Satelitní navigace: Galileo

GALILEO je evropský program družicové navigace a určování polohy. Program, který zahájila Evropská komise a který je rozvíjen ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, poskytuje Evropské unii (EU) nezávislé technologie, které mohou soutěžit s americkým systémem GPS a ruským systémem GLONASS. Toto sdělení stanoví začátek programu Galileo a definuje související otázky a cíle programu.

AKT

Communication from the Commission of 10 February 1999 – "Galileo – Involving Europe in a new generation of satellite navigation services" [COM(1999) 54 final – Not published in the Official Journal] (Sdělení Komise ze dne 10. února 1999 – „Galileo – zapojení Evropy do nové generace družicových navigačních služeb“) (KOM(1999) 54 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Související otázky

V oblasti družicové navigace se řeší závažné a četné otázky. V současné době existují dva konkurenční systémy: americký systém GPS, který na trhu dominuje, a ruský systém GLONASS.

Současná závislost, zejména na systému GPS, vyvolává otázky strategické povahy, protože využívané systémy nejsou pod evropskou kontrolou. Výzvou je zabezpečit evropské strategické potřeby, například v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a to bez rizika a bez nadměrných nákladů.

Družicová navigace nabízí zřejmé výhody pro řízení dopravy. Umožňuje větší bezpečnost, lepší provoz dopravy, omezení dopravní neprůjezdnosti a ekologických škod a podporu multimodálního rozvoje. Zdá se, že současné systémy GPS a GLONASS nezaručují spolehlivost a dostupnost nezbytné pro přepravu osob. Realizace evropského systému Galileo tyto nedostatky odstraní.

Související aspekty mají ekonomický a průmyslový rozměr. Zejména jde o to, že potenciální hodnota celosvětového trhu od nynějška do roku 2005 se odhaduje na 40 miliard EUR, a proto je výzvou získat co největší podíl na trhu s družicovými navigacemi a také příslušná pracovní místa. Současné odhady jsou následující: vytváření infrastruktury Galileo by vedlo ke vzniku 20 000 pracovních míst a jeho provoz zaručí vytvoření 2 000 trvalých pracovních míst, a to nemluvíme o příležitosti v oblasti aplikací.

Významné jsou také regulační aspekty. V praxi by využívání informačních systémů založených na signálech pro stanovení polohy a určování času mohlo umožnit sledovat dodržování některých nařízení Společenství například v oblasti rybolovu nebo ochrany životního prostředí.

I když jsou již Spojené státy napřed, s ohledem na význam souvisejících aspektů je důležité, aby se Evropa rychle rozhodla zapojit se do další generace navigačních systémů pro určování polohy a času.

Strategické volby

Vývoj GNSS (globální družicový navigační systém) musí vycházet ze spojeného úsilí. V březnu 1998 Rada vyzvala Komisi k tomu, aby prozkoumala možnost vývoje společného systému se Spojenými státy. Vedly se rozhovory s cílem ujasnit si možnosti. Vzhledem k tomu, že Američané nebyli z vojenských důvodů připraveni uvažovat o společném vlastnictví nebo o účinné úloze Evropy při řízení systému GPS, byla by spolupráce možná:

• ve stávajícím systému GPS řízeným Spojenými státy;
• nebo při vývoji GNSS na základě dvou navigačních systémů využívajících doplňující se spolupracující družice: GPS a Galileo.

Komise zvolila druhou možnost po zamítnutí nulové možnosti spočívající ve vědomé rezignaci na jakoukoli evropskou účast ve stěžejním vesmírném segmentu budoucího systému GNSS.

Komise zároveň považuje za důležité, aby byl systém Galileo otevřený dalším partnerům, s nimiž již byly navázány kontakty. Jedná se například o tyto partnery:

• Ruská federace: systém GLONASS by bylo možné postupně integrovat se systémem Galileo;
• Japonsko, které by mohlo, zejména finančně, přispět k rozvoji systému Galileo;
• další země nebo regiony (země střední a východní Evropy, ESVO, Turecko atd.), kterým Evropa bude muset představit svůj přístup upřednostňující GNSS.

Systém Galileo by zkrátka musel využívat potenciál aplikace družicového navigačního systému pro civilní použití, a to vyplněním mezer GPS a posílením spolehlivosti GNSS. Musel by okamžitě zajistit celosvětové pokrytí.

Požadavky a technické charakteristiky

Systém musí být navržen tak, aby zajistil celosvětové pokrytí a umožnil masové veřejné využití s dobrou úrovní bezpečnosti pro evropskou dopravní a minimální vesmírnou infrastrukturu. Systém Galileo musí na druhé straně poskytovat horizontální přesnost přinejmenším na méně než 10 metrů.

V oblasti zabezpečení bude systém muset zaručit fyzickou ochranu kritické infrastruktury a poskytovat přesné signály v době krize nebo války. Je nutné se postarat o to, aby během války nemohl nepřítel přesměrovat signály nebo aby neměl přístup do systému. Pro splnění těchto bezpečnostních požadavků odborníci doporučují instalaci řízeného přístupu.

Finanční aspekty

Celkové náklady na systém Galileo v období 1999–2008 se odhadují na 2,2 až 2,95 miliard EUR, a to v závislosti na míře spolupráce se Spojenými státy a využívání terestrických systémů.

Současná americká politika poskytuje základní signál GPS zdarma. Tento přístup u systému Galileo by vyžadoval masivní veřejné financování, protože samotný soukromý sektor není schopen nést takovéto náklady s cílem umožnit uživatelům bezplatné služby.

Vzhledem k tomu, že Galileo je považován za klíčový prvek transevropské sítě a společné dopravní politiky, je evropské financování oprávněné. To bude možné z rozpočtu Evropské unie, zejména z rozpočtu TEN, Evropské kosmické agentury a pátého rámcového programu pro výzkum a vývoj. Kromě toho by bylo možné vytvořit specifické toky příjmu prostřednictvím regulačních opatření, jako je instalace určitých služeb s řízeným přístupem pouze pro odběratele nebo zdanění příjemců signálu. Rovněž by se mělo podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Organizační rámec

Pro navržení, vybudování a provozování systému Galileo Komise navrhuje organizační strukturu, do níž bude zapojena mimo jiné skupina na vysoké úrovni pro GNSS, Komise, Evropská kosmická agentura a všichni investoři. Vytvořit by bylo možné malou správní radu.

Nepostradatelná je především politická podpora pro zajištění nezbytného stimulu pro investice ze strany průmyslu, pro jednání o parametrech systému s mezinárodními partnery a pro posílení evropského vlivu v této strategické oblasti. Vedení by v tomto ohledu mohla poskytovat Evropská rada.

Kontext

Po prvotním sdělení v lednu 1998 Rada v březnu 1998 vyzvala Komisi, aby předložila doporučení o evropském přístupu k globální družicové navigaci. Toto sdělení je reakcí na žádost Rady. V roce 2002 potom následovalo vytvoření společného podniku Galileo a potom nařízení o fázi instalace a fázi komerčního provozu programu.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. července 2004 o realizaci zaváděcí fáze a provozní fáze evropského programu družicové radionavigace (KOM(2004) 477 v konečném znění – nebyl zveřejněn v Úředním věstníku) Program GALILEO dospěl do fáze pokročilé zralosti a nyní široce překračuje rámec pouhého výzkumného programu. Cílem tohoto nařízení je založit program na zvláštním právním nástroji, který bude lépe uzpůsobený průmyslovým a komerčním potřebám programu a bude co nejlépe vyhovovat požadavku na dobrou finanční správu.

Nařízení Rady (ES) č. 876/2002 ze dne 21. května 2002 o zřízení společného podniku Galileo Toto nařízení zřizuje společný podnik pro řízení fáze vývoje (2002–2005) programu GALILEO. Kromě řízení fáze vývoje do roku 2005 musí tento společný podnik také připravit realizaci pozdějších fází programu (rozmísťování a komerční provoz).

Usnesení Rady ze dne 3. srpna 1999 (Úř. věst. C 221 ze dne 3. srpna 1999) Dne 19. července 1999 Rada přijala usnesení „Zapojení Evropy do nové generace družicových navigačních služeb – Galileo – definiční fáze“, ve kterém vyzvala Komisi k předložení návrhů mandátů Radě pro jednání s cílem plně prozkoumat možnosti spolupráce se Spojenými státy americkými a Ruskou federací. Vyzvala také Komisi, aby předložila důkladnou analýzu nákladů a přínosů, která prozkoumá zejména možnosti pro zdroje příjmů, navržená partnerství veřejného a soukromého sektoru a možnosti zajištění financí ze soukromého sektoru.

Poslední aktualizace: 13.01.2006