EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.5.2017

COM(2017) 256 final

2017/0086(COD)

Balíček týkající se dodržování předpisů

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2017) 211 final}
{SWD(2017) 212 final}
{SWD(2017) 213 final}
{SWD(2017) 214 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

·Zpráva skupiny na vysoké úrovni pro podnikatelské služby 3 z roku 2014, usnesení Evropského parlamentu a různá sdělení Komise požadovala komplexní, uživatelsky přátelský balíček s informacemi a asistencí, jehož smyslem by bylo pomoci firmám orientovat se na jednotném trhu. Návrhy hovořily o zdokonalených verzích stávajících platforem a kontaktních míst, nebo bylo v rámci radikálnějšího přístupu navrhováno spojení všech prvků do jediného místa.

·Závěry Rady pro konkurenceschopnost z března 2015 o politice zaměřené na jednotný trh požadovaly politický příslib „posílit a provést harmonizaci nástrojů jednotného trhu (...), aby se lépe vyhovělo potřebám firem a občanů při jejich přeshraničních činnostech“. Tuto výzvu zdůraznila Rada pro konkurenceschopnost z února 2016, která navíc přivítala „koncepci jednotné digitální brány, která by zejména řešila potřeby začínajících podniků“.

·Strategie Komise pro jednotný digitální trh a strategie pro jednotný trh z roku 2015 oznámily záměr řešit výše uvedené otázky prostřednictvím jednotné digitální brány, která zaujímá významné místo rovněž v Akčním plánu pro eGovernment 4 , přičemž stanovila kroky zaměřené na urychlení digitální transformace veřejných služeb.

·V lednu 2016 Evropský parlament požadoval rozvoj komplexní jednotné digitální brány jakožto jednotného přímého digitálního procesu pro firmy, který by měl být vytvořen a provozován v rámci celé EU, od online založení firmy, přes jména domén, výměnu informací o souladu, uznávání elektronických faktur, podávání daňových přiznání, zjednodušený online systém DPH, online informace o souladu výrobků, vysílání pracovníků, práva spotřebitelů, přístup ke spotřebitelským a firemním sítím, oznamovací postupy až po mechanismy pro urovnávání sporů.

·V červnu 2016 vydala platforma REFIT (kterou tvoří zástupci firem, sociálních partnerů, občanské společnosti a členských států) posudek doporučující vytvoření jednotného vstupního bodu s jasnými informacemi a koordinovanými službami pro firmy v každém členském státě, který by firmám pomáhal s fungováním na jednotném trhu, a definice minimálních společných kritérií kvality pro obsah, fungování a úroveň integrace každého portálu s jednotnou digitální branou.

·A konečně, zpráva o občanství EU za rok 2017, která byla vydána v lednu 2017, považuje jednotnou digitální bránu za prioritu pro občanství EU.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

(a)Přístup k online informacím

(b)Přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů

(c)Přístup k online postupům

•Soulad s ostatními politikami Unie

·Evropský rámec interoperability (EIF): podporou zvýšené interoperability mezi státními správami v Evropě zvýší úroveň propojení veřejných služeb.

·Základní slovník veřejných služeb (CPSV) je společný datový model pro popis klíčových obchodních událostí a veřejných služeb. Jeho používání členskými státy při vytváření nebo aktualizaci jejich webových stránek by mohlo usnadnit překlad obsahu a také rozvoj vyhledávacího nástroje jednotné datové brány, čímž se zlepší dohledatelnost informací, postupů a asistenčních služeb.

·Systém propojení obchodních rejstříků (BRIS) 11 – zajistí přístup na úrovni EU k informacím o společnostech registrovaných v členských státech a výměnu informací mezi různými rejstříky (v provozu od června 2017);

·Elektronické propojení insolvenčních rejstříků v EU – zvýší (od roku 2019) účinnost správy přeshraničních insolvenčních řízení;

·Evropská e-karta služeb – návrh Komise přijatý v lednu 2017 12 . Předpokládá zjednodušený elektronický postup pro poskytovatele určitých obchodních a stavebních služeb, kteří plánují poskytovat své služby v některém jiném členském státě; základními prvky tohoto postupu je komunikace mezi domácími a hostitelskými úřady;

·Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (ESPD) 13 je vlastní prohlášení o dodržování požadavků týkajících se postupů veřejných zakázek. Jeho elektronická verze má potenciál stát se klíčovým stavebním kamenem zavádění jednorázového principu veřejných zakázek.

·Plánovaná iniciativa týkající se práva obchodních společností zaměřená na usnadnění digitálních řešení během celého životního cyklu společnosti, jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2017.

·Plánované rozšíření zjednodušeného jednoho správního místa pro DPH.

·Kroky související se zásadou jednorázovosti v rámci Akčního plánu pro „e-Government“ usnadní sdílení informací a údajů mezi správami členských států. Prvním krokem v tomto směru bude rozsáhlý pilotní projekt zaměřený na obchodní případy a hodnocení jeho realizovatelnosti pro občany.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Z hlediska sbližování právních předpisů je pro tento návrh relevantní čl. 21 odst. 2, článek 48 a čl. 114 odst. 1 SFEU. Podle čl. 26 odst. 2 zahrnuje vnitřní trh prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv. Ustanovení čl. 21 odst. 2 SFEU zavádí právní základ pro přijetí pravidel, aby občané mohli snáze vykonávat práva uvedená v čl. 21 odst. 1. Článek 48 obsahuje právní základ pro přijetí opatření v oblasti sociálního zabezpečení, která jsou nutná k zajištění svobody pohybu pracovníků. S výjimkou případů, kdy je ve Smlouvách stanoveno jinak, poskytuje článek 114 právní základ pro přijetí opatření k dosažení cílů uvedených v článku 26 SFEU.

Cílem tohoto návrhu je umožnit občanům i podnikům snadný přístup k informacím, postupům a asistenčním službám a službám pro řešení problémů, které potřebují k uplatňování svých práv na vnitřním trhu. Tímto návrhem se k tomuto účelu zřizuje jednotná digitální brána, v jejímž rámci by Komise a příslušné úřady měly důležitou roli při plnění výše uvedených cílů. Iniciativa se zaměřuje pouze na odstranění diskriminace a snížení dodatečné administrativní zátěže občanů a podniků, kteří působí nebo chtějí působit v jiných členských státech v úplném souladu s vnitrostátními předpisy a postupy, a také na odstranění diskriminace v úplném souladu s vnitrostátními předpisy a postupy. Není jí dotčena podstata nebo příslušnost, pokud jde o veškerá tato pravidla nebo postupy.

Vzhledem k tomu, že má tato iniciativa trojí účel a prvky týkající se volného pohybu občanů, sociálního zabezpečení a cíle vytvořit vnitřní trh a zajistit jeho fungování s ohledem na poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů nelze považovat pouze za náhodné, měla by tato iniciativa vycházet z čl. 21 odst. 2, článku 48 a čl. 114 odst. 1 SFEU.

•Subsidiarita

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Základní důvody podprůměrného výsledku stávajících služeb jsou následující: uzavřené postupy upřednostňující administrativní přístup, které vedou k fragmentaci; správa EU a státní správy členských zemí vytvořily veřejné služby tak, že spíše vyhovují jejich vlastním potřebám než potřebám uživatelů; technická řešení vytvořená před řadou let již neodrážejí technický pokrok a osvědčené soudobé postupy a státní správy nepamatují na uživatele ze zahraničí.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

(a)Pracovní setkání k jednotné digitální bráně, březen 2016.

(b)Veřejná konzultace online

·potřeba online informací o pravidlech a postupech v jiných zemích EU: 93 % podniků a 92 % občanů ji považuje za velmi důležitou nebo důležitou;

·přístup k elektronickým postupům: 94 % podniků a 92 % občanů jej považuje za velmi důležitý nebo důležitý;

·přístup k službám poskytujícím asistenci na vyžádání: 88 % podniků a 87 % občanů jej považuje za velmi důležitý nebo důležitý.

(c)Výměny se zúčastněnými stranami a členskými státy

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

·Varianta 1: Národně centralizované portály pro podniky a občany předepisující centrální strukturu informací prostřednictvím jednotných portálů na národní úrovni a na úrovni EU, ale se zohledněním měkkého zákonného přístupu s ohledem na zavedení online postupů. Pro akceptování dokumentů a dat z jiných členských států se nepočítá s žádným řešením na úrovni EU. Každý členský stát by měl spojit tři hlavní podnikatelská kontaktní místa (pro služby a zboží).

·Varianta 2: Koordinovaný přístup EU, který dává členským státům volnost ohledně toho, kde poskytují požadované informace online. Musely by poskytovat pouze odkazy na příslušné webové stránky centrálnímu úložišti Komise, z něhož by je vybíral společný vyhledávač, který by je prezentoval uživatelům v reakci na vyhledávání. V rámci toho by byl vyvinut „vyhledávač asistenčních služeb“, který by uživatelům poskytoval ty správné asistenční služby. Vyhledávač by byl omezen na obsah brány a mohl by být integrován do národních informačních portálů a webových stránek a také do informačních portálů a webových stránek EU. Tato varianta by zavazovala členské státy k tomu, aby určité klíčové postupy prováděly pro podniky a občany v plném rozsahu online v souladu s dohodnutým harmonogramem.

·Varianta 3: Plně centralizovaný přístup v rámci celé EU: poskytování všech informací na národní úrovni i na úrovni EU prostřednictvím centrální databáze na úrovni EU. Tato varianta by vyžadovala, aby bylo online uveřejněno 20 stejných základních postupů jako ve variantě 2, ale předpokládala by vytvoření zvláštního IT nástroje, který by umožňoval back office spolupráci mezi orgány domácí a hostitelské země za účelem vyhovění požadavku (hlavně z hlediska předkládání dokladů) zahraničního uživatele. „Dohledatelnost“ informací a postupů by v centrální databázi byla snadná. Vyhledávání asistenčních služeb by pomáhal společný asistenční vyhledávač (stejný jako ve variantě 2).

Varianta 1 byla považována za efektivní řešení, nikoliv však velmi efektivní řešení – důvodem je výrazný nedostatek spočívající v tom, že spuštění online postupů by bylo ponecháno na dobrovolném rozhodnutí členských států, a také v neexistenci společného řešení problému přeshraničního používání dokladů pro postupy. Dále by zde dostatečně nebyla řešena špatná dohledatelnost, jelikož vyhledávače na národních obchodních portálech by v principu nesloužily vyhledávání ve všech jazycích EU. A konečně, neexistence společného monitorovacího nástroje pro kvalitu by zkomplikovala prosazování kritérií kvality. Z těchto důvodů se dospělo k závěru, že tato varianta by pravděpodobně dostatečně neřešila potřeby uživatelů.

Varianta 3 získala zdaleka nejvyšší počet bodů, pokud jde o vyhovění potřebám uživatelů. Její plně centralizovaný přístup by zaručoval harmonizovaný způsob prezentace informací, což by zajišťovalo, že uživatelé mohou snadno nalézt informace, které hledají. Harmonizované postupy v rámci celé EU by z hlediska svého řešení byly v plném rozsahu dostupné zahraničním uživatelům. Vážným nedostatkem této varianty by však byla problematická proveditelnost z důvodů nedostatečné podpory členských států pro tak centralizovaný přístup. Celková efektivnost této varianty navíc nebyla zhodnocena jako příliš vysoká, jelikož kombinuje velmi vysoké náklady se značnou duplikací.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušování

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2017/0086 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 21 odst. 2, článek 48 a čl. 114 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 14 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 15

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Jednotný trh představuje jeden z nejhmatatelnějších úspěchů Evropy. Tím, že umožňuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, nabízí svým občanům a podnikům nové příležitosti. Toto nařízení je klíčovým opatřením strategie pro jednotný trh 16 , jehož cílem je plně využít potenciál jednotného trhu tím, že občanům a podnikům usnadní pohyb v rámci EU a obchodování, usazování a rozšiřování podnikání napříč hranicemi.

(2)Sdělení o jednotném digitálním trhu 17 uznává úlohu, kterou internet a digitální technologie hrají při proměně našeho životního stylu a způsobu, jakým pracujeme, tím, že vytvářejí obrovské příležitosti pro inovaci, růst a zaměstnanost. Sdělení uznává, že potřeby občanů a podniků v jejich vlastních zemích a napříč hranicemi by mohly být lépe naplněny, pokud by došlo k integraci stávajících evropských portálů, sítí, služeb a systémů a jejich propojení do „jednotné digitální brány“. Jednotná digitální brána je v akčním plánu EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 18 uvedena mezi opatřeními na rok 2017. Zpráva o občanství EU 19  považuje jednotnou digitální bránu za prioritu z hlediska práv občanů Unie.

(3)Evropský parlament a Rada opakovaně požadovaly úplnější a uživatelsky přívětivější soubor informací a asistence, který by podnikům pomohl nastavit jednotný trh a který by posílil a zjednodušil nástroje jednotného trhu tak, aby lépe vyhovovaly potřebám občanů a podniků při jejich přeshraničních činnostech.

(4)Toto nařízení odpovídá na tyto požadavky tím, že občanům a podnikům nabízí snadný přístup k informacím, postupům a službám, jež poskytují pomoc a pomáhají řešit problémy, které potřebují k uplatnění svých práv na vnitřním trhu. Toto nařízení zřizuje jednotnou digitální bránu, v jejímž rámci budou Komise a příslušné orgány při dosahování těchto cílů hrát důležitou úlohu.

(5)V tomto nařízení jsou vyjmenovány oblasti informací, jež mají význam pro občany a podniky, kteří uplatňují svá práva na vnitřním trhu. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby veškeré informace v rámci těchto oblastí byly uvedeny na webových stránkách a portálech na vnitrostátní a unijní úrovni. Dále by tyto informace měly vysvětlovat nejen pravidla a povinnosti občanů a podniků, ale rovněž postupy, které občané a podniky musí dodržet, aby splnili daná pravidla a povinnosti. Tyto informace by měly také poskytnout popis služeb, jež poskytují pomoc a pomáhají řešit problémy, na které se občané a podniky mohou obrátit, pokud mají problémy s porozuměním určité informaci, s uplatněním dané informace ve své konkrétní situaci nebo s provedením určitého postupu.

(6)Protože tato iniciativa sleduje trojí cíl zaměřený na snížení dodatečné administrativní zátěže občanů a podniků, které působí nebo si přejí působit v jiných členských státech v plném souladu s vnitrostátními pravidly a postupy, odstranění diskriminace a zajištění funkčnosti vnitřního trhu, pokud jde o poskytování informací, pomoci a řešení problémů a zajištění postupů, a protože mezi její součásti patří volný pohyb občanů a sociální zabezpečení, což nelze považovat za pouhou shodu okolností, měla by se tato iniciativa zakládat na čl. 21 odst. 2, článku 48 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(7)Aby občané a podniky v Unii mohli užívat práva na volný pohyb v rámci vnitřního trhu, měla by Unie přijmout zvláštní opatření, jež občanům a podnikům umožní snadný přístup k úplným a spolehlivým informacím o jejich právech vytvořených právem Unie a k informacím o platných vnitrostátních pravidlech a postupech, které budou muset dodržovat, pokud se přestěhují, budou žít či studovat, usadí se nebo budou vykonávat podnikatelskou činnost v jiném členském státě než svém vlastním. Informace, které by měly být poskytnuty na vnitrostátní úrovni, by se měly týkat nejen vnitrostátních pravidel, jež provádí právo Unie, ale rovněž veškerých ostatních vnitrostátních pravidel, která platí také pro občany a podniky z jiných členských států.

(8)Je zřejmé, že občané a podniky („uživatelé“) z jiných členských států mohou být znevýhodněni kvůli své neznalosti vnitrostátních pravidel a administrativních systémů, odlišným jazykům a vzdálenosti orgánů veřejné moci v daných členských státech. Nejúčinnějším způsobem, jak snížit následné překážky na vnitřním trhu, je umožnit přeshraničním uživatelům, aby získali přístup k informacím online a v jazyce, kterému rozumí, umožnit jim splnit postupy nutné k dodržení vnitrostátních pravidel zcela online a nabídnout jim pomoc, pokud pravidla a postupy nejsou dostatečně jasné nebo pokud při uplatňování svých práv narazí na překážky.

(9)Řada aktů Unie má za cíl poskytnout řešení vytvořením jednoho správního místa pro jednotlivá odvětví včetně jednotných kontaktních míst, která zřizuje směrnice o službách 20 , tak aby byly k dispozici online informace, asistenční služby a přístup k postupům, jež jsou důležité pro poskytování služeb; kontaktních míst pro výrobky 21 a kontaktních míst pro stavební výrobky 22 , jež jsou zřízeny za účelem poskytnutí přístupu k technickým pravidlům pro určité výrobky, a středisek pomoci pro odbornou kvalifikaci 23 , jež poskytují asistenci pracovníkům, kteří se stěhují do zahraničí. Dále byly zřízeny sítě, jako například evropská spotřebitelská centra, jejichž cílem je napomoci porozumění právům spotřebitelů v Unii a poskytnout pomoc při řešení stížností v souvislosti s nákupy provedenými v jiných členských státech v rámci této sítě při cestování nebo nakupování online. SOLVIT (systém řešení problémů na vnitřním trhu) 24 se dále snaží poskytovat jednotlivcům a podnikům rychlá, účinná a neformální řešení, když jim orgány veřejné moci upírají jejich unijní práva na vnitřním trhu. V neposlední řadě bylo zřízeno několik informačních portálů, jako je Vaše Evropa, pokud jde o vnitřní trh, a portál e-justice, který se vztahuje k oblasti spravedlnosti, jež informují uživatele o unijních a vnitrostátních pravidlech.

(10)Stávající poskytování informačních a asistenčních služeb i online postupy pro občany a podniky jsou v důsledku odvětvové povahy těchto aktů velmi roztříštěné. Existují rozdíly v dostupnosti online informací a postupů, kvalita služeb je nedostatečná a chybí povědomí o těchto informacích a asistenčních službách. Existují rovněž zásadní problémy s možností vyhledání a dostupností těchto služeb pro uživatele z řad cizích státních příslušníků.

(11)Toto nařízení by mělo zřídit jednotné kontaktní místo, jehož prostřednictvím budou občané a podniky moci získávat informace o pravidlech a požadavcích, které musí splnit v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem. Mělo by zjednodušit a zefektivnit kontakt občanů a podniků s asistenčními službami a službami pro řešení problémů, jež byly zřízeny na unijní nebo vnitrostátní úrovni. Brána by rovněž měla usnadnit přístup k postupům a jejich provádění. Proto by toto nařízení mělo požadovat, aby členské státy umožnily uživatelům provést zcela online určité postupy, které mají zásadní význam pro většinu občanů a podniků, kteří se stěhují do zahraničí, aniž by byly jakkoliv ovlivněny stávající hmotněprávní požadavky na základě unijního nebo vnitrostátního práva v rámci daných oblastí politiky. V této souvislosti by nařízení mělo podpořit uplatnění zásady „pouze jednou“ za účelem výměny důkazů mezi příslušnými orgány v různých členských státech.

(12)Brána by měla pamatovat především na uživatele a být uživatelsky přívětivá a měla by občanům a podnikům umožnit spolupracovat se správou na unijní i vnitrostátní úrovni tím, že jim dá možnost poskytnout zpětnou vazbu týkající se jak služeb nabízených prostřednictvím brány, tak i jejich zkušeností s fungováním vnitřního trhu. Nástroj pro zpětnou vazbu by měl uživatelům dát možnost upozornit na zjištěné problémy, nedostatky a potřeby za účelem neustálého zvyšování kvality daných služeb.

(13)Úspěch brány bude záviset na spojeném úsilí Komise a členských států. Brána by měla obsahovat společné uživatelské rozhraní, které bude začleněné do stávajícího portálu Vaše Evropa a které bude spravovat Komise. Společné uživatelské rozhraní by mělo obsahovat odkazy na informace, postupy, asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou dostupné na portálech spravovaných příslušnými orgány v členských státech a Komisí. Aby bylo používání brány co nejsnazší, uživatelské rozhraní by mělo být dostupné ve všech úředních jazycích Unie. Fungování brány by měly podporovat technické nástroje vyvinuté Komisí ve spolupráci se členskými státy.

(14)V Chartě elektronických jednotných kontaktních míst v rámci směrnice o službách 25 se členské státy dobrovolně zavázaly uplatnit při poskytování informací prostřednictvím jednotných kontaktních míst přístup zaměřený na uživatele, tak aby zahrnuly oblasti, které jsou pro podniky obzvláště důležité, včetně požadavků týkajících se DPH, daní z příjmu, sociálního zabezpečení nebo pracovního práva. Na základě Charty a zkušeností s portálem Vaše Evropa by tyto informace měly také uvádět popis služeb, jež poskytují pomoc a pomáhají řešit problémy, na které se občané a podniky mohou obrátit, pokud mají problémy s porozuměním určité informaci, s uplatněním dané informace v jejich konkrétní situaci nebo s provedením určitého postupu.

(15)Toto nařízení by mělo zvýšit rozsah online postupů na vnitřním trhu tím, že podpoří obecnou zásadu nediskriminace také v souvislosti s přístupem občanů a podniků k online postupům, které již byly na vnitrostátní úrovni zřízeny na základě vnitrostátního nebo unijního práva. Uživatelé, kteří nemají pobyt nebo sídlo v členském státě, by měli mít možnost přístupu a splnění online postupů bez překážek, jako jsou pole ve formulářích, která vyžadují vnitrostátní telefonní čísla nebo vnitrostátní poštovní směrovací čísla, platby poplatků, které lze provést pouze prostřednictvím systémů, jež neumožňují přeshraniční platby, chybějící podrobná vysvětlení v jiném jazyce, než je úřední jazyk či jazyky daného státu, chybějící možnost předložit elektronický doklad získaný na úřadech v jiném členském státě a chybějící možnost přijmout elektronický prostředek identifikace vydaný v jiných členských státech.

(16)Toto nařízení by mělo vycházet z nařízení eIDAS 26 , které stanovuje podmínky, za nichž členské státy uznávají určité způsoby elektronické identifikace fyzických a právnických osob, jež spadají pod oznámený systém elektronické identifikace jiného členského státu. Ode dne přijetí tohoto nařízení by uživatelé měli mít možnost použít své prostředky elektronické identifikace a ověření tak, aby mohli působit přeshraničně a s příslušnými orgány komunikovat elektronicky.

(17)Řada odvětvových aktů Unie, jako je směrnice o službách 27 , směrnice o uznávání odborných kvalifikací 28 a směrnice o zadávání veřejných zakázek 29 , vyžaduje, aby se postupy prováděly zcela online. Toto nařízení by mělo k řadě postupů, jež jsou pro občany i podniky klíčové, doplnit požadavek, aby byly zpřístupněny zcela online.

(18)Aby občané a podniky mohli přímo využívat výhody vnitřního trhu bez další zbytečné administrativní zátěže, mělo by toto nařízení požadovat plnou digitalizaci uživatelského rozhraní určitých klíčových postupů pro přeshraniční uživatele, které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení, a stanovit kritéria pro určení, kdy je postup považován za plně online. „Registrace podnikatelské činnosti“ představuje jeden z těchto postupů, jež jsou pro podniky obzvláště důležité. Nemělo by ovšem zahrnovat postupy vedoucí k založení společností nebo firem coby právních subjektů, neboť tyto postupy vyžadují komplexní přístup zaměřený na usnadnění digitálních řešení po celou dobu existence společnosti. Pokud jsou podniky založeny v jiném členském státě, požaduje se po nich, aby se registrovaly v systému sociálního zabezpečení a v systému pojištění, aby mohly registrovat své zaměstnance a platit příspěvky do obou systémů. Tyto postupy jsou společné pro všechny podniky působící v kterémkoliv odvětví hospodářství, a je proto vhodné požadovat, aby tyto dva registrační postupy byly dostupné online.

(19)V některých případech může být s ohledem na současný stav technického rozvoje stále nezbytné, aby se uživatelé kvůli určitému postupu dostavili v rámci online postupu k příslušnému orgánu osobně, zejména v případě žádosti o vydání nebo výměnu cestovního pasu či průkazu totožnosti s biometrickými údaji. Všechny takové výjimky by se měly týkat pouze případů, ve kterých cíle daného postupu nelze dosáhnout pomocí žádné existující digitální technologie.

(20)Toto nařízení by nemělo být v rozporu s pravomocemi vnitrostátních orgánů v jednotlivých krocích určitého postupu včetně pracovních postupů v rámci příslušných orgánů nebo mezi příslušnými orgány, bez ohledu na to, zda jsou tyto pracovní postupy digitalizované, či nikoliv.

(21)Toto nařízení by nemělo mít vliv na pravidla koordinace sociálního zabezpečení, jež jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 30 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 31 a která určují práva a povinnosti pojištěných osob a institucí sociálního zabezpečení a rovněž postupy, které platí v oblasti koordinace sociálního zabezpečení.

(22)Na vnitrostátní a unijní úrovni bylo zřízeno několik sítí a služeb, jež pomáhají občanům a podnikům při jejich přeshraniční činnosti. Je důležité, aby tyto služby včetně evropských spotřebitelských center, služby Vaše Evropa – Poradenství, sítě SOLVIT, asistenčních služeb pro práva duševního vlastnictví, kontaktních center Europe Direct a sítě Enterprise Europe Network byly součástí jednotné digitální brány, aby je všichni uživatelé mohli s jistotou nalézt. Sítě a služby, které jsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení, byly zřízeny závaznými akty Unie, zatímco ostatní fungují na základě dobrovolnosti. Na služby v první skupině by se měla vztahovat kvalitativní kritéria, která jsou stanovena tímto nařízením, a služby ve druhé skupině by měly splňovat požadavky na kvalitu, mají-li být dostupné prostřednictvím brány.

(23)Členské státy a Komise se dále mohou rozhodnout za podmínek stanovených tímto nařízením přidat další vnitrostátní asistenční služby nebo služby pro řešení problémů, které jsou poskytovány příslušnými orgány nebo soukromými a polosoukromými subjekty. Obecně by příslušné orgány měly mít povinnost poskytovat občanům a podnikům pomoc v případě jakýchkoliv dotazů, které občané a podniky mají v souvislosti s platnými pravidly a postupy a které nelze v úplnosti položit prostřednictvím online služeb. Nicméně ve vysoce specializovaných oblastech, a pokud služby poskytované soukromými či polosoukromými orgány splňují potřeby uživatelů, mohou členské státy Komisi navrhnout, aby takové služby začlenila do brány v případě, že splňují všechny podmínky stanovené tímto nařízením a nezdvojují již zařazené asistenční služby nebo služby pro řešení problémů.

(24)Aby uživatelé zjistili, která služba je pro ně vhodná, mělo by toto nařízení poskytnout nástroj, který uživatele automaticky dovede ke správné službě.

(25)Splnění minimálních požadavků na kvalitu je pro úspěch jednotné digitální brány nezbytné, neboť poskytování informací a služeb musí být spolehlivé. V opačném případě by byla poškozena důvěryhodnost celé brány. Dostupnost informací pro přeshraniční uživatele lze výrazně zlepšit, pokud budou dané informace dostupné nejen v národním jazyce členského státu, ale také alespoň v jednom dalším úředním jazyce EU. Překlad z národního jazyka nebo jazyků do tohoto dalšího úředního jazyka Unie by měl přesně odrážet obsah informací, které jsou poskytnuty v národním jazyce nebo jazycích.

(26)Toto nařízení by rovněž mělo umožnit ověření důkazů, které uživatelé poskytnou v elektronickém formátu, pokud jsou důkazy předloženy bez elektronické značky nebo osvědčení příslušného orgánu, který je vydal, a pokud technický nástroj, jenž umožňuje přímou výměnu důkazů mezi příslušnými orgány různých členských států, není dosud k dispozici. Pro takové případy by nařízení mělo počítat s účinným mechanismem správní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států založeném na systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který zřizuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 32 . Aby orgány, kanceláře a agentury Unie mohly fungovat v rámci systému IMI, mělo by být změněno nařízení (EU) č. 1024/2012.

(27)Online služby poskytované příslušnými orgány jsou klíčové pro zvýšení kvality služeb poskytovaných občanům a podnikům. Pokud orgány veřejné správy v členských státech ve zvyšující se míře nepožadují, aby občané a podniky dodávali vícekrát ty samé informace, ale namísto toho pracují na opakovaném používání údajů, mělo by být totéž umožněno také uživatelům, kteří se potýkají s postupy v jiných členských státech, tak aby se snížila administrativní zátěž.

(28) Aby se dále usnadnilo použití online postupů, mělo by toto nařízení, v souladu se zásadou „pouze jednou“, poskytovat základ pro výměnu důkazů na žádost občanů a podniků přímo mezi příslušnými orgány z různých členských států. Zásada „pouze jednou“ znamená, že občané a podniky by pro přeshraniční výměnu důkazů neměli mít povinnost poskytovat stejné informace orgánům veřejné moci více než jednou.

(29)Zabezpečený technický systém, který by měl být vytvořen pro výměnu důkazů na základě tohoto nařízení, by žádající příslušné orgány měl rovněž ujistit, že daný důkaz byl poskytnut správným vydávajícím orgánem.

(30)Takový systém by měl být k dispozici vedle ostatních systémů poskytujících mechanismy spolupráce mezi orgány, jako jsou IMI nebo [e-Services Card], a neměl by mít vliv na ostatní systémy včetně systému předpokládaném v článku 4 nařízení (ES) č. 987/2009, v jednotném evropském osvědčení pro zakázky v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2014/24 33 , na vzájemné propojení vnitrostátních rejstříků, vzájemné propojení centrálních, obchodních a podnikových rejstříků na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES  34 a insolvenčních rejstříků na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 35 .

(31)Aby se zajistily jednotné podmínky pro zavedení technického systému umožňujícího výměnu důkazů, prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi za účelem podrobné, zejména technické, specifikace systému zpracování žádostí od uživatelů o výměnu důkazů a přenos daných důkazů a za účelem stanovení nezbytných opatření pro zajištění integrity a důvěrnosti přenosu. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 36 .

(32)Za soulad s kvalitativními kritérii by měly být odpovědné příslušné orgány a Komise, a to ve vztahu k těm informacím, postupům a službám, za něž jsou odpovědné. Národní koordinátoři a Komise by měli dohlížet na soulad s kvalitativními kritérii na vnitrostátní, respektive unijní úrovni a měli by řešit jakékoliv problémy, jež vyvstanou. Toto nařízení by mělo dát Komisi širokou řadu prostředků, jak řešit zhoršení kvality služeb nabízených prostřednictvím brány, a to v závislosti na vážnosti a trvalosti takového zhoršení a za účasti koordinační skupiny pro bránu. Tímto by neměla být dotčena celková odpovědnost Komise, pokud jde o sledování souladu s tímto nařízením.

(33)Toto nařízení by mělo upřesnit hlavní funkce technických nástrojů podporujících fungování brány, zejména společného uživatelského rozhraní, úložiště odkazů a společného vyhledávače asistenčních služeb. Aby byly zajištěny jednotné podmínky zavedení technických řešení podporujících bránu, prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi, aby pro potřebu uživatelského rozhraní upřesnila organizaci, strukturu a označení jednotlivých informací, postupů a asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, za něž zodpovídají členské státy a Komise. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Toto nařízení by také mělo mezi Komisi a členské státy jasně rozdělit odpovědnost za vývoj, dostupnost, údržbu a bezpečnost těchto nástrojů.

(34)Aby se rozvinul plný potenciál informací z různých oblastí, postupů a asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, které by měly být zahrnuty do brány, je třeba výrazně zvýšit povědomí cílových skupin o jejich existenci a fungování. Jejich zahrnutí do brány by uživatelům mělo velmi zjednodušit hledání potřebných informací, postupů a asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, a to i pokud žádné z nich neznají. Dále bude zapotřebí koordinovaná propagační činnost, aby se zajistilo, že občané a podniky v celé Unii získají povědomí o existenci brány a o výhodách, které jim nabízí. Pro maximální účinnost by se propagační činnost měla koordinovat v rámci koordinační skupiny a členské státy by měly upravit svou propagační činnost tak, aby ve všech důležitých souvislostech existoval odkaz na společnou značku s možností společného označení jednotné digitální brány a vnitrostátních iniciativ.

(35)Aby byly k dispozici náležité informace pro měření výkonnosti jednotné digitální brány, toto nařízení vytváří rámec pro stanovení společných podmínek získávání a analýzy údajů souvisejících s užíváním jednotlivých oblastí informací, postupů a služeb nabízených prostřednictvím brány. Pro stanovení podrobných kategorií údajů, jež mají být zaznamenávány, a metody zaznamenávání a výměny údajů by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 37 . Zejména proto, aby byla zajištěna rovná účast při přípravě aktů v přenesené pravomoci, Evropský parlament a Rada by měly obdržet všechny dokumenty ve stejném čase jako odborníci členských států a jejich odborníci by měli mít stálý přístup ke schůzím expertních skupin Komise, které pracují na přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(36)Aby byla stanovena jednotná pravidla pro metodiku záznamu a výměny statistik, Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(37)Kvalita informací, postupů a asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, které budou dostupné prostřednictvím brány, by se měla sledovat primárně pomocí nástroje pro zpětnou vazbu, který bude uživatele žádat, aby zhodnotili pokrytí a kvalitu informací, postupů nebo asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, které použili. Tato zpětná vazba se bude shromažďovat ve společném nástroji, k němuž by měli mít přístup Komise, příslušné orgány a národní koordinátoři. Prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi, aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provedení tohoto nařízení ve vztahu k funkcím tohoto nástroje pro zpětnou vazbu od uživatelů a ke způsobům získávání a sdílení této zpětné vazby od uživatelů. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(38)Toto nařízení by rovněž mělo uživatelům umožnit, aby dobrovolně a anonymně prostřednictvím nástroje pro zpětnou vazbu o vnitřním trhu, který bude zahrnutý v bráně, ohlásili jakékoliv problémy a potíže, na něž narazili během uplatňování svých práv na vnitřním trhu. Tento nástroj by se měl považovat pouze za doplněk k mechanismu řešení stížností, neboť neumožňuje osobní odpověď uživatelům. Získaný vstup by se měl spojit s informacemi od asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů o případech, které řešily, tak aby vznikl přehled o vnitřním trhu z pohledu uživatelů a aby byly určeny problematické oblasti pro případná budoucí opatření za účelem zlepšení fungování vnitřního trhu.

(39)Aby se usnadnilo provedení tohoto nařízení, zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů a spolupráce na zvýšení jednotnosti předložených informací, jak ji toto nařízení vyžaduje, měla by být stanovena koordinační skupina složená z národních koordinátorů, jíž bude předsedat Komise. Tato skupina by při své práci měla sledovat cíle stanovené v ročním pracovním programu.

(40)Pokud opatření stanovená tímto nařízením zahrnují zpracování osobních údajů, mělo by se provádět v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména [směrnice 95/46/ES 38 ] [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 39 ] a [nové nařízení, které nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001].

(41)Toto nařízení má za cíl zajistit, aby uživatelé, kteří působí v jiných členských státech, měli online přístup k úplným, spolehlivým a srozumitelným unijním i vnitrostátním informacím o právech, pravidlech a povinnostech, k online postupům, které jsou plně přeshraniční, a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů. Protože členské státy nemohou těchto cílů uspokojivě dosáhnout, Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v tomto článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(42)Aby členské státy a Komise vyvinuly a zavedly nezbytné nástroje pro uplatnění tohoto nařízení, měla by některá jeho ustanovení začít platit dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(43)Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie a mělo být provedeno v souladu s těmito právy a zásadami.

(44)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. [28 odst. 2] nařízení [(ES) č. 45/2001] [nové nařízení o evropském inspektorovi ochrany údajů] a vydal své stanovisko [vložit datum],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení:

(a)stanovuje pravidla pro zřízení a provoz jednotné digitální brány, která občanům a podnikům poskytuje snadný přístup k vysoce kvalitním a úplným informacím, účinným asistenčním službám a službám pro řešení problémů a účinným postupům, které se týkají unijních a vnitrostátních pravidel, jež platí pro občany a podniky, které uplatňují nebo zamýšlí uplatňovat v oblasti vnitřního trhu svá práva odvozená z právních předpisů Unie ve smyslu čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

(b)umožňuje, aby uživatelé z jiných členských států užívali postupy, a podporuje uplatnění zásady „pouze jednou“;

(a)stanovuje pravidla pro hlášení překážek na vnitřním trhu, které se zakládá na získávání zpětné vazby od uživatelů a statistik od služeb, které jsou v bráně zahrnuty.

Článek 2
Zřízení jednotné digitální brány

1.Jednotnou digitální bránu (dále jen „brána“) zřizuje Komise a příslušné orgány v souladu s tímto nařízením. Brána sestává ze společného uživatelského rozhraní na jediném portálu spravovaném Komisí a odkazuje na příslušné vnitrostátní a unijní webové stránky.

2.Brána poskytuje přístup k:

(a)informacím o právech, povinnostech a pravidlech, které jsou stanoveny vnitrostátními a unijními právními předpisy a které platí pro uživatele, již uplatňují nebo zamýšlí uplatnit svá práva odvozená z právních předpisů Unie na vnitřním trhu v oblastech uvedených v příloze I;

(b)informacím o postupech stanovených na unijní nebo vnitrostátní úrovni a odkazům na tyto postupy za účelem uplatnění těchto práv a splnění těchto povinností a pravidel;

(c)informacím o asistenčních službách a službách pro řešení problémů a odkazům na tyto služby, na které se občané a podniky mohou obrátit s dotazy či problémy souvisejícími s jejich právy, povinnostmi nebo postupy, které jsou uvedeny v písm. a) a b), uvedeny v příloze III a článku 6.

3.Společné uživatelské rozhraní uvedené v odstavci 1 (dále jen „společné uživatelské rozhraní“) musí být dostupné ve všech úředních jazycích Unie.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení:

(1)„uživatelem“ se rozumí jakákoliv osoba, která je občanem Unie, fyzická osoba s pobytem v členském státě nebo právnická osoba se sídlem v členském státě a která využije přístupu prostřednictvím brány k informacím, postupům nebo k asistenčním službám a službám pro řešení problémů, které jsou uvedeny ve čl. 2 odst. 2;

(2)„postupem“ se rozumí sled kroků, které uživatelé musí učinit, aby splnili požadavky příslušného orgánu nebo od příslušného orgánu získali rozhodnutí, proto aby měli možnost uplatnit svá práva uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. a);

(3)„příslušným orgánem“ se rozumí kterýkoliv orgán nebo úřad členského státu, který je zřízený na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni a který má specifické povinnosti související s informacemi, postupy a asistenčními službami a službami pro řešení problémů, na něž se vztahuje toto nařízení;

(4)„důkazem“ se rozumí jakýkoliv dokument nebo údaj včetně textu nebo zvuku, vizuálního nebo audiovizuálního záznamu bez ohledu na použité médium, který příslušný orgán vydal, aby prokázal skutečnosti nebo splnění požadavků na postupy uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b).

Kapitola II
Služby brány

Článek 4
Přístup k informacím

1.Členské státy zajistí, že uživatelé budou mít na jejich vnitrostátních webových stránkách snadný online přístup k:

(a)informacím o právech, povinnostech a pravidlech uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a), které se odvozují od vnitrostátních právních předpisů;

(b)informacím o postupech uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b), které jsou stanoveny na vnitrostátní úrovni;

(c)informacím o asistenčních službách a službách pro řešení problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. c), které jsou poskytovány na vnitrostátní úrovni.

2.Komise zajistí, že uživatelé budou mít na jednotném portálu uvedeném v čl. 2 odst. 1 snadný online přístup k:

(a)informacím o právech, povinnostech a pravidlech uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a), které se odvozují od právních předpisů Unie;

(b)informacím o postupech uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b), které jsou stanoveny na unijní úrovni;

(c) informacím o asistenčních službách a službách pro řešení problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. c), které jsou poskytovány na unijní úrovni.

Článek 5
Přístup k postupům

1.Členské státy zajistí, že ty postupy uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b, jež jsou stanoveny na vnitrostátní úrovni a které jsou pro uživatele z daného členského státu přístupné online a které mohou uživatelé z daného členského státu splnit online, budou nediskriminačním způsobem přístupné také pro uživatele z ostatních členských států a že je uživatelé z ostatních členských států budou moci splnit nediskriminačním způsobem.

2.Členské státy zajistí, že uživatelé mohou splnit postupy uvedené v příloze II zcela online.

3.Postupy uvedené v odstavci 2 se považují za plně online, jestliže identifikaci, poskytnutí informací a podpůrných důkazů, podepsání a konečné podání lze provést elektronicky na dálku prostřednictvím jednotného komunikačního kanálu a jestliže výstup postupu je doručen rovněž elektronicky.

4.V případech, kdy cíle daného postupu, který je uveden v odstavci 2, nelze dosáhnout, aniž by se po uživateli v určité fázi daného postupu požadovala osobní návštěva příslušného orgánu, členské státy tuto osobní návštěvu omezí na to, co je zcela nezbytné a objektivně oprávněné, a zajistí, aby ostatní kroky daného postupu bylo možné splnit zcela online. Členské státy o těchto výjimkách uvědomí Komisi.

5.Tímto nařízením není dotčena podstata ani práva udělená prostřednictvím jakéhokoliv postupu, který je stanoven na unijní nebo vnitrostátní úrovni v kterékoliv oblasti upravené tímto nařízením.

6.Nic v tomto článku nebrání členským státům, aby uživatelům nabízely další možnosti přístupu k postupům a splnění postupů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b) jinými prostředky, než je online kanál.

Článek 6
Přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů

1.Členské státy a Komise zajistí, že uživatelé budou mít snadný online přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů uvedeným v čl. 2 odst. 2 písm. c).

2.Národní koordinátoři a Komise mohou poskytnout odkazy na asistenční služby a služby pro řešení problémů, které nabízejí příslušné orgány, orgány Komise, kanceláře a agentury Unie kromě těch, které jsou uvedeny v příloze III, a to v souladu s čl. 16 odst. 2 a 3, jestliže takové služby splňují kvalitativní požadavky stanovené v článcích 9 a 13.

3.Bude-li to nezbytné aby se vyhovělo potřebám uživatelů, národní koordinátoři mohou Komisi navrhnout, aby do brány byly přidány odkazy na asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou poskytovány soukromými nebo polosoukromými subjekty, pokud tyto subjekty splňují následující podmínky:

(a)služba nabízí informace nebo pomoc v oblastech a za účely, na něž se vztahuje toto nařízení a jež doplňují služby, které jsou v bráně již zahrnuty;

(b)služba je nabízena bezplatně nebo za cenu, která je dostupná pro mikropodniky či občany;

(c)služba splňuje požadavky stanovené v článcích 9 a 13.

4.Pokud národní koordinátor navrhl vložení odkazu v souladu s odstavcem 3 a tento odkaz poskytne v souladu s čl. 16 odst. 3, Komise posoudí, zda jsou podmínky v tomto odstavci splněny, a je-li tomu tak, daný odkaz aktivuje.

Kapitola III
Požadavky na kvalitu

Oddíl 1
Požadavky na kvalitu vztahující se na informace o právech, povinnostech a pravidlech a na asistenční služby a služby pro řešení problémů

Článek 7
Kvalita informací o právech, povinnostech a pravidlech

1.Příslušné orgány a Komise zajistí, že v případech, kdy jsou podle článku 4 odpovědné za zajištění přístupu k informacím uvedeným v čl. 2 odst. 2 písm. a), budou tyto informace splňovat následující požadavky:

(a)jsou úplné, přesné a zahrnují informace, které uživatelé potřebují znát, aby mohli uplatnit svá práva v plné shodě s platnými pravidly a povinnostmi;

(b)kde je to vhodné, zahrnují reference a odkazy na právní akty, technické specifikace a pokyny;

(c)zahrnují název subjektu, který je odpovědný za obsah dané informace;

(d)zahrnují kontaktní informace a odkazy na všechny příslušné asistenční služby a služby pro řešení problémů;

(e)zahrnují datum zveřejnění a poslední aktualizace dané informace;

(f)jsou dobře uspořádané a předložené tak, aby uživatelé mohli rychle nalézt informaci, kterou potřebují;

(g)jsou stále aktuální;

(h)jsou psány jasným a srozumitelným jazykem, který je přizpůsobený potřebám cílových uživatelů.

2.Příslušné orgány poskytnou informace kromě národního jazyka, případně národních jazyků, alespoň v jednom úředním jazyce Unie.

Článek 8
Kvalita informací o postupech

1.Příslušné orgány a Komise za účelem splnění článku 4 zajistí, že uživatelé mají přístup k jasnému a uživatelsky přívětivému vysvětlení následujících prvků postupů, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 písm. b), předtím než musí před zahájením postupu prokázat svou totožnost:

(a)jednotlivé kroky daného postupu;

(b)prostředky ověření, identifikace a podpisu, které jsou v daném postupu přijímány;

(c)typ a formát důkazu, jehož předložení je požadováno;

(d)opravné prostředky či opatření k nápravě, které jsou dostupné v případě sporu s příslušnými orgány ve vztahu k výsledku postupu;

(e)případné platné poplatky a možnost jejich uhrazení online;

(f)odhad času potřebného pro splnění postupu a veškeré platné lhůty;

(g)jazyk, případně jazyky, v nichž lze daný postup provést.

2.Pokud je vysvětlení uvedené v odstavci 1 pro vnitrostátní uživatele již dostupné, může být opětovně použito pro účely tohoto nařízení v případě, že obsahuje informace vztahující se k situaci uživatelů z řad cizích státních příslušníků, pokud jsou takové informace zapotřebí.

3.Příslušné orgány poskytnou vysvětlení uvedené v odstavci 1 kromě národního jazyka, případně národních jazyků, alespoň v jednom úředním jazyce Unie.

Článek 9
Kvalita informací o službách, jež poskytují pomoc a pomáhají řešit problémy

1.Příslušné orgány a Komise za účelem splnění článku 4 zajistí, že uživatelé mají před podáním žádosti o službu uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. c) přístup k jasnému a uživatelsky přívětivému vysvětlení následujících prvků:

(a)typ, účel a předpokládané výsledky nabízené služby;

(b)název a kontaktní údaje subjektů, které odpovídají za danou službu;

(c)případné platné poplatky a možnost jejich uhrazení online;

(d)odhad času potřebného k poskytnutí služby nebo průměrná doba odezvy;

(e)jazyk, případně jazyky, v nichž lze žádost podat a které lze použít při následném kontaktu.

2.Příslušné orgány poskytnou vysvětlení uvedené v odstavci 1 kromě národního jazyka, případně národních jazyků, alespoň v jednom úředním jazyce Unie.

Oddíl 2
Požadavky vztahující se k online postupům

Článek 10
Požadavky na kvalitu vztahující se k online postupům

Příslušné orgány zajistí, že jsou ve vztahu k postupům uvedeným v čl. 5 odst. 1, za něž jsou odpovědné, splněny následující požadavky:

(a)jsou dodrženy všechny lhůty platné pro příslušné orgány v průběhu postupu;

(b)v případě nedodržení platných lhůt jsou uživatelé předem informováni o důvodech nedodržení a je stanovena nová lhůta.

Článek 11
Přeshraniční přístup k online postupům

1.Příslušné orgány zajistí, že v případech, kdy jsou postupy uvedené v čl. 5 odst. 1 nabízeny online, jsou splněny alespoň následující požadavky:

(a)uživatelům je umožněn přístup a získání pokynů pro splnění postupu alespoň v jednom úředním jazyce Unie, který je jiný než národní jazyk, případně národní jazyky;

(b)uživatele neomezují pole ve formulářích, která přijímají pouze údaje v určitém vnitrostátním formátu;

(c)pokud je požadována identifikace a podpis, uživatelé mají možnost prokázat svou totožnost a podepsat a ověřit dokumenty za použití elektronických prostředků identifikace a ověření, tak jak jsou stanoveny na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 910/2014;

(d)uživatelé mají možnost poskytnout důkaz o splnění platných požadavků v elektronickém formátu;

(e)pokud splnění určitého postupu vyžaduje platbu, uživatelé mají možnost uhradit veškeré poplatky online prostřednictvím přeshraničních platebních služeb, které zahrnují alespoň úhradu nebo inkaso, jež jsou upřesněny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 40 .

2.Pokud příslušné orgány přijímají digitalizované kopie neelektronických důkazů totožnosti, jako jsou průkazy totožnosti nebo cestovní pasy, v případě vnitrostátních uživatelů, budou přijímat takové digitalizované kopie v případě uživatelů z ostatních členských států.

3.Pokud bude nutné ověřit pravost důkazů, které uživatel pro účely online postupu předloží příslušným orgánům v elektronickém formátu, budou příslušné orgány spolupracovat prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízeného na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012.

Článek 12
Přeshraniční výměna důkazů mezi příslušnými orgány

1.Komise ve spolupráci s členskými státy zřídí technický systém pro elektronickou výměnu důkazů mezi příslušnými orgány v různých členských státech (dále jen „technický systém“) pro účel výměny důkazů pro online postupy uvedené v příloze II a postupy stanovené směrnicemi 2005/36/ES, 2006/123/ES, 2014/24/EU a 2014/25/EU.

2.Technický systém bude splňovat následující požadavky:

(a)umožní zpracování žádostí o výměnu důkazů;

(b)umožní přenos důkazů mezi příslušnými orgány;

(c)umožní zpracování důkazů přijímajícím příslušným orgánem;

(d)zajistí důvěrnost a integritu důkazů;

(e)zajistí, že uživatel bude mít možnost zobrazit si důkaz, který bude odeslán.

3.Členské státy integrují technický systém coby součást postupů uvedených v odstavci 1.

4.Příslušné orgány, které jsou odpovědné za online postupy uvedené v odstavci 1, si na základě výslovné žádosti uživatele prostřednictvím technického systému vyžádají důkazy přímo od příslušných orgánů, které důkaz vydávají v jiném členském státu. Vydávající orgány dle odstavce 2 písm. d) zpřístupní daný důkaz prostřednictvím toho samého systému.

5.Pokud příslušné orgány pro účely postupů uvedených v odstavci 1 v rámci svého vlastního členského státu vydávají důkaz v elektronickém formátu, zpřístupní takový důkaz prostřednictvím technického systému také žádajícím příslušným orgánům z jiných členských států.

6.Důkaz, který příslušný orgán zpřístupní, bude striktně omezen na to, co bylo vyžádáno, a bude použit pouze přijímajícím orgánem pro účel postupu, kvůli kterému došlo k výměně daného důkazu.

7.Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví specifikace technického systému, které jsou nezbytné pro provedení tohoto článku. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 34 odst. 2.

8.Odstavce 3 a 6 se nepoužijí na postupy stanovené na úrovni Unie, které upravují výměnu důkazů, pokud technický systém uvedený v odstavci 1 nebude integrován do těchto postupů v souladu s pravidly unijních aktů, které je stanovují.

Oddíl 3
Požadavky na kvalitu týkající se asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů

Článek 13
Požadavky na kvalitu týkající se asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů

Příslušné orgány a Komise zajistí, že služby uvedené v příloze III a služby, které byly začleněny do brány podle čl. 6 odst. 2, 3 a 4, splňují následující požadavky na kvalitu:

(a)jsou dodrženy všechny lhůty platné pro příslušné orgány v průběhu poskytování služby;

(b)v případě nedodržení platných lhůt jsou uživatelé předem informováni o důvodech nedodržení a je stanovena nová lhůta;

(c)pokud poskytnutí určité služby vyžaduje platbu, uživatelé mají možnost uhradit veškeré poplatky online prostřednictvím přeshraničních platebních služeb, které zahrnují alespoň úhradu nebo inkaso, jež jsou upřesněné v nařízení (EU) č. 260/2012.

Oddíl 4
Sledování kvality

Článek 14
Sledování kvality

1.Národní koordinátoři a Komise budou sledovat, zda informace, postupy a asistenčních služby a služby pro řešení problémů, které jsou dostupné prostřednictvím brány a za které jsou národní koordinátoři a Komise odpovědní, splňují požadavky na kvalitu stanovené v článcích 7 až 11 a v článku 13. Sledování bude prováděno na základě údajů shromážděných podle článku 22.

2.V případě zhoršení kvality služeb uvedených v odstavci 1, které poskytují příslušné orgány, může Komise s ohledem na vážnost a trvalost daného zhoršení přijmout kterékoliv z následujících opatření:

(a)informovat příslušného národního koordinátora a požadovat nápravné opatření;

(b)předložit zhoršení kvality koordinační skupině k projednání;

(c)zaslat členskému státu dopis s doporučeními;

(d)dočasně od brány odpojit danou informaci, postup nebo službu, jež poskytuje pomoc nebo pomáhá řešit problémy.

3.Pokud určitá asistenční služba a služba pro řešení problémů, k níž jsou poskytnuty odkazy podle čl. 6 odst. 2, trvale nesplňuje požadavky stanovené v článku 13 nebo dle údajů shromážděných podle článku 22 již nesplňuje potřeby uživatelů, může ji Komise od brány odpojit.

Kapitola IV
Technická řešení

Článek 15
Společné uživatelské rozhraní

1.Komise poskytne společné uživatelské rozhraní, aby zajistila řádné fungování brány.

2.Společné uživatelské rozhraní umožní přístup k informacím, postupům a asistenčním službám a službám pro řešení problémů prostřednictvím odkazů na příslušné vnitrostátní nebo unijní webové stránky, které jsou k dispozici v úložišti uvedeném v článku 16.

3.Členské státy a Komise v souladu se svými příslušnými rolemi a odpovědnostmi stanovenými na základě článku 4 zajistí, že informace, postupy a služby, jež poskytují pomoc a pomáhají řešit problémy, jsou organizovány, uspořádány a označeny takovým způsobem, který zlepšuje možnost jejich vyhledání prostřednictvím uživatelského rozhraní.

4.Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví podrobnou organizaci, uspořádání a označení každé informace, postupu a služby, jež poskytuje pomoc nebo pomáhá řešit problémy, tak aby bylo zajištěno řádné fungování společného uživatelského rozhraní. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 35 odst. 2.

Článek 16
Úložiště odkazů

1.Komise zřídí a bude udržovat elektronické úložiště odkazů pro informace, postupy a asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2, a umožní propojení daných služeb a společného uživatelského rozhraní brány.

2.Komise do úložiště odkazů vloží odkazy na informace, postupy a asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou dostupné na webových stránkách spravovaných na úrovni Unie, a zajistí jejich veškerou následující aktualizaci.

3.Národní koordinátoři do úložiště odkazů vloží odkazy na informace, postupy a asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou dostupné na webových stránkách spravovaných příslušnými orgány nebo soukromými či polosoukromými subjekty dle čl. 6 odst. 3, a zajistí jejich veškerou následující aktualizaci.

Když budou národní koordinátoři vkládat odkazy na asistenční služby a služby pro řešení problémů uvedou, které služby dané soukromé či polosoukromé subjekty dle čl. 6 odst. 3 poskytují.

4.Komise veřejnosti zpřístupní odkazy vložené do úložiště.

5.Komise a národní koordinátoři zajistí, že informace, postupy a asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou nabízeny prostřednictvím brány, se zbytečně zcela ani zčásti neopakují, a nematou tak uživatele.

6.Pokud jiné akty unijní legislativy stanovují zveřejnění informací uvedených v článku 4, národní koordinátoři a Komise mohou pro splnění požadavků tohoto článku poskytnout odkazy na dané informace.

Článek 17
Společný vyhledávač asistenčních služeb

1.Aby se usnadnil přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů vyjmenovaným v příloze III a uvedeným v čl. 6 odst. 2 a 3, příslušné orgány a Komise zajistí, že k nim uživatelé budou mít přístup prostřednictvím společného vyhledávače asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů (dále jen „společný vyhledávač asistenčních služeb“), který bude dostupný prostřednictvím brány.

2.Komise vyvine a bude spravovat společný vyhledávač asistenčních služeb a určí uspořádání a formát, v nichž musí být dodány popisy a kontaktní informace k daným asistenčním službám a službám pro řešení problémů, aby se umožnilo řádné fungování společného vyhledávače asistenčních služeb.

3.Národní koordinátoři poskytnou Komisi popisy a kontaktní informace, jak jsou uvedeny v odstavci 2.

Článek 18
Odpovědnost za IT aplikace, jež podporují bránu

1.Komise ponese odpovědnost za vývoj, dostupnost, údržbu, zabezpečení a hostování následujících IT aplikací a webových stránek:

(a)jednotného portálu uvedeného v čl. 2 odst. 1;

(b)společného uživatelského rozhraní uvedeného v čl. 15 odst. 1;

(c)úložiště odkazů uvedeného v čl. 16 odst. 1;

(d)společného vyhledávače asistenčních služeb uvedeného v článku 17;

(e)nástroje pro zpětnou vazbu od uživatelů uvedeného v čl. 22 odst. 1 a čl. 23 odst. 1 písm. a).

2.Příslušné orgány ponesou odpovědnost za vývoj, dostupnost, údržbu a zabezpečení IT aplikací, jež souvisí s webovými stránkami, které spravují a které jsou prostřednictvím odkazů propojeny se společným uživatelským rozhraním.

Kapitola V
Propagace

Článek 19
Název a značka kvality

1.O názvu a logu, pod kterými bude brána známa a propagována veřejnosti, rozhodne Komise v úzké spolupráci s koordinační skupinou pro bránu nejpozději do data použitelnosti tohoto nařízení.

2.Název brány bude sloužit také jako značka kvality, již budou v tomto smyslu, coby důkaz dodržení požadavků na kvalitu uvedených v kapitole III, moci používat pouze ty informační webové stránky a asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou zahrnuty do úložiště uvedeného v kapitole III.

Článek 20
Propagace

1.Příslušné orgány a Komise budou mezi občany a podniky podporovat povědomí o bráně a používání brány a prostřednictvím veřejně přístupných vyhledávacích nástrojů zajistí dostupnost a viditelnost brány a jejích služeb.

2.Příslušné orgány a Komise budou koordinovat své propagační činnosti uvedené v odstavci 1, přičemž budou odkazovat na bránu použitím jejího loga a odkazu společně s názvy případných dalších značek.

3.Příslušné orgány a Komise zajistí, že bránu bude možné snadno vyhledat prostřednictvím souvisejících portálů, za něž jsou odpovědné, a že na všech příslušných webových stránkách budou uvedeny jasné odkazy na bránu.

4.Národní koordinátoři budou propagovat bránu v rámci vnitrostátních orgánů.

Kapitola VI
Získávání zpětné vazby od uživatelů a statistika

Článek 21
Statistiky uživatelů

1.Příslušné orgány a Komise zajistí, že budou získávány statistiky týkající se návštěv uživatelů brány a webových stránek, na něž brána odkazuje, aby bylo možné zlepšit fungování brány.

2.Příslušné orgány a Komise budou zaznamenávat a vyměňovat si souhrnné počty, původ a předmět žádostí o asistenční služby a služby pro řešení problémů, a doby jejich odezvy.

3.Komisi je v souladu s článkem 34 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se podrobných kategorií údajů, jež mají být v souladu s odstavcem 2 zaznamenávány ve vztahu k informacím, postupům a asistenčním službám a službám pro řešení problémů, na které brána odkazuje.

4.Komise přijme prováděcí akty, které stanoví způsob zaznamenávání a výměny těchto statistik. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 35 odst. 2.

Článek 22
Zpětná vazba od uživatelů o službách brány

1.Aby se získaly přímé informace od uživatelů o jejich spokojenosti se službami poskytovanými v rámci brány, Komise uživatelům prostřednictvím brány poskytne uživatelsky přívětivý nástroj, který jim umožní se ihned po využití služeb uvedených v čl. 2 odst. 2 anonymně vyjádřit ke kvalitě a dostupnosti služeb poskytovaných prostřednictvím brány a ke kvalitě a dostupnosti společného uživatelského rozhraní.

2.Příslušné orgány a Komise uvedou na všech webových stránkách, které tvoří součást brány, vhodný odkaz na tento nástroj. Příslušné orgány budou spolupracovat s Komisí a integrují tento nástroj do webových stránek, za něž nesou odpovědnost.

3.Aby mohli řešit jakékoliv vzniklé problémy, Komise a národní koordinátoři budou mít přímý přístup ke zpětné vazbě, jež bude získána prostřednictvím tohoto nástroje.

4.Odchylně od odstavce 2 se od příslušných orgánů nepožaduje, aby nástroj zpětné vazby od uživatelů uvedený v odstavci 1 integrovaly do svých webových stránek, které odkazují na bránu, pokud je na těchto webových stránkách pro účel sledování kvality služeb k dispozici mechanismus zpětné vazby s podobnými funkcemi, jako má nástroj uvedený v odstavci 1. Příslušné orgány budou získávat zpětnou vazbu od uživatelů, kterou od nich obdrží prostřednictvím nástroje zpětné vazby, a budou ji sdílet s Komisí a národními koordinátory z ostatních členských států.

5.Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro získávání a sdílení zpětné vazby od uživatelů. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 35 odst. 2.

Článek 23
Hlášení o fungování vnitřního trhu

1.Komise:

(a)poskytne uživatelům brány uživatelsky přívětivý nástroj pro anonymní hlášení překážek, na něž narazili při uplatňování svých práv na vnitřním trhu;

(b)bude od asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů získávat informace o předmětech žádostí a o odpovědích.

2.Komise v anonymizované podobě zveřejní online přehled problémů, který vznikne na základě informací získaných v souladu s odstavcem 1.

3.Členské státy a Komise budou analyzovat a zkoumat problémy, které vyvstaly, a řešit je vhodnými prostředky, kdykoliv to bude možné.

Kapitola VII
Správa brány

Článek 24
Národní koordinátoři

1.Každý členský stát jmenuje národního koordinátora. Kromě plnění svých povinností podle článků 6, 14, 16, 17, 20 a 22 budou národní koordinátoři:

(a)jednat jako vnitrostátní kontaktní místa pro všechny záležitosti související s bránou;

(b)nést odpovědnost za kontakt s Komisí ve všech záležitostech týkajících se brány;

(c)v rámci vnitrostátních orgánů podporovat jednotné provádění článků 7 a 13;

(d)zajišťovat, že se řádně provádějí doporučení uvedená v článku 14 odst. 2 písm. c).

2.Každý členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o jméně a kontaktních údajích svého národního koordinátora.

Článek 25
Koordinační skupina

Bude zřízena koordinační skupina (dále jen „koordinační skupina pro bránu“). Bude se skládat z národních koordinátorů a bude jí předsedat zástupce Komise. Koordinační skupina přijme svůj jednací řád. Sekretariát zajistí Komise.

Článek 26
Úkoly koordinační skupiny pro bránu

1.Koordinační skupina pro bránu bude podporovat zřízení brány. Zejména bude:

(a)usnadňovat výměnu a pravidelnou aktualizaci osvědčených postupů;

(b)projednávat zlepšení předkládaných informací v oblastech, které jsou uvedeny v příloze I;

(c)projednávat návrh ročního pracovního programu;

(d)pomáhat Komisi se sledováním plnění ročního pracovního programu;

(e)pomáhat Komisi se sledováním dodržování požadavků, které jsou stanoveny v článcích 7 až 11 a 13;

(f)informovat o provádění čl. 5 odst. 2;

(g)poskytovat stanoviska a doporučovat opatření příslušným orgánům a Komisi s cílem zabránit zbytečnému překrývání služeb dostupných prostřednictvím brány a odstranit taková překrývání;

(h)poskytovat stanoviska k postupům nebo organizačním opatřením pro účinné řešení jakýchkoliv problémů s kvalitou služeb, na které uživatelé upozorní, či návrhy na jejich zlepšení;

(i)projednávat otázky související s požadavky na kvalitu služeb nabízených prostřednictvím brány;

(j)pomáhat Komisi s organizací, uspořádáním a prezentací služeb, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2, na společném uživatelském rozhraní;

(k)usnadňovat vývoj a provádění koordinované propagace;

(l)spolupracovat se správními orgány služeb či sítí, jež poskytují informace, pomoc nebo pomáhají řešit problémy.

2.Komise může s koordinační skupinou konzultovat jakékoliv záležitosti týkající se provádění tohoto nařízení.

Článek 27
Roční pracovní program

1.Komise přijme roční pracovní program, ve kterém upřesní zejména:

(a)opatření k provedení konkrétní prezentace informací v oblastech, které jsou uvedeny v příloze I;

(b)opatření požadovaná, aby bylo zajištěno dodržení článků 5 a 11;

(c)opatření požadovaná, aby bylo zajištěno stálé dodržování požadavků, které jsou stanoveny v článcích 7 až 10;

(d)činnosti související s propagací brány v souladu s článkem 20.

2.Komise bude při přípravě návrhu ročního pracovního programu brát ohled na zpětnou vazbu od uživatelů, která byla získána v souladu s článkem 22. Před jeho přijetím předloží Komise návrh ročního pracovního programu k projednání koordinační skupině.

Kapitola VIII
Závěrečná ustanovení

Článek 28
Náklady

1.Ze souhrnného rozpočtu Evropské unie se pokryjí zejména náklady na:

(a)vývoj a údržbu IT nástrojů podporujících provedení tohoto nařízení na úrovni Unie;

(b)propagaci brány na úrovni Unie;

(c)překlad maximálního rozsahu – na členský stát – informací, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 písm. a), a pokynů pro splnění postupů, které jsou uvedeny v čl. 11 odst. 1 písm. a), do úředního jazyka Unie jiného než národní jazyk.

2.Náklady související s vnitrostátními webovými portály, informačními platformami, asistenčními službami a postupy stanovenými na úrovni členského státu budou hrazeny z příslušných rozpočtů členských států, pokud právní předpisy Unie nestanoví jinak.

Článek 29
Ochrana osobních údajů

Příslušné orgány musí při zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení dodržovat [směrnici 95/46/ES] [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679]. Komise bude při zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení jednat v souladu s ustanoveními nařízení 00/0000 [nové nařízení nahrazující nařízení 45/2001].

Článek 30
Spolupráce s ostatními sítěmi, jež poskytují informace a pomoc

1.Komise rozhodne, které ze stávajících neformálních mechanismů správy asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, které jsou uvedeny v příloze III, nebo mechanismů správy kterékoliv oblasti informací zahrnuté v příloze I zařadí koordinační skupina do brány.

2.Pokud byly služby či sítě, jež poskytují pomoc nebo informace, vytvořeny závaznými akty Unie pro kteroukoliv oblast informací, která je zahrnuta v příloze I, bude Komise koordinovat práci koordinační skupiny pro bránu a správních orgánů těchto služeb či sítí tak, aby bylo dosaženo jejich součinnosti a předešlo se jejich překrývání.

Článek 31
Vztah k ostatním ustanovením právních předpisů Unie

V případech, kdy jsou ustanovení tohoto nařízení v rozporu s ustanovením jiného aktu Unie, který upravuje zvláštní aspekty předmětu tohoto nařízení, bude mít přednost ustanovení jiného aktu Unie.

Článek 32
Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu

1.Pro účely čl. 11 odst. 4 se použije systém pro výměnu informací o vnitřním trhu zřízený nařízením (EU) č. 1024/2012.

2.Komise může rozhodnout o použití systému IMI coby elektronického úložiště odkazů, který stanovuje čl. 16 odst. 1.

Článek 33
Podávání zpráv a přezkum

Do čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé dva roky přezkoumá Komise provádění tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnoticí zprávu o fungování brány a o fungování vnitřního trhu, kterou vypracuje na základě statistik a zpětné vazby, jež získá v souladu s články 21, 22 a 23. Přezkum bude zahrnovat zejména hodnocení působnosti článku 12 tohoto nařízení, a to s ohledem na technologický, tržní a právní vývoj týkající se výměny důkazů mezi příslušnými orgány.

Článek 34
Výkon přenesené pravomoci

1.Komisi je za podmínek stanovených tímto článkem svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 21 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu pěti let od […]. Komise do devíti měsíců před koncem pětiletého období vypracuje zprávu týkající se přenesení pravomocí. Přenesení pravomocí se automaticky prodlouží o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament a Rada nejpozději tři měsíce před koncem každého období nevznese proti takovému prodloužení námitku.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 21 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutí o zrušení ukončí přenesení pravomoci upřesněné v daném rozhodnutí. Rozhodnutí nabude účinnosti následujícím dnem po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo pozdějším dnem, který bude upřesněn v Úředním věstníku. Nebude mít vliv na platnost žádného z aktů přijatých v přenesené pravomoci, které již budou platné.

4.Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, současně ho oznámí Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý na základě čl. 21 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament ani Rada do dvou měsíců od oznámení daného aktu Evropskému parlamentu a Radě nevznesou žádnou námitku nebo pokud před koncem této lhůty jak Evropský parlament, tak Rada informují Komisi, že nevznesou námitku. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 35
Postup projednávání ve výborech

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 36
Změna nařízení (EU) č. 1024/2012

Nařízení (EU) č. 1024/2012 se mění takto:

(1)    Článek 1 se nahrazuje tímto:

Článek 1
Předmět

„Toto nařízení stanoví pravidla pro používání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) při správní spolupráci, včetně zpracování osobních údajů mezi těmito subjekty (dále jen „subjekty systému IMI“):

a)    příslušnými orgány členských států;

b)    příslušnými orgány členských států a Komisí;

c)    příslušnými orgány členských států, Komisí a orgány, kancelářemi a agenturami Unie.“

(2)    Ustanovení čl. 3 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1. Systém IMI se používá k výměně informací, včetně výměny osobních údajů, mezi subjekty systému IMI a ke zpracování těchto informací pro účely kterýkoliv z následujících úkonů:

a)    správní spolupráci, která se vyžaduje v souladu s akty uvedenými v příloze;

b)    správní spolupráci, která podléhá pilotnímu projektu, jenž se provádí v souladu s článkem 4.“

(3)    druhý odstavec článku 5 se mění takto:

a) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) „systémem IMI“ elektronický nástroj, který Komise poskytuje na podporu správní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a mezi příslušnými orgány členských států, Komisí a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie“;

b) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) „správní spoluprací“ spolupráce mezi subjekty systému IMI prostřednictvím výměny a zpracování informací za účelem lepšího provádění práva Unie.“;

c) písmeno g) se zrušuje.

4)    V čl. 8 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„f) zajišťování spolupráce s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a umožňování jejich přístupu do systému IMI“;

5)    Znění čl. 9 odst. 4) se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy, Komise a ostatní orgány, instituce a jiné subjekty Unie zavedou vhodné prostředky, kterými zajistí, aby uživatelům IMI byl umožněn přístup pouze k osobním údajům zpracovaným v systému IMI, které potřebují, a pouze v těch oblastech vnitřního trhu, pro které jim byla udělena přístupová práva v souladu s odstavcem 3.“

6)    Článek 21 se mění takto:

a)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Evropský inspektor ochrany údajů je odpovědný za sledování a zajištění toho, aby se uplatňovala ustanovení tohoto nařízení, kdykoli Komise nebo ostatní orgány, instituce a jiné subjekty Unie ve své roli subjektů IMI zpracovávají osobní údaje. Odpovídajícím způsobem se použijí povinnosti a pravomoci uvedené v článku 58 a 59 [nařízení (EU) č. XX/201Y]“.

b)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů, z nichž každý jedná v rozsahu svých pravomocí, spolupracují, aby zajistili koordinovaný dohled nad systémem IMI a jeho používáním subjekty IMI v souladu s článkem 62 [nařízení (EU) č. XX/201Y]“.

c)    odstavec 4 se zrušuje.

7)    Ustanovení čl. 29 odst. 1 se zrušuje.

8)    V příloze se doplňuje následující bod 12, který zní:

„12. [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/201Y], kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012: čl. [11 odst. 4)].“

Článek 37
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 2, články 4 až 11, čl. 12 odst. 1 až 6 a čl. 12 odst. 8, článek 13, článek 14, čl. 15 odst. 1 až 3, článek 16, článek 17, čl. 21 odst. 1 a 2, článek 22 odst. 1 až 4 a článek 23 se použijí ode dne [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 41  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

⊠ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 42  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻Časově omezený návrh/podnět 

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

⌧Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2018 do roku 2020,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 43  

⌧ Přímé řízení Komisí

–⌧ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

⌧    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem. Pro období po 31. prosinci 2020 se částka považuje za potvrzenou, je-li v souladu s víceletým finančním rámcem, který je platný pro uvedené období.

◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

⌧ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

◻ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na různé příjmy

PŘÍLOHA
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU

Název návrhu/podnětu:

1.POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE A NÁKLADY NA TYTO ZDROJE

2.VÝŠE OSTATNÍCH SPRÁVNÍCH VÝDAJŮ

3.METODY VÝPOČTU POUŽITÉ K ODHADU NÁKLADŮ

3.1.Lidské zdroje

3.2.Ostatní správní výdaje

1.Náklady na potřebné lidské zdroje

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.    

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

2.Výše ostatních správních výdajů

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

◻    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřebné správní prostředky budou pokryty z finančních zdrojů, které již jsou vyčleněny na řízení akce a/nebo které byly přesunuty, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

3.Metody výpočtu použité k odhadu nákladů

3.1.Lidské zdroje

Tato část objasňuje metodu výpočtu použitou k odhadu potřebných lidských zdrojů (předpokládané pracovní vytížení, včetně konkrétních pracovních míst (pracovní profily Sysper 2), kategorie zaměstnanců a příslušné průměrné náklady)

3.2.Ostatní správní výdaje

Uveďte podrobnosti o metodě výpočtu použité pro jednotlivé rozpočtové položky,

a zejména příslušné předpoklady (např. počet zasedání za rok, průměrné náklady atd.).

(1) Viz například závěry z 9. března 2017.

(2) Studie o informačních a asistenčních potřebách podniků podnikajících přeshraničně v rámci EU, závěrečná zpráva z dubna 2017.

(3) Závěrečná zpráva skupiny na vysoké úrovni pro podnikatelské služby z dubna 2014.

(4) Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 – Urychlování digitální transformace veřejné správy“, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2016)0179 final.

(5) Viz kapitola 6.2.3 posouzení dopadu.

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).

(8) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015) 550 final ze dne 28. Října 2015).

(9) https://ec.europa.eu/commission/work-programme-2017_en

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU ze dne 13. června 2012, kterou se mění směrnice Rady 89/666/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků (Úř. věst. L 156, 16.6.2012, str. 1).

(12) http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/20813

(13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/7 ze dne 5. ledna 2016, kterým se zavádí standardní formulář jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (Úř. věst. L 3, 6.1.2016, s. 16).

(14) Úř. věst. C , , s. .

(15) Úř. věst. C , , s. .

(16) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015) 550 final ze dne 28. října 2015).

(17) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015) 192 final ze dne 6. května 2015).

(18) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 – Urychlování digitální transformace veřejné správy“ (COM(2016) 179 final).

(19) Zpráva o občanství EU: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny, (COM(2017) 30/2 final ze dne 24. ledna 2017).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 21).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).

(24) Doporučení Komise ze dne 17. září 2013 o zásadách, jimiž se řídí síť SOLVIT (Úř. věst. L 249, 19.9.2011, s. 10).

(25) Charta byla schválena Radou v roce 2013.

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11.

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(37) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů, (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).

(41) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(42) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(43) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

(44) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(45) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(46) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(47) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(48) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(49) Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle…“.

(50) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(51) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(52) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(53) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(54) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(55) Upřesněte druh výboru a skupinu, do níž náleží.

(56) IKT: informační a komunikační technologie: musí být konzultováno GŘ DIGIT.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.5.2017

COM(2017) 256 final

Balíček týkající se dodržování předpisů

PŘÍLOHY

NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012

{SWD(2017) 211 final}
{SWD(2017) 212 final}
{SWD(2017) 213 final}
{SWD(2017) 214 final}

PŘÍLOHY

NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012

PŘÍLOHA 1
Seznam informačních oblastí, jež mají význam pro občany a podniky uplatňující na jednotném trhu svá práva uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. a)

Oblasti informačních oblastí týkajících se občanů: