EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32002D0676

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru)

OJ L 108, 24.4.2002, p. 1–6 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)
Special edition in Czech: Chapter 13 Volume 029 P. 317 - 322
Special edition in Estonian: Chapter 13 Volume 029 P. 317 - 322
Special edition in Latvian: Chapter 13 Volume 029 P. 317 - 322
Special edition in Lithuanian: Chapter 13 Volume 029 P. 317 - 322
Special edition in Hungarian Chapter 13 Volume 029 P. 317 - 322
Special edition in Maltese: Chapter 13 Volume 029 P. 317 - 322
Special edition in Polish: Chapter 13 Volume 029 P. 317 - 322
Special edition in Slovak: Chapter 13 Volume 029 P. 317 - 322
Special edition in Slovene: Chapter 13 Volume 029 P. 317 - 322
Special edition in Bulgarian: Chapter 13 Volume 035 P. 163 - 168
Special edition in Romanian: Chapter 13 Volume 035 P. 163 - 168
Special edition in Croatian: Chapter 13 Volume 038 P. 63 - 68

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2002/676(1)/oj

32002D0676



Úřední věstník L 108 , 24/04/2002 S. 0001 - 0006


Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES

ze dne 7. března 2002

o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 10. listopadu 1999 předložila Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů sdělení, v němž jsou navrženy další kroky v politice rádiového spektra na základě výsledků veřejné konzultace k Zelené knize o politice rádiového spektra v souvislosti s politikami Evropského společenství pro odvětví telekomunikací, rozhlasového a televizního vysílání, dopravy a výzkumu a vývoje. Toto sdělení bylo příznivě přijato Evropským parlamentem v usnesení ze dne 18. května 2000 [4]. Je třeba zdůraznit, že je žádoucí určitý stupeň další harmonizace politiky Společenství v oblasti rádiového spektra pro služby a aplikace, zejména pro služby a aplikace pokrývající Společenství nebo Evropu, a že je nezbytně nutné zajistit, aby členské státy řádně provedly určitá rozhodnutí Evropské konference správ pošt a telekomunikací (CEPT).

(2) Je proto třeba vytvořit ve Společenství politický a právní rámec pro zajištění koordinace politických přístupů a případně i harmonizace podmínek týkajících se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra nezbytných pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v některých oblastech politiky Společenství, jako jsou elektronické komunikace, doprava a výzkum a vývoj. Politický přístup ve vztahu k využívání rádiového spektra by měl být koordinován a popřípadě harmonizován na úrovni Společenství v zájmu účinného plnění cílů politiky Společenství. Koordinace a harmonizace na úrovni Společenství může také v určitých případech napomáhat při dosahování harmonizace a koordinace využívání rádiového spektra na celosvětové úrovni. Současně lze poskytnout příslušnou technickou podporu na vnitrostátní úrovni.

(3) Politika využívání rádiového spektra ve Společenství by měla přispívat ke svobodě projevu, včetně svobody zastávat názory a svobody přijímat a šířit informace a myšlenky bez ohledu na hranice, jakož i svobody a plurality médií.

(4) Toto rozhodnutí vychází ze zásady, že v případě, že se Evropský parlament a Rada dohodly na politice Společenství týkající se využívání rádiového spektra, měly by být pro přijetí doprovodných technických prováděcích opatření použity postupy projednávání ve výboru. Technická prováděcí opatření by se měla dotýkat zejména harmonizovaných podmínek pro dostupnost a účinné využívání rádiového spektra, jakož i dostupnost informací týkajících se využívání rádiového spektra. Opatření nezbytná pro provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [5].

(5) Každá nová politická iniciativa Společenství závislá na rádiovém spektru by měla být na základě návrhu Komise řádně schválena Evropským parlamentem a Radou. Aniž je dotčeno právo Komise podávat podněty, měl by tento návrh mimo jiné zahrnovat informace o dopadech zamýšlené politiky na stávající společenství uživatelů spektra, jakož i údaje týkající se případného všeobecného přerozdělování rádiových frekvencí, které by tato nová politika vyžadovala.

(6) Pro vytvoření a přijetí technických prováděcích opatření a s cílem přispět k formulaci, přípravě a provádění politiky Společenství využívání rádiového spektra, by měl být Komisi nápomocen výbor s názvem Výbor pro rádiové spektrum složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise. Výbor by měl posuzovat návrhy technických prováděcích opatření, která se týkají rádiového spektra. Návrhy mohou být vypracovány na základě diskusí ve výboru a mohou ve zvláštních případech vyžadovat přípravnou technickou práci vnitrostátních orgánů odpovědných za správu rádiového spektra. Pokud jsou pro přijetí technických prováděcích opatření použity postupy projednávání ve výboru, měl by výbor brát rovněž v úvahu názory průmyslu a všech dotčených obchodních i jiných uživatelů, jakož i jiných dotčených stran, na vývoj technologií, trhu a právní úpravy, které mohou mít dopad na využívání rádiového spektra. Uživatelé rádiového spektra by měli svobodně z vlastní vůle poskytovat veškeré vstupní informace, které považují za nezbytné. Výbor se může v případě potřeby rozhodnout, že vyslechne na svých jednáních zástupce společenství uživatelů rádiového spektra, aby získal představu o situaci v určitém odvětví.

(7) Pokud je nezbytné přijmout harmonizační opatření pro provádění politik Společenství, která překračují rámec technických prováděcích opatření, může Komise v souladu se Smlouvou předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh na taková opatření.

(8) Politika využívání rádiového spektra nemůže být založena pouze na technických parametrech, ale musí brát v úvahu i ekonomická, politická, kulturní, zdravotní a sociální hlediska. Kromě toho stále rostoucí poptávka po omezené nabídce dostupného rádiového spektra povede k protichůdným tlakům při uspokojování požadavků různých skupin uživatelů rádiového spektra v jednotlivých odvětvích, jako například v telekomunikacích, rozhlasovém a televizním vysílání, dopravě, orgánech činných v trestním řízení, vojenství a vědě. Proto by měla politika využívání rádiového spektra brát ohled na všechna odvětví a dosáhnout rovnováhy příslušných potřeb.

(9) Toto rozhodnutí by nemělo ovlivnit právo členských států ukládat omezení nezbytná pro účely veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obrany. Pokud by technická prováděcí opatření mimo jiné ovlivnila pásma rádiových frekvencí, které užívají členské státy výhradně a přímo pro účely své veřejné bezpečnosti a obrany, může Komise na odůvodněnou žádost členského státu schválit přechodná období a/nebo mechanismy sdílení v zájmu usnadnění úplného provedení takového opatření. V tomto ohledu mohou členské státy také oznámit Komisi svá vnitrostátní pásma rádiových frekvencí využívaná výhradně a přímo pro účely veřejné bezpečnosti a obrany.

(10) V zájmu zohlednění názorů členských států, orgánů Společenství, průmyslu a všech dotčených obchodních i jiných, jakož i jiných dotčených stran, na vývoj technologií, trhu a právní úpravy, které mohou mít dopad na využívání rádiového spektra, může Komise organizovat konzultace mimo rámec tohoto rozhodnutí.

(11) Technická správa rádiového spektra zahrnuje harmonizaci a přidělení rádiového spektra. Taková harmonizace by měla odrážet požadavky vyplývající ze zásad obecné politiky stanovené na úrovni Společenství. Technická správa rádiového spektra se však netýká postupů pro přidělení a postupů pro udělování oprávnění, ani rozhodnutí, zda využívat konkurenčních výběrových řízení pro přidělení rádiových frekvencí.

(12) Za účelem přijetí technických prováděcích opatření směřujících k harmonizaci přidělování rádiových frekvencí a k dostupnosti informací by měl výbor spolupracovat s odborníky na rádiové spektrum z vnitrostátních orgánů odpovědných za správu rádiového spektra. S využitím zkušeností s postupy udělování pověření získaných v určitých odvětvích, například v důsledku uplatňování rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 710/97/ES ze dne 24. března 1997 o koordinovaném přístupu při udělování povolení v oblasti družicových osobních komunikačních služeb ve Společenství [6] a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 128/1999/ES ze dne 14. prosince 1998 o koordinovaném zavádění mobilních a bezdrátových komunikačních systémů třetí generace (UMTS) uvnitř Společenství [7], by měla být technická prováděcí opatření přijata jako výsledek pověření, která má CEPT. Pokud je nezbytné přijmout harmonizovaná opatření pro provádění politik Společenství, která nespadají do působnosti CEPT, může Komise přijmout prováděcí opatření s pomocí Výboru pro rádiové spektrum.

(13) CEPT zahrnuje 44 evropských zemí. Vypracovává návrhy technických harmonizačních opatření s cílem harmonizovat využívání rádiového spektra mimo hranice Společenství, což je zvláště důležité pro ty členské státy, v nichž může být využívání rádiového spektra ovlivněno využíváním členy CEPT, kteří nejsou členy EU. Rozhodnutí a opatření přijatá v souladu s tímto rozhodnutím by měla brát v úvahu zvláštní situaci členských států, které jsou na vnějších hranicích. V případě potřeby by Komise měla mít možnost nařídit členským státům, aby výsledky pověření vydaných pro CEPT byly pro ně povinné, a pokud výsledky takových pověření nejsou k dispozici nebo nejsou považovány za přijatelné, učinit vhodná alternativní opatření. To umožní zejména harmonizaci užívání rádiových frekvencí v celém Společenství v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) [8] a s ohledem na ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) [9].

(14) Základním prvkem pro investice a vytváření politiky je koordinované a včasné poskytování odpovídajících informací o přidělování, dostupnosti a využívání rádiového spektra ve Společenství veřejnosti. Stejný význam má vývoj technologií, který si vyžádá nové postupy pro přidělování a správu rádiového spektra a metody přidělování rádiových frekvencí. Vypracování dlouhodobých strategických výhledů vyžaduje správné porozumění vlivům vývoje technologií. Takové informace by tedy měly být zpřístupněny uvnitř Společenství, aniž by byla dotčena ochrana důvěrných obchodních a osobních informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/66/ES ze dne 15. prosince 1997 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací [10]. Pro provádění meziodvětvové politiky využívání rádiového spektra je dostupnost informací o celém rádiovém spektru nezbytná. Z hlediska obecného účelu harmonizace využívání rádiového spektra ve Společenství a jinde v Evropě musí být dostupnost takových informací harmonizována na evropské úrovni uživatelsky vstřícným způsobem.

(15) Je proto nezbytné doplnit stávající požadavky Společenství a mezinárodní požadavky na zveřejňování informací o využívání rádiového spektra. Na mezinárodní úrovni referenční dokument o regulačních zásadách sjednaných v rámci Světové obchodní organizace Skupinou pro základní telekomunikace také vyžaduje, aby informace o stávajícím stavu přidělených pásem rádiových frekvencí byly veřejně dostupné. Směrnice Komise 96/2/ES ze dne 16. ledna 1996, kterou se mění směrnice 90/388/EHS s ohledem na mobilní a osobní komunikaci [11], vyžaduje, aby členské státy každoročně zveřejňovaly nebo na žádost zpřístupňovaly plán přidělení rádiových frekvencí včetně plánů pro budoucí rozšíření těchto frekvencí, ale vztahuje se pouze na pohyblivé a osobní komunikační služby. Mimo to, směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody [12], jakož i směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti [13] vyžadují od členských států, aby oznámily Komisi rozhraní, která upravily svými předpisy, tak, aby mohla být posouzena jejich slučitelnost s právem Společenství.

(16) Směrnice 96/2/ES byla základem pro přijetí prvního souboru opatření CEPT, jako je například rozhodnutí Evropského radiokomunikačního výboru (ERC/DEC/(97)01) o zveřejňování vnitrostátních tabulek frekvencí. Je nezbytné zajistit, aby řešení CEPT odrážela potřeby politiky Společenství a aby byl dán odpovídající právní základ pro jejich provedení ve Společenství. Za tímto účelem musí být ve Společenství přijata zvláštní opatření týkající se postupu i věcné podstaty.

(17) Podnikům Společenství by mělo být zajištěno rovné a nediskriminační zacházení v otázce přístupu k rádiovému spektru ve třetích zemích. Vzhledem k tomu, že přístup k rádiovému spektru je klíčovým faktorem rozvoje podnikání a aktivit ve veřejném zájmu, je rovněž nezbytné zajistit, aby požadavky Společenství na rádiové spektrum byly brány v úvahu v mezinárodním plánování.

(18) Provádění politiky Společenství si může vyžádat koordinaci využívání rádiového spektra, zejména s ohledem na poskytování komunikačních služeb včetně umožnění roamingu v rámci celého Společenství. Určité druhy využívání rádiového spektra, jako jsou například družicové komunikační služby, mají mimo to za následek zeměpisné pokrytí, které přesahuje hranice členských států a umožňuje přeshraniční služby, aniž by byl nutný pohyb osob. Společenství by proto mělo být přiměřeně zastoupeno při činnostech všech příslušných mezinárodních organizací a konferencí týkajících se otázek správy rádiového spektra, jako například v Mezinárodní telekomunikační unii (ITU) a jejích světových radiokomunikačních konferencích.

(19) Stávající mechanismy přípravy a průběhu jednání Světových radiokomunikačních konferencí ITU přinesly výborné výsledky díky dobrovolné spolupráci v rámci CEPT, přičemž byly při přípravách zohledněny zájmy Společenství. Členské státy a Společenství by při mezinárodních jednáních měly vypracovat společný postup a úzce spolupracovat během celého procesu jednání tak, aby zajistily jednotné zastupování Společenství na mezinárodní úrovni podle postupů, které byly dohodnuty v závěrech Rady ze dne 3. února 1992 pro Světovou správní rádiovou konferenci a potvrzeny závěry Rady ze dne 22. září 1997 a 2. května 2000. U takových mezinárodních jednání by měla Komise informovat Evropský parlament a Radu o tom, zda jsou dotčeny politiky Společenství, aby byla získána podpora Rady pro vytyčené cíle politiky Společenství a pro postoje, které zaujmou členské státy na mezinárodní úrovni. Aby bylo zajištěno, že takové postoje budou náležitě zohledňovat technická hlediska týkající se správy rádiového spektra, může Komise pro tento účel vydat pověření pro CEPT. Členské státy by měly připojit ke každému aktu přijetí dohody nebo předpisu na mezinárodních fórech, která jsou pověřená správou rádiového spektra nebo se jí zabývají, společné prohlášení uvádějící, že tuto dohodu nebo nařízení budou uplatňovat v souladu se svými povinnostmi podle Smlouvy.

(20) Kromě mezinárodních jednání, která se zvláště věnují rádiovému spektru, existují i jiné mezinárodní dohody, do nichž je zapojeno Společenství a třetí země, které mohou ovlivňovat plány na užívání a sdílení pásem rádiových frekvencí a které se mohou zabývat otázkami jako je obchod a přístup na trh, mimo jiné i v rámci Světové obchodní organizace, volný oběh a používání zařízení, komunikační systémy regionálního nebo celkového pokrytí, jako jsou družice, bezpečnostní a tísňové systémy, dopravní systémy, technologie rozhlasového a televizního vysílání a výzkumné aplikace, jako je rádiová astronomie a pozorování Země. Proto je důležité zajistit slučitelnost dohodnutých postupů Společenství pro jednání o obchodních otázkách a o přístupu na trh s cíli politiky rádiového spektra, které mají být dosaženy podle tohoto rozhodnutí.

(21) Vzhledem k možné obchodní citlivosti informací, které mohou vnitrostátní orgány získat v průběhu své činnosti týkající se politiky a správy rádiového spektra, je nezbytné, aby vnitrostátní orgány uplatňovaly společné zásady v oblasti důvěrnosti údajů stanovené v tomto rozhodnutí.

(22) Protože cílů navrhovaného opatření, totiž vytvoření společného rámce politiky využívání rádiového spektra, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto z důvodů rozsahu a účinků opatření jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v daném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(23) Členské státy by měly zavést tento společný rámec politiky rádiového spektra zejména prostřednictvím svých vnitrostátních orgánů a poskytovat Komisi odpovídající informace požadované pro posouzení náležitého provádění politiky rádiového spektra v celém Společenství při zohlednění mezinárodních obchodních povinností Společenství a jeho členských států.

(24) Rozhodnutí č. 710/97/ES a č. 128/1999/ES zůstávají v platnosti.

(25) Komise by každoročně měla podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě o výsledcích dosažených podle tohoto rozhodnutí, jakož i o plánovaných opatřeních v budoucnu. To může Evropskému parlamentu a Radě umožnit popřípadě vyjádřit svou politickou podporu,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Cíl a oblast působnosti

1. Cílem tohoto rozhodnutí je vytvořit ve Společenství politický a právní rámec pro zajištění koordinace politických přístupů, a případně harmonizace podmínek týkajících se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra nezbytných pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v některých oblastech politiky Společenství, jako jsou elektronické komunikace, doprava a výzkum a vývoj.

2. Pro dosažení tohoto cíle stanoví toto rozhodnutí postupy v zájmu:

a) usnadnění vytváření politiky s ohledem na strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra ve Společenství, přičemž jsou vzaty v úvahu mimo jiné hospodářská, bezpečnostní, zdravotní hlediska, hlediska veřejného zájmu a svobody projevu, kulturní, vědecká, sociální a technická hlediska politiky Společenství, jakož i různé zájmy společenství uživatelů rádiového spektra, s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivým interferencím;

b) zajištění účinného provádění politiky rádiového spektra ve Společenství, a zejména stanovení obecné metodiky zajištující harmonizované podmínky pro dostupnost a účinné využívání rádiového spektra;

c) zajištění koordinovaného a včasného poskytování informací týkajících se přidělování, dostupnosti a využívání rádiového spektra ve Společenství;

d) zajištění účinné koordinace zájmů Společenství při mezinárodních jednáních v případech, kdy má využívání rádiového spektra dopad na politiku Společenství.

3. Činnosti prováděné podle tohoto rozhodnutí zohledňují odpovídajícím způsobem práci mezinárodních organizací, které se zabývají správou rádiového spektra, např. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Evropské konference správ pošt a telekomunikací (CEPT).

4. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena opatření přijatá na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právem Společenství se záměrem prosazovat cíle obecného zájmu, které se týkají zejména regulace obsahu a audiovizuální politiky, ustanovení směrnice 1999/5/ES a právo členských států spravovat a využívat vlastní rádiové spektrum pro účely veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti a obrany.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí zahrnuje pojem "rádiové spektrum" rádiové vlny o frekvenci od 9 kHz do 3000 GHz; rádiové vlny jsou elektromagnetické vlny šířené prostorem bez umělého vedení.

Článek 3

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor ("Výbor pro rádiové spektrum").

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 4

Funkce Výboru pro rádiové spektrum

1. Pro splnění cíle stanoveného v článku 1 předloží Komise Výboru pro rádiové spektrum podle postupů stanovených v tomto článku odpovídající technická prováděcí opatření s cílem zajistit harmonizované podmínky pro dostupnost a účinné využívání rádiového spektra, jakož i pro dostupnost informací týkajících se využívání rádiového spektra, jak je uvedeno v článku 5.

2. Pro vypracování technických prováděcích opatření uvedených v odstavci 1, která spadají do působnosti CEPT, jako je harmonizace přidělování rádiových frekvencí a dostupnost informací, vydá Komise pověření pro CEPT, ve kterých vymezí úkoly, které mají být splněny, a jejich časový plán. Komise jedná v souladu s postupem uvedeným v čl. 3 odst. 2.

3. Na základě prací provedených podle odstavce 2 Komise rozhodne, zda se výsledky prací provedených v rámci pověření budou uplatňovat ve Společenství, a stanoví konečný termín jejich provedení členskými státy. Tato rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství. Pro účely tohoto odstavce jedná Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 3 odst. 3.

4. Má-li Komise nebo jakýkoli členský stát za to, že práce provedené na základě pověření uděleného podle odstavce 2 nepostupují uspokojivým způsobem s ohledem na stanovený časový plán, nebo nejsou-li výsledky pověření přijatelné, může bez ohledu na odstavec 3 Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 3 odst. 3 přijmout opatření pro dosažení cílů pověření.

5. Opatření uvedená v odstavcích 3 a 4 mohou popřípadě umožňovat přechodná období a/nebo dohody o sdílení rádiového spektra v členských státech; tato opatření schválí Komise, pokud jsou odůvodněná, s ohledem na konkrétní situaci v členském státě, a to na základě odůvodněné žádosti dotyčného členského státu, pokud taková výjimka nepřiměřeně nezdržuje provedení nebo nevytváří nepřiměřené rozdíly mezi členskými státy v souvislosti s hospodářskou soutěží nebo regulací.

6. Pro dosažení cíle stanoveného v článku 1 může Komise přijmout i technická prováděcí opatření uvedená v odstavci 1, na která se odstavec 2 nevztahuje, v souladu s postupem uvedeným v čl. 3 odst. 3.

7. S cílem přispět k formulování, přípravě a provádění politiky rádiového spektra Společenství, aniž jsou dotčeny postupy stanovené v tomto článku, koná Komise pravidelné konzultace s Výborem pro rádiové spektrum o otázkách, na které se vztahuje článek 1.

Článek 5

Dostupnost informací

Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní tabulky frekvencí a informace o právech, podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra byly zveřejňovány, budou-li relevantní pro splnění cíle stanoveného v článku 1. Členské státy průběžně aktualizují tyto informace a přijmou opatření k vytvoření odpovídajících databází pro zpřístupnění takových informací veřejnosti, popřípadě v souladu s odpovídajícími harmonizačními opatřeními přijatými podle článku 4.

Článek 6

Vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1. Komise sleduje vývoj týkající se rádiového spektra ve třetích zemích a v mezinárodních organizacích, který by mohl mít vliv na provádění tohoto rozhodnutí.

2. Členské státy informují Komisi o jakýchkoli potížích způsobených právně nebo fakticky třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi při provádění tohoto rozhodnutí.

3. Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o výsledcích uplatňování odstavců 1 a 2 a může popřípadě navrhovat opatření s cílem zajistit uplatňování zásad a dosažení cílů tohoto rozhodnutí. Pokud je to nezbytné pro splnění cíle stanoveného v článku 1, budou dohodnuty společné politické cíle k zajištění koordinace mezi členskými státy na úrovni Společenství.

4. Opatřeními přijatými podle tohoto článku nejsou dotčena práva a povinnosti Společenství a členských států podle souvisejících mezinárodních dohod.

Článek 7

Oznámení

Členské státy poskytnou Komisi veškeré informace nezbytné pro účely ověření provádění tohoto rozhodnutí. Členské státy zejména neprodleně informují Komisi o uplatňování výsledků pověření podle čl. 4 odst. 3.

Článek 8

Důvěrnost

1. Členské státy nezveřejní informace podléhající povinnosti zachovávat obchodní tajemství, zejména informace o podnicích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách.

2. Odstavcem 1 není dotčeno právo příslušných orgánů na zveřejnění informací, pokud je to nezbytné pro plnění jejich povinností; v takovém případě musí být zveřejnění přiměřené a musí přihlédnout k oprávněným zájmům podniků při ochraně jejich obchodního tajemství.

3. Odstavec 1 nebrání zveřejňování informací o podmínkách spojených s udílením práv na využívání rádiového spektra, pokud neobsahují informace důvěrného charakteru.

Článek 9

Zpráva

Komise každoročně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provedených činnostech a opatřeních přijatých podle tohoto rozhodnutí, jakož i o budoucích činnostech zamýšlených podle tohoto rozhodnutí.

Článek 10

Provádění

Členské státy přijmou prostřednictvím právních a správních předpisů veškerá opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí a všech opatření, která z něj vyplývají.

Článek 11

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 12

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 7. března 2002.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

J. C. Aparicio

[1] Úř. věst. C 365 E, 19.12.2000, s. 256 a Úř. věst. C 25 E, 29. 1. 2002, s. 468.

[2] Úř. věst. C 123, 25.4.2001, s. 61.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 5. července 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 16. října 2001 (Úř. věst. C 9, 11.1.2002, s. 7) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 14. února 2002.

[4] Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 245.

[5] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[6] Úř. věst. L 105, 23.4.1997, s. 4. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 1215/2000/ES (Úř. věst. L 139, 10.6.2000, s 1).

[7] Úř. věst. L 17, 22.1.1999, s. 1.

[8] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

[9] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.

[10] Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 1.

[11] Úř. věst. L 20, 26.1.1996, s. 59.

[12] Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10.

[13] Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice ve znění směrnice 98/48/ES (Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18).

--------------------------------------------------

Top