mezinárodního úřadu určení dané smluvní strany, mezinárodní úřad k žádosti o odklad zveřejnění nepřihlíží;

ii)

pokud mezinárodní přihláška místo vyobrazení průmyslového vzoru obsahuje vzorky průmyslového vzoru, nepřihlíží mezinárodní úřad k určení dané smluvní strany a vyrozumí příslušně přihlašovatele.

a)

Kdykoli během doby odkladu podle odstavce 2 může vlastník požádat o zveřejnění kteréhokoli nebo všech průmyslových vzorů, které jsou předmětem mezinárodního zápisu. V tom případě se lhůta odkladu pro tento průmyslový vzor nebo vzory považuje za uplynulou ke dni, kdy mezinárodní úřad tuto žádost obdrží.

b)

Vlastník může rovněž kdykoli během doby odkladu podle odstavce 2 požádat mezinárodní úřad, aby poskytl třetí osobě označené vlastníkem výpis z kteréhokoli nebo ze všech průmyslových vzorů, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, nebo aby jí k nim umožnil přístup.

a)

Pokud se vlastník kdykoli během doby odkladu podle odstavce 2 vzdá účinnosti mezinárodního zápisu pro všechny určené smluvní strany, nebudou průmyslový vzor nebo průmyslové vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, zveřejněny.

b)

Pokud vlastník kdykoli po dobu odkladu podle odstavce 2 omezí mezinárodní zápis pro všechny určené smluvní strany na jeden průmyslový vzor nebo na některé průmyslové vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, nebudou ostatní průmyslové vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, zveřejněny.

a)

Při uplynutí doby odkladu platné podle tohoto článku zveřejní mezinárodní úřad po zaplacení předepsaných poplatků mezinárodní zápis. Pokud nejsou poplatky uhrazeny tak, jak je předepsáno, mezinárodní zápis se zruší a zveřejnění se neuskuteční.

b)

Pokud byl k mezinárodní přihlášce připojen vzorek nebo více vzorků průmyslového vzoru podle čl. 5 odst. 1 bodu iii), předloží vlastník mezinárodnímu úřadu v předepsané lhůtě předepsaný počet vyhotovení vyobrazení každého průmyslového vzoru, který je předmětem této přihlášky. Pokud tak vlastník neučiní, mezinárodní zápis se zruší a zveřejnění se neuskuteční.

a)

Odmítnutí účinků mezinárodního zápisu oznamuje úřad mezinárodnímu úřadu v oznámení o odmítnutí v předepsané lhůtě.

b)

V každém oznámení o odmítnutí musí být uvedeny důvody, pro které se účinky mezinárodního zápisu odmítají.

a)

Mezinárodní úřad bez prodlení předá vlastníku kopii oznámení o odmítnutí.

b)

Vlastník požívá stejných opravných prostředků, jako by průmyslový vzor, který je předmětem mezinárodního zápisu, byl předmětem přihlášky pro udělení ochrany podle práva platného pro úřad, který oznámil odmítnutí. Opravné prostředky spočívají přinejmenším v možnosti nového průzkumu nebo přezkumu odmítnutí nebo odvolání proti odmítnutí.

a)

V každé určené smluvní straně, jejíž úřad neoznámil odmítnutí v souladu s článkem 12, má mezinárodní zápis týž účinek jako udělení ochrany průmyslovému vzoru podle práva této smluvní strany nejpozději ode dne uplynutí lhůty pro oznámení odmítnutí, nebo pokud smluvní strana učinila příslušné prohlášení podle prováděcího řádu, nejpozději v době stanovené v tomto prohlášení.

b) (3)

Pokud úřad určené smluvní strany oznámil odmítnutí a následně vzal odmítnutí částečně nebo úplně zpět, má mezinárodní zápis podle rozsahu odmítnutí vzatého zpět týž účinek v této smluvní straně jako udělení ochrany průmyslového vzoru podle práva této smluvní strany nejpozději ode dne, kdy bylo odmítnutí vzato zpět.

c)

Účinek daný mezinárodnímu zápisu podle tohoto odstavce se vztahuje na průmyslový vzor nebo vzory, které jsou předmětem tohoto zápisu, tak, jak jej obdržel určený úřad od mezinárodního úřadu, nebo tak, jak byl změněn v řízení před tímto úřadem.

a)

Každá smluvní strana, jejíž úřad je průzkumovým úřadem, může prohlášením oznámit generálnímu řediteli, že pokud je smluvní stranou přihlašovatele, nemá určení této smluvní strany v mezinárodním zápisu žádný účinek.

b)

Pokud je smluvní strana, která učinila prohlášení podle písmene a), označena v mezinárodní přihlášce jako smluvní strana přihlašovatele i jako určená smluvní strana, mezinárodní úřad k určení této smluvní strany nepřihlíží.

i)

každou změnu vlastnictví mezinárodního zápisu týkající se kterékoli nebo všech určených smluvních stran a kteréhokoli nebo všech průmyslových vzorů, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, za předpokladu, že nový vlastník je oprávněn podat mezinárodní přihlášku podle článku 3,

ii)

každou změnu jména nebo adresy vlastníka,

iii)

ustanovení zástupce přihlašovatele nebo vlastníka a každý jiný důležitý údaj týkající se tohoto zástupce,

iv)

každé vzdání se účinnosti mezinárodního zápisu vlastníkem týkající se kterékoli nebo všech určených smluvních stran,

v)

každé omezení mezinárodního zápisu vlastníkem týkající se kterékoli nebo všech určených smluvních stran na jeden nebo na některé průmyslové vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu,

vi)

každé prohlášení účinků mezinárodního zápisu za neplatné na území určené smluvní strany příslušnými orgány této smluvní strany, pokud jde o některý nebo o všechny průmyslové vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu,

vii)

všechny další důležité skutečnosti uvedené v prováděcím řádu, které se týkají práv spojených s některým nebo se všemi průmyslovými vzory, které jsou předmětem mezinárodního zápisu.

a)

Za předpokladu, že je mezinárodní zápis obnoven. a s výhradou písmene b) je doba trvání ochrany v každé z určených smluvních stran patnáct let ode dne mezinárodního zápisu.

b)

Pokud právo určené smluvní strany stanoví trvání ochrany delší než patnáct let pro průmyslový vzor, jemuž byla podle tohoto práva udělena ochrana, odpovídá trvání ochrany za předpokladu, že je mezinárodní zápis obnoven, době, kterou stanoví právo této smluvní strany.

c)

Každá smluvní strana oznámí prohlášením generálnímu řediteli maximální dobu trvání ochrany poskytované podle svého práva.

i)

že společný úřad nahradí národní úřad každého z nich,

a

ii)

že všechna jejich území, na která se vztahují jednotné právní předpisy, budou považována za jedinou smluvní stranu pro účely článků 1, 3 až 18 a 31 tohoto aktu.

i)

v případě států, které mají v úmyslu stát se stranou tohoto aktu, v okamžiku uložení listin podle čl. 27 odst. 2;

ii)

v případě smluvních států tohoto aktu kdykoli po sjednocení jejich vnitrostátních právních předpisů.

i)

v případě států, které mají v úmyslu stát se stranou tohoto aktu, v okamžiku, kdy se pro NĚ tento akt stane závazným;

ii)

v případě smluvních států tohoto aktu tři měsíce ode dne jeho sdělení generálním ředitelem ostatním smluvním stranám nebo v kterýkoli pozdější den uvedený v oznámení.

a)

Smluvní strany jsou členy téhož shromáždění jako státy vázané článkem 2 doplňkového aktu z roku 1967.

b)

Každý člen shromáždění je ve shromáždění zastoupen jedním delegátem, kterému mohou být nápomocni zástupci, poradci a odborníci, a každý delegát může zastupovat pouze jednu smluvní stranu.

c)

Členové unie, kteří nejsou členy shromáždění, se mohou účastnit zasedání shromáždění jako pozorovatelé.

a)

Shromáždění

b)

O záležitostech, které jsou rovněž v zájmu jiných unií spravovaných organizací, rozhoduje shromáždění poté, co vyslechne rady koordinačního výboru organizace.

a)

Polovina členů shromáždění, kteří jsou státy a mají právo hlasovat o dané záležitosti, tvoří kvórum pro účely hlasování o dané záležitosti.

b)

Bez ohledu na písmeno a), pokud je na kterémkoli zasedání počet členů shromáždění, kteří jsou státy, mají právo hlasovat o dané záležitosti a jsou zastoupeny, menší než jedna polovina, ale tvoří alespoň jednu třetinu členů shromáždění, kteří jsou státy a mají právo hlasovat o dané záležitosti, může shromáždění rozhodovat, ale s výjimkou rozhodnutí týkajících se jeho vlastních postupů nabývají tato rozhodnutí účinku pouze v případě, že jsou splněny dále uvedené podmínky. Mezinárodní úřad sdělí tato rozhodnutí členům shromáždění, kteří jsou státy, mají právo hlasovat o dané záležitosti a nebyli zastoupeni, a vyzve je, aby písemně vyjádřili svůj hlas nebo zdržení se hlasování do tří měsíců ode dne sdělení. Pokud po uplynutí této lhůty počet členů, kteří takto vyjádřili svůj hlas nebo zdržení se hlasování, dosáhne počtu členů, kteří chyběli pro dosažení kvóra na samotném zasedání, nabývají taková rozhodnutí účinku, pokud je zároveň stále získána požadovaná většina.

a)

Shromáždění se snaží přijímat rozhodnutí konsensem.

b)

Pokud nemůže být rozhodnutí dosaženo konsensem, záležitost se rozhodne hlasováním. V tom případě

c)

V záležitostech týkajících se pouze států vázaných článkem 2 doplňkového aktu z roku 1967 nemají smluvní strany, které nejsou uvedeným článkem vázány, právo hlasovat, zatímco v záležitostech týkajících se pouze smluvních stran mají pouze smluvní strany právo hlasovat.

a)

S výhradou čl. 24 odst. 2 a čl. 26. odst. 2 vyžadují rozhodnutí shromáždění dvě třetiny odevzdaných hlasů.

b)

Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlasování.

a)

Shromáždění se schází jednou za dva kalendářní roky na řádném zasedání na základě svolání generálního ředitele a pokud nenastanou mimořádné okolnosti, v téže době a na tomtéž místě jako valné shromáždění organizace.

b)

Shromáždění se schází na mimořádném zasedání na základě svolání generálního ředitele, a to buď na žádost jedné čtvrtiny členů shromáždění, nebo z podnětu generálního ředitele.

c)

Program jednání každého zasedání připravuje generální ředitel.

a)

Mezinárodní úřad provádí mezinárodní zápis a s ním související povinnosti a všechny ostatní administrativní úkoly týkající se unie.

b)

Mezinárodní úřad zejména připravuje setkání a zabezpečuje sekretariát shromáždění a odborných výborů a pracovních skupin ustavených shromážděním.

a)

Generální ředitel a osoby ustanovené generálním ředitelem se účastní, bez práva hlasovat, všech zasedání shromáždění, výborů a pracovních skupin ustavených shromážděním a všech ostatních setkání svolaných generálním ředitelem pod záštitou unie.

b)

Generální ředitel nebo pracovník ustanovený generálním ředitelem je z moci úřední tajemníkem shromáždění, výborů, pracovních skupin a ostatních setkání uvedených v písmenu a).

a)

Mezinárodní úřad činí v souladu s pokyny shromáždění přípravné práce pro všechny revizní konference.

b)

Mezinárodní úřad může uvedené přípravné práce konzultovat s mezivládními organizacemi a s mezinárodními a vnitrostátními nevládními organizacemi.

c)

Generální ředitel a osoby ustanovené generálním ředitelem se účastní, bez práva hlasovat, rozprav revizních konferencí.

a)

Unie má rozpočet.

b)

Rozpočet unie zahrnuje vlastní příjmy a výdaje unie a příspěvek do rozpočtu výdajů společných pro unie spravované organizací.

c)

Za výdaje společné pro unie se považují výdaje přičitatelné nejen unii, ale i jedné nebo více uniím spravovaným organizací. Podíl unie na těchto společných výdajích je v poměru k zájmu, který na nich unie má.

i)

poplatky za mezinárodní zápisy;

ii)

poplatky za ostatní služby poskytované mezinárodním úřadem ve vztahu k unii;

iii)

prodej nebo honoráře za publikace mezinárodního úřadu týkající se unie;

iv)

dary, odkazy a subvence;

v)

nájemné, úroky a ostatní různé příjmy.

a)

Výše poplatků uvedených v odst. 3 bodě i) stanoví shromáždění na návrh generálního ředitele. Poplatky uvedené v odst. 3 bodě ii) stanoví generální ředitel a uplatňují se dočasně s tím, že je schválí shromáždění na svém následujícím zasedání.

b)

Výše poplatků uvedených v odst. 3 bodě i) se stanoví tak, aby příjmy unie z poplatků a ostatních zdrojů přinejmenším pokryly veškeré výdaje mezinárodního úřadu týkající se unie.

c)

Pokud není rozpočet přijat před začátkem nového rozpočtového období, odpovídá jeho výše předešlému roku, jak je stanoveno ve finančním řádu.

a)

Ve smlouvě o ústředí uzavřené se státem, na jehož území má organizace ústředí, bude stanoveno, že kdykoli je fond provozního kapitálu nedostatečný, poskytne tento stát zálohy. Výše těchto záloh a podmínky, za nichž jsou poskytnuty, jsou vždy předmětem jednotlivých zvláštních smluv mezi tímto státem a organizací.

b)

Stát uvedený v písmenu a) i organizace mají právo vypovědět závazek o poskytnutí záloh písemným oznámením. Výpověď nabývá účinku tři roky po skončení roku, kdy byla oznámena.

i)

záležitostí, jejichž předepsání tento akt výslovně stanoví;

ii)

dalších podrobností týkajících se provádění nebo podrobností užitečných pro provádění tohoto aktu;

iii)

veškerých administrativních požadavků, záležitostí nebo postupů.

a)

Prováděcí řád může stanovit, že určitá ustanovení prováděcího řádu mohou být změněna pouze jednohlasně nebo pouze čtyřpětinovou většinou.

b)

K tomu, aby se v budoucnosti na změny určitého ustanovení prováděcího řádu neuplatňoval požadavek jednohlasnosti nebo čtyřpětinové většiny, je vyžadována jednohlasnost.

c)

K tomu, aby se v budoucnosti na změny určitého ustanovení prováděcího řádu uplatňoval požadavek jednohlasnosti nebo čtyřpětinové většiny, je vyžadována čtyřpětinová většina.

a)

Návrhy na změny článků 21, 22, 23 a tohoto článku shromážděním může podat kterákoli smluvní strana nebo generální ředitel.

b)

Tyto návrhy sdělí generální ředitel smluvním stranám nejméně šest měsíců před jejich projednáváním ve shromáždění.

a)

Kromě případů, kdy se použije písmeno b), vstupují všechny změny článků uvedených v odstavci 1 v platnost jeden měsíc poté, co generální ředitel obdrží písemná oznámení o přijetí podle příslušných ústavních postupů od tří čtvrtin těch smluvních stran, které byly členy shromáždění v okamžiku přijetí změny a měly právo o této změně hlasovat.

b)

Každá změna čl. 21 odst. 3 nebo odst. 4 nebo tohoto písmene vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud do šesti měsíců od jejího přijetí ve shromáždění neoznámí žádná smluvní strana generálnímu řediteli, že tuto změnu nepřijímá.

c)

Každá změna, která vstupuje v platnost v souladu s tímto odstavcem, je závazná pro státy a mezivládní organizace, které jsou smluvními stranami v okamžiku, kdy změna vstupuje v platnost, nebo které se stanou smluvními stranami později.

i)

může každý členský stát organizace připojit svůj podpis a stát se stranou tohoto aktu;

ii)

může každá mezivládní organizace, která má úřad, kde lze získat ochranu průmyslových vzorů s účinkem na území, na které se vztahuje ustavující smlouva této mezivládní organizace, připojit svůj podpis a stát se stranou tohoto aktu, pokud je alespoň jeden z členských států mezivládní organizace členem organizace a pokud uvedený úřad není předmětem oznámení podle článku 19.

i)

ratifikační listinu, pokud tento akt podepsal,

nebo

ii)

listinu o přistoupení, pokud tento akt nepodepsal.

a)

S výhradou písmen b) až d) je nabývá uložení ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení účinku dnem, kdy je listina uložena.

b)

Dnem nabytí účinku uložení ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení kteréhokoli státu, v němž může být ochrana průmyslových vzorů získána pouze prostřednictvím úřadu mezivládní organizace, jíž je daný stát členem, je den, kdy je uložena listina této mezivládní organizace, pokud je tento den pozdější než den, kdy byla uložena listina daného státu.

c)

Dnem nabytí účinku uložení ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení obsahující oznámení podle článku 19 nebo tímto oznámením doprovázené je den, kdy je uložena poslední z listin členských států skupiny států, které uvedené oznámení učinily.

d)

Každá ratifikační listina nebo listina o přistoupení státu může obsahovat prohlášení nebo jím být doprovázena, že podmínkou, aby byla listina považována za uloženou, je skutečnost, že listina jiného státu nebo mezivládní organizace, nebo listiny dvou jiných států, nebo listiny jednoho jiného státu a jedné mezivládní organizace, jmenovitě označených a způsobilých stát se stranou tohoto aktu, byly rovněž uloženy. Listina obsahující takové prohlášení nebo jím doprovázená se považuje za uloženou dnem, kdy je splněna podmínka uvedená v prohlášení. Pokud však listina uvedená v prohlášení sama obsahuje prohlášení téhož druhu nebo jím je doprovázena, je listina považována za uloženou dnem, kdy je splněna podmínka uvedená v tomto posledně zmíněném prohlášení.

e)

Každé prohlášení podle písmene d) může být kdykoli úplně nebo částečně vzato zpět. Zpětvzetí nabývá účinku dnem, kdy generální ředitel obdrží oznámení o zpětvzetí.

i)

nejméně 3 000 přihlášek pro ochranu průmyslových vzorů podaných v dotčené zemi nebo pro dotčenou zemi,

nebo

ii)

nejméně 1 000 přihlášek pro ochranu průmyslových vzorů podaných v dotčené zemi nebo pro dotčenou zemi občany jiných států, než je tento stát.

a)

Každý stát nebo mezivládní organizace, který uložil své ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení tři nebo více měsíců před vstupem tohoto aktu v platnost, je vázán tímto aktem ode dne jeho vstupu v platnost.

b)

Pro každý jiný stát nebo mezivládní organizaci se tento akt stává závazným tři měsíce poté, co uloží ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení, nebo kterýkoli pozdější den uvedený ve zmíněné listině.

i)

v okamžiku uložení listiny podle čl. 27 odst. 2, takže nabude účinku dnem, kdy se stát nebo mezivládní organizace, který učinil prohlášení, stane vázán tímto aktem,

nebo

ii)

po uložení listiny podle čl. 27 odst. 2, takže k nabytí účinku dojde tři měsíce poté, co je obdrží generální ředitel, nebo kdykoli později, jak je uvedeno v prohlášení, ale bude se uplatňovat pouze na kterýkoli mezinárodní zápis, jehož den je totožný nebo pozdější než den nabytí účinku prohlášení.

a)

Každý stát, který je stranou tohoto aktu i aktu z roku 1934, používá ve vztazích ke státům, které jsou stranami aktu z roku 1934, ale nejsou stranami aktu z roku 1960 ani tohoto aktu, nadále akt z roku 1934.

b)

Každý stát, který je stranou tohoto aktu i aktu z roku 1960, používá ve vztazích ke státům, které jsou stranami aktu z roku 1960, ale nejsou stranami tohoto aktu, nadále akt z roku 1960.

a)

Tento akt je podepsán v jediném prvopise v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

b)

Úřední znění vyhotoví generální ředitel po konzultaci se zúčastněnými vládami i v takových jiných jazycích, které shromáždění stanoví.