(1)

Dopisem ze dne 13. března 2014 (1) oznámily norské orgány podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 režim odlišených příspěvků na sociální zabezpečení na období 2014–2020. Na základě tohoto oznámení a následně předložených informací (2) schválil Kontrolní úřad oznámený režim podpory rozhodnutím č. 225/14/KOL ze dne 18. června 2014.

(2)

Rozsudkem ze dne 23. září 2015 ve věci Kimek Offshore AS v. Kontrolní úřad ESVO, E-23/14 (3) Soud ESVO rozhodnutí Kontrolního úřadu částečně zrušil.

(3)

Dopisem ze dne 15. října 2015 (4) si Kontrolní úřad vyžádal u norských orgánů informace. Norské orgány odpověděly dopisem ze dne 6. listopadu 2015 (5).

(4)

Rozhodnutím č. 489/15/KOL ze dne 9. prosince 2015 zahájil Kontrolní úřad formální vyšetřovací řízení. Norské orgány na rozhodnutí Kontrolního úřadu reagovaly dopisem ze dne 13. ledna 2016 (6).

(5)

Dne 30. června 2016 bylo rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP (7). Do 30. července 2016, tj. ve lhůtě pro podání připomínek, obdržel Kontrolní úřad připomínky od dvou zúčastněných stran, společnosti Kimek Offshore AS (dopis ze dne 12. května 2016 (8)) a organizace NHO Finnmark (dopis ze dne 4. července 2016 (9)). Dopisem ze dne 2. srpna 2016 (10) předal Kontrolní úřad tyto připomínky norským orgánům, které měly možnost se k nim vyjádřit. Norské orgány odpověděly dopisem ze dne 5. září 2016 (11).

(6)

Soud ESVO svým rozsudkem částečně zrušil rozhodnutí Kontrolního úřadu o schválení režimu regionálně odlišených příspěvků na sociální zabezpečení na období 2014–2020. Během formálního vyšetřovacího řízení nebyl předmětem opětovného přezkumu ze strany Kontrolního úřadu celý režim podpory. Šetření bylo omezeno na část režimu (výjimka pro ambulantní služby), s ohledem na niž bylo rozhodnutí Kontrolního úřadu zrušeno.

(7)

Jelikož však výjimka týkající se ambulantních služeb představuje výjimku z pravidel stanovených v režimu odlišených příspěvků na sociální zabezpečení, považuje Kontrolní úřad v zájmu úplnosti za vhodné podat nejprve přehled o cíli a právním základu režimu podpory jako takového, načež budou představena pravidla registrace podniků v Norsku a samotná výjimka pro ambulantní služby.

(8)

Cílem režimu odlišených příspěvků na sociální zabezpečení je cestou podpory zaměstnanosti snižovat vylidňování nejméně osídlených regionů Norska či tomuto vylidňování bránit. K dosažení tohoto cíle snižuje režim provozní podpory mzdové náklady tím, že v určitých zeměpisných oblastech zavádí snížené sazby příspěvků na sociální zabezpečení. Podle jeho hlavního pravidla se intenzita podpory liší v závislosti na zeměpisné oblasti, v níž je registrována příslušná podnikatelská jednotka. Pravidla registrace jsou podrobněji objasněna níže.

(9)

Vnitrostátním právním základem režimu je § 23-2 zákona o národním pojištění (National Insurance Act (12)). Toto ustanovení ukládá zaměstnavateli obecnou povinnost odvádět příspěvky na sociální zabezpečení, které se vypočítávají podle hrubé mzdy vyplácené zaměstnanci. Podle § 23-2 odst. 12 může norský parlament schválit regionálně odlišené sazby a rovněž přijmout zvláštní předpisy pro podniky v určitých odvětvích. Vnitrostátním právním základem režimu je tudíž zákon o národním pojištění ve spojení s každoročními rozhodnutími norského parlamentu (13).

(10)

Způsobilost pro podporu na základě režimu závisí na tom, zda je podnik registrován ve způsobilé oblasti. Podle hlavního pravidla režimu se intenzita podpory liší v závislosti na zeměpisné oblasti, v níž je podnik registrován.

(11)

Norské právní předpisy po podnicích vyžadují, aby pro každou podnikatelskou činnost, kterou vykonávají, registrovaly zvláštní dílčí organizační jednotku (14). Vykonává-li podnik různé druhy podnikatelské činnosti, musí k nim registrovat samostatné dílčí organizační jednotky. Tuto povinnost má i v případě, vykonává-li své činnosti v různých lokalitách.

(12)

Podle norských orgánů je kritérium týkající se „zvláštní podnikatelské činnosti“ splněno, jestliže v samostatné oblasti vykonává pro mateřskou jednotku činnost alespoň jeden zaměstnanec a jestliže zde lze podnik navštívit. Každá dílčí organizační jednotka tvoří vlastní základ pro výpočet odlišeného příspěvku na sociální zabezpečení podle lokality, v níž je registrována. Podnik registrovaný mimo oblast, která je způsobilá pro podporu na základě režimu, bude pro podporu způsobilý tehdy, jsou-li jeho hospodářské činnosti vykonávány v rámci dílčí organizační jednotky nacházející se ve způsobilé oblasti.

(13)

Z uvedeného hlavního pravidla pro registraci platí výjimka, podle níž se předmětný režim vztahuje rovněž na podniky registrované mimo způsobilou oblast, jestliže ve způsobilé oblasti najímají pracovníky a jestliže jejich zaměstnanci vykonávají ve způsobilé oblasti mobilní činnosti. Pro účely tohoto rozhodnutí se na práci vykonávanou v těchto případech odkazuje jako na „ambulantní služby“. Právě tato výjimka je v tomto rozhodnutí předmětem posouzení. Pro účely tohoto rozhodnutí se na uvedené pravidlo odkazuje jako na „výjimku“. Vnitrostátním právním základem výjimky je čl. 1 odst. 4 rozhodnutí norského parlamentu č. 1482 ze dne 5. prosince 2013o stanovení daňových sazeb atd. podle zákona o národním pojištění pro rok 2014.

(14)

Výjimka se použije pouze v případě, že zaměstnanec stráví ve způsobilé oblasti nejméně polovinu pracovních dnů. Snížená sazba se dále použije pouze na tu část práce, kterou v této způsobilé oblasti vykoná. Zdaňovacím obdobím registrace je zpravidla jeden kalendářní měsíc. Příspěvky na sociální zabezpečení se vypočítávají na základě sazby platné v zóně, o níž se usuzuje, že zde zaměstnavatel vykonává podnikatelskou činnost.

(15)

To znamená, že pokud například zaměstnanec subjektu registrovaného v Oslo (Oslo se nachází v zóně 1, která není způsobilá pro podporu, platí pro ni tudíž běžná sazba ve výši 14,1 %) odvede jeden kalendářní měsíc 60 % své práce ve Vardø (v zóně 5, ve které platná sazba činí 0 %) a zbývající část v Oslo, bude podnik způsobilý pro nulovou sazbu s ohledem na mzdu vyplacenou za činnost vykonanou ve Vardø, nikoli však za práci odvedenou v Oslo.

(16)

Soud ESVO zrušil rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 225/14/KOL, pokud uzavřel předběžné šetření s ohledem na opatření podpory uvedené v čl. 1 odst. 4 rozhodnutí norského parlamentu č. 1482 ze dne 5. prosince 2013o stanovení daňových sazeb atd. podle zákona o národním pojištění pro rok 2014.

(17)

Soud ESVO dospěl k závěru (15), že Kontrolní úřad neposoudil okolnosti a jejich důsledky, pokud jde o slučitelnost pravidla stanoveného v čl. 1 odst. 4 s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 Dohody EHP, zejména co se týká dopadu výjimky na hospodářskou soutěž a obchod a její slučitelnosti s bodem 16 pokynů Kontrolního úřadu k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (dále jen „pokyny k regionální podpoře“) (16). Toto konkrétní posouzení bylo podle Soudu ESVO nezbytné k zhodnocení oznámeného režimu ze strany Kontrolního úřadu.

(18)

Ustanovení čl. 1 odst. 4 je navrženo tak, aby zohledňovalo výjimku (která je předmětem tohoto rozhodnutí), s odpovídajícím opatřením proti obcházení, jež má podnikům zabránit v tom, aby žádaly o podporu z režimu na základě skutečnosti, že svou podnikatelskou činnost jednoduše zaregistrovaly v oblasti s nižší sazbou příspěvků na sociální zabezpečení a poté začaly vykonávat ambulantní činnosti nebo najaly zaměstnance na práci v oblasti s vyšší sazbou. Opatření proti obcházení není předmětem tohoto řízení (17).

(19)

V reakci na zahájení formálního vyšetřovacího řízení ze strany Kontrolního úřadu (18) objasnily norské orgány své stanovisko, že se platná sazba v rámci systému příspěvků na sociální zabezpečení před rokem 2007 zakládala na místě, o němž se usuzovalo, že zde zaměstnavatel vykonává svou podnikatelskou činnost. Toto pravidlo vychází ze základního předpokladu, že by podporu měly obdržet pouze podniky vykonávající hospodářskou činnost ve způsobilé oblasti a pouze v míře, v jaké poskytují v této oblasti ekonomické služby. Registrace není rozhodující.

(20)

Podpora poskytnutá na základě režimu odlišených příspěvků na sociální zabezpečení činí přibližně 6,85 miliardy NOK ročně (19). Na základě údajů, které byly shromážděny za prvních osm měsíců roku 2015, představily norské orgány odhadované dopady výjimky pro jednotlivé zóny za celý rok 2015. Pokud jde o popis zón 1, 2, 3, 4 a 4a, viz rozhodnutí č. 225/14/KOL, bod 25. Zóna 1 zahrnuje centrální oblasti Norska a veškerá území mimo Norsko. Činnosti vykonávané v zóně 1 nejsou pro podporu na základě režimu způsobilé. Způsobilé pro podporu na základě režimu nejsou ani činnosti vykonávané v zóně 1a. V zóně 1a však norské orgány zavedly systém, v jehož rámci je sazba příspěvků na sociální zabezpečení snížena. Toto snížení je poskytnuto jako podpora de minimis. Opatření, která splňují podmínky stanovené v nařízení o podpoře de minimis (20), nepředstavují podporu ve smyslu článku 61 Dohody o EHP.

Tabulka

Tabulka udává pro rok 2015 odhad podpory poskytnuté podnikům registrovaným v zónách, které jsou navrženy režimem podpory, v důsledku uplatnění výjimky

(21)

Norské orgány objasnily, že se údaje mohou v závislosti na povaze ambulantních služeb významně lišit. Velké stavební projekty se zpravidla spoléhají na ambulantní služby, a zvyšují tudíž využívání ambulantních činností. Podniky vykonávající významné činnosti ve způsobilých zónách mohou mimoto své činnosti reorganizovat a založit dílčí organizační jednotky v příslušné zóně. To rovněž ovlivní odhadovaný dopad výjimky. Norské orgány poukázaly také na pozitivní nepřímé účinky větších činností ve stavebnictví na zaměstnanost v ostatních odvětvích ve způsobilých zónách.

(22)

Výjimka umožňuje podnikům ve způsobilých zónách získat pracovní silu s nižšími náklady. Bez této výjimky by podniky ve způsobilé oblasti čelily větším potížím, pokud jde o přilákání specializované pracovní síly. Specializované pracovní síly zajištěné prostřednictvím ambulantních služeb mohou mimoto přispět k větším znalostem a dovednostem místních podniků. Tyto znalosti a dovednosti mohou v podnicích zůstat i poté, co ambulantní pracovník z podniku odejde, a mít tudíž trvalý dopad na místní pracovní sílu a podniky.

(23)

Výjimka staví všechny hospodářské subjekty působící ve způsobilé oblasti na roveň. Místní podniky mohou využít výhody plynoucí z hospodářské soutěže, pokud jde o nižší ceny ambulantních služeb.

(24)

Zaměstnanci dočasně pobývající ve způsobilých oblastech přispívají k místnímu hospodářství tím, že nakupují výrobky a služby. Jsou-li ambulantní služby spojené s dočasným projektem, projevuje se to jako dočasný účinek. Je-li využívání ambulantních služeb v regionu zachováno, je účinek dlouhodobý.

(25)

Podniky registrované v centrálních oblastech, které poskytují ambulantní služby ve způsobilých oblastech, mohou najímat místní pracovníky. Tato místa mají sice dočasnou povahu, ve způsobilých regionech však přispějí k vyšším důchodům z práce, což stimuluje hospodářskou činnost. Norské orgány tvrdí, že výjimka snižuje náklady práce a zvýhodňuje práci oproti kapitálu, pokud je lze nahradit. To přispívá k vyšší zaměstnanosti.

(26)

Společnost Kimek Offshore AS (dále jen „Kimek“) je společnost poskytující služby v oblasti ropy a plynu. Je součástí skupiny Kimek. Společnost Kimek se nachází v Kirkenes v kraji Finnmark, což je oblast s nulovou sazbou příspěvků na sociální zabezpečení.

(27)

Kromě připomínek k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení formálního vyšetřovacího řízení se společnost Kimek vyjádřila i k připomínkám norských orgánů, které byly shrnuty výše.

(28)

Společnost Kimek zastává názor, že norské orgány do značné míry nedoložily tyto skutečnosti: že výjimka přispívá k dosažení jasně vymezeného cíle společného zájmu, že existuje potřeba státního zásahu, že výjimka je vhodná, že má motivační účinek, že je přiměřená a že je zamezeno nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy EHP.

(29)

Konkurenti společnosti Kimek se nacházejí většinou mimo oblasti způsobilé pro regionální podporu. Společnost Kimek s výjimkou nesouhlasí, jelikož ta umožňuje podnikům nacházejícím se mimo způsobilé zóny využít režim podpory v případě, že vykonávají činnosti ve způsobilých oblastech. Společnost Kimek tvrdí, že tyto podniky nečelí stejným problémům jako podniky usazené ve způsobilých zónách. Společnost uvedla, že výjimka není vhodná k zamezení vylidňování a posílení struktur osídlení ve způsobilých oblastech. Výjimka naopak podniky nacházející se ve způsobilých oblastech poškozuje.

(30)

Společnost Kimek nesouhlasí s názorem norských orgánů, že výjimka umožňuje místním podnikům získat za nižší náklady specializovanou pracovní sílu, která by za jiných podmínek nebyla k dispozici. Společnost Kimek tvrdí, že norské orgány toto neprokázaly ani nedoložily.

(31)

Podle společnosti Kimek existuje riziko, že výjimka povede k „odlivu mozků“ ze způsobilých oblastí, jelikož jednotlivci nebudou schopni získat práci v místě.

(32)

Společnost Kimek podotkla, že norské orgány nedoložily, že podniky, které nejsou registrovány v místě, zaměstnávají pracovníky, kteří žijí ve způsobilé oblasti.

(33)

Společnost Kimek také tvrdí, že ambulantní pracovníci na moři nepřispívají významně k místnímu hospodářství. Žijí na plošině, tráví na plošině většinu volného času a konzumují zde veškeré jídlo.

(34)

Pokud jde o tvrzení norských orgánů, že znalosti a dovednosti ambulantních pracovníků zůstanou v místních podnicích, společnost Kimek nechápe, jak toto může zabránit nebo snížit vylidňování.

(35)

Podle společnosti Kimek norské orgány nedoložily, jak výjimka zvyšuje hospodářskou soutěž. Společnost Kimek odkazuje v této souvislosti zejména na norské pracovněprávní předpisy, podle nichž mohou společnosti, jež vysílají ambulantní pracovníky, povolit svým zaměstnancům práci na dvanáctihodinové směny, zatímco na místní podniky se vztahuje omezení pracovní doby na osm hodin. Pro místní podniky to představuje značnou nevýhodu.

(36)

NHO Finnmark je regionální kancelář Konfederace norských podniků. Organizace NHO Finnmark podpořila připomínky společnosti Kimek, které byly shrnuty výše.

(37)

NHO Finnmark zastává názor, že by regionální podpora měla být poskytnuta pouze podnikům, které jsou usazeny v oblastech způsobilých pro regionální podporu. Podniky registrované mimo způsobilé oblasti se nepotýkají se stejnými problémy jako podniky usazené ve způsobilé oblasti. Výjimka není vhodná k zabránění vylidňování a posílení struktur osídlení. Organizace NHO Finnmark uvedla, že výjimka naopak podniky nacházející se ve způsobilých oblastech poškozuje.

(38)

Stejně jako společnost Kimek i NHO Finnmark zdůrazňuje, že norské pracovněprávní předpisy poskytují podnikům, které nejsou registrovány ve způsobilé oblasti, zvláštní výhodu. Organizace NHO Finnmark se domnívá, že ambulantní pracovníci nepřispívají k místnímu hospodářství stejně jako pracovníci, kteří v dané oblasti bydlí.

(39)

V reakci na připomínky zúčastněných stran norské orgány uvedly, že předmětem formálního vyšetřovacího řízení je výjimka, a nikoli režim podpory jako takový. Norské orgány objasnily, že výjimka je projevem obecné zásady, že by regionální podpora měla být poskytována hospodářským činnostem, které jsou skutečně vykonávány v zeměpisných oblastech, na něž se režim vztahuje.

(40)

Norské orgány zdůrazňují, že ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. c) dohody o EHP ani pokyny k regionální podpoře nevyžadují, aby byli příjemci regionální podpory registrováni v oblasti způsobilé pro regionální podporu. Norské orgány souhlasí se společností Kimek v tom, že problémy, jimž čelí podniky formálně registrované ve způsobilých oblastech, nemusí být naprosto stejné jako problémy, s nimiž se potýkají společnosti registrované mimo tyto oblasti, které však ve způsobilé oblasti poskytují ambulantní služby. Norské orgány však nesouhlasily s tvrzením společnosti Kimek, že se podniky registrované mimo způsobilou oblast nepotýkají se stejnými problémy, vykonávají-li činnost ve způsobilé oblasti. Společnosti čelí stejným klimatickým podmínkám, stejné vzdálenosti od subdodavatelů. Podnikům, které vysílají ambulantní pracovníky, mimoto vznikají dodatečné náklady na dopravu a ubytování pracovníků. Norské orgány uvedly, že tvrzení společnosti Kimek jsou převzata od ropného průmyslu, což je část hospodářství, ve které dotyčná společnost působí. Norské orgány tvrdí, že posouzení slučitelnosti podpory je nutno provést na obecnější úrovni s přihlédnutím ke specifickým nebo trvalým znevýhodněním, s nimiž se potýkají podniky ve všech příslušných odvětvích.

(41)

Norské orgány doložily svá tvrzení týkající se potíží podniků při najímání kvalifikovaných pracovních sil ve třech nejsevernějších krajích odkazem na zprávu, kterou vyhotovila NAV Finnmark (21), Norská správa práce a sociálního zabezpečení v kraji Finnmark. V krajích Nordland a Troms se 14 % podniků, jichž se zpráva týkala, potýkalo s problémy při přijímání pracovníků kvůli chybějícím kvalifikovaným pracovníkům. V kraji Finnmark to bylo 11 %.

(42)

Norské orgány zdůraznily, že podniky registrované ve způsobilé oblasti mohou využívat nižší sazbu příspěvků na sociální zabezpečení s ohledem na veškeré mzdové náklady (pokud neposkytují ambulantní služby mimo způsobilou oblast), zatímco podniky registrované v jiné zóně, které poskytují ambulantní služby, mohou sníženou sazbu využít pouze tehdy, stráví-li zaměstnanec ve způsobilé zóně nejméně polovinu pracovních dnů, a to jen s ohledem na mzdy vyplácené za práci, kterou ve způsobilé oblasti skutečně vykoná.

(43)

K doložení nepřímých účinků regionální podpory odkázaly norské orgány na dvě studie týkající se dopadů ropných činností na severu Norska (22). Podle první studie, která se týkala projektu v odvětví těžby ropy Snøhvit v kraji Finnmark, představoval přímý dopad na zaměstnanost 230 člověkoroků, zatímco nepřímý dopad byl dalších 170 člověkoroků. Norské orgány uvedly, že se jedná o dopady projektu jako takového, a nikoli přímý výsledek konkrétního opatření. Druhá studie prokazuje, že k významnému nepřímému účinku plynoucímu z ropného průmyslu dochází v odvětví označeném jako „soukromé služby“, které zahrnuje: odborné, vědecké a technické činnosti, zajišťování personálu, pronájem strojního a dopravního zařízení, právní a účetní služby, architektonické služby, hotelové a restaurační služby, čištění odpadních vod a odstraňování odpadů.

(44)

Norské orgány zpochybňují význam norských pracovněprávních předpisů pro posouzení výjimky. Norské orgány každopádně uvedly, že právní základ pro odchylku od omezení pracovní doby na osm hodin, na kterou poukazoval stěžovatel, je dostupný kterémukoli podniku bez ohledu na lokalitu, ve které se nachází zaměstnanec a zaměstnavatel, je však podmíněn dohodou o sazbách.

(45)

V čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP se uvádí: „Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(46)

To znamená, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, jsou-li kumulativně splněny tyto podmínky: opatření i) je provedeno státem nebo ze státních prostředků; ii) poskytuje příjemci selektivní hospodářskou výhodu; iii) může ovlivnit obchod mezi smluvními stranami a narušit hospodářskou soutěž.

(47)

V rozhodnutí č. 225/14/KOL dospěl Kontrolní úřad k závěru, že režim odlišených příspěvků na sociální zabezpečení na období 2014–2020 představuje režim podpory. Kontrolní úřad odkazuje na body 68–74 zmíněného rozhodnutí. Výjimka pro ambulantní služby je součástí ustanovení, která tento režim podpory upravují. Zvětšuje oblast působnosti režimu v tom smyslu, že rozšiřuje okruh možných příjemců na podniky, které nejsou registrovány ve způsobilých oblastech. Stejně jako u ostatní podpory poskytnuté na základě režimu vede rozšíření režimu na podniky registrované mimo způsobilé oblasti k tomu, že podnikům je ze státních prostředků poskytnuta selektivní výhoda. Tyto výhody mohou ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž.

(48)

V čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 je stanoveno: „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření. …. Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“

(49)

Norské orgány zavedly výjimku od 1. července 2014 poté, co ji Kontrolní úřad schválil rozhodnutím č. 225/14/KOL. Poté, co Soud ESVO schválení výjimky Kontrolním úřadem zrušil, se podpora stala protiprávní. Norské orgány uplatňování předmětné výjimky od 1. ledna 2016 pozastavily do doby, než bude znám konečný výsledek formálního vyšetřovacího řízení.

(50)

Kontrolní úřad musí posoudit, zda je výjimka slučitelná s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 3 písm. c) v souladu s pokyny k regionální podpoře.

(51)

Výjimka pro ambulantní služby opravňuje podniky, které nejsou registrovány ve způsobilé oblasti, k využití snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení v případě, že vykonávají hospodářské činnosti ve způsobilé oblasti. Ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP ani pokyny k regionální podpoře (a pravidla týkající se regionální podpory obsažená v obecném nařízení o blokových výjimkách (23)) nevyžadují, aby byli příjemci podpory registrováni v podporovaných oblastech.

(52)

Regionální podpora může být při podpoře hospodářského rozvoje znevýhodněných oblastí efektivní pouze tehdy, jestliže je poskytnuta proto, aby do těchto oblastí přilákala další investice nebo hospodářské činnosti (24). Pokyny k regionální podpoře povolují regionální investiční podporu i regionální provozní podporu. Regionální investiční podpora by měla vést k investicím v oblastech uvedených v norské mapě regionální podpory, kterou schválil Kontrolní úřad (25). Hledisko pro posouzení regionální provozní podpory se mírně liší. Regionální provozní podpora může spadat do oblasti působnosti čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP pouze tehdy, je-li poskytnuta s cílem zmírnit specifické nebo trvalé znevýhodnění, jemuž jsou vystaveny subjekty vykonávající hospodářské činnosti v znevýhodněných regionech (26). V bodě 16 pokynů k regionální podpoře se v této souvislosti uvádí: „Provozní podporu lze považovat za slučitelnou, je-li poskytována s cílem (…) omezit či snížit vylidňování velmi řídce osídlených oblastí.“

(53)

Není pochyb o tom, že je režim svou zeměpisnou působností omezen na znevýhodněné regiony. Předmět tohoto rozhodnutí je omezen na zmíněnou výjimku. Otázkou je, je-li tato výjimka, které podnikům registrovaným mimo regiony, na něž se režim vztahuje, umožňuje využívat podporu v rámci režimu v případě, že ve znevýhodněných regionech vykonávají hospodářské činnosti, slučitelná s pravidly státní podpory.

(54)

Kontrolní úřad se s norskými orgány shoduje v tom, že výjimku nelze posoudit nezávisle na režimu odlišených příspěvků na sociální zabezpečení na období 2014–2020, do něhož patří. Kontrolní úřad odkazuje v této souvislosti na své posouzení dotyčného režimu v rozhodnutí č. 225/14/KOL, v němž konstatoval, že režim je slučitelný s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 3 písm. c). V tomto rozhodnutí Kontrolní úřad zjistil, že režim jako takový přispívá k dosažení jasně vymezeného cíle společného zájmu (27), že existuje potřeba státního zásahu (28), že režim je vhodný (29), že má motivační účinek (30), že je přiměřený (31) a že je zamezeno nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy EHP (32). Tyto obecné zásady hodnocení se vztahují na režimy podpory jako takové. Kontrolní úřad nepodrobil jednotlivá pravidla, která jsou součástí režimu, zvláštnímu posouzení na základě těchto obecných zásad hodnocení.

(55)

Skutečnost, že Soud ESVO dospěl k závěru, že výjimku lze oddělit od zbývající části režimu (33), neznamená, že by výjimka měla být posouzena nezávisle na režimu. Otázka oddělitelnosti je otázkou toho, zda je určitý prvek režimu s režimem natolik neoddělitelně spojen, že jej nelze od režimu logicky oddělit. Ačkoli výjimku lze od režimu odlišených příspěvků na sociální zabezpečení na období 2014–2020 logicky oddělit v tom smyslu, že ji lze z režimu vyjmout, aniž by byl tento zbaven základní složky nezbytné pro jeho existenci jakožto režimu, musí Kontrolní úřad provést analýzu slučitelnosti výjimky s přihlédnutím k tomu, že tvoří součást obecného režimu podpory.

(56)

Tento obecný režim podpory je hlavní součástí rámce, v němž se výjimka uplatňuje. Výjimka ve skutečnosti existuje pouze jako výjimka z pravidel v rámci obecného režimu (34). Při rozšíření musí proto Kontrolní úřad vzít v úvahu rovněž skutečnost, že tento obecný režim (bez výjimky) byl platně prohlášen za slučitelný s fungováním Dohody o EHP.

(57)

Norské orgány poskytly přehled finančních dopadů výjimky (viz bod 20 a tabulka).

(58)

Výjimka má stejně jako režim, jehož je součástí, regionální cíl. Má podporovat vytváření pracovních příležitostí ve způsobilých oblastech. Podpora vytváření pracovních příležitostí je však pouze nástrojem k dosažení cíle podpory, kterým je omezení či snížení vylidňování. Při posuzování slučitelnosti podpory je nutné zohlednit širší hospodářské dopady opatření.

(59)

Kontrolní úřad zastává názor, že norské orgány již prokázaly potřebu státního zásahu k podpoře hospodářských činností ve způsobilých oblastech. Tato potřeba se vztahuje stejně na všechny podniky vykonávající hospodářské činnosti ve způsobilých oblastech bez ohledu na to, zda tam jsou registrovány, či nikoli. Podání norských orgánů mimoto náležitě prokázala, že dotování ambulantních služeb podporuje hospodářskou činnost ve způsobilých oblastech. To je v souladu s body 6 a 71 pokynů k regionální podpoře, jež odkazují na podporu, která podněcuje hospodářskou činnost. Společnost Kimek a organizace NHO Finnmark zastávaly názor, že by podpora měla být omezena na společnosti, které jsou registrované ve způsobilých zónách. Kontrolní úřad se na druhou stranu domnívá, že podniky poskytující ambulantní služby čelí stejným problémům (klimatické podmínky, vzdálenost od subdodavatelů) jako podniky, které jsou registrované v místě. Kontrolní úřad v tomto ohledu podotýká, že zúčastněné strany, společnost Kimek a organizace NHO Finnmark, nepoukázaly na konkrétní problémy, jež ztěžují činnost podnikům registrovaným v místě, na rozdíl od podniků, které poskytují ambulantní služby, pokud vykonávají činnost ve způsobilých oblastech.

(60)

Podle názoru Kontrolního úřadu norské orgány na druhou stranu nedoložily, že podniky, které poskytují ambulantní služby, najímají pracovníky v místě a trvale ve způsobilých oblastech. Norské orgány nepředložily žádné ekonomické teorie ani obecné úvahy, které by doložily tvrzení, že pracovníci jsou najímáni trvale. Vzhledem k této skutečnosti Kontrolní úřad konstatuje, že norské orgány neprokázaly, že výjimka vede k vytváření stálých pracovních míst ve způsobilých oblastech. To však nepředstavuje absolutní požadavek, pokud jde o slučitelnost regionální podpory (35). Jak je uvedeno výše, regionální podpora by měla být poskytnuta na podněcování hospodářské činnosti. To platí bez ohledu na to, zda je podnik vykonávající hospodářskou činnost registrován v příslušné oblasti, či nikoli.

(61)

Co se týká nepřímějších dopadů výjimky, norské orgány tvrdí, že se nepřímé účinky projevují nejen ve formě vyšších výdajů ambulantních pracovníků na výrobky a služby, nýbrž také ve formě znalostí a dovedností převedených na místní podniky. Režim není určen jednomu konkrétnímu odvětví, nýbrž se vztahuje na většinu norských hospodářských odvětví (36). Vzhledem k obecné povaze režimu souhlasí Kontrolní úřad s norskými orgány v tom, že nepřímé účinky opatření je nutno posoudit ze širokého hlediska. Přezkoumání jednotlivých odvětví je však užitečné pro posouzení skutečných dopadů výjimky. Norské orgány předložily studie ve snaze doložit, že ambulantní služby vyvolávají ve způsobilých oblastech pozitivní nepřímé účinky. Jak bylo uvedeno výše, norské orgány odkázaly na dvě studie týkající se dopadů ropných činností na severu Norska. Podle první studie, která se týkala projektu v odvětví těžby ropy Snøhvit v kraji Finnmark, představoval přímý dopad na zaměstnanost 230 člověkoroků, zatímco nepřímý dopad byl dalších 170 člověkoroků. Druhá studie prokazuje, že k významnému nepřímému dopadu plynoucímu z ropného průmyslu dochází v odvětví označeném jako „soukromé služby“, které zahrnuje: odborné, vědecké a technické činnosti, zajišťování personálu, pronájem strojního a dopravního zařízení, právní a účetní služby, architektonické služby, hotelové a restaurační služby, čištění odpadních vod a odstraňování odpadů.

(62)

Kontrolní úřad je názoru, že tyto studie prokazují značné pozitivní nepřímé účinky. Jelikož však nepřímé účinky nelze snadno oddělit, je nutno značnou váhu přisoudit obecným úvahám týkajícím se účinků takového opatření jako v daném případě. Kontrolní úřad je přesvědčen, že dotování ambulantních služeb přispívá k prodeji místních výrobků a služeb, a přispívá tudíž i k místnímu hospodářství. To platí zejména pro zaměstnance dojíždějící do dané lokality, zejména krátkodobě nebo střednědobě, jelikož pravděpodobně bydlí v hotelech, stravují se v restauracích atd. Kontrolní úřad je proto přesvědčen, že výjimka zajišťuje významné pozitivní nepřímé účinky, které přispívají k omezení či snížení vylidňování velmi řídce osídlených oblastí.

(63)

Společnost Kimek tvrdí, že ambulantní pracovníci na moři nepřispívají významně k místnímu hospodářství. Žijí na plošině, na plošině tráví většinu volného času a konzumují zde veškeré jídlo. Kontrolní úřad bere na vědomí, že někteří pracovníci přispějí k nepřímým účinkům výjimky méně kvůli povaze své pracovní situace. Výjimka však není omezena na určité odvětví, nýbrž se jedná spíše o horizontální pravidlo, které platí ve všech odvětvích.

(64)

Osoba poskytující ambulantní služby, které vyžadují určitou úroveň znalostí a dovedností, může tyto znalosti a dovednosti předat místním podnikům. Kontrolní úřad podotýká, že společnost Kimek nechápe, jak mohou znalosti a dovednosti přenesené ze zaměstnanců poskytujících ambulantní služby na podniky usazené ve způsobilých oblastech omezit či snížit vylidňování. Kontrolní úřad se domnívá, že dovednosti a znalosti jsou nezbytné pro vykonávání mnoha hospodářských činností, a jsou tudíž důležité pro zachování zaměstnanosti ve způsobilých oblastech. Zejména místní podniky, které se účastní společných projektů s podniky poskytujícími ambulantní služby (jako jsou velké stavební projekty), mohou získat znalosti, dovednosti a zkušenosti týkající se práce potřebné v případě projektů tohoto typu. Podniky registrované v místě si poté mohou tyto výhody ponechat. Podniky registrované v místě mohou mít mimoto prospěch ze znalostí a dovedností získaných v rámci spolupráce s podniky poskytujícími ambulantní služby (jako jsou poradenské služby či jiná specializovaná činnost), pokud lze tyto činnosti podle norských právních předpisů označit za „ambulantní“. Kontrolní úřad se s norskými orgány shoduje v tom, že přenos znalostí a dovedností na podniky registrované v místě ze strany ambulantních pracovníků může představovat důležitý faktor při zachování pracovních míst pro kvalifikované pracovníky ve způsobilých oblastech, a tudíž významně přispět k omezení či snížení vylidňování těchto oblastí.

(65)

Kromě přenosu znalostí a dovedností mohou místní podniky za nižší náklady získat specializovanou pracovní sílu, jež by za jiných podmínek nebyla k dispozici. To je pro místní podniky výhodné, jelikož nižší náklady na ambulantní služby znamenají, že provozování podniku ve způsobilé oblasti je přitažlivější a ziskovější. Výjimka mimoto staví všechny hospodářské subjekty působící ve způsobilé oblasti na roveň, pokud jde o náklady na sociální zabezpečení po dobu trvání jejich činnosti v dané oblasti.

(66)

Kontrolní úřad zastává názor, že norské orgány náležitě doložily, že dotace pro ambulantní služby přispívají k pozitivním nepřímým účinkům ve formě vyšších výdajů na výrobky a služby ve způsobilých oblastech, což přináší prospěch trhům práce ve způsobilých oblastech. Kontrolní úřad je rovněž přesvědčen o tom, že dotace pro ambulantní služby přispívají k zajištění specializované pracovní síly s nižšími náklady a k přenosu znalostí a dovedností na podniky usazené v místě, což má zásadní význam pro zachování mnoha hospodářských činností ve způsobilých oblastech. Výjimka proto přispívá k omezení nebo snižování vylidňování velmi řídce osídlených oblastí.

(67)

Pokud jde o dopad výjimky na hospodářskou soutěž a obchod, norské orgány tvrdí, že výjimka nastoluje pro všechny podniky působící ve znevýhodněných oblastech rovné podmínky, neboť se použije bez rozdílu na všechny podniky se sídlem v EHP. Společnosti registrované mimo Norsko, které vysílají své zaměstnance do způsobilých oblastí a odvádějí norské příspěvky na sociální zabezpečení, mají z výjimky prospěch v případě, jsou-li splněny příslušné podmínky. Pokud by výjimka neexistovala, musely by tyto společnosti být registrovány v příslušné oblasti, aby se na ně vztahovaly stejné daňové předpisy jako na jejich norské protějšky registrované v místě. To by vytvořilo překážku vstupu na trh a bylo by to v rozporu s logikou bodu 134 pokynů k regionální podpoře, v němž se uvádí: „Je-li podpora nezbytná a přiměřená, pokud jde o plnění společného cíle (…), negativní účinky podpory budou pravděpodobně vyváženy pozitivními účinky. V některých případech však podpora může vést ke změně tržní struktury nebo charakteristik odvětví nebo průmyslu, což by mohlo značně narušit hospodářskou soutěž tím, že by vznikly překážky vstupu na trh nebo jeho opuštění, substituční účinky nebo by došlo k přesunu obchodních toků. V těchto případech není pravděpodobné, že by označené negativní účinky byly vyváženy jakýmkoli pozitivním účinkem.“ Kontrolní úřad proto zastává názor, že výjimka zajišťuje, aby bylo zamezeno nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a přístup na trh. To je pozitivní prvek s ohledem na bod 3 pokynů k regionální podpoře, v němž je uvedeno, že se při posuzování regionální podpory zvažuje potřeba dotací na regionální rozvoj a současně zajištění rovných podmínek mezi členskými státy EHP. Jak bylo uvedeno výše, Kontrolní úřad není přesvědčen o tvrzení společnosti Kimek, že podniky registrované ve způsobilé oblasti čelí trvalejším problémům než podniky, které vysílají své zaměstnance do dané oblasti za účelem dočasného vykonávání pracovní činnosti. Podniky registrované mimo způsobilou oblast mohou mít naopak v porovnání s místními podniky konkurenční nevýhodu, mimo jiné kvůli nákladům na dopravu a ubytování pracovníků.

(68)

Podniky poskytující ambulantní služby mohou do jisté míry registrovat ve způsobilé oblasti dílčí organizační jednotky. Pokud by neplatila výjimka pro ambulantní služby ve způsobilé oblasti, existoval by rozdíl v zacházení v závislosti na tom, zda podnik poskytující službu zřídil ve způsobilé oblasti dílčí organizační jednotku. Hrozí nebezpečí, že by se to mohlo dotknout více podniků registrovaných v zahraničí než podniků registrovaných v Norsku. Lze předpokládat, že podniky, které nejsou registrovány v Norsku, zejména malé a střední podniky, mají méně podrobné znalosti, pokud jde o zvláštnosti norských předpisů týkajících se registrace podniků a o jejich účinky na sazby příspěvků na sociální zabezpečení. Kontrolní úřad proto zastává názor, že výjimka zajišťuje, aby bylo zamezeno nežádoucím negativním účinkům (vytvoření překážek vstupu na trh a přesun obchodních toků) na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy EHP, což je v souladu s bodem 134 pokynů k regionální podpoře.

(69)

Na základě posledního kola připomínek norských orgánů se zdá, že podle norských pracovněprávních předpisů neexistuje neodůvodněný rozdíl v zacházení s podniky poskytujícími ambulantní služby a podniky registrovanými v místě, jak tvrdily zúčastněné strany. Kontrolní úřad proto nebude toto tvrzení dále zvažovat.

(70)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Kontrolní úřad k závěru, že výjimka je slučitelná s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 3 písm. c).

(71)

Jak bylo uvedeno výše, Kontrolní úřad dospěl k závěru, že výjimka pro ambulantní služby v rámci režimu odlišených příspěvků na sociální zabezpečení na období 2014–2020 je slučitelná s fungováním Dohody o EHP. Výjimka je proto povolena jako součást zmíněného režimu do skončení platnosti rozhodnutí Kontrolního úřadu o schválení tohoto režimu dne 31. prosince 2020,