Organizace pracovní doby
PŘEHLED DOKUMENTU:
Směrnice 2003/88/ES – určité aspekty organizace pracovní doby
CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?
Stanovuje minimální požadavky týkající se bezpečnosti a zdraví při organizaci pracovní doby pracovníků. Patří sem:
-
minimální denní a týdenní doba odpočinku, dovolená za kalendářní rok, přestávky v práci a maximální délka týdenní pracovní doby,
-
aspekty noční práce a práce na směny.
KLÍČOVÉ BODY
Země EU
-
Země EU musí zajistit, aby všichni pracovníci měli nárok na:
-
minimální denní odpočinek po dobu 11 po sobě jdoucích hodin během 24 hodin,
-
přestávku na odpočinek při pracovní době delší než šest hodin,
-
nepřetržitý odpočinek v délce 24 hodin za každé období sedmi dnů navíc k jedenáctihodinovému dennímu odpočinku,
-
placenou dovolenou za kalendářní rok v trvání nejméně čtyř týdnů,
-
maximální průměrnou délku pracovní doby 48 hodin pro každé období sedmi dnů včetně přesčasů.
-
Běžná pracovní doba v noci by neměla přesahovat v průměru osm hodin za 24 hodin.
-
Noční pracovníci mají nárok na bezplatné posouzení svého zdravotního stavu v pravidelných odstupech.
Vnitrostátní orgány
-
Vnitrostátní orgány mohou:
-
pro výpočet týdenní doby odpočinku a maximální týdenní pracovní doby používat referenční období od 14 dnů po 4 měsíce,
-
odchýlit se od právních předpisů v případě vrcholových řídících pracovníků, jiných vedoucích pracovníků majících pravomoc rozhodovat, pracovníků, kteří jsou rodinnými příslušníky, a náboženských pracovníků.
-
Odchylky od některých ustanovení mohou být uplatněny i v případě:
-
činností souvisejících se zajištěním ostrahy nebo dozoru vyžadujících neustálou přítomnost za účelem ochrany majetku a osob,
-
činností zahrnujících nutnost nepřetržité služby nebo výroby, jako jsou zejména nemocnice, přístavy, letiště, sdělovací prostředky a zemědělství,
-
předvídatelného nárůstu činností (zejména v zemědělství, cestovním ruchu, poštovních službách, železniční dopravě, nehodách),
-
odchylek dohodnutých v kolektivních smlouvách mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
-
Právní předpis se neuplatňuje na námořníky ani na pracovníky, na něž se vztahují specifičtější pravidla (například na mobilní pracovníky v odvětví silniční dopravy, civilního letectví, přeshraniční železniční dopravy nebo dopravy po vnitrozemských vodních cestách).
-
Země EU mohou, chtějí-li, uplatňovat příznivější ustanovení pro ochranu zdraví a bezpečnost.
ODKDY SE SMĚRNICE POUŽIJE?
Používá se od 2. srpna 2004.
KONTEXT
Pracovní podmínky – směrnice o pracovní době
HLAVNÍ DOKUMENT
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9–19)
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Přezkum směrnice o pracovní době (první fáze konzultace se sociálními partnery na úrovni Evropské unie podle článku 154 SFEU) (KOM(2010) 106 v konečném znění, 24.3.2010)
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Přezkum směrnice o pracovní době (druhá fáze konzultace se sociálními partnery na evropské úrovni podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie) (KOM(2010) 801 v konečném znění, 21.12.2010)
Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění směrnice 2003/88/ES (směrnice o pracovní době) členskými státy (KOM(2010) 802 v konečném znění, 21.12.2010)
Poslední aktualizace 01.12.2016
Top