Cílem této dohody je zlepšení justiční spolupráce v trestních věcech mezi členskými státy EU a Islandem a Norskem. Jejím cílem je zavést postup předávání* za účelem rychlejšího předávání podezřelých a odsouzených osob a zajištění efektivní kontroly rozhodnutí týkajících se výkonu evropského zatýkacího rozkazu.
Touto dohodou se smluvní strany zavazují dodržovat základní práva, chránit osobní údaje a odmítnout předání osoby z diskriminačních důvodů. Smluvní strany také vyjadřují vzájemnou důvěru ve své právní systémy a ve schopnost zaručit spravedlivý proces.
Rozhodnutím 2006/697/ES se schvaluje podpis dohody jménem EU s výhradou jejího uzavření.
Rozhodnutím 2014/835/EU se schvaluje dohoda mezi členskými státy EU a Islandem a Norskem o postupu předávání.

KLÍČOVÉ BODY

Zatýkací rozkaz

Zatýkací rozkaz lze vydat v případech trestných činů, za které lze uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s dobou trvání nejméně dvanáct měsíců, nebo byl-li již uložen trest nebo ochranné opatření, v případě trestu nebo ochranného opatření v délce nejméně čtyř měsíců.
Zatýkací rozkaz obsahující údaje o totožnosti vyžádané osoby, vystavujícím orgánu, trestu a povaze trestného činu je předán co nejdříve po nalezení vyžádané osoby a zadán do Schengenského informačního systému (SIS), nebo není-li to možné, sdělen Interpolu.
Pokud daná osoba s předáním souhlasí, mělo by být pravomocné rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu přijato do deseti dnů od vyjádření tohoto souhlasu. V ostatních případech by mělo být pravomocné rozhodnutí o výkonu zatýkacího rozkazu přijato do 60 dnů od zatčení. Za určitých okolností lze lhůtu prodloužit o dalších 30 dnů.

Oboustranná trestnost

U trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody nejméně na tři roky, mohou strany učinit prohlášení v tom smyslu, že se neuplatní podmínka oboustranné trestnosti* u 32 kategorií trestných činů spojených se zbavením osobní svobody s délkou trvání nejméně tři roky.

K těmto trestným činům patří:

účast na zločinném spolčení,
terorismus,
obchodování s lidmi,
pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie,
nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami,
nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,
korupce,
podvody, včetně podvodů poškozujících finanční zájmy EU,
legalizace výnosů z trestné činnosti,
padělání peněz, včetně eura,
počítačová trestná činnost,
trestná činnost proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými druhy živočichů a ohroženými druhy a odrůdami rostlin,
napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu,
vražda, těžká újma na zdraví,
nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,
únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí,
rasismus a xenofobie,
organizovaná nebo ozbrojená loupež,
nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,
podvodná jednání,
vydírání a vymáhání peněz za ochranu,
padělání a pirátství výrobků,
padělání veřejných listin a obchod s veřejnými listinami,
padělání platebních prostředků,
nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,
nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály,
obchod s odcizenými vozidly,
znásilnění,
žhářství,
trestné činy, jejichž stíhání a trestání je v pravomoci Mezinárodního trestního soudu,
únos letadla nebo plavidla,
sabotáž.

Důvody pro neprovedení zatýkacího rozkazu

Povinné důvody pro odmítnutí:

Justiční orgány jsou povinny odmítnout výkon zatýkacího rozkazu, pokud:

se na trestný čin vztahuje amnestie,
osoba již byla souzena za stejný trestný čin a odpykala si nebo si odpykává trest,
osoba není vzhledem ke svému věku trestně odpovědná.

Volitelné důvody pro odmítnutí:

Země mohou výkon zatýkacího rozkazu odmítnout, pokud:

jednání není trestným činem v zemi, která je požádána o provedení zatýkacího rozkazu, tj. ve vykonávajícím státě (s výjimkou daní, cel a devizových poplatků),
osoba, na niž se vztahuje zatýkací rozkaz, je ve vykonávajícím státě stíhána za stejný trestný čin,
soud vynesl za stejné trestné činy pravomocný rozsudek, který zamezuje dalšímu trestnímu stíhání,
orgány vykonávajícího státu rozhodly buď nezahájit trestní stíhání, nebo takové řízení zastavit,
trestní stíhání nebo trest vyžádané osoby jsou ve vykonávajícím státě zakázány zákonem,
vyžádaná osoba je státním příslušníkem vykonávajícího státu a tento stát se zaváže vykonat rozsudek,
trestné činy byly spáchány mimo vydávající stát nebo jeho právní předpisy nepovolují stíhání těchto trestných činů.

Základní práva

Dohoda uvádí, že dodržuje základní práva a základní právní zásady stanovené v Evropské úmluvě o lidských právech nebo v článku 6 Smlouvy o Evropské unii.

Rovněž uvádí, že by neměla být vykládána tak, že zakazuje odmítnutí předání osoby:

pokud zatykač mohl být vydán na základě pohlaví, rasy, náboženství, etnického původu, národnosti, jazyka, politických názorů nebo sexuální orientace,
pokud by postavení této osoby mohlo být z některého z těchto důvodů poškozeno.

Výjimka v případě politických trestných činů

Vykonávající stát nesmí odmítnout vykonat zatykač z důvodu, že trestný čin považuje za politický. Smluvní strany však tuto možnost mohou omezit na trestné činy zahrnuté do směrnice (EU) 2017/541 o boji proti terorismu a článků 1 a 2 Evropské úmluvy o potlačování terorismu z roku 1977.

Postup předávání

Zatčená osoba musí být při zatčení informována o obsahu rozkazu, možnosti souhlasit s předáním vystavujícímu orgánu a o svém právu na právního zástupce a tlumočníka.
Osoba může zůstat ve vazbě nebo může být předběžně propuštěna, jsou-li přijata opatření nezbytná k tomu, aby tato osoba nemohla uprchnout.
Výslech osoby je veden v souladu s právními předpisy vykonávajícího státu a se sjednanými podmínkami.
Osoba se může rozhodnout, zda bude s předáním dobrovolně souhlasit, jsou-li jí plně známy důsledky.
Osoba by měla být předána pokud možno do deseti dnů od rozhodnutí o výkonu rozkazu nebo data předání dohodnutého mezi orgány.
Vykonávající orgán zabaví a předá předměty, které mohou sloužit jako důkaz nebo které vyžádaná osoba získala z trestného činu.
Smluvní strany povolí průvoz osoby, která je předávána, přes své území za podmínky, že budou o rozkazu plně informovány.

Náklady

Všechny náklady hradí vydávající stát, kromě nákladů vzniklých na území vykonávajícího státu v souvislosti s výkonem zatýkacího rozkazu.

Spory a přezkum

Všechny spory by měly být předloženy na zasedání zástupců vlád smluvních stran a vyřešeny do šesti měsíců.

Smluvní strany sledují vývoj judikatury Soudního dvora Evropské unie a judikatury příslušných soudů Islandu a Norska a nejpozději do pěti let po vstupu dohody v platnost provedou její přezkum.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

Dohoda vstoupila v platnost dne 1. listopadu 2019.

KONTEXT

Další informace viz:

Evropský zatýkací rozkaz (evropský portál e-Justice)

KLÍČOVÉ POJMY

Postup předávání: postup, který umožňuje jedné zemi předat vyžádanou osobu do jiné země za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody.

Oboustranná trestnost: v právu vydávání/předávání funkce, kterou země mohou odmítnout vydat/předat osoby, pokud by jednání, které je údajně trestným činem v zemi, která žádá o vydání/předání, nebylo trestným činem v zemi, která je žádána o vydání/předání.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Dohoda mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem (Úř. věst. L 292, 21.10.2006, s. 2–19)

Rozhodnutí Rady 2006/697/ES ze dne 27. června 2006 o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem (Úř. věst. L 292, 21.10.2006, s. 1)

Rozhodnutí Rady 2014/835/EU ze dne 27. listopadu 2014 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem (Úř. věst. L 343, 28.11.2014, s. 1–2)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Oznámení o vstupu v platnost dohody o předávání mezi Evropskou unií, Islandem a Norskem (Úř. věst. L 230, 6.9.2019, s. 1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6–21)

Poslední aktualizace 06.05.2021

Top

All