Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Článek 18 Smlouvy o Evropské unii

Článek 36 Smlouvy o Evropské unii

CO JE ÚKOLEM VYSOKÉHO PŘEDSTAVITELE UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU?

Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku (vysoký představitel) má za úkol koordinovat a provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) EU a také společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP). Vysoký představitel je zároveň jedním z místopředsedů Evropské komise a v tomto postavení zajišťuje, aby vnější činnost EU byla jako celek konsistentní.

KLÍČOVÉ BODY

Jmenování

• Vysokého představitele jmenuje na dobu pěti let kvalifikovanou většinou Evropská rada (se souhlasem předsedy Evropské komise). Jmenování vysokého představitele podléhá také schválení Evropským parlamentem v souladu s článkem 17 Smlouvy o Evropské unii. Důvodem je to, že vysoký představitel je rovněž jedním z místopředsedů Evropské komise a jmenování Evropské komise jako celku vyžaduje souhlas Evropského parlamentu.

Povinnosti

• Vysoký představitel přispívá k vytváření SZBP tím, že předkládá návrhy Radě EU a Evropské Radě.
• Vysoký představitel pak zajišťuje provádění přijatých rozhodnutí.
• V postavení místopředsedy Komise se stará o to, že vnější činnost EU obecně je v oblastech rozvojové pomoci, obchodu, humanitární pomoci a reakce na krize konzistentní a účinná.
• Vysoký představitel předsedá setkáním ministrů zahraničních věcí v rámci Rady EU.
• Také zastupuje EU v záležitostech týkajících se SZBP.
• K jeho dalším povinnostem patří vedení Evropské obranné agentury a Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti.
• Vysoký představitel pravidelně konzultuje a bere v potaz pohledy Evropského parlamentu na hlavní aspekty a rozhodnutí v rámci SZBP a SBOP.

Evropská služba pro vnější činnost

• V plnění povinností pomáhá vysokému představiteli Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ). ESVČ byla zřízena Lisabonskou smlouvou a vychází z článku 27 Smlouvy o Evropské unii. Skládá se z úředníků generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i z vyslaného personálu diplomatických služeb zemí EU.

KONTEXT

Pozice vysokého představitele vychází z článků 18 a 27 Smlouvy o Evropské unii. Pozice byla vytvořena Amsterodamskou smlouvou z roku 1999, ačkoliv povinnosti ve věcech externích politik byly sdíleny s evropským komisařem pro vnější vztahy. Lisabonská smlouva z roku 2009 povinnosti vysokého představitele rozšířila a rovněž ho učinila místopředsedou Komise, aby ze své pozice lépe reprezentoval EU a její zahraničněpolitické cíle.

• Vysoký představitel / Místopředseda (Evropská služba pro vnější činnost)

HLAVNÍ DOKUMENTY

Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii – Hlava III – Ustanovení o orgánech – Článek 18 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 26–27)

Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii – Hlava V – Obecná ustanovení o vnější činnosti Unie a zvláštní ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice – Kapitola 2 – Zvláštní ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice – Oddíl 1 – Společná ustanovení – Článek 36 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 35–36)

Poslední aktualizace 09.01.2020