EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02009R0207-20160323
Council Regulation (EC) No 207/2009 of 26 February 2009 on the European Union trade mark (codified version) (Text with EEA relevance)
Consolidated text: Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP)
Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP)
No longer in force
02009R0207 — CS — 23.03.2016 — 002.006
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 ►M1 o ochranné známce Evropské unie ◄ (kodifikované znění) (Úř. věst. L 078 24.3.2009, s. 1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, |
L 341 |
21 |
24.12.2015 |
|
Ve znění:
|
SMLOUVAMEZI O PŘISTOUPENÍ CHORVATSKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII |
L 112 |
21 |
24.4.2012 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 207/2009
ze dne 26. února 2009
►M1 o ochranné známce Evropské unie ◄
(kodifikované znění)
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Ochranná známka Evropské unie
1. Ochranná známka pro výrobky nebo služby, která je zapsána za podmínek a způsobem stanoveným v tomto nařízení, se dále nazývá ►M1 Ochranná známka Evropské unie (dále jen „ochranná známka EU“) ◄ .
2. ►M1 Ochranná známka EU ◄ má jednotnou povahu. Má stejné účinky v celé ►M1 Unii ◄ : může být zapsána, převedena, lze se jí vzdát, být zrušena nebo prohlášena za neplatnou a její užívání může být zakázáno pouze pro území celé ►M1 Unie ◄ . Tato zásada platí, nestanoví-li toto nařízení jinak.
Článek 2
Úřad
1. Zřizuje se Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“).
2. Veškeré odkazy v právu Unie na Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) se považují za odkazy na úřad.
Článek 3
Právní způsobilost
Pro účely tohoto nařízení se za právnické osoby považují společnosti a ostatní právní subjekty, které podle práva pro ně platného mají způsobilost mít práva a povinnosti všeho druhu, vlastním jménem uzavírat smlouvy nebo činit jiné právní úkony a mají procesní způsobilost.
HLAVA II
PRÁVO OCHRANNÝCH ZNÁMEK
ODDÍL 1
Definice ►M1 ochranné známky EU ◄ a její nabytí
Článek 4
Označení, která mohou tvořit ►M1 ochrannou známku EU ◄
►M1 Ochrannou známkou EU ◄ může být jakékoliv označení schopné grafického ztvárnění, zejména slova, včetně vlastních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho balení, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.
Článek 5
Osoby způsobilé být majiteli ►M1 ochranných známek EU ◄
Majiteli ►M1 ochranné známky EU ◄ mohou být všechny fyzické nebo právnické osoby, včetně veřejnoprávních subjektů.
Článek 6
Nabytí ochranné známky
►M1 Ochranné známky EU ◄ lze nabýt zápisem do rejstříku.
Článek 7
Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu
1. Do rejstříku se nezapíšou:
a) označení, která nesplňují podmínky článku 4;
b) ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;
c) ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;
d) ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech;
e) označení, která jsou tvořena výlučně:
i) tvarem nebo jinou vlastností, které vyplývají z povahy samotného výrobku;
ii) tvarem nebo jinou vlastností výrobku, které jsou nezbytné pro dosažení technického výsledku;
iii) tvarem nebo jinou vlastností výrobku, které dávají výrobku podstatnou hodnotu;
f) ochranné známky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo s dobrými mravy;
g) ochranné známky, které by mohly klamat veřejnost, např. pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby;
h) ochranné známky, k nimž nebyl dán souhlas příslušnými orgány a mají být zamítnuty podle článku 6 ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížské úmluvy“);
i) ochranné známky, které obsahují znaky, emblémy a erby jiné než ty, jež jsou uvedeny v článku 6 ter Pařížské úmluvy, a jež představují zvláštní veřejný zájem, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jejich zápisu;
j) ochranné známky, jež jsou ze zápisu vyloučeny podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů nebo mezinárodních dohod, jichž je Unie nebo daný členský stát stranou, které poskytují ochranu označením původu a zeměpisným označením;
k) ochranné známky, jež jsou ze zápisu vyloučeny podle unijního práva nebo mezinárodních dohod, jichž je Unie stranou, které poskytují ochranu tradičním výrazům pro víno;
l) ochranné známky, jež jsou ze zápisu vyloučeny podle unijních právních předpisů nebo mezinárodních dohod, jichž je Unie stranou, které poskytují ochranu zaručeným tradičním specialitám;
m) ochranné známky, které obsahují nebo reprodukují ve svých podstatných prvcích starší název odrůdy rostlin zapsaný v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními dohodami, jejichž stranou je Unie nebo daný členský stát, které poskytují ochranu odrůdovým právům a které se týkají odrůd stejných nebo úzce příbuzných druhů.
2. Odstavec 1 se použije, i když důvody k zamítnutí existují jen v části ►M1 Unie ◄ .
3. Odst. 1 písm. b), c) a d) se nepoužije, pokud ochranná známka získala užíváním ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které je požadován její zápis do rejstříku, rozlišovací způsobilost.
Článek 8
Relativní důvody pro zamítnutí zápisu
1. Na základě námitek majitele starší ochranné známky se přihlášená ochranná známka nezapíše:
a) pokud je totožná se starší ochrannou známkou a výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky, jsou totožné s výrobky nebo službami, pro které je starší ochranná známka chráněna;
b) pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna; nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.
2. „Staršími ochrannými známkami“ se pro účely odstavce 1 rozumějí:
a) ochranné známky s dřívějším datem podání přihlášky, než je datum podání přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ , s případným přihlédnutím k právu přednosti uplatněnému ve vztahu k těmto ochranným známkám, které patří do těchto kategorií:
i) ►M1 ochranné známky EU ◄ ,
ii) ochranné známky zapsané v členském státě nebo v případě Belgie, Lucemburska a Nizozemska u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví,
iii) ochranné známky zapsané na základě mezinárodní přihlášky s účinky pro členský stát,
iv) ochranné známky zapsané na základě mezinárodní přihlášky s účinky pro ►M1 Unii ◄ ;
b) přihlášky ochranných známek uvedené v písm. a) s výhradou jejich zápisu;
c) ochranné známky, které jsou ke dni podání přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo ke dni práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ►M1 ochranné známky EU ◄ „obecně známé“ v členském státě ve smyslu článku 6 bis Pařížské úmluvy.
3. Na základě námitek majitele ochranné známky se ochranná známka nezapíše, pokud přihlášku podal jednatel nebo zástupce majitele ochranné známky svým vlastním jménem a bez souhlasu majitele, ledaže by tento jednatel nebo zástupce své jednání řádně odůvodnil.
4. Na základě námitek majitele nezapsané ochranné známky nebo jiného označení užívaného v obchodním styku, jehož význam není pouze místní, se přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud podle právních předpisů ►M1 Unie ◄ nebo práva členského státu, které se na toto označení vztahují:
a) práva k tomuto označení vznikla přede dnem podání přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ , případně přede dnem práva přednosti, uplatněného ve vztahu k přihlášce ►M1 ochranné známky EU ◄ ;
b) toto označení poskytuje svému majiteli právo zakázat užívání pozdější ochranné známky.
4a. Na základě námitek jakékoli osoby oprávněné podle příslušných právních předpisů k výkonu práv vyplývajících z označení původu nebo zeměpisného označení se ochranná známka, která je předmětem přihlášky, nezapíše, pokud a v rozsahu, v jakém podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů, poskytujících ochranu označením původu a zeměpisným označením:
i) žádost o zápis označení původu nebo zeměpisného označení byla v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy podána již přede dnem podání přihlášky ochranné známky EU nebo přede dnem vzniku práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky, s výhradou jejich pozdějšího zápisu;
ii) toto označení původu nebo zeměpisné označení poskytuje právo zakázat užívání pozdější ochranné známky.
5. Na základě námitek majitele zapsané starší ochranné známky ve smyslu odstavce 2 se přihlášená ochranná známka rovněž nezapíše, pokud je totožná se starší ochrannou známkou nebo je jí podobná, bez ohledu na to, zda má být zapsána pro výrobky nebo služby, které jsou totožné nebo podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, nebo pro výrobky a služby, které jim nejsou podobné, pokud se jedná o starší ochrannou známku EU, která má v Unii dobré jméno, nebo o starší národní ochrannou známku, která má dobré jméno v příslušném členském státě, a užívání přihlašované ochranné známky bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu.
ODDÍL 2
Účinky ►M1 ochranné známky EU ◄
Článek 9
Práva z ochranné známky EU
1. Ze zápisu ochranné známky EU vyplývají pro jejího majitele výlučná práva.
2. Aniž jsou dotčena práva majitelů získaná přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti ochranné známky EU, je majitel ochranné známky EU oprávněn bránit všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby v obchodním styku užívaly pro výrobky nebo služby jakékoli označení, je-li:
a) toto označení totožné s ochrannou známkou EU a je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je ochranná známka EU zapsána;
b) toto označení totožné s ochrannou známkou EU nebo je jí podobné a je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s výrobky nebo službami či podobné výrobkům nebo službám, pro něž je ochranná známka EU zapsána, jestliže existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace s ochrannou známkou;
c) toto označení totožné s ochrannou známkou EU nebo je jí podobné bez ohledu na to, zda je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána, nebo jsou či nejsou jim podobné, pokud má tato ochranná známka v Unii dobré jméno a pokud by užívání takového označení bez řádného důvodu neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky EU nebo jim bylo na újmu.
3. Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2, může být zakázáno zejména:
a) umisťovat označení na výrobky nebo jejich obaly;
b) nabízet pod tímto označením výrobky, uvádět je na trh nebo je skladovat za tímto účelem anebo nabízet či poskytovat pod tímto označením služby;
c) dovážet nebo vyvážet pod tímto označením výrobky;
d) užívat toto označení jako obchodní název nebo název společnosti nebo jako součást obchodního názvu nebo názvu společnosti;
e) užívat toto označení v obchodních listinách a v reklamě;
f) užívat toto označení ve srovnávací reklamě způsobem, který je v rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ( 1 ).
4. Aniž jsou dotčena práva majitelů získaná přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti ochranné známky EU, je majitel ochranné známky EU rovněž oprávněn bránit všem třetím osobám v přepravě výrobků v rámci obchodního styku do Unie, aniž by v ní byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně obalů, pocházejí ze třetích zemí a jsou bez povolení označeny ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou EU zapsanou pro tyto výrobky nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky rozlišit.
Nárok majitele ochranné známky EU podle prvního pododstavce zanikne, pokud v rámci řízení týkajícího se otázky, zda byla porušena práva ze zapsané ochranné známky EU, které bylo zahájeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ( 2 ) o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány, poskytne deklarant nebo držitel zboží důkazy o tom, že majitel ochranné známky EU není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení.
Článek 9a
Právo zakázat přípravné kroky ve vztahu k používání obalů nebo jiných prostředků
Existuje-li riziko, že pro výrobky nebo služby by mohly být použity obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky či zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost, nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je známka umístěna, a toto používání by představovalo porušení práv majitele ochranné známky EU podle čl. 9 odst. 2 a 3, má majitel této ochranné známky právo zakázat v obchodním styku:
a) umisťovat označení totožné s ochrannou známkou EU nebo označení jí podobné na obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky či zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost, nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být ochranná známka umístěna;
b) nabízet na trhu či uvádět na trh, nebo skladovat pro tyto účely, nebo dovážet či vyvážet obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být ochranná známka umístěna.
Článek 9b
Den uplatnění práva vůči třetím osobám
1. Právo z ochranné známky EU lze vůči třetím osobám uplatnit ode dne zveřejnění zápisu ochranné známky.
2. Je možné požadovat přiměřenou náhradu za jednání učiněné po dni zveřejnění přihlášky ochranné známky EU, pokud by toto jednání bylo po zveřejnění zápisu této ochranné známky na jeho základě zakázáno.
3. Soud, který případ projednává, může v této věci rozhodnout až po zveřejnění zápisu.
Článek 10
Reprodukce ochranných známek ve slovnících
Vzbuzuje-li reprodukce ►M1 ochranné známky EU ◄ ve slovníku, encyklopedii nebo podobném naučném díle dojem, že se jedná o druhový název zboží nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána, zajistí vydavatel na žádost majitele ►M1 ochranné známky EU ◄ , aby reprodukce ochranné známky byla nejpozději při následujícím vydání díla opatřena označením, že se jedná o zapsanou ochrannou známku.
Článek 11
Zákaz používat ►M1 ochrannou známku EU ◄ , která byla zapsána na jméno jednatele nebo zástupce
Byla-li ►M1 ochranná známka EU ◄ zapsána na jméno jednatele nebo zástupce toho, kdo je majitelem této známky, bez jeho souhlasu, má tento majitel právo bránit užívání známky jednatelem nebo zástupcem bez jeho souhlasu, ledaže by jednatel nebo zástupce své jednání řádně odůvodnil.
Článek 12
Omezení účinků ochranné známky EU
1. Ochranná známka EU neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku:
a) jméno či adresu třetí osoby, jedná-li se o fyzickou osobu;
b) označení nebo údaje, které nemají rozlišovací způsobilost nebo které se týkají druhu, jakosti, množství, zamýšleného účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby anebo jiných jejich vlastností;
c) ochrannou známku EU za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb pocházejících od majitele této ochranné známky EU nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného majitele, zejména v případech, kdy užití této ochranné známky je nezbytné k označení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů.
2. Odstavec 1 se použije pouze tehdy, je-li užívání v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi nebo zvyklostmi v daném odvětví.
Článek 13
Vyčerpání práv z ►M1 ochranné známky EU ◄
1. Ochranná známka EU neopravňuje majitele, aby zakázal její užívání pro výrobky, které byly pod touto ochrannou známkou uvedeny na trh v Evropském hospodářském prostoru majitelem samým nebo s jeho souhlasem.
2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud má majitel oprávněné důvody k tomu, aby bránil pozdějšímu odbytu výrobků, zejména pokud se stav výrobků po jejich uvedení na trh změnil nebo zhoršil.
Článek 13a
Právo majitele později zapsané ochranné známky vstoupit do řízení o porušení práv jako obrana v řízení o porušení práv
1. V řízení o porušení práv není majitel ochranné známky EU oprávněn zakázat užívání později zapsané ochranné známky EU, pokud by tato pozdější ochranná známka nebyla prohlášena za neplatnou podle čl. 53 odst. 1, 3 nebo 4, čl. 54 odst. 1 nebo 2 nebo čl. 57 odst. 2 tohoto nařízení.
2. V řízení o porušení práv není majitel ochranné známky EU oprávněn zakázat užívání později zapsané národní ochranné známky, pokud by tato později zapsaná národní ochranná známka nebyla prohlášena za neplatnou podle článku 8, nebo čl. 9 odst. 1 nebo 2, nebo čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ( 3 ).
3. Není-li majitel ochranné známky EU oprávněn zakázat užívání později zapsané ochranné známky podle odstavce 1 nebo 2, není majitel později zapsané ochranné známky v řízení o porušení práv oprávněn zakázat užívání uvedené starší ochranné známky EU.
Článek 14
Doplňkové použití vnitrostátních právních předpisů při porušení
1. Účinky ►M1 ochranné známky EU ◄ jsou upraveny výlučně tímto nařízením. Jinak se porušení ochranné známky řídí podle ustanovení hlavy X vnitrostátními právními předpisy upravujícími porušení národní ochranné známky.
2. Toto nařízení nevylučuje podání žalob ve věci ►M1 ochranné známky EU ◄ podle vnitrostátních právních předpisů členských států upravujících zejména občanskoprávní odpovědnost a nekalou soutěž.
3. Použitelné procesní předpisy se určí podle ustanovení hlavy X.
ODDÍL 3
Užívání ►M1 ochranné známky EU ◄
Článek 15
Užívání ►M1 ochranné známky EU ◄
1. Pokud do pěti let od zápisu nezačal majitel ►M1 ochrannou známku EU ◄ řádně v ►M1 Unii ◄ užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo na nepřetržitou dobu pěti let přerušeno, podléhá ►M1 ochranná známka EU ◄ sankcím podle tohoto nařízení, ledaže pro neužívání existují řádné důvody.
Za užívání ve smyslu prvního pododstavce se považuje rovněž:
a) užívání ochranné známky EU v podobě, která se liší v nepodstatných prvcích neměnících rozlišovací způsobilost ochranné známky v podobě, v jaké byla zapsána, bez ohledu na to, zda je ochranná známka v té podobě, v jaké je užívána, rovněž zapsána na jméno majitele;
b) umisťování ochranné známky EU na výrobky nebo na jejich obaly v Unii pouze pro účely vývozu.
2. Užívání ►M1 ochranné známky EU ◄ se souhlasem majitele se považuje za užívání majitelem.
ODDÍL 4
►M1 Ochranná známka EU ◄ jako předmět vlastnictví
Článek 16
Rovnoprávné zacházení s ►M1 ochrannou známkou EU ◄ jako s národní ochrannou známkou
1. Nestanoví-li články 17 až 24 jinak, považuje se ochranná známka EU coby předmět vlastnictví jako celek a na celém území Unie za národní ochrannou známku zapsanou v členském státě, ve kterém podle rejstříku:
a) má majitel k danému dni své bydliště nebo sídlo;
b) má majitel k danému dni svou pobočku, nelze-li použít písmeno a).
2. Nelze-li použít odstavce 1, považuje se za členský stát uvedený ve zmíněném odstavci stát, v němž má sídlo úřad.
3. Je-li v rejstříku ►M1 ochranných známek EU ◄ zapsáno několik osob jako spolumajitelé, použije se odstavec 1 ve vztahu ke spolumajiteli, který je uveden jako první; není-li to možné, použije se ve vztahu k dalším spolumajitelům v pořadí, v jakém jsou uvedeni. Nelze-li odstavce 1 použít ve vztahu k žádnému ze spolumajitelů, použije se odstavec 2.
Článek 17
Převod
1. ►M1 Ochranná známka EU ◄ může být nezávisle na převodu podniku převedena na všechny výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo na některé z nich.
2. Převod podniku jako celku zahrnuje i převod ►M1 ochranné známky EU ◄ , ledaže by v souladu s předpisy použitelnými na převod neexistovala dohoda nebo by to jasně nevyplývalo z okolností. Toto ustanovení se použije i na smluvní závazek převést podnik.
3. Aniž je dotčen odstavec 2, musí být postoupení ►M1 ochranné známky EU ◄ , pokud nevyplývá ze soudního rozhodnutí, učiněno v písemné formě a vyžaduje podpisy smluvních stran; jinak je postoupení neplatné.
4. Je-li z převodních listin zřejmé, že v důsledku převodu by ►M1 ochranná známka EU ◄ mohla klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobků nebo služeb, pro které je zapsána, úřad převod nezapíše, ledaže by právní nástupce přistoupil na omezení zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ pro výrobky nebo služby, ve vztahu k nimž klamání nehrozí.
5. Převod se zapíše na žádost jedné ze stran do rejstříku a zveřejní.
5b. Komise přijme prováděcí akty, v nichž blíže vymezí:
a) náležitosti žádosti o zápis převodu;
b) druh dokladů požadovaných k potvrzení převodu s ohledem na ujednání poskytnutá zapsaným majitelem a právním nástupcem;
c) způsoby vyřizování žádostí o částečné převody při zajištění toho, aby se výrobky nebo služby ve zbývajícím zápisu a novém zápisu nepřekrývaly a aby byl pro nový zápis vytvořen samostatný spis s novým číslem zápisu.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
6. Dokud není převod zapsán v rejstříku, nemůže právní nástupce uplatňovat práva vyplývající ze zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ .
7. Pokud je třeba dodržet vůči úřadu lhůty, může právní nástupce činit odpovídající prohlášení, jakmile úřad obdrží žádost o zápis převodu.
8. Veškeré písemnosti, které musí být majiteli ►M1 ochranné známky EU ◄ doručeny podle článku 79, se adresují osobě, která je jako majitel zapsána v rejstříku.
Článek 18
Převod ochranné známky zapsané na jméno jednatele
Byla-li ►M1 ochranná známka EU ◄ zapsána na jméno jednatele nebo zástupce toho, kdo je majitelem této ochranné známky, bez jeho souhlasu, má majitel právo domáhat se převodu tohoto zápisu ve svůj prospěch, pokud by tento jednatel nebo zástupce své jednání řádně neodůvodnil.
Článek 19
Věcná práva
1. ►M1 Ochranná známka EU ◄ může být nezávisle na podniku poskytnuta jako zástava nebo může být předmětem věcného práva.
2. Práva uvedená v odstavci 1 se na žádost jedné ze stran zapíší do rejstříku a zveřejní.
Článek 20
Nucený výkon práva
1. ►M1 Ochranná známka EU ◄ může být předmětem nuceného výkonu práva.
2. Ve věcech vykonávacího řízení ve vztahu k ►M1 ochranné známce EU ◄ přísluší výlučná pravomoc soudům a orgánům členského státu určeného podle článku 16.
3. Nucený výkon práva se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.
Článek 21
Úpadková řízení
1. Jediné úpadkové řízení, do kterého může být zahrnuta ►M1 ochranná známka EU ◄ , je řízení zahájené v členském státě, na jehož území má dlužník střed svých hlavních zájmů.
Pokud je však dlužníkem pojišťovna ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven ( 4 ) nebo úvěrová instituce ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí ( 5 ), je jediné úpadkové řízení, do kterého může být zahrnuta ►M1 ochranná známka EU ◄ , řízení zahájené v členském státě, ve kterém byla pojišťovna nebo instituce povolena.
2. V případě spoluvlastnictví ►M1 ochranné známky EU ◄ se odst. 1 použije na podíl spoluvlastníka.
3. Pokud je ►M1 ochranná známka EU ◄ zahrnuta do úpadkového řízení, je v tomto smyslu na žádost příslušného vnitrostátního orgánu proveden zápis do rejstříku a zveřejněn ve věstníku ►M1 ochranných známek EU ◄ uvedeném v článku 89.
Článek 22
Licence
1. ►M1 Ochranná známka EU ◄ může být předmětem licence pro všechny výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, nebo pro některé z nich a pro celou ►M1 Unii ◄ nebo jeho část. Licence může být výlučná nebo nevýlučná.
2. Majitel ►M1 ochranné známky EU ◄ se může dovolávat svých práv z ochranné známky vůči nabyvateli licence, který porušil některá ustanovení licenční smlouvy týkající se:
a) trvání licence;
b) podoby, v jaké může být ochranná známka užívána;
c) povahu výrobků nebo služeb, pro které byla licence poskytnuta;
d) území, na kterém může být ochranná známka užívána nebo
e) jakosti výrobků nebo služeb vyráběných či poskytovaných nabyvatelem licence.
3. Aniž jsou dotčena ujednání licenční smlouvy, může nabyvatel licence zahájit řízení ve věci porušení ►M1 ochranné známky EU ◄ pouze se souhlasem jejího majitele. Majitel výlučné licence však může zahájit toto řízení, pokud majitel ochranné známky v přiměřené lhůtě po výzvě sám řízení ve věci porušení nezahájí.
4. Nabyvatel licence je oprávněn vstoupit do řízení ve věci porušení, zahájeného majitelem ►M1 ochranné známky EU ◄ , aby získal náhradu škody, která mu náleží.
5. Poskytnutí nebo převod licence k ►M1 ochranné známce EU ◄ se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.
Článek 23
Účinky vůči třetím stranám
1. Právní úkony učiněné podle článků 17, 19 a 22 ve věci ►M1 ochranné známky EU ◄ mají účinky vůči třetím stranám ve všech členských státech až po jejich zápisu do rejstříku. Před tímto zápisem však mají tyto úkony účinky vůči třetím stranám, které nabyly práva k ochranné známce po dni tohoto úkonu, ale věděly o něm v době, kdy svá práva nabyly.
2. Odst. 1 se nevztahuje na osobu, která získala ►M1 ochrannou známku EU ◄ nebo nějaké právo k ní převodem podniku jako celku nebo jinou univerzální sukcesí.
3. Účinky právních úkonů učiněných podle článku 20 vůči třetím stranám se řídí právními předpisy členského státu určeného podle článku 16.
4. Dokud mezi členskými státy nevstoupí v platnost společná ustanovení o konkurzu, řídí se účinky konkurzního řízení nebo obdobných řízení vůči třetím osobám právními předpisy členského státu, ve kterém bylo toto řízení podle vnitrostátních právních předpisů nebo použitelných smluv zahájeno jako první.
Článek 24
Přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ jako předmětu vlastnictví
Články 16 až 23 platí i pro přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ .
HLAVA III
PŘIHLÁŠKA ►M1 OCHRANNÉ ZNÁMKY EU ◄
ODDÍL 1
Podání přihlášky a požadavky
Článek 25
Podání přihlášky
1. Přihláška ochranné známky EU se podává u úřadu.
2. Úřad přihlašovateli bez prodlení vydá potvrzení, které obsahuje alespoň spisové číslo, vyjádření, popis nebo jinou identifikaci ochranné známky, povahu a počet dokumentů a datum jejich přijetí. Toto potvrzení může být vydáno elektronicky.
Článek 26
Požadavky
1. Přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ musí obsahovat:
a) žádost o zápis ►M1 ochranné známky EU ◄ do rejstříku;
b) údaje umožňující zjistit totožnost přihlašovatele;
c) seznam výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje zápis;
d) vyobrazení ochranné známky.
2. Přihláška ochranné známky EU podléhá zaplacení přihlašovacího poplatku týkajícího se jedné třídy výrobků nebo služeb, případně i jednoho nebo více poplatků za třídu pro každou třídu výrobků a služeb nad rámec jedné třídy a případně poplatku za rešerši.
3. Přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ musí splňovat náležitosti stanovené prováděcím nařízením uvedeným v čl. 162 odst. 1 (dále jen „prováděcí nařízení“).
4. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti přihlášky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 27
Den podání přihlášky
Dnem podání přihlášky ochranné známky EU je den, kdy přihlašovatel předloží úřadu doklady obsahující informace uvedené v čl. 26 odst. 1, pokud je přihlašovací poplatek zaplacen ve lhůtě jednoho měsíce od předložení výše uvedených dokladů.
Článek 28
Určení výrobků a služeb a jejich třídění
1. Výrobky a služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky, se zatřiďují podle systému třídění výrobků a služeb stanoveného Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 (dále jen „Niceské třídění“).
2. Výrobky a služby, pro které se žádá o ochranu na základě ochranné známky, musí přihlašovatel označit dostatečně jasně a přesně, aby příslušné orgány a hospodářské subjekty byly na základě tohoto označení schopny určit rozsah požadované ochrany.
3. Pro účely odstavce 2 lze použít obecné termíny obsažené v názvu tříd Niceského třídění nebo jiné obecné výrazy za předpokladu, že splňují požadovaná kritéria jasnosti a přesnosti stanovená v tomto článku.
4. Úřad přihlášku zamítne ve vztahu k označením nebo výrazům, které jsou nejasné nebo nepřesné, jestliže přihlašovatel ve lhůtě stanovené úřadem nenavrhne přijatelné znění.
5. Použití obecných výrazů, včetně obecných termínů z názvů tříd Niceského třídění, se vykládá v tom smyslu, že zahrnuje veškeré výrobky nebo služby, které jsou jednoznačně obsaženy v doslovném významu daného označení nebo výrazu. Použití těchto výrazů nebo termínů nesmí být vykládáno tak, že zakládá nárok i pro výrobky nebo služby, které v doslovném významu daného označení obsaženy nejsou.
6. Pokud přihlašovatel žádá o zápis pro více než jednu třídu, seskupí výrobky a služby podle tříd Niceského třídění, přičemž před každou skupinou uvede číslo třídy, do které tato skupina výrobků nebo služeb patří, a skupiny seřadí podle pořadí tříd.
7. Výrobky a služby se nepovažují za podobné z toho důvodu, že se vyskytují ve stejné třídě podle Niceského třídění, Výrobky a služby se nepovažují za odlišné z toho důvodu, že se vyskytují v různých třídách podle Niceského třídění.
8. Majitelé ochranných známek EU přihlášených před 22. červnem 2012, které jsou zapsány ohledně celého názvu třídy Niceského třídění, mohou prohlásit, že jejich záměrem v den podání přihlášky bylo požádat o ochranu výrobků nebo služeb nad rámec těch, které jsou zahrnuty v doslovném významu názvu této třídy, za předpokladu že výrobky nebo služby takto označené jsou uvedeny v abecedním seznamu pro uvedenou třídu obsaženém ve vydání Niceského třídění, platném v den podání přihlášky.
Žádost se podá úřadu do 24. září 2016 a jasně, přesně a konkrétně se v něm označí jiné výrobky a služby než ty, které jsou jednoznačně zahrnuty v doslovném významu označení názvu třídy, na něž se vztahoval původní záměr majitele. Úřad přijme vhodná opatření, aby došlo k příslušné změně v rejstříku. Možností učinit prohlášení podle prvního pododstavce tohoto odstavce nejsou dotčeny článek 15, čl. 42 odst. 2, čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 57 odst. 2.
Ochranné známky EU, pro které není podáno prohlášení ve lhůtě uvedené v druhém pododstavci, lze od uplynutí této lhůty použít pouze na výrobky nebo služby, které jsou jednoznačně zahrnuty v doslovném významu označení uvedených v názvu příslušné třídy.
9. Dojde-li ke změně v rejstříku, výlučná práva vyplývající z ochranné známky EU podle článku 9 nebrání třetí osobě, aby i nadále používala ochrannou známku ve vztahu k výrobkům či službám, pokud užívání ochranné známky pro dané výrobky či služby:
a) bylo zahájeno před změnou rejstříku, a
b) neporušilo práva majitele založená na doslovném významu zápisu výrobků a služeb v rejstříku v uvedené době.
Změna seznamu výrobků nebo služeb zaznamenaných v rejstříku navíc nedává majiteli ochranné známky EU právo podávat námitky proti pozdější ochranné známce nebo se domáhat její neplatnosti, pokud:
a) pozdější ochranná známka byla užívána nebo byla podána žádost o její zápis pro výrobky či služby před změnou rejstříku, a
b) užívání ochranné známky ve vztahu k těmto výrobkům či službám neporušilo nebo by bývalo neporušilo práva majitele založená na doslovném významu zápisu výrobků a služeb v rejstříku v uvedené době.
ODDÍL 2
Přednost
Článek 29
Právo přednosti
1. Osoba, která řádně podala přihlášku ochranné známky v kterémkoli státě nebo pro kterýkoli stát, který je stranou Pařížské úmluvy nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, nebo její právní nástupce požívá pro účely podání přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ pro stejnou ochrannou známku pro výrobky nebo služby totožné s těmi, pro které je tato známka přihlášena, právo přednosti po dobu šesti měsíců od data podání první přihlášky.
2. Za podání, na jehož základě vzniká právo přednosti, se považuje každé podání, které je rovnocenné řádnému vnitrostátnímu podání podle vnitrostátních právních předpisů státu, ve kterém k němu došlo, nebo podle dvoustranných nebo mnohostranných smluv.
3. Za řádné vnitrostátní podání se považuje každé podání, které stačí ke stanovení dne, kdy byla přihláška podána, bez ohledu na její další osud.
4. Za první přihlášku, od jejíhož podání běží právo přednosti, se považuje i pozdější přihláška ochranné známky, která byla podána pro stejnou známku, pro totožné výrobky nebo služby a v témže členském státě nebo pro tentýž členský stát, jako dřívější první přihláška, pokud byla tato dřívější přihláška ke dni podání pozdější přihlášky vzata zpět, došlo ke vzdání se nebo byla zamítnuta, aniž byla předložena k veřejnému nahlédnutí, a nebylo jí dosud použito k uplatnění práva přednosti. Dřívější přihlášku nelze v tomto případě již použít k uplatnění práva přednosti.
5. Pokud byla první přihláška podána ve státě, který není stranou Pařížské úmluvy nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, použijí se ustanovení odstavců 1 až 4 pouze v případě, že tento stát v souladu se zveřejněnými nálezy přiznává na základě prvního podání přihlášky u úřadu a za podmínek srovnatelných s těmi, jež jsou stanoveny tímto nařízením, právo přednosti se srovnatelným účinkem.
Článek 30
Uplatnění práva přednosti
2. Komise přijme prováděcí akt, v němž upřesní druh dokladů, které se mají předložit pro uplatnění práva přednosti z dřívější přihlášky v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 31
Účinek práva přednosti
Právo přednosti má ten účinek, že pro účely stanovení, která práva mají přednost, se den vzniku práva přednosti považuje za den podání přihlášky.
Článek 32
Rovnocennost podání na úrovni ►M1 Unie ◄ s podáním na vnitrostátní úrovni
Přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ , jejíž den podání byl stanoven, je v členských státech rovnocenná řádně podané vnitrostátní přihlášce, případně s přihlédnutím k právu přednosti uplatněnému pro přihlášku ►M1 ochranné známky EU ◄ .
ODDÍL 3
Výstavní priorita
Článek 33
Výstavní priorita
1. Vystavil-li přihlašovatel ►M1 ochranné známky EU ◄ výrobky nebo služby označené přihlašovanou známkou na úřední nebo úředně uznávané mezinárodní výstavě podle Úmluvy o mezinárodních výstavách podepsané v Paříži dne 22. listopadu 1928 naposledy revidované dne 30. listopadu 1972, může za podmínky, že podá přihlášku ve lhůtě šesti měsíců ode dne prvního vystavení výrobků nebo služeb označených přihlašovanou známkou, uplatňovat od tohoto dne právo přednosti ve smyslu článku 31.
2. Každý přihlašovatel, který zamýšlí uplatňovat právo přednosti podle odstavce 1, musí za podmínek stanovených prováděcím nařízením předložit důkaz, že výrobky nebo služby byly na výstavě vystaveny a označeny přihlašovanou známkou.
3. Výstavní priorita přiznaná v členském státě nebo ve třetí zemi neprodlužuje přednostní lhůtu uvedenou v článku 29.
4. Komise přijme prováděcí akty, v nichž blíže vymezí druhy důkazů a podrobnosti ohledně důkazů, které je třeba předložit pro uplatnění výstavní priority podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
ODDÍL 4
Uplatňování seniority národní ochranné známky
Článek 34
Uplatňování seniority národní ochranné známky
1. Majitel starší ochranné známky, zapsané v některém členském státě, včetně známky zapsané pro území Beneluxu, nebo starší známky, která byla předmětem mezinárodního zápisu s účinkem pro některý členský stát, který podá přihlášku totožné známky jako známky ►M1 Unie ◄ pro tytéž výrobky nebo služby nebo některé z nich, může uplatnit nárok, aby ►M1 ochranná známka EU ◄ vstoupila do práv dřívější známky v tom členském státě, ve kterém nebo pro který byla zapsána.
2. Jediným účinkem seniority podle tohoto nařízení je, že i v případě, kdy se majitel ►M1 ochranné známky EU ◄ vzdá starší známky nebo ji nechá zaniknout, je oprávněn nadále požívat stejných práv, jaká by byl měl, kdyby starší známka byla i nadále zapsána.
3. Uplatněná seniorita pro ochrannou známku EU zanikne, jestliže byla starší ochranná známka, na jejímž základě se seniorita uplatňuje, prohlášena za neplatnou nebo zrušena. Pokud je starší ochranná známka zrušena, zanikne seniorita za předpokladu, že zrušení nabude účinku přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti ochranné známky EU.
5. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví druhy dokladů, které se mají předložit pro uplatnění seniority národní ochranné známky nebo ochranné známky zapsané podle mezinárodních dohod platných v některém členském státě podle odstavce 1a tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 35
Uplatňování seniority po zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄
1. Majitel ►M1 ochranné známky EU ◄ , který je majitelem starší totožné ochranné známky zapsané v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané pro území Beneluxu, nebo totožné starší ochranné známky, která byla předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro některý členský stát, může pro výrobky nebo služby totožné s těmi, pro které byla zapsána starší ochranná známka, nebo v nich obsažené uplatnit nárok na vstup do práv starší známky ve vztahu k členskému státu, ve kterém nebo pro který byla zapsána.
2. Použije se čl. 34 odst. 2 a 3.
HLAVA IV
ZÁPISNÉ ŘÍZENÍ
ODDÍL 1
Průzkum přihlášek
Článek 36
Průzkum náležitostí podání
1. Úřad zkoumá, zda:
a) přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ splňuje podmínky pro přiznání dne podání podle článku 27;
b) přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ splňuje náležitosti stanovené tímto nařízením a náležitosti stanovené prováděcím nařízením;
c) případně byly-li ve stanovené lhůtě zaplaceny poplatky za třídu.
2. Nesplňuje-li přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ náležitosti podle odstavce 1, úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě odstranil zjištěné vady či zaplatil nedoplatek.
3. Není-li ve stanovené lhůtě zaplacen nedoplatek nebo nejsou-li odstraněny vady přihlášky zjištěné podle odst. 1 písm. a), neprojedná se přihláška jako přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ . Vyhoví-li přihlašovatel výzvě úřadu, přizná úřad přihlášce den podání ke dni, kdy byly odstraněny vady nebo zaplacen nedoplatek.
4. Nejsou-li ve stanovené lhůtě odstraněny vady zjištěné podle odst. 1 písm. b), úřad přihlášku zamítne.
5. Není-li ve stanovené lhůtě zaplacen nedoplatek zjištěný podle odst. 1 písm. c), považuje se přihláška za vzatou zpět, ledaže by bylo zřejmé, na které třídy výrobků nebo služeb se má zaplacená částka vztahovat.
6. Nesplnění požadavků týkajících se uplatnění práva přednosti má pro přihlášku za následek ztrátu práva přednosti.
7. Nesplnění požadavků týkajících se uplatnění práva seniority starší národní známky má pro přihlášku za následek ztrátu tohoto práva.
Článek 37
Průzkum absolutních důvodů zamítnutí
1. Není-li známka podle článku 7 způsobilá zápisu pro všechny výrobky nebo služby, pro které je podána přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo pro některé z nich, přihláška se pro příslušné výrobky nebo služby zamítne.
▼M1 —————
3. Přihlášku lze zamítnout teprve poté, co byla přihlašovateli poskytnuta možnost vzít přihlášku zpět nebo ji změnit nebo předložit svá vyjádření.
ODDÍL 2
Rešerše
Článek 38
Rešeršní zpráva
1. Úřad na žádost přihlašovatele ochranné známky EU při podání přihlášky vypracuje rešeršní zprávu Evropské unie (dále jen „rešeršní zpráva EU“), ve které jsou uvedeny starší ochranné známky EU nebo starší přihlášky ochranných známek EU, jejichž existence byla zjištěna a které by mohly být uplatňovány podle článku 8 vůči zápisu ochranné známky EU, která je předmětem přihlášky.
2. Jestliže v okamžiku podání přihlášky ochranné známky EU přihlašovatel požádá, aby byla rešeršní zpráva vypracována ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států, a byl zaplacen odpovídající poplatek za rešerši ve lhůtě pro zaplacení poplatku za podání, úřad neprodleně předá kopii přihlášky ochranné známky EU ústředním úřadům průmyslového vlastnictví všech členských států, které oznámily úřadu své rozhodnutí provádět rešerše přihlášek ochranných známek EU ve svém rejstříku ochranných známek.
3. Každý ústřední úřad průmyslového vlastnictví členského státu uvedený v odstavci 2 tohoto článku předá úřadu rešeršní zprávu, která buď uvádí jakékoliv starší národní ochranné známky, starší přihlášky národních ochranných známek nebo starší ochranné známky zapsané podle mezinárodních dohod platných v dotčeném členském státě nebo příslušných členských státech, jejichž existence byla zjištěna a které mohou být uplatňovány podle článku 8 vůči zápisu ochranné známky EU, která je předmětem přihlášky, nebo konstatuje, že rešerše taková práva neodhalila.
4. Po konzultaci správní rady stanovené v článku 124 (dále jen „správní rada“) úřad stanoví náležitosti rešeršních zpráv a postupy pro jejich vypracovávání.
5. Úřad zaplatí každému ústřednímu úřadu průmyslového vlastnictví za každou rešeršní zprávu předanou těmito úřady podle odstavce 3 určitou částku. Výši této částky, která je pro všechny úřady stejná, stanoví rozpočtový výbor rozhodnutím přijatým tříčtvrtinovou většinou zástupců členských států.
6. Úřad předá přihlašovateli ochranné známky EU požadovanou rešeršní zprávu EU a jakékoli požadované vnitrostátní rešeršní zprávy, které obdržel.
7. Po zveřejnění přihlášky ochranné známky EU vyrozumí úřad o zveřejnění přihlášky ochranné známky EU majitele veškerých starších ochranných známek EU nebo starších přihlášek ochranných známek EU uvedených v rešeršní zprávě EU. Uvedené ustanovení platí bez ohledu na to, zda přihlašovatel požádal o to, aby mu byla rešeršní zpráva EU zaslána, ledaže majitel staršího zápisu nebo přihlášky požádal o to, aby mu takové oznámení zasláno nebylo.
ODDÍL 3
Zveřejnění přihlášky
Článek 39
Zveřejnění přihlášky
1. Jsou-li splněny náležitosti, kterým musí přihláška ochranné známky EU vyhovět, zveřejní se pro účely článku 41 přihláška v tom rozsahu, v jakém nebyla zamítnuta podle článku 37.
2. Je-li přihláška po zveřejnění zamítnuta podle článku 37, zveřejní rozhodnutí o zamítnutí, jakmile nabude právní moci.
5. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví náležitosti zveřejnění přihlášky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
ODDÍL 4
Vyjádření třetích stran a námitky
Článek 40
Vyjádření třetích stran
1. Každá fyzická nebo právnická osoba a každá skupina nebo subjekt zastupující výrobce, producenty, poskytovatele služeb, obchodníky nebo spotřebitele může úřadu zaslat písemné vyjádření, v němž vysvětlí, z jakých důvodů podle článků 5 a 7 nelze ochrannou známku z moci úřední zapsat.
Osoby a skupiny nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci nejsou účastníky řízení před úřadem.
2. Vyjádření třetích stran se zasílají do konce lhůty pro podání námitek, nebo pokud proti ochranné známce byla podána námitka, před přijetím pravomocného rozhodnutí o námitce.
3. Zasláním vyjádření podle odstavce 1 není dotčeno právo úřadu případně obnovit posouzení absolutních důvodů z vlastního podnětu kdykoli před zápisem.
4. Vyjádření uvedená v odstavci 1 se sdělí přihlašovateli, který k nim může zaujmout stanovisko.
Článek 41
Námitky
1. Námitky proti zápisu ochranné známky mohou podat ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ z důvodů, pro které nelze ochrannou známku zapsat podle článku 8:
a) v případě čl. 8 odst. 1 a 5 majitelé starších známek uvedených v čl. 8 odst. 2, jakož i nabyvatelé licence zmocnění majiteli těchto ochranných známek;
b) majitelé ochranných známek uvedených v čl. 8 odst. 3;
c) majitelé starších známek nebo označení uvedených v čl. 8 odst. 4 a osoby, které jsou oprávněny uplatňovat tato práva podle příslušných vnitrostátních právních předpisů;
d) osoby oprávněné podle příslušných unijních nebo vnitrostátních právních předpisů k výkonu práv uvedených v čl. 8 odst. 4a.
2. Námitky proti zápisu ochranné známky lze rovněž podat za podmínek stanovených v odstavci 1 v případě zveřejnění změněné přihlášky podle čl. 43 odst. 2 druhé věty.
3. Námitky se podají v písemné podobě a jsou odůvodněny. Za řádně podané se považují až po zaplacení poplatku za podání námitek.
4. Ve lhůtě stanovené úřadem může ten, kdo podal námitky, předložit na jejich podporu skutečnosti, důkazy a vyjádření.
Článek 42
Průzkum námitek
1. V průběhu průzkumu námitek vyzve úřad účastníky, aby pokaždé, kdy to bude nezbytné, předložili ve stanovené lhůtě vyjádření ke sdělení jiných stran nebo ke sdělení úřadu.
2. Na žádost přihlašovatele je majitel starší ochranné známky EU, který podal námitky, povinen předložit důkaz o tom, že během období pěti let předcházejících dni podání přihlášky ochranné známky EU nebo dni vzniku práva přednosti uvedené přihlášky byla starší ochranná známka EU řádně užívána v Unii pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a které uvádí pro odůvodnění námitek, nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání, pokud je k tomuto dni starší ochranná známka EU zapsána nejméně po dobu pěti let. Nejsou-li takové důkazy předloženy, námitky se zamítnou. Byla-li starší ochranná známka EU užívána pouze pro některé z výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána, považuje se pro účely přezkoumání námitek za zapsanou pouze pro tyto výrobky nebo služby.
3. Odst. 2 se vztahuje i na starší národní ochranné známky uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a), přičemž užívání na území ►M1 Unie ◄ je nahrazeno užíváním na území členského státu, kde požívá starší národní známka ochrany.
4. Považuje-li to úřad za účelné, vyzve účastníky, aby se dohodli.
5. Odhalí-li průzkum námitek, že ochrannou známku nelze zapsat pro výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ , nebo pro některé z nich, přihláška se pro tyto výrobky nebo služby zamítne. V opačném případě se zamítnou námitky.
6. Rozhodnutí o zamítnutí přihlášky se zveřejní, jakmile nabude právní moci.
Článek 42a
Přenesení pravomocí
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, kterými blíže vymezí postupy pro podávání a průzkum námitek podle článků 41 a 42.
ODDÍL 5
Zpětvzetí, omezení a změna přihlášky
Článek 43
Zpětvzetí, omezení a změna přihlášky
1. Přihlašovatel může kdykoli vzít zpět přihlášku ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo omezit seznam výrobků nebo služeb, který obsahuje. Byla-li již přihláška zveřejněna, zveřejní se také zpětvzetí nebo omezení.
2. Jinak může být přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ změněna na žádost přihlašovatele pouze za účelem opravy jména a adresy přihlašovatele, chyb ve formulaci nebo přepisu nebo zjevných nesprávností, pokud se touto opravou nepozmění známka podstatným způsobem nebo se nerozšíří seznam výrobků nebo služeb. Týkají-li se změny vyobrazení známky nebo seznamu výrobků nebo služeb a dojde-li k nim po zveřejnění přihlášky, zveřejní se přihláška tak, jak byla změněna.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, kterými blíže vymezí postupy pro změnu přihlášky.
Článek 44
Rozdělení přihlášky
1. Přihlašovatel může přihlášku rozdělit prohlášením, že některé výrobky nebo služby obsažené v původní přihlášce budou předmětem jedné či více oddělených přihlášek. Výrobky nebo služby v oddělené přihlášce se nesmějí překrývat s výrobky nebo službami, které nadále zůstávají v původní přihlášce nebo s těmi, které jsou obsaženy v ostatních oddělených přihláškách.
2. Prohlášení o rozdělení je nepřípustné,
a) pokud v případě, že byla podána námitka proti původní přihlášce, má toto prohlášení za následek rozdělení ve vztahu k výrobkům nebo službám, proti kterým byla námitka namířena, dokud se rozhodnutí námitkového oddělení nestane konečným nebo nebude námitkové řízení s konečnou platností ukončeno jinak;
b) ve lhůtách stanovených prováděcím nařízením.
3. Prohlášení o rozdělení být v souladu s prováděcím nařízením.
4. Prohlášení o rozdělení je zpoplatněno. Prohlášení se nepovažuje za podané, dokud není zaplacen poplatek.
5. Rozdělení nabývá účinku ke dni, kdy je zapsáno ve spisech, které úřad vede ohledně původní přihlášky.
6. Všechny podané žádosti a přihlášky a všechny poplatky zaplacené ve vztahu k původní přihlášce přede dnem, kdy úřad obdrží prohlášení o rozdělení, se považují rovněž za podané nebo zaplacené ve vztahu k oddělené přihlášce nebo odděleným přihláškám. Poplatky za původní přihlášku, které byly řádně zaplaceny přede dnem, kdy bylo obdrženo prohlášení o rozdělení, se nevracejí.
7. Oddělená přihláška si zachovává den podání a den vzniku práva přednosti a seniority původní přihlášky.
9. Komise přijme prováděcí akty, kterými blíže vymezí:
a) náležitosti prohlášení o rozdělení přihlášky podle odstavce 1;
b) způsob vyřizování prohlášení o rozdělení přihlášky při zajištění toho, aby byl vytvořen samostatný spis, včetně nového registračního čísla, pro oddělenou přihlášku;
c) náležitosti zveřejnění oddělené přihlášky podle odstavce 8.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
ODDÍL 6
Zápis
Článek 45
Zápis
1. Splňuje-li přihláška požadavky tohoto nařízení a nebyla-li ve lhůtě uvedené v čl. 41 odst. 1 podána žádná námitka nebo bylo-li o podané námitce s konečnou platností rozhodnuto zpětvzetím, zamítnutím nebo jiným způsobem, ochranná známka a údaje uvedené v čl. 87 odst. 2 se zapíší do rejstříku. Zápis do rejstříku se zveřejní.
2. Úřad vydá osvědčení o zápisu. Toto osvědčení může být vydáno elektronicky. Úřad poskytuje po zaplacení poplatku ověřené nebo neověřené kopie osvědčení, pokud jsou tyto kopie vydány jinými než elektronickými prostředky.
3. Komise přijme prováděcí akty, kterými blíže vymezí náležitosti a formát osvědčení o zápisu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
HLAVA V
DOBA PLATNOSTI, OBNOVA A ZMĚNA ►M1 OCHRANNÉ ZNÁMKY EU ◄
Článek 46
Doba platnosti zápisu
Doba platnosti zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ je deset let ode dne podání přihlášky. Zápis může být podle článku 47 obnoven, a to vždy na období deseti let.
Článek 47
Obnova zápisu
1. Zápis ochranné známky EU se obnoví na žádost majitele ochranné známky EU nebo na žádost osoby jím výslovně zmocněné, pokud byly zaplaceny poplatky.
2. Úřad informuje majitele ochranné známky EU a osobu, která má v rejstříku zapsané právo k ochranné známce EU, o dni uplynutí doby platnosti zápisu, a to nejpozději šest měsíců před uplynutím této doby. Neposkytnutí informace nezakládá odpovědnost úřadu a nemá vliv na uplynutí doby platnosti zápisu.
3. Žádost o obnovu zápisu se podává v období šesti měsíců přede dnem uplynutím doby platnosti zápisu. V tomto období musí být rovněž zaplacen základní poplatek za obnovu a případně jeden nebo více poplatků za třídu pro každou třídu výrobků nebo služeb nad rámec jedné třídy. V opačném případě může být žádost podána a poplatky zaplaceny v dodatečné lhůtě šesti měsíců po uplynutí doby zápisu za předpokladu, že bude v této další lhůtě zaplacen příplatek za pozdní úhradu poplatku za obnovu zápisu nebo pozdní podání žádosti o obnovu zápisu.
4. Žádost o obnovu obsahuje:
a) jméno osoby, která o obnovu žádá;
b) číslo zápisu ochranné známky EU, který má být obnoven;
c) žádá-li se o obnovu pouze pro část zapsaných výrobků a služeb, označení těch tříd nebo těch výrobků a služeb, pro které se o obnovu žádá, nebo těch tříd nebo těch výrobků a služeb, pro které se o obnovu nežádá, seskupených podle tříd Niceského třídění, přičemž před každou skupinou se uvede číslo třídy tohoto třídění, do které tato skupina výrobků nebo služeb patří, a skupiny se seřadí podle pořadí tříd uvedeného třídění.
Je-li provedena platba podle odstavce 3, má se za to, že žádost o obnovu je podána, obsahuje-li všechny údaje nutné pro určení účelu platby.
5. Je-li žádost podána nebo poplatky zaplaceny pouze pro některé z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka EU zapsána, je zápis obnoven pouze pro tyto výrobky nebo služby. Nestačí-li zaplacené poplatky k pokrytí všech tříd výrobků a služeb, pro které se žádá o obnovu zápisu, zápis se obnoví, je-li zřejmé, na kterou třídu nebo které třídy se mají vztahovat. Nejsou-li tu jiná kritéria, vezme úřad v úvahu třídy v pořadí podle třídění.
6. Obnova zápisu nabývá účinku dnem následujícím po dni uplynutí doby platnosti zápisu. Zapisuje se do rejstříku;
7. Je-li žádost o obnovu zápisu podána ve lhůtách uvedených v odstavci 3, ale ostatní podmínky pro obnovu zápisu podle tohoto článku nejsou splněny, uvědomí úřad žadatele o zjištěných nedostatcích.
8. Pokud žádost o obnovu zápisu není předložena nebo je předložena po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 3 nebo pokud poplatky nejsou zaplaceny nebo jsou zaplaceny až po uplynutí příslušné lhůty nebo pokud nejsou v této lhůtě odstraněny nedostatky uvedené v odstavci 7, úřad rozhodne, že doba platnosti zápisu uplynula a oznámí to majiteli ochranné známky EU. Nabude-li rozhodnutí právní moci, vymaže úřad ochrannou známku z rejstříku. Výmaz nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy uplynula doba platnosti stávajícího zápisu. Pokud byly zaplaceny poplatky za obnovu zápisu, ale zápis nebyl obnoven, tyto poplatky se vrátí.
9. Pro obnovu zápisu dvou nebo více ochranných známek lze po zaplacení poplatků požadovaných pro každou z těchto známek podat jednu žádost, jsou-li ve všech případech majitelé nebo právní nástupci stejní.
Článek 48
Změna
1. V zapsané ochranné známce nelze během doby platnosti zápisu ani při jeho obnovení provádět změny.
2. Pokud však ochranná známka obsahuje jméno a adresu majitele, může být na žádost majitele zapsána do rejstříku každá jejich změna, která se nedotkne podstatným způsobem totožnosti známky tak, jak byla původně zapsána.
3. Žádost o změnu musí obsahovat prvek ochranné známky, který má být změněn, a tento prvek ve změněné podobě.
Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti žádosti o změnu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
4. Žádost se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek. Nebyl-li poplatek zaplacen nebo nebyl-li zaplacen v plné výši, uvědomí o tom úřad žadatele. O změnu téhož prvku ve dvou nebo více zápisech téhož majitele lze požádat v jedné žádosti. Požadovaný poplatek se platí za každý zápis, který má být změněn. Nejsou-li splněny náležitosti týkající se změny zápisu, sdělí úřad nedostatek žadateli. Není-li nedostatek odstraněn ve lhůtě úřadem stanovené, úřad žádost zamítne.
5. Zveřejnění zápisu změny do rejstříku obsahuje vyjádření změněné ochranné známky EU. Třetí osoby, jejichž práva mohou být změnou dotčena, mohou zápis této změny ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění napadnout.
Článek 48a
Změna jména nebo adresy
1. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti žádosti o změnu jména nebo adresy podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 49
Rozdělení zápisu
1. Majitel ►M1 ochranné známky EU ◄ může zápis rozdělit prohlášením, že některé výrobky nebo služby obsažené v původním zápisu budou předmětem jednoho či více oddělených zápisů. Výrobky nebo služby v odděleném zápisu se nesmějí překrývat s výrobky nebo službami, které nadále zůstávají v původním zápisu nebo s těmi, které jsou obsaženy v jiných oddělených zápisech.
2. Prohlášení o rozdělení je nepřípustné,
a) pokud v případě, že byl proti původnímu zápisu podán návrh na zrušení práv nebo prohlášení neplatnosti, bude mít toto prohlášení za účinek rozdělení ve vztahu k výrobkům nebo službám, proti kterým je návrh na zrušení práv nebo prohlášení neplatnosti namířen, dokud se rozhodnutí zrušovacího oddělení nestane konečným nebo nebude řízení s konečnou platností ukončeno jinak;
b) pokud v případě, že byl podán protinávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti ve věci projednávané před soudem pro ►M1 ochranné známky EU ◄ , bude mít toto prohlášení za účinek rozdělení ve vztahu k výrobkům nebo službám, proti kterým je protinávrh namířen, dokud nebude zmínka o rozhodnutí soudu pro ►M1 ochranné známky EU ◄ zapsána v rejstříku podle čl. 100 odst. 6.
3. Prohlášení o rozdělení musí být v souladu s prováděcím nařízením.
4. Prohlášení o rozdělení je zpoplatněno. Prohlášení se nepovažuje za podané, dokud není zaplacen poplatek.
5. Rozdělení nabývá účinku ke dni, kdy je zapsáno v rejstříku.
6. Všechny podané žádosti a přihlášky a všechny poplatky zaplacené ve vztahu k původnímu zápisu přede dnem, kdy úřad obdrží prohlášení o rozdělení, se považují rovněž za podané nebo zaplacené ve vztahu k oddělenému zápisu nebo odděleným zápisům. Poplatky za původní zápis, které byly řádně zaplaceny přede dnem, kdy bylo obdrženo prohlášení o rozdělení, se nevracejí.
7. Oddělený zápis si zachovává den podání a den vzniku práva přednosti a seniority původního zápisu.
8. Komise přijme prováděcí akty, kterými blíže vymezí:
a) náležitosti prohlášení o rozdělení zápisu podle odstavce 1;
b) způsob vyřizování prohlášení o rozdělení zápisu při zajištění toho, aby byl pro oddělený zápis vytvořen samostatný spis, včetně nového registračního čísla.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
HLAVA VI
VZDÁNÍ SE, ZRUŠENÍ A NEPLATNOST
ODDÍL 1
Vzdání se
Článek 50
Vzdání se
1. ►M1 Ochranné známky EU ◄ se lze vzdát ve vztahu ke všem výrobkům nebo službám, pro které byla zapsána, nebo k některým z nich.
2. Vzdání se oznamuje majitel ochranné známky úřadu písemně. Účinnosti nabývá až zápisem do rejstříku.
3. Vzdání se je zapsáno do rejstříku pouze se souhlasem majitele práva, zapsaného v rejstříku. Byla-li v rejstříku zapsána licence, je vzdání se ochranné známky zapsáno do rejstříku pouze tehdy, prokáže-li majitel ochranné známky, že informoval nabyvatele licence o svém úmyslu vzdát se známky; zápis se provede po uplynutí lhůty stanovené prováděcím nařízením.
5. Komise přijme prováděcí akty, v nichž blíže vymezí náležitosti prohlášení o vzdání se podle odstavce 2 tohoto článku a druhy dokladů požadovaných ke stanovení souhlasu třetí osoby podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
ODDÍL 2
Důvody zrušení
Článek 51
Důvody zrušení
1. Ke zrušení práv majitele ►M1 ochranné známky EU ◄ dojde na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení:
a) pokud po nepřerušené období pěti let nebyla ochranná známka v ►M1 Unii ◄ řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, a pro neužívání neexistují řádné důvody; nikdo však nemůže dát návrh na zrušení ►M1 ochranné známky EU ◄ , pokud v období mezi uplynutím této lhůty a podáním návrhu nebo protinávrhu majitel začal ochrannou známku řádně užívat nebo v užívání pokračoval; k zahájení užívání nebo k pokračování v užívání, k němuž došlo ve lhůtě tří měsíců před podáním návrhu nebo protinávrhu, přičemž tato lhůta počíná běžet nejdříve po uplynutí nepřerušeného období pěti let neužívání, se však nepřihlíží, pokud přípravy pro započetí užívání nebo pokračování v užívání nastaly až poté, co se majitel dozvěděl o tom, že by mohl být podán návrh nebo protinávrh;
b) pokud se ochranná známka stala v důsledku činnosti nebo nečinnosti svého majitele označením, které je v obchodě obvyklé pro výrobek nebo službu, pro které je zapsána;
c) pokud by v důsledku užívání majitelem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, ochranná známka mohla klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb.
2. Existuje-li důvod zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které je ►M1 ochranná známka EU ◄ zapsána, práva majitele se zruší pouze ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám.
ODDÍL 3
Důvody neplatnosti
Článek 52
Absolutní důvody neplatnosti
1. ►M1 Ochranná známka EU ◄ se prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení:
a) pokud byla ►M1 ochranná známka EU ◄ zapsána v rozporu s článkem 7;
b) pokud přihlašovatel v době podání přihlášky nebyl v dobré víře.
2. Byla-li ►M1 ochranná známka EU ◄ zapsána v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. b), c) nebo d), nemůže být prohlášena za neplatnou, pokud v důsledku užívání získala po svém zápisu rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána.
3. Existuje-li důvod ke zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které byla ►M1 ochranná známka EU ◄ zapsána, prohlásí se známka za neplatnou pouze pro tyto výrobky nebo služby.
Článek 53
Relativní důvody neplatnosti
1. ►M1 Ochranná známka EU ◄ se prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení:
a) pokud existuje starší známka uvedená v čl. 8 odst. 2 a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 nebo 5 uvedeného článku;
b) pokud existuje ochranná známka uvedená v čl. 8 odst. 3 a jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci;
c) pokud existuje starší právo uvedené v čl. 8 odst. 4 a jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci.
d) pokud existuje starší označení původu nebo zeměpisné označení uvedené v čl. 8 odst. 4a a jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci
Všechny podmínky uvedené v prvním pododstavci musí být splněny ke dni podání přihlášky nebo ke dni vzniku práva přednosti ochranné známky EU.
2. ►M1 Ochranná známka EU ◄ se rovněž prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení, může-li být její užívání podle právních předpisů ►M1 Unie ◄ nebo vnitrostátních předpisů, kterými se ochrana řídí, zakázáno na základě jiného staršího práva, zejména:
a) práva na jméno;
b) práva k vlastnímu portrétu;
c) práva autorského;
d) práva k průmyslovému vlastnictví.
3. ►M1 Ochranná známka EU ◄ nemůže být prohlášena za neplatnou, pokud majitel práva uvedeného v odstavcích 1 a 2 před podáním návrhu nebo protinávrhu poskytne výslovný souhlas se zápisem této ochranné známky do rejstříku.
4. Pokud majitel některého z práv uvedených v odstavcích 1 nebo 2 dal návrh na prohlášení známky za neplatnou nebo podal protinávrh v řízení o porušení, nemůže podat nový návrh na prohlášení známky za neplatnou nebo protinávrh, založené na jiném takovém právu, které mohl uplatnit ve svůj prospěch v prvním návrhu.
5. Použije se čl. 52 odst. 3.
Článek 54
Zánik práva v důsledku strpění
1. Majitel ochranné známky EU, který po dobu pěti po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky EU na území Unie, již není oprávněn podat na základě této starší známky návrh na prohlášení pozdější ochranné známky za neplatnou ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které byla tato pozdější známka užívána, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky EU nebyla podána v dobré víře.
2. Majitel starší národní ochranné známky uvedené v čl. 8 odst. 2 nebo jiného staršího označení uvedeného v čl. 8 odst. 4, který po dobu pěti po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky EU v členském státě, ve kterém tato starší ochranná známka nebo jiné starší označení požívá ochrany, již není oprávněn podat na základě této starší známky nebo tohoto jiného staršího označení návrh na prohlášení pozdější ochranné známky za neplatnou ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které byla tato pozdější ochranná známka užívána, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky EU nebyla podána v dobré víře.
3. V případech uvedených v odstavcích 1 nebo 2 nemůže majitel pozdější ►M1 ochranné známky EU ◄ bránit užívání staršího práva, i když toto právo nemůže být již vůči pozdější ►M1 ochranné známce EU ◄ uplatněno.
ODDÍL 4
Účinky zrušení a neplatnosti
Článek 55
Účinky zrušení a neplatnosti
1. V míře, v jaké byla práva majitele zrušena, považuje se ►M1 ochranná známka EU ◄ za známku, která nemá účinky stanovené v tomto nařízení ode dne podání návrhu na zrušení nebo protinávrhu. Na žádost účastníka může být v rozhodnutí uveden jiný dřívější den, ke kterému nastal důvod zrušení.
2. V míře, v jaké byla ►M1 ochranná známka EU ◄ prohlášena za neplatnou, pohlíží se na ni jako na známku, která nemá účinky stanovené v tomto nařízení od samého počátku.
3. S výhradou vnitrostátních právních předpisů upravujících náhradu škody způsobené nedbalostí nebo nedostatkem dobré víry majitele ochranné známky, nebo bezdůvodné obohacení, se zpětný účinek zrušení nebo neplatnosti ochranné známky nedotýká:
a) rozhodnutí ve věci porušení, která nabyla právní moci a byla vykonána před rozhodnutím o zrušení nebo neplatnosti;
b) jakékoliv smlouvy uzavřené před rozhodnutím o zrušení nebo neplatnosti, v míře v jaké bylo podle nich plněno před tímto rozhodnutím; pokud však k tomu okolnosti opravňují, lze z důvodů spravedlnosti požadovat vrácení částek vyplacených na základě smlouvy.
ODDÍL 5
Řízení u úřadu ve věci zrušení nebo neplatnosti
Článek 56
Žádost o zrušení nebo prohlášení neplatnosti
1. Návrh na zrušení práv majitele ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo prohlášení této ochranné známky za neplatnou může podat u úřadu:
a) v případech uvedených v článcích 51 a 52 každá fyzická nebo právnická osoba, jakož i skupina nebo subjekt vytvořené k zastupování zájmů výrobců, poskytovatelů služeb, obchodníků nebo spotřebitelů, mají-li podle ustanovení příslušných předpisů procesní způsobilost;
b) v případech uvedených v čl. 53 odst. 1 osoby uvedené v čl. 41 odst. 1;
c) v případech uvedených v čl. 53 odst. 2 majitelé starších práv uvedených v tomto ustanovení nebo osoby oprávněné uplatňovat tato práva ►M1 podle právních předpisů Unie nebo právních předpisů dotčeného členského státu. ◄
2. Návrh se podává písemně a musí být zdůvodněn. Považuje se za podaný až po zaplacení poplatku.
3. Návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti ochranné známky je nepřípustný, pokud bylo úřadem nebo soudem pro ochranné známky EU podle článku 95 rozhodnuto mezi stejnými účastníky o návrhu týkajícím se stejného předmětu a stejného důvodu a toto rozhodnutí je pravomocné.
Článek 57
Průzkum žádosti
1. Při průzkumu návrhu na zrušení práv nebo na prohlášení ochranné známky za neplatnou vyzývá úřad účastníky tak často, jak je to nezbytné, aby předložili ve stanovené lhůtě svá vyjádření ke sdělením, která jim zaslal, nebo ke sdělením ostatních účastníků.
2. Na žádost majitele ochranné známky EU předloží majitel starší ochranné známky EU, který je účastníkem řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou, důkaz o tom, že během pěti let předcházejících dni podání návrhu na prohlášení ochranné známky EU za neplatnou byla starší ochranná známka EU řádně užívána v Unii pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a na nichž je založen návrh majitele starší ochranné známky na prohlášení ochranné známky za neplatnou, nebo že existují náležité důvody pro její neužívání, pokud byla k tomuto dni starší ochranná známka EU zapsána nejméně pět let. Byla-li navíc k datu, kdy byla podána přihláška k zápisu ochranné známky EU, nebo ke dni vzniku práva přednosti přihlášky ochranné známky EU, starší ochranná známka EU zapsána nejméně pět let, předloží majitel starší ochranné známky EU rovněž důkaz o tom, že podmínky uvedené v čl. 42 odst. 2 byly splněny i k tomuto datu. Není-li důkaz předložen, návrh na prohlášení známky za neplatnou se zamítne. Byla-li starší ochranná známka EU užívána jen pro některé z výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána, pak se pro účely projednání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou považuje za zapsanou pouze pro tyto výrobky nebo služby.
3. Odstavec 2 se vztahuje i na starší národní ochranné známky uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a) s tím, že užívání na území ►M1 Unie ◄ je nahrazeno užíváním na území členského státu, kde je starší národní ochranná známka chráněna.
4. Považuje-li to za účelné, může úřad vyzvat účastníky, aby se dohodli.
5. Vyplývá-li z projednání návrhu na zrušení práv nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou, že známka neměla být pro některé nebo pro všechny výrobky nebo služby zapsána, pak ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám jsou práva majitele ►M1 ochranné známky EU ◄ zrušena nebo je známka ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám prohlášena za neplatnou. V opačném případě je návrh na zrušení nebo na prohlášení ochranné známky za neplatnou zamítnut.
6. Zmínka o rozhodnutí úřadu o návrhu na zrušení práv nebo návrhu na prohlášení neplatnosti se zapíše do rejstříku, jakmile nabude právní moci.
Článek 57a
Přenesení pravomocí
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, kterými stanoví podrobné postupy upravující zrušení a prohlášení o neplatnosti ochranné známky EU podle článků 56 a 57, jakož i převod ochranné známky EU zapsané na jméno jednatele podle článku 18.
HLAVA VII
ODVOLÁNÍ
Článek 58
Rozhodnutí, proti kterým lze podat odvolání
1. Odvolání lze podat proti rozhodnutím všech rozhodovacích úrovní úřadu uvedených v čl. 130 písm. a) až d) a případně v čl. 130 písm. f). Tato rozhodnutí nabývají účinnosti až ode dne uplynutí lhůty pro odvolání uvedené v článku 60. Podání odvolání má odkladný účinek.
2. Proti rozhodnutí, kterým se neukončuje řízení ve vztahu k některému z účastníků, lze podat odvolání pouze společně proti pravomocnému rozhodnutí, pokud by toto rozhodnutí nepřipouštělo samostatné odvolání.
Článek 59
Osoby, které mohou podat odvolání a být účastníky odvolacího řízení
Každý účastník řízení, které skončilo vydáním rozhodnutí, může proti tomuto rozhodnutí podat odvolání, pokud toto rozhodnutí nevyhovělo jeho požadavkům. Ostatní účastníci tohoto řízení jsou účastníky odvolacího řízení.
Článek 60
Lhůta pro odvolání a jeho forma
1. Odvolání se podává písemně u úřadu ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se považuje za podané až po zaplacení poplatku. Odvolání se podává v jazyce řízení, ve kterém bylo napadené rozhodnutí vydáno. Písemné odůvodnění odvolání musí být předloženo ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení rozhodnutí.
2. V řízeních inter partes může žalovaná strana ve svém vyjádření navrhovat zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí v bodě, který nebyl v odvolání uveden. Taková podání se stávají bezpředmětnými, pokud odvolatel v řízení nepokračuje.
Článek 61
Přezkoumání rozhodnutí v řízení s jediným účastníkem
1. Pokud je strana, která odvolání podala, jediným účastníkem řízení a pokud oddělení, jehož rozhodnutí je napadeno, považuje odvolání za přípustné a důvodné, oddělení tomuto odvolání vyhoví.
2. Pokud není odvolání vyhověno ve lhůtě jednoho měsíce poté, co došlo odůvodnění, postoupí se odvolání bez vyjádření k věci bezodkladně odvolacímu senátu.
▼M1 —————
Článek 63
Přezkoumání odvolání
1. Je-li odvolání přípustné, přezkoumá odvolací senát, zda mu lze vyhovět.
2. Při projednávání odvolání vyzývá odvolací senát účastníky tak často, jak je to nezbytné, aby předložili ve stanovené lhůtě vyjádření ke sdělením, která jim zaslal, nebo ke sdělením, která předložili ostatní účastníci.
Článek 64
Rozhodnutí o odvolání
1. Po projednání přípustnosti odvolání o něm odvolací senát rozhodne. Může rozhodnout místo oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, nebo věc tomuto oddělení vrátit k dalšímu jednání.
2. Vrátí-li odvolací senát věc k dalšímu jednání oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, je toto oddělení vázáno rozhodnutím odvolacího senátu a jeho odůvodněním, pokud se skutkový stav nezmění.
3. Rozhodnutí odvolacího senátu nabývá účinnosti dnem uplynutí lhůty uvedené v čl. 65 odst. 5 nebo, byla-li v uvedené lhůtě podána žaloba k Tribunálu, ode dne zamítnutí této žaloby nebo jakéhokoli odvolání podaného k Soudnímu dvoru proti rozhodnutí Tribunálu.
Článek 65
Žaloby podané k Soudnímu dvoru
1. Proti rozhodnutí odvolacího senátu o odvolání lze podat žalobu k Tribunálu.
2. Žalobu lze podat pro nepříslušnost, podstatné porušení procesních ustanovení, porušení Smlouvy, tohoto nařízení nebo prováděcích předpisů nebo zneužití pravomoci.
3. Tribunál může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit.
4. Žalobu může podat každý účastník řízení před odvolacím senátem, pokud rozhodnutí nevyhovělo jeho požadavkům.
5. Žaloba se podává Tribunálu ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí odvolacího senátu.
6. Úřad přijme nezbytná opatření, aby vyhověl rozsudku Tribunálu nebo, v případě odvolání proti tomuto rozsudku, Soudního dvora.
Článek 65a
Přenesení pravomocí
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, kterými stanoví:
a) formální obsah odvolání uvedeného v článku 60 a postup pro podání a přezkoumání odvolání;
b) formální obsah a formu rozhodnutí odvolacího senátu uvedených v článku 64;
c) vrácení poplatků za odvolání uvedených v článku 60.
HLAVA VIII
KOLEKTIVNÍ OCHRANNÉ ZNÁMKY EU
Článek 66
Kolektivní ochranné známky EU
1. ►M1 Kolektivní ochranná známka Evropské unie (dále jen „kolektivní ochranná známka EU“) ◄ je ►M1 ochranná známka EU ◄ , která je takto označena již při podání přihlášky a která je schopna rozlišovat výrobky nebo služby členů sdružení, které je majitelem známky, od výrobků nebo služeb jiných podniků. O zápis kolektivní ►M1 ochranné známky EU ◄ mohou požádat sdružení výrobců, poskytovatelů služeb nebo obchodníků, která podle příslušných předpisů mají způsobilost mít práva a povinnosti všeho druhu, uzavírat smlouvy a činit jiné právní úkony a způsobilost procesní, jakož i právnické osoby veřejného práva.
2. Odchylně od čl. 7 odst. 1 písm. c) mohou tvořit kolektivní ►M1 ochrannou známku EU ◄ ve smyslu odstavce 1 i označení, která mohou v obchodním styku sloužit k označení zeměpisného původu výrobku nebo služby. Majitel zapsané kolektivní ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívání těchto označení v obchodním styku, pokud je toto užívání v souladu s dobrými mravy v oblasti průmyslu a obchodu; zejména nelze tuto známku uplatňovat vůči třetí straně, která je oprávněna užívat zeměpisné označení.
3. Na kolektivní ►M1 ochranné známky EU ◄ se vztahují ustanovení tohoto nařízení, nestanoví-li články 67 až 74 jinak.
Článek 67
Pravidla pro užívání ochranné známky
1. Přihlašovatel kolektivní ►M1 ochranné známky EU ◄ předloží ve stanovené lhůtě pravidla pro její užívání.
2. V pravidlech pro užívání známky se uvedou osoby, které jsou oprávněny tuto známku užívat, podmínky pro členství ve sdružení, jakož i případné podmínky pro užívání známky, včetně sankcí. Pravidla pro užívání ochranné známky uvedená v čl. 66 odst. 2 musí umožnit každé osobě, jejíž výrobky nebo služby pocházejí z dotyčné zeměpisné oblasti, aby se stala členem sdružení, které je majitelem ochranné známky.
3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobný obsah pravidel uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 68
Zamítnutí žádosti
1. Vedle důvodů pro zamítnutí přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ , stanovených v článcích 36 a 37, se přihláška kolektivní ►M1 ochranné známky EU ◄ zamítne, nesplňuje-li podmínky článku 66 nebo 67 nebo odporují-li pravidla pro užívání veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.
2. Přihláška kolektivní ►M1 ochranné známky EU ◄ se dále zamítne, je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam ochranné známky, zejména pokud je schopna vyvolat dojem, že je něčím jiným, než kolektivní ochrannou známkou.
3. Přihláška se nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou pravidel pro užívání známky požadavkům uvedeným v odstavcích 1 a 2.
Článek 69
Vyjádření třetích stran
Jsou-li podle článku 40 úřadu předložena písemná vyjádření ke kolektivní ochranné známce EU, mohou být tato vyjádření rovněž založena na konkrétních důvodech, pro které má být přihláška kolektivní ochranné známky EU zamítnuta podle článku 68.
Článek 70
Užívání ochranné známky
Užívání kolektivní ►M1 ochranné známky EU ◄ osobou, která je oprávněna ji užívat, je v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, pokud jsou splněny i ostatní podmínky, které toto nařízení ukládá ve vztahu k užívání ►M1 ochranných známek EU ◄ .
Článek 71
Změna pravidel pro užívání ochranné známky
1. Majitel kolektivní ►M1 ochranné známky EU ◄ je povinen předložit úřadu každou změnu pravidel pro užívání.
2. Změna se do rejstříku nezapíše, pokud změněná pravidla nesplňují požadavky článku 67 nebo obsahují důvod k zamítnutí uvedený v článku 68.
3. Dále mohou být s ohledem na změnu pravidel pro užívání předložena písemná vyjádření v souladu s článkem 69.
4. Pro účely použití tohoto nařízení nabývá změna pravidel pro užívání účinnosti až dnem zápisu změny do rejstříku.
Článek 72
Osoby, které mohou podat žalobu pro porušení
1. Ustanovení čl. 22 odst. 3 a 4 o právech nabyvatele licence se vztahuje i na osoby oprávněné užívat kolektivní ►M1 ochrannou známku EU ◄ .
2. Majitel ►M1 kolektivní známky EU ◄ může jménem osob oprávněných užívat známku uplatňovat náhradu škody, která jim vznikla v důsledku neoprávněného užívání známky.
Článek 73
Důvody zrušení
Vedle důvodů zrušení uvedených v článku 51 se práva majitele ►M1 kolektivní známky EU ◄ zruší na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení, pokud:
a) majitel nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání známky způsobem neslučitelným s podmínkami užívání stanovenými v pravidlech pro užívání známky, jejichž případná změna byla zapsána do rejstříku;
b) způsob, jakým byla známka majitelem užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost způsobem uvedeným v čl. 68 odst. 2;
c) změna pravidel pro užívání známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s čl. 71 odst. 2, s výjimkou případu, kdy majitel známky vyhoví požadavkům těchto ustanovení novou změnou pravidel pro užívání známky.
Článek 74
Důvody neplatnosti
Vedle důvodů neplatnosti uvedených v článcích 52 a 53 se ►M1 kolektivní ochranná známka EU ◄ prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení, byla-li zapsána v rozporu s článkem 68, s výjimkou případu, kdy majitel známky vyhoví změnou pravidel pro užívání požadavkům uvedeným v uvedeném článku.
ODDÍL 2
Certifikační ochranné známky EU
Článek 74b
Pravidla pro užívání certifikační ochranné známky
3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobný obsah pravidel uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
HLAVA IX
ŘÍZENÍ
ODDÍL 1
Obecná ustanovení
Článek 75
Odůvodnění rozhodnutí
Rozhodnutí úřadu musí být odůvodněna. Mohou být založena pouze na důvodech, ke kterým měli účastníci možnost se vyjádřit.
Článek 76
Zkoumání skutečností úřadem z úřední moci
1. V průběhu řízení zkoumá úřad skutečnosti z moci úřední; v řízení týkajícím se relativních důvodů zamítnutí se však úřad při zkoumání omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky. ►M1 V řízení o prohlášení neplatnosti podle článku 52 omezí úřad své šetření na důvody a návrhy předložené účastníky. ◄
2. Úřad nemusí přihlížet ke skutečnostem, které účastníci včas neuvedli, ani k důkazům, které včas nepředložili.
Článek 77
Ústní jednání
1. Považuje-li úřad ústní jednání za účelné, přistoupí k němu z úřední moci nebo na žádost účastníka.
2. Ústní jednání před průzkumovými referenty, námitkovým oddělením a oddělením pro správu známek a právní otázky je neveřejné.
3. Ústní jednání, včetně vydání rozhodnutí, před zrušovacím oddělením a před odvolacími senáty je veřejné, pokud oddělení, před nímž řízení probíhá, nerozhodne jinak v případě, že by veřejnost jednání mohla mít vážné a nedůvodné nepříznivé důsledky, zejména pro některého z účastníků řízení.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, kterými se stanoví podrobná pravidla pro ústní jednání, včetně podrobných pravidel pro používání jazyků podle článku 119.
Článek 78
Dokazování
1. V řízení před úřadem patří mezi důkazní prostředky:
a) výslechy účastníků;
b) žádosti o informace;
c) předložení dokladů a důkazů;
d) výslechy svědků;
e) znalecké posudky;
f) písemná prohlášení učiněná místopřísežně nebo mající podle právních předpisů státu, ve kterém jsou učiněna, rovnocenný účinek.
2. Příslušné oddělení může pověřit některého ze svých členů provedením dokazování.
3. Pokládá-li úřad za nezbytné, aby účastník, svědek nebo znalec vypovídal ústně, předvolá příslušnou osobu, aby se k němu dostavila.
4. Účastníci jsou o výslechu svědka nebo znalce před úřadem informováni. Mají právo se výslechu zúčastnit a klást svědkovi či znalci otázky.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, kterými stanoví podrobná pravidla pro dokazování.
Článek 79
Oznamování
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, kterými stanoví podrobná pravidla pro oznamování.
Článek 79b
Sdělení určená úřadu
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, kterými stanoví komunikační prostředky, včetně elektronických komunikačních prostředků, které mají účastníci v rámci řízení před úřadem používat, a formulářů, které by měl dát úřad k dispozici.
Článek 79c
Lhůty
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, kterými stanoví podrobná pravidla pro délku a běh lhůt.
Článek 80
Výmaz nebo zrušení rozhodnutí
1. V případě, že úřad provedl zápis v rejstříku nebo vydal rozhodnutí obsahující zjevnou procesní chybu jím zaviněnou, zajistí, aby byl zápis vymazán nebo rozhodnutí zrušeno.V případě, že v řízení existuje pouze jediná strana a zápis nebo akt ovlivní její práva, provede se výmaz nebo zrušení, i pokud nebyla daná chyba této straně zjevná.
2. Výmaz nebo odvolání podle odstavce 1 provede z moci úřední nebo na žádost některého z účastníků řízení oddělení, které provedlo daný zápis nebo vydalo dané rozhodnutí. Výmaz nebo zrušení se provede ve lhůtě šesti měsíců ode dne zápisu v rejstříku nebo dne vydání rozhodnutí po konzultaci s účastníky řízení a případnými majiteli práv k dané ochranné známce Společenství zapsanými v rejstříku.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, v nichž stanoví postup pro zrušení rozhodnutí nebo výmaz zápisu v rejstříku.
Článek 81
Navrácení do původního stavu
1. Přihlašovateli nebo majiteli ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo i každému jinému účastníku řízení před úřadem, který při prokazatelném zachování péče vyžadované okolnostmi nebyl schopen dodržet vůči úřadu lhůtu, budou na žádost jeho práva navrácena, pokud zmeškání lhůty mělo za následek přímo na základě ustanovení tohoto nařízení ztrátu práva nebo opravného prostředku.
2. Žádost se podává písemně ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy pominula příčina zmeškání. V této lhůtě musí být učiněn zmeškaný úkon. Žádost lze podat pouze do jednoho roku od uplynutí zmeškané lhůty. V případě nepodání žádosti o obnovu zápisu nebo nezaplacení poplatku za obnovu se šestiměsíční dodatečná lhůta uvedená v čl. 47 odst. 3 třetí větě od této roční lhůty odečte.
3. Žádost musí být odůvodněna a musí v ní být uvedeny skutečnosti, o které se opírá. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za navrácení práv.
4. O žádosti rozhoduje oddělení, které je příslušné rozhodnout o zmeškaném úkonu.
5. Tento článek se nevztahuje na lhůty uvedené v odstavci 2, v čl. 41 odst. 1 a 3 a článku 82.
6. Jsou-li přihlašovateli nebo majiteli ►M1 ochranné známky EU ◄ navrácena práva, nemůže svá práva uplatňovat vůči třetí osobě, která v období od ztráty práv k přihlášce nebo k ►M1 ochranné známce EU ◄ do zveřejnění oznámení o navrácení těchto práv v dobré víře uvedla na trh výrobky nebo poskytla služby pod označením totožným nebo podobným ►M1 ochranné známce EU ◄ .
7. Třetí osoba, na kterou se vztahuje odstavec 6, může proti rozhodnutí, kterým se přihlašovateli nebo majiteli ►M1 ochranné známky EU ◄ navracejí práva, podat námitky, a to do dvou měsíců ode dne zveřejnění oznámení o navrácení práv.
8. Tímto článkem není dotčeno právo členského státu upravit navrácení do původního stavu, pokud jde o lhůty uvedené v tomto nařízení, které je nutno dodržet vůči orgánům tohoto státu.
Článek 82
Pokračování v řízení
1. Přihlašovateli nebo majiteli ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo jinému účastníkovi řízení před úřadem, který nedodržel lhůtu ve vztahu k úřadu, může být na žádost umožněno pokračovat v řízení za předpokladu, že v době podání žádosti byl zmeškaný úkon proveden. Žádost o pokračování v řízení je přípustná pouze tehdy, pokud je podána do dvou měsíců po uplynutí nedodržené lhůty. Žádost se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen poplatek za pokračování v řízení.
2. Tento článek se nepoužije na lhůty uvedené v čl. 25 odst. 3, článku 27, čl. 29 odst. 1, čl. 33 odst. 1, čl. 36 odst. 2, článku 41, článku 42, čl. 47 odst. 3, článku 60, článku 62, čl. 65 odst. 5, článku 81, článku 112 nebo na lhůty stanovené v tomto článku nebo na lhůty stanovené prováděcím nařízením pro uplatnění práva přednosti ve smyslu článku 30, výstavní priority ve smyslu článku 33 nebo seniority ve smyslu článku 34 po podání přihlášky.
3. O žádosti rozhoduje oddělení příslušné rozhodovat ve věci zmeškaného úkonu.
4. Vyhoví-li úřad žádosti, má se za to, že následky nedodržení lhůty vůbec nenastaly. Je-li mezi uplynutím uvedené lhůty a podáním žádosti o pokračování v řízení přijato rozhodnutí, oddělení příslušné rozhodovat ve věci zmeškaného úkonu rozhodnutí přezkoumá a v případě, že je provedení zmeškaného úkonu samo o sobě dostačující, přijme nové rozhodnutí. Pokud na základě přezkumu úřad dojde k závěru, že není třeba měnit původní rozhodnutí, písemně toto rozhodnutí potvrdí.
5. Zamítne-li úřad žádost, poplatek se vrací.
Článek 82a
Přerušení řízení
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, kterými stanoví podrobná pravidla pro obnovení řízení před úřadem.
Článek 83
Odkaz na obecné zásady
Neobsahuje-li toto nařízení, prováděcí předpis, poplatkový řád nebo pravidla řízení před odvolacími senáty příslušné procesní ustanovení, přihlédne úřad k obecným procesním zásadám uznávaným v členských státech.
Článek 84
Promlčení finančních závazků
1. Právo úřadu vyžadovat zaplacení poplatků se promlčí za čtyři roky od konce kalendářního roku, v jehož průběhu se poplatek stal splatným.
2. Nároky vůči úřadu na vrácení poplatků nebo jejich přeplatků se promlčí za čtyři roky od konce kalendářního roku, v jehož průběhu uvedené nároky vznikly.
3. Běh lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 se přeruší, a to v případě uvedeném v odstavci 1 na základě výzvy k úhradě poplatku, a v případě uvedeném v odstavci 2 na základě písemné žádosti za účelem uplatnění nároku. Lhůta začne běžet znovu ode dne, kdy byla přerušena; lhůta uplyne nejpozději za šest let od konce kalendářního roku, v jehož průběhu počala původně běžet, pokud nebyla k uplatnění nároku podána soudní žaloba; v takovém případě uplyne lhůta nejdříve za rok ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.
ODDÍL 2
Náklady
Článek 85
Náklady
1. Aniž je dotčen čl. 119 odst. 6, účastník, který neuspěl v námitkovém řízení, zrušovacím řízení, řízení o prohlášení neplatnosti nebo v řízení odvolacím, hradí poplatky, které zaplatil druhý účastník, jakož i veškeré nezbytné náklady, které v řízení vynaložil, včetně nákladů na cestovné, pobyt a odměnu zástupci, poradci či advokátovi, v mezích tarifů stanovených pro každou kategorii nákladů za podmínek uvedených v prováděcím nařízení.
1a. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví maximální sazby nákladů nezbytných pro řízení a skutečně vynaložených účastníkem, který v řízení uspěl. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Komise při stanovení těchto částek pro náklady na cestovné a pobyt zohlední vzdálenost mezi místem bydliště nebo podnikání účastníka řízení, zástupce nebo svědka nebo znalce a místem, kde se ústní řízení koná, fázi řízení, ve které jsou náklady vynaloženy, a pokud jde o náklady na zastupování ve smyslu čl. 93 odst. 1, i potřebu zajistit, aby povinnosti nést náklady nezneužil z taktických důvodů druhý účastník. Náklady na pobyt se vypočítají v souladu se služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Unie, stanovenými nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 6 ).
Účastník, který v řízení neuspěl, ponese náklady pouze jedné protistrany a případně jednoho zástupce.
2. Pokud však účastník uspěje ve věci jen v některých částech a v jiných částech nikoliv, nebo z důvodu spravedlnosti, rozhodne námitkové oddělení nebo zrušovací oddělení nebo odvolací senát o jiném rozdělení nákladů.
3. Účastník, který ukončí řízení zpětvzetím přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ , námitek, návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti nebo zpětvzetím odvolání, neobnovením zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo vzdáním se této známky, hradí poplatky, jakož i náklady vynaložené druhým účastníkem za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2.
4. Nedojde-li k rozhodnutí ve věci, rozhodne námitkové oddělení, zrušovací oddělení nebo odvolací senát o nákladech podle vlastní úvahy.
5. Dohodnou-li se účastníci před námitkovým oddělením, zrušovacím oddělením nebo odvolacím senátem na jiném rozdělení nákladů, než jak vyplývá z předchozích odstavců, vezme příslušné oddělení tuto dohodu na vědomí.
6. Námitkové oddělení nebo zrušovací oddělení nebo odvolací senát stanoví výši nákladů, které je nezbytné na základě předchozích odstavců uhradit, pokud se náklady, které mají být zaplaceny, omezují na poplatky placené úřadu a náklady zastoupení. Ve všech ostatních případech stanoví na žádost výši nákladů, které je nezbytné uhradit, spisovna odvolacího senátu nebo pracovník námitkového oddělení či zrušovacího oddělení. Žádost je přípustná pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pro které je žádost o stanovení nákladů podána. Takto určená částka může být rozhodnutím námitkového oddělení, zrušovacího oddělení nebo odvolacího senátu na žádost podanou ve stanovené lhůtě přezkoumána.
Článek 86
Výkon rozhodnutí stanovujících náklady
1. Každé pravomocné rozhodnutí úřadu, kterým se stanoví výše nákladů, je vykonatelné.
2. Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského práva procesního platného ve státě, na jehož území k výkonu dochází. ►M1 Každý členský stát určí jeden orgán odpovědný za ověřování pravosti rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 a sdělí jeho kontaktní údaje úřadu, Soudnímu dvoru a Komisi. Uvedený orgán připojí k rozhodnutí doložku vykonatelnosti, přičemž jedinou formalitou je ověření pravosti rozhodnutí. ◄
3. Jsou-li na návrh dotčené strany tyto formální náležitosti splněny, může tato strana přistoupit k výkonu rozhodnutí podle vnitrostátních právních předpisů předložením věci přímo příslušnému orgánu.
4. Výkon rozhodnutí lze zastavit pouze rozhodnutím Soudního dvora. Projednání stížností na provedení výkonu rozhodnutí nesprávným způsobem však spadá do pravomoci vnitrostátních soudů.
ODDÍL 3
Informování veřejnosti a orgánů členských států
Článek 87
Rejstřík ochranných známek EU
1. Úřad vede rejstřík ochranných známek EU a pravidelně jej aktualizuje.
2. Rejstřík obsahuje níže uvedené údaje týkající se přihlášek a zápisů ochranných známek EU:
a) den podání přihlášky;
b) spisové číslo přihlášky;
c) den zveřejnění přihlášky;
d) jméno a adresu přihlašovatele;
e) jméno a místo podnikání jiného zástupce, než je zástupce uvedený v čl. 92 odst. 3 první věty;
f) vyjádření ochranné známky s uvedením povahy této známky; a případně popis ochranné známky;
g) uvedení výrobků a služeb podle jejich názvů;
h) podrobné údaje o uplatnění práva přednosti podle článku 30;
i) podrobné údaje o uplatnění práva výstavní priority podle článku 33;
j) podrobné údaje o uplatnění seniority starší ochranné známky podle článku 34;
k) prohlášení, že ochranná známka získala rozlišovací způsobilost v důsledku užívání ve smyslu čl. 7 odst. 3;
l) údaj o tom, že jde o kolektivní ochrannou známku;
n) jazyk, ve kterém byla přihláška podána, a druhý jazyk, který přihlašovatel v přihlášce uvedl podle čl. 119 odst. 3;
o) den zápisu ochranné známky do rejstříku a číslo zápisu;
p) prohlášení, že přihláška vyplývá z přeměny mezinárodního zápisu s vyznačením Unie podle článku 161 tohoto nařízení, spolu s datem mezinárodního zápisu na základě čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo datem zápisu územního rozšíření ochrany na Unii učiněného po provedení mezinárodního zápisu podle čl. 3c odst. 2 Madridského protokolu, a případně datum vzniku práva přednosti mezinárodního zápisu.
3. Rejstřík obsahuje také tyto záznamy, u kterých se vždy uvede den provedení záznamu:
a) změny jména, adresy nebo státní příslušnosti majitele ochranné známky EU nebo změny státu, ve kterém má trvalé bydliště nebo sídlo nebo je usazen;
b) změny jména nebo místa podnikání jiného zástupce, než je zástupce podle čl. 92 odst. 3 první věty;
c) je-li jmenován nový zástupce, jméno a místo podnikání tohoto zástupce;
d) změny a úpravy ochranné známky ve smyslu článků 43 a 48 a opravy chyb;
e) oznámení změn v pravidlech pro užívání kolektivní ochranné známky podle článku 71;
f) údaje o uplatnění seniority starší ochranné známky podle článku 34, v souladu s článkem 35;
g) celkové nebo částečné převody podle článku 17;
h) zřízení nebo převod věcného práva podle článku 19 a povaha tohoto věcného práva;
i) nucený výkon práva podle článku 20 a úpadkové řízení podle článku 21;
j) poskytnutí nebo převod licence podle článku 22 a případně druh licence;
k) obnova zápisu podle článku 47, datum, kdy nabývá účinnosti, a případná omezení podle čl. 47 odst. 4;
l) zápis o tom, že bylo zjištěno uplynutí doby platnosti zápisu podle článku 47;
m) oznámení majitele ochranné známky o zpětvzetí přihlášky podle článku 43 nebo o vzdání se ochranné známky podle článku 50;
n) datum předložení a údaje o námitkách podle článku 41 nebo návrhu podle článku 56 nebo protinávrhu podle čl. 100 odst. 4 na zrušení nebo prohlášení neplatnosti nebo odvolání podle článku 60;
o) datum a obsah rozhodnutí o námitkách, návrhu nebo protinávrhu podle čl. 57 odst. 6 nebo čl. 100 odst. 6 třetí věty nebo o odvolání podle článku 64;
p) záznam o přijetí žádosti o převod podle čl. 113 odst. 2;
q) výmaz zástupce zapsaného podle odst. 2 písm. e) tohoto článku;
r) zánik seniority národní ochranné známky;
s) změna nebo výmaz údajů uvedených v písmenech h), i) a j) tohoto odstavce z rejstříku;
t) nahrazení ochranné známky EU mezinárodním zápisem podle článku 157;
u) datum a číslo mezinárodního zápisu založeného na přihlášce ochranné známky EU, která byla zapsána jako ochranná známka EU podle čl. 148 odst. 1;
v) datum a číslo mezinárodního zápisu založeného na ochranné známce EU podle čl. 148 odst. 2;
w) rozdělení přihlášky podle článku 44 a rozdělení zápisu podle článku 49, spolu s údaji uvedenými v odstavci 2 tohoto článku, pokud jde o oddělený zápis, jakož i pozměněný seznam výrobků a služeb z původního zápisu;
x) zrušení rozhodnutí nebo zápisu do rejstříku podle článku 80, pokud se zrušení týká rozhodnutí nebo zápisu, které byly zveřejněny;
4. Výkonný ředitel může stanovit, že s výhradou čl. 123 odst. 4 se do rejstříku budou zapisovat i jiné údaje, než jsou údaje uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.
5. Rejstřík může být veden elektronicky. Úřad shromažďuje, organizuje, zveřejňuje a uchovává údaje uvedené v odstavcích 2 a 3, včetně veškerých osobních údajů, pro účely uvedené v odstavci 9. Úřad vede rejstřík snadno přístupný k veřejnému nahlédnutí.
6. Všechny změny v rejstříku se sdělí majiteli ochranné známky EU.
7. Na žádost a po zaplacení poplatku poskytuje úřad ověřené nebo neověřené výpisy z rejstříku.
8. Zpracování údajů týkajících se zápisů podle odstavců 2 a 3, včetně veškerých osobních údajů, se provádí pro účely:
a) vyřizování žádostí nebo zápisů popsaných v tomto nařízení a aktech přijatých podle něj;
b) vedení veřejného rejstříku za účelem kontroly ze strany veřejných orgánů a hospodářských subjektů a pro jejich informování s cílem umožnit jim výkon práv svěřených jim podle tohoto nařízení a získávání informací o existenci starších práv náležících třetím osobám, a
c) sestavování zpráv a statistik umožňujících úřadu optimalizovat své činnosti a zlepšovat fungování systému.
9. Veškeré údaje, včetně osobních údajů, týkající se zápisů podle odstavců 2 a 3 jsou považovány za údaje ve veřejném zájmu a mohou být přístupné jakékoli třetí osobě. Z důvodů právní jistoty se zápisy v rejstříku uchovávají po dobu neurčitou.
Článek 87a
Databáze
1. Vedle povinnosti vést rejstřík podle článku 87 úřad shromažďuje a uchovává v elektronické databázi veškeré údaje poskytnuté žadateli nebo jinými účastníky řízení podle tohoto nařízení nebo aktů přijatých podle něj.
2. Elektronická databáze může obsahovat osobní údaje nad rámec údajů uvedených v rejstříku podle článku 87 v takovém rozsahu, v jakém jsou takové údaje požadovány tímto nařízením nebo akty přijatými podle něj. Shromažďování, uchovávání a zpracování takových údajů je prováděno za účelem:
a) vyřizování žádostí nebo zápisů popsaných v tomto nařízení a aktech přijatých podle něj;
b) přístupu k informacím nutným pro snadnější a efektivnější vedení příslušných řízení;
c) komunikace s žadateli a dalšími účastníky řízení;
d) sestavování zpráv a statistik umožňujících úřadu optimalizovat své činnosti a zlepšovat fungování systému.
3. Výkonný ředitel stanoví podmínky přístupu k elektronické databázi a způsob, jakým může být její obsah, kromě osobních údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, avšak včetně údajů uvedených v článku 87, zpřístupněn ve strojově čitelné podobě, včetně poplatku za tento přístup.
4. Přístup k osobním údajům uvedeným v odstavci 2 se omezí a tyto údaje se nezpřístupní veřejnosti, ledaže dotčená strana dá svůj výslovný souhlas.
5. Všechny údaje se uchovávají po dobu neurčitou. Dotčená strana však může požádat o výmaz jakéhokoli osobního údaje z databáze po 18 měsících od uplynutí platnosti ochranné známky nebo skončení příslušného sporného řízení. Dotčená strana má právo na to, aby byla kdykoli provedena oprava nepřesného nebo chybného údaje.
Článek 87b
On-line přístup k rozhodnutím
1. Rozhodnutí úřadu se v zájmu transparentnosti a předvídatelnosti zpřístupní on-line pro účely informování a konzultace široké veřejnosti. Jakýkoli účastník řízení, které vedlo k přijetí rozhodnutí, může požádat o výmaz jakéhokoli osobního údaje obsaženého v rozhodnutí.
2. Úřad může poskytovat on-line přístup k rozsudkům soudů členských států a Unie souvisejícím s jeho úkoly s cílem zvýšit veřejné povědomí o otázkách duševního vlastnictví a podpořit sbližování praxe. Úřad musí dodržovat podmínky původního zveřejnění týkající se osobních údajů.
Článek 88
Nahlížení do spisu
1. Do spisů týkajících se přihlášek ►M1 ochranných známek EU ◄ , které nebyly dosud zveřejněny, lze nahlédnout pouze se souhlasem přihlašovatele.
2. Každý, kdo prokáže, že přihlašovatel ►M1 ochranné známky EU ◄ prohlásil, že po jejím zápisu uplatní vůči němu práva ze známky, může nahlédnout do spisu před zveřejněním přihlášky i bez souhlasu přihlašovatele.
3. Po zveřejnění přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ lze do spisů týkajících se této přihlášky a z ní vyplývající ►M1 ochranné známky EU ◄ nahlédnout na žádost.
4. Je-li však do spisů nahlíženo podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, mohou být z nahlédnutí vyjmuty dokumenty týkající se vyloučení nebo protestu podle článku 137, návrhy rozhodnutí a stanovisek a všechny ostatní interní dokumenty použité pro přípravu rozhodnutí a stanovisek, jakož i ty části spisu, ohledně kterých vyjádřila dotyčná strana před podáním žádosti o nahlédnutí do spisů zvláštní zájem na zachování jejich důvěrnosti, ledaže je nahlédnutí do takové části spisu odůvodněno nadřazenými legitimními zájmy strany usilující o nahlédnutí.
5. Nahlížení do spisů přihlášek ochranných známek EU nebo zapsaných ochranných známek EU se provádí buď nahlížením do originálních dokumentů nebo do jejich kopií, nebo do technických prostředků pro uchovávání, jsou-li takto spisy uchovávány. Výkonný ředitel určí způsob nahlížení.
6. Dojde-li k nahlédnutí do spisů podle odstavce 7, považuje se žádost o nahlédnutí do spisu za podanou až po zaplacení příslušného poplatku. Pokud se nahlížení do technických prostředků uchovávání uskutečňuje on-line, neúčtuje se žádný poplatek.
7. Nahlížení do spisů se provádí v prostorách úřadu. Na žádost se nahlédnutí do spisu provede vydáním kopií dokumentů ze spisu. Za vyhotovení kopií se účtují poplatky. Úřad rovněž na žádost a po zaplacení poplatku vydá ověřené nebo neověřené kopie přihlášky ochranné známky EU.
8. Do spisů vedených úřadem, které se týkají mezinárodních zápisů s vyznačením Unie, může být nahlíženo na žádost ode dne zveřejnění podle čl. 152 odst. 1 a za podmínek stanovených v odstavcích 1, 3 a 4 tohoto článku.
9. S výhradou omezení stanovených v odstavci 4 a s výhradou zaplacení poplatku může úřad na žádost sdělit informace z kteréhokoli spisu přihlášené ochranné známky EU nebo zapsané ochranné známky EU. Úřad však může vyžadovat uplatnění možnosti nahlížet do spisu sám, domnívá-li se, že je to vzhledem k množství požadovaných informací vhodné.
Článek 88a
Vedení spisů
1. Úřad vede spisy o všech řízeních, která se týkají přihlášky nebo zápisu ochranné známky EU. Způsob vedení těchto spisů stanoví výkonný ředitel.
2. Pokud jsou spisy vedeny v elektronické podobě, musí být elektronické spisy nebo jejich záložní kopie uchovávány bez časového omezení. Originály dokumentů předložených účastníky řízení, které tvoří základ těchto elektronických spisů, se likvidují po určitém období od jejich přijetí úřadem, které stanoví výkonný ředitel.
3. Pokud jsou spisy nebo jejich části vedeny v jakékoli jiné než elektronické podobě, uchovávají se dokumenty nebo důkazy představující část takových spisů nejméně po dobu pěti let od konce roku, v němž byla přihláška odmítnuta nebo vzata zpět nebo byla považována za vzatou zpět, v němž zcela uplynula platnost zápisu ochranné známky EU podle článku 47, bylo zapsáno úplné vzdání se ochranné známky EU podle článku 50 nebo byla ochranná známka EU úplně vyškrtnuta z rejstříku podle čl. 57 odst. 6 nebo čl. 100 odst. 6.
Článek 89
Pravidelné publikace
4. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:
a) datum považované za datum zveřejnění ve Věstníku ochranných známek Evropské unie;
b) způsob zveřejňování údajů týkajících se zápisu ochranné známky, jež neobsahují žádné změny ve srovnání se zveřejněním přihlášky;
c) způsoby, jakými mohou být vydání Úředního věstníku úřadu zpřístupněna veřejnosti.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 90
Spolupráce správních orgánů
►M1 1. ◄ Nestanoví-li toto nařízení nebo vnitrostátní právní předpisy jinak, úřad a soudy nebo jiné příslušné orgány členských států si na základě žádosti vzájemně pomáhají poskytováním informací nebo zpřístupněním spisů k nahlédnutí. Předává-li úřad spisy k nahlédnutí soudům, státním zastupitelstvím nebo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví, nepodléhá nahlížení omezením stanoveným v článku 88.
2. Za toto poskytování informací nebo zpřístupnění spisů k nahlédnutí úřad nevybírá poplatky.
3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví způsob, jakým si úřad a příslušné orgány členských států budou vyměňovat informace mezi sebou nebo jakým zpřístupní spisy k nahlédnutí, přičemž vezme v úvahu omezení, kterým podléhá nahlížení do spisů týkajících se přihlášek nebo zápisů ochranné známky EU podle článku 88, pokud je otevřeno i třetím osobám. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 91
Výměna publikací
1. Úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států si navzájem na žádost, pro vlastní potřebu a zdarma vyměňují po jednom nebo více výtiscích svých vlastních publikací.
2. Úřad může uzavřít dohody o výměně nebo předávání publikací.
ODDÍL 4
Zastupování
Článek 92
Obecné zásady zastupování
1. S výhradou odstavce 2 není nikdo povinen být v řízení před úřadem zastoupen.
2. Aniž je dotčen odst. 3 druhá věta tohoto článku, musí být fyzické nebo právnické osoby, které nemají v Evropském hospodářském prostoru bydliště ani hlavní místo podnikání ani skutečnou průmyslovou či obchodní pobočku, před úřadem zastoupeny podle čl. 93 odst. 1 v každém řízení podle tohoto nařízení, s výjimkou podání přihlášky ochranné známky EU.
3. Fyzické nebo právnické osoby, které mají na území Evropského hospodářského prostoru bydliště nebo sídlo nebo skutečnou průmyslovou či obchodní pobočku, mohou jednat před úřadem prostřednictvím zaměstnance. Zaměstnanec právnické osoby uvedené v tomto odstavci může jednat rovněž za jiné právnické osoby, které jsou s touto osobou hospodářsky spojeny, a to i v případě, že tyto jiné právnické osoby nemají sídlo ani skutečnou průmyslovou nebo obchodní pobočku na území Evropského hospodářského prostoru. Zaměstnanci zastupující tyto osoby ve smyslu tohoto odstavce předloží na žádost úřadu nebo případně na žádost účastníka řízení podepsanou plnou moc k založení do spisu.
4. Pokud jednají společně více než jeden přihlašovatel nebo více než jedna třetí osoba, je jmenován společný zástupce.
Článek 93
Profesionální zastupování
1. Zastupovat fyzické nebo právnické osoby před úřadem může pouze:
a) advokát, který je oprávněn vykonávat činnost na území některého členského státu a má sídlo v Evropském hospodářském prostoru, v rozsahu, v jakém může jednat v uvedeném státě jako zástupce ve věcech ochranných známek;
b) kvalifikovaní zástupci zapsaní na seznamu, který za tímto účelem vede úřad.
Zástupci vystupující před úřadem předloží úřadu na jeho žádost nebo případně na žádost jiného účastníka řízení podepsanou plnou moc k založení do spisu.
2. Do seznamu kvalifikovaných zástupců může být zapsána každá fyzická osoba, která:
a) je státním příslušníkem některého z členských států Evropského hospodářského prostoru;
b) má své obchodní sídlo nebo místo výkonu zaměstnání v Evropském hospodářském prostoru;
c) je oprávněna zastupovat ve věcech ochranných známek fyzické nebo právnické osoby před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví, ústředním úřadem průmyslového vlastnictví členského státu Evropského hospodářského prostoru. Pokud v dotčeném státě oprávnění není podmíněno získáním zvláštní odborné kvalifikace, musí osoby, které žádají o zápis do seznamu a které zastupují fyzické nebo právnické osoby ve věcech ochranných známek před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo těmito ústředními úřady průmyslového vlastnictví, takto působit nepřetržitě alespoň po dobu pěti let. Podmínka výkonu povolání se však nevztahuje na osoby, jejichž odborná kvalifikace ve věcech ochranných známek pro zajištění zastupování fyzických nebo právnických osob před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo těmito ústředními úřady průmyslového vlastnictví je úředně uznána podle předpisů dotčeného státu.
3. Zápis se provede na žádost doloženou osvědčením vystaveným ústředním úřadem průmyslového vlastnictví dotyčného členského státu, kterým se potvrzuje splnění podmínek uvedených v odstavci 2.
4. Výkonný ředitel může udělit výjimku:
a) z požadavku uvedeného v odst. 2 písm. c) druhé větě, poskytl-li žadatel důkaz, že získal požadovanou kvalifikaci jiným způsobem;
b) z požadavku uvedeného v odst. 2 písm. a) v případě vysoce kvalifikovaného odborníka za předpokladu, že jsou splněny požadavky uvedené v odst. 2 písm. b) a c).
5. Osoba může být vyškrtnuta ze seznamu kvalifikovaných zástupců na svou žádost nebo pokud již není způsobilá zastupovat. Změny v seznamu kvalifikovaných zástupců se zveřejňují v Úředním věstníku úřadu.
Článek 93a
Přenesení pravomocí
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, v nichž stanoví:
a) podmínky a postup pro jmenování společného zástupce podle čl. 92 odst. 4;
b) podmínky, za kterých musí zaměstnanci uvedení v čl. 92 odst. 3 a kvalifikovaní zástupci uvedení v čl. 93 odst. 1 předložit úřadu podepsanou plnou moc opravňující je k zastupování a obsah této plné moci;
c) okolnosti, za nichž může být osoba vyškrtnuta ze seznamu kvalifikovaných zástupců podle čl. 93 odst. 5.
HLAVA X
PŘÍSLUŠNOST A ŘÍZENÍ VE VĚCECH ŽALOB TÝKAJÍCÍCH SE ►M1 OCHRANNÝCH ZNÁMEK EU ◄
ODDÍL 1
Použití pravidel Unie o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
Článek 94
Použití pravidel Unie o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, použijí se pro řízení ve věcech ►M1 ochranných známek EU ◄ a přihlášek ►M1 ochranných známek EU ◄ i pro řízení ve věcech současně nebo následně podaných žalob týkajících se ►M1 ochranných známek EU ◄ a národních ochranných známek ustanovení ►M1 pravidla Unie o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ◄ .
2. Pokud jde o řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 96:
a) nepoužijí se články 2 a 4, čl. 5 body 1, 3, 4 a 5 a článek 31 nařízení (ES) č. 44/2001;
b) články 23 a 24 nařízení (ES) č. 44/2001 se použijí v rozsahu stanoveném čl. 97 odst. 4 tohoto nařízení;
c) ustanovení kapitoly II nařízení (ES) č. 44/2001, které se vztahují na osoby, které mají bydliště na území členského státu, platí i pro osoby, které nemají bydliště na území členského státu, ale mají tam svou pobočku.
3. Odkazy na nařízení (ES) č. 44/2001 uvedené v tomto nařízení zahrnují dle potřeby Dohodu mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podepsanou dne 19. října 2005.
ODDÍL 2
Spory týkající se porušení a platnosti ►M1 ochranných známek EU ◄
Článek 95
Soudy pro ochranné známky EU
1. Členské státy určí na svém území co nejomezenější počet soudů prvního a druhého stupně (dále jen „soudy pro ►M1 ochranné známky EU ◄ “) plnící funkce svěřené jim tímto nařízením.
2. Každý členský stát sdělí Komisi do tří let od vstupu nařízení (ES) č. 40/94 v platnost seznam soudů pro ►M1 ochranné známky EU ◄ s označením jejich názvu a místní příslušnosti.
3. Každou změnu týkající se počtu, názvu nebo místní příslušnosti těchto soudů, k níž došlo po předání seznamu uvedeného v odstavci 2, oznámí členský stát bez odkladu Komisi.
4. Informace uvedené v odstavcích 2 a 3 doručí Komise členským státům a zveřejní je v Úředním věstníku Evropské unie.
5. Dokud členský stát nepředá seznam podle odstavce 2, veškerá řízení ve věci žalob nebo protinávrhů uvedených v článku 96, k jejichž projednání je dána podle článku 97 pravomoc soudů tohoto státu, se vedou před tím soudem dotčeného státu, který by byl místně a věcně příslušný, kdyby se jednalo o řízení ve věci národní ochranné známky zapsané v tomto státě.
Článek 96
Soudní pravomoc ve věci porušení a platnosti
►M1 Soudy pro ochranné známky EU ◄ mají výlučnou příslušnost:
a) ve věcech všech žalob pro porušení, a pokud to připouští vnitrostátní právní předpisy, pro hrozící porušení ►M1 ochranné známky EU ◄ ;
b) ve věcech žalob na určení, že nedochází k porušení, pokud je připouští vnitrostátní právní předpisy;
c) ve věcech všech žalob podaných na základě skutečností uvedených v ►M1 čl. 9b odst. 2 ◄ ;
d) ve věcech protinávrhů na zrušení nebo prohlášení ►M1 ochranné známky EU ◄ za neplatnou podle článku 100.
Článek 97
Mezinárodní soudní pravomoc
1. S výhradou ustanovení tohoto nařízení, jakož i ustanovení nařízení (ES) č. 44/2001 použitelné podle článku 94, se řízení na základě žalob a protinávrhů uvedená v článku 96 vedou před soudy členského státu, na jehož území má žalovaný své bydliště, nebo, nemá-li bydliště na území některého členského státu, před soudy členského státu, na jehož území má pobočku.
2. Nemá-li žalovaný na území některého z členských států ani bydliště ani pobočku, vedou se tato řízení před soudy členského státu, na jehož území má bydliště žalobce, nebo, nemá-li bydliště na území některého členského státu, před soudy členského státu, na jehož území má pobočku.
3. Nemají-li žalovaný ani žalobce bydliště ani pobočku na území některého z členských států, vedou se tato řízení před soudy členského státu, kde má sídlo úřad.
4. Bez ohledu na odstavce 1 až 3:
a) dohodnou-li se účastníci na pravomoci jiného soudu pro ►M1 ochranné známky EU ◄ , použije se článek nařízení (ES) č. 44/2001;
b) dostaví-li se žalovaný před jiný ►M1 soud pro ochranné známky EU ◄ , platí článek 24 nařízení (ES) č. 44/2001.
5. Řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 96, s výjimkou žalob na určení, že nedochází k porušení ►M1 ochranné známky EU ◄ , mohou být rovněž vedena před soudy členského státu, na jehož území k porušení došlo nebo hrozí dojít, nebo na jehož území došlo k jednání uvedenému v čl. 9 odst. 3 druhé větě.
Článek 98
Rozšíření soudní příslušnosti
1. ►M1 Soud pro ochranné známky EU ◄ , jehož pravomoc je dána podle čl. 97 odst. 1 až 4, má příslušnost ve věcech:
a) porušení, k nimž došlo nebo k nimž hrozí dojít na území kteréhokoli členského státu;
b) jednání podle čl. 9 odst. 3 druhé věty, ke kterým došlo na území kteréhokoli členského státu.
2. ►M1 Soud pro ochranné známky EU ◄ , jehož pravomoc je dána podle čl. 97 odst. 5, má pravomoc pouze ve věcech jednání, k nimž došlo nebo hrozí dojít na území toho státu, kde má tento soud sídlo.
Článek 99
Domněnka platnosti – obhajoba ve věci
1. ►M1 Soudy pro ochranné známky EU ◄ pohlížejí na ►M1 ochrannou známku EU ◄ jako na známku platnou, pokud by žalovaný nezpochybnil její platnost protinávrhem na zrušení nebo neplatnost.
2. Platnost ►M1 ochranné známky EU ◄ nelze zpochybnit žalobou na určení, že nedochází k porušení.
3. V řízení o žalobách uvedených v čl. 96 písm. a) a c) je procesní námitka zrušení ochranné známky EU uplatněná jinak než formou protinávrhu přípustná, pokud žalovaný namítá, že by ochranná známka EU mohla být zrušena z důvodu nedostatku řádného užívání v době, kdy byla podána žaloba pro porušení práv.
Článek 100
Protinávrhy
1. Protinávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti může být založen jen na důvodech pro zrušení nebo neplatnost uvedených v tomto nařízení.
2. ►M1 Soud pro ochranné známky EU ◄ zamítne protinávrh na zrušení nebo na prohlášení neplatnosti, pokud rozhodnutí úřadu v téže věci, z téhož důvodu a mezi týmiž účastníky již nabylo právní moci.
3. Je-li podán protinávrh ve sporu, jehož účastníkem dosud není majitel ochranné známky, je o něm informován a může být do řízení přibrán jako účastník za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.
4. Soud pro ochranné známky EU, u kterého byl podán protinávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti ochranné známky EU, nepřistoupí k přezkoumání protinávrhu, dokud zúčastněná strana nebo soud nesdělí úřadu datum, kdy byl protinávrh podán. Úřad zapíše tuto skutečnost do rejstříku. Byl-li návrh na zrušení nebo prohlášení ochranné známky EU za neplatnou k úřadu podán ještě před tím, než byl podán protinávrh, sdělí úřad tuto skutečnost soudu a soud řízení přeruší v souladu s čl. 104 odst. 1, dokud rozhodnutí o návrhu nenabude právní moci nebo dokud není návrh vzat zpět.
5. Použije se čl. 57 odst. 2 až 5.
6. Pokud soud pro ochranné známky EU rozhodl o protinávrhu na zrušení nebo prohlášení ochranné známky EU za neplatnou a rozhodnutí nabylo právní moci, zašle soud nebo kterýkoliv účastník vnitrostátního řízení neprodleně kopii rozhodnutí úřadu. Úřad nebo kterákoliv jiná zúčastněná strana mohou požadovat, aby byly o tomto předání informovány. Úřad zapíše údaj o rozhodnutí soudu do rejstříku a přijme opatření nezbytná pro naplnění výroku soudu.
7. ►M1 Soud pro ochranné známky EU ◄ , který projednává protinávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti, může na návrh majitele ochranné známky a po vyslechnutí ostatních účastníků řízení přerušit a vyzvat žalovaného, aby návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti podal ve stanovené lhůtě u úřadu. Není-li návrh v této lhůtě podán, pokračuje soud v řízení; protinávrh se považuje za vzatý zpět. Použije se čl. 104 odst. 3.
Článek 101
Rozhodné právo
1. Soudy pro ►M1 ochranné známky EU ◄ se řídí ustanoveními tohoto nařízení.
2. Ve všech otázkách týkajících se ochranných známek, které nejsou upraveny tímto nařízením, se příslušný soud pro ochranné známky EU řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy.
3. Nestanoví-li toto nařízení jinak, řídí se ►M1 soud pro ochranné známky EU ◄ procesními předpisy, které platí pro obdobná řízení ve věcech národních ochranných známek toho členského státu, na jehož území má sídlo.
Článek 102
Sankce
1. Zjistí-li ►M1 soud pro ochranné známky EU ◄ , že žalovaný porušil ►M1 ochrannou známku EU ◄ nebo že její porušení ze strany žalovaného hrozí, vydá, pokud tu nejsou zvláštní důvody pro to, aby tak nečinil, příkaz, kterým mu zakazuje pokračovat v jednání, které představuje porušení nebo hrozbu porušení ►M1 ochranné známky EU ◄ . Přijme rovněž podle vnitrostátních právních předpisů příslušná opatření k zajištění dodržování tohoto zákazu.
2. Soud pro ochranné známky EU může rovněž použít opatření nebo příkazy vyplývající z příslušných právních předpisů, které vzhledem k okolnostem případu považuje za vhodné.
Článek 103
Přechodná a ochranná opatření
1. U soudů členského státu, včetně soudů pro ►M1 ochranné známky EU ◄ , lze pro ►M1 ochrannou známku EU ◄ nebo přihlášku ►M1 ochranné známky EU ◄ žádat taková předběžná opatření včetně opatření ochranných opatření, která mohou být použita podle právních předpisů tohoto členského státu pro národní ochrannou známku, i když podle tohoto nařízení je příslušný k rozhodnutí ve věci ►M1 soud pro ochranné známky EU ◄ jiného členského státu.
2. ►M1 Soud pro ochranné známky EU ◄ , jehož pravomoc je dána podle čl. 97 odst. 1, 2, 3 nebo 4, má pravomoc nařídit předběžná a ochranná opatření, která jsou s výhradou řízení nezbytných pro uznání a výkon rozhodnutí podle hlavy III nařízení (ES) č. 44/2001 použitelná na území každého členského státu. Jiný soud tuto pravomoc nemá.
Článek 104
Zvláštní ustanovení pro související žaloby
1. Neexistují-li zvláštní důvody pokračovat v řízení, ►M1 soud pro ochranné známky EU ◄ , který projednává žalobu uvedenou v článku 96 s výjimkou žaloby na určení, že nedochází k porušení práv ze známky, přeruší řízení buď z úřední moci po vyslechnutí účastníků, nebo na návrh účastníka a po vyslechnutí ostatních účastníků, byla-li platnost ►M1 ochranné známky EU ◄ již zpochybněna před jiným soudem pro ►M1 ochranné známky EU ◄ cestou protinávrhu nebo byl-li již podán u úřadu návrh na zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou.
2. Neexistují-li zvláštní důvody pokračovat v řízení, úřad při projednávání návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti přeruší řízení buď z úřední moci po vyslechnutí účastníků, nebo z podnětu účastníka a po vyslechnutí ostatních účastníků, byla-li platnost ►M1 ochranné známky EU ◄ již zpochybněna cestou protinávrhu u soudu pro ►M1 ochranné známky EU ◄ . Pokud však o to některý z účastníků řízení před soudem pro ►M1 ochranné známky EU ◄ požádá, může soud po vyslechnutí ostatních účastníků přerušit řízení. V tomto případě úřad v řízení pokračuje.
3. ►M1 Soud pro ochranné známky EU ◄ , který přeruší řízení, může nařídit pro dobu přerušení předběžná a ochranná opatření.
Článek 105
Soudní pravomoc soudů pro ►M1 ochranné známky EU ◄ – další opravné prostředky
1. Proti rozhodnutím soudů pro ►M1 ochranné známky EU ◄ prvního stupně vydaným ve věci žalob a protinávrhů uvedených v článku 96 lze podat opravný prostředek k soudům pro ►M1 ochranné známky EU ◄ druhého stupně.
2. Podmínky, za kterých lze podat odvolání k soudu pro ►M1 ochranné známky EU ◄ druhého stupně, stanoví vnitrostátní právní předpisy členského státu, na jehož území má tento soud sídlo.
3. Pro rozhodnutí soudů pro ►M1 ochranné známky EU ◄ druhého stupně platí vnitrostátní právní předpisy o dalších opravných prostředcích.
ODDÍL 3
Jiné spory týkající se ►M1 ochranných známek EU ◄
Článek 106
Doplňková ustanovení o příslušnosti vnitrostátních soudů, které nejsou soudy pro ►M1 ochranné známky EU ◄
1. V členském státě, jehož soudy mají podle čl. 94 odst. 1 pravomoc, je dána ve věcech žalob neuvedených v článku 96 příslušnost soudů, které by byly místně a věcně příslušné, kdyby se jednalo o žaloby ve věcech národních ochranných známek zapsaných do rejstříku tohoto státu.
2. Není-li podle čl. 94 odst. 1 a odstavce 1 tohoto článku žádný soud příslušný k projednání žaloby ve věci ►M1 ochranné známky EU ◄ , které nejsou uvedeny v článku 96, lze tyto žaloby projednat u soudů členského státu, kde má sídlo úřad.
Článek 107
Povinnost vnitrostátního soudu
Vnitrostátní soud, který projednává žalobu ve věci ►M1 ochranné známky EU ◄ , která není uvedena v článku 96, je povinen na tuto známku pohlížet jako na platnou.
▼M1 —————
HLAVA XI
ÚČINKY NA PRÁVNÍ PŘEDPISY ČLENSKÝCH STÁTŮ
ODDÍL 1
Žaloby na základě více ochranných známek
Článek 109
Současně podané a navazující žaloby na základě ►M1 ochranných známek EU ◄ a národních ochranných známek
1. Jsou-li podány žaloby pro porušení se stejnou skutkovou podstatou a mezi stejnými účastníky u různých soudů členských států, z nichž jeden jedná ve věci ►M1 ochranné známky EU ◄ a druhý ve věci národní ochranné známky:
a) soud, který neobdržel věc jako první, pravomoc z úřední moci odmítne ve prospěch prvního soudu, jsou-li předmětné totožné ochranné známky a platí pro stejné výrobky nebo služby. Soud, který by měl věc odmítnout, může přerušit řízení, je-li pravomoc druhého soudu zpochybněna;
b) soud, který neobdržel věc jako první, může přerušit řízení, jsou-li předmětné ochranné známky totožné a platí pro podobné výrobky nebo služby nebo jsou-li předmětné ochranné známky podobné a platí pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby.
2. Soud, který projednává žalobu na porušení ►M1 ochranné známky EU ◄ , tuto žalobu zamítne, jestliže na základě stejné skutkové podstaty bylo mezi stejnými účastníky vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci, pokud jde o národní ochrannou známku, která je totožná a platí pro stejné výrobky nebo služby.
3. Soud, který projednává žalobu za porušení národní ochranné známky, tuto žalobu zamítne, pokud na základě stejné skutkové podstaty bylo mezi stejnými účastníky vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci, pokud jde o ►M1 ochrannou známku EU ◄ , která je totožná a platí pro stejné výrobky nebo služby.
4. Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na předběžná a ochranná opatření.
ODDÍL 2
Použití vnitrostátních právních předpisů pro účely zákazu užívání ►M1 ochranných známek EU ◄
Článek 110
Zákaz užívání ►M1 ochranných známek EU ◄
1. Není-li stanoveno jinak, není tímto nařízením dotčeno právo existující na základě právních předpisů členských států uplatnit v souvislosti s užíváním pozdější ►M1 ochranné známky EU ◄ práva vyplývající z porušení starších práv ve smyslu článku 8 nebo čl. 53 odst. 2. Práva vyplývající z porušení starších práv ve smyslu čl. 8 odst. 2 a 4 však nelze uplatnit, pokud majitel staršího práva již nemůže na základě čl. 54 odst. 2 požádat o prohlášení ►M1 ochranné známky EU ◄ za neplatnou.
2. Není-li stanoveno jinak, není tímto nařízením dotčeno právo učinit na základě občanského, správního nebo trestního práva členského státu nebo na základě ustanovení práva ►M1 Unie ◄ kroky směřující k zákazu užívání ►M1 ochranné známky EU ◄ , lze-li podle práva členského státu nebo práva ►M1 Unie ◄ zakázat užívání národní ochranné známky.
Článek 111
Starší práva místního významu
1. Majitel staršího práva, které se uplatňuje pouze v určitém místě, může bránit užívání ►M1 ochranné známky EU ◄ na území, kde je toto právo chráněno, umožňují-li to právní předpisy dotyčného členského státu.
2. Odstavec 1 nelze použít, pokud majitel staršího práva vědomě strpěl užívání ►M1 ochranné známky EU ◄ na území, kde je toto právo chráněno, po dobu pěti po sobě jdoucích let, ledaže přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ nebyla podána v dobré víře.
3. Majitel ►M1 ochranné známky EU ◄ nemůže bránit užívání práva uvedeného v odstavci 1, i když toto právo nelze proti ►M1 ochranné známce EU ◄ uplatnit.
ODDÍL 3
Převod na přihlášku národní ochranné známky
Článek 112
Žádost o použití vnitrostátního postupu
1. Přihlašovatel nebo majitel ►M1 ochranné známky EU ◄ může požádat o převod své přihlášky nebo ►M1 ochranné známky EU ◄ na přihlášku národní ochranné známky:
a) byla-li přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ zamítnuta, vzata zpět nebo považována za vzatou zpět;
b) zanikly-li účinky ►M1 ochranné známky EU ◄ .
2. K převodu nedojde:
a) byla-li práva majitele ochranné známky zrušena pro neužívání, ledaže by ve členském státě, ve vztahu k němuž se změna požaduje, byla ochranná známka užívána způsobem, který lze považovat za skutečné užívání podle právních předpisů tohoto členského státu;
b) pro účely ochrany v členském státě, ve kterém se podle rozhodnutí úřadu nebo vnitrostátního soudu použijí ve vztahu k přihlášce nebo ►M1 ochranné známce EU ◄ důvody zamítnutí nebo neplatnosti.
3. Vnitrostátní přihlášce, která vznikla převodem z přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo z ►M1 ochranné známky EU ◄ , je přiznán v dotyčném členském státě den podání nebo den vzniku práva přednosti uvedené přihlášky nebo známky a případně i vstup do práv starší ochranné známky tohoto státu, na který bylo uplatněno právo podle článků 34 a 35.
4. Pokud se přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ považuje za vzatou zpět, zašle úřad přihlašovateli sdělení, v němž mu stanoví lhůtu tří měsíců od doručení, ve které lze požádat o převod.
5. Byla-li přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ vzata zpět nebo zanikly-li účinky ►M1 ochranné známky EU ◄ z důvodu zápisu vzdání se platnosti nebo neobnovení zápisu, podává se žádost o převod ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ vzata zpět nebo kdy zanikly účinky zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ .
6. Byla-li přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ zamítnuta rozhodnutím úřadu nebo zanikly-li účinky ►M1 ochranné známky EU ◄ v důsledku rozhodnutí úřadu nebo soudu pro ►M1 ochranné známky EU ◄ , podává se žádost o převod ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.
7. Účinek podle článku 32 zanikne, není-li žádost podána ve stanovené lhůtě.
Článek 113
Podání, zveřejnění a postoupení žádosti o převod
1. Žádost o převod se podává u úřadu a musí v ní být uvedeny členské státy, ve kterých má být provedeno řízení o zápisu národní ochranné známky. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za převod.
2. Byla-li přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ zveřejněna, zapíše se přijetí každé takové žádosti do rejstříku ►M1 ochranných známek EU ◄ a žádost o převod se zveřejní.
3. Úřad ověří, zda žádost o převod splňuje náležitosti stanovené v tomto nařízení, zejména v čl. 112 odst. 1, 2, 4, 5 a 6 a v odstavci 1 tohoto článku, a formální náležitosti, které stanoví prováděcí nařízení. Jsou-li tyto náležitosti splněny, postoupí úřad žádost o převod úřadům průmyslového vlastnictví států, které jsou v ní uvedeny.
6. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:
a) náležitosti žádosti o převod přihlášky ochranné známky EU nebo zapsané ochranné známky EU na přihlášku národní ochranné známky podle odstavce 1;
b) náležitosti zveřejnění žádosti o převod podle odstavce 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 114
Formální náležitosti pro převod
1. Každý ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému byla žádost o převod postoupena, může získat od úřadu veškeré doplňující informace ohledně žádosti, které tomuto úřadu umožní přijmout rozhodnutí o národní ochranné známce vyplývající z převodu.
2. Přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo ►M1 ochranná známka EU ◄ postoupená podle článku 113 nemůže být podrobena formálním náležitostem podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou odlišné od požadavků stanovených tímto nařízením nebo prováděcím nařízením nebo jdou nad jejich rámec.
3. Ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému byla žádost postoupena, může vyžadovat, aby přihlašovatel ve lhůtě nejméně dvou měsíců:
a) zaplatil vnitrostátní přihlašovací poplatek;
b) předložil překlad žádosti a jejích příloh do některého z úředních jazyků dotčeného státu;
c) uvedl adresu pro doručování v dotčeném státě;
d) předložil vyobrazení ochranné známky v počtu vyhotovení stanoveném dotčeným státem.
HLAVA XII
ÚŘAD
ODDÍL 1
Obecná ustanovení
Článek 115
Právní postavení
1. ►M1 Úřad je agenturou Unie. ◄ Má právní subjektivitu.
2. V každém členském státě má úřad nejširší právní subjektivitu, kterou vnitrostátní právní předpisy přiznávají právnickým osobám; může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a má procesní způsobilost.
3. Úřad zastupuje ►M1 výkonný ředitel ◄ .
Článek 116
Zaměstnanci
1. Aniž je dotčeno použití článku 136 pro členy odvolacích senátů, platí pro úředníky úřadu služební řád úředníků ►M1 Unie ◄ (dále jen „služební řád“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců ►M1 Unie ◄ a předpisy přijaté společně orgány ►M1 Unie ◄ k jejich provedení.
2. Aniž je dotčen odstavec 1, může úřad využít vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci úřadu. Správní rada přijme rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla pro přidělování národních odborníků úřadu.
Článek 117
Výsady a imunity
Pro ►M1 úřad a jeho zaměstnance ◄ platí Protokol o výsadách a imunitách ►M1 Unie ◄ .
Článek 118
Odpovědnost
1. Smluvní odpovědnost úřadu se řídí právními předpisy, kterými se řídí dotyčná smlouva.
2. Na základě rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené úřadem má pravomoc rozhodovat Soudní dvůr.
3. Jde-li o mimosmluvní odpovědnost, odpovídá úřad za škody, způsobené jeho útvary nebo pracovníky při plnění jejich povinností podle obecných zásad společných právu členských států.
4. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradě škody uvedené v odstavci 3.
5. Osobní odpovědnost pracovníků vůči úřadu se řídí příslušnými ustanoveními služebního řádu a pracovního řádu, které se na ně vztahují.
Článek 119
Jazyky
1. Přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ se podává v některém z úředních jazyků ►M1 Unie ◄ .
2. Jazyky úřadu jsou angličtina, francouzština, italština, němčina a španělština.
3. Přihlašovatel musí uvést i druhý jazyk, který je jazykem úřadu a s jehož možným užitím pro námitkové nebo zrušovací řízení nebo řízení o neplatnosti souhlasí.
Byla-li přihláška podána v jazyce, který není jedním z jazyků úřadu, zařídí úřad překlad přihlášky uvedené v čl. 26 odst. 1 do jazyka uvedeného přihlašovatelem.
4. Je-li přihlašovatel ►M1 ochranné známky EU ◄ jediným účastníkem řízení u úřadu, je jazykem řízení jazyk, v němž byla podána přihláška. Byla-li přihláška podána v jiném jazyce, než jsou jazyky úřadu, může úřad zasílat písemná sdělení přihlašovateli i v druhém jazyce, který přihlašovatel uvedl v přihlášce.
5. Námitky a návrh na zrušení nebo neplatnost se podává v některém jazyce úřadu.
6. Pokud je jazykem zvoleným podle odstavce 5 pro podání námitek nebo návrhu na zrušení nebo neplatnost jazyk, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky nebo druhý jazyk, který byl při podání v přihlášce uveden, je tento jazyk i jazykem řízení.
Pokud jazykem zvoleným podle odstavce 5 pro podání námitek nebo návrhu na zrušení nebo neplatnost není ani jazyk, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky, ani druhý jazyk, který byl při podání v přihlášce uveden, je ten, kdo podává námitky nebo návrh na zrušení nebo neplatnost vyzván, aby na vlastní náklady pořídil překlad svého podání buď do jazyka, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky, pokud je jazykem úřadu, nebo do druhého jazyka, který byl při podání v přihlášce uveden. Překlad musí být předložen ve lhůtě stanovené prováděcím nařízením. Jazyk, do kterého bylo podání přeloženo, se pak stává jazykem řízení.
7. Účastníci námitkového nebo zrušovacího řízení, řízení o neplatnosti nebo odvolacího řízení se mohou dohodnout, že jazykem řízení má být jiný úřední jazyk ►M1 Unie ◄ .
10. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:
a) rozsah, v němž mohou být podpůrné doklady, které mají být použity v písemném řízení před úřadem, podány v kterémkoli jazyce Unie, a potřebu předložit překlad;
b) požadované normy překladů předkládaných úřadu.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 120
Zveřejnění a zápis do rejstříku
1. Přihláška ochranné známky uvedená v čl. 26 odst. 1 a ostatní informace, jejichž zveřejnění ukládá toto nařízení nebo prováděcí nařízení, se zveřejňují ve všech úředních jazycích ►M1 Unie ◄ .
2. Všechny zápisy do rejstříku ►M1 ochranných známek EU ◄ se provádějí ve všech úředních jazycích ►M1 Unie ◄ .
3. V případě pochybností je závazným zněním znění v tom jazyce úřadu, ve kterém byla podána přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ . Byla-li přihláška podána v jiném úředním jazyce ►M1 Unie ◄ , než je některý z jazyků úřadu, je závazným zněním znění v druhém jazyce, který uvedl přihlašovatel.
Článek 121
Překladatelské služby nezbytné pro činnost úřadu zajišťuje po zahájení činnosti Překladatelské středisko institucí Evropské unie.
▼M1 —————
Článek 123
Transparentnost
1. Na dokumenty v držení úřadu se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ( 7 ).
2. Správní rada přijme podrobná prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.
3. Proti rozhodnutím přijatým úřadem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost Evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, a to za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.
4. Zpracování osobních údajů úřadem se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ( 8 ).
Článek 123a
Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých informací nepodléhajících utajení
Úřad uplatňuje bezpečnostní zásady obsažené v bezpečnostních pravidlech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení, která jsou vymezena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 ( 9 ) a 2015/444 ( 10 ). Bezpečnostní zásady se vztahují mimo jiné na ustanovení o výměně, zpracování a ukládání uvedených informací.
ODDÍL 1a
Úkoly úřadu a spolupráce za účelem podpory sbližování
Článek 123b
Úkoly úřadu
1. Úřad má tyto úkoly:
a) spravovat a propagovat systém ochranných známek EU stanovený tímto nařízením;
b) spravovat a propagovat systém průmyslových vzorů EU stanovený nařízením Rady (ES) č. 6/2002 ( 11 );
c) podporovat sbližování postupů a nástrojů v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů ve spolupráci s ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států, včetně Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví;
d) plnit úkoly uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ( 12 );
e) plnit úkoly svěřené mu směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ( 13 ).
2. Při plnění úkolů uloženými úřadu podle odstavce 1 úřad spolupracuje s institucemi, orgány, subjekty, ústředními úřady průmyslového vlastnictví, mezinárodními a nevládními organizacemi.
3. Za účelem pomoci stranám při hledání smírného řešení sporů může úřad poskytovat dobrovolné mediační služby.
Článek 123c
Spolupráce za účelem podpory sbližování postupů a nástrojů
1. Úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví vzájemně spolupracují s cílem podpořit sbližování postupů a nástrojů v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů.
Aniž je dotčen odstavec 3, zahrnuje tato spolupráce zejména tyto oblasti činnosti:
a) vytvoření společných pravidel pro provádění průzkumu;
b) vytvoření společných nebo propojených databází a portálů pro konzultace v rámci celé Unie a pro účely vyhledávání a třídění;
c) nepřetržité poskytování a výměna údajů a informací, včetně pro účely vkládání údajů do databází a portálů uvedených v písmenu b);
d) zavedení společných norem a postupů s cílem zajistit součinnost postupů a systémů v celé Unii a zvýšit jejich jednotnost, efektivnost a účinnost;
e) sdílení informací o právech průmyslového vlastnictví a postupech, včetně vzájemné podpory kontaktních míst a informačních středisek;
f) výměna odborných znalostí a pomoc v oblastech uvedených v písmenech a) až e).
2. Na základě návrhu výkonného ředitele správní rada vymezuje a koordinuje projekty v zájmu Unie a členských států, pokud jde o oblasti uvedené v odstavcích 1 a 6, a vyzývá ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví k účasti na těchto projektech.
Vymezení projektu zahrnuje konkrétní povinnosti a úkoly jednotlivých zúčastněných úřadů průmyslového vlastnictví členských států, Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví a úřadu. Úřad konzultuje zástupce uživatelů zejména ve fázích vymezení projektů a hodnocení jejich výsledků.
3. Ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví se mohou rozhodnout pro neúčast na projektech uvedených v odstavci 2 nebo mohou omezit či dočasně pozastavit svou spolupráci na nich.
Pokud se ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví rozhodnout vyžít možnosti uvedené v prvním pododstavci, poskytnou písemné prohlášení s uvedením důvodů pro své rozhodnutí.
4. Poté, co se ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví zaváží k účasti na určitých projektech, podílejí se účinně, aniž je dotčen odstavec 3, na projektech uvedených v odstavci 2 s cílem zajistit jejich rozvoj, fungování, interoperabilitu a aktualizaci.
5. Úřad poskytuje projektům uvedeným v odstavci 2 finanční podporu v míře nezbytné pro zajištění účinné účasti ústředních úřadů průmyslového vlastnictví členských států a Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví na projektech podle odstavce 4. Finanční podpora může být poskytována ve formě grantů a věcných příspěvků. Celkový objem financování nepřesáhne 15 % ročních příjmů úřadu. Příjemci grantů jsou ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví. Granty lze přidělovat bez výzvy k předkládání návrhů v souladu s finančními pravidly platnými pro úřad a se zásadami pro poskytování grantů obsaženými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( 14 ) a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. ( 15 )
6. Úřad a dotčené příslušné orgány členských států vzájemně spolupracují na základě dobrovolnosti s cílem podpořit zvyšování informovanosti o systému ochranných známek a o boji proti padělání. Tato spolupráce zahrnuje projekty zaměřené zejména na provádění zavedených norem a postupů a dále na organizaci činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Finanční podpora těchto projektů je součástí celkového objemu financování uvedeného v odstavci 5. Odstavce 2 až 5 se použijí obdobně.
ODDÍL 2
Správní rada
Článek 124
Funkce správní rady
1. Aniž jsou dotčeny funkce rozpočtového výboru podle oddílu 5, vykonává správní rada tyto funkce:
a) na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 128 odst. 4 písm. c) přijímá s přihlédnutím ke stanovisku Komise roční pracovní program úřadu pro následující rok a přijatý roční pracovní program předává Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;
b) na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 128 odst. 4 písm. e) přijímá s přihlédnutím ke stanovisku Komise a po výměně názorů mezi výkonným ředitelem a příslušným výborem Evropského parlamentu víceletý strategický program úřadu zahrnující strategii úřadu pro účely mezinárodní spolupráce a přijatý víceletý strategický program předává Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;
c) na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 128 odst. 4 písm. g) přijímá výroční zprávu a přijatou výroční zprávu předává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;
d) na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem v souladu s čl. 128 odst. 4 písm. h) přijímá víceletý plán v oblasti personální politiky;
e) vykonává pravomoci, které jsou jí svěřeny podle čl. 123c odst. 2;
f) vykonává pravomoci, které jsou jí svěřeny podle čl. 139 odst. 5;
g) přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů v úřadu a jejich řešení;
i) přijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu;
j) sestavuje seznam kandidátů podle čl. 129 odst. 2;
k) zajišťuje provedení náležitých opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o interním nebo externím auditu a z hodnocení podle článku 165a, jakož i z šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);
l) je konzultována před přijetím směrnic týkajících se přezkumu prováděného úřadem, jakož i v ostatních případech stanovených v tomto nařízení;
m) předkládá výkonnému řediteli a Komisi svá stanoviska a žádosti o informace, považuje-li to za nezbytné.
2. Správní rada přijímá v souladu s článkem 110 služebního řádu a článkem 142 pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnutí na základě ustanovení čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování přenese na výkonného ředitele a definuje podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno.
Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.
Vyžadují-li to výjimečné okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na jednoho ze svých členů nebo na zaměstnance, pokud tento zaměstnanec není zároveň výkonným ředitelem.
Článek 125
Složení správní rady
1. Správní radu tvoří jeden zástupce z každého členského státu, dva zástupci Komise a jeden zástupce Evropského parlamentu a jejich příslušní náhradníci.
2. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci.
Článek 126
Předseda správní rady
1. Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, nahradí jej bez dalšího místopředseda.
2. Funkční období předsedy a místopředsedy je čtyřleté. Jejich funkční období lze jednou prodloužit. Pokud však kdykoli během svého funkčního období přestanou být členy správní rady, jejich funkční období automaticky skončí k témuž dni.
Článek 127
Zasedání
1. Zasedání správní rady svolává její předseda.
2. Nerozhodne-li správní rada jinak, účastní se jednání výkonný ředitel.
3. Řádné zasedání správní rady se koná nejméně jednou ročně. Dále se správní rada schází na mimořádných zasedáních z podnětu předsedy nebo na návrh Komise nebo jedné třetiny členských států.
4. Správní rada přijme svůj jednací řád.
5. Správní rada přijímá rozhodnutí absolutní většinou hlasů svých členů. Rozhodnutí, k jejichž přijetí je správní rada zmocněna podle čl. 124 odst. 1 písm. a) a b), čl. 126 odst. 1 a čl. 129 odst. 2 a 4, však vyžadují dvoutřetinovou většinu hlasů jejích členů. V obou případech má každý člen jeden hlas.
6. Správní rada může přizvat k účasti na svých zasedáních pozorovatele.
7. Úřad poskytne správní radě sekretariát.
ODDÍL 3
Výkonný ředitel
Článek 128
Funkce výkonného ředitele
1. Úřad řídí výkonný ředitel. Výkonný ředitel se zodpovídá správní radě.
2. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a rozpočtového výboru, plní výkonný ředitel své úkoly nezávisle a nežádá ani nepřijímá pokyny od žádné vlády nebo jiného subjektu.
3. Výkonný ředitel je statutárním zástupcem úřadu.
4. Výkonný ředitel vykonává zejména tyto funkce, kterými může pověřovat další subjekty:
a) přijímá všechna opatření nezbytná pro fungování úřadu, včetně vydávání interních správních pokynů a zveřejňování oznámení;
b) provádí rozhodnutí přijatá správní radou;
c) připravuje návrh ročního pracovního programu, v němž se uvádí odhad lidských a finančních zdrojů pro každou činnost, a po konzultaci s Komisí jej předkládá správní radě;
d) předkládá správní radě návrhy podle čl. 123c odst. 2;
e) vypracovává návrh víceletého strategického programu zahrnujícího strategii úřadu pro účely mezinárodní spolupráce a po konzultaci s Komisí a po výměně názorů s příslušným výborem Evropského parlamentu jej předkládá správní radě;
f) provádí roční pracovní program a víceletý strategický program a předkládá správní radě zprávu o jejich provádění;
g) vypracovává výroční zprávu o činnosti úřadu a předkládá ji správní radě ke schválení;
h) vypracovává návrh víceletého plánu v oblasti personální politiky a po konzultaci s Komisí jej předkládá správní radě;
i) vypracovává akční plán v návaznosti na závěry vyplývající ze zpráv o provedení interního nebo externího auditu a z hodnocení, jakož činí další kroky vyplývající ze šetření úřadu OLAF, a dvakrát ročně podává zprávu o jeho plnění Komisi a správní radě;
j) chrání finanční zájmy Unie prostřednictvím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání, prostřednictvím účinných kontrol a v případě zjištěných nesrovnalostí vymáháním neoprávněně vyplacených částek, případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí;
k) vypracovává strategii úřadu v oblasti boje proti podvodům a překládá ji rozpočtovému výboru ke schválení;
l) v zájmu jednotného uplatňování tohoto nařízení se může, tam kde je to vhodné, obracet na rozšířený odvolací senát (dále jen „velký senát“) s otázkami týkajícími se práva, zejména vydaly-li odvolací senáty v určité věci odlišná rozhodnutí;
m) sestavuje odhad příjmů a výdajů úřadu a plní rozpočet.
5. Výkonnému řediteli je nápomocen jeden nebo více zástupců. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, zastoupí jej v souladu s postupem stanoveným správní radou zástupce výkonného ředitele popřípadě jeden ze zástupců výkonného ředitele.
Článek 129
Jmenování a odvolání výkonného ředitele a prodloužení jeho funkčního období
1. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec úřadu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
2. Výkonného ředitele jmenuje Rada prostou většinou ze seznamu kandidátů navržených správní radou po otevřeném a transparentním výběrovém řízení. Před svým jmenováním může být kandidát vybraný správní radou vyzván, aby vystoupil před jakýmkoli příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy jeho členů. Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem úřadu předseda správní rady.
Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí Rady jednající na návrh správní rady.
3. Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Ke konci tohoto období provede správní rada posouzení, které zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy úřadu.
4. S přihlédnutím k posouzení podle odstavce 3 může Rada prodloužit funkční období výkonného ředitele jednou a to nejvýše o dalších pět let.
5. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci svého celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.
6. Zástupce nebo zástupci výkonného ředitele jsou jmenováni a odvoláváni v souladu s odstavcem 2, a sice po konzultaci s výkonným ředitelem, případně i nově zvoleným výkonným ředitelem. Funkční období zástupce výkonného ředitele je pětileté. Rada po konzultaci s výkonným ředitelem může funkční období prodloužit jednou nejvýše o dalších pět let.
ODDÍL 4
Provádění řízení
Článek 130
Pravomoc
Vydávat rozhodnutí v průběhu řízení podle tohoto nařízení jsou oprávněni:
a) průzkumoví referenti;
b) námitková oddělení;
c) oddělení pověřené vedením rejstříku;
d) zrušovací oddělení;
e) odvolací senáty.
f) jakýkoli jiný útvar nebo osoba, které za tím účelem určí výkonný ředitel.
Článek 131
Průzkumoví referenti
Průzkumový referent vydává jménem úřadu veškerá rozhodnutí týkající se přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ , včetně rozhodnutí o otázkách uvedených v ►M1 články 36, 37, 68 a 74c ◄ s výjimkou případů, kdy je dána pravomoc námitkového oddělení.
Článek 132
Námitková oddělení
1. Námitkové oddělení vydává veškerá rozhodnutí týkající se námitek proti přihlášce ►M1 ochranné známky EU ◄ .
2. Rozhodnutí námitkového oddělení přijímají tříčlenné sbory. Alespoň jeden člen musí mít právnické vzdělání. V určitých zvláštních případech stanovených v prováděcím nařízení přijímá rozhodnutí jediný člen.
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví druhy rozhodnutí přijímané jediným členem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 133
Oddělení pověřené vedením rejstříku
1. Oddělení pověřené vedením rejstříku přijímá rozhodnutí týkající se zápisů v rejstříku.
2. Oddělení rovněž vede seznam kvalifikovaných zástupců ve smyslu článku 93 odst. 2.
3. Rozhodnutí tohoto oddělení vydává jeden člen.
Článek 134
Zrušovací oddělení
1. Zrušovací oddělení vydává veškerá rozhodnutí o návrzích na zrušení nebo prohlášení ►M1 ochranné známky EU ◄ za neplatnou.
2. Rozhodnutí zrušovacího oddělení přijímají tříčlenné sbory. Alespoň jeden člen musí mít právnické vzdělání. V určitých zvláštních případech stanovených v prováděcím nařízení přijímá rozhodnutí jediný člen.
Článek 134a
Obecná pravomoc
Rozhodnutí podle tohoto nařízení, která nespadají do pravomoci průzkumových referentů, námitkového oddělení, zrušovacího oddělení nebo oddělení pověřeného vedením rejstříku, přijímá kterýkoliv úředník nebo útvar, který za tím účelem jmenuje výkonný ředitel.
Článek 135
Odvolací senáty
1. Odvolací senáty rozhodují o odvoláních podaných proti rozhodnutím přijatým na základě článků 131 až 134a.
2. Rozhodnutí odvolacích senátů přijímají tříčlenné sbory. Alespoň dva členové musí mít právnické vzdělání. V určitých zvláštních případech rozhodnutí přijímá ►M1 velký senát ◄ , kterému předsedá ►M1 výkonný ředitel ◄ odvolacích senátů, nebo jediný člen, který musí mít právnické vzdělání.
3. Při určování zvláštních případů, které spadají do rozhodovací pravomoci velkého senátu, je nutno přihlédnout k právní složitosti nebo významu věci nebo zvláštním okolnostem, které to odůvodňují. Velkému senátu mohou být tyto věci postoupeny:
a) orgánem odvolacích senátů uvedeným v čl. 136 odst. 4 písm. a) nebo
b) senátem, který věc projednává.
4. Velký senát rovněž vydává odůvodněná stanoviska v otázkách práva, které mu předloží výkonný ředitel podle čl. 128 odst. 4 písm. l).
5. Při určování toho, pro které zvláštní případy je příslušný jediný člen, je nutno přihlédnout k malé složitosti řešených právních nebo skutkových podstat, omezenému významu jednotlivé věci nebo neexistenci zvláštních okolností. Rozhodnutí o postoupení věci jedinému členu v uvedených případech přijímá senát, který věc projednává. ►M1 ————— ◄
Článek 136
Nezávislost členů odvolacích senátů
1. Prezident odvolacích senátů a předsedové jednotlivých senátů jsou jmenováni na období pěti let postupem podle článku 129 pro jmenování výkonného ředitele. Během tohoto období mohou být odvoláni z funkce pouze ze závažných důvodů, rozhodne-li o tom Soudní dvůr na návrh subjektu, který je jmenoval.
2. Funkční období prezidenta odvolacích senátů může být jednou prodlouženo o další pětileté období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu nového funkčního období, a to na základě kladného hodnocení jeho výsledků ze strany správní rady.
3. Funkční období předsedů jednotlivých senátů lze prodloužit o další pětiletá období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu nového funkčního období, a to na základě kladného hodnocení jejich výsledků ze strany správní rady a po konzultaci s prezidentem odvolacích senátů.
4. Prezident odvolacích senátů vykonává tyto řídící a organizační funkce:
a) předsedá prezidiu odvolacích senátů (dále jen „prezidium“) příslušnému pro stanovení pravidel a organizaci práce senátů;
b) zajišťuje provádění rozhodnutí prezidia;
c) přiděluje věci senátům na základě objektivních kritérií určených prezidiem;
d) sděluje výkonnému řediteli požadavky na výdaje senátů za účelem sestavení předběžného soupisu výdajů.
Prezident odvolacích senátů předsedá velkému senátu.
5. Členové odvolacích senátů jsou jmenování správní radou na období pěti let. Jejich funkční období lze prodloužit o další pětiletá období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu nového funkčního období, a to na základě kladného hodnocení jejich výsledků ze strany správní rady a po konzultaci s prezidentem odvolacích senátů.
6. Členové odvolacích senátů mohou být odvoláni z funkce pouze ze závažných důvodů, rozhodne-li o tom Soudní dvůr poté, co mu věc postoupí správní rada na doporučení prezidenta odvolacích senátů a po konzultaci s předsedou senátu, ke kterému daný člen přísluší.
7. Prezident odvolacích senátů a předsedové a členové odvolacích senátů jsou nezávislí. Ve svých rozhodnutích nejsou vázáni žádnými pokyny.
8. Rozhodnutí velkého senátu ve věcech odvolání nebo stanovisek k otázkám práva, jež mu předloží výkonný ředitel podle článku 135, jsou pro rozhodovací orgány úřadu uvedené v článku 130 závazná.
9. Prezidentem odvolacích senátů a předsedy a členy odvolacích senátů nemohou být průzkumoví referenti ani členové námitkových oddělení, oddělení pověřeného vedením rejstříku či zrušovacích oddělení.
Článek 136a
Prezidium odvolacích senátů a velký senát
1. Prezidium je složeno z prezidenta odvolacích senátů, který mu předsedá, z předsedů senátů a členů senátů zvolených v jejich rámci pro každý kalendářní rok všemi členy senátů kromě prezidenta odvolacích senátů a předsedů senátů. Počet takto zvolených členů senátů tvoří čtvrtinu členů senátů kromě prezidenta odvolacích senátů a předsedů senátů, zaokrouhleno v případě potřeby směrem nahoru.
2. Velký senát uvedený v čl. 135 odst. 2 se skládá z devíti členů, mezi nimiž jsou prezident odvolacích senátů, předsedové senátů, zpravodaj určený před případným postoupením věci velkému senátu a členové vybraní na principu rotace ze seznamu obsahujícího jména všech členů odvolacích senátů kromě prezidenta odvolacích senátů a předsedů senátů.
Článek 136b
Přenesení pravomocí
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, jimiž se stanoví podrobnosti týkající se uspořádání odvolacích senátů, včetně zřízení a úlohy prezidia, složení velkého senátu a pravidla postupování věcí tomuto senátu, jakož i podmínky, za nichž rozhodnutí přijímá jediný člen v souladu s čl. 135 odst. 2 a 5.
Článek 137
Vyloučení a protest
1. Průzkumoví referenti, členové jednotlivých oddělení úřadu a odvolacích senátů se nemohou zúčastnit projednávání věci, mají-li na věci osobní zájem nebo zúčastnili-li se projednávání dříve jako zástupci některého účastníka. Dva ze tří členů námitkového oddělení musí být pracovníci, kteří se nepodíleli na průzkumu přihlášky. Členové zrušovacího oddělení se nemohou účastnit projednávání věci, pokud se podíleli na vydání pravomocného rozhodnutí v této věci v rámci řízení o zápisu ochranné známky nebo řízení o námitkách. Členové odvolacích senátů se nemohou účastnit odvolacího řízení, pokud se podíleli na vydání rozhodnutí, které je předmětem odvolání.
2. Domnívá-li se člen některého oddělení nebo odvolacího senátu z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z jiného důvodu, že se nemůže účastnit projednávání věci, uvědomí o tom toto oddělení nebo senát.
3. Proti průzkumovým referentům a členům oddělení nebo odvolacího senátu mohou účastníci podat protest z některého důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z důvodu podezření z podjatosti. Protest nelze přijmout, učinil-li již účastník v řízení úkon, přestože věděl o důvodu protestu. Důvodem protestu nemůže být státní příslušnost průzkumových referentů nebo členů.
4. Oddělení a odvolací senáty rozhodují v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 bez účasti příslušného člena. Za účelem vydání rozhodnutí je vyloučený člen vystřídán v oddělení nebo senátu náhradníkem.
Článek 137a
Mediační středisko
1. Pro účely čl. 123b odst. 3 může úřad zřídit mediační středisko.
2. Každá fyzická nebo právnická osoba může dobrovolně využívat služby střediska s cílem dosáhnout prostřednictvím vzájemné dohody smírného urovnání sporů na základě tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 6/2002.
3. Strany sporu využijí mediace na základě společné žádosti. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení příslušného poplatku. Výši poplatku stanoví výkonný ředitel v souladu s čl. 144 odst. 1.
4. V případě sporů, jež jsou předmětem probíhajícího řízení před námitkovým oddělením, zrušovacím oddělením nebo před odvolacím senátem úřadu, může být společný návrh na mediaci předložen kdykoli po podání námitek, návrhu na zrušení nebo návrhu na prohlášení neplatnosti nebo odvolání proti rozhodnutí námitkového nebo zrušovacího oddělení.
5. Dotčené řízení se pozastaví a běh lhůt s výjimkou lhůty pro úhradu příslušného poplatku se ode dne podání společné žádosti o mediaci přeruší. Běh uvedených lhůt pokračuje ode dne, kdy dojde k obnovení dotčeného řízení.
6. Strany sporu se vyzvou, aby ze seznamu uvedeného v odstavci 12 společně jmenovaly mediátora, který uvedl, že ovládá jazyk, v němž je dotčené mediační řízení vedeno. Pokud strany sporu nejmenují mediátora do dvaceti dní od obdržení výzvy, považuje se mediační řízení na neúspěšné.
7. Strany sporu se společně s mediátorem dohodnou na pravidlech mediace v dohodě o mediaci.
8. Mediátor uzavře mediační řízení, jakmile strany sporu dosáhnou dohody o urovnání, nebo jakmile jedna strana projeví přání mediační řízení ukončit, nebo jakmile mediátor zjistí, že strany sporu této dohody nedosáhly.
9. Neprodleně po uzavření mediačního řízení mediátor vyrozumí strany sporu a příslušný útvar úřadu.
10. Diskuse a jednání vedené v rámci mediačního řízení jsou důvěrné pro všechny osoby zapojené do mediace, zejména pak pro mediátora, strany sporu a jejich zástupce. Veškeré dokumenty a informace předložené během mediačního řízení se vedou odděleně od jakýchkoli jiných řízení vedených před úřadem a nejsou součástí spisu k těmto jiným řízením.
11. Mediační řízení je vedeno v jednom z úředních jazyků Unie, na němž se strany sporu dohodnou. Týká-li se mediační řízení sporů probíhajících před úřadem, je mediační řízení vedeno v jazyce řízení před úřadem, nedohodnou-li se strany sporu jinak.
12. Úřad sestaví seznam mediátorů, kteří strany sporu podporují při řešení sporů. Mediátoři musí být nezávislí a mít odpovídající dovednosti a zkušenosti. Seznam může zahrnovat jak mediátory, kteří jsou zaměstnanci úřadu, tak i mediátory, kteří zaměstnanci úřadu nejsou.
13. Mediátoři jsou při plnění svých úkolů nestranní a po svém jmenování oznámí jakýkoli skutečný nebo domnělý střet zájmů. Členové rozhodovacích útvarů úřadu uvedených v článku 130 se neúčastní mediačního řízení týkajícího se případu, v němž:
a) byli dříve jakkoli zapojeni do řízení, které se týká mediačního řízení;
b) mají na uvedeném řízení jakýkoli osobní zájem; nebo
c) se dříve řízení účastnili jako zástupci jedné ze stran.
14. Mediátoři se jako členové rozhodovacích útvarů úřadu uvedených v článku 130 neúčastní řízení, v němž se pokračuje po neúspěšném mediačním řízení.
15. Úřad může spolupracovat s dalšími uznávanými vnitrostátními nebo mezinárodními subjekty, které se zabývají mediací.
ODDÍL 5
Rozpočet a finanční kontrola
Článek 138
Rozpočtový výbor
1. Rozpočtový výbor vykonává funkce stanovené v tomto oddílu.
2. Na rozpočtový výbor se použijí obdobně články 125, 126 a čl. 127 odst. 1 až 4 a odst. 5, pokud jde o volbu prezidenta a viceprezidenta, a čl. 127 odst. 6 a 7.
3. Rozpočtový výbor přijímá rozhodnutí absolutní většinou hlasů svých členů. Rozhodnutí, k jejichž přijetí je rozpočtový výbor zmocněn podle čl. 140 odst. 3 a článku 143, však vyžadují dvoutřetinovou většinu hlasů jeho členů. V obou případech má každý člen jeden hlas.
Článek 139
Rozpočet
1. Návrh veškerých příjmů a výdajů úřadu se sestavuje pro každý rozpočtový rok a je zahrnut do rozpočtu úřadu. Rozpočtový rok odpovídá roku kalendářnímu.
2. Rozpočet je vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
3. Aniž jsou dotčeny ostatní druhy příjmů, zahrnují příjmy úřadu výnos z poplatků vybíraných podle přílohy I tohoto nařízení, výnos z poplatků podle nařízení (ES) č. 6/2002, výnos z poplatků za mezinárodní zápis s určením Unie vybíraných podle Madridského protokolu a uvedených v článku 145 tohoto nařízení a jiné platby ve prospěch smluvních stran Madridského protokolu, výnos z poplatků za mezinárodní zápis s určením Unie vybíraných podle Ženevského aktu a uvedených v článku 106c nařízení (ES) č. 6/2002 a jiné platby ve prospěch smluvních stran Ženevského aktu, a případně i dotaci poskytovanou ze zvláštního okruhu oddílu Komise souhrnného rozpočtu Unie.
4. Každý rok úřad kompenzuje náklady vzniklé ústředním úřadům průmyslového vlastnictví členských států, Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví a jiným příslušným orgánům jmenovaným členským státem v důsledku zvláštních úkolů, které vykonávají jako funkční součásti systému ochranných známek EU v souvislosti s těmito službami a postupy:
a) námitková řízení a řízení o neplatnosti před ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví, jež se týkají ochranných známek EU;
b) poskytování informací o fungování systému ochranných známek EU prostřednictvím asistenční služby (helpdesk) a informačních středisek;
c) vymáhání práv z ochranných známek EU, včetně opatření přijatých podle čl. 9 odst. 4.
5. Celková kompenzace nákladů uvedených v odst. 4 odpovídá 5 % ročních příjmů úřadu. Aniž je dotčen třetí pododstavec tohoto odstavce, správní rada na návrh úřadu a po konzultaci s rozpočtovým výborem určí rozdělovací klíč na základě těchto spravedlivých, nestranných a náležitých ukazatelů:
a) roční počet přihlášek ochranné známky EU pocházejících od přihlašovatelů v každém členském státě;
b) roční počet přihlášek národní ochranné známky v každém členském státě;
c) roční počet námitek a návrhů na prohlášení neplatnosti podaných majiteli ochranných známek EU v každém členském státě;
d) roční počet případů řešených soudy pro ochranné známky EU určenými každým členským státem v souladu s článkem 95.
Za účelem doložení nákladů uvedených v odst. 4 písm. a) předloží členské státy úřadu do 31. března každého roku statistické údaje dokládající číselné údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) tohoto odstavce za předchozí rok, jež jsou součástí návrhu předkládaného správní radě.
Z důvodů spravedlnosti se náklady vzniklé orgánům uvedeným v odst. 4) v každém členském státě považují za odpovídající nejméně 2 % celkové kompenzace podle tohoto odstavce.
6. Povinnost úřadu ke kompenzaci nákladů uvedených v odst. 4a vynaložených v daném roce se uplatní pouze tehdy, pokud v uvedeném roce nedojde k žádnému rozpočtovému schodku.
7. V případě rozpočtového přebytku a aniž je dotčen odstavec 10, může správní rada na návrh úřadu a po konzultaci s rozpočtovým výborem zvýšit procentní podíl uvedený v odst. 5 na nejvýše 10 % ročních příjmů úřadu.
8. Aniž jsou dotčeny odstavce 4 až 7 a odstavec 10tohoto článku a články 123b a 123c, může rozpočtový výbor v případě významného přebytku vytvořeného během pěti po sobě následujících let na návrh úřadu a v souladu s ročním pracovním programem a víceletým strategickým programem uvedeným v čl. 124 odst. 1 písm. a) a b) rozhodnout dvoutřetinovou většinou o převodu přebytku vzniklého ode dne 23. března 2016 do rozpočtu Unie.
9. Úřad vypracuje dvakrát za rok zprávu o své finanční situaci určenou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, včetně finančních operací prováděných podle čl. 123c odst. 5 a 6 a čl. 139 odst. 5 a odst. 7. Na základě této zprávy Komise přezkoumá finanční situaci úřadu.
10. Úřad vytvoří rezervní fond pokrývající jeden rok provozních výdajů, aby byla zajištěna kontinuita jeho činností a plnění jeho úkolů.
Článek 140
Sestavování rozpočtu
1. ►M1 Výkonný ředitel ◄ sestaví každoročně návrh příjmů a výdajů úřadu na následující rok a předá jej rozpočtovému výboru spolu se seznamem pracovních míst nejpozději do 31. března.
2. Pokud návrh rozpočtu počítá s dotací z rozpočtu ►M1 Unie ◄ , předá rozpočtový výbor tento návrh neprodleně Komisi, která jej postoupí rozpočtovému orgánu ►M1 Unie ◄ . Komise k němu může připojit své stanovisko, které obsahuje odlišný návrh.
3. Rozpočtový výbor přijme rozpočet, který obsahuje rovněž seznam pracovních míst úřadu. Obsahuje-li návrh rozpočtu dotaci poskytovanou ze souhrnného rozpočtu ►M1 Unie ◄ , rozpočet úřadu se v případě potřeby upraví.
Článek 141
Audit a kontrola
1. V rámci úřadu se zřizuje funkce interního auditora, která musí být vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními normami. Interní auditor jmenovaný ►M1 výkonným ředitelem ◄ je vůči němu odpovědný za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu úřadu.
2. Interní auditor poskytuje ►M1 výkonnému řediteli ◄ rady v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídících a kontrolních systémů a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.
3. Odpovědnost za zavádění vnitřních kontrolních systémů a postupů, které jsou vhodné pro výkon jeho úkolů, nese schvalující osoba.
Článek 141a
Boj proti podvodům
1. V zájmu usnadnění boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní činnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ( 16 ) přistoupí úřad k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a s použitím vzoru uvedeného v příloze k této dohodě přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny zaměstnance úřadu.
2. Evropský účetní dvůr je oprávněn provádět formou kontroly dokumentů a kontroly na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od úřadu obdrželi finanční prostředky Unie.
3. V případě potřeby může úřad OLAF provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 17 ) s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou úřadem nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.
4. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2 a 3, obsahují dohody o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které úřad uzavře nebo přijme, ustanovení, která Evropský účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů nebo šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
5. Rozpočtový výbor přijímá strategii pro boj proti podvodům, která je přiměřená hrozícím rizikům a zohledňuje náklady a přínosy spojené s plánovanými opatřeními.
Článek 142
Audit
1. Každoročně nejpozději 31. března předá ►M1 výkonný ředitel ◄ Komisi, Evropskému parlamentu, rozpočtovému výboru a Účetnímu dvoru účet všech příjmů a výdajů úřadu za uplynulé období. Účetní dvůr je prověří podle článku 248 Smlouvy.
2. Rozpočtový výbor udělí ►M1 výkonnému řediteli ◄ úřadu absolutorium za plnění rozpočtu.
Článek 143
Finanční předpisy
Rozpočtový výbor vydá po poradě s ►M1 Evropským účetním dvorem ◄ a Komisí interní finanční předpisy upravující zejména podmínky sestavení a provádění rozpočtu úřadu. Finanční předpisy vycházejí v míře slučitelné se zvláštní povahou úřadu z finančních předpisů přijatých pro ostatní subjekty zřízené ►M1 Unií ◄ .
Článek 144
Poplatky a platby a doba splatnosti
1. Výkonný ředitel stanoví výši plateb za jiné služby, než jsou služby uvedené v příloze I, které úřad poskytuje, jakož i výši plateb za Věstník ochranných známek Evropské unie, Úřední věstník úřadu a případné další publikace vydávané úřadem. Výše plateb se stanoví v eurech a zveřejní v Úředním věstníku úřadu. Výše žádné z plateb nepřesáhne úroveň, která je nezbytná k pokrytí nákladů na poskytování dané služby úřadem.
2. Poplatky a platby, jejichž doba splatnosti není stanovena tímto nařízením, jsou splatné ke dni obdržení žádosti o poskytnutí služby, u níž vzniká povinnost poplatek nebo platbu uhradit.
Se souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel rozhodnout, které služby podle prvního pododstavce nemají být závislé na zálohové platbě příslušných poplatků nebo plateb.
Článek 144a
Placení poplatků a plateb
1. Poplatky a platby, které mají být zaplaceny úřadu, se hradí platbou nebo převodem na bankovní účet úřadu.
Se souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel stanovit, které konkrétní způsoby platby kromě těch uvedených v prvním pododstavci, zejména platby formou vkladů na běžné účty úřadu, mohou být použity.
Rozhodnutí přijatá podle druhého pododstavce se zveřejní v Úředním věstníku úřadu.
Veškeré platby, včetně jakéhokoli jiného způsobu platby podle druhého pododstavce, se provádějí v eurech.
2. Každá platba uvádí jméno plátce a obsahuje nezbytné údaje umožňující úřadu okamžitě poznat účel platby. Poskytnou se zejména tyto informace:
a) při platbě poplatku za přihlášku se uvede účel platby, tj. „poplatek za přihlášku“;
b) při platbě poplatku za podání námitek se uvede spisová značka přihlášky a jméno přihlašovatele ochranné známky EU, proti jejímuž zápisu jsou podávány námitky, a účel platby, tj. „poplatek za podání námitek“;
c) při platbě poplatku za návrh na zrušení a za návrh na prohlášení neplatnosti se uvede číslo zápisu a jméno majitele ochranné známky EU, proti níž je návrh namířen, a účel platby tj. „poplatek za návrh na zrušení“ nebo „poplatek za návrh na prohlášení neplatnosti“.
3. Pokud nelze účel platby uvedený v odstavci 2 okamžitě poznat, vyzve úřad plátce, aby účel platby oznámil písemně ve lhůtě stanovené úřadem. Pokud plátce nevyhoví této výzvě v uvedené lhůtě, považuje se platba za neuskutečněnou. Zaplacená částka se vrátí.
Článek 144b
Den, kdy se platba považuje za uskutečněnou
1. V případech uvedených v čl. 144a odst. 1 prvním pododstavci se za den uskutečnění platby ve prospěch úřadu považuje den, kdy je částka platby nebo převodu skutečně zúčtována ve prospěch bankovního účtu úřadu.
2. Mohou-li se použít způsoby platby uvedené v čl. 144a odst. 1 druhém pododstavci, stanoví výkonný ředitel den, k němuž se příslušné platby považují za uskutečněné.
3. Pokud se podle odstavců 1 a 2 nepovažuje platba poplatků za uskutečněnou do uplynutí lhůty splatnosti, má se za to, že tato lhůta byla dodržena, pokud se úřadu prokáže, že plátce, který učinil platbu v členském státě ve lhůtě, v níž měla být uskutečněna, dal bance řádný příkaz k převodu platební částky a zaplatil příplatek ve výši 10 % příslušného poplatku nebo poplatků, nejvýše však 200 EUR. Příplatek se neplatí, pokud byl příslušný příkaz dán bance nejpozději deset dnů před uplynutím lhůty splatnosti.
4. Úřad může vyzvat plátce, aby prokázal, ke kterému dni byl dán příkaz bance uvedený v odstavci 3, a aby popřípadě na požádání zaplatil příslušný příplatek ve lhůtě stanovené úřadem. Pokud plátce této výzvě nevyhoví nebo pokud vyžadované prokázání je nedostatečně nebo požadovaný příplatek není zaplacen včas, považuje se lhůta splatnosti za nedodrženou.
Článek 144c
Nedostatečné platby a vrácení zanedbatelných částek
1. Lhůta splatnosti se v zásadě považuje za dodrženou pouze tehdy, je-li poplatek zaplacen v plné výši a včas. Pokud není poplatek zaplacen v plné výši, vrátí se částka, která byla zaplacena, po uplynutí lhůty splatnosti.
2. Úřad však může, lze-li tak učinit před uplynutím lhůty, dát plátci možnost zaplatit zbývající částku nebo, pokládá-li to za odůvodněné, prominout zbývající zanedbatelnou částku, aniž jsou dotčena práva plátce.
3. Se souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel upustit od vymáhání dlužné částky v případě, že je vymáhaná částka minimální nebo její vymožení příliš nejisté.
4. Přeplatek zaplacený při platbě poplatků nebo plateb se nevrací, pokud je částka zanedbatelná a dotčená strana o navrácení výslovně nepožádala.
Se souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel stanovit minimální částku, pod jejíž úrovní se přeplatek při platbě poplatků nebo plateb nevrací.
Rozhodnutí přijatá podle druhého pododstavce se zveřejňují v Úředním věstníku úřadu.
HLAVA XIII
MEZINÁRODNÍ ZÁPIS OCHRANNÝCH ZNÁMEK
ODDÍL 1
Obecná ustanovení
Článek 145
Uplatňování předpisů
Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použije se toto nařízení a všechna jeho prováděcí nařízení pro žádosti o mezinárodní zápis podle Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, přijatého v Madridu dne 27. června 1989 (dále jen „mezinárodní přihlášky“ a „Madridský protokol“), založený na přihlášce ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo na ►M1 ochranné známce EU ◄ a pro zápisy ochranných známek do mezinárodního rejstříku vedeného Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „mezinárodní zápisy“ a „Mezinárodní úřad“) s vyznačením ►M1 Unie ◄ .
ODDÍL 2
Mezinárodní zápis založený na přihlášce ►M1 ochranné známky EU ◄ a na zapsané ►M1 ochranné známce EU ◄
Článek 146
Podání mezinárodní přihlášky
1. Mezinárodní přihlášky podle článku 3 Madridského protokolu založené na přihlášce ►M1 ochranné známky EU ◄ nebo na ►M1 ochranné známce EU ◄ se podávají u úřadu.
2. Je-li mezinárodní přihláška podána ještě předtím, než-li je ochranná známka, na níž má být založen mezinárodní zápis, zapsána jako ►M1 ochranná známka EU ◄ , musí přihlašovatel mezinárodního zápisu uvést, zda má být mezinárodní zápis založen na přihlášce nebo na zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ . Má-li být mezinárodní zápis založen na již zapsané ►M1 ochranné známce EU ◄ , má se za to, že mezinárodní přihláška byla u úřadu podána dnem zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ .
Článek 147
Forma a obsah mezinárodní přihlášky
1. Mezinárodní přihláška se podává v jednom z úředních jazyků ►M1 Unie ◄ na formuláři poskytovaném úřadem. Není-li ve formuláři při podání mezinárodní přihlášky přihlašovatelem blíže určeno jinak, úřad koresponduje s přihlašovatelem v jazyce podání.
2. Je-li mezinárodní přihláška podána v jazyce, který není přípustný podle Madridského protokolu, musí přihlašovatel určit druhý jazyk z přípustných jazyků. Určený jazyk bude jazykem, ve kterém úřad doručí mezinárodní přihlášku Mezinárodnímu úřadu.
3. Je-li mezinárodní přihláška podána v jazyce jiném, než jaké jsou přípustné podle Madridského protokolu pro podání mezinárodní přihlášky, může přihlašovatel poskytnout překlad seznamu výrobků nebo služeb do jazyka, ve kterém má být podle odstavce 2 mezinárodní přihláška doručena Mezinárodnímu úřadu.
4. Úřad předá mezinárodní přihlášku bez prodlení Mezinárodnímu úřadu.
5. Podání mezinárodní přihlášky podléhá zaplacení poplatku u úřadu. V případech uvedených ve druhé větě čl. 146 odst. 2 je poplatek splatný ke dni zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ . Přihláška není považována za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek.
6. Mezinárodní přihláška musí splňovat příslušné podmínky stanovené v prováděcím nařízení.
9. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví přesný formulář, včetně prvků, které mají být použity pro podání mezinárodní přihlášky podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 148
Záznam do spisu a zápis do rejstříku
1. Datum a číslo mezinárodního zápisu založeného na přihlášce ►M1 ochranné známky EU ◄ se zaznamená do spisu této přihlášky. Dojde-li na základě přihlášky k zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ , do rejstříku se zapíše datum a číslo mezinárodního zápisu.
2. Do rejstříku se zapíše datum a číslo mezinárodního zápisu založeného na ►M1 ochranné známce EU ◄ .
Článek 148a
Oznámení o neplatnosti základní přihlášky nebo zápisu
2. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotlivé skutečnosti a rozhodnutí, jež podléhají oznamovací povinnosti podle čl. 6 odst. 3 Madridského protokolu, jakož i rozhodný časový okamžik těchto oznámení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2 tohoto nařízení.
Článek 149
Žádost o územní rozšíření ochrany následně po mezinárodním zápisu
2. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví náležitosti žádosti o územní rozšíření ochrany uvedenou v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 150
Mezinárodní poplatky
Veškeré poplatky splatné Mezinárodnímu úřadu podle Madridského protokolu se hradí přímo Mezinárodnímu úřadu.
ODDÍL 3
Mezinárodní zápisy s vyznačením ►M1 Unie ◄
Článek 151
Účinky mezinárodních zápisů s vyznačením ►M1 Unie ◄
1. Mezinárodní zápis s vyznačením ►M1 Unie ◄ má, počínaje datem zápisu podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo datem následného vyznačení ►M1 Unie ◄ podle čl. 3 ter odst. 2 Madridského protokolu, stejný účinek jako přihláška ►M1 ochranné známky EU ◄ .
2. Nebylo-li oznámeno odmítnutí podle čl. 5 odst. 1 a 2 Madridského protokolu nebo bylo-li takové odmítnutí vzato zpět, má mezinárodní zápis ochranné známky s vyznačením ►M1 Unie ◄ , počínaje datem uvedeným v odstavci 1, stejný účinek jako zápis ochranné známky jako ►M1 ochranné známky EU ◄ .
3. Pro účely uplatňování čl. 9 odst. 3 se zveřejnění přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ nahrazuje zveřejněním údajů o mezinárodním zápisu s vyznačením ►M1 Unie ◄ podle čl. 152 odst. 1 a zveřejnění zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ se nahrazuje zveřejněním podle čl. 152 odst. 2.
Článek 152
Zveřejnění
1. Úřad zveřejní datum zápisu ochranné známky s vyznačením ►M1 Unie ◄ podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo datum následného vyznačení ►M1 Unie ◄ podle čl. 3 ter odst. 2 Madridského protokolu, jazyk podání mezinárodní přihlášky a druhý jazyk určený přihlašovatelem, číslo mezinárodního zápisu a datum zveřejnění takového zápisu ve věstníku vydávaném Mezinárodním úřadem, vyobrazení ochranné známky a čísla tříd výrobků nebo služeb, pro které je ochrana požadována.
2. Nebylo-li podle čl. 5 odst. 1 a 2 Madridského protokolu oznámeno odmítnutí ochrany mezinárodního zápisu s vyznačením ►M1 Unie ◄ , nebo bylo-li takové odmítnutí vzato zpět, úřad zveřejní tuto skutečnost spolu s číslem mezinárodního zápisu, případně s datem zveřejnění takového zápisu ve věstníku vydávaném Mezinárodním úřadem.
Článek 153
Seniorita
1. Přihlašovatel mezinárodního zápisu s vyznačením ►M1 Unie ◄ může v mezinárodní přihlášce uplatnit nárok na senioritu starší ochranné známky zapsané v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané pro území Beneluxu, nebo starší ochranné známky, která byla předmětem mezinárodního zápisu s účinkem pro některý členský stát, jak je stanoveno v článku 34.
2. Majitel mezinárodního zápisu s vyznačením ►M1 Unie ◄ může, počínaje dnem zveřejnění účinků uvedeného zápisu podle čl. 152 odst. 2 uplatnit u úřadu nárok na senioritu starší ochranné známky zapsané v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané pro území Beneluxu, nebo starší ochranné známky, který byla předmětem mezinárodního zápisu s účinkem pro některý členský stát, jak je stanoveno v článku 35. Úřad o této věci uvědomí Mezinárodní úřad.
Článek 153a
Seniorita uplatňovaná před úřadem
6. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví podrobný obsah nároku na senioritu podle odstavce 1 tohoto článku a uvede podrobnosti ohledně informací, které mají být oznámeny podle odstavce 5 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 154
Vyznačení výrobků a služeb a přezkum absolutních důvodů zamítnutí
1. Mezinárodní zápisy s vyznačením Unie podléhají přezkumu z hlediska jejich souladu s čl. 28 odst. 2 až 4 a z hlediska absolutních důvodů zamítnutí stejným způsobem jako přihlášky ochranných známek EU.
2. Je-li mezinárodní zápis s vyznačením Unie shledán nezpůsobilým podle čl. 28 odst. 4 nebo čl. 37 odst. 1 tohoto nařízení pro ochranu všech výrobků a služeb nebo části výrobků a služeb, pro něž byl Mezinárodním úřadem proveden, vydá úřad z moci úřední prozatímní oznámení o odmítnutí v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 Madridského protokolu, určené Mezinárodnímu úřadu.
3. Má-li majitel mezinárodního zápisu povinnost být zastoupen v řízení před úřadem podle čl. 92 odst. 2, obsahuje oznámení uvedené v odstavci 2 tohoto článku výzvu ke jmenování zástupce ve smyslu čl. 93 odst. 1.
4. Oznámení o prozatímním odmítnutí obsahuje odůvodnění, z něhož vychází, a stanoví lhůtu, ve které majitel mezinárodního zápisu může předložit své vyjádření a případně jmenuje zástupce. Lhůta začíná běžet dnem vydání prozatímního odmítnutí úřadem.
5. Pokud úřad zjistí, že mezinárodní přihláška s vyznačením Unie neobsahuje údaj o druhém jazyku podle článku 161b tohoto nařízení, vydá moci úřední prozatímní oznámení o odmítnutí, v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 Madridského protokolu, určené Mezinárodnímu úřadu.
6. Pokud majitel mezinárodního zápisu neodstraní důvod odmítnutí ochrany ve stanovené lhůtě nebo případně nejmenuje zástupce nebo neurčí druhý jazyk, úřad zamítne ochranu všech nebo části výrobků a služeb, pro které je učiněn mezinárodní zápis. Odmítnutí ochrany nahrazuje zamítnutí přihlášky ochranné známky EU. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání v souladu s články 58 až 65.
7. Pokud úřad k začátku lhůty pro podání námitek uvedené v čl. 156 odst. 2 nevydá prozatímní oznámení o odmítnutí z moci úřední podle odstavce 2 tohoto článku, vydá prohlášení o udělení ochrany Mezinárodnímu úřadu a uvede, že průzkum absolutních důvodů zamítnutí podle článku 37 nařízení byl dokončen, ale mezinárodní zápis je stále předmětem námitek nebo vyjádření třetích stran. Tímto předběžným prohlášením není dotčeno právo úřadu na znovuzahájení průzkumu absolutních důvodů zamítnutí z moci úřední, které lze uplatnit do vydání konečného rozhodnutí o udělení ochrany.
8. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví náležitosti oznámení o prozatímním odmítnutí ochrany z moci úřední, jež má být zasláno Mezinárodnímu úřadu, a závěrečného sdělení, jež má být zasláno Mezinárodnímu úřadu ohledně konečného udělení nebo zamítnutí ochrany. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 154a
Kolektivní a certifikační ochranné známky
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 163a, kterými stanoví podrobnosti postupu týkajícího se mezinárodních zápisů založených na základní přihlášce nebo na základním zápisu kolektivní ochranné známky, certifikační ochranné známky nebo garanční ochranné známky.
Článek 155
Rešerše
1. Jakmile úřad obdrží oznámení o mezinárodním zápisu s vyznačením ►M1 Unie ◄ , vypracuje rešeršní zprávu ►M1 Unie ◄ podle čl. 38 odst. 1 ►M1 za předpokladu, že žádost o rešeršní zprávu podle čl. 38 odst. 1 je k úřadu podána ve lhůtě jednoho měsíce ode dne oznámení. ◄
2. Jakmile úřad obdrží oznámení o mezinárodním zápisu s vyznačením ►M1 Unie ◄ , předá kopii tohoto oznámení ústředním úřadům průmyslového vlastnictví všech členských států, které oznámily úřadu své rozhodnutí provádět rešerši ve svém vlastním rejstříku ochranných známek podle čl. 38 odst. 2 ►M1 za předpokladu, že žádost o rešeršní zprávu podle čl. 38 odst. 2 je k úřadu podána ve lhůtě jednoho měsíce ode dne oznámení a ve stejné lhůtě je uhrazen poplatek za rešerši. ◄
3. Ustanovení čl. 38 odst. 3 až 6 se použijí obdobně.
4. Úřad informuje majitele starších ►M1 ochranných známek EU ◄ nebo přihlášek ►M1 ochranných známek EU ◄ , které jsou uvedeny v rešeršní zprávě ►M1 Unie ◄ , o zveřejnění mezinárodního zápisu s vyznačením ►M1 Unie ◄ podle čl. 152 odst. 1. ►M1 Uvedené ustanovení se použije bez ohledu na to, zda majitel mezinárodního zápisu požádal o to, aby mu byla rešeršní zpráva EU zaslána, ledaže majitel staršího zápisu nebo přihlášky požádal o to, aby mu takové oznámení nebylo zasláno. ◄
Článek 156
Námitky
1. Mezinárodní zápis s vyznačením ►M1 Unie ◄ podléhá řízení o námitkách stejně jako zveřejněné přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ .
2. Námitky se podávají ve lhůtě tří měsíců, která začíná běžet uplynutím jednoho měsíce ode dne zveřejnění podle čl. 152 odst. 1. Námitky se považují za řádně podané až po zaplacení poplatku za podání námitek.
3. Zamítnutí přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ se nahrazuje odmítnutím ochrany.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 163a, v nichž stanoví postup pro podávání a přezkum námitek, včetně příslušných oznámení Mezinárodnímu úřadu.
Článek 157
Nahrazení ►M1 ochranné známky EU ◄ mezinárodním zápisem
Úřad na žádost zaznamená do rejstříku, že ►M1 ochranná známka EU ◄ se považuje za nahrazenou mezinárodním zápisem v souladu s článkem 4 bis Madridského protokolu.
Článek 158
Neplatnost účinků mezinárodního zápisu
1. Účinky mezinárodního zápisu s vyznačením ►M1 Unie ◄ mohou být prohlášeny za neplatné.
2. Návrh na zrušení podle článku 51 nebo na prohlášení neplatnosti podle článků 52 nebo 53 se nahrazuje návrhem na prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu s vyznačením ►M1 Unie ◄ .
4. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví náležitosti oznámení, jež má být podle odstavce 3 tohoto článku učiněno Mezinárodnímu úřadu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 159
Převod vyznačení ►M1 Unie ◄ prostřednictvím mezinárodního zápisu na přihlášku národní ochranné známky nebo na vyznačení členských států
1. Bylo-li vyznačení ►M1 Unie ◄ prostřednictvím mezinárodního zápisu odmítnuto nebo pozbylo-li účinku, může majitel mezinárodního zápisu požádat o převod vyznačení ►M1 Unie ◄ na:
a) přihlášku národní ochranné známky podle článků 112, 113 a 114;
b) vyznačení členského státu, který je smluvní stranou Madridského protokolu, za předpokladu, že ke dni žádosti o převod bylo možné podle Madridského protokolu vyznačit uvedený členský stát přímo. Použijí se články 112, 113 a 114 tohoto nařízení.
2. přihlášce národní ochranné známky nebo vyznačení členského státu, který je smluvní stranou Madridského protokolu, v důsledku převodu vyznačení Unie prostřednictvím mezinárodního zápisu, je přiznáno ve vztahu k dotčenému členskému státu datum mezinárodního zápisu podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu, nebo datum územního rozšíření na Unii podle čl. 3b odst. 2 Madridského protokolu, bylo-li rozšíření provedeno až následně po mezinárodním zápisu, nebo datum vzniku práva přednosti uvedeného zápisu, a případně seniorita ochranné známky uvedeného státu uplatňovaná podle článku 153 tohoto nařízení.
3. Žádost o převod se zveřejní.
10. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:
a) náležitosti žádostí o převod uvedených v odstavcích 4 a 7;
b) náležitosti zveřejnění žádostí o převod podle odstavce 3.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
Článek 160
Užívání ochranné známky, která je předmětem mezinárodního zápisu
Pro účely použití čl. 15 odst. 1, čl. 42 odst. 2, čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 57 odst. 2 se datum zápisu nahrazuje datem zveřejnění podle čl. 152 odst. 2 za účelem určení data, od něhož musí být ochranná známka, která je předmětem mezinárodního zápisu s vyznačením ►M1 Unie ◄ , řádně užívána v ►M1 Unii ◄ .
Článek 161
Přeměna
1. S výhradou odstavce 2 se ustanovení použitelná pro přihlášky ►M1 ochranné známky EU ◄ použijí obdobně pro žádosti o přeměnu mezinárodního zápisu na přihlášku ►M1 ochranné známky EU ◄ podle článku 9 quinquies Madridského protokolu.
2. Souvisí-li žádost o přeměnu s mezinárodním zápisem s vyznačením ►M1 Unie ◄ , jehož podrobnosti byly zveřejněny podle čl. 152 odst. 2, články 37 až 42 se nepoužijí.
6. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví náležitosti žádosti o přeměnu podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 163 odst. 2.
HLAVA XIV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
▼M1 —————
Článek 163
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor pro prováděcí pravidla. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 18 ).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 163a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Přenesení pravomoci uvedené v článku 42a, čl. 43 odst. 3, článcích 57a a 65a, čl. 77 odst. 4, čl. 78 odst. 6, čl. 79 odst. 5, čl. 79b odst. 2, čl. 79c odst. 5, čl. 80 odst. 3, čl. 82a odst. 3, článcích 93a a 136b, čl. 154a odst. 3 a čl. 156 odst. 4 se svěřuje Komisi na dobu neurčitou počínaje 23. březnem 2016. Je obzvláště důležité, aby Komise před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci postupovala v souladu s obvyklou praxí a vedla konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v odstavci 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 42a, čl. 43 odst. 3, článků 57a a 65a, čl. 77 odst. 4, čl. 78 odst. 6, čl. 79 odst. 5, čl. 79b odst. 2, čl. 79c odst. 5, čl. 80 odst. 3, čl. 82a odst. 3, článků 93a a 136b, čl. 154a odst. 3 a čl. 156 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
▼M1 —————
Článek 165
Ustanovení týkající se rozšíření ►M1 Unie ◄
1. Ode dne přistoupení Bulharska, České republiky, Estonska, Chorvatska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska (dále jen „nový členský stát“ či „nové členské státy“) se ►M1 ochranná známka EU ◄ zapsaná nebo přihlášená podle tohoto nařízení přede dnem jejich přistoupení rozšiřuje na území těchto členských států tak, aby měla stejné účinky v celé ►M1 Unii ◄ .
2. Zápis ►M1 ochranné známky EU ◄ , která byla ke dni přistoupení předmětem přihlášky, nesmí být zamítnut na základě absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu uvedených v čl. 7 odst. 1, pokud se tyto důvody uplatní pouze z důvodu přistoupení nového členského státu.
3. Pokud byla přihláška k zápisu ►M1 ochranné známky EU ◄ podána v době šesti měsíců přede dnem přistoupení mohou být podle článku 41 podány námitky, pokud jiná starší ochranná známka nebo jiné starší právo ve smyslu článku 8 byly nabyty v novém členském státě před přistoupením, za podmínky, že byly nabyty v dobré víře a že den podání, případně den práva přednosti nebo den nabytí starší ochranné známky nebo staršího práva v novém členském státě předchází dni podání, případně dni práva přednosti přihlášené ►M1 ochranné známky EU ◄ .
4. ►M1 Ochranná známka EU ◄ uvedená v odstavci 1 nesmí být prohlášena za neplatnou:
a) podle článku 52, pokud se důvody neplatnosti staly použitelnými pouze v důsledku přistoupení nového členského státu;
b) podle čl. 53 odst. 1 a 2, pokud starší vnitrostátní právo bylo zapsáno nebo bylo přihlášeno nebo bylo nabyto v novém členském státě přede dnem přistoupení.
5. Užívání ►M1 ochranné známky EU ◄ uvedené v odstavci 1 může být zakázáno podle článků 110 a 111, pokud starší ochranná známka nebo jiné starší právo byly zapsány nebo byly přihlášeny nebo byly nabyty v dobré víře v novém členském státě přede dnem přistoupení uvedeného státu, případně pokud právo přednosti k nim vzniklo přede dnem přistoupení tohoto státu.
Článek 165a
Hodnocení a přezkum
1. Do 24. března 2021 a následně každých pět let Komise vyhodnotí provádění tohoto nařízení.
2. Hodnocení přezkoumá právní rámec pro spolupráci mezi úřadem a ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států a Úřadem Beneluxu pro ochranu duševního vlastnictví, se zvláštním důrazem na mechanismus financování. Hodnocení dále posoudí dopad, účinnost a účelnost úřadu a jeho pracovních postupů. Zejména se pak bude hodnocení zabývat případnou potřebou upravit mandát úřadu a finančními dopady jakékoli takové úpravy.
3. Komise předá hodnotící zprávu spolu se závěry z ní vyvozenými Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Závěry hodnocení se zveřejní.
4. Součástí každého druhého hodnocení bude posouzení výsledků, kterých úřad s ohledem na své cíle, mandát a úkoly dosáhl.
Článek 166
Zrušení
Nařízení (ES) č. 40/94, pozměněné akty uvedenými v příloze I, se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.
Článek 167
Vstup v platnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Členské státy přijmou do tří let od vstupu nařízení (ES) č. 40/94 v platnost nezbytná opatření podle článků 95 a 114.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA -I
VÝŠE POPLATKŮ
A. Poplatky hrazené úřadu podle tohoto nařízení jsou stanoveny takto (v EUR):
1. základní poplatek za přihlášku individuální ochranné známky EU (čl. 26 odst. 2):
1 000 EUR;
2. základní poplatek za přihlášku individuální ochranné známky EU elektronickými prostředky (čl. 26 odst. 2):
850 EUR;
3. poplatek za druhou třídu výrobků a služeb pro individuální ochrannou známku EU (čl. 26 odst. 2):
50 EUR;
4. poplatek za každou další třídu výrobků a služeb převyšující dvě třídy pro individuální ochrannou známku EU (čl. 26 odst. 2):
150 EUR;
5. základní poplatek za přihlášku kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU (čl. 26 odst. 2 a čl. 66 odst. 3 nebo čl. 74a odst. 3):
1 800 EUR;
6. základní poplatek za přihlášku kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU elektronickými prostředky (čl. 26 odst. 2 a čl. 66 odst. 3 nebo čl. 74a odst. 3):
1 500 EUR;
7. poplatek za druhou třídu výrobků a služeb pro kolektivní ochrannou známku EU nebo certifikační ochrannou známku EU: (čl. 26 odst. 2 a čl. 66 odst. 3 nebo čl. 74a odst. 3):
50 EUR;
8. poplatek za každou další třídu výrobků a služeb převyšující dvě třídy pro kolektivní ochrannou známku EU nebo certifikační ochrannou známku EU (čl. 26 odst. 2 a čl. 66 odst. 3 nebo čl. 74a odst. 3):
150 EUR;
9. poplatek za rešerši přihlášky ochranné známky EU (čl. 38 odst. 2) nebo mezinárodního zápisu s vyznačením Unie (čl. 38 odst. 2 a čl. 155 odst. 2): 12 EUR, vynásobený počtem ústředních úřadů průmyslového vlastnictví uvedených v čl. 38 odst. 2; tuto částku a její následné změny úřad zveřejní v Úředním věstníku úřadu;
10. poplatek za podání námitek (čl. 41 odst. 3):
320 EUR;
11. základní poplatek za obnovu individuální ochranné známky EU (čl. 47 odst. 3):
1 000 EUR;
12. základní poplatek za obnovu individuální ochranné známky EU elektronickými prostředky (čl. 47 odst. 3):
850 EUR;
13. poplatek za obnovu druhé třídy výrobků a služeb pro individuální ochrannou známku EU (čl. 47 odst. 3):
50 EUR;
14. poplatek za obnovu každé další třídy výrobků a služeb převyšující dvě třídy pro individuální ochrannou známku EU (čl. 47 odst. 3):
150 EUR;
15. základní poplatek za obnovu kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU (čl. 47 odst. 3 a čl. 66 odst. 3 nebo čl. 74a odst. 3):
1 800 EUR;
16. základní poplatek za obnovu kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU elektronickými prostředky (čl. 47 odst. 3 a čl. 66 odst. 3 nebo čl. 74a odst. 3):
1 500 EUR;
17. poplatek za obnovu druhé třídy výrobků a služeb pro kolektivní ochrannou známku EU nebo certifikační ochrannou známku EU (čl. 47 odst. 3 a čl. 66 odst. 3 nebo čl. 74a odst. 3):
50 EUR;
18. poplatek za obnovu každé další třídy výrobků a služeb převyšující dvě třídy pro kolektivní ochrannou známku EU nebo certifikační ochrannou známku EU (čl. 47 odst. 3 a čl. 66 odst. 3 nebo čl. 74a odst. 3):
150 EUR;
19. příplatek za pozdní úhradu poplatku za obnovu zápisu či za pozdní podání žádosti o obnovu zápisu (čl. 47 odst. 3): 25 % ze zpožděného poplatku za obnovu, nejvýše však 1 500 EUR;
20. poplatek za návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti (čl. 56 odst. 2):
630 EUR;
21. poplatek za odvolání (čl. 60 odst. 1):
720 EUR;
22. poplatek za žádost o navrácení do původního stavu (čl. 81 odst. 3):
200 EUR;
23. poplatek za žádost o převod přihlášky ochranné známky EU nebo ochranné známky EU (čl. 113 odst. 1, rovněž ve spojení s čl. 159 odst. 1):
a) na přihlášku národní ochranné známky,
b) na vyznačení členských států podle Madridského protokolu:
200 EUR;
24. poplatek za pokračování v řízení (čl. 82 odst. 1):
400 EUR;
25. poplatek za žádost o rozdělení zapsané ochranné známky EU (čl. 49 odst. 4) nebo přihlášky ochranné známky EU (čl. 44 odst. 4):
250 EUR;
26. poplatek za žádost o zápis licence nebo jiného práva k zapsané ochranné známce EU (před 1. říjnem 2017, pravidlo 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 2868/95 a od tohoto dne čl. 22a odst. 2) nebo k přihlášce ochranné známky EU (před 1. říjnem 2017 pravidlo 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 2868/95 a od tohoto dne čl. 22a odst. 2):
a) udělení licence
b) převod licence
c) vznik věcného práva
d) převod věcného práva
e) nucený výkon práva
200 EUR za zápis, ale v případě podání několika žádostí v téže přihlášce nebo současně nesmí celková částka přesáhnout 1 000 EUR;
27. poplatek za výmaz zápisu licence nebo jiného práva (před 1. říjnem 2017 pravidlo 35 odst. 3 nařízení (ES) č. 2868/95 a od tohoto dne čl. 24a odst. 3): 200 EUR za výmaz, ale v případě podání několika žádostí v téže přihlášce nebo současně nesmí celková částka přesáhnout 1 000 EUR;
28. poplatek za změnu zapsané ochranné známky EU (čl. 48 odst. 4):
200 EUR;
29. poplatek za vyhotovení kopie přihlášky ochranné známky EU (čl. 88 odst. 7), kopie osvědčení o zápisu (čl. 45 odst. 2), či výpisu z rejstříku (čl. 87 odst. 7):
a) neověřená kopie či výpis:
10 EUR
b) ověřená kopie či výpis:
30 EUR;
30. poplatek za nahlédnutí do spisu (čl. 88 odst. 6):
30 EUR;
31. poplatek za vyhotovení kopie dokumentů ze spisu (čl. 88 odst. 7):
a) neověřená kopie:
10 EUR
b) ověřená kopie:
30 EUR
navíc za každou stránku nad deset stránek
1 EUR;
32. poplatek za sdělení údajů obsažených ve spisu (čl. 88 odst. 9):
10 EUR;
33. poplatek za prověření výše nákladů řízení, které mají být uhrazeny (před 1. říjnem 2017 čl. 94 odst. 4 nařízení (ES) č. 2868/95 a od tohoto data čl. 85 odst. 7):
100 EUR;
34. poplatek za podání mezinárodní přihlášky u úřadu (před 1. říjnem 2017 čl. 147 odst. 5 nařízení (ES) č. 2868/95 a od tohoto data čl. 147 odst. 4):
300 EUR;
B. Poplatky hrazené Mezinárodnímu úřadu
I. Individuální poplatek za mezinárodní zápis s vyznačením Unie
1. Přihlašovatel mezinárodního zápisu s vyznačením Unie je povinen podle čl. 8 odst. 7 Madridského protokolu Mezinárodnímu úřadu uhradit individuální poplatek za vyznačení Unie.
2. Majitel mezinárodního zápisu, který po provedení mezinárodního zápisu podá žádost o územní rozšíření ochrany vyplývající ze zápisu s vyznačením Unie, je povinen podle čl. 8 odst. 7 Madridského protokolu Mezinárodnímu úřadu uhradit individuální poplatek za vyznačení Unie.
3. Výše poplatku uvedeného v části B oddílu B bodu 1 nebo 2 je ve švýcarských francích vyjádřený ekvivalent následujících částek stanovených generálním ředitelem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) podle pravidla 35 odst. 2 Společného prováděcího řádu k Madridské dohodě a Madridskému protokolu:
a) za individuální ochrannou známku: 820 EUR, případně plus 50 EUR za druhou třídu výrobků a služeb a 150 EUR za každou další třídu výrobků a služeb, převyšující dvě třídy, obsaženou v mezinárodním zápisu;
b) za kolektivní ochrannou známku nebo certifikační ochrannou známku: 1 400 EUR, případně plus 50 EUR za druhou třídu výrobků a služeb a 150 EUR za každou další třídu výrobků nebo služeb převyšující dvě třídy.
II. Individuální poplatek za obnovu mezinárodního zápisu s vyznačením Unie
1. Majitel mezinárodního zápisu s vyznačením Unie je povinen podle čl. 8 odst. 7 Madridského protokolu Mezinárodnímu úřadu jako součást poplatků za obnovu mezinárodního zápisu uhradit individuální poplatek za vyznačení Unie.
2. Výše poplatku uvedeného v části B oddílu II bodu 1 je ve švýcarských francích vyjádřený ekvivalent následujících částek stanovených generálním ředitelem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) podle pravidla 35 odst. 2 společného prováděcího nařízení k Madridské dohodě a Madridskému protokolu:
a) pro individuální ochrannou známku: 820 EUR, případně plus 50 EUR za druhou třídu výrobků a služeb a 150 EUR za každou další třídu výrobků a služeb, převyšující dvě třídy, obsaženou v mezinárodním zápisu;
b) za kolektivní ochrannou známku nebo certifikační ochrannou známku: 1 400 EUR, případně plus 50 EUR za druhou třídu výrobků a služeb a 150 EUR za každou další třídu výrobků a služeb, převyšující dvě třídy, obsaženou v mezinárodním zápisu.
PŘÍLOHA I
Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn
(uvedené v článku 166)
|
Nařízení Rady (ES) č. 40/94 (Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1). |
|
|
Nařízení Rady (ES) č. 3288/94 (Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 83). |
|
|
Nařízení Rady (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36). |
pouze bod 48 přílohy III |
|
Nařízení Rady (ES) č. 1653/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 36). |
|
|
Nařízení Rady (ES) č. 1992/2003 (Úř. věst. L 296, 14.11.2003, s. 1). |
|
|
Nařízení Rady (ES) č. 422/2004 (Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 1). |
|
|
Nařízení Rady (ES) č. 1891/2006 (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 14). |
pouze článek 1 |
|
Příloha II část 4 C I aktu o přistoupení z roku 2003 Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 342. |
|
|
Příloha III bod 1.I aktu o přistoupení z roku 2005 Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 231. |
|
PŘÍLOHA II
Srovnávací tabulka
|
Nařízení (ES) č. 40/94 |
Toto nařízení |
|
Články 1 až 14 |
Články 1 až 14 |
|
Čl. 15 odst. 1 |
Čl. 15 odst. 1 první pododstavec |
|
Čl. 15 odst. 2 návětí |
Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec, návětí |
|
Čl. 15 odst. 2 písm. a) |
Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) |
|
Čl. 15 odst. 2 písm. b) |
Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. b) |
|
Čl. 15 odst. 3 |
Čl. 15 odst. 2 |
|
Články 16 až 36 |
Články 16 až 36 |
|
Článek 37 |
— |
|
Článek 38 |
Článek 37 |
|
Článek 39 |
Článek 38 |
|
Článek 40 |
Článek 39 |
|
Článek 41 |
Článek 40 |
|
Článek 42 |
Článek 41 |
|
Článek 43 |
Článek 42 |
|
Článek 44 |
Článek 43 |
|
Článek 44a |
Článek 44 |
|
Články 45 až 48 |
Články 45 až 48 |
|
Článek 48a |
Článek 49 |
|
Článek 49 |
Článek 50 |
|
Článek 50 |
Článek 51 |
|
Článek 51 |
Článek 52 |
|
Článek 52 |
Článek 53 |
|
Článek 53 |
Článek 54 |
|
Článek 54 |
Článek 55 |
|
Článek 55 |
Článek 56 |
|
Článek 56 |
Článek 57 |
|
Článek 57 |
Článek 58 |
|
Článek 58 |
Článek 59 |
|
Článek 59 |
Článek 60 |
|
Článek 60 |
Článek 61 |
|
Článek 60a |
Článek 62 |
|
Článek 61 |
Článek 63 |
|
Článek 62 |
Článek 64 |
|
Článek 63 |
Článek 65 |
|
Článek 64 |
Článek 66 |
|
Článek 65 |
Článek 67 |
|
Článek 66 |
Článek 68 |
|
Článek 67 |
Článek 69 |
|
Článek 68 |
Článek 70 |
|
Článek 69 |
Článek 71 |
|
Článek 70 |
Článek 72 |
|
Článek 71 |
Článek 73 |
|
Článek 72 |
Článek 74 |
|
Článek 73 |
Článek 75 |
|
Článek 74 |
Článek 76 |
|
Článek 75 |
Článek 77 |
|
Článek 76 |
Článek 78 |
|
Článek 77 |
Článek 79 |
|
Článek 77a |
Článek 80 |
|
Článek 78 |
Článek 81 |
|
Článek 78a |
Článek 82 |
|
Článek 79 |
Článek 83 |
|
Článek 80 |
Článek 84 |
|
Článek 81 |
Článek 85 |
|
Článek 82 |
Článek 86 |
|
Článek 83 |
Článek 87 |
|
Článek 84 |
Článek 88 |
|
Článek 85 |
Článek 89 |
|
Článek 86 |
Článek 90 |
|
Článek 87 |
Článek 91 |
|
Článek 88 |
Článek 92 |
|
Článek 89 |
Článek 93 |
|
Článek 90 |
Článek 94 |
|
Článek 91 |
Článek 95 |
|
Článek 92 |
Článek 96 |
|
Článek 93 |
Článek 97 |
|
Čl. 94 odst. 1 návětí |
Čl. 98 odst. 1 návětí |
|
Čl. 94 odst. 1 první odrážka |
Čl. 98 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 94 odst. 1 druhá odrážka |
Čl. 98 odst. 1 písm. b) |
|
Čl. 94 odst. 2 |
Čl. 98 odst. 2 |
|
Článek 95 |
Článek 99 |
|
Článek 96 |
Článek 100 |
|
Článek 97 |
Článek 101 |
|
Článek 98 |
Článek 102 |
|
Článek 99 |
Článek 103 |
|
Článek 100 |
Článek 104 |
|
Článek 101 |
Článek 105 |
|
Článek 102 |
Článek 106 |
|
Článek 103 |
Článek 107 |
|
Článek 104 |
Článek 108 |
|
Článek 105 |
Článek 109 |
|
Článek 106 |
Článek 110 |
|
Článek 107 |
Článek 111 |
|
Článek 108 |
Článek 112 |
|
Článek 109 |
Článek 113 |
|
Článek 110 |
Článek 114 |
|
Článek 111 |
Článek 115 |
|
Článek 112 |
Článek 116 |
|
Článek 113 |
Článek 117 |
|
Článek 114 |
Článek 118 |
|
Článek 115 |
Článek 119 |
|
Článek 116 |
Článek 120 |
|
Článek 117 |
Článek 121 |
|
Článek 118 |
Článek 122 |
|
Článek 118a |
Článek 123 |
|
Článek 119 |
Článek 124 |
|
Článek 120 |
Článek 125 |
|
Čl. 121 odst. 1 a 2 |
Čl. 126 odst. 1 a 2 |
|
Čl. 121 odst. 3 |
— |
|
Čl. 121 odst. 4 |
Čl. 126 odst. 3 |
|
Čl. 121 odst. 5 |
Čl. 126 odst. 4 |
|
Čl. 121 odst. 6 |
Čl. 126 odst. 5 |
|
Článek 122 |
Článek 127 |
|
Článek 123 |
Článek 128 |
|
Článek 124 |
Článek 129 |
|
Článek 125 |
Článek 130 |
|
Článek 126 |
Článek 131 |
|
Článek 127 |
Článek 132 |
|
Článek 128 |
Článek 133 |
|
Článek 129 |
Článek 134 |
|
Článek 130 |
Článek 135 |
|
Článek 131 |
Článek 136 |
|
Článek 132 |
Článek 137 |
|
Článek 133 |
Článek 138 |
|
Článek 134 |
Článek 139 |
|
Článek 135 |
Článek 140 |
|
Článek 136 |
Článek 141 |
|
Článek 137 |
Článek 142 |
|
Článek 138 |
Článek 143 |
|
Článek 139 |
Článek 144 |
|
Článek 140 |
Článek 145 |
|
Článek 141 |
Článek 146 |
|
Článek 142 |
Článek 147 |
|
Článek 143 |
Článek 148 |
|
Článek 144 |
Článek 149 |
|
Článek 145 |
Článek 150 |
|
Článek 146 |
Článek 151 |
|
Článek 147 |
Článek 152 |
|
Článek 148 |
Článek 153 |
|
Článek 149 |
Článek 154 |
|
Článek 150 |
Článek 155 |
|
Článek 151 |
Článek 156 |
|
Článek 152 |
Článek 157 |
|
Článek 153 |
Článek 158 |
|
Článek 154 |
Článek 159 |
|
Článek 155 |
Článek 160 |
|
Článek 156 |
Článek 161 |
|
Čl. 157 odst. 1 |
Čl. 162 odst. 1 |
|
Čl. 157 odst. 2 návětí |
Čl. 162 odst. 2 návětí |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 2) |
Čl. 162 odst. 2 písm. a) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 3) |
Čl. 162 odst. 2 písm. b) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 5) |
Čl. 162 odst. 2 písm. c) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 6) |
Čl. 162 odst. 2 písm. d) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 7) |
Čl. 162 odst. 2 písm. e) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 8) |
Čl. 162 odst. 2 písm. f) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 9) |
Čl. 162 odst. 2 písm. g) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 10) |
Čl. 162 odst. 2 písm. h) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 11) |
Čl. 162 odst. 2 písm. i) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 12) |
Čl. 162 odst. 2 písm. j) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 13) |
Čl. 162 odst. 2 písm. k) |
|
Čl. 157 odst. 2 bod 14) |
Čl. 162 odst. 2 písm. l) |
|
Čl. 157 odst. 3 |
Čl. 162 odst. 3 |
|
Článek 158 |
Článek 163 |
|
Článek 159 |
Článek 164 |
|
Čl. 159a odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 165 odst. 1, 2 a 3 |
|
Čl. 159a odst. 4 návětí |
Čl. 165 odst. 4 návětí |
|
Čl. 159a odst. 4 první odrážka |
Čl. 165 odst. 4 písm. a) |
|
Čl. 159a odst. 4 druhá odrážka |
Čl. 165 odst. 4 písm. b) |
|
Čl. 159a odst. 5 |
Čl. 165 odst. 5 |
|
— |
Čl. 166 |
|
Čl. 160 odst. 1 |
Čl. 167 odst. 1 |
|
Čl. 160 odst. 2 |
Čl. 167 odst. 2 |
|
Čl. 160 odst. 3 a 4 |
— |
|
— |
Příloha I |
|
— |
Příloha II |
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).
( 4 ) Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 28.
( 5 ) Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15.
( 6 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
( 9 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).
( 10 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53.).
( 11 ) Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19. dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 129, 16.5.2012, s. 1).
( 13 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl (Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5).
( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
( 15 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).
( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
( 17 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).