EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02004R2007-20140717
Council Regulation (EC) No 2007/2004 of 26 October 2004 establishing a European Agency for the Management of Operational Cooperation at the External Borders of the Member States of the European Union
Consolidated text: Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie
Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie
No longer in force
2004R2007 — CS — 17.07.2014 — 004.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 863/2007 ze dne 11. července 2007, |
L 199 |
30 |
31.7.2007 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1168/2011 ze dne 25. října 2011, |
L 304 |
1 |
22.11.2011 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, |
L 295 |
11 |
6.11.2013 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014, |
L 189 |
93 |
27.6.2014 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2007/2004
ze dne 26. října 2004
o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. a) a článek 66 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Politika Společenství v oblasti vnějších hranic EU směřuje k vytvoření integrovaného systému řízení zajišťující jednotnou a vysokou úroveň kontroly a ostrahy, která nezbytně provází volný pohyb osob v rámci Evropské unie a je základní součástí prostoru svobody, bezpečnosti a práva. K tomuto účelu se předpokládá stanovení společných pravidel pro standardy a postupy pro kontrolu vnějších hranic. |
|
(2) |
Účinné provádění společných pravidel vyžaduje zvýšenou koordinaci operativní spolupráce mezi členskými státy. |
|
(3) |
Proto by měl být s ohledem na zkušenosti společné jednotky odborníků na vnější hranice, působící v rámci Rady, zřízen specializovaný odborný subjekt v podobě Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (dále jen „agentura“), jehož úkolem bude zlepšení koordinace operativní spolupráce mezi členskými státy v oblasti řízení vnějších hranic. |
|
(4) |
Za kontrolu a ostrahu vnějších hranic odpovídají členské státy. Agentura by měla usnadnit uplatňování stávajících a budoucích opatření Společenství týkajících se řízení vnějších hranic zajištěním koordinace činností členských států při provádění uvedených opatření. |
|
(5) |
Účinná kontrola a ostraha vnějších hranic je pro členské státy nanejvýš důležitou otázkou, bez ohledu na jejich zeměpisnou polohu. V souladu s tím je nutné podporovat solidaritu mezi členskými státy v oblasti řízení vnějších hranic. Zřízení agentury nápomocné členským státům při provádění operativních stránek řízení vnějších hranic, včetně navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech, představuje v tomto směru důležitý krok. |
|
(6) |
Agentura by měla na základě modelu společné integrované analýzy rizik provádět analýzu rizik za účelem poskytnout Společenství a členským státům náležité informace, které by umožnily přijmout odpovídající opatření nebo řešit zjištěná ohrožení a rizika za účelem zdokonalení integrovaného řízení vnějších hranic. |
|
(7) |
Agentura by měla zajistit na evropské úrovni odbornou přípravu pro vnitrostátní školitele pohraniční stráže a doplňková školení a semináře pro pracovníky příslušných vnitrostátních služeb týkající se kontroly a ostrahy na vnějších hranicích a navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech. Agentura může pořádat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy na jejich území. |
|
(8) |
Agentura sleduje výsledky vědeckého výzkumu v této oblasti a obeznamuje s nimi Komisi a členské státy. |
|
(9) |
Agentura by měla spravovat seznamy technického vybavení poskytovaného členskými státy, a tím přispět ke „sdružování“ materiálních zdrojů. |
|
(10) |
Agentura by rovněž měla podporovat členské státy za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích. |
|
(11) |
Ve většině členských států spadají operativní stránky navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech do pravomoci orgánů příslušných pro kontrolu vnějších hranic. Protože provádění těchto úkolů na evropské úrovni je zřetelným přínosem, měla by agentura, při dodržení návratové politiky Společenství, poskytovat nezbytnou pomoc pro organizaci společných návratových operací prováděných členskými státy a určit osvědčenou praxi k získání cestovních dokladů a k vyhoštění státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států. |
|
(12) |
Agentura může za účelem plnění svého poslání a v míře nutné pro plnění svých úkolů spolupracovat s Europolem, příslušnými orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti upravované v tomto nařízení v rámci pracovních ujednání uzavřených v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy. Agentura by měla usnadnit operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie. |
|
(13) |
Na základě zkušeností společné jednotky odborníků na vnější hranice a operativních a vzdělávacích středisek specializovaných v různých aspektech kontroly a ostrahy pozemních, vzdušných a námořních hranic, které byly zřízeny členskými státy, může agentura sama vytvořit specializované pobočky příslušné pro správu pozemních, vzdušných a námořních hranic. |
|
(14) |
Agentura by měla být nezávislá ve vztahu k technickým záležitostem a mít právní, správní a finanční samostatnost. Proto je nezbytné a vhodné, aby byla subjektem Společenství majícím právní subjektivitu a vykonávající prováděcí pravomoci, které jí svěřuje toto nařízení. |
|
(15) |
Komise a členské státy by měly být zastoupeny ve správní radě za účelem účinné kontroly činnosti agentury. Správní rada by se měla podle možnosti skládat z operativních velitelů vnitrostátních služeb příslušných pro řízení ostrahy hranic nebo jejich zástupců. Této správní radě by měly být svěřeny pravomoci nezbytné k sestavování rozpočtu, ověřování jeho plnění, přijímání vhodných finančních předpisů, vypracovávání průhledných pracovních postupů pro rozhodování agentury a jmenování výkonného ředitele a jeho náměstka. |
|
(16) |
K zaručení plné samostatnosti a nezávislosti agentury by jí měl být přidělen samostatný rozpočet, jehož příjem tvoří zejména příspěvek Společenství. Na příspěvek Společenství a každé další subvence ze souhrnného rozpočtu Evropské unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Společenství. Účetní audit by měl provádět Účetní dvůr. |
|
(17) |
Na agenturu, která by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 3 ), by se mělo bez omezení vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 4 ). |
|
(18) |
Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ( 5 ). |
|
(19) |
Na zpracování osobních údajů agenturou by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 6 ). |
|
(20) |
Tvorba politiky a právních předpisů o kontrole a ostraze vnějších hranic zůstává v pravomoci orgánů EU, zejména Rady. Měla by být zaručena úzká koordinace mezi agenturou a těmito orgány. |
|
(21) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž vytvoření integrovaného řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(22) |
Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a obsažené v Listině základních práv Evropské unie. |
|
(23) |
Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ( 7 ) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody. V důsledku toho by se delegace Islandské republiky a Norského království měly účastnit správní rady agentury jako členové, i když s omezenými hlasovacími právy. Pro určení dalších postupů umožňujících Islandské republice a Norskému království plnou účast na činnostech agentury by mělo být mezi Společenstvím a těmito státy uzavřeno další ujednání. |
|
(24) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení doplňuje schengenské acquis podle ustanovení hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala toto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. |
|
(25) |
Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis ( 8 ). Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. |
|
(26) |
Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis ( 9 ), Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. |
|
(27) |
Agentura by měla usnadnit organizaci operativních činností, ve kterých mohou členské státy využít odborné znalosti a nástroje, které jsou Irsko a Spojené království ochotny nabídnout v souladu s postupy, o kterých rozhodne pro jednotlivé případy správní rada. K tomuto účelu by měli být zástupci Irska a Spojeného království vyzváni k účasti na všech schůzích správní rady, aby se mohli plně zúčastnit jednání pro přípravu takových operativních činností. |
|
(28) |
Mezi Španělským královstvím a Spojeným královstvím existuje spor o vymezení hranic Gibraltaru. |
|
(29) |
Pozastavení použitelnosti tohoto nařízení na hranice Gibraltaru neznamená změnu postojů dotyčných států, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT
Článek 1
Zřízení agentury
1. Zřizuje se Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (dále jen „agentura“) za účelem zdokonalení integrovaného řízení vnějších hranic členských států Evropské unie.
2. Berouc v úvahu, že za kontrolu a ostrahu vnějších hranic odpovídají členské státy, agentura coby instituce Unie ve smyslu článku 15 a v souladu s článkem 19 tohoto nařízení usnadňuje a zefektivňuje uplatňovaní stávajících a budoucích opatření Unie týkajících se správy vnějších hranic, zejména Schengenského hraničního kodexu stanoveného nařízením (ES) č. 562/2006 ( 10 ). Činí tak zajištěním koordinace činnosti členských států při provádění těchto opatření, a tím přispívá k účinné, vysoké a jednotné úrovni kontroly osob a ostrahy na vnějších hranicích členských států.
Agentura při plnění svých úkolů jedná v plném souladu s příslušnými právními předpisy Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“), příslušnými normami mezinárodního práva včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků přijaté v Ženevě dne 28. července 1951 (dále jen „Ženevská úmluva“); závazky týkajícími se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadou nenavracení; a základními právy a přihlíží ke zprávám poradního fóra uvedeného v článku 26a tohoto nařízení.
3. Agentura poskytuje Komisi a členským státům nezbytnou technickou podporu a odborné znalosti v oblasti správy vnějších hranic a podporuje solidaritu mezi členskými státy, zejména mezi těmi, které čelí zvláštnímu nebo nepřiměřenému tlaku.
▼M1 —————
Článek 1a
Definice
Pro účely tohoto nařízení se:
1) „vnějšími hranicemi členských států“ rozumějí pozemní a námořní hranice členských států a jejich letiště a námořní přístavy, na které se vztahují právní předpisy Společenství o překračování vnějších hranic členských států osobami;
1a) „evropskými jednotkami pohraniční stráže“ rozumějí pro účely článku 3, článku 3b, článku 3c, článku 8 a článku 17 jednotky vyslané v průběhu společných operací a pilotních projektů, pro účely článků 8a až 8g jednotky vyslané v rámci zásahů rychlé reakce na hranicích (dále jen „zásahy rychlé reakce“) ve smyslu nařízení (ES) č. 863/2007 ( 11 ) a pro účely čl. 2 odst. 1 písm. ea) a g) a článku 5 jednotky vyslané v průběhu společných operací;
2) „hostitelským členským státem“ rozumí členský stát, v němž se provádí společná operace, pilotní projekt či zásah rychlé reakce, nebo z něhož se tento zásah, operace či projekt zahajuje;
3) „domovským členským státem“ rozumí členský stát, ve kterém je člen jednotky nebo vyslaný příslušník příslušníkem pohraniční stráže;
4) „členy jednotky“ rozumějí příslušníci pohraniční stráže členských států, kteří slouží u evropských jednotek pohraniční stráže a nejsou příslušníky jednotek hostitelského členského státu;
5) „žádajícím členským státem“ rozumí členský stát, jehož příslušné orgány žádají agenturu, aby na jeho území nasadila jednotku pro zásah rychlé reakce;
6) „vyslanými příslušníky“ rozumí příslušníci útvarů pohraniční stráže jiných členských států než hostitelského členského státu, kteří se účastní společných operací a pilotních projektů.
KAPITOLA II
ÚKOLY
Článek 2
Hlavní úkoly
1. Agentura plní tyto úkoly:
a) koordinuje operativní spolupráci mezi členskými státy v oblasti řízení vnějších hranic;
b) napomáhá členským státům při odborné přípravě vnitrostátní pohraniční stráže včetně vypracování společných standardů odborné přípravy;
c) provádí analýzu rizik včetně hodnocení schopnosti členských států čelit hrozbám a tlakům na vnějších hranicích;
d) podílí se na rozvoji výzkumu v oblasti kontroly a ostrahy vnějších hranic;
da) napomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích, s přihlédnutím k tomu, že některé případy mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři;
e) napomáhá členským státům za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích, zejména těm členským státům, které čelí zvláštnímu nebo nepřiměřenému tlaku;
ea) vytváří evropské jednotky pohraniční stráže, které jsou vysílány v průběhu společných operací, pilotních projektů a zásahů rychlé reakce;
f) poskytuje členským státům nezbytnou podporu zahrnující, požádá-li o to členský stát, koordinaci či organizaci společných návratových operací;
g) vysílá příslušníky pohraniční stráže z evropských jednotek pohraniční stráže do členských států v rámci společných operací, pilotních projektů nebo zásahů rychlé reakce v souladu s nařízením (ES) č. 863/2007;
h) v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 vyvíjí a provozuje informační systémy, které umožňují rychlou a spolehlivou výměnu informací o vznikajících rizicích na vnějších hranicích, včetně informační a koordinační sítě zřízené rozhodnutím 2005/267/ES ( 12 );
i) poskytuje nezbytnou pomoc při rozvíjení a provozování Evropského systému ostrahy hranic, případně při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, včetně zajišťování interoperability systémů, a to zejména vytvořením, provozováním a koordinováním rámce EUROSURu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ( 13 )
1a. V souladu s právem Unie a mezinárodním právem nesmí být žádná osoba vyloděna v zemi, nebo jinak předána orgánům této země, v rozporu se zásadou nenavracení, nebo v zemi, z níž hrozí nebezpečí vyhoštění nebo návratu do jiné země v rozporu s uvedenou zásadou. V souladu s právem Unie a mezinárodním právem se dbá na zvláštní potřeby dětí, obětí obchodování s lidmi, osob, které potřebují lékařskou pomoc, osob vyžadujících mezinárodní ochranu a dalších ohrožených osob.
2. Aniž jsou dotčeny pravomoci agentury, mohou členské státy i nadále spolupracovat na operativní úrovni s ostatními členskými státy nebo třetími zeměmi na vnějších hranicích, doplňuje-li taková spolupráce činnost agentury.
Členské státy se zdrží jakékoli činnosti, která by mohla ohrozit fungování agentury nebo dosažení jejích cílů.
Členské státy podávají agentuře zprávy o těchto operativních otázkách na jejich vnějších hranicích mimo rámec agentury. Výkonný ředitel agentury (dále jen „výkonný ředitel“) pravidelně a alespoň jednou ročně informuje o uvedených otázkách správní radu agentury (dále jen „správní rada“).
Článek 2a
Kodex chování
Agentura vypracuje a bude dále rozvíjet kodex chování, který se vztahuje na veškeré operace koordinované agenturou. Kodex chování stanovuje postupy, jejichž cílem je zaručit dodržování zásad právního státu a základních práv, se zvláštním zaměřením na nezletilé osoby bez doprovodu a ohrožené osoby, jakož i na osoby vyžadující mezinárodní ochranu, a platí pro všechny osoby zapojené do činnosti agentury.
Agentura vypracuje kodex chování ve spolupráci s poradním fórem uvedeným v článku 26a.
Článek 3
Společné operace a pilotní projekty na vnějších hranicích
1. Agentura posuzuje, schvaluje a koordinuje návrhy na společné operace a pilotní projekty předložené členskými státy včetně žádostí členských států v souvislosti s okolnostmi vyžadujícími zvýšenou technickou a operativní pomoc, zejména v případech zvláštního nebo nepřiměřeného tlaku.
Agentura může sama zahájit a provádět společné operace a pilotní projekty ve spolupráci s dotčenými členskými státy a po dohodě s hostitelskými členskými státy.
Může se rovněž rozhodnout dát členským státům, které se účastní společných operací nebo pilotních projektů, k dispozici své technické vybavení.
Před společnými operacemi a pilotními projekty se provede důkladná analýza rizik.
1a. Pokud již nejsou splněny podmínky k provádění společných operací či pilotních projektů, může agentura poté, co informuje dotyčný členský stát, tyto operace či projekty ukončit.
Členské státy účastnící se společné operace či pilotního projektu mohou agenturu požádat o ukončení této operace či projektu.
Pro případ porušení základních práv nebo závazků v oblasti mezinárodní ochrany při provádění společné operace nebo pilotního projektu stanoví domovský členský stát v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vhodná kázeňská nebo jiná opatření.
Pokud má výkonný ředitel za to, že taková porušení jsou závažná nebo že mohou přetrvávat, společné operace a pilotní projekty zcela nebo zčásti pozastaví či ukončí.
1b. Agentura zřídí v souladu s článkem 3b rezervu příslušníků pohraniční stráže, tzv. evropské jednotky pohraniční stráže, které bude možné vysílat během společných operací a pilotních projektů uvedených v odstavci 1. O vyslání lidských zdrojů a použití technického vybavení rozhodne v souladu s články 3a a 7.
2. Agentura může za účelem praktické organizace společných operací a pilotních projektů vyvíjet svou činnost prostřednictvím specializovaných poboček podle článku 16.
3. Agentura vyhodnotí výsledky společných operací a pilotních projektů a do 60 dní po ukončení těchto operací nebo projektů předává správní radě podrobnou závěrečnou hodnotící zprávu, která obsahuje zjištění úředníka pro otázky základních práv uvedeného v článku 26a. Agentura provádí komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků, začleněnou do souhrnné zprávy uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. b), za účelem zvýšení kvality, ucelenosti a účinnosti budoucích společných operací a pilotních projektů.
4. Agentura financuje nebo spolufinancuje společné operace a pilotní projekty uvedené v odstavci 1 prostřednictvím dotací ze svého rozpočtu v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují.
5. Odstavce 1a a 4 se použijí i na zásahy rychlé reakce.
Článek 3a
Organizační aspekty společných operací a pilotních projektů
1. Výkonný ředitel vypracuje operační plán společných operací a pilotních projektů uvedený v čl. 3 odst. 1. Po konzultaci s členskými státy účastnícími se společné operace nebo pilotního projektu schválí výkonný ředitel a hostitelský členský stát operační plán, jenž podrobně popisuje organizační aspekty, a to s dostatečným předstihem před plánovaným zahájením dané společné operace nebo pilotního projektu.
Operační plán zahrnuje veškeré aspekty, jež jsou považovány za nezbytné pro vedení společné operace či pilotního projektu, zejména:
a) popis situace, způsob provedení a cíle vyslání, včetně operačního cíle;
b) předpokládanou délku trvání společné operace nebo pilotních projektů;
c) zeměpisnou oblast, ve které bude společná operace nebo pilotní projekt probíhat;
d) popis úkolů a zvláštních pokynů pro vyslané příslušníky, včetně přípustného nahlížení do databází a přípustných služebních zbraní, střeliva a vybavení v hostitelském členském státě;
e) složení jednotek vyslaných příslušníků a vyslání dalšího příslušného personálu;
f) ustanovení o velení a kontrole včetně jmen a hodností příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu zodpovědných za spolupráci s vyslanými příslušníky a agenturou, zejména těch příslušníků pohraniční stráže, kteří mají po dobu vyslání velitelskou pravomoc, a postavení vyslaných příslušníků v rámci velících struktur;
g) technické vybavení, které bude použito během společné operace nebo pilotního projektu, včetně zvláštních požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaný obslužný personál, přeprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;
h) podrobná ustanovení týkající se okamžitého hlášení incidentů, která agentura podává správní radě a příslušným vnitrostátním veřejným orgánům;
i) systém podávání zpráv a hodnocení obsahující kritéria pro hodnotící zprávu a konečné datum předložení závěrečné hodnotící zprávy v souladu s čl. 3 odst. 3;
j) pokud jde o operace na moři, zvláštní informace o uplatňování příslušné soudní příslušnosti a právních předpisů v zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace nebo pilotní projekt, včetně odkazů na mezinárodní právo a právo Unie týkající se zadržení, záchrany na moři a vylodění. ►M4 V tomto ohledu musí být operační plán vypracován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 ( 14 ); ◄
k) způsob spolupráce se třetími zeměmi, s jinými subjekty a institucemi Unie a s mezinárodními organizacemi.
2. Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují souhlas výkonného ředitele a hostitelského členského státu. Kopii změněného nebo upraveného operačního plánu agentura okamžitě zašle zúčastněným členským státům.
3. Agentura zajistí v rámci svých koordinačních úkolů operativní provádění všech organizačních aspektů, včetně přítomnosti zaměstnance agentury v průběhu společných operací a pilotních projektů uvedených v tomto článku.
Článek 3b
Složení a vyslání evropských jednotek pohraniční stráže
1. Na základě návrhu výkonného ředitele správní rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem o profilu a celkovém počtu příslušníků pohraniční stráže, kteří mají být k dispozici evropským jednotkám pohraniční stráže. Tentýž postup se použije při všech následných změnách jejich profilu a celkového počtu. Členské státy přispějí do evropských jednotek pohraniční stráže tím, že z vnitrostátní rezervy vytvořené podle různých profilů stanovených agenturou jmenují příslušníky pohraniční stráže odpovídající požadovaným profilům.
2. Příspěvek členských států, pokud jde o příslušníky pohraniční stráže pro konkrétní společné operace a pilotní projekty v následujícím roce, se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami dají členské státy na žádost agentury k dispozici příslušníky pohraniční stráže, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, která zásadním způsobem ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů. Tato žádost se podává nejméně 45 dní před zamýšleným vysláním příslušníků pohraniční stráže. Autonomie domovského členského státu v souvislosti s výběrem personálu a dobou jeho vyslání zůstává nedotčena.
3. Agentura rovněž přispěje do evropských jednotek pohraniční stráže kvalifikovanými příslušníky pohraniční stráže dočasně přidělenými podle čl. 17 odst. 5 členskými státy jako národní odborníci. Příspěvek členských států, pokud jde o dočasné přidělení jejich příslušníků pohraniční stráže agentuře v následujícím roce, se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy.
V souladu s těmito dohodami dají členské státy k dispozici příslušníky pohraniční stráže pro dočasné přidělení, ledaže by tím bylo vážně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. V takových situacích mohou členské státy své dočasně přidělené příslušníky pohraniční stráže povolat zpět.
Maximální délka těchto dočasných přidělení nepřekročí šest měsíců v období dvanácti měsíců. Pro účely tohoto nařízení jsou dočasně přidělení příslušníci pohraniční stráže považováni za vyslané příslušníky a mají úkoly a pravomoci stanovené v článku 10. Pro použití článků 3c, 10 a 10b se členský stát, který dočasně přidělil příslušníky pohraniční stráže, považuje za domovský členský stát ve smyslu čl. 1a bodu 3. Ostatní dočasní zaměstnanci agentury, kteří nejsou kvalifikováni k výkonu funkcí spojených s ochranou hranic, jsou během společných operací a pilotních projektů vysíláni pouze k plnění koordinačních úkolů.
4. Členové evropských jednotek pohraniční stráže při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí plně ctí základní práva, včetně přístupu k azylovému řízení, a lidskou důstojnost. Veškerá opatření, která učiní při plnění svých úkolů a výkonu pravomocí, jsou přiměřená cílům, jež uvedená opatření sledují. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nediskriminují osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace.
5. V souladu s článkem 8g agentura jmenuje koordinátora pro každou společnou operaci nebo pilotní projekt, při nichž budou vysláni členové evropských jednotek pohraniční stráže.
Úkolem koordinátora bude podporovat spolupráci a koordinaci mezi hostitelskými a zúčastněnými členskými státy.
6. V souladu s článkem 8h agentura hradí náklady, které členským státům vzniknou v souvislosti s tím, že dají evropským jednotkám pohraniční stráže k dispozici příslušníky pohraniční stráže podle odstavce 1 tohoto článku.
7. Agentura každoročně informuje Evropský parlament o počtu příslušníků pohraniční stráže, který se každý členský stát zavázal poskytnout evropským jednotkám pohraniční stráže v souladu s tímto článkem.
Článek 3c
Velení evropským jednotkám pohraniční stráže
1. Po dobu vyslání evropských jednotek pohraniční stráže velí jednotkám hostitelský členský stát v souladu s operačním plánem uvedeným v čl. 3a odst. 1.
2. Agentura může sdělovat své názory na velení uvedené v odstavci 1 hostitelskému členskému státu prostřednictvím svého koordinátora uvedeného v čl. 3b odst. 5. V takovém případě hostitelský členský stát tyto názory zohlední.
3. V souladu s článkem 8g poskytuje hostitelský členský stát koordinátorovi veškerou nezbytnou pomoc, včetně úplného přístupu k evropským jednotkám pohraniční stráže po dobu jejich vyslání.
4. Členové evropských jednotek pohraniční stráže nadále podléhají při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí kázeňským opatřením svého domovského členského státu.
Článek 4
Analýza rizik
Agentura rozvíjí a uplatňuje model společné integrované analýzy rizik.
Připraví obecnou a cílenou analýzu rizik, která bude předložena Radě a Komisi.
Pro účely analýzy rizik může agentura po předchozí konzultaci s členskými státy zhodnotit jejich schopnost čelit aktuálním výzvám, včetně současných a budoucích hrozeb a tlaků na vnějších hranicích Evropské unie, zejména v případě členských států, které jsou vystaveny zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku. Za tímto účelem může agentura zhodnotit vybavení a zdroje členských států v oblasti ochrany hranic. Toto hodnocení vychází z informací dotyčného členského státu a ze zpráv a výsledků společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce a další činnosti agentury. Těmito hodnoceními není dotčen schengenský hodnotící mechanismus.
Výsledky těchto hodnocení se předkládají správní radě.
Pro účely tohoto článku poskytnou členské státy agentuře veškeré nezbytné informace týkající se situace a možných hrozeb na jejich vnějších hranicích.
Agentura začlení výsledky modelu společné integrované analýzy rizik do rozvoje společných hlavních osnov pro odbornou přípravu pohraniční stráže uvedených v článku 5.
Článek 5
Odborná příprava
Agentura zajistí příslušníkům pohraniční stráže, kteří jsou členy evropských jednotek pohraniční stráže, další odbornou přípravu týkající se jejich úkolů a pravomocí. Dále provádí pravidelný výcvik těchto příslušníků pohraniční stráže podle plánu další přípravy a výcviku uvedeného v ročním pracovním programu agentury.
Agentura provádí rovněž kroky nezbytné k tomu, aby všichni příslušníci pohraniční stráže a další zaměstnanci členských států, kteří jsou součástí evropských jednotek pohraniční stráže, jakož i zaměstnanci agentury absolvovali před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu v oblasti příslušných právních předpisů Unie a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně, pokynů týkajících se identifikace osob žádajících o ochranu a informování těchto osob o zařízeních, na která se mohou obrátit.
Agentura vypracuje a dále rozvíjí společné hlavní osnovy pro odbornou přípravu pohraniční stráže a poskytuje odbornou přípravu na evropské úrovni pro školitele vnitrostátní pohraniční stráže členských států, včetně odborné přípravy týkající se základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a příslušného námořního práva.
Agentura vypracuje společné hlavní osnovy po konzultaci s poradním fórem uvedeným v článku 26a.
Členské státy začlení společné hlavní osnovy do odborné přípravy příslušníků své vnitrostátní pohraniční stráže.
Agentura rovněž nabízí doplňkové kursy odborné přípravy a semináře o oblastech, které se týkají kontroly a ostrahy vnějších hranic a navracení státních příslušníků třetích zemí, pro příslušníky příslušných vnitrostátních služeb členských států.
Agentura může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy na jejich území.
Agentura zavede výměnný program, jenž umožní příslušníkům pohraniční stráže, kteří jsou zapojeni do evropských jednotek pohraniční stráže, získat znalosti či konkrétní praktické poznatky na základě zkušeností a osvědčených postupů nabytých v zahraničí prostřednictvím práce u pohraniční stráže v jiném než jejich vlastním členském státě.
Článek 6
Sledování výzkumu a přispívání k jeho výsledkům
Agentura aktivně sleduje výsledky výzkumu v oblasti kontroly a ostrahy vnějších hranic, přispívá k jejich dosažení a informuje o nich Komisi a členské státy.
Článek 7
Technické vybavení
1. Agentura může pro účely ochrany vnějších hranic sama nebo společně s členským státem pořizovat nebo si pronajímat technické vybavení, jež se bude v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují, používat během společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce, návratových operací nebo projektů technické pomoci. Před pořízením nebo pronájmem jakéhokoliv vybavení, jež pro agenturu obnáší značné náklady, se provede důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů. Každý takový výdaj se stanoví v rozpočtu agentury přijatém správní radou v souladu s čl. 29 odst. 9. Pořizuje-li nebo pronajímá-li si agentura důležité technické vybavení, jako jsou plavidla hlídkující na volném moři a v pobřežních vodách nebo pobřežní hlídková vozidla, platí tyto podmínky:
a) v případě jeho pořízení a spoluvlastnictví se agentura formálně dohodne s jedním členským státem na registraci vybavení v tomto členském státě v souladu s příslušnými právními předpisy tohoto členského státu;
b) v případě pronájmu musí být vybavení registrováno v některém členském státě.
Na základě vzorové dohody vypracované agenturou se členský stát registrace a agentura dohodnou na způsobu zajištění doby, po kterou bude společný majetek agentuře plně k dispozici, jakož i na podmínkách využívání tohoto vybavení.
Členský stát, v němž je vybavení registrováno, nebo dodavatel technického vybavení poskytnou potřebné odborníky a technický personál pro právně podloženou a bezpečnou obsluhu vybavení.
2. Agentura zřizuje a vede centralizované záznamy o technickém vybavení v rezervě technického vybavení složené z vybavení vlastněného buď členskými státy, nebo agenturou a vybavení spoluvlastněného členskými státy a agenturou pro účely ochrany vnějších hranic. Rezerva technického vybavení obsahuje minimální kontingent od každého typu technického vybavení podle odstavce 5 tohoto článku. Vybavení zařazené do rezervy technického vybavení se použije při činnostech podle článků 3, 8a a 9.
3. Členské státy přispívají do rezervy technického vybavení uvedené v odstavci 2. Příspěvek členských států do rezervy a nasazení technického vybavení při konkrétních operacích se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami a tvoří-li součást minimálního kontingentu technického vybavení pro daný rok, poskytnou členské státy své technické vybavení k dispozici pro použití na žádost agentury, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. Tyto žádosti se podávají nejméně čtyřicet pět dní před zamýšleným nasazením. Příspěvky členských států do rezervy technického vybavení jsou každoročně přezkoumány.
4. Agentura spravuje záznamy o rezervě technického vybavení takto:
a) roztřídění podle druhu vybavení a typu operace;
b) roztřídění podle vlastníka (členský stát, agentura, ostatní);
c) celkové množství požadovaného vybavení;
d) případně požadovaný obslužný personál;
e) další informace, jako např. podrobnosti registrace, požadavky týkající se přepravy a údržby, platné vnitrostátní vývozní režimy, technické pokyny nebo jiné údaje potřebné k správnému zacházení s vybavením.
5. Agentura financuje nasazení technického vybavení, jež tvoří součást minimálního kontingentu technického vybavení poskytnutého daným členským státem pro daný rok. Nasazení technického vybavení, jež součást minimálního kontingentu technického vybavení netvoří, agentura spolufinancuje do výše 100 % způsobilých výdajů, přičemž zohlední konkrétní okolnosti, jež panují v členském státě, který toto technické vybavení nasazuje.
O pravidlech pro technické vybavení, včetně požadovaného celkového minimálního kontingentu od každého typu technického vybavení, podmínkách pro nasazení a náhradě nákladů rozhoduje každoročně správní rada na návrh výkonného ředitele v souladu s článkem 24. Pro účely rozpočtu by správní rada měla toto rozhodnutí přijmout do 31. března každého roku.
Agentura navrhuje minimální kontingent technického vybavení v souladu se svými potřebami, zejména s cílem být schopna provádět společné operace, pilotní projekty, zásahy rychlé reakce a společné návratové operace, a v souladu se svým pracovním programem na daný rok.
Pokud se ukáže, že minimální kontingent technického vybavení nepostačuje na provádění operačního plánu schváleného pro společné operace, pilotní projekty, zásahy rychlé reakce nebo společné návratové operace, provede agentura jeho revizi na základě svých oprávněných potřeb a po dohodě s členskými státy.
6. Agentura měsíčně podává správní radě zprávu o složení a nasazení vybavení, jež tvoří součást rezervy technického vybavení. Pokud není dosaženo minimálního kontingentu technického vybavení podle odstavce 5, výkonný ředitel o tom neprodleně informuje správní radu. Správní rada přijme rozhodnutí o prioritách při naléhavém nasazení technického vybavení a podnikne patřičná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. O zjištěných nedostatcích a přijatých opatřeních informuje správní rada Komisi. Komise následně tyto informace spolu s vlastním posouzením postoupí Evropskému parlamentu a Radě.
7. Agentura každoročně informuje Evropský parlament o množství technického vybavení, které se každý členský stát zavázal v souladu s tímto článkem poskytnout do rezervy technického vybavení.
Článek 8
Podpora poskytovaná členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích
1. Aniž je dotčen čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), může agenturu požádat o pomoc jeden nebo více členských států, které jsou vystaveny zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku a které čelí okolnostem vyžadujícím zvýšenou technickou a operativní pomoc při plnění svých závazků s ohledem na kontrolu a ostrahu vnějších hranic. Agentura zorganizuje v souladu s článkem 3 pro žádající členský stát nebo státy vhodnou technickou a operativní pomoc.
2. Za okolností uvedených v odstavci 1 může agentura:
a) napomáhat v otázkách koordinace mezi dvěma nebo více členskými státy za účelem vyřešení obtíží na vnějších hranicích;
b) vyslat své odborníky, aby po potřebnou dobu napomáhali příslušným vnitrostátním orgánům dotčeného členského státu nebo států;
c) vyslat příslušníky evropských jednotek pohraniční stráže.
3. Agentura může pořizovat technické vybavení za účelem kontroly a ostrahy vnějších hranic, které budou využívat její odborníci v rámci zásahů rychlé reakce po dobu jejich trvání.
Článek 8a
Zásahy rychlé reakce
Na žádost členského státu, který čelí naléhavé a mimořádné situaci, zejména při přílivu velkého počtu státních příslušníků třetích zemí usilujících o nepovolený vstup na území členského státu na určitých místech vnějších hranic, může agentura na území žádajícího státu na přiměřenou a omezenou dobu vyslat jednu nebo více evropských jednotek pohraniční stráže (dále jen „jednotka“ nebo „jednotky“) v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 863/2007.
Článek 8b
Složení jednotek
1. V případě situace popsané v článku 8a členské státy na žádost agentury sdělí počet, jména a profily příslušníků pohraniční stráže ze své vnitrostátní rychlé rezervy, které mohou do pěti dnů dát k dispozici pro sestavení jednotky. Členské státy dají k dispozici pro vyslání příslušníky pohraniční stráže na žádost agentury, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů.
2. Výkonný ředitel při určování složení jednotky za účelem vyslání zohlední konkrétní okolnosti, které v žádajícím členském státě panují. Jednotka se sestaví v souladu s operačním plánem vypracovaným podle článku 8e.
Článek 8c
Odborná příprava a výcvik
Agentura zajistí příslušníkům pohraniční stráže, kteří jsou součástí rychlé rezervy, uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 863/2007, další odbornou přípravu týkající se jejich úkolů a pravomocí. Dále povede pravidelný výcvik těchto příslušníků pohraniční stráže podle plánu další přípravy a výcviku uvedeného v ročním pracovním programu agentury..
Článek 8d
Postup přijímání rozhodnutí o vyslání jednotek
1. Žádost o vyslání jednotek podle článku 8a obsahuje popis situace, možné cíle a předpokládané potřeby vyslání. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, vyslat odborníky agentury, aby situaci na vnějších hranicích žádajícího členského státu posoudili.
2. Výkonný ředitel neprodleně informuje správní radu o žádosti členského státu o vyslání jednotek.
3. Výkonný ředitel v rámci rozhodování o žádosti členského státu o vyslání pohraničních jednotek rychlé reakce zohlední zjištění vyplývající z analýzy rizik, kterou agentura provede, jakož i všechny ostatní příslušné informace poskytnuté žádajícím nebo jiným členským státem.
4. Výkonný ředitel rozhodne o žádosti o vyslání jednotek co nejdříve, nejpozději však do pěti pracovních dnů ode dne přijetí této žádosti. Výkonný ředitel zároveň písemně uvědomí žádající členský stát a správní radu o svém rozhodnutí. V rozhodnutí uvede hlavní důvody, o něž se opírá.
5. V případě, že výkonný ředitel rozhodne o vyslání jedné či více jednotek, agentura společně s žádajícím členským státem neprodleně, a v každém případě nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí, vypracují operační plán podle článku 8e.
6. Jakmile je operační plán schválen, výkonný ředitel informuje členské státy o požadovaném počtu a profilech příslušníků pohraniční stráže, kteří budou vysláni v jednotkách. Informace poskytne kontaktní osobě určené podle článku 8f v písemné formě a také uvede datum, kdy budou jednotky vyslány. Poskytne zároveň kopii operačního plánu.
7. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý k výkonu funkce, přijímá rozhodnutí týkající se vyslání jednotek zástupce výkonného ředitele.
8. Členské státy dají k dispozici na žádost agentury příslušníky pohraniční stráže, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů.
9. Vyslání jednotek proběhne nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne, kdy výkonný ředitel společně se žádajícím členským státem schválí operační plán.
Článek 8e
Operační plán
1. Výkonný ředitel a žádající členský stát schválí operační plán, v němž jsou uvedeny podrobné podmínky vyslání jednotek. Operační plán obsahuje následující údaje:
a) popis situace se způsobem provedení a popis cílů vyslání, včetně operačního cíle;
b) předpokládanou dobu vyslání jednotek;
c) zeměpisnou oblast žádajícího členského státu, v níž budou vyslané pohraniční jednotky rychlé reakce působit;
d) popis úkolů a zvláštních pokynů pro příslušníky jednotek, včetně přípustného nahlížení do databází a přípustných služebních zbraní, střeliva a vybavení v hostitelském členském státě;
e) složení jednotek a rovněž zapojení dalšího příslušného personálu;
f) ustanovení o velení a kontrole včetně jmen a hodností příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu zodpovědných za spolupráci s jednotkami, zejména těch příslušníků pohraniční stráže, kteří jednotkám velí po dobu jejich vyslání, a postavení jednotek v rámci velících struktur;
g) technické vybavení, které bude nasazeno společně s vyslanými jednotkami, včetně specifických požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaný obslužný personál, doprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;
h) podrobná ustanovení o okamžitém podávání zpráv o incidentech agenturou správní radě a příslušným vnitrostátním veřejným orgánům;
i) režim podávání zpráv a hodnocení obsahující kritéria pro hodnotící zprávu a konečné datum předložení závěrečné hodnotící zprávy v souladu s čl. 3 odst. 3;
j) při operacích na moři konkrétní informace o uplatňování soudní příslušnosti a právních předpisů v zeměpisné oblasti, ve které probíhá zásah rychlé reakce, včetně odkazu na mezinárodní právní předpisy a právní předpisy Unie týkající se zadržení, záchrany na moři a vylodění. ►M4 V tomto ohledu musí být operační plán vypracován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 ( 15 ); ◄
k) způsoby spolupráce se třetími zeměmi, jinými subjekty a institucemi Unie nebo mezinárodními organizacemi.
2. Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují dohodu výkonného ředitele a žádajícího státu. Kopii změněného nebo aktualizovaného operačního plánu agentura okamžitě zašle státům, které se podílejí na vyslání.
Článek 8f
Vnitrostátní kontaktní místo
Pro potřeby komunikace s agenturou ohledně všech záležitostí týkajících se jednotek určí členské státy vnitrostátní kontaktní místo. Vnitrostátní kontaktní místo musí být dostupné nepřetržitě.
Článek 8g
Koordinátor
1. Výkonný ředitel jmenuje z řad zaměstnanců agentury jednoho nebo více odborníků, kteří budou koordinátory. Výkonný ředitel oznámí hostitelskému členskému státu jejich jména.
2. Koordinátor jedná jménem agentury o všech aspektech vyslání pohraničních jednotek rychlé reakce. Koordinátor zejména:
a) jedná jako spojovací článek mezi agenturou a hostitelským členským státem;
b) jedná jako spojovací článek mezi agenturou a členy pohraničních jednotek rychlé reakce a zároveň poskytuje jménem agentury pomoc ohledně všech záležitostí souvisejících s podmínkami pro jejich vyslání v rámci těchto jednotek;
c) sleduje řádné provádění operačního plánu;
d) podává agentuře zprávy o všech aspektech vyslání jednotek.
3. V souladu s čl. 25 odst. 3 písm. f) může výkonný ředitel agentury pověřit koordinátora, aby byl nápomocen při řešení jakýchkoli neshod týkajících se provádění operačního plánu a vyslání jednotek.
4. Koordinátor se při plnění svých povinností řídí pouze pokyny vydávanými agenturou.
Článek 8h
Náklady
1. Agentura hradí v plném rozsahu následující náklady, které členským státům vzniknou v souvislosti s tím, že dají k dispozici příslušníky pohraniční stráže pro účely uvedené v čl. 3 odst. 1b a v článcích 8a a 8c:
a) náklady na dopravu z domovského členského státu do hostitelského členského státu a z hostitelského členského státu do domovského členského státu;
b) náklady na očkování;
c) náklady na zvláštní pojištění;
d) náklady na zdravotní péči;
e) denní příspěvky, včetně nákladů na ubytování;
f) náklady na technické vybavení agentury.
2. Správní rada stanoví podrobná pravidla pro vyplácení denních příspěvků členům jednotek.
Článek 9
Spolupráce při navracení
1. Při dodržení návratové politiky Unie, a zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí ( 16 ), a aniž by posuzovala oprávněnost rozhodnutí o návratu, poskytuje agentura nezbytnou pomoc a na žádost zúčastněných členských států zajišťuje koordinaci nebo organizaci společných návratových operací členských států, a to na základě pronájmu letadel pro účely těchto operací. Agentura financuje nebo spolufinancuje operace a projekty uvedené v tomto odstavci prostřednictvím subvencí ze svého rozpočtu v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují. Agentura může rovněž používat finanční prostředky Unie dostupné v oblasti navracení. Agentura zajistí, aby v jejích grantových dohodách s členskými státy byla veškerá finanční podpora podmíněna plným dodržováním Listiny základních práv.
1a. Agentura vypracuje kodex chování pro navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států, který se použije během všech společných návratových operací koordinovaných agenturou a který popisuje společné standardizované postupy, jež by měly zjednodušit organizaci společných návratových operací a zajistit navracení humánním způsobem a při plném respektování základních práv, zejména zásad lidské důstojnosti, zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů a zákazu diskriminace.
1b. Kodex chování přihlédne zejména k povinnosti zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení, kterou stanoví čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES, a k strategii v oblasti základních práv uvedené v čl. 26a odst. 1 tohoto nařízení. Sledování společných návratových operací by mělo být prováděno na základě objektivních a transparentních kritérií a mělo by zahrnovat celou společnou návratovou operaci od fáze před odletem až po předání navracených osob v zemi návratu.
1c. Členské státy pravidelně informují agenturu o své potřebě pomoci nebo koordinace ze strany agentury. Agentura vypracuje průběžný operační plán s cílem poskytnout žádajícímu členskému státu nezbytnou operativní podporu včetně technického vybavení uvedeného v čl. 7 odst. 1. O obsahu a způsobu provádění průběžného operačního plánu rozhodne správní rada na návrh výkonného ředitele v souladu s článkem 24.
2. Agentura spolupracuje s příslušnými orgány dotyčných třetích zemí uvedenými v článku 14 a určí osvědčené postupy v oblasti získávání cestovních dokladů a navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.
Článek 10
Pravomoci a úkoly vyslaných příslušníků
1. Vyslaní příslušníci jsou způsobilí plnit všechny úlohy a vykonávat všechny pravomoci týkající se hraniční kontroly nebo ostrahy hranic v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) ( 17 ), jakož i ty, které jsou nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení.
2. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí dodržují vyslaní příslušníci právo Unie a mezinárodní právo, základní práva a vnitrostátní právní předpisy hostitelského členského státu.
3. Vyslaní příslušníci mohou plnit úkoly a vykonávat pravomoci pouze pod velením a zpravidla za přítomnosti příslušníka pohraniční stráže hostitelského členského státu.
4. Vyslaní příslušníci používají při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí své vlastní uniformy. ►C1 Na těchto uniformách nosí na rukávě modrou pásku se znakem Evropské unie a agentury, která slouží k jejich identifikaci jakožto účastníků společné operace nebo pilotního projektu. ◄ Pro účely identifikace vůči vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu a jeho občanům nosí u sebe vyslaní příslušníci po celou dobu úřední doklad podle článku 10a, který na požádání předloží.
5. Odchylně od odstavce 2 mohou vyslaní příslušníci při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nosit služební zbraně, střelivo a vybavení, které jsou povoleny v souladu s vnitrostátními předpisy domovského členského státu. Hostitelský členský stát může nicméně zakázat nošení některých služebních zbraní, střeliva a vybavení za předpokladu, že se podle právních předpisů tohoto státu vztahuje tentýž zákaz na jeho vlastní pohraniční stráž. Členské státy v předstihu informují agenturu o přípustných služebních zbraních, střelivu a vybavení, jakož i o podmínkách jejich použití. Agentura tuto informaci zpřístupní členským státům.
6. Odchylně od odstavce 2 jsou vyslaní příslušníci při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí oprávněni použít sílu, včetně služebních zbraní, střeliva a vybavení, se souhlasem domovského členského státu a hostitelského členského státu za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu a v souladu s vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu.
7. Odchylně od odstavce 6 jsou vyslaní příslušníci oprávněni použít služební zbraně, střelivo a vybavení při oprávněné sebeobraně a oprávněné obraně vyslaných příslušníků nebo jiných osob v souladu s vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu.
8. Pro účely tohoto nařízení může hostitelský členský stát zmocnit vyslané příslušníky, aby nahlíželi do jeho vnitrostátních a evropských databází, které jsou nezbytné k hraničním kontrolám a ostraze hranic. Vyslaní příslušníci vyhledávají pouze ty údaje, které jsou potřebné pro plnění jejich úkolů a výkon jejich pravomocí. Hostitelské členské státy před vysláním příslušníků informují agenturu o vnitrostátních a evropských databázích, do kterých lze nahlížet. Agentura tuto informaci zpřístupní všem členským státům, které se podílejí na vysílání jednotek.
9. Nahlížení do databází uvedené v odstavci 8 se provádí v souladu s právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu v oblasti ochrany údajů.
10. Rozhodnutí o odepření vstupu podle článku 13 nařízení (ES) č. 562/2006 mohou přijímat pouze příslušníci pohraniční stráže hostitelského členského státu.
Článek 10a
Úřední doklad
1. Agentura ve spolupráci s hostitelským členským státem vydává vyslaným příslušníkům doklad v úředním jazyce hostitelského členského státu a v jiném úředním jazyce orgánů Evropské unie pro účely prokázání jejich totožnosti a na důkaz toho, že mají právo plnit úkoly a vykonávat pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 1. Doklad obsahuje tyto údaje o vyslaném příslušníku:
a) jméno a státní příslušnost;
b) hodnost a
c) aktuální digitální fotografii.
2. Tento doklad se po skončení společné operace nebo pilotního projektu vrací zpět agentuře.
Článek 10b
Občanskoprávní odpovědnost
1. Působí-li vyslaní příslušníci v hostitelském členském státě, je tento členský stát odpovědný za jakoukoli škodu, kterou tyto osoby způsobí po dobu trvání jejich operací, v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu.
2. Pokud tato škoda vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného jednání, může hostitelský členský stát požádat domovský členský stát o částku, kterou musel zaplatit jako odškodnění obětem nebo osobám oprávněným jménem obětí k náhradě škody.
3. Aniž je dotčeno uplatňování práv vůči třetím osobám, zdrží se členský stát požadování náhrady od hostitelského členského státu nebo jiného členského státu za škody, které utrpěl, nevznikla-li škoda v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného jednání.
4. Veškeré spory mezi členskými státy týkající se použití odstavců 2 a 3, jež nemohou být vyřešeny dohodou mezi nimi, budou postoupeny těmito státy Soudnímu dvoru Evropských společenství v souladu s článkem 239 Smlouvy.
5. Aniž je dotčeno uplatňování práv vůči třetím osobám, náklady související se škodami vzniklými na vybavení agentury během vyslání jednotek nese agentura, nevznikla-li škoda v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného jednání.
Článek 10c
Trestní odpovědnost
V průběhu společné operace nebo pilotního projektu se na vyslané příslušníky pohlíží stejně jako na příslušníky pohraniční stráže hostitelského členského státu, pokud se jedná o trestné činy, které spáchali nebo které proti nim byly spáchány.
Článek 11
Systémy výměny informací
Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy a případně s agenturami Unie uvedenými článku 13. Vyvíjí a provozuje informační systém umožňující výměnu utajovaných skutečností s těmito subjekty, včetně osobních údajů uvedených v článcích 11a, 11b a 11c.
Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů se Spojeným královstvím a Irskem, vztahují-li se k činnostem, jichž se tyto státy účastní v souladu s článkem 12 a čl. 20 odst. 5.
Článek 11a
Ochrana údajů
Na zpracování osobních údajů agenturou se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.
Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 agenturou, včetně opatření týkajících se inspektora ochrany údajů agentury. Tato opatření budou stanovena po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů. Aniž jsou dotčeny články 11b a 11c, může agentura zpracovávat osobní údaje pro administrativní účely.
Článek 11b
Zpracování osobních údajů v souvislosti se společnými návratovými operacemi
1. Při výkonu svých úkolů během organizace a koordinace společných návratových operací členských států uvedených v článku 9 může agentura zpracovávat osobní údaje osob, na něž se tyto společné návratové operace vztahují.
2. Při zpracovávání těchto osobních údajů musí být dodržovány zásady nezbytnosti a proporcionality. Jejich zpracování je přísně omezeno zejména na ty osobní údaje, které jsou požadovány pro účely společných návratových operací.
3. Osobní údaje se vymažou, jakmile je dosaženo účelu, pro který byly shromážděny, a to nejpozději deset dní po skončení společné návratové operace.
4. Pokud osobní údaje nepředá dopravci členský stát, může tyto údaje předat agentura.
5. Tento článek se použije v souladu s opatřeními uvedenými v článku 11a.
Článek 11c
Zpracování osobních údajů shromážděných během společných operací, pilotních projektů a zásahů rychlé reakce
1. Aniž je dotčena pravomoc členských států shromažďovat osobní údaje v souvislosti se společnými operacemi, pilotními projekty a zásahy rychlé reakce a na základě omezení stanovených v odstavcích 2 a 3 může agentura dále zpracovávat osobní údaje shromážděné členskými státy během těchto operačních činností a předané agentuře s cílem přispět k bezpečnosti vnějších hranic členských států.
2. Toto další zpracovávání osobních údajů agenturou se omezuje na osobní údaje týkající se osob, které příslušné orgány členských států důvodně podezírají z účasti na přeshraniční trestné činnosti, z napomáhání nepovolenému přistěhovalectví nebo z obchodování s lidmi ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) směrnice Rady č. 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu ( 18 ).
3. Osobní údaje uvedené v odstavci 2 agentura dále zpracovává pouze pro tyto účely:
a) předání v jednotlivých případech Europolu nebo jinému donucovacímu orgánu Unie podle článku 13;
b) použití pro přípravu analýzy rizik uvedené v článku 4. Ve výsledku analýzy rizik se údaje anonymizují.
4. Osobní údaje se po předání Europolu nebo jiným subjektům Unie či po využití pro přípravu analýzy rizik uvedené v článku 4 vymažou. Období uchovávání údajů v žádném případě nepřekročí tři měsíce od data shromáždění těchto údajů.
5. Při zpracovávání těchto osobních údajů musí být dodržovány zásady nezbytnosti a proporcionality. Osobní údaje agentura nepoužije pro účely vyšetřování, které je i nadále v pravomoci příslušných orgánů členských států.
Je zejména přísně omezeno na ty osobní údaje, které jsou požadovány pro účely uvedené v odstavci 3.
6. Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1049/2001 je další předávání nebo sdělování osobních údajů, které zpracovává agentura, třetím zemím nebo třetím stranám zakázáno.
7. Tento článek se použije v souladu s opatřeními uvedenými v článku 11a.
Článek 11ca
Zpracování osobních údajů v rámci EUROSURu
Agentura může zpracovávat osobní údaje v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1052/2013, který se použije v souladu s opatřeními uvedenými v článku 11a tohoto nařízení. Při zpracovávání těchto údajů jsou zejména dodržovány zásady nezbytnosti a přiměřenosti a osobní údaje zpracovávané agenturou nesmějí být předány ani sděleny třetím zemím.
Článek 11d
Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných skutečností a citlivých neutajovaných skutečností
1. Agentura uplatňuje bezpečnostní předpisy Komise stanovené v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád ( 19 ). Tyto předpisy se uplatní mimo jiné na výměnu, zpracování a uchovávání utajovaných skutečností.
2. Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných informací, jak jsou stanoveny v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 tohoto článku a jak je provádí Komise. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování těchto bezpečnostních zásad.
Článek 12
Spolupráce s Irskem a Spojeným královstvím
1. Agentura usnadňuje operativní spolupráci členských států s Irskem a Spojeným královstvím v oblastech své činnosti a v míře potřebné pro plnění svých úkolů stanovených v čl. 2 odst. 1.
2. Podpora, kterou agentura poskytne podle čl. 2 odst. 1 písm. f), zahrnuje organizaci společných návratových operací prováděných členskými státy, kterých se účastní rovněž Irsko nebo Spojené království.
3. Uplatňování tohoto nařízení na hranice Gibraltaru se pozastavuje do dne, kdy bude dosaženo shody o oblasti působnosti opatření týkajících se překračování vnějších hranic členských států osobami.
Článek 13
Spolupráce se subjekty a institucemi Unie a s mezinárodními organizacemi
Agentura může spolupracovat s Europolem, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura pro základní práva“) a dalšími subjekty a institucemi Unie a s mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti upravené tímto nařízením v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito subjekty v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy o fungování EU a s ustanoveními o pravomocích těchto subjektů. Agentura v každém případě informuje Evropský parlament o každém takovém ujednání.
Další předávání nebo sdělování osobních údajů, které zpracovává agentura, jiným subjektům nebo institucím Unie podléhá zvláštním pracovním ujednáním o výměně osobních údajů a může se činit pouze po předchozím schválení evropským inspektorem ochrany údajů.
Agentura může rovněž se souhlasem dotyčných členských států zvát pozorovatele ze Unie nebo z mezinárodních organizací k účasti na svých činnostech uvedených v článcích 3, 4 a 5, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. Účast těchto pozorovatelů se může v případě činností uvedených v článcích 4 a 5 uskutečnit pouze se souhlasem dotyčných členských států a v případě činností uvedených v článku 3 pouze se souhlasem hostitelského členského státu. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu uvedeného v čl. 3a odst. 1. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.
Článek 14
Usnadnění operativní spolupráce se třetími zeměmi a spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí
1. Agentura usnadňuje v oblastech své činnosti a v míře nezbytné pro plnění svých úkolů operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Unie, mimo jiné v oblasti lidských práv.
Agentura a členské státy dodržují normy rovnocenné alespoň normám stanoveným v právních předpisech Unie také v případě, že spolupráce se třetími zeměmi probíhá na území těchto zemí.
Navázání spolupráce se třetími zeměmi slouží k propagaci norem evropské správy hranic, které mimo jiné zahrnují dodržování základních práv a lidské důstojnosti.
2. Agentura může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro záležitosti upravené tímto nařízením v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito orgány v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy o fungování EU. Tato pracovní ujednání se vztahují pouze na řízení operativní spolupráce.
3. Agentura může do třetích zemí vyslat své styčné úředníky, kteří by měli při plnění svých povinností požívat nejvyšší možné ochrany. Styční úředníci jsou zapojeni do místních nebo regionálních sítí pro spolupráci styčných úředníků členských států odpovědných za oblast přistěhovalectví vytvořených podle nařízení Rady (ES) č. 377/2004 ze dne 19. února 2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví ( 20 ). Styční úředníci jsou vysláni pouze do těch třetích zemí, ve kterých postupy při správě hranic respektují minimální normy v oblasti lidských práv. Jejich vyslání schvaluje správní rada. Při vysílání styčných úředníků by měly být v rámci vnější politiky Unie upřednostněny ty třetí země, které podle analýzy rizik představují zemi původu nebo zemi tranzitu pro nepovolené přistěhovalectví. Na základě vzájemnosti může rovněž agentura na omezenou dobu přijmout styčné úředníky vyslané třetími zeměmi. Správní rada přijme v souladu s článkem 24 na návrh výkonného ředitele seznam priorit pro daný rok.
4. V souladu s právem Unie a základními právy zahrnují úkoly styčných úředníků agentury navazování a udržování kontaktů s příslušnými orgány třetí země, do které jsou vysláni, a to s cílem přispět k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a k boji proti němu a k navracení nelegálních migrantů.
5. Agentura může využívat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie. Může ve třetích zemích zahájit a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí upravených tímto nařízením.
6. Agentura může rovněž se souhlasem dotyčných členských států zvát pozorovatele ze třetích zemí k účasti na svých činnostech uvedených v článcích 3, 4 a 5, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. Účast těchto pozorovatelů se může v případě činností uvedených v článcích 4 a 5 uskutečnit pouze se souhlasem dotyčných členských států a v případě činností uvedených v článku 3 pouze se souhlasem hostitelského členského státu. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu uvedeného v čl. 3a odst. 1. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.
7. Členské státy mohou do dvoustranných smluv uzavíraných se třetími zeměmi ve smyslu čl. 2 odst. 2 začlenit případná ustanovení týkající se úlohy a pravomocí agentury, zejména pokud jde o uplatňování výkonných pravomocí členů jednotek vyslaných agenturou během společných operací nebo pilotních projektů uvedených v článku 3.
8. K činnostem uvedeným v odstavcích 2 a 3 tohoto článku zaujímá Komise stanovisko a Evropský parlament je o těchto činnostech co nejdříve plně informován.
KAPITOLA III
STRUKTURA
Článek 15
Právní postavení a umístění
Agentura je institucí Unie. Má právní subjektivitu.
Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou přiznává právnickým osobám jeho právo. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
Je nezávislá ve vztahu k technickým záležitostem.
Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.
O sídle agentury rozhodne Rada jednomyslně.
Článek 15a
Dohoda o sídle
Agentura a členský stát, ve kterém agentura sídlí, uzavřou po obdržení souhlasu správní rady dohodu o sídle, v níž se stanoví nezbytná opatření související s umístěním agentury poskytnutém v tomto členském státě a s prostory, které dá tento členský stát k dispozici, jakož i zvláštní pravidla, která se v tomto členském státě vztahují na výkonného ředitele, náměstka výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky. Členský stát, ve kterém agentura sídlí, by měl poskytnout co nelepší podmínky pro zajištění řádného fungování agentury, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.
Článek 16
Specializované pobočky
Správní rada agentury posuzuje potřebu specializovaných poboček v členských státech a rozhoduje o jejich zřízení, s výhradou souhlasu těchto členských států, berouc v úvahu, že náležitá přednost by měla být dána již existujícím operativním a vzdělávacím střediskům specializovaným v různých aspektech kontroly a ostrahy pozemních, vzdušných a námořních hranic.
Specializované pobočky agentury vytvoří osvědčenou praxi pro jednotlivé druhy vnějších hranic, za které odpovídají. Agentura zajišťuje ucelenost a jednotnost takové osvědčené praxe.
Každá specializovaná pobočka předkládá výkonnému řediteli agentury podrobnou výroční zprávu o své činnosti a poskytuje veškeré další druhy informací významné pro koordinaci operativní spolupráce.
Článek 17
Zaměstnanci
1. Na zaměstnance agentury se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství za účelem uplatňování služebního a pracovního řádu.
2. Agentura vykonává ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci, které služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřují orgánu oprávněnému ke jmenování.
3. Pro účely provedení čl. 3b odst. 5 mohou být koordinátorem podle čl. 8g jmenováni pouze zaměstnanci agentury, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie nebo hlava II pracovní řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Pro účely provedení čl. 3b odst. 3 mohou být do evropských jednotek pohraniční stráže vysláni pouze národní odborníci dočasně přidělení agentuře členskými státy. Agentura jmenuje národní odborníky, kteří se připojí k evropským jednotkám pohraniční stráže, v souladu s uvedeným článkem.
4. Správní rada přijme nezbytná prováděcí opatření po dohodě s Komisí podle článku 110 služebního řádu úředníků Evropské unie.
5. Správní rada může přijmout ustanovení umožňující dočasné přidělení národních odborníků členských států agentuře. Tato ustanovení zohlední požadavky stanovené v čl. 3b odst. 3, a to zejména skutečnost, že jsou považováni za vyslané příslušníky a že mají úkoly a pravomoci podle článku 10. Mezi tato ustanovení patří ustanovení o podmínkách vyslání.
Článek 18
Výsady a imunity
Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.
Článek 19
Odpovědnost
1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.
2. Soudní dvůr Evropských společenství má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.
3. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce.
4. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.
5. Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.
Článek 20
Pravomoci správní rady
1. Agentura má správní radu.
2. Správní rada:
a) jmenuje výkonného ředitele na návrh Komise v souladu s článkem 26;
b) do 31. března každého roku schválí souhrnnou zprávu agentury za předchozí rok a předloží ji do 15. června Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru. Souhrnná zpráva se zveřejňuje;
c) do 30. září každého roku a po obdržení stanoviska Komise přijme dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem pracovní program agentury na nadcházející rok a postupuje jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi; tento pracovní program je přijímán v souladu s ročním rozpočtovým procesem Společenství a legislativním programem Společenství v odpovídajících oblastech řízení vnějších hranic;
d) stanoví postupy, jimiž výkonný ředitel přijímá rozhodnutí týkající se operativních úkolů agentury;
e) vykonává své funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle článku 28, čl. 29 odst. 5, 9 a 11, čl. 30 odst. 5 a článku 32;
f) vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a po dohodě s výkonným ředitelem nad náměstkem ředitele;
g) přijímá svůj jednací řád;
h) stanoví organizační strukturu agentury a přijímá zaměstnaneckou politiku agentury, zejména víceletý plán zaměstnanecké politiky. V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 21 ), předloží Komisi víceletý plán zaměstnanecké politiky, který po získání jejího příznivého stanoviska předloží dále rozpočtovému orgánu;
i) přijímá víceletý plán agentury popisující budoucí dlouhodobou strategii v oblasti činností agentury.
3. K přijetí návrhů rozhodnutí o konkrétních činnostech prováděných na vnějších hranicích kteréhokoli členského státu nebo v jejich bezprostřední blízkosti je nezbytné, aby pro ně hlasoval člen správní rady zastupující tento členský stát.
4. Správní rada může výkonnému řediteli radit v jakékoli otázce, která se týká výlučně rozvoje operativního řízení na vnějších hranicích, včetně činností týkajících se výzkumu uvedených v článku 6.
5. Správní rada rozhodne na žádost Irska nebo Spojeného království o jejich účasti na činnostech agentury.
Správní rada přijímá svá rozhodnutí v jednotlivých případech nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Správní rada ve svém rozhodnutí zváží, zda účast Irska nebo Spojeného království přispěje k uskutečnění dané činnosti. Rozhodnutí stanoví finanční příspěvek Irska nebo Spojeného království na činnost, o účast na které požádaly.
6. Správní rada předkládá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledku hodnoticích postupů.
7. Správní rada může zřídit výkonný úřad, který bude nápomocen jí a výkonnému řediteli při přípravě rozhodnutí, programů a činností, které přijímá správní rada, a který bude v nezbytných případech z důvodu naléhavosti přijímat některá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady.
Článek 21
Složení správní rady
1. Aniž je dotčen odstavec 3, skládá se správní rada z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise. Každý členský stát za tímto účelem jmenuje člena správní rady a náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Komise jmenuje dva členy a jejich náhradníky. Funkční období je čtyři roky. ►M2 Mohou být jmenováni opětovně. ◄
2. Členové správní rady jsou jmenováni na základě odpovídající zkušenosti a odbornosti na vysoké úrovni v oblasti operativní spolupráce při řízení hranic.
3. Činnosti agentury se účastní země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Ve správní radě mají jednoho zástupce a jednoho náhradníka. Podle odpovídajících ustanovení jejich dohod o přidružení byla vypracována ujednání, která určují povahu a rozsah účasti těchto zemí na činnosti agentury a podrobná pravidla pro tuto účast, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.
Článek 22
Předsednictví správní rady
1. Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo z úřední moci místopředseda.
2. Funkční období předsedy a místopředsedy končí zároveň s členstvím ve správní radě. S výhradou tohoto ustanovení činí funkční období předsedy a místopředsedy dva roky. Tato funkční období mohou být jednou prodloužena.
Článek 23
Schůze
1. Schůze správní rady svolává její předseda.
2. Výkonný ředitel agentury se účastní jejího jednání.
3. Správní rada koná řádné schůze nejméně dvakrát ročně. Kromě toho se schází z podnětu předsedy nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.
4. Irsko a Spojené království jsou přizvány k účasti na schůzích správní rady.
5. Správní rada může přizvat jakoukoli další osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích schůzí jako pozorovatel.
6. Členům správní rady mohou být nápomocni poradci nebo odborníci, nestanoví-li jednací řád jinak.
7. Sekretariát správní rady zabezpečuje agentura.
Článek 24
Hlasování
1. Aniž je dotčen čl. 20 odst. 2 písm. c) a čl. 26 odst. 2 a 4, přijímá správní rada rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.
2. Každý člen má jeden hlas. Výkonný ředitel agentury nehlasuje. V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.
3. Jednací řád podrobněji upraví způsob hlasování, zejména podmínky pro jednání člena v zastoupení jiného člena, jakož i případné požadavky na usnášeníschopnost.
Článek 25
Funkce a pravomoci výkonného ředitele
1. Agenturu řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a výkonného úřadu, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.
2. Evropský parlament nebo Rada mohou výkonného ředitele vyzvat, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů, zejména o provádění a sledování strategie pro oblast základních práv, obecnou výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, pracovní program pro nadcházející rok a víceletý plán agentury uvedený v čl. 20 odst. 2 písm. i).
3. Výkonný ředitel má tyto funkce a pravomoci:
a) připravovat a provádět rozhodnutí, programy a činnosti přijímané správní radou agentury v rámci pravomocí stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a dalšími použitelnými právními předpisy;
b) přijímat veškerá opatření nezbytná k zajištění chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;
c) připravovat každý rok návrh pracovního programu a zprávy o činnosti a předkládat je správní radě;
d) vykonávat ve vztahu k zaměstnancům pravomoci stanovené v čl. 17 odst. 2;
e) sestavovat odhady příjmů a výdajů agentury v souladu s článkem 29 a plnit rozpočet v souladu s článkem 30;
f) přenášet své pravomoci na jiné zaměstnance agentury s výhradou pravidel přijatých postupem podle čl. 20 odst. 2 písm. g);
g) zajišťovat provádění operačních plánů uvedených v článcích 3a a 8e.
4. Výkonný ředitel odpovídá za svou činnost správní radě.
Článek 26
Jmenování vyšších úředníků
1. Komise navrhuje kandidáty na místo výkonného ředitele na základě seznamu sestaveného po zveřejnění volného místa v Úředním věstníku Evropské unie a případně v jiném tisku nebo na internetových stránkách.
2. Výkonného ředitele agentury jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících schopností, jakož i odpovídající zkušenosti v oblasti řízení vnějších hranic. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.
Správní rada může výkonného ředitele propustit stejným postupem.
3. Výkonnému řediteli je nápomocen náměstek výkonného ředitele. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý k výkonu funkce, zaujme náměstek výkonného ředitele jeho místo.
4. Náměstka výkonného ředitele agentury jmenuje na návrh výkonného ředitele správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících schopností, jakož i odpovídající zkušenosti v oblasti řízení vnějších hranic. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.
Správní rada může náměstka výkonného ředitele propustit stejným postupem.
5. Funkční období výkonného ředitele a náměstka výkonného ředitele je pět let. Správní rada může jejich funkční období jednou prodloužit o nejdéle pět let.
Článek 26a
Strategie pro oblast základních práv
1. Agentura vypracuje, dále rozvine a provede svou strategii pro oblast základních práv. Agentura zavede účinný mechanismus pro sledování dodržování základních práv při všech svých činnostech.
2. Agentura zřídí poradní fórum, které je výkonnému řediteli a správní radě nápomocno v otázkách základních práv. Agentura vyzve Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, agenturu pro základní práva, vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky a další příslušné organizace k účasti na poradním fóru. Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele rozhodnutí o složení a pracovních metodách poradního fóra, jakož i o způsobu předávání informací tomuto fóru.
S poradním fórem se vedou konzultace o dalším rozvoji a provádění strategie pro oblast základních práv, kodexu chování a společných hlavních osnov.
Poradní fórum vypracuje každoročně zprávu o své činnosti. Tato zpráva se zpřístupní veřejnosti.
3. Správní rada určí úředníka pro otázky základních práv. Tato osoba musí mít nezbytnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti základních práv. Úředník pro otázky základních práv je při výkonu svých povinností nezávislý a podává zprávy přímo správní radě a poradnímu fóru. Tento úředník podává zprávy pravidelně, a přispívá tak k mechanismu sledování základních práv.
4. Úředník pro otázky základních práv a poradní fórum mají přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv v souvislosti se všemi činnostmi agentury.
Článek 27
Překlad
1. Na agenturu se vztahuje nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství ( 22 ).
2. Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 290 Smlouvy, vypracovávají se souhrnná zpráva a pracovní program uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. b) a c) ve všech úředních jazycích Společenství.
3. Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.
Článek 28
Průhlednost a poskytování informací
1. Po šesti měsících od vstupu nařízení v platnost se na agenturu při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům, které má v držení, vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
2. Agentura může z vlastního podnětu poskytovat informace v oblastech v rámci svého poslání. Zejména zajišťuje, aby kromě zveřejnění podle čl. 20 odst. 2 písm. b) veřejnost a každá zúčastněná osoba rychle obdržela objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o práci agentury.
3. Správní rada stanoví nezbytná praktická opatření pro uplatňování odstavců 1 a 2.
4. Každá fyzická nebo právnická osoba má právo písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z jazyků uvedených v článku 314 Smlouvy. Má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.
5. Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropských společenství za podmínek stanovených v článcích 195 a 230 Smlouvy.
KAPITOLA IV
FINANČNÍ POŽADAVKY
Článek 29
Rozpočet
1. Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají příjmy agentury
— ze subvence Společenství uvedené v souhrnném rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise),
— z příspěvku od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis,
— z poplatků za poskytované služby,
— z jakéhokoli dobrovolného příspěvku členských států.
2. Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.
3. Výkonný ředitel sestavuje odhad příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok a spolu s plánem pracovních míst je předává správní radě.
4. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.
5. Správní rada schválí návrh odhadu včetně předběžného plánu pracovních míst s předběžným pracovním programem a předá jej do 31. března Komisi a zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis.
6. Komise předloží odhad spolu s předběžným návrhem rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“).
7. Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši subvence ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.
8. Rozpočtový orgán schvaluje položky subvencí pro agenturu.
Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.
9. Rozpočet agentury schvaluje správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se upraví.
10. Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup.
11. Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování rozpočtu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi a země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis.
Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.
Článek 30
Plnění a kontrola rozpočtu
1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.
2. Nejpozději do 1. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní agentury účetnímu Komise prozatímní účty spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných institucí v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 23 ) (dále jen „obecné finanční nařízení“).
3. Nejpozději do 31. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty agentury Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.
4. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům agentury podle článku 129 obecného finančního nařízení vypracuje ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku a předloží ji správní radě k vyjádření.
5. Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.
6. Nejpozději do 1. července následujícího roku předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Komisi, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu, Radě a zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis.
7. Konečná účetní závěrka se zveřejňuje.
8. Ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.
9. Na doporučení rady udělí Evropský parlament do 30. dubna druhého roku po roku, za který se uděluje absolutorium, výkonnému řediteli agentury absolutorium za plnění rozpočtu za daný rozpočtový rok.
Článek 31
Boj proti podvodům
1. V zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním protiprávním činnostem se na agenturu bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999.
2. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré zaměstnance agentury.
3. Rozhodnutí o financování a prováděcí dohody a nástroje z nich vyplývající výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků od agentury a činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků.
Článek 32
Finanční předpisy
Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční přepisy použitelné na agenturu. Tyto předpisy se smějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ( 24 ) o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 obecného finančního nařízení pouze, pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.
KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 33
Hodnocení
1. Do tří let ode dne, kdy agentura zahájí svou činnost, a každých pět let poté zadá správní rada nezávislé externí hodnocení uplatňování tohoto nařízení.
2. Hodnocení posoudí, jak účinně plní agentura své úkoly. Posoudí rovněž dopad agentury a jejích pracovních postupů. Hodnocení přihlédne k názorům všech zainteresovaných subjektů na evropské i vnitrostátní úrovni.
2a. První hodnocení po vstupu nařízení Evropského parlamentu a Rady 25. října 2011 (EU) č. 1168/2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie ( 25 ), v platnost analyzuje rovněž potřebu dalšího zlepšení koordinace správy vnějších hranic členských států, včetně možnosti vytvoření evropského systému pohraniční stráže.
2b. Hodnocení zahrnuje zvláštní analýzu způsobu, jak byla při uplatňování tohoto nařízení dodržována Listina základních práv.
3. Správní rada obdrží hodnocení a podá Komisi doporučení týkající se změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů a Komise je postoupí Radě spolu s vlastním stanoviskem a vhodnými návrhy. Podle potřeby připojí akční plán s časovým rozvrhem. Nálezy i doporučení vyplývající z hodnocení se zveřejňují.
Článek 34
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Agentura zahájí svou činnost dne 1. května 2005.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.
( 1 ) Stanovisko ze dne 9. března 2004 (dosud nezveřejněné v úředním věstníku).
( 2 ) Úř. věst. C 108, 30.4.2004, s. 97.
( 3 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
( 4 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
( 6 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
( 7 ) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
( 8 ) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
( 9 ) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1).
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 30).
( 12 ) Rozhodnutí Rady 2005/267/ES ze dne 16. března 2005 o zřízení bezpečné webové informační a koordinační sítě pro služby řízení migrace členských států (Úř. věst. L 83, 1.4.2005, s. 48).
( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).
( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 93).
( 15 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 93).
( 16 ) Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98.
( 17 ) Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.
( 18 ) Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 17.
( 19 ) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.
( 20 ) Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 1.
( 21 ) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
( 22 ) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.
( 23 ) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
( 24 ) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
( 25 ) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 1.