32003D0223

Rozhodnutí rady zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád

ze dne 21. března 2003

o změně článku 10.2 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky

(2003/223/ES)

RADA ZASEDAJÍCÍ NA ÚROVNI HLAV STÁTŮ NEBO PŘEDSEDŮ VLÁD,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky [1], a zejména na článek 10.6 uvedeného statutu,

s ohledem na doporučení Evropské centrální banky [2],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [3],

s ohledem na stanovisko Komise [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rozšíření eurozóny povede ke zvýšení počtu členů Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB). V rozšířené eurozóně je nutné uchovat schopnost Rady guvernérů přijímat rozhodnutí účinně a včas, bez ohledu na počet členských států, které přijmou euro. Z tohoto důvodu musí být počet guvernérů, kteří mají hlasovací právo, nižší než celkový počet guvernérů v Radě guvernérů. Rotační systém je spravedlivý, účinný a přijatelný způsob rozdělování hlasovacích práv mezi členy Rady guvernérů. Počet 15 hlasovacích práv pro guvernéry vytváří vhodnou rovnováhu mezi návazností na současné uspořádání, včetně vyváženého rozdělení hlasovacích práv mezi šest členů Rady ředitelů a ostatní členy Rady guvernérů na jedné straně a potřebou zajistit účinné přijímání rozhodnutí v podstatně rozšířené Radě guvernérů na straně druhé.

(2) Vzhledem k jejich jmenování na evropské úrovni postupem stanoveným ve Smlouvě a k jejich úloze v ECB s pravomocí nad celou eurozónou si musí každý člen Rady ředitelů ponechat v Radě guvernérů stálé hlasovací právo.

(3) Postupy hlasování v Radě guvernérů se upraví na základě článku 10.6 statutu. Vzhledem k tomu, že tento článek stanoví pouze změny článku 10.2 statutu, nemá jakákoli úprava hlasovacích postupů dopad na hlasování, které se týká rozhodnutí přijímaných podle článků 10.3, 10.6 a 41.2 statutu.

(4) Nosné prvky zvoleného rotačního systému odrážejí pět základních zásad. Zásada "jeden člen, jeden hlas", což je při rozhodování Rady guvernérů ústřední zásada, se bude i nadále vztahovat na všechny členy Rady guvernérů s hlasovacím právem. Všichni členové Rady guvernérů se i nadále budou účastnit schůzí této rady osobně a nezávisle, bez ohledu na to, zda mají nebo nemají hlasovací právo. Rotační systém vyhovuje také v tom smyslu, že je schopen se přizpůsobovat jakémukoli dalšímu rozšiřování eurozóny až do dnes předpokládaného maximálního počtu členských států. Kromě toho rotační systém umožňuje vyhnout se situacím, v nichž guvernéři s hlasovacím právem pocházejí z národních centrálních bank členských států, které dohromady nejsou považovány za reprezentativní pro hospodářství eurozóny jako celku. Navíc je systém střídání průhledný.

(5) Rozdělení guvernérů do skupin a přidělení určitého počtu hlasovacích práv těmto skupinám má zajistit, že guvernéři s hlasovacím právem pocházejí z národních centrálních bank členských států, které jsou dohromady reprezentatitvní pro celé hospodářství eurozóny. Guvernéři vykonávají svá hlasovací práva různě často, v závislosti na relativní velikosti hospodářství členského státu jejich národní centrální banky v eurozóně. Rozdělování guvernérů do skupin proto závisí na pořadí členského státu jejich národní centrální banky, které je určeno podle ukazatele složeného ze dvou složek: velikost podílu členského státu jejich národní centrální banky i) na souhrnném hrubém domácím produktu v tržních cenách (dále jen HDP) členských států, které přijaly euro a ii) na celkové souhrnné rozvaze měnových finančních institucí (dále jen MFI) členských států, které přijaly euro. Ekonomická váha členského státu, tak jak ji odráží HDP, je vhodnou složkou ukazatele, protože dopad rozhodnutí centrální banky je větší v členských státech s větším hospodářstvím než v členských státech s menším hospodářstvím. Zároveň má však pro rozhodování centrální banky zvláštní význam velikost finančního sektoru členského státu, protože operace centrální banky mají vztah k tomuto sektoru. Ukazatel se skládá z 5/6 z HDP a z 1/6 z MFI. Tento podíl je vhodný, protože zajistí dostatečné a smysluplné zastoupení finančního sektoru.

(6) Pro zajištění hladkého průběhu se zavedení rotačního systému provede ve dvou fázích. V první fázi se guvernéři rozdělí do dvou skupin, jakmile jich bude více než 15. Frekvence hlasovacích práv guvernérů v první skupině nebude nižší než frekvence hlasovacích práv guvernérů ve druhé skupině. Ve druhé fázi, až vstoupí do eurozóny větší počet nových členských států a guvernérů bude více než 21, proběhne rozdělení na tři skupiny. V každé skupině budou mít guvernéři hlasovací právo po stejnou dobu. Prováděcí pravidla k těmto dvěma zásadám i možné rozhodnutí o odložení zavedení rotačního systému, aby nedošlo k situaci, že guvernéři v jakékoli skupině mají hlasovací právo se 100 % frekvencí, přijímá Rada guvernérů dvoutřetinovou většinou všech svých členů, tedy členů s hlasovacím právem i bez něj.

(7) Podíly každé národní centrální banky daného členského státu v souhrnném HDP v tržních cenách v celkové souhrnné rozvaze MFI členských států, které přijaly euro, se upraví vždy, kdy se upravuje souhrnný HDP v tržních cenách podle článku 29.3 statutu nebo vždy, kdy se zvýší počet guvernérů v Radě guvernérů. Nové podíly, které vyplývají z pravidelných úprav, se použijí od prvního dne následujícího roku. Pokud se jeden nebo dva guvernéři stanou členy Rady guvernérů, budou referenční období, která se použijí na výpočet podílů členského státu jejich národní centrální banky v souhrnném HDP v tržních cenách a v celkové souhrnné rozvaze MFI členských států, které přijaly euro, rovnocenná s obdobími, která se používala pro poslední pětiletou úpravu podílů. Nové podíly vyplývající z takových nepravidelných úprav se použijí ode dne, kdy guvernér nebo guvernéři přistoupí do Rady guvernérů. Tyto technické podrobnosti tvoří součást prováděcích pravidel, která přijme Rada guvernérů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky se mění takto:

Článek 10.2 statutu se nahrazuje tímto:

"10.2 Každý člen Rady guvernérů má jeden hlas. Ode dne, kdy počet členů Rady guvernérů přesáhne 21, má každý člen Rady ředitelů jeden hlas a počet guvernérů s hlasovacím právem je 15. Tato hlasovací práva se rozdělí a střídají takto:

- ode dne, kdy počet guvernérů přesáhne 15, až do dne, kdy dosáhne počtu 22, jsou guvernéři rozděleni do dvou skupin podle pořadí založeného na velikosti podílu členského státu dané národní centrální banky na souhrnném hrubém domácím produktu v tržních cenách a na celkové souhrnné rozvaze měnových finančních institucí členských států, které přijaly euro. Podílu na souhrnném hrubém domácím produktu v tržních cenách se přiděluje váha 5/6 a podílu na celkové souhrnné rozvaze měnových finančních institucí se přiděluje váha 1/6. První skupina se skládá z pěti guvernérů a druhá skupina se skládá ze zbývajících guvernérů. Frekvence hlasovacích práv guvernérů v první skupině není nižší než frekvence hlasovacích práv guvernérů ve druhé skupině. S výhradou předchozí věty se první skupině přidělují čtyři hlasovací práva a druhé skupině 11 hlasovacích práv;

- ode dne, kdy počet guvernérů dosáhne 22, se guvernéři rozdělí do tří skupin podle pořadí založeném na výše uvedených kritériích. První skupina se skládá z pěti guvernérů a jsou jí přidělena čtyři hlasovací práva. Druhá skupina se skládá z poloviny celkového počtu guvernérů, přičemž se jakýkoli zlomek zaokrouhlí na celé vyšší číslo, a je jí přiděleno osm hlasovacích práv. Třetí skupina se skládá ze zbývajících guvernérů a jsou jí přidělena tři hlasovací práva:

- uvnitř každé skupiny mají guvernéři hlasovací právo po stejnou dobu;

- pro výpočet podílů na souhrnném hrubém domácím produktu v tržních cenách se použije článek 29.2. Celková souhrnná rozvaha měnových finančních institucí se vypočítá v souladu se statistickým rámcem, který se v Evropském společenství používá v době výpočtu;

- při jakékoli úpravě souhrnného hrubého domácího produktu v tržních cenách podle článku 29.3 nebo při jakémkoli zvýšení počtu guvernérů se podle výše uvedených zásad upraví velikost nebo složení skupin;

- Rada guvernérů přijme dvoutřetinovou většinou všech svých členů, s hlasovacím právem i bez něj, veškerá opatření nezbytná pro provádění výše uvedených zásad a může rozhodnout o odložení zavedení rotačního systému až do dne, kdy počet guvernérů překročí 18.

Hlasovací právo se vykonává osobně. Odchylně od tohoto pravidla může jednací řád uvedený v článku 12.3 stanovit, že členové Rady guvernérů mohou hlasovat prostřednictvím telekonference. Jednací řád dále stanoví, že člen Rady guvernérů, který se delší dobu nemůže účastnit jejích zasedání, smí za sebe jmenovat náhradníka jako člena Rady guvernérů.

Předchozími odstavci nejsou dotčena hlasovací práva všech členů Rady guvernérů, s hlasovacím právem i bez něj, podle článků 10.3, 10.4 a 41.2.

Nestanoví-li tento statut jinak, rozhoduje Rada guvernérů prostou většinou členů s hlasovacím právem. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas prezidenta.

Rada guvernérů je schopna se usnášet za přítomnosti alespoň dvou třetin členů s hlasovacím právem. Není-li tato podmínka splněna, může prezident svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být rozhodnutí přijímána bez ohledu na uvedené kvórum."

Článek 2

1. Toto rozhodnutí ratifikují všechny členské státy v souladu se svými ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.

2. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny signatářského členského státu, který tak učiní jako poslední.

V Bruselu dne 21. března 2003.

Za Radu zasedající na úrovni hlav států a předsedů vlád

předseda

C. Simitis

[1] Statut stanovený v protokolu připojenému ke Smlouvě o založení Evropského společenství, ve znění Niceské smlouvy.

[2] Úř. věst. C 29, 7.2.2003, s. 6.

[3] Stanovisko ze dne 13. března 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Stanovisko ze dne 21. února 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

--------------------------------------------------