Evropský nástroj sousedství a partnerství (2007–2013)

Evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI) je finančním nástrojem evropské politiky sousedství (EPS). Je určen partnerským zemím EPS a Rusku a poskytuje možnosti spolufinancování procesů zaměřených na posílení správy věcí veřejných a spravedlivého hospodářského a společenského rozvoje. ENPI slouží také k podpoře přeshraniční a meziregionální spolupráce a rostoucí hospodářské integrace mezi přijímajícími zeměmi a Evropskou unií (EU). V tomto nařízení se stanoví hlavní zásady řízení ENPI, oblast jeho působnosti a programování pomoci.

AKT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o hygieně potravin.

PŘEHLED

Evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI) si klade za cíl podporovat plnění cílů evropské politiky sousedství (EPS) (DE) (EN) (FR) pro vytvoření oblasti prosperity a dobrých vzájemných sousedských vztahů mezi partnerskými zeměmi EPS a Ruskem. ENPI představuje doplňkový nástroj pomoci, určený ke spolufinancování činností partnerských zemí na základě partnerství s Komisí.

Oblast působnosti ENPI

ENPI je určen zejména k podpoře:

• politických reforem: budování a úprava institucionálních a správních kapacit, řádná správa věcí veřejných, právní stát, dodržování lidských práv, účast občanské společnosti, mezikulturní dialog a rovněž boj proti podvodům, korupci, organizované trestné činnosti a terorismu;
• hospodářských reforem: hospodářský rozvoj, tržní hospodářství, zintenzivnění obchodu a regulační sjednocení s EU v oblastech společného zájmu, s cílem dosáhnout rostoucí hospodářské účasti na vnitřním trhu;
• sociálních reforem: začlenění, zaměstnanost, odstranění diskriminace, boj proti chudobě;
• odvětvové spolupráce, zejména v odvětvích společného zájmu: životní prostředí, udržitelný rozvoj, energetika, doprava, telekomunikace, zdraví, bezpečnost potravin, vzdělávání a odborná příprava, výzkum a inovace;
• regionálního a místního rozvoje, jakož i regionální (evropsko-středomořský region a region východní Evropy) a subregionální integrace;
• účasti v programech a agenturách Společenství.

Kromě toho lze ENPI použít i k podpoře sledování průběhu voleb, k poskytování podpory po krizových situacích a při zajišťování připravenosti na katastrofy.

Řízení a provádění

Programy prováděné přímo na místě podléhají přesně stanovenému procesu programování. Nejprve jsou stanoveny priority a orientační finanční částky, a to jednak prostřednictvím víceletých strategických programovacích dokumentů (zahrnujících celé období) vztahujících se na jednu nebo více zemí a na přeshraniční spolupráci, jednak prostřednictvím víceletých orientačních programů (zpravidla tříletých). Na tomto podkladě jsou pak přijímány roční akční programy a společné programy přeshraniční spolupráce, které bývají zpravidla roční. Tyto programy obsahují podrobnosti, postupy, finanční částky i harmonogram. Jmenované programy se použijí jako podklad programů prováděných přímo na místě, k nimž patří:

• programy vztahující se na jednu nebo více zemí, které se týkají všech partnerských zemí a regionální a subregionální spolupráce. Povaha těchto programů se řídí zvláštními charakteristikami dané země nebo regionu, cíli partnerství a dosaženým pokrokem;
• programy přeshraniční spolupráce, zahrnující spolupráci mezi partnerskými zeměmi a členskými státy, které sdílejí společné pozemní či námořní hranice. Partnerské země vymezí akce přeshraniční spolupráce ve společných operačních programech, které pak přijme Komise a které jsou řízeny společným orgánem majícím obvykle sídlo v členském státě.

Programy vztahující se na více zemí mohou zahrnovat i meziregionální spolupráci členských států a partnerských zemí v oblastech společného zájmu a bez zeměpisného omezení. Programů, které mají globální, regionální nebo přeshraniční povahu, se kromě toho mohou účastnit i třetí země, které jsou příjemci jiného nástroje vnější pomoci.

Rozpočet ENPI na období let 2007–2013 činí 11 181 milionů EUR, z nichž je 95 % určeno na programy vztahující se na jednu nebo více zemí a 5 % na programy přeshraniční spolupráce.

Opatření, která lze podporovat prostřednictvím ENPI, se týkají zejména uskutečňování programů a projektů, technické pomoci a správních opatření, například vysílání odborníků. V rámci uplatňování nařízení lze uvedená opatření považovat za podpůrná.

ENPI lze použít rovněž na podporu investic či mikroprojektů. Může se týkat i podpory rozpočtů, za předpokladu, že jejich řízení je průhledné, spolehlivé a efektivní, a rovněž uplatňování odvětvových a makroekonomických politik. Dále jej lze použít na podporu příspěvku partnerských zemí ke kapitálu mezinárodních finančních institucí nebo regionálních rozvojových bank. Z působnosti ENPI jsou vyloučena opatření v oblasti daní.

ENPI se může vztahovat rovněž na finanční prostředky poskytnuté Společenství, členským státům a finančním zprostředkovatelům, např. Evropské investiční bance (EIB), jakož i mezinárodním a regionálním organizacím a jiným dárcům.

Akce mohou být spolufinancovány EU a dalšími dárci, nebo mohou být financovány ze zdrojů EU a prováděny některou z mezinárodních organizací.

Pokud však dojde k nedodržení hodnot, na nichž je založena EU a její vztahy s partnerskými zeměmi, může Rada rozhodnout o pozastavení pomoci.

Financování mohou obdržet instituce a decentralizované subjekty partnerských zemí a regionů, společné subjekty, mezinárodní a regionální organizace, mezinárodní finanční instituce, za určitých podmínek i evropské orgány a agentury, jakož i nestátní subjekty.

Dále jsou stanovena pravidla pro účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů, která je otevřena fyzickým či právnickým osobám z partnerských zemí nebo z členských států, ale i ze zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP), ze zemí, které jsou příjemci nástroje předvstupní pomoci (NPP), a ze zemí majících tradiční vazby s partnerskými zeměmi nebo přístup k vnější pomoci na základě vzájemnosti. Tato účast je otevřena i mezinárodním organizacím.

Při provádění ENPI je třeba zajistit účinnost pomoci stejně jako soudržnost a soulad s politikami a vnější pomocí EU i se stanovenými cíli a mezinárodními závazky. Dále musí být zajištěna ochrana finančních zájmů Společenství, kterou kontrolují Komise a Účetní dvůr.

Řízení zpravidla zajišťuje Komise, které je nápomocen výbor; přípustné je však i decentralizované řízení. Komise pravidelně vyhodnocuje provádění ENPI. Zejména je povinna předložit do 31. prosince 2010 zprávu hodnotící provádění tohoto nařízení v prvních třech letech a navrhnout nezbytné úpravy.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Provádění ENPI

Nařízení Komise (ES) č. 951/2007 ze dne 9. srpna 2007, kterým se stanoví pravidla pro provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství.

Programovací dokumenty (EN) (ES) (FR) vnitrostátní, regionální a přeshraniční.

Evropská politika sousedství

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 4. prosince 2006 o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006) 726 v konečném znění – nezveřejněné v Úředním věstníku). V tomto sdělení Komise předkládá bilanci evropské politiky sousedství a současně navrhuje nástroje k jejímu posílení. EPS nabízí značný potenciál, který si zaslouží další využití. Z finančního hlediska lze tvrdit, že vytvoření nástroje pro správu věcí veřejných, jímž lze podpořit rozvoj reformního procesu na základě akčních plánů, a zřízení investičních fondů sousedství, určených k podpoře financování úvěrů poskytovaných mezinárodními finančními institucemi v partnerských zemích, by mělo přispět ke splnění cíle, který spočívá v zajištění účinnosti pomoci.

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 4. prosince 2006 o obecném přístupu, který umožní účast partnerských zemí EPS v agenturách a programech Společenství (KOM(2006) 724 v konečném znění – nezveřejněné v Úředním věstníku).

Poslední aktualizace: 08.10.2007