Jednací řád Evropského parlamentu

PŘEHLED DOKUMENTU:

Jednací řád Evropského parlamentu

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM TOHOTO JEDNACÍHO ŘÁDU?

• Stanovuje vnitřní organizaci a postupy jediné celoevropské přímo volené instituce EU. Na základě článku 232 Smlouvy o fungování Evropské unie má Evropský parlament pravomoc schvalovat vlastní jednací řád.
• Dokument, který má 300 stran, zahrnuje všechny procedurální aspekty činností Parlamentu. Je pravidelně aktualizován (poslední znění: září 2015).

KLÍČOVÉ BODY

Řád zahrnuje následující aspekty života Parlamentu.

Poslanci Evropského parlamentu:

• musí svůj mandát vykonávat nezávisle,
• požívají určité výsady a imunity,
• musí dodržovat statut poslanců přijatý v roce 2005 a některé další zákonné povinnosti, včetně pravidel pro transparentnost jejich finančních zájmů.

Funkce v Parlamentu

Poslanci Evropského parlamentu volí tajným hlasováním na 2,5 roku předsedu, 14 místopředsedů a 5 kvestorů.

• Předseda:
  • má na starost celkové řízení Parlamentu a jeho různých činností,
  • zastupuje Parlament,
  • zajišťuje dodržování jednacího řádu a udržuje pořádek,
  • zahajuje, přerušuje a ukončuje zasedání, předsedá rozpravám a dohlíží na hlasování,
  • rozhoduje o přípustnosti pozměňovacích návrhů, o otázkách a o tom, zda jsou zprávy v souladu s jednacím řádem, a
  • postupuje parlamentním výborům sdělení, která se jich týkají.
• Místopředsedové mají zvláštní povinnosti a v případě potřeby nahrazují předsedu.
• Kvestoři jsou odpovědní za administrativní a finanční záležitosti, které se přímo týkají poslanců EP.
• Předsednictvo se skládá z předsedy a 14 místopředsedů. Rozhoduje o finančních, organizačních a administrativních záležitostech týkajících se Parlamentu.
• Konference předsedů se skládá z předsedy Parlamentu a předsedů politických skupin (viz níže). Organizuje politickou činnost Parlamentu a rozhoduje legislativní plánování.
• Konference předsedů výborů se skládá z předsedů všech stálých a zvláštních parlamentních výborů. Může dávat doporučení týkající se práce výborů a pořadu jednání plenárních zasedání.
• Konference předsedů delegací se skládá z předsedů všech parlamentních delegací v parlamentech kdekoli ve světě. Může dávat Konferenci předsedů doporučení týkající se práce delegací.
• Politické skupiny jsou tvořeny poslanci EP podle jejich politické příslušnosti. K vytvoření politické skupiny je nutných nejméně 25 poslanců zvolených nejméně v jedné čtvrtině zemí EU. V závislosti na své velikosti získává skupina finanční a administrativní podporu.
• Někteří poslanci EP nepatří k žádné politické skupině. Ti dostávají podporu za své činnosti v parlamentu.
• Jednotliví poslanci EP z různých politických skupin mohou vytvořit meziskupinu zaměřenou na konkrétní otázky, jako jsou dobré životní podmínky zvířat nebo veřejné zdraví.

Legislativní proces

• řádný legislativní proces (první, druhé a třetí čtení), pokud Parlament působí jako zákonodárný orgán společně s Radou,
• konzultační postupy, pokud Parlament vydává stanovisko k návrhu právního aktu,
• postupy souhlasu, pokud je před přijetím právního aktu nutný souhlas Parlamentu.

V průběhu těchto legislativních procesů věnuje Parlament zvláštní pozornost takovým otázkám, jako je dodržování základních práv, právní základ, přenesení legislativních pravomocí, finanční slučitelnost a dodržování zásady subsidiarity.

Postupy u zpráv na základě vlastního podnětu

• V případě legislativních zpráv z vlastního podnětu Parlament požádá Komisi o předložení návrhů.
• Parlament může rovněž připravit nelegislativní zprávy z vlastního podnětu týkající se konkrétních předmětů, jako jsou:
  • ústavní záležitosti, pokud se pravidla vztahují na úlohu Parlamentu při pozměňování smluv EU, při vstupu nové země do EU nebo v případě, že se některá země rozhodne vystoupit z EU.
  • rozpočtové postupy, pokud se pravidla týkají projednávání ročního rozpočtu EU a víceletého finančního rámce.
  • mezinárodní dohody , pokud se pro mezinárodní dohody požaduje souhlas nebo stanovisko Parlamentu. Může být požádán o konzultaci ohledně některých aspektů společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

Vztahy s jinými orgány a subjekty EU

• Parlament
  • volí předsedu Komise a celou Komisi,
  • může přijmout návrh na vyslovení nedůvěry Komisi,
  • se podílí na jmenování některých institucí, například Evropské centrální banky a Účetního dvora.

Parlamentní otázky

• Poslanci EP mohou pokládat písemné otázky předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Mohou také pokládat ústní otázky určené Radě nebo Komisi následované rozpravou.

Vztahy s vnitrostátními parlamenty

• Parlament pravidelně informuje vnitrostátní parlamenty o své činnosti. Poslanci EP a poslanci vnitrostátních parlamentů se příležitostně scházejí na Konferenci výborů pro evropské záležitosti.

Zasedání Parlamentu

• Parlament koná téměř každý měsíc čtyřdenní dílčí plenární zasedání ve Štrasburku a další dílčí zasedání v Bruselu.
• Podrobná pravidla jsou stanovena pro takové otázky, jako je řečnická doba, použité jazyky, rozesílání dokumentů, hlasování a sankce za nevhodné chování.

Výbory

• Stálé výbory připravují rozhodnutí Parlamentu na plenární úrovni předkládáním zpráv a dalších dokumentů v konkrétní oblasti své pravomoci.
• Zvláštní výbory mohou být zřízeny na určité období a pro specifické tematické oblasti.
• Vyšetřovací výbory mohou být zřízeny za účelem vyšetřování údajných případů porušení práva EU nebo případných nesprávných úředních postupů.

Meziparlamentní delegace

• Parlament vytváří společné výbory s vnitrostátními parlamenty po celém světě a spolupracuje s Parlamentním shromážděním Rady Evropy.

Petice

• Každý občan EU může Parlamentu předložit petici ve věci, která spadá do oblasti činnosti EU a která se předkladatele přímo dotýká.

AKT

Jednací řád Evropského parlamentu

Poslední aktualizace 21.03.2016