17.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/56

I.

Zařízení na ochranu proti podjetí zepředu (ZOPZ)

II.

Vozidel z hlediska montáže ZOPZ schváleného typu

III.

Vozidel z hlediska jejich ochrany proti podjetí zepředu (OPZ)

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Příloha 1 –

Příloha 2 –

Příloha 3 –

Příloha 4 –

Příloha 5 –

Příloha 6 –

1.1

Tento předpis se použije na:

1.2

Vozidla kategorie N2 s maximální hmotností nepřesahující 7,5 tun musí splňovat pouze požadavek světlé výšky 400 mm nad vozovkou stanovený v tomto předpise.

1.3

Požadavky tohoto předpisu se nepoužijí na:

3.1

Pro účely tohoto předpisu se:

4.1

Žádost o schválení typu podle části tohoto předpisu předkládá výrobce typu (vozidla/ZOPZ) nebo jeho řádně pověřený zástupce.

4.2

Pro každý typ se musí k žádosti přiložit:

4.3

K žádostem podle části II tohoto předpisu se musí přiložit:

4.4

K žádostem podle částí II a III tohoto předpisu se musí přiložit informace o typu vozidla stanovené v bodě 3.1.8.

4.5

Příslušný orgán musí v souladu s přílohou 6 provádět níže uvedené administrativní postupy, které zahrnují tyto úkony:

5.1

Schválení typu ZOPZ se udělí v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze 4, jestliže ZOPZ předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 6 níže.

5.2

Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo zamítnutí schválení typu ZOPZ podle tohoto předpisu bude sděleno smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

6.1

ZOPZ musí mít přiměřenou odolnost vůči silám působícím rovnoběžně s podélnou osou vozidla a musí rovněž splňovat některé požadavky na rozměry. To musí být prokázáno v souladu se zkušebním postupem a podmínkami uvedenými v příloze 5 tohoto předpisu.

6.2

Výška průřezu příčníku ZOPZ nesmí být menší než 100 mm u vozidel kategorie N2 a 120 mm u vozidel kategorie N3. Boční okraje příčníku nesmí být zahnuty dopředu nebo mít ostrý vnější okraj. Tato podmínka je splněna, jsou-li boční okraje příčníku vně zaobleny s poloměrem zakřivení nejméně 2,5 mm.

6.3

Zařízení může být konstruováno tak, aby se jeho poloha na přídi vozidla mohla měnit. V takovém případě musí být zaručen způsob jeho zajištění v provozní poloze tak, aby byla vyloučena jakákoli neúmyslná změna polohy. Obsluha musí mít možnost měnit polohu zařízení s použitím síly nepřekračující 40 daN.

6.4

Vnější povrch každého předního ochranného zařízení musí být hladký nebo vodorovně rýhovaný s výjimkou půlkulových hlav šroubů nebo nýtů, které smí vyčnívat nad povrch do výšky nepřesahující 10 mm.

7.1

Schválení typu vozidla se udělí v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze 4, jestliže je vozidlo předané ke schválení podle této části tohoto předpisu vybaveno schváleným ZOPZ a splňuje požadavky bodu 8 níže.

7.2

Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo zamítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu bude sděleno smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

8.1

Maximální hmotnost typu vozidla, pro které se podává žádost o schválení typu, nesmí překročit hodnotu uvedenou ve formuláři zprávy o schválení typu pro každé schválené ZOPZ určené k montáži na tomto vozidle.

8.2

Vozidlo s namontovaným ZOPZ musí splňovat některé požadavky na rozměry uvedené v příloze 5, přičemž musí být zohledněny zkušební podmínky a informace stanovené ve formuláři zprávy uvedeném v příloze 1 a vydaném pro ZOPZ.

8.3

ZOPZ musí být na vozidlo namontováno tak, aby vodorovná vzdálenost měřená směrem vzad mezi nejpřednější přední částí vozidla a přední částí ZOPZ nepřekročila 400 mm, od nichž se odečte zaznamenaná deformace (příloha 1, bod 9). Uvedená vzdálenost musí být naměřena v každém bodě působení zkušebních sil během schválení typu ZOPZ v souladu s ustanoveními části I tohoto předpisu a zaznamenána ve formuláři zprávy o schválení typu (viz obr. 1 a 2).

8.4

Z měření těchto vzdáleností se vyloučí všechny části vozidla, které se nachází více než 2 m nad vozovkou.

8.5

Maximální světlá výška nad vozovkou u spodní strany ZOPZ mezi dvěma body P1 v namontovaném stavu nesmí přesáhnout 400 mm v souladu s bodem 3 přílohy 5. Na vnější straně každého bodu P1 může být tato výška větší než 400 mm za předpokladu, že spodní strana není nad rovinou procházející spodní stranou ZOPZ přímo pod bodem P1 a tvořící sklon 15° nad vodorovnou přímkou (viz obr. 3).

8.6

Výška nad vozovkou bodů působení zkušebních sil vyvinutých na ZOPZ v souladu s částí I tohoto předpisu a zaznamenaných ve formuláři zprávy o schválení typu (příloha 1, bod 8) nesmí přesáhnout 445 mm v souladu s bodem 3 přílohy 5.

8.7

Maximální světlá výška nad vozovkou u spodní strany ZOPZ mezi dvěma body P1 nesmí překročit 450 mm, přičemž se musí zohlednit pohyb těchto bodů během působení zkušebního zatížení v souladu s částí I.

8.8

Šířka ZOPZ nesmí v žádném bodě přesahovat šířku blatníků kryjících kola nejpřednější nápravy a zároveň nesmí být ani na jedné straně kratší o více než 100 mm než nejpřednější náprava, měřeno v nejzevnějších bodech vnějších bočnic pneumatik s vyloučením vyboulení v blízkosti styku pneumatiky se zemí (viz obr. 1), nebo kratší ani na jedné straně o 200 mm, měřeno v bodech největší vzdálenosti nástupních schůdků do kabiny řidiče.

9.1

Schválení typu vozidla se udělí v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze 4, jestliže vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu je vybaveno OPZ, která splňuje požadavky bodu 10 níže.

9.2

Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo zamítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu bude sděleno smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 3 tohoto předpisu.

10.1

Podmínka stanovená v bodě 2 bude považována za splněnou u všech vozidel zařazených do jedné z kategorií N2 nebo N3 za předpokladu, že vozidla jsou vybavena ZOPZ, které nebylo schváleno samostatně podle části I tohoto předpisu, nebo která jsou konstruována a/nebo na přídi vybavena tak, že díky svému tvaru a vlastnostem lze jejich konstrukční části považovat za náhradu zařízení na ochranu proti podjetí zepředu. Za náhradu zařízení na ochranu proti podjetí zepředu se považují konstrukční části, jejichž kombinovaná funkce splňuje tyto požadavky.

10.2

OPZ musí mít přiměřenou odolnost vůči silám působícím rovnoběžně s podélnou osou vozidla. OPZ musí rovněž splňovat některé požadavky na rozměry. To musí být prokázáno v souladu se zkušebním postupem a podmínkami uvedenými v příloze 5 tohoto předpisu.

10.3

Pro žádost podle části III nesmí být výška průřezu příčníku ZOPZ (které nebylo samostatně schváleno podle části I) menší než 100 mm u vozidel kategorie N2 a 120 mm u vozidel kategorie N3.

10.4

Zařízení může být konstruováno tak, aby se jeho poloha na přídi vozidla mohla měnit. V takovém případě musí být zaručen způsob jeho zajištění v provozní poloze tak, aby byla vyloučena jakákoli neúmyslná změna polohy. Obsluha musí mít možnost měnit polohu zařízení s použitím síly nepřekračující 40 daN.

10.5

OPZ musí být dostatečně pevná, aby vodorovná vzdálenost měřená směrem vzad mezi nejpřednější částí vozidla po působení zkušebních sil (uvedených v této příloze) a předním stykovým povrchem zkušebního beranidla nepřekročila 400 mm.

10.6

Z měření těchto vzdáleností se vyloučí všechny části vozidla, které se nachází více než 2 m nad vozovkou.

10.7

Maximální světlá výška nad vozovkou u spodní části OPZ mezi dvěma body P1 nesmí přesáhnout 400 mm v souladu s bodem 2 přílohy 5. Na vnější straně každého bodu P1 může být tato výška větší než 400 mm za předpokladu, že spodní strana není nad rovinou procházející spodní stranou OPZ přímo pod bodem P1 a tvořící sklon 15° nad vodorovnou přímkou (viz obr. 3).

10.8

Maximální světlá výška nad vozovkou u spodní strany OPZ mezi dvěma body P1 nesmí překročit 450 mm, přičemž se musí zohlednit pohyb těchto bodů během působení zkušebního zatížení.

10.9

Šířka OPZ nesmí v žádném bodě přesahovat šířku blatníků kryjících kola nejpřednější nápravy a zároveň nesmí být na ani jedné straně kratší o více než 100 mm než nejpřednější náprava, měřeno v nejzevnějších bodech vnějších bočnic pneumatik s vyloučením vyboulení v blízkosti styku pneumatiky se zemí (viz obr. 1), nebo na kratší ani na jedné straně o 200 mm, měřeno v nejzevnějších bodech nástupních schůdků do kabiny řidiče.