EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 18.5.2017

JOIN(2017) 18 final

SPOLEČNÁ ZPRÁVA EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o provádění přezkumu evropské politiky sousedství

Obsah

1. ÚVOD 3

2. SOUČASNÝ STAV DVOUSTRANNÉ A REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE4

Dvoustranná spolupráce4

Regionální spolupráce8

3. POKROK V OBLASTI KLÍČOVÝCH PRIORITÁCH 11

Řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva 11

Ekonomický rozvoj pro stabilizaci 14

Bezpečnost 19

Migrace a mobilita 22

4. FINANČNÍ POMOC NA PODPORU SOUSEDSTVÍ 24

Společné plánování a posílená koordinace se členskými státy EU 25

Zvýšená spolupráce s evropskými finančními institucemi a mezinárodními finančními institucemi, též prostřednictvím kombinování zdrojů financování 26

Svěřenské fondy 27

Flexibilní rezerva 28

Evropský plán vnějších investic 28

5. ZÁVĚR29

Zpráva o provádění přezkumu evropské politiky sousedství

1. ÚVOD

Toto je první zpráva po přezkumu evropské politiky sousedství (EPS) v listopadu 2015 1 , kterým se stanoví nový rámec pro budování účinnějších partnerství mezi EU a jejími sousedy a podpoření stabilizace jako nejvyšší priority. Zpráva odráží zastřešující politické priority pro vnější činnost EU dohodnuté s Radou 2 po zveřejnění Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie v červnu 2016.

Přezkum EPS byl založen na rozsáhlých konzultacích, na nichž se podíleli partneři a členské státy EU a které čerpaly z jejich vstupů. Zavedl nový přístup, který zahrnuje větší respekt k různým cílům partnerů EU; účinnější sledování oblastí společného zájmu; nové pracovní metody s cílem podporovat u partnerů větší smysl pro odpovědnost a u členských států větší zapojení a sdílenou odpovědnost; jakož i větší pružnost provádění politik EU a jejích rozvojových fondů. Tato zpráva je odrazem závazků učiněných v rámci přezkumu EPS, pokud jde o průběžné informování všech zúčastněných subjektů v EU o pokroku v oblasti EPS. Shrnuje rovněž vývoj vztahů EU s jejími partnery od přijetí revidované politiky a názorně ukazuje, jak EU realizuje svůj nový přístup.

Vývoj v sousedství a uvnitř EU nadále potvrzuje význam těsných a plodných pracovních vztahů mezi EU a jejími sousedy. EU podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost všech partnerských zemí, což je rovněž v souladu se zásadami Charty OSN. Teroristické útoky v EU a v sousedních zemích prokazují, že je nadále potřeba posilovat spolupráci jak v oblasti bezpečnosti, tak v oblasti politických a sociálně-ekonomických hnacích sil násilného extremismu. Řešení nelegální migrace a reakce na toky uprchlíků je pro EU i pro její sousedy i nadále významnou výzvou a klíčovou oblastí, na kterou je třeba se v naší práci zaměřit vzhledem k trvající nestabilitě vyvolané konflikty, zejména v Libyi a Sýrii. Země sousedství na východě se nadále potýkají se společenskou transformací pod tlakem stále průbojnější ruské zahraniční politiky.

V této zprávě se rovněž zdůrazňuje, jak EU a její partneři na východě i jihu vyvíjejí úsilí za účelem podpory stabilizace a odolnosti se zaměřením zejména na hospodářský rozvoj, zaměstnatelnost, zaměstnanost mladých lidí a dodržení závazku EU podporovat demokracii, právní stát a dodržování lidských práv, řádnou správu věcí veřejných, jejíž součástí jsou i účinné a odpovědné orgány veřejné správy a účast občanské společnosti.

V roce 2016 došlo k pokroku v oživení vztahů se sousedními zeměmi prostřednictvím nových forem individualizovaných partnerství. To zahrnovalo práci na nových rámcích pro dvoustrannou spolupráci specifických pro každou jednotlivou zemi ve formě priorit partnerství a aktualizovaných programů pro přidružení. Přístup spočívající ve společné odpovědnosti umožnil lépe zohlednit individuální potřeby a ambice partnerských zemí, jakož i zájmy a hodnoty EU.

Na podporu nových priorit EPS se pružněji využívá finanční pomoc. Členské státy byly plně zapojeny do procesu definování těchto priorit, mimo jiné též prostřednictvím větší koordinace finanční pomoci a společného plánování. Bylo zajištěno také užší zapojení občanské společnosti a jiných zúčastněných stran.

Globální strategie bude v nadcházejících letech vodítkem pro vnější činnost EU a revidovaná EPS je významným nástrojem k dosažení cílů této strategie, zejména pokud jde o reakci na nutnost zlepšit odolnost států a společností na východ a jih od EU, a to v souladu s příslušnými závěry Rady 3 . Revidovaná EPS je rovněž v souladu s Římským prohlášením, v němž se podporuje silnější úloha Evropy ve světě 4 , a je rovněž v souladu s programem Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030 a jeho cíli udržitelného rozvoje.

Následující oddíly nastiňují vývoj ve dvoustranné a regionální spolupráci EU s partnery; uvádí podrobnosti týkající se pokroku v klíčových prioritách spolupráce; popisují dopady finanční pomoci a předvídají budoucí rozvoj EPS.

2. SOUČASNÝ STAV DVOUSTRANNÉ A REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE

Dvoustranná spolupráce

V revidované EPS se uznává, že jednotliví partneři mají ve svých vztazích s EU různé ambice a zájmy. EU se v roce 2016 aktivně snažila získat názory partnerů na budoucí podobu spolupráce a byly zahájeny a uzavřeny konzultace s řadou zemí EPS o nových rámcích dvoustranné spolupráce. Ať už prostřednictvím priorit partnerství, aktualizovaných programů pro přidružení nebo stávajících akčních plánů, cílem bylo odrážet úroveň ambicí každé země ve vztazích s EU. Tyto společné dvoustranné dokumenty, které odráží sdílené politické priority, poskytovaly základ pro probíhající plánování nových dvoustranných programů pomoci (jednotných rámců podpory) v rámci evropského nástroje sousedství pro období 2017–2020, jež se provádí v úzké koordinaci s vnitrostátními orgány partnerských zemí a veškerými dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti, sociálních partnerů, místních a regionálních orgánů a organizací soukromého sektoru.

Priority partnerství s Libanonem a Jordánskem byly přijaty na konci roku 2016 5 . S cílem pomoci oběma zemím řešit dopad uprchlíků v návaznosti na konflikt v Sýrii byly dohodnuty pakty, které obsahují prioritní opatření a vzájemné závazky, a tyto pakty jsou přiloženy k prioritám partnerství. Obě partnerské země byly již příjemci pomoci EU, která měla řešit potřeby a podporovat odolnost a soběstačnost uprchlíků a zranitelných hostitelských komunit při zajištění přístupu návaznosti okamžité pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD), jenž zahrnuje také humanitární pomoc, a poskytovat dlouhodobé přínosy v různých oblastech jako veřejné zdraví, vzdělávání a vytváření pracovních míst.

Jednání o prioritách partnerství poskytlo příležitost postavit vztahy s Alžírskem a Egyptem na nových základech.

Priority partnerství s Alžírskem byly přijaty v březnu 2017 6 . Konaly se dialogy o energii a migraci; byla podepsána dohoda o civilní ochraně a přijaty programy spolupráce v oblastech obnovitelné energie, hospodářské diverzifikace a řízení veřejných financí, které reagují na zásadní hospodářské a fiskální problémy, jimž Alžírsko v současné době čelí.

Návrh priorit partnerství s Egyptem byl předběžně schválen v prosinci 2016. Ministr zahraničních věcí Šukrí byl pozván na březnové zasedání Rady pro zahraniční věci s cílem prodiskutovat různé způsoby, kterými lze priority prosazovat.

V roce 2016 došlo k intenzifikaci stávajících forem spolupráce s Tuniskem. V září 2016 bylo přijato společné sdělení 7 , které vymezilo další opatření na podporu dlouhodobé stability, včetně řádné správy věcí veřejných, reformy soudnictví, sociálně-ekonomického rozvoje a bezpečnosti. Poskytlo též základ jednak pro vytvoření společného parlamentního výboru EU–Tunisko v září 2016 a jednak pro významný příspěvek EU na konferenci pro investory Tunisko 2020 v listopadu 2016.

EU podporuje program reforem v Maroku v širokém spektru sociálních (vzdělávání, zdraví, sociální ochrana, rovnost žen a mužů, technické odborné vzdělávání a odborná příprava – TVET) a hospodářských (sbližování právních předpisů, zelený růst, zemědělství a řízení veřejných financí) odvětví, jakož i v oblasti soudnictví. Technická a finanční spolupráce s Marokem pokračovala po celou dobu právní nejistoty, která panuje před vydáním rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) o zemědělské dohodě EU–Maroko.

Vnitřní situace v Libyi zůstává nesmírně složitá a neklidná i přes podepsání libyjské politické dohody v prosinci 2015. Spolupráce ze strany EU se přizpůsobila velmi svébytným okolnostem, mimo jiné poskytováním podpory prostřednictvím obcí. Mezinárodní společenství včetně EU je odhodláno plně realizovat libyjskou politickou dohodu a pokračovat ve zprostředkování s cílem zapojit všechny libyjské zúčastněné subjekty v zájmu nalezení komplexní dohody, která povede k obnovení veřejného pořádku, posílení právního státu, převedení ozbrojených a bezpečnostních sil pod civilní kontrolu, zabránění finančnímu zhroucení, zachování jednoty země a boje proti terorismu a nelegální migraci.

Strategie EU pro Sýrii 8 stanoví strategické cíle EU, bezprostřední cíle a hlavní směry činností pro vyřešení války v Sýrii a zvládnutí jejího okamžitého a dlouhodobého humanitárního dopadu. Definuje se v ní, jak může EU hrát důraznější úlohu při přispění k trvalému politickému řešení v Sýrii ve stávajícím rámci schváleném OSN. Věnuje se rovněž tomu, jak může EU pokračovat ve své pomoci více než 13 milionům lidí v nouzi v Sýrii, pomáhat budovat odolnost a stabilitu v zemi a podporovat obnovu po uzavření dohody a dobrovolný, důstojný a bezpečný návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, až se začne uskutečňovat věrohodná politická transformace.

Zatímco dvoustranné programy se syrskou vládou jsou od roku 2011 pozastaveny, EU podporuje syrské obyvatelstvo poskytováním humanitární pomoci pro záchranu životů a podpory odolnosti a spoluprací s občanskou společností a nevládními organizacemi. Podpora EU se zaměřuje na otázky jako odolnost na úrovni komunity, poskytování veřejných služeb a místní správa, lidská práva a odpovědnost, budování míru, otázky rovnosti žen a mužů a otázky menšin s cílem zlepšit kapacitu organizací občanské společnosti podílet se na transformaci a stabilizaci země. EU v roce 2016 značně zvýšila svoji obecně zaměřenou pomoc kombinující přeshraniční pomoc s podporou zevnitř Sýrie s cílem řešit potřeby obyvatelstva a posílit místní odolnost. Pomoc EU se rovněž využívá k významné podpoře pěti milionů syrských uprchlíků v sousedních zemích a jejich hostitelských komunit poskytováním humanitární pomoci, jakož i k podpoře odolnosti se silnou orientací na vzdělávání, k přístupu k základním službám a na opatření zaměřená na poskytování obživy uprchlíkům s cílem posílit odolnost a zvýšit soběstačnost. EU společně se svými členskými státy byla největším dárcem na londýnské konferenci o Sýrii v únoru 2016 a používá na pomoc zemím, které čelí sociálně-ekonomickým a ekologickým důsledkům syrské krize, řadu nástrojů. Na mezinárodní konferenci na téma podpory budoucnosti Sýrie a regionu, kterou pořádala EU v dubnu 2017 v Bruselu, byla znovu vyjádřena plná podpora a zopakován závazek, že jediným fórem, na kterém by mělo být dohodnuto politické řešení, by měly být rozhovory vnitrostátních syrských subjektů zprostředkované OSN a konané v Ženevě. Zvlášť se zdůraznila úloha občanské společnosti v tomto procesu. Závěrem konference byl učiněn souhrnný závazek k poskytnutí 5,6 miliardy EUR na rok 2017, z toho 3,7 miliardy EUR od EU a členských států, včetně 1,2 miliardy EUR z EU na humanitární podporu i podporu odolnosti. Tím byl znovu potvrzen závazek učiněný v Londýně. Evropská komise přislíbila také dalších 560 milionů EUR na rok 2018 pro Jordánsko, Libanon a Sýrii.

Co se týče Izraele a Palestiny 9 , EU je i nadále pevně odhodlána prosazovat řešení založené na existenci dvou států, které je zásadní pro mír, stabilitu a dlouhodobý rozvoj regionu. EU významně investuje do posílení kapacity Palestinské správy, především za účelem provádění klíčových reforem v oblastech jako fiskální konsolidace, regulační rámec a integrace veřejné služby. Financování z EU se rovněž zaměřuje na investice, které mohou přispět k udržitelným zlepšením životních podmínek, zejména v pásmu Gazy.

Rovněž ve východním sousedství je vyvíjeno společné úsilí s cílem dále rozvíjet vztahy způsobem, který lépe odráží specifika partnerů.

EU je odhodlána k politickému přidružení a ekonomické integraci Ukrajiny. Za tímto účelem jsou od roku 2014 prozatímně prováděny části dohody o přidružení a od 1. ledna 2016 se prozatímně provádí prohloubená a komplexní zóna volného obchodu. V posledních dvou letech bylo s politickou, technickou a finanční podporou EU provedeno významné množství práce s cílem stabilizovat a modernizovat zemi, v jejímž rámci ukrajinská vláda přijala zásadní reformy, zejména v oblasti boje proti korupci, nezávislosti soudů a veřejné správy. Podpora pro politickou a hospodářskou stabilizaci Ukrajiny je poskytována v rámci makrofinanční pomoci a programů zvláštních opatření.

EU je odhodlána k politickému přidružení a ekonomické integraci s Gruzií. Dále posiluje své vztahy s touto zemí prostřednictvím vstupu v platnost dohody o přidružení mezi EU a Gruzií v červenci 2016 (která se prozatímně provádí od roku 2014), jakož i prostřednictvím průběžného přezkumu programu přidružení EU–Gruzie pro období 2017–2020 10 a přistoupení Gruzie ke Smlouvě o Energetickém společenství v říjnu 2016. Dialog o uvolnění vízového režimu mezi EU a Gruzií 11 se ukázal být účinným nástrojem pro prosazování rozsáhlých reforem a připravil cestu pro vstup v platnost krátkodobého bezvízového styku na konci března 2017.

Vztahy s Moldavskou republikou (dále jen „Moldavsko“) pokračují v rámci dohody o přidružení EU–Moldavsko, která vstoupila v platnost v červenci 2016 (prozatímně se provádí od roku 2014). V současnosti probíhá přezkum programu pro přidružení na období 2017–2020.

Byly zahájeny konzultace o prioritách partnerství s Arménií, Ázerbájdžánem a Běloruskem.

Jednání s Arménií o nové dohodě o komplexním a posíleném partnerství byla uzavřena v únoru 2017. Spolupráce EU s Arménií se zaměřuje na hospodářské a správní reformy s cílem posílit odolnost a hospodářský rozvoj země podporující začlenění. Jednání o komplexní dohodě s Ázerbájdžánem, která má nahradit dohodu o partnerství a spolupráci (v platnosti od roku 1999), byla zahájena v únoru 2017. EU je i nadále odhodlána k posílené spolupráci s Ázerbájdžánem, a to mimo jiné v oblasti hospodářského rozvoje, konektivity a podpory občanské společnosti.

Na začátku roku 2016 byla za účelem lepšího zohlednění stavu dvoustranných vztahů zřízena neformální koordinační skupina, kterou tvoří vyšší úředníci EU a Běloruska. Pro utváření budoucí politiky EU vůči Bělorusku budou mít i nadále zásadní význam reálné kroky Běloruska, pokud jde o dodržování všeobecných základních svobod, zásad právního státu a lidských práv, včetně používání trestu smrti.

Pět ze šesti zemí Východního partnerství je postiženo konflikty. EU podporuje diplomatické úsilí o nalezení mírového řešení konfliktu na východě Ukrajiny prostřednictvím úplného provedení minských dohod a nadále plně podporuje mírové řešení konfliktů v separatistických regionech Jižní Osetie a Abcházie i mírové urovnání konfliktu v Podněstří a zvláštní status Podněstří. EU rovněž nadále podporuje mírové řešení konfliktu v Náhorním Karabachu, kde je současný stav neudržitelný. Konflikt nemá vojenské řešení a vyžaduje co nejdříve politické urovnání v souladu s mezinárodním právem. EU nadále plně podporuje úsilí o zprostředkování a návrhy spolupředsedů Minské skupiny OBSE.

Regionální spolupráce

Východní partnerství spojuje EU a šest zemí východního sousedství s cílem pracovat na otázkách společného zájmu. Řídí se čtyřmi prioritami stanovenými na summitu v Rize 12 v roce 2015: hospodářský rozvoj a tržní příležitosti; posilování institucí a řádná správa věcí veřejných; konektivita, energetická účinnost, životní prostředí a změna klimatu; mobilita a mezilidské kontakty.

Na základě těchto priorit se od roku 2016 vůči Východnímu partnerství uplatňuje přístup více zaměřený na výsledky s pokračujícím důrazem na posílení odolnosti států a společenství. Cílem nového strategického pracovního plánu, který spojuje dvoustrannou a regionální spolupráci, je řídit práci EU a dotčených šesti zemí mezi summity zaměřením na dvacet výstupů do roku 2020. Každý výstup je spojen s prováděcími nástroji s jasnými milníky, jichž má být dosaženo do doby příštího summitu Východního partnerství v listopadu 2017, a cíli, kterých má být dosaženo do roku 2020. Souběžně pokračuje práce v rámci černomořské synergie 13 .

Východní partnerství spolupracuje se společnostmi a institucemi svých partnerů, včetně zákonodárců prostřednictvím Parlamentního shromáždění EURONEST 14 , a s obecními a místními samosprávami prostřednictvím rámce Konferencí regionálních a místních orgánů Východního partnerství (CORLEAP) 15 . Fórum občanské společnosti Východního partnerství a národní platformy občanské společnosti přispěly k politickému dialogu na všech úrovních, od Výborů pro přidružení po činnosti v rámci panelů a platforem, včetně zasedání na úrovni ministrů. Řada těchto zasedání na úrovni ministrů byla pořádána v rámci Východního partnerství a tématem bylo např. i zdravotnictví, spravedlnost a vnitřní věci, malé a střední podniky, životní prostředí a změna klimatu, digitální hospodářství a výzkum a inovace.

Účinná komunikace politik EU v regionu byla posílena novou pracovní skupinou EU East Strategic Communication (Východní strategická komunikace, StratComm) a zviditelněním programů spolupráce EU. V Arménii a Moldavsku byly navrženy kampaně proti korupci a na podporu právního státu. Další komunikační činnosti propagovaly konkrétní výhody pomoci EU občanům v Gruzii, jako je uvolnění vízového režimu a dohody o přidružení. Na Ukrajině pomohl rámec „Stronger Together“ (Spolu jsme silnější) vytvořit smělé a srozumitelné sdělení o pomoci EU Ukrajině.

V územní spolupráci s členskými státy a zeměmi Východního partnerství přes vnější hranice EU se pokračovalo přijetím programů přeshraniční spolupráce pro období 2014–2020 16 o pozemní hranici, námořní cestě a programů spolupráce přímořských oblastí. Bylo dosaženo pokroku v posilování účinné účasti Moldavska a Ukrajiny na makroregionální strategii EU pro Podunají 17 .

Unie pro Středomoří sdružuje členské státy EU, země jižního sousedství a další země v oblasti Středozemního moře. V přezkumu EPS se uvádělo, že v úsilí o regionální spolupráci v jižním sousedství bude upřednostňována Unie pro Středomoří. Unii pro Středomoří spolupředsedalo od roku 2012 Jordánsko, čímž se zdůraznila společná odpovědnost za toto významné fórum. Na základě iniciativy vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se konala setkání ministrů zahraničních věcí, naposledy v lednu 2017. Unie pro Středomoří má v regionu jedinečný potenciál spojit všechny dotčené partnery a poskytovat regionu přímé výhody, zejména v oblastech zaměstnanosti mladých lidí, podnikání, životního prostředí, vody a infrastruktury. Dokladem toho jsou zasedání Unie pro Středomoří na ministerské úrovni, kde byly ministry dohodnuty společné priority v klíčových oblastech jako modré hospodářství (listopad 2015) 18 , zaměstnanost a pracovní síly (září 2016) 19 a energie (prosinec 2016) 20 . První ministerské zasedání Unie pro Středomoří o regionální spolupráci a plánování (červen 2016) vedlo k silnějšímu odhodlání partnerských zemí k regionálním rámcům pro spolupráci s důrazem na konkrétní, hmatatelné iniciativy a projekty. V dubnu 2017 proběhlo ministerské zasedání Unie pro Středomoří o vodě, kde byla schválena příprava vodohospodářského programu pro region Unie pro Středomoří 21 . Dne 23. ledna 2017 schválili ministři zahraničních věcí v Barceloně plán 22 s konkrétními návrhy na revizi stávajících priorit a zvýšení synergií. EU i nadále vynakládá úsilí na organizaci zasedání ministrů pro obchod v rámci Unie pro Středomoří. Byla zřízena odborná pracovní skupina pro digitální hospodářství s cílem řešit otázky digitálního hospodářství na regionální úrovni.

EU posílila rovněž svou spolupráci s Ligou arabských států (LAS). V rámci strategického dialogu mezi EU a LAS zahájeného v listopadu 2015 v Bruselu byly k již existujícím pracovním skupinám pro boj proti terorismu, zbraně hromadného ničení, řešení krizí, včasné varování a reakci na krizi a pro humanitární pomoc doplněny dvě další: pro boj proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a pro mezinárodní migraci. Tyto pracovní skupiny se doposud zaměřovaly na politické dialogy a výměny osvědčených postupů. Zasedání ministrů EU a LAS v Káhiře v prosinci 2016 potvrdilo společný pracovní program, který klade důraz na činnosti související s řešením krizí, občanskou společností, lidskými právy, diplomacií, sledováním průběhu voleb a větší účastí žen na hospodářském rozvoji. Výročního summitu LAS, který se konal v Jordánsku v březnu 2017, se zúčastnila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise.

Spolupráce EU s Organizací islámské spolupráce získala nový impuls v podobě úspěšného spolupořádání zasedání na vysoké úrovni o diskriminaci a nenávisti vůči muslimům, které se konalo v lednu 2016 v New Yorku.

Od svého zahájení v roce 2014 je každoroční bruselské Civil Society Forum South (Fórum občanské společnosti Jih) klíčovou složkou probíhajícího konzultačního procesu s občanskou společností v rámci iniciativy s cílem posílit mechanismy pro dialog mezi občanskou společností, EU a orgány v jižním sousedství. Věcné diskuse fóra v roce 2016 se zaměřovaly na migraci a mobilitu, snižování nerovností a zmenšování prostoru pro občanskou společnost. Nadace Anny Lindhové se svou sítí 5 000 organizací občanské společnosti ve 42 zemích v celé Unii pro Středomoří je i nadále hlavním partnerem EU v záležitostech mezikulturního dialogu a podpory vzájemného porozumění.

EU podporovala zřízení střediska SESAME 23 , jedinečné mezinárodní vědecké diplomatické iniciativy sídlící v Jordánsku a koncipované jako iniciativa vědy za mír. Jedná se o první významné mezinárodní výzkumné středisko na Blízkém východě. Zahrnuje rovněž země mimo region sousedství (Bahrajn, Írán, Pákistán a Turecko).

Významného pokroku bylo rovněž dosaženo při zakládání partnerství v oblasti výzkumu a inovací ve středomořské oblasti (PRIMA), jehož cílem je vyvinout nová řešení pro udržitelné hospodaření s vodou a výrobu potravin.

EU má rovněž zájem účastnit se dalších forem regionální spolupráce a podněcovat je, zvláště v jižním sousedství, kde je regionální spolupráce omezená. V tomto ohledu se EU účastní různých formátů Dialogu 5+5 24 a je velkým zastáncem zvýšené spolupráce mezi zeměmi Maghrebu.

EU kromě toho spolupracuje se všemi africkými státy včetně severoafrických zemí v rámci společné strategie EU–Afrika 25 a prostřednictvím své spolupráce s Africkou unií. Komise a vysoká představitelka nedávno přijaly společné sdělení 26 s cílem poskytnout strategickému partnerství s Afrikou nový impuls.

EU celkově pracuje na zlepšení strategické komunikace a na vývoji strategií uzpůsobených příjemcům na východě i na jihu. Zejména program OPEN 27 přispívá k cílenějším komunikačním činnostem pomocí pravidelných průzkumů veřejného mínění a zaměření sdělení v zemích EPS prostřednictvím kampaní v sociálních médiích, mezilidských kontaktů a odborné přípravy v oblasti sdělovacích prostředků. Využití kultury jako nástroje pro veřejnou diplomacii rovněž přispěje k tomu, aby se EU stala viditelnějším a silnějším globálním aktérem v sousedství.

3. POKROK V OBLASTI KLÍČOVÝCH PRIORIT

Obecným cílem revidované EPS je podporovat stabilizaci sousedství Evropy a jeho odolnost. O to se usiluje prostřednictvím cílených opatření, která odráží prioritní oblasti zájmu EU uvedené v přezkumu: řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva; ekonomický rozvoj pro stabilizaci; bezpečnost a migrace a mobilita.

EU se se svými partnery shoduje na tom, že je nutné věnovat zvláštní pozornost reformám, které posílí klíčové veřejné služby, a odolnosti společností a společenství s ohledem na přizpůsobování se rychlému tempu změn a vnějším tlakům. Tyto reformy rovněž umožní, aby EU poskytla občanům hmatatelné výhody, například prostřednictvím uvolnění vízového režimu, podpory vytváření příležitostí a zaměstnanosti mladých lidí a větší pružnosti při řešení hospodářských a obchodních vztahů každé země s EU.

Řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva

Stabilita samotné EU je založena na řádné správě věcí veřejných, demokracii, právním státu a lidských právech a podpora reforem v této oblasti je klíčem k cíli EPS, tedy stabilizaci. EU podporuje úsilí prosazující právní stát a demokratické hodnoty, včetně reformy soudnictví a jeho nezávislosti, boj proti korupci, ochranu lidských práv, základní svobody a dialog s občanskou společností. Tyto otázky výrazně dominují v diskusích o prioritách partnerství a revidovaných programech pro přidružení. EU prostřednictvím politického dialogu nadále spolupracuje s partnery na podpoře dodržování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv.

V některých zemích EPS se konaly volby. Většina z nich byla uspořádána v souladu s platnými mezinárodními normami pro demokratické a transparentní volby. V Egyptě byly institucionální kroky předpokládané přechodným plánem dokončeny koncem roku 2015, kdy se konaly parlamentní volby. Parlamentní volby v Jordánsku byly volební pozorovatelskou misí EU hodnoceny jako „transparentní a dobře uspořádané“ 28 . EU soustavně podporuje rozvoj jordánského volebního systému a v únoru 2017 přijala nový program k dalšímu posílení demokratické správy věcí veřejných, na který vyčlenila 15 milionů EUR 29 . Odborná volební mise EU doprovázela parlamentní volby konané v Maroku v říjnu 2016, jež byly hodnoceny jako krok vpřed v konsolidaci programu reforem, který Maroko provádí od roku 2011 30 . Parlamentní volby v Gruzii byly volební pozorovatelskou misí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) hodnoceny kladně, jelikož „byly kompetitivní, dobře organizované a byly v zásadě dodržovány základní svobody“ 31 . Mezinárodní volební pozorovatelská mise pro parlamentní volby v Bělorusku v září 2016 zaznamenala ochotu zabývat se reformou volebního systému a vzala na vědomí první kroky, které Bělorusko podniklo, aby řešilo některé dlouhodobé problémy, avšak řada klíčových doporučení OBSE/ODIHR a Benátské komise stále není řešena. To ukazuje potřebu komplexní reformy volebního systému v rámci širšího demokratizačního procesu.

V mnoha sousedních zemích přetrvávají nedostatky v oblasti právního státu, korupce a slabá a neodpovědná správní kapacita, což brání hospodářskému a politickému vývoji na východě i na jihu.

V roce 2016 vypracovala Komise v úzké spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a programem SIGMA zásady veřejné správy, jež mají být používány jako referenční rámec pro ty země EPS, které jsou odhodlány reformovat své správy v souladu s mezinárodně uznávanými zásadami a postupy řádné správy věcí veřejných.

Tunisko, Gruzie a Ukrajina provedly s podporou EU zásadní reformy v oblasti soudnictví, právního státu a boje proti korupci podle zásad veřejné správy. Tunisko stanoví plány na další zlepšení v oblasti správy věcí veřejných (zejména reforma veřejné správy a boj proti korupci) v pětiletém rozvojovém plánu (na období 2016–2020). Gruzie zintenzivnila úsilí o řešení drobné korupce balíčkem reforem soudnictví. Na Ukrajině byly zahájeny rozsáhlé programy za účelem podpory decentralizace, zásad veřejné správy, boje proti korupci a právního státu, a to též s pomocí Skupiny na podporu Ukrajiny a poradní mise EU pro reformu sektoru civilní bezpečnosti. V Moldavsku byla v roce 2016 přijata řada zákonů, které reformují oblast soudnictví, zákonů o zásadách veřejné správy a o boji proti korupci. Jejich provádění stále probíhá. V Arménii byl v roce 2017 ratifikován nový vládní program zásad veřejné správy, zatímco v Ázerbájdžánu jsou zintenzivněny činnosti na podporu zásad veřejné správy. Alžírsko, Maroko a Tunisko se zabývají modernizací řízení veřejných financí. V Libanonu bylo volbou prezidenta a sestavením vlády překonáno dlouhé období patové politické situace, ale přetrvávají nedostatky v oblasti transparentnosti a účinnosti vládních institucí, zejména pokud jde o korupci. V květnu 2016 se úspěšně konaly volby do zastupitelstev obcí a dosud neproběhly parlamentní volby. EU pokračuje ve své intenzivní spolupráci s Izraelem v široké škále odvětví. Plný potenciál vztahu však závisí na pokroku v mírovém procesu na Blízkém východě. EU významně investuje do Palestinské správy s cílem podpořit klíčové reformy, zejména v oblasti správy věcí veřejných, fiskální konsolidace a regulačního rámce. Pokračující okupace a rozdělení mezi Západním břehem a pásmem Gazy zůstávají překážkami budování palestinského státu.

V posledních dvou letech došlo k významnému zhoršení lidských práv v důsledku ozbrojených konfliktů v Libyi, Sýrii a na východní Ukrajině, nezákonné anexe Krymu a Sevastopolu Ruskem a teroristických útoků. V některých zemích vedly protidemokratické tendence k zákrokům proti základním svobodám, pronásledování obránců lidských práv a podkopávání demokratických institucí. EU tyto tendence, které hrály význačnou úlohu v politických dialozích na dvoustranné úrovni a na mnohostranných fórech, nadále podrobně sleduje a udržuje pravidelné kontakty s organizacemi na ochranu lidských práv a obránci lidských práv. Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva zůstává i v nejnáročnějších prostředích nepostradatelným nástrojem pro poskytování trvalé podpory jednotlivým obráncům lidských práv, jakož i organizacím občanské společnosti, které pracují v oblasti lidských práv a demokratizace. Rovněž byla obnovena finanční podpora EU Evropské nadaci pro demokracii, aby poskytovala pomoc zájmovým organizacím a jednotlivcům v zemích, kde se podpora lidských práv stala obtížnou.

EU začala v roce 2016 provádět přístup založený na právech, který zahrnuje všechna lidská práva, jako jednu z hlavních zásad finanční pomoci evropského nástroje sousedství a příležitost, jak účinněji začlenit ochranu lidských práv a základních svobod.

Spolupráce s organizacemi občanské společnosti je nezbytnou součástí vztahů EU se všemi zeměmi EPS. EU nepřestala bojovat proti zmenšování prostoru dostupného pro aktivní zapojení občanské společnosti v celém sousedství a prosazuje práva na svobodu projevu a shromažďování, aby posílila živou a odolnou občanskou kulturu. EU dosahuje pokroku ve své politice oslovit menší a novější organizace, včetně organizací mimo hlavní města, a provádí plány pro spolupráci s občanskou společností 32 . Iniciativy Civil Society Fellowship (stipendium občanské společnosti) jsou nyní realizovány jako plnohodnotné programy, které probíhají na jihu i na východě, a zaměřují se na organizace mládeže a politické skupiny. V Tunisku je živá občanská společnost pravidelně konzultována v době před institucionálními zasedáními a jednáními o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, partnerství v oblasti mobility a dalších záležitostech. V Gruzii, Jordánsku, Libanonu a Maroku EU oslovuje stále širší spektrum subjektů činných v oblasti politiky, sociálních věcí, kultury a lidských práv. V Egyptě je podpora občanské společnosti ohniskem dvoustranné pomoci EU vzhledem k úloze, kterou mohou zaujmout nezávislé organizace občanské společnosti, pokud jde o příspěvek k udržitelné stabilitě a bezpečnosti. Na Ukrajině je spolupráce EU s občanskou společností velmi těsná a dobrá. Jsou stanoveny zvláštní cíle ve vztahu ke zvyšování kapacity organizací občanské společnosti vstupovat do politického dialogu s vnitrostátními vládami a EU, čímž se zlepšuje kvalita strukturovaného dialogu s Fórem občanské společnosti Východního partnerství a jeho vnitrostátními platformami.

V roce 2017 byla zahájena iniciativa Young Mediterranean Voices (Mladé středomořské hlasy) vycházející s programu Young Arab Voices (Mladé arabské hlasy) a rozšířila svůj dosah, aby zahrnula země EU, jakož i země v jižním sousedství. Síť sdružuje pod záštitou nadace Anny Lindhové mladé učitele, novináře, sociální podnikatele a také aktivisty za mír a demokracii. Cílem programu je výcvik mladých vůdčích osobností ve schopnostech diskutovat a prosazovat zájmy s cílem připravit je na aktivní účast na iniciativách směřujících k vytváření politik a na politickém životě.

Regionální spolupráce v oblasti právního státu a řádné správy věcí veřejných se zaměřením na rovnost žen a mužů a integraci národnostních menšin do určité míry posílila občanské společnosti v jižním sousedství.

Provádění akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů pro období 2016–2020 33 vede k povinné genderové analýze všech návrhů projektů a zahrnutí hlediska rovnosti žen a mužů do všech priorit partnerství, programů pro přidružení a zpráv jednotlivých zemí. Hledisko rovnosti žen a mužů je začleněno do dokumentu „EaP 20 deliverables for 2020“ (20 výstupů Východního partnerství v roce 2020).

Ekonomický rozvoj pro stabilizaci

Udržitelný ekonomický rozvoj je klíčem ke stabilizaci a posílení schopnosti zemí sousedství řešit některé z výzev, které představují výzvu i pro EU – od migračních toků po radikalizaci, sociální nestabilitu a naléhavou potřebu poskytnout příznivé vyhlídky stále početnějšímu a převážně mladému obyvatelstvu. Spolupráce v této oblasti se snaží podporovat podnikání a vytvořit atraktivní podnikatelské prostředí, zvláště pro MSP, rozvíjet lidský kapitál prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, zajistit transparentní tržní podmínky a podporovat rozvoj digitálního hospodářství a odpovídající infrastruktury – to vše je nezbytné pro růst a vytváření pracovních míst.

Pokud jde o domácí podnikatelská prostředí, v říjnu 2016 zahájila EU s OECD společný program na podporu investic ve středomořské oblasti 36 , který propaguje politický dialog a iniciativy na podporu úsilí partnerských vlád o dobré investiční klima a podnikatelské prostředí. To prospívá lidem prostřednictvím hospodářského růstu založeného na obchodu, širšího výběru výrobků a služeb vyšší kvality za nižší náklady pro podniky i spotřebitele, z čehož plynou nejen větší dovozy, ale také rozvinutější domácí trh a lepší příležitosti k vývozu. Také zlepšení obchodního soudnictví a alternativního řešení sporů, prohloubení sociálního dialogu a posílení kapacity poskytování služeb veřejné správy přispěje k lepšímu podnikatelskému prostředí.

Zřizování a provádění prohloubených a komplexních zón volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou přináší nové obchodní a investiční příležitosti a stabilnější provozní rámec pro společnosti z EU a regionu. EU je pro všechny tři partnery podílející se na prohloubené a komplexní zóně volného obchodu největším obchodním partnerem. Podíl EU na celkovém objemu obchodu tří partnerů zapojených do prohloubených a komplexních zón volného obchodu se v uplynulých letech zvyšoval a v roce 2016 činil 55 % v případě Moldavska, 41 % v případě Ukrajiny a 30 % v případě Gruzie. EU je také největším obchodním partnerem Ázerbájdžánu a Arménie, přičemž v případě Ázerbájdžánu činí podíl na celkovém obchodě 47 % a v případě Arménie 26 %. V případě Běloruska je EU druhým největším obchodním partnerem s podílem 25 % 37 .

V dubnu 2016 udělila EU dodatečnou celní kvótu s nulovým clem na olivový olej dovážený z Tuniska v letech 2016 a 2017 38 . Toto autonomní obchodní opatření bylo naléhavou reakcí Unie po teroristických útocích v Tunisku v roce 2015 s cílem podpořit tuniské hospodářství a snížit tlak na migraci a sociální nepokoje. Jednání o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu mezi EU a Tuniskem stále probíhají. Podpora EU za účelem posílení zemědělského odvětví byla poskytována také v Gruzii, Moldavsku a Arménii. V září 2016 přijala Komise návrh nařízení o zavedení dočasných autonomních obchodních opatření pro Ukrajinu 39 .

Přístup EU ke každému z partnerů v rámci EPS odráží míru, do jaké se každá jednotlivá země zavazuje k obnovenému partnerství s EU.

V červenci 2016 schválila EU na dobu 10 let zjednodušená pravidla původu 40 pro vývozy široké škály výrobků z Jordánska, což poskytuje pracovní příležitosti Jordáncům i syrským uprchlíkům. Tato pravidla budou přezkoumána v polovině období.

Řada iniciativ pro hospodářskou modernizaci a strategie podnikání se zaměřuje na podporu MSP prostřednictvím iniciativy EU pro finanční začlenění na jihu a iniciativy EU4Business na východě. Byla zahájena nová regionální opatření s cílem posílit vazby mezi EU a institucemi na podporu podnikání na východě i na jihu a na podporu sociálního podnikání jako inovačního činitele pro vytváření pracovních míst, zvláště pro mladé lidi. EU poskytuje na východě i na jihu významné příležitosti řadě MSP a společností se střední tržní kapitalizací. Tato pomoc je poskytována prostřednictvím mezinárodních finančních institucí a rozvojových institucí členských států v rámci investičního nástroje sousedství. EU přijala ve spolupráci s finančními institucemi významné programy na pomoc MSP v Gruzii, na Ukrajině, v Moldavsku, Tunisku a Maroku k překonání problémů spojených s užší obchodní spoluprací v oblasti technické připravenosti, konkurenceschopnosti a integrace hodnotového řetězce, mimo jiné v klíčových odvětvích zemědělství a výroby. V Maroku doplňují tyto finanční nástroje program Green Growth & Competitiveness (Zelený růst a konkurenceschopnost), který je zvláště zaměřen na MSP a zlepšení podnikatelského prostředí. Pokud jde o Egypt, EU přijala v roce 2016 nový program nazvaný EU Facility for Inclusive Growth and Job Creation (Nástroj EU pro růst podporující začlenění a vytváření pracovních míst) 41 poskytovaný prostřednictvím investičního nástroje sousedství. V Libyi zvyšují zaměstnatelnost mladých lidí on-line školicí zařízení ve spolupráci s vnitrostátním střediskem pro MSP.

V zemích Východního partnerství je kladen zvýšený důraz na sdružování proudů spolupráce v oblasti zaměstnanosti a zaměstnatelnosti mladých lidí. Nedávno přijatý program EU4Youth se zabývá zaměstnatelností mladých lidí a znevýhodněné mládeže v zemích Východního sousedství a aktivní účastí mladých lidí ve společnosti a hospodářství rozvíjením schopností požadovaných na trhu práce a jejich podporou při přípravě na vedoucí postavení a podnikání. V Ázerbájdžánu EU pomáhá modernizovat systémy odborného vzdělávání a přípravy země a zlepšit jejich vazby na potřeby trhu práce. V Gruzii, Moldavsku a Arménii EU i nadále podporuje rozvoj venkova a udržitelné zemědělství prostřednictvím třetí fáze Evropského programu sousedství pro zemědělství a rozvoj venkova (dále jen „ENPARD“). S cílem rozvíjet digitální hospodářství 42 se země Východního partnerství během roku 2016 dohodly zaměřit svou spolupráci v digitální oblasti na 6 prioritních témat: legislativní rámec (tele)komunikací; důvěra a kybernetická bezpečnost; digitální dovednosti; inovace a začínající podniky informačních a komunikačních technologií; elektronické obchodování včetně elektronického obchodu, elektronického celního systému a elektronické logistiky; a elektronické zdravotnictví. Pro každé z těchto témat byly zřízeny regionální sítě Východního partnerství a vypracovány akční plány pro období 2017–2020.

Pokračuje práce na provádění politiky regionálního rozvoje v partnerských zemích Východního partnerství. Například Moldavsko přijalo v roce 2016 novou víceletou vnitrostátní strategii pro regionální rozvoj na období 2016–2020 43 ; totéž učinila Arménie, avšak na období 2016–2025 44 . Na jihu jsou klíčovými prvky transformace v Tunisku decentralizace a regionalizace. Mezi zdejší důležité změny v roce 2016 patří zřízení ministerstva místních záležitostí a životního prostředí 45 , jakož i přijetí nového plánu územního rozvoje na rok 2016 46 .

Vzhledem k velkému podílu mladých lidí na celkovém počtu obyvatel v zemích jižního sousedství je prioritou odvětví vzdělávání. V Jordánsku, Maroku, Alžírsku, Egyptu a Tunisku jsou podporovány programy odborného vzdělávání a přípravy. V prosinci 2016 zahájily EU a Tunisko činnost v oblasti partnerství pro mládež se zvláštním zaměřením na vzdělávání, odbornou přípravu, zaměstnanost a mobilitu. Primární a sekundární vzdělávání jsou kryty prostřednictvím mechanismu PEGASE 47 , jakož i příspěvku EU agentuře UNRWA 48 v Palestině.

Spolupráce v oblasti vzdělávání a mládeže je podporována programem Erasmus+. Pouze prostřednictvím projektů na rok 2016 bude podporováno 4 900 studentů a akademických pracovníků z jižního Středomoří a 4 100 ze zemí Východního partnerství při studiu, výuce nebo absolvování odborné přípravy v Evropě (zatímco 2 400 Evropanů se přesune do příslušných zemí jižního Středomoří a 1 900 do zemí Východního partnerství). 57 nových projektů na budování kapacit dále podporuje modernizaci systémů vysokoškolského vzdělávání a univerzit v sousedních zemích.

V roce 2016 se přibližně 8 900 mladých lidí a pracovníků s mládeží ze sousedních zemí zúčastnilo projektů neformálního vzdělávání, jako jsou výměny, výcvik a dobrovolnictví (6 700 ze zemí Východního partnerství a 2 200 z jižního Středomoří).

V programu EU4Youth byl zaveden nový projekt „Mládežnické okno Východního partnerství“ (Eastern Partnership Youth Window) v rámci programu Erasmus+ na budování kapacit organizací mládeže v oblastech občanské angažovanosti a podnikání. Obdobně bylo spuštěno Mládežnické okno v Tunisku.

Výzkum a inovace byly v roce 2016 posíleny zahájením programu EU4Innovation s cílem nabídnout jednotný viditelný rámec pro všechny činnosti EU, které podporují posílení inovačních kapacit zemí Východního partnerství. V rámci programu InnovFin Evropské investiční banky byly s bankami na Ukrajině a v Gruzii podepsány dvě dohody, každá v hodnotě 50 milionů EUR, které poskytují úvěrové záruky pro inovativní společnosti.

Kromě programu Erasmus+ nabízí nové možnosti spolupráce pro správní orgány, podniky, univerzity, poskytovatele kulturních a audiovizuálních služeb, odborníky, mladé lidi, studenty a výzkumné pracovníky účast na programech Kreativní Evropa (pro Gruzii, Moldavsko, Ukrajinu a Tunisko), COSME 49 a Horizont 2020, včetně akcí „Marie Curie-Skłodowska“. Iniciativa Connect Východního partnerství umožňuje výzkumným pracovníkům a studentům v zemích Východního partnerství virtuálně spolupracovat se svými protějšky ve více než 10 000 výzkumných a vzdělávacích zařízení v Evropě. Program Kultura a kreativita v rámci Východního partnerství poskytuje významnou podporu budování kapacit v oblasti rozvoje a profesionalizaci kulturního odvětví v zemích Východního partnerství. Tunisko, Gruzie a Arménie se k programu Horizont 2020 přidružily v roce 2016 (a připojily se tak k Moldavsku, Ukrajině a Izraeli). Arménie se připojila k programu COSME v lednu 2016, zatímco Ukrajina ratifikovala dohodu o programu COSME v únoru 2017. Ukrajina se navíc přidružila k programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu.

Činnosti v oblasti budování kapacit pro inteligentní specializaci zahájené Evropskou komisí v roce 2016 s Tuniskem, Moldavskem a Ukrajinou mají silný potenciál podpořit v partnerských zemích EPS hospodářský rozvoj, jehož hybnou silou jsou inovace, a tyto činnosti pokračují i v roce 2017.

Energetická bezpečnost je klíčem k politické a sociální stabilitě v sousedství, a proto je EU aktivní zejména v propagaci používání obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. EU rozšiřuje koordinaci s mezinárodními finančními institucemi prostřednictvím cílených opatření, mimo jiné v oblasti energetické účinnosti, v řadě pilotních zemí (Tunisko, Gruzie a Ukrajina), v nichž bude finanční pomoc spojena s regulační reformou. EU nadále rozvíjela s Alžírskem strategické partnerství v oblasti energetiky. V této souvislosti se v roce 2016 v Alžíru konalo úspěšné obchodní fórum EU–Alžírsko o energii a byl zahájen nový projekt spolupráce na podporu obnovitelných energií a energetické účinnosti 50 . V Egyptě EU přispěla k financování největší světové větrné elektrárny a v Maroku největší solární elektrárny na světě. V Jordánsku EU financovala dvě pilotní zařízení, jedno na výrobu větrné energie a jedno zařízení na solární energii získávanou pomocí koncentrátorů slunečního záření.

Propojenost energetických soustav a energetická účinnost jsou jednou ze čtyř priorit rižského summitu a bylo na ně vyčleněno 38 % regionálních finančních prostředků. EU podepsala v listopadu 2016 memorandum o porozumění o strategickém partnerství v oblasti energetiky s Ukrajinou, jehož cílem je rozšířit spolupráci ve všech prioritních oblastech, na které se vztahuje energetická unie, a integrace ukrajinského trhu s energií blíže k evropskému trhu s energií. Bylo rovněž dosaženo pokroku v oblasti posilování propojení energetických soustav mezi Moldavskem a Rumunskem podpisem dohod o půjčce s cílem vybudovat propojení plynárenských sítí Ungheni–Kišiněv, jakož i při vypracovávání studie proveditelnosti pro propojení elektrických sítí. V Gruzii a Ázerbájdžánu probíhají práce na rozšíření jihokavkazského plynovodu, který představuje první část jižního koridoru pro zemní plyn do EU.

Nový program EU4Energy zahájený v červnu 2016 se zaměřuje na energetickou bezpečnost, udržitelnou energetiku a rozvoj trhu a propojuje země východního sousedství se Střední Asií. Fond východoevropského partnerství pro energetickou účinnost a životní prostředí (E5P) byl územně rozšířen kromě Ukrajiny a Moldavska o Arménii, Gruzii a nejnověji o Bělorusko.

Ministři energetiky Unie pro Středomoří přijali v prosinci 2016 prohlášení o energetice 51 , které propaguje integraci energie z obnovitelných zdrojů, podporuje zavádění a rozšiřování řešení v oblasti energetické účinnosti, posilování energetické bezpečnosti, prosazování propojení, investic a budování kapacit pomocí tří tematických platforem zahrnujících prioritní oblasti politiky: zemní plyn, integraci trhů s elektřinou a energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost.

Tato spolupráce v oblasti energetiky je úzce spojena s prací v oblasti změny klimatu. Pokračují opatření v oblasti životního prostředí na základě politického dialogu a jsou podporována probíhajícími dvoustrannými projekty (převážně prostřednictvím twinningových programů, technické pomoci, Kanceláře pro technickou pomoc a výměnu (TAIEX) a investičního nástroje sousedství) a regionálními programy. Většina zemí EPS podepsala Pařížskou dohodu o změně klimatu a řada z nich ji v roce 2016 a na počátku roku 2017 ratifikovala. Navzdory některým iniciativám v této oblasti jsou reformy i nadále roztříštěné a politická vůle na vysoké úrovni zajistit odolnost s ohledem na dopad změny klimatu zůstává slabá. EU a Maroko úzce spolupracovaly v souvislosti s přípravami na dvacáté druhé zasedání konference smluvních stran (COP 22) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) konané v listopadu 2016 v Marrákeši.

V červnu 2016 bylo dosaženo dohody o dopravě a konektivitě na vysoké úrovni mezi EU a ministry partnerských zemí Východního partnerství o orientačních mapách pro rozšíření hlavní transevropské dopravní sítě (TEN-T) do zemí Východního partnerství a v současnosti probíhají příslušné postupy. Cílem je zajistit nezbytnou koordinaci, normalizaci a stanovení priorit významných investic do této základní dopravní sítě, včetně projektů malého rozsahu zaměřených na odstranění překážek. Bezpečnost silničního provozu v regionu EPS je další klíčovou oblastí spolupráce. EU a ministři středomořských partnerů uvítali technickou práci, která byla provedena na orientačních mapách pro rozšíření sítě TEN-T do oblasti Středomoří v prohlášení vydaném v červnu 2016 52 .

Ve východních zemích probíhají projekty technické pomoci v oblasti námořní bezpečnosti a ochrany prováděné Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost. Evropská agentura pro bezpečnost letectví poskytuje pomoc v oblasti civilního letectví, bezpečnosti a ochrany. Na těchto projektech se podílí také Turecko, Írán a některé středoasijské země. EU uzavřela dohody o letecké dopravě s Moldavskem a Gruzií. Na jihu se provádí regionální projekty technické pomoci v oblastech námořní bezpečnosti, bezpečnosti letectví, silniční dopravy, železniční dopravy, městské dopravy a logistiky. Komplexní dohody o letecké dopravě uzavřené mezi EU a Marokem, Izraelem, Jordánskem – a v současnosti projednávané s Tuniskem – přispívají k posilování trvale udržitelného sociálně-ekonomického rozvoje a konektivity.

EU spolupracuje s partnery v rámci EPS na podpoře reforem týkajících se zdraví, posílení zdravotnictví a zajištění všeobecné zdravotní péče, která pomůže zlepšit sociální soudržnost a přispět k hospodářskému růstu.

Bezpečnost

Východní i jižní region trpí jak aktivními, tak zamrzlými konflikty se značnými oběťmi na životech, velkým množstvím vnitřně vysídlených osob a uprchlíků a dalekosáhlou hospodářskou a politickou nejistotou. Terorismus, násilný extremismus a různé formy organizovaného zločinu postihují jak EU, tak její sousedství. Z těchto důvodů je společným cílem významným pro všechny země EPS zvýšení bezpečnosti.

V oblasti řešení krizí a reakce na ně bylo vysláno několik civilních misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a misí pro pomoc na hranicích na Ukrajinu, do Gruzie, Moldavska, Palestiny a Libye, které jsou finančně podporovány členskými státy EU nebo svěřenskými fondy SBOP. Na Ukrajině poskytuje EU asi dvě třetiny jak rozpočtu, tak pozorovatelů pro zvláštní pozorovatelskou misi na Ukrajině (to zahrnuje jednotlivé příspěvky poskytnuté členskými státy EU). Poradní mise EU pro reformu sektoru civilní bezpečnosti (EUAM Ukraine) poskytuje Ukrajině strategické poradenství ohledně vývoje účinných, udržitelných a odpovědných bezpečnostních služeb za účelem napomáhat posílení odolnosti země a právního státu. Policejní mise Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS) zvýšila viditelnější zapojení EU do podpory bezpečnostních sil Palestinské správy (PS); přispívá rovněž k usnadnění dialogu a budování důvěry v otázkách bezpečnosti mezi Palestinskou správou a izraelskými bezpečnostními orgány. Od přijetí přezkumu EPS využilo více než 2 000 pracovníků ze zemí východních a jižních partnerů obecné a specializované odborné přípravy prováděné Evropskou bezpečnostní a obrannou školou v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky, reformy bezpečnostního odvětví, budování míru a ochrany civilního obyvatelstva. Ukrajina, Gruzie a Moldavsko se účastní misí či operací SBOP EU s finanční podporou od členských států EU. Ve společném prohlášení z roku 2016 53 se EU a NATO zavázaly zintenzivnit svou spolupráci a koordinaci prostřednictvím souboru konkrétních opatření, který se snaží podporovat úsilí partnerů ve východním a jižním sousedství o budování kapacit a posílit jejich odolnost. EU zlepšilo práci s partnery EPS v oblasti hybridních hrozeb a určení a poskytování podpůrných opatření k jejich zmírnění. Alžírsko podepsalo s EU správní ujednání o civilní ochraně s cílem posílit svou spolupráci v oblasti řízení rizika v souvislosti s přírodními pohromami. Také v rámci strategického dialogu mezi EU a Ligou arabských států započala práce v oblasti humanitární pomoci.

EU podporovala probíhající dialogy o konfliktech postihujících Ukrajinu, Gruzii, Moldavsko, Arménii a Ázerbájdžán s cílem dosáhnout mírových a udržitelných řešení. V Gruzii EU spolupředsedá Ženevským mezinárodním jednáním pro řešení konfliktu a zasazuje se za pokračování navazování mezilidských kontaktů na celém území Gruzie. Jako aktivní pozorovatel ve formátu 5+2 54 pro proces urovnání konfliktu v Podněstří i předkládáním návrhů formulovaných misí Evropské unie pro pomoc na hranicích (EUBAM) financovanou EU s cílem vyřešit konkrétní problémy a s prvky opatření pro budování důvěry, EU podporovala úsilí vynaložené v roce 2016 německým předsednictvím úřadu OBSE. Toto úsilí vedlo k oživení jednání o urovnání konfliktu, které se konalo v červnu 2016 v Berlíně, a k přijetí protokolu jednotlivými stranami o hlavních problémech, které je nutné řešit za účelem podpory urovnání konfliktu, který Moldavsko souží již 25 let. Od 1. ledna 2016 jsou pravidla prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi EU a Moldavskem 55 rozšířena na Podněstří, což umožňuje hospodářským subjektům v tomto regionu nadále těžit z preferenčního obchodu s EU. V roce 2016 došlo k vážné eskalaci konfliktu v Náhorním Karabachu. EU nadále vyzývá obě strany, aby dodržovaly příměří, zmírnily rétoriku a zapojily se do věcných jednání o dosažení míru pod záštitou Minské skupiny OBSE. Časté návštěvy zvláštního zástupce EU v tomto regionu podporují úsilí spolupředsedů Minské skupiny a probíhající činnosti k upevňování míru a jsou ukázkou zájmu a podílu EU na mírovém řešení tohoto vleklého konfliktu. 

Byla posílena spolupráce s jižními partnery v boji proti terorismu a předcházení radikalizaci, která vede k násilnému extremismu. V regionu, jmenovitě v Tunisku, Libanonu, Jordánsku, Izraeli a Egyptě, se konaly posílené dialogy o bezpečnosti a boji proti terorismu a návštěvy na vysoké úrovni, které vedly ke konkrétním výsledkům. V delegacích EU v Alžírsku, Jordánsku, Libyi, Maroku, Tunisku a Libanonu jsou s přímou podporou členských států rozmístěni odborníci na boj proti terorismu a bezpečnost, aby přispěli k lepšímu situačnímu povědomí o místních souvislostech, jakož i k definování cílených projektů na budování kapacit vycházejících z konkrétních zjištění. Působí také jako referenční bod pro záležitosti týkající se boje proti terorismu a násilnému extremismu pro místní a mezinárodní protějšky, například v platformě pro koordinaci dárců v Tunisku nebo na zasedáních Globálního fóra pro boj proti terorismu.

Reforma bezpečnostního sektoru je klíčem k dlouhodobé stabilizaci sousedství jako prostředku k budování odpovědných institucí i jako součásti opatření zaměřených na budování míru a důvěry. Podpora EU pro reformy bezpečnostního sektoru ve třetích zemích je nyní vymezena nedávno přijatou politikou EU pro reformy bezpečnostního sektoru 56 . Ke konci roku 2016 zahájila EU tematické hodnocení podpory EU pro reformy bezpečnostního sektoru v zemích sousedství a procesu rozšíření 57 . Moldavsko bylo první zemí, kde EU zavedla nového poradce pro reformu bezpečnostního sektoru, aby poskytoval pokyny k provádění vnitrostátní bezpečnostní strategie, k vývoji národního rámce a kapacit s ohledem na SBOP a usnadnění účasti Moldavska na misích a operacích.

Podpora reformy bezpečnostního sektoru v Tunisku se zaměřuje na modernizaci bezpečnostního sektoru, posílení zabezpečení hranic a kapacit v oblasti integrované správy hranic a modernizaci zpravodajských služeb při současném obnovování důvěry mezi obyvatelstvem. V Libanonu podporuje program integrované správy hranic libanonské orgány prováděním nového systému správy údajů o hranicích a výcvikového střediska. EU rovněž podporuje organizační rozvoj všech libanonských národních bezpečnostních agentur prostřednictvím technické pomoci, vybavení, výcvikových a studijních pobytů v Evropě.

V zemích Východního partnerství EU rovněž významně přispívá k provádění integrované správy hranic, zejména na moldavsko-ukrajinské hranici, mimo jiné prostřednictvím pokračujícího financování mise EUBAM. Právní rámce pro hraniční kontroly v obou zemích byly uvedeny do souladu s normami EU a osvědčenými postupy. Předpisy pro ostrahu hranic v Moldavsku a na Ukrajině se sbližují s předpisy Schengenského hraničního kodexu. Gruzínská integrovaná správa hranic je rovněž v souladu s normami EU. EU v roce 2016 nadále zajišťovala budování kapacit celních útvarů a útvarů pohraniční stráže partnerských zemí Východního partnerství prostřednictvím Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, Světové celní organizace a různých programů a iniciativ 58 . Potírání organizované trestné činnosti, boj proti praní peněz a proti financování terorismu je prioritou vnitřní bezpečnosti EU. EU v roce 2016 vyčlenila cílené finanční prostředky na podporu používání systémů a databází informačních technologií Interpolu zeměmi EPS. Agentury EU, například Evropská pohraniční a pobřežní stráž, Europol, CEPOL (Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva), EMCDDA (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost) a Eurojust, se postupně stále více zapojují do poskytování podpory partnerským zemím za účelem budování kapacit a posílení výměny provozních a strategických informací s partnerskými zeměmi EPS s cílem pomoci v boji proti organizované trestné činnosti a terorismu, převaděčství migrantů a obchodování s ručními palnými zbraněmi, lidmi a nelegálními drogami, jak v EU, tak v daném regionu. Pro lepší řešení meziregionálních výzev jsou zapojeny též země v jižní a Střední Asii a ve východní Africe (program EU-ACT 59 ). 

Meziregionální program EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CTF) byl rozšířen na jižní země EPS, aby jim pomohl při provádění doporučení 60 Finančního akčního výboru pro boj proti praní peněz a financování terorismu, což je klíčový mezinárodní subjekt, který v těchto otázkách určuje standardy.

Satelitní středisko Evropské unie (SatCen) výrazně přispělo svou analýzou 61 k požadavkům na informace ve východoevropské a středomořské oblasti, a to vzhledem k významným hrozbám, včetně terorismu, nelegální migrace, pirátství a organizované trestné činnosti. Středisko SatCen se zejména silně zapojilo do podpory Evropské pohraniční a pobřežní stráže a operace EU NAVFOR MED SOPHIA z hlediska otázek ochrany hranic a migrace a poskytlo zvláštní pozorovatelské misi OBSE na Ukrajině rozsáhlou analýzu při ověřování plnění minských dohod.

EU poskytuje podporu všem zemím EPS, aby dosáhly souladu s Budapešťskou úmluvou Rady Evropy v oblasti boje proti kyberkriminalitě 62 a dále ji propagovaly. Spolupráce a kontakty s Jordánskem, Libanonem, Izraelem a Marokem pokračují dobře. Na Ukrajině začala EU podporovat úsilí vlády o kybernetickou bezpečnost v úzké koordinaci s dvoustranným úsilím členských států v dané oblasti.

Sbližování s normami jiných nástrojů Rady Evropy ve hmotných trestních věcech podporuje program Jih Rady Evropy financovaný EU nebo IV. program Euromed Justice, který bude v konečném důsledku usnadňovat justiční spolupráci v trestních věcech mezi jižními zeměmi EPS a členskými státy EU.

Byly posíleny činnosti center excelence v oblasti zmírňování chemického, biologického, radiologického a jaderného rizika (CBRN) a pokrývají nyní 56 zemí na celém světě, včetně několika států v regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA) 63 , a zahrnují nové iniciativy pro boj proti terorismu a ochranu kritických infrastruktur. Cíle pro rok 2017 64 zahrnují nácvik a simulační cvičení pro zvládání následků CBRN na Blízkém východě. EU financuje zřízení regionálního výcvikového střediska v Jordánsku.

Migrace a mobilita

Nelegální migrace a násilné vysídlení obyvatelstva jsou významné důvody znepokojení a vyžadují mnohostrannou reakci. EU zavedla komplexní přístup k migraci, který zahrnuje úsilí snížit nelegální migraci, podporovat legální migraci a mobilitu, maximalizovat rozvojový dopad migrace, zabývat se základními příčinami a účinně spravovat hranice při zachování práva občanů EU na volný pohyb v rámci EU. To se odráží ve sdělení o novém rámci pro partnerství 65 se třetími zeměmi přijatém jako součást Evropského programu pro migraci, ve sdělení s názvem Násilné vysídlování a rozvoj 66 a v příslušných závěrech Evropské rady z června 2016 67 . Cílem je posílit spolupráci v oblasti migrace a stanovit nový přístup ke zvyšování odolnosti a posilování soběstačnosti násilně vysídlených osob a jejich hostitelských komunit.

Velmi znepokojivá situace na migrační trase přes centrální Středomoří – kde v roce 2016 podle odhadů uvízlo 700 000 až 1 milion migrantů v Libyi, došlo k více než 180 000 neoprávněným vyplutím z této země do Itálie a k téměř 5 000 úmrtí během plavby – vedla Komisi a vysokou představitelku k tomu, aby v lednu 2017 přijaly společné sdělení na téma „Migrace na trase přes centrální Středomoří. Řízení toků, záchrana životů“ 68 . Cílem je snížit počet životů ztracených na moři, zintenzivnit boj proti převaděčům a obchodníkům s lidmi, zajistit ochranu práv migrantů, zejména dětí a jiných zranitelných skupin lidí, podpořit hostitelské komunity a zvýšit asistované dobrovolné návraty pomocí řady opatření, jež budou v roce 2017 podpořena finančními prostředky ve výši 200 milionů EUR z nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku. Libye je hlavním cílem zásahu EU, který se zaměřuje rovněž na jižní libyjské hranice a zvýšenou spolupráci s Egyptem, Tuniskem a Alžírskem, včetně regionálních iniciativ, jako je středomořská síť Seahorse.

EU úzce spolupracuje s členskými státy chartúmského a rabatského procesu 69 (zeměmi sousedství i partnery v širším regionu) na provádění opatření dohodnutých na summitu o migraci ve Vallettě (listopad 2015). EU zvyšuje úsilí o posílení spolupráce v oblasti migrace v zemích severní Afriky prostřednictvím posíleného politického dialogu, jakož i hlubší technické a finanční spolupráce. Rovněž se diskutovalo o návrzích na zahájení dialogů o migraci s Alžírskem a Egyptem.

Bezvízový styk udělený EU Moldavsku v roce 2014, který umožnil více než 850.000 moldavským občanům cestovat bez víz do schengenského prostoru, funguje dobře, s velmi nízkou mírou zamítnutí vstupu. Evropská komise zveřejnila v březnu 2016 legislativní návrhy na bezvízový styk s Gruzií a v dubnu 2016 s Ukrajinou a dne 28. března 2017 byl uvolněn vízový režim s Gruzií a dne 11. května 2017 byly přijaty právní předpisy, jimiž se zavádí bezvízový styk s Ukrajinou. 

V červnu 2016 navrhla Evropská komise revidovanou směrnici o modré kartě 70 s cílem zřídit jednotný celounijní systém, jenž by nabízel větší jasnost a omezení byrokracie.

Kromě toho nabízí partnerství v oblasti mobility rámec pro celkovou spolupráci s partnerskými zeměmi s cílem řešit otázky mobility, včetně případných problémů týkajících se víz, jakož i nutnost usnadňovat návrat a zpětné přebírání nelegálních migrantů. EU má uzavřenou řadu dohod o zpětném přebírání osob s partnerskými zeměmi EPS (s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou), jež byly uzavřeny souběžně s dohodami o zjednodušení vízového režimu a které stanoví pro orgány partnerských zemí a členských států EU jednoznačné povinnosti a postupy, kdy a jak přebírat zpět osoby, které jsou v postavení nelegálního migranta. Provádění partnerství v oblasti mobility EU–Moldavsko z roku 2008 a spolupráce při zpětném přebírání a navracení (v rámci dohody o zpětném přebírání) má kladné výsledky. I nadále je poskytována významná finanční podpora EU určená na provádění partnerství v oblasti mobility s Marokem a na novou migrační politiku EU, jejíž součástí je regularizace 25 000 nelegálních migrantů v Maroku. V říjnu 2016 podepsaly EU a sedm jejích členských států partnerství v oblasti mobility s Běloruskem s cílem posílit spolupráci v oblasti migrace, azylu a správy hranic. Řada projektů EU podporuje partnerství v oblasti mobility s Ázerbájdžánem. Partnerství v oblasti mobility s Arménií je rovněž aktivní, částečně v důsledku stávajícího projektu na podporu migrace a správy hranic financovaného evropským nástrojem sousedství. EU jedná o partnerství v oblasti mobility s Libanonem. EU vyjednává nové dohody o zjednodušení vízového režimu a zpětném přebírání v souvislosti s partnerstvími v oblasti mobility s Marokem, Tuniskem, Jordánskem a Běloruskem.

Nástroj pro partnerství v oblasti mobility byl spuštěn v lednu 2016 a jeho cílem je podporovat přípravu a provádění partnerství v oblasti mobility a společné programy pro migraci a mobilitu poskytnutím cílené, pružné a individualizované pomoci.

Dalším krokem, jejž EU podnikla, aby zvýšila svou kapacitu v oblasti koordinace s partnerskými zeměmi, pokud jde o migraci, bylo vytvoření 15 pozic pro evropské styčné úředníky pro otázky migrace v roce 2016, které přidělily vlády členských států EU k delegacím EU, mimo jiné v Tunisku, Jordánsku a Libanonu.

4. FINANČNÍ POMOC NA PODPORU SOUSEDSTVÍ

Pomoc v rámci evropského nástroje sousedství dosahovala v roce 2016 výdajů na závazky ve výši přes 2,3 miliardy EUR. Tato pomoc přispívá k politickým cílům obnovené EPS a rovněž se tím zdůrazňuje potřeba účinnějšího provádění a větší flexibility při používání finanční pomoci EU.

Od přezkumu EU sdružila řadu různých nástrojů s cílem dále zlepšit koordinaci a soulad všech způsobů pomoci. Za tímto účelem byly grantové programy spolupráce doplněny jinými činnostmi navrženými a vedenými partnerskými institucemi se strategičtějším využitím kombinování zdrojů financování, kanceláře TAIEX a twinningu. Zejména zaměření kanceláře TAIEX a twinningu bylo změněno, aby vytvářelo užší synergii mezi plánováním politiky a finanční pomoci.

EU nadále aktivně podporuje sousední země, které čelí mimořádnému nedostatku vnějšího financování, prostřednictvím svého nástroje makrofinanční pomoci. Komise vyplatila Ukrajině v dubnu 2017 v rámci makrofinanční pomoci 600 milionů EUR a v květnu 2017 byla vyplacena poslední tranše ve výši 23 milionů EUR Gruzii. Nová makrofinanční pomoc pro Moldavsko o hodnotě až 100 milionů EUR čeká v současné době na přijetí Evropským parlamentem a Radou. Na podporu jižního sousedství EU v roce 2016 schválila rovněž následné operace makrofinanční pomoci pro Tunisko (500 milionů EUR) a Jordánsko (200 milionů EUR) s cílem podpořit hospodářství těchto zemí, jež byla postižena vývojem v oblasti bezpečnosti a regionálními konflikty. Kromě toho navrhla Komise, aby zvýšila kapacitu EU reagovat na potřeby v zemích sousedství, zvýšit roční úvěrovou kapacitu v rámci makrofinanční pomoci na 2 miliardy EUR. Investiční nástroj sousedství mobilizuje grantové prostředky EU s cílem umožnit nebo významně zvýšit úvěrové operace prováděné evropskými finančními institucemi a od svého zřízení zaznamenal výrazné navýšení dostupných částek i četnosti využití.

V rámci programů evropského nástroje sousedství byla zlepšena spolupráce na úrovni subregionů, regionů a celého evropského sousedství, jakož i spolupráce přeshraniční.

Společné plánování a posílená koordinace s členskými státy EU

V souladu s nařízením o evropském nástroji sousedství 71 , přezkumem EPS 72 a závěry Rady k posílení společného plánování ze dne 12. května 2016 73 EU přechází na větší roli společného plánování v sousedství. Druhé období plánování (2017/2018–2020) poskytuje zemím evropského nástroje sousedství příležitost dosáhnout v tomto ohledu pokroku. Společné plánování je účinným nástrojem k posílení koordinace v EU na úrovni jednotlivých zemí a odvětví a k určení a vypracování společných priorit. Posiluje koordinovaný politický dialog, jakož i společnou analýzu, sdílení informací, společné provádění iniciativ, společné sledování a společné hodnocení. Palestina je nejvyspělejší příkladem v tomto procesu se společným programovým dokumentem vzešlým z diskusí mezi evropskými rozvojovými partnery, palestinskými ministerstvy, organizacemi občanské společnosti, podnikatelskou sférou, Organizací spojených národů a mnoha jinými klíčovými činiteli. V Moldavsku a v Maroku byla delegací EU a velvyslanectvími členských států schválena společná analýza 74 socioekonomických problémů, kterým země čelí. V důsledku krize bylo roční plánování na Ukrajině pro období 2014–2017 nahrazeno přijetím řady zvláštní opatření, pro která Komise a vysoká představitelka zaručily velmi úzkou spolupráci a koordinaci s členskými státy EU, jejichž rozvojové agentury jsou stále aktivnější jako partneři při provádění.

Činnosti společného plánování byly rovněž začleněny do plánovacích misí v Tunisku v říjnu 2016, v Jordánsku a Libanonu v listopadu 2016 a také v Egyptě v březnu 2017. V Arménii se delegace EU a velvyslanectví členských států zapojily do procesu komplexní společné analýzy a v Ázerbájdžánu se společné plánování se členskými státy EU, Švýcarskem a Norskem konkrétně zaměřilo na odborné vzdělávání a přípravu a v prosinci 2016 plán schválili vedoucí mise Unie.

Zvýšená spolupráce s evropskými finančními institucemi a mezinárodními finančními institucemi, též prostřednictvím kombinování zdrojů financování

Jelikož Komise uznává důležitou úlohu mezinárodních finančních institucí, zahájila v roce 2015 iniciativu pro posílenou spolupráci s nejdůležitějšími rozvojovými finančními institucemi, které působí v regionu. Účelem je lépe využít účinnosti a dopadu společných cílů institucí v evropském sousedství, např. podporovat růst, prosazovat hospodářskou transformaci, propagovat udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj a pečovat o politickou stabilitu. Společné týmy rozvíjí společnou práci v prioritní oblasti spolupráce, což každý rok vrcholí mnohostranným zasedáním na vysoké úrovni, kde je hodnocen pokrok a stanoveny nové cíle na následující rok.

S ohledem na zvýšení spolupráce se Světovou bankou v jižním sousedství pořádala EU v roce 2016 první EU-WB MENA Day (Den setkání EU – Světová banka na téma spolupráce v oblasti Blízkého východu a severní Afriky), který shromáždil ředitele týmu pro danou zemi za Světovou banku a vedoucí oddělení spolupráce v regionu za EU. Ve východním sousedství se konala regionální koordinační zasedání mezi Komisí a Světovou bankou s cílem posílit dialog, s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) s cílem prohloubit koordinaci a s Evropskou investiční bankou (EIB) s cílem zlepšit spolupráci. Vzhledem k příslušnému silnému zapojení těchto organizací na Ukrajině Komise s EIB, EBRD a Světovou bankou pravidelně pořádá dny věnované příslušné zemi. Kromě toho Komise navrhla zvýšení vnějšího úvěrového mandátu na podporu iniciativy EIB v oblasti hospodářské odolnosti.

EU pokračovala ve svých operacích kombinování finančních zdrojů prostřednictvím investičního nástroje sousedství. V roce 2016 dále prohloubila spolupráci s EBRD, EIB, Světovou bankou, Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW) a Agence Française de Développement vytvořením iniciativy EU pro finanční začlenění 75 zaměřené na mobilizaci financování MSP pro jih. V souvislosti s prohloubenými a komplexními zónami volného obchodu zřízenými mezi EU a Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou EU společně s EBRD, EIB a KfW zavedla nástroj prohloubených a komplexních zón volného obchodu pro MSP, jenž začal být plně funkčním v roce 2016. Hlavními cíli nástroje je podporovat MSP v dotyčných zemích a zvýšit jejich konkurenceschopnost, usnadnit přístup k financování, pomoci jim využít nových obchodních příležitostí a splnit normy EU pro bezpečnost potravin, technické normy a normy kvality, jakož i opatření na ochranu životního prostředí nutná pro provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu.

V roce 2016 byly nové závazky EU ve výši 6,7 miliardy EUR koordinovány prostřednictvím iniciativy pro koordinaci investic v jižním Středomoří (AMICI), kterou spolufinancovala EU a členské státy, přičemž v roce 2015 tato částka činila 5,2 miliardy EUR (+25 %). Navýšení umožnilo financovat celkové investice do nových projektů ve výši 14 miliard EUR (+27 %). Převážná část podpory EU se poskytuje pomocí půjček a kapitálového financování (76 %).

Kromě zvýšené spolupráce s evropskými a mezinárodními finančními institucemi se EU rovněž zavázala ke zvýšené koordinaci s dárci mimo EU. Cílem úzké spolupráce s arabskými, islámskými a regionálními partnery je vyvarovat se činností, které se překrývají, a stavět na činnostech, které by se mohly doplňovat. V roce 2016 byla tato iniciativa rozšířena organizováním koordinačního zasedání na vysoké úrovni mezi EU a hlavními arabskými a islámskými finančními institucemi na okraj jarních zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. EU předsedá pravidelným schůzkám dárců s cílem koordinovat reakci na syrskou krizi. Pokud jde o Ukrajinu, Skupina na podporu Ukrajiny pravidelně organizuje navazující koordinační zasedání o strategických otázkách v Bruselu, čímž doplňuje intenzivní koordinaci v rámci země.

Svěřenské fondy

Svěřenské fondy jsou hlavním nástrojem poskytování rychlé podpory regionu ve spojení s členskými státy a jinými dárci. Projekty v rámci regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii 76 (založeného v prosinci 2014) řeší potřeby dlouhodobé odolnosti a rychlé obnovy (hospodářské, vzdělávací, sociální a psychosociální, sanitární, zdravotní a jiných základních služeb) pro syrské uprchlíky, jejich hostitelské komunity a jejich správní orgány a vnitřně vysídlené osoby v Jordánsku, Libanonu, Turecku a Iráku. Tento fond umožňuje soudržnější a integrovanou reakci EU na krizi a je dnes jedním z klíčových nástrojů, jejichž pomocí jsou prováděny nové pakty mezi EU a Jordánskem a EU a Libanonem.

Fond dosáhl celkové výše 932 milionů EUR dva roky po svém vzniku a v létě 2017 dosáhne výše 1,3 miliardy EUR. 815,2 milionu EUR z této částky pochází z rozpočtu EU, 92,6 milionu EUR od 22 členských států EU a 24,6 milionu EUR od Turecka. Provozní rada fondu, která se skládá z 15 členských států EU a Turecka (vzhledem k jeho úloze při spolufinancování), schválila programy v celkové hodnotě 767 milionů EUR. Na 437 milionů EUR byly podepsány smlouvy včetně spolufinancování, podpory primárního a vysokoškolského vzdělávání, psychosociální péče, iniciativ pro odolnost a obživu, zdravotnictví, vody a sanitárních potřeb, jakož i výstavby škol.

Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku 77 , jehož činnost byla zahájena v rámci akčního plánu z Valletty, podporoval v roce 2016 šest programů v severní Africe se zaměřením především na zlepšení řízení a správy migrace, reakce na potřebu ochrany a řešení prvotních příčin a hybných sil nelegální migrace. V lednu 2017 bylo oznámeno dalších 200 milionů EUR dalšího financování v souvislosti se společným sdělením na téma „Migrace na trase přes centrální Středomoří“.

Flexibilní rezerva

Ve svém sdělení o přezkumu v polovině období víceletého finančního rámce v září 2016 78 navrhla Komise vytvoření „flexibilní rezervy“ pro vnější nástroje s cílem umožnit EU lépe reagovat na nové krize a nepředvídané potřeby. V rámci flexibilní rezervy by každý geograficky vnější nástroj, včetně evropského nástroje sousedství, uchovával na začátku roku nepřidělenou rezervu 10 % pro reakci na nepředvídané potřeby a nové krize s možností přenést částky rezervy nepoužité během roku do následujícího roku. Flexibilní rezerva je součástí navrhované revize finančního nařízení.

Evropský plán vnějších investic

Evropská komise v září 2016 navrhla ambiciózní evropský plán vnějších investic 79 (dále jen „plán“) s cílem podporovat investice v partnerských zemích v Africe a v evropském sousedství. Jeho cílem je posílit partnerství, prosazovat nový model účasti soukromého sektoru na financování rozsáhlých investic ve veřejném zájmu v regionu a přispět ke splnění cílů udržitelného rozvoje, a tak řešit základní příčiny nelegální migrace. Podle návrhu se má plán sestávat ze tří vzájemně se doplňujících pilířů: i) mobilizace investic spojením stávajících investičních (kombinačních) nástrojů EU s novou zárukou v rámci nového Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD); ii) poskytování technické pomoci pro zlepšení regulačního prostředí pro veřejné orgány a společnosti v partnerských zemích; a iii) zlepšování podnikatelského a investičního prostředí v partnerských zemích podporou řádné správy věcí veřejných, boj proti korupci a odstranění překážek pro investice a narušení trhu. Nařízení o záruce Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, které je součástí prvního pilíře, v současnosti prochází schvalovacím procesem.

Tento inovativní přístup rovněž usiluje o poskytnutí značných dalších finančních prostředků partnerským zemím v podobě investic ze strany mezinárodních finančních institucí. Cílem je rovněž začlenit řadu specializovaných tematických, vnitrostátních a regionálních programů rozvojové spolupráce EU v kombinaci se strukturovaným politickým dialogem zaměřeným na zlepšování investičního prostředí a celkového politického prostředí v dotčených zemích.

Vzhledem k tomu, že do roku 2020 fondy EU dosáhnout celkové výše 3,35 miliardy EUR, očekává se, že EFSD zmobilizuje až 44 miliard EUR dalších investic. Pokud členské státy poskytnou odpovídající individuální příspěvky, může mobilizovat více než 88 miliard EUR dalších investic.

5. ZÁVĚR

Provádění přezkumu EPS odráží nové odhodlání učinit politiku relevantnější pro zájmy jak partnerů, tak členských států EU a pomáhá rozvíjet vztahy, které lépe řeší naléhavé společné problémy, které máme před sebou, v souladu s prováděním Globální strategie vysoké představitelky a na podporu tohoto provádění.

Ačkoli se region i nadále potýká s nesmírnými problémy, EU jedná s větší pružností a citlivostí vůči partnerům a využívá omezené zdroje s větším dopadem. Hlavní zásady politiky – diferencovaný přístup a větší odpovědnost – budou i v následujících letech dále řídit její provádění prostřednictvím diplomatických opatření, obchodních a investičních vztahů, finanční pomoci a dlouhodobých regionálních rámců.

V procesu trvalé spolupráce s občany EU a občany v partnerských zemích bude EU rovněž pokračovat ve zvyšování viditelnosti EPS, zejména prostřednictvím zdůrazňování krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých výhod spolupráce se sousedy. 

Tato zpráva rovněž znovu potvrzuje široké zapojení všech příslušných zúčastněných stran do provádění přezkumu, mimo jiné na základě návrhů předložených během rozsáhlých konzultací konaných v roce 2015. Jasně ukazuje, že od schválení přezkumu byly učiněny podstatné kroky ke splnění těchto závazků.

(1)

Společné sdělení JOIN(2015) 50 final přijaté dne 18. listopadu 2015 a závěry Rady ze dne 14. prosince 2015

(2)

Závěry Rady o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (dok. 13202/16 ze dne 17. října 2016): http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13202-2016-INIT/cs/pdf

(3)

Závěry Rady o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (dok. 13202/16 ze dne 17. října 2016): http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13202-2016-INIT/cs/pdf

(4)

Římské prohlášení, 25. března 2017, (http://www.consilium.europa.eu/press-releases-pdf/2017/3/47244656633_cs.pdf)

(5)

Rozhodnutí Výboru pro přidružení EU–Jordánsko č. 1/2016 (ze dne 11. listopadu 2016) o prioritách partnerství EU–Libanon ( http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/11/15-eu-lebanon-partnership/ ) a o přijetí priorit partnerství EU–Jordánsko a připojeného paktu dne 20. září 2016 (http://data.consilium.europa.eu/dok/document/ST-12384-2016-ADD-1/en/pdf)

(6)

doc. UE-AL 3101/17 ADD1 ze dne 7. března 2017 – Priorités communes de Partenariat entre la République Algérienne Démocratique et Populaire (Algérie) et l'Union européenne (UE) au titre de la Politique européenne de voisinage révisée (http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/03/13-eu-algeria/)

(7)

Posílení podpory EU Tunisku, JOIN(2016) 47 final

(8)

 Společné sdělení Základní prvky strategie EU pro Sýrii (JOIN(2017)11 final ze dne 14. března 2017) a závěry Rady pro zahraniční věci o strategii EU pro Sýrii ze dne 3. dubna 2017 (http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/04/03-fac-conclusions-syria/)

(9)

Toto označení se nesmí vykládat jako uznání státu Palestina a nejsou jím dotčeny individuální postoje členských států EU k této otázce.

(10)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/associationagenda_2014_en.pdf

(11)

http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-17-363_en.htm

(12)

http://eeas.europa.eu/archives/docs/eastern/docs/riga-declaration-220515-final_en.pdf

(13)

Sdělení s názvem Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci, COM(2007) 160 final ze dne 11. dubna 2007 a společné prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí Evropské unie a širší oblasti Černého moře (Kyjev, 14. února 2008)

(14)

Členové zastupující Evropský parlament a členové zastupující parlamenty východoevropských partnerů

(15)

Konference regionálních a místních orgánů Východního partnerství

(16)

http://eeas.europa.eu/archives/docs/enp/pdf/financing-the-enp/cbc_2014-2020_programming_document_en.pdf

(17)

http://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/cooperation/macro-regional-strategies/danube/

(18)

https://webgate.ec.europa.eu/maritimeforum/sites/maritimeforum/files/2015-11-17-declaration-on-blue-economy_en_0.pdf

(19)

http://ufmsecretariat.org/wp-content/uploads/2016/09/UfM-Ministerial-Declaration-Employment-and-Labour.pdf

(20)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-15224-2016-INIT/en/pdf

(21)

 www.consilium.europa.eu/en/meetings/gac/2017/04/st08307_en17_pdf/

(22)

http://ufmsecretariat.org/wp-content/uploads/2017/01/UfM-Roadmap-23-JAN-2017.pdf

(23)

 Synchrotronní záření pro experimentální vědu a aplikace na Blízkém východě

(24)

Tento formát zahrnuje 5 zemí ze severního pobřeží Středozemního moře (Španělsko, Francii, Itálii, Maltu a Portugalsko) a 5 zemí z jeho jižního pobřeží (Alžírsko, Libyi, Maroko, Mauretánii a Tunisko)

(25)

http://www.africa-eu-partnership.org/sites/default/files/documents/eas2007_joint_strategy_en.pdf

(26)

JOIN(2017) 17 final ze dne 4. května 2017.

(27)

Program sousedství OPEN byl zahájen v listopadu 2015.

(28)

 https://eeas.europa.eu/election-observation-missions/eom-jordan-2016_en/16317/European%20Union%20Election%20Observation%20Mission%20to%20Jordan%20presents%20its%20final%20report%20including%20recommendations%20for%20further%20improvement%20of%20elections

(29)

https://eeas.europa.eu/delegations/jordan/20411/european-union-supports-jordan-political-and-environmental-reforms-eu115-million_en

(30)

https://www.ecoi.net/file_upload/1226_1481615902_morocco-elections.pdf

(31)

http://www.osce.org/odihr/elections/georgia/273226

(32)

https://europa.eu/capacity4dev/public-governance-civilsociety/minisite/eu-country-roadmaps-engagement-civil-society-introduction

(33)

https://europa.eu/capacity4dev/public-gender/minisite/eu-gender-action-plan-2016-2020

(34)

Článek 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství

(35)

Sýrie nebyla do posouzení v roce 2016 zahrnuta a Izrael se zastřešujícího programu neúčastní.

(36)

https://www.oecd.org/investment/Promoting-Investment-in-the-Mediterranean-EN.pdf

(37)

Údaje databáze ComTrade za rok 2016

(38)

http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2015/EN/1-2015-460-EN-F1-1.PDF

(39)

 COM(2016) 631 final ze dne 29. září 2016

(40)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:22016D1436&from=CS

(41)

https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/c_2016_6633_egypt_aap_2016_part_2_aap_2017_part_1_annex_1.pdf

(42)

 https://europa.eu/capacity4dev/file/30742/download?token=r01Vw6AD

(43)

http://particip.gov.md/public/files/Moldova_2020_ENG1.pdf

(44)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/armenia_development_strategy_for_2014-2025.pdf

(45)

Ministre des affaires locales et de l’environnement

(46)

http://www.tunisia2020.com/plan-2016-2020/

(47)

Mécanisme Palestino-Européen de Gestion de l'Aide Socio-Economique:

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-08-94_en.htm

(48)

Agentura Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě

(49)

Evropský program pro malé a střední podniky

(50)

http://portail.cder.dz/IMG/article_PDF/article_a5786.pdf

(51)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-15224-2016-INIT/en/pdf

(52)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10226-2016-INIT/en/pdf

(53)

http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/07/08-eu-nato-joint-declaration/

(54)

Podněstří, Moldavsko, Ukrajina, Rusko a OBSE a kromě toho USA a EU jako vnější pozorovatelé

(55)

http://eeas.europa.eu/archives/delegations/moldova/documents/eu_moldova/argumentaire_en.pdf

(56)

JOIN(2016) 31 final ze dne 5. července 2016.

(57)

 http://ec.europa.eu/smart-regulation/roadmaps/docs/plan_2016_282_evaluation_ssr_en.pdf

(58)

Zpráva o pokroku navazující na závěry Rady o celní spolupráci s východními sousedními zeměmi poskytuje aktuální informace týkající se celních vztahů se zeměmi Východního partnerství. COM(2016) 375 final ze dne 14. června 2016

(59)

Advancing Care Coordination & Telehealth Deployment (ACT) Programme (program Pokrok v koordinaci péče a zavádění zdravotní péče na dálku) https://www.act-programme.eu/about

(60)

http://www.fatf-gafi.org/publications/fatfrecommendations/documents/fatf-recommendations.html

(61)

 Úvod do geoprostorového zpravodajství

(62)

http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2014_2019/documents/libe/dv/7_conv_budapest_/7_conv_budapest_en.pdf

(63)

 Pojem MENA se vztahuje na rozsáhlý region, který se rozkládá od Maroka po Írán a zahrnuje celý blízkovýchodní Mašrek a země Maghrebu.

(64)

Článek 5 přílohy IV prováděcího rozhodnutí Komise (C(2016)4773 final ze dne 27. července 2016) o ročním akčním programu na rok 2016, nástroj přispívající ke stabilitě a míru, jenž má být financován ze souhrnného rozpočtu Unie.

(65)

Sdělení o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci, COM(2016) 385 final ze dne 7. června 2016

(66)

COM(2016) 234 final ze dne 26. dubna 2016

(67)

JOIN(2017) 4 final ze dne 25. ledna 2017

(68)

Informativní přehled Evropské komise o spolupráci Evropské unie s Afrikou v oblasti migrace: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-4832_en.htm

(69)

SWD(2016) 194 final ze dne 7. června 2016

(70)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství

(71)

JOIN(2015) 50 final ze dne 18. listopadu 2015.

(72)

http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/05/12-conclusions-on-stepping-up-joint-programming/

(73)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/joint_analysis_0.pdf

(74)

https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/neighbourhood/pdf/key-documents/nif/20160601-introductory-note-on-the-eu-initiative-for-financial-inclusion.pdf

(75)

https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/neighbourhood/countries/syria/madad_en

(76)

Rozhodnutí Komise C(2015) 7293 ze dne 20. října 2015

(77)

COM(2016) 603 final ze dne 14. září 2016

(78)

COM(2016) 581 final ze dne 14. září 2016