21.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 428/5

1)

Má být čl. 5 odst. 1 písm. b) druhé odrážky nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (1) ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vykládán v tom smyslu, že se „nároky ze smlouvy“ vztahují rovněž na nároky na náhradu škody na základě článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (2) ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, uplatňované proti provozujícímu leteckému dopravci, který není smluvní protistranou dotčeného cestujícího?

2)

Za předpokladu, že se použije čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 44/2001:

Má se mít v případě přepravy osob dvěma lety bez významného pobytu na přestupním letišti za to, že konečný cíl cesty cestujícího je rovněž místem plnění ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. b) druhé odrážky nařízení (ES) č. 44/2001, pokud nárok na náhradu škody podle článku 7 nařízení (EU) č. 261/2004 uplatňovaný v rámci žaloby vychází z události, k níž došlo v první části letu a žaloba směřuje proti provozujícímu leteckému dopravci prvního letu, který nebyl stranou smlouvy o přepravě?