32001D0923

Rozhodnutí Rady

ze dne 17. prosince 2001

o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles)

(2001/923/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 123 odst. 4 třetí větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Smlouva vyzývá Společenství, aby podniklo opatření nezbytná k rychlému zavedení eura jako jednotné měny.

(2) V doporučení ze dne 7. července 1998 o přijetí některých opatření na podporu právní ochrany eurobankovek a euromincí [4] vyzvala Evropská centrální banka (ECB) Komisi k zahájení spolupráce v boji proti padělání eurobankovek a euromincí. Rovněž navrhla, aby Rada, Komise a členské státy zvážily možnost přijetí opatření vedoucích ke zlepšení boje proti padělání měny.

(3) v sdělení Radě, Evropskému parlamentu a Evropské centrální bance ze dne 22. července 1998 o ochraně eura se Komise vyjádřila, že prověří možnost vytvoření programu pro všechny osoby dotčené systémy předcházení, odhalování a potlačování padělání měny, což by umožnilo určení směrů pro budoucí plánování.

(4) Dne 28. června 2001 přijala Rady nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání [5] a které pojednává o výměně informací, spolupráci a vzájemné pomoci, včetně vnějších aspektů ochrany eura, a povinnosti stažení, kterou mají finanční instituce. Jeho cílem je rovněž vytvořit obecný rámec spolupráce před zavedením eurobankovek a euromincí v roce 2002. Týž den přijala Rada rovněž nařízení (ES) č. 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu [6].

(5) Konzultace a zkušenosti ukazují, že konkrétní, multidisciplinární doplňkový dlouhodobý program organizovaný na úrovni Společenství bude pravděpodobně účinnější než akce prováděné na vnitrostátních úrovních. Obě uvedená nařízení by proto měla být doplněna o akční program, jehož účelem by bylo zvýšit povědomí všech osob podílejících se na ochraně eura proti padělání prostřednictvím opatření zahrnujících zejména výměnu informací a osob, technickou a vědeckou pomoc a odborné vzdělávání. Tento program bude podporovat a doplňovat práci členských států v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy.

(6) Mělo by být zajištěno, aby tento akční program Společenství, který je směřován na ochranu eura proti padělání, byl v souladu s jinými stávajícími či budoucími programy a činnostmi a aby je doplňoval.

(7) Aniž je dotčena úloha ECB při ochraně eura proti padělání, bude Komise při provádění tohoto programu v příslušném poradním výboru podle nařízení (ES) č. 1338/2001 s hlavními zúčastněnými stranami (zejména příslušnými vnitrostátními orgány, které určí členské státy, s ECB a Europolem) konzultovat hodnocení potřeb ochrany eura, zejména pokud jde o výměny zaměstnanců, pomoc a odborné vzdělávání.

(8) Společenství by mělo podporovat spolupráci se třetími zeměmi v oblasti ochrany eura proti padělání.

(9) V tomto rozhodnutí bude po celou dobu trvání programu obsažena finanční referenční částka ve smyslu bodu 34 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu [7], aniž tím budou ovlivněny pravomoci rozpočtového orgánu definovaného Smlouvou.

(10) Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny iniciativy, které mohou být v souladu se Smlouvou o Evropské unii podniknuty ve věci tvorby programů v oblasti trestního práva,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Vytvoření programu

1. Tímto rozhodnutím se vytváří akční program Společenství na podporu a doplnění akcí členských států a programů, které byly nebo mají být vytvořeny za účelem ochrany eura proti padělání.

2. Tento akční program se jmenuje program Pericles. Bude probíhat od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2005.

3. Program bude prováděn a hodnocen v souladu s články 5 až 13.

Článek 2

Cíle programu

1. Cílem akčního program Společenství je pomocí různých opatření stanovených v článku 3 chránit euro proti padělání. Bere v úvahu nadnárodní a multidisciplinární hlediska. Zaměřuje se na podporu sbližování obsahu akcí tak, aby byla zaručena rovnocenná úroveň ochrany na základě úvah o nejlepší praxi a zároveň respektovány rozdílné tradice jednotlivých členských států.

2. Jeho úloha spočívá zejména

a) ve zvýšení vědomí zúčastněných zaměstnanců o rozměru nové měny jako měny Společenství (rovněž jako rezervní měny a měny pro mezinárodní transakce);

b) ve funkci katalyzátoru s cílem podpořit prostřednictvím propagace různých vhodných akcí, jako jsou stáže, odborné pracovní konference nebo přizvání hostujících přednášejících na odborná školení členských států a výměny zaměstnanců, užší spolupráci mezi strukturami a zúčastněnými zaměstnanci, vytvořit klima vzájemné důvěry a uspokojivých vzájemných znalostí, mimo jiné způsobů jednání a řešení obtížných situací;

c) v podpoře sbližování odborného vzdělávání pro školitele na vysoké úrovni způsoby, které jsou slučitelné s národními provozními strategiemi;

d) v rozšiřování obecných znalostí, zejména o příslušných právních předpisech a nástrojích Společenství a o příslušných mezinárodních právních předpisech a nástrojích.

Článek 3

Obsah opatření

1. Obsahem odborného vzdělávání a provozní podpory, jejímž základem je multidisciplinární a nadnárodní přístup, nejsou pouze bezpečnostní hlediska, ale rovněž výměna informací, zejména technických a strategických informací, a technická a vědecká pomoc.

2. Výměna informací na úrovni Společenství zahrnuje zejména metodiky kontroly a analýzy sloužící k hodnocení

a) ekonomického a finančního dopadu padělání měny;

b) fungování databází;

c) využití nástrojů k rozpoznání padělků s počítačovou podporou;

d) metod zjišťování a vyšetřování;

e) vědecké pomoci (zejména vědeckých databází a sledování technologií/nového vývoje);

f) fungování systémů včasného varování;

g) souvisejících záležitostí, jako je rozsah povinnosti poskytovat informace;

h) ochrany osobních údajů;

i) různých stránek spolupráce;

j) ochrany eura mimo Evropskou unii;

k) výzkumu a

l) poskytování konkrétních provozních odborných znalostí.

Tyto výměny informací lze uskutečňovat různými opatřeními, například organizováním pracovních konferencí, jednání a seminářů, a v cílené politice stáží a výměny zaměstnanců.

3. Technická, vědecká a provozní pomoc se týká zejména

a) všech opatření, která na úrovni Společenství umožňují rozvoj výukových nástrojů (sborník právních předpisů EU, informační věstníky, praktické příručky, jazykové a výkladové slovníky, databáze, zejména v oblasti vědecké pomoci, nebo sledování technologií) nebo počítačových podpůrných aplikací (například programové vybavení);

b) studií v multidisciplinárním a nadnárodním měřítku a

c) rozvoje technických nástrojů a metod k podpoře rozpoznávání padělků na úrovni Společenství.

Článek 4

Cílové skupiny a příspěvky

1. Akce se zaměřují na tyto cílové skupiny:

a) zaměstnance orgánů zabývajících se odhalováním padělků a bojem proti nim (zejména policie a finanční správy v závislosti na jejich konkrétních vnitrostátních funkcích);

b) zaměstnance zpravodajských služeb;

c) představitele národních centrálních bank, mincoven a jiných finančních zprostředkovatelů (zejména pokud jde o povinnosti finančních institucí);

d) představitele komerčních bank (zejména pokud jde o povinnosti finančních institucí);

e) soudní úředníky a právníky specializující se na tuto oblast;

f) jakékoli další skupiny zúčastněných odborníků (například obchodní a průmyslové komory nebo obdobné organizace schopné zajistit přístup k malým a středním podnikům, obchodníkům a přepravcům).

2. Vedle Komise jsou k tomu, aby přispívaly k dosažení cílů akčního programu Společenství odbornými znalostmi ze svých příslušných oblastí působnosti, vyzývány:

a) národní centrální banky a ECB, mimo jiné pokud jde o systém monitorování padělků;

b) národní analytická střediska a národní mincovní analytická střediska;

c) Evropské technické a vědecké středisko (ETVS) a státní mincovny;

d) Europol a Interpol;

e) národní ústředny pro potírání penězokazectví, stanovené v článku 12 mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví, podepsané v Ženevě dne 20. dubna 1929 [8], a jiné subjekty, které se specializují na prevenci, odhalování a vynucování práva v oblasti padělání měny;

f) specializované orgány zabývající se například kopírovacími a certifikačními technologiemi, tiskaři a rytci;

g) všechny další subjekty mající konkrétní odborné znalosti, včetně případně třetích zemí, a zejména kandidátských zemí.

Článek 5

Souvislost a doplňkovost

1. Program je prováděn a koordinován v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy.

Při koordinaci se berou v úvahu jiné prováděné akce, zejména ECB a Europolu.

2. Komise dbá, zejména v zájmu řádné finanční správy, na zajištění souvislosti a doplňkovosti mezi akčním programem Společenství, jehož úkolem je ochrana eura proti padělání, a jinými stávajícími a budoucími programy a aktivitami.

Článek 6

Referenční částka

Finanční referenční částka pro provádění akčního programu Společenství po dobu podle čl. 1 odst. 2 činí 4 miliony eur.

Roční položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

Článek 7

Mezinárodní spolupráce

S ohledem na ujednání o distribuci eurobankovek a euromincí, na provozní požadavky, na hodnocení hrozby a analýzy rizik je program otevřený pro přidružené kandidátské země v souladu s podmínkami stanovenými v dohodách o přidružení a dodatkových protokolech k nim týkajících se účasti na programech Společenství, které s těmito zeměmi byly nebo budou uzavřeny.

Program je dále v případě potřeby otevřen třetím zemím v souladu s podmínkami a ujednáními, které byly s těmito zeměmi dohodnuty, pokud rozpočet Společenství obsahuje odpovídající výdajové položky.

Článek 8

Finanční ustanovení o pracovních konferencích, jednáních a seminářích

1. Pokud jde o pracovní konference, jednání a semináře podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce, které organizuje Komise,

a) Společenství přebírá tyto náklady:

i) cestovní výdaje a výdaje na ubytování zaměstnanců, kteří se účastní těchto událostí v jiném členském státě, a režijní náklady spojené s organizací těchto událostí,

ii) náklady na tisk a překlady učebních materiálů;

b) členské státy přebírají tyto náklady:

i) náklady spojené s počátečním a pokračujícím odborným vzděláváním svých zaměstnanců, zejména pokud jde o technické vzdělávání,

ii) určité logistické výdaje související s pracovními konferencemi, jednáními a semináři, které jsou na jejich území organizovány za finančního přispění Společenství (například vnitrostátní přeprava, pronájem prostor, zajištění tlumočnických zařízení).

2. Pokud jsou pracovní konference, jednání a semináře podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce organizovány společně s jinými partnery, například s ECB, Europolem nebo Interpolem, rozdělí se vzniklé výdaje mezi ně. Příspěvek těchto partnerů může být v naturální podobě za předpokladu, že je podstatný. V každém případě přebírá každý partner cestovní výdaje a výdaje na ubytování vlastních hostujících přednášejících.

Článek 9

Finanční ustanovení o výměnách zaměstnanců

1. Náklady na účast zaměstnanců členských států na stážích nebo výměnách podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce přebírá Společenství, pokud se konají v rámci dosahování cílů uvedených v článku 2.

2. Avšak náklady na účast zaměstnanců členských států na stážích nebo výměnách, které nejsou součástí tohoto programu, přebírají členské státy.

Článek 10

Finanční ustanovení o poskytování pomoci

1. Společenství přebírá formou spolufinancování až sedmdesát procent nákladů na provozní podporu podle čl. 3 odst. 2, zejména

a) náklady na navržení a výrobní náklady výukových nástrojů a počítačových aplikací nebo technických nástrojů na evropské úrovni;

b) náklady na studie, např. právnické srovnávací studie, o ochraně eura proti padělání.

Ve výjimečných případech, vychází-li se z podnětu Komise, mohou být tato opatření provozní podpory financována až do výše sta procent.

2. Členské státy však přebírají všechny výdaje související s částmi výukových nástrojů a komunikačních a informačních výměnných systémů, které nejsou nástroji Společenství, tj. národní databáze, které tvoří součást těchto systémů, síťová spojení mezi prvky Společenství a prvky jiných úrovní a programová a technická vybavení, která jsou podle jednotlivých členských států vhodná k tomu, aby tyto systémy v rámci jejich správy plně fungovaly.

Článek 11

Finanční ustanovení o vnějších akcích

Za podmínek stanovených v článku 7 může Společenství vedle nákladů na účast zaměstnanců ze třetích zemí na pracovních konferencích, jednáních a seminářích podle článku 8 spolufinancovat až sedmdesát procent nákladů na odborné vzdělávání na území třetích zemí a na opatření provozní podpory v těchto zemích.

Článek 12

Předkládání a výběr projektů

1. Projekty v rámci programu mohou vycházet od příslušných orgánů členských států nebo od Komise.

Členské státy mohou předložit nejvýše jeden projekt ročně (týkající se pracovních konferencí, jednání a seminářů podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce). Mohou být rovněž předkládány projekty související se stážemi, výměnami zaměstnanců nebo pomocí.

2. Komise vybírá mezi projekty předloženými členskými státy a projekty vycházejícími z jejího vlastního podnětu na základě těchto kritérií:

a) soulad s cíli programu, jak je definuje článek 2;

b) evropský rozměr, včetně zejména aspektů spolupráce s ECB a Europolem;

c) doplňkovost s jinými předchozími, současnými nebo budoucími projekty;

d) schopnost organizátora projekt uskutečnit;

e) vlastní kvalita projektu a efektivnost nákladů;

f) výše požadované podpory a zda je úměrná očekávaným výsledkům;

g) dopad očekávaných výsledků na dosahování cílů programu.

Vybírány jsou projekty, které nejlépe splňují uvedené cíle.

3. Komise odpovídá za řízení a provádění programu ve spolupráci s členskými státy.

Článek 13

Následná kontrola a hodnocení

1. Příjemci každého vybraného projektu předkládají Komisi výroční zprávy.

2. Po ukončení projektů zhodnotí Komise způsob, jakým byly provedeny, a dopad, který měly, aby mohla posoudit, zda bylo dosaženo původně stanovených cílů.

3. Komise zašle Evropskému parlamentu a Radě

a) nezávisle na provozovateli projektu do 30. června 2005 zprávu, v níž zhodnotí význam, účinnost a efektivnost programu, spolu se sdělením, zda by měl tento program pokračovat a zda by měl být upraven, a spolu s vhodným návrhem;

b) po dokončení programu a nejpozději 30. června 2006 podrobnou zprávu o provádění a výsledcích programu, v níž určí zejména přidanou hodnotu finančního příspěvku Společenství.

Článek 14

Použitelnost

Toto rozhodnutí je použitelné v členských státech, které přijaly euro jako jednotnou měnu.

Článek 15

Nabytí účinku

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Je použitelné dnem 1. ledna 2002.

V Bruselu dne 17. prosince 2001.

Za Radu

předsedkyně

A. Neyts-Uyttebroeck

[1] Úř. věst. C 240 E, 28.8.2001, s. 120.

[2] Stanovisko ze dne 13. listopadu 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 293, 19.10.2001, s. 3.

[4] Úř. věst. C 11, 15.1.1999, s. 13.

[5] Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.

[6] Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 11.

[7] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[8] Sbírka smluv Společnosti národů č. 2623 (1931), s. 372.

--------------------------------------------------