EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02009R1007-20151018

Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů (Text s významem pro EHP)

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1007/2015-10-18

2009R1007 — CS — 18.10.2015 — 001.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1007/2009

ze dne 16. září 2009

o obchodování s produkty z tuleňů

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 286 31.10.2009, s. 36)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1775 ze dne 6. října 2015,

  L 262

1

7.10.2015




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1007/2009

ze dne 16. září 2009

o obchodování s produkty z tuleňů

(Text s významem pro EHP)



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 2 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Tuleni jsou vnímavé bytosti, jež mohou pociťovat bolest, rozrušení, strach či jiný druh strádání. V prohlášení o zákazu produktů z tuleňů v Evropské unii ( 3 ) požádal Evropský parlament Komisi, aby neprodleně navrhla nařízení o zákazu dovozu, vývozu a prodeje všech produktů z tuleňů grónských a čepcolů hřebenatých. V usnesení ze dne 12. října 2006 o akčním plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat pro období 2006–2010 ( 4 ) vyzval Evropský parlament Komisi, aby navrhla úplný zákaz dovozu produktů z tuleňů. V doporučení 1776 (2006) ze dne 17. listopadu 2006 o lovu tuleňů Parlamentní shromáždění Rady Evropy doporučilo vyzvat členské státy Rady Evropy, v nichž se praktikuje lov tuleňů, aby zakázaly veškeré způsoby lovu, které jsou kruté a které nezaručují okamžitou smrt zvířat bez strádání, aby zakázaly omračování zvířat nástroji, jako jsou speciální cepíny (hakapiky), obušky a střelné zbraně, a aby podporovaly iniciativy zaměřené na zákaz obchodování s produkty z tuleňů.

(2)

Dovoz kůží mláďat tuleňů grónských a čepcolů hřebenatých a výrobků z nich do členských států pro komerční účely je podle směrnice Rady 83/129/EHS ze dne 28. března 1983 o dovozu kůží z některých tuleních mláďat a výrobků z nich do členských států ( 5 ) zakázán.

(3)

Tuleni jsou loveni ve Společenství i mimo ně a používají se k získávání produktů a výrobků, jako jsou například maso, olej, tuk, orgány, kožešinové kůže a výrobky z nich, jež zahrnují tak rozdílné produkty jako kapsle Omega-3 a oděvy, jejichž součástí je zpracovaná tulení kůže a kožešina. Tyto produkty se prodávají v rámci obchodu na různých trzích včetně trhu Společenství. Vzhledem k povaze těchto produktů je pro spotřebitele obtížné nebo nemožné odlišit je od podobných produktů, které nepocházejí z tuleňů.

(4)

Lov tuleňů vedl k tomu, že zástupci veřejnosti a vlády citliví na otázky dobrých životních podmínek zvířat vyjádřili značné obavy ohledně bolesti, rozrušení, strachu či jiného druhu strádání, které zabíjení tuleňů a jejich stahování z kůže tak, jak jsou většinou prováděny, těmto zvířatům způsobují.

(5)

V reakci na obavy občanů a spotřebitelů v souvislosti s aspekty dobrých životních podmínek při zabíjení tuleňů a jejich stahování z kůže a s možností, že se na trh dostávají výrobky získané ze zvířat zabitých a stažených z kůže způsobem, jenž způsobuje bolest, rozrušení, strach či jiné druhy strádání, několik členských států přijalo nebo zamýšlí přijmout právní předpisy upravující obchodování s produkty z tuleňů tak, že se zakáže jejich dovoz a výroba, zatímco v jiných členských státech nejsou zavedena žádná omezení na obchodování s těmito produkty.

(6)

Existují proto rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy, jež upravují obchodování s produkty z tuleňů, jejich dovoz, výrobu a uvádění na trh. Tyto rozdíly mezi vnitrostátními opatřeními mají nepříznivý vliv na fungování vnitřního trhu s produkty, které obsahují nebo mohou obsahovat produkty z tuleňů, a představují překážku obchodování s těmito produkty.

(7)

Existence takto různých právních předpisů může dále odrazovat spotřebitele od nákupu produktů, které nejsou vyrobeny z tuleňů, avšak nelze je snadno odlišit od podobného zboží vyrobeného z tuleňů, nebo produktů, které mohou obsahovat prvky nebo přísady získané z tuleňů, avšak nelze je jasně rozpoznat, jako jsou kožešiny, kapsle Omega-3, oleje a kožené výrobky.

(8)

Opatření uvedená v tomto nařízení by proto měla harmonizovat pravidla ve Společenství, pokud jde o komerční aktivity týkající se produktů z tuleňů, a měla by tím zabránit narušení vnitřního trhu s těmito produkty, včetně produktů, které jsou výrobkům z tuleňů rovnocenné nebo je mohou nahradit.

(9)

Podle Protokolu o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat, připojeného ke Smlouvě, má Společenství mimo jiné při stanovování a provádění politiky vnitřního trhu brát plně v úvahu požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Harmonizovaná pravidla stanovená v tomto nařízení by měla tedy plně zohlednit aspekty dobrých životních podmínek zvířat.

(10)

V zájmu odstranění současného roztříštění vnitřního trhu je nutné upravit harmonizovaná pravidla, a tím zohlednit otázky dobrých životních podmínek zvířat. Aby byly účinným a přiměřeným způsobem odstraněny překážky volného pohybu těchto produktů, nemělo by být uvádění produktů z tuleňů na trh v zásadě povoleno, aby se obnovila důvěra spotřebitelů a aby bylo zároveň zajištěno splnění požadavků na dobré životní podmínky zvířat. Protože znepokojení občanů a spotřebitelů se vztahuje na zabíjení tuleňů a jejich stahování z kůže jako takové, jsou nutná také opatření na snížení poptávky, jež vede k prodeji produktů z tuleňů, a tedy i hospodářské poptávky, jež podněcuje komerční lov tuleňů. Harmonizovaná pravidla je u dovážených produktů nutno vymáhat v okamžiku nebo v místě dovozu, aby bylo zajištěno účinné vymáhání.

(11)

I když je snad možné zabíjet tuleně a stahovat je z kůže bez zbytečné bolesti, rozrušení, strachu či jiného druhu strádání, není vzhledem k tomu, za jakých podmínek lov tuleňů probíhá, v praxi proveditelné důsledné ověřování a kontrola toho, zda lovci dodržují požadavky na dobré životní podmínky zvířat, nebo je alespoň velmi obtížné dosáhnout jich účinným způsobem, jak konstatoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin dne 6. prosince 2007.

(12)

Je rovněž jasné, že jiné formy harmonizovaných pravidel, jako jsou požadavky na označování, by neměly stejné výsledky. Kromě toho by požadavek, aby výrobci, distributoři nebo maloobchodní prodejci označovali produkty, které zcela nebo částečně pocházejí z tuleňů, představoval pro tyto hospodářské subjekty značnou zátěž a byl by neúměrně nákladný v případech, kdy produkty z tuleňů představují pouze nepatrnou část daného produktu. Naopak opatření obsažená v tomto nařízení bude možno snadněji dodržovat a přitom rovněž obnovit důvěru spotřebitelů.

(13)

S cílem zajistit, aby byla harmonizovaná pravidla stanovená v tomto nařízení plně účinná, měla by se vztahovat nejen na produkty z tuleňů pocházející ze Společenství, ale také na produkty z tuleňů dovezené do Společenství ze třetích zemí.

(14)

Neměly by být nepříznivě dotčeny zásadní hospodářské a sociální zájmy společenství Inuitů, jež se zabývají lovem tuleňů coby prostředkem k zajištění svého živobytí. Lov je nedílnou součástí kultury a identity členů inuitské společnosti a jako takový je uznáván Deklarací Organizace spojených národů o právech původního obyvatelstva. Mělo by být proto povoleno uvádět na trh produkty z tuleňů získávané při těchto tradičních lovech tuleňů pořádaných inuitskými a jinými domorodými společenstvími, které přispívají k jejich živobytí.

(15)

Toto nařízení stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění produktů z tuleňů na trh. Nejsou jím tedy dotčeny další právní předpisy Společenství ani vnitrostátní právní předpisy upravující lov tuleňů.

(16)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 6 ).

(17)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k vymezení podmínek, za nichž je možno uvádět na trh produkty z tuleňů získávané při tradičních lovech tuleňů pořádaných inuitskými a jinými původními společenstvími, které přispívají k jejich živobytí; vymezení podmínek, za nichž je možný dovoz produktů z tuleňů, který je pouze příležitostný a představuje výhradně zboží určené pro osobní použití cestujících nebo jejich rodin; a vymezení podmínek, za nichž je možno uvádět na trh produkty z tuleňů, které jsou výsledkem lovu regulovaného vnitrostátním právem a prováděného výhradně za účelem udržitelného řízení mořských zdrojů. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(18)

S cílem usnadnit příslušným vnitrostátním orgánům provádění úkonů k vymáhání těchto předpisů by Komise měla vydat technické pokyny, v nichž poskytne nezávazné údaje o kódech kombinované nomenklatury, do kterých mohou spadat produkty, které jsou předmětem tohoto nařízení.

(19)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(20)

Členské státy by měly poskytovat pravidelné zprávy o činnostech podniknutých při provádění tohoto nařízení. Na základě těchto zpráv by Komise měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.

(21)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž odstranění překážek fungování vnitřního trhu prostřednictvím harmonizace, na úrovni Společenství, vnitrostátních zákazů týkajících se obchodu s produkty z tuleňů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:



Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění produktů z tuleňů na trh.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „tuleněm“ jedinec všech druhů ploutvonožců (čeledi tuleňovití – Phocidae, lachtanovití – Otariidae a mrožovití – Odobenidae);

2) „produktem z tuleňů“ jakýkoli produkt, zpracovaný nebo nezpracovaný, získaný nebo pocházející z tuleňů, včetně masa, oleje, tuků, orgánů a kožešinových kůží surových, vyčiněných či vydělaných, včetně kožešinových kůží sestavených do plátů, křížů a podobných forem, a výrobků z kožešinových kůží;

3) „uvedením na trh“ zavedení na trh Společenství, a tím i zpřístupnění třetím osobám za úplatu;

4) „Inuity“ původní příslušníci inuitské domoviny, tj. těch arktických a subarktických oblastí, kde v současnosti nebo tradičně mají Inuité domorodá práva a zájmy, které Inuité uznávají za příslušníky svého lidu a k nimž patří Inupiaté, aljašští Jupikové, Inuité, kanadští Inuvialuité, grónští Kalaallité a ruští Jupikové;

▼M1

4a) „jinými původními společenstvími“ společenství v nezávislých zemích považovaná za původní na základě toho, že jsou potomky obyvatel, kteří obývali zemi nebo zeměpisnou oblast, do níž země spadá, v době jejího podmanění nebo kolonizace či v době vytyčení současných hranic státu, a která si bez ohledu na své právní postavení udržují některé nebo všechny své sociální, ekonomické, kulturní a politické instituce;

▼B

5) „dovozem“ vstup zboží na celní území Společenství.

▼M1

Článek 3

Podmínky pro uvedení na trh

1.  Uvádění produktů z tuleňů na trh je povoleno pouze tehdy, jestliže produkty z tuleňů jsou získávány při lovech tuleňů pořádaných inuitskými nebo jinými původními společenstvími, a za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) toto společenství pořádalo lov tradičně;

b) lov je pořádán za účelem zajištění živobytí tohoto společenství a přispívá k němu, mimo jiné za účelem zajištění potravy a příjmu k podpoře života a udržitelné obživy, a není pořádán především pro komerční účely;

c) lov je prováděn způsobem, který řádně zohledňuje dobré životní podmínky zvířat a současně bere v úvahu způsob života tohoto společenství a lov jakožto způsob zajištění živobytí.

Podmínky uvedené v prvním pododstavci se u dovážených produktů z tuleňů uplatňují v okamžiku nebo v místě dovozu.

1a.  V době uvádění na trh musí být produkt z tuleňů doprovázen dokumentem potvrzujícím soulad s podmínkami uvedenými v odstavci 1 (dále jen „potvrzení“).

Potvrzení na žádost vydá subjekt, který je pro tento účel uznán Komisí.

Tyto uznané subjekty musejí být nezávislé, oprávněné pro výkon svých funkcí a musejí podléhat externímu auditu.

2.  Odchylně od odstavce 1 je dovoz produktů z tuleňů rovněž povolen, pokud je pouze příležitostný a představuje výhradně zboží určené pro osobní použití cestujících nebo jejich rodin. Povaha a množství tohoto zboží nesmějí být takové, aby naznačovaly dovoz pro komerční účely.

3.  Uplatňování odstavců 1 a 2 nesmí ohrozit dosažení cíle tohoto nařízení.

4.  Komise přijme prováděcí akty za účelem dalšího upřesnění správních ustanovení týkajících se uznávání subjektů, které mohou potvrzovat soulad s podmínkami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku, a udělování a kontroly potvrzení, jakož i správních ustanovení nezbytných pro zajištění souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 5 odst. 2.

5.  Pokud existují důkazy o tom, že lov tuleňů je pořádán především pro komerční účely, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 4a za účelem zakázání uvádění produktů z tuleňů získaných při dotyčném lovu na trh nebo omezení jejich množství, které lze uvést na trh. Je obzvláště důležité, aby Komise před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci postupovala v souladu s obvyklou praxí a vedla konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států.

6.  Komise přijme prováděcí akty za účelem vydání technických pokynů, které stanoví orientační seznam kódů kombinované nomenklatury, do kterých mohou spadat produkty z tuleňů, na které se vztahuje tento článek. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 5 odst. 2.

▼B

Článek 4

Doložka o volném pohybu

Členské státy nebrání uvádění na trh produktů z tuleňů, jež jsou v souladu s tímto nařízením.

▼M1

Článek 4a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 10. října 2015. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

▼M1

Článek 5

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 338/97 ( 7 ). Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 8 ).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  V souvislosti s prováděcími akty přijímanými podle čl. 3 odst. 4 platí, že pokud výbor nezaujme žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

▼M1

Článek 5a

Informace

Komise o ustanoveních tohoto nařízení a o pravidlech, podle nichž lze produkty z tuleňů získané při lovech pořádaných inuitskými nebo jinými původními společenstvími uvádět na trh, informuje veřejnost v zájmu zvýšení jejího povědomí a příslušné orgány, včetně celních orgánů.

▼B

Článek 6

Sankce a vymáhání

Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 20. srpna 2010 a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.

▼M1

Článek 7

Předkládání zpráv

1.  Do dne 31. prosince 2018 a poté jednou za čtyři roky předloží členské státy Komisi zprávu shrnující opatření učiněná za účelem provádění tohoto nařízení.

2.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení do dvanácti měsíců od konce každého období pro předkládání zpráv uvedeného v odstavci 1. První zpráva se předloží do 31. prosince 2019.

3.  Komise ve svých zprávách předložených podle odstavce 2 posoudí fungování, účinnost a dopady tohoto nařízení z hlediska dosahování jeho cílů.

▼B

Článek 8

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3 se použije ode dne 20. srpna 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Stanovisko ze dne 26. února 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009.

( 3 ) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 194.

( 4 ) Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 170.

( 5 ) Úř. věst. L 91, 9.4.1983, s. 30.

( 6 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 7 ) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1).

( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Top