Jednací řád Tribunálu

Tribunál tvoří společně se Soudním dvorem a Soudem pro veřejnou službu soudní orgán Evropské unie, jehož cílem je zajišťovat jednotný výklad a provádění práva Unie.

AKT

Jednací řád Tribunálu

PŘEHLED

Jednací řád obsahuje ustanovení týkající se organizace Tribunálu a průběhu řízení, která jsou u něj vedena. Tribunál je zejména příslušný pro rozhodování o:

• přímých žalobách podaných fyzickými nebo právnickými osobami, které směřují proti aktům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie;
• žalobách podaných členskými státy proti Evropské komisi a proti Radě;
• žalobách v oblasti ochranné známky Společenství;
• kasačních opravných prostředcích proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu EU.

Organizace Tribunálu

Tribunál je organizován následovně:

• Složení Tribunálu: Tribunál má 28 členů, tvoří jej alespoň jeden soudce z každého členského státu. Soudci ze svého středu volí na dobu tří let předsedu, který řídí činnost a správu Tribunálu. Také předsedá jeho plenárním zasedáním a poradám na neveřejných zasedáních a vyřizuje žádosti o předběžná opatření.
• Zřizování senátů a určování soudců zpravodajů: Tribunál zasedá v senátech složených ze tří nebo pěti soudců. Tyto senáty jsou pověřeny projednáváním věcí, které jim jsou přiděleny. Určí se soudce zpravodaj, jehož úkolem je zajistit vyřízení každé věci. Soudci volí předsedy senátů.
• Úloha vedoucího soudní kanceláře: vedoucí soudní kanceláře, kterého Tribunál jmenuje na šestileté funkční období, má za úkol pomáhat Tribunálu, jeho předsedovi a soudcům při provádění veškerých úředních úkonů. Je odpovědný za archiv a dbá na zveřejňování publikací Tribunálu.
• Činnost Tribunálu: Porady Tribunálu se konají na neveřejném zasedání. Závěry, na nichž se většina soudců po závěrečné rozpravě shodla, jsou pro rozhodnutí Tribunálu určující.
• Jazykový režim: žalobce si může zvolit jednací jazyk ze čtyřiadvaceti úředních jazyků Unie.
• Práva a povinnosti zmocněnců, poradců a advokátů: tyto osoby požívají imunity, pokud jde o jejich ústní a písemná vyjádření. Veškeré písemnosti a dokumenty týkající se řízení nepodléhají prohlídce a nesmí být zabaveny.

Popis řízení

Řízení před Tribunálem může obsahovat všechny nebo některé níže uvedené části:

• Písemná část: jedná se o výměnu odpovědí mezi účastníky řízení. Žaloba musí obsahovat jméno a bydliště žalobce, označení strany, proti níž žaloba směřuje, předmět sporu, návrhové žádání žalobce a označení důkazů. Prvopis žaloby musí být podepsán zmocněncem nebo advokátem žalující strany. Ve lhůtě dvou měsíců od doručení žaloby podá žalovaný žalobní odpověď, která musí obsahovat jeho jméno a bydliště, skutkové a právní argumenty, návrhové žádání žalovaného a označení navrhovaných důkazů.
• Ústní část řízení se koná při veřejném zasedání. Jednání zahajuje a řídí předseda, který klade otázky zmocněncům, poradcům nebo advokátům účastníků řízení. Účastníci řízení nemohou vystupovat vlastním jménem. Musí být zastoupeni zmocněncem nebo advokátem. Vedoucí soudní kanceláře pořizuje po skončení jednání protokol.
• Dokazování a výslech svědků se provádí předvoláním účastníků řízení, vyžádáním sdělení informací a předložením listin, výslechem svědků, znaleckým posudkem a ohledáním místa nebo předmětu. Některé skutečnosti jsou ověřovány prostřednictvím svědků. Ti jsou předvolání k soudu, případně i na žádost účastníků řízení.

Právní pomoc může být poskytnuta účastníkovi řízení zejména na náklady spojené s pomocí a právním zastupováním před Tribunálem.

Zvláštní řízení

Žaloba na neplatnost nemá odkladný účinek, navrhovatel proto může podat návrh na odklad provádění aktu orgánu, napadl-li dotyčný akt u Tribunálu žalobou. Návrh na odklad musí označit zejména předmět sporu a okolnosti, které dokládají naléhavost, která odůvodňuje nařízení navrhovaného předběžného opatření.

Každý, kdo doloží právní zájem na řešení sporu předloženého Tribunálu, může vstoupit do řízení jako vedlejší účastník. V takovém případě musí ve stanovené lhůtě podat návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení, který musí obsahovat označení věci, označení hlavních účastníků řízení a popis okolností zakládajících právo vstoupit do řízení.

Pokud byl podán kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru, může SD zrušit rozsudek nebo usnesení Tribunálu. V případě zrušení rozhodnutí Tribunálu je řízení před Tribunálem zahájeno rozsudkem o vrácení.

Námitka třetí osoby, tj. žádost, aby soudce znovu rozhodl v již rozsouzené věci, musí být podána do dvou měsíců po zveřejnění rozsudku v Úředním věstníku. Lze také požadovat obnovu řízení v případě omylu.

Řízení týkající se práv duševního vlastnictví

Tento typ řízení se týká žalob podaných proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) souvisejících s používáním předpisů o režimu duševního vlastnictví.

Řízení se mohou účastnit i jiní účastníci než žalobce; tito vedlejší účastníci mají stejná procesní práva jako hlavní účastníci řízení.

Kasační opravné prostředky proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu Evropské unie

Kasační opravný prostředek proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu se podává k Tribunálu. Děje se tak doručením návrhu kanceláři Tribunálu nebo Soudu pro veřejnou službu. Jednacím jazykem je jazyk, v němž bylo vydáno rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu, proti němuž je opravný prostředek podán.

Kasační opravný prostředek musí obsahovat:

• jméno a bydliště navrhovatele;
• označení dalších účastníků řízení;
• dovolávané právní důvody a argumenty;
• návrhové žádání.

Účastníci řízení mohou předložit kasační odpověď, která může vést k odmítnutí kasačního opravného prostředku nebo ke zrušení rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 904/2012 ze dne 24. září 2012 , kterým se mění nařízení č. 422/67/EHS, č. 5/67/Euratom o platových poměrech předsedy a členů Komise, předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora, předsedy, členů a tajemníka Soudu prvního stupně a předsedy, členů a tajemníka Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (Úř. věst. L 269 ze dne 4.10.2012)

Poslední aktualizace: 27.02.2014