EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.5.2017

COM(2017) 242 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o přezkumu praktického uplatňování jednotného evropského osvědčení pro zakázky (ESPD)

1Co je jednotné evropské osvědčení pro zakázky (European Single Procurement Document – ESPD) a revize ESPD

Jednotné evropské osvědčení pro zakázky (dále jen „ESPD“), které je uvedené především v článku 59 směrnice 2014/24/EU 1 , je koncipováno jako vlastní prohlášení na základě standardního formuláře, který stanoví Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem 2 . Poskytuje předběžný doklad formou vlastního prohlášení, které se týká kritérií pro vyloučení (např. odsouzení pro trestný čin, vážné profesní pochybení) a kvalifikačních kritérií pro výběr (finanční, ekonomická a technická způsobilost), aby tak za normálních okolností úplnou sadu podkladové dokumentace (např. potvrzení, osvědčení) musel předložit pouze vítězný hospodářský subjekt (ledaže je v zájmu řádného vedení řízení třeba ověřit určité dokumenty jiných účastníků).

Když dále zadavatelé zadávající zakázky v souladu se směrnicí 2014/25/EU 3 použijí (některá) kritéria pro vyloučení a/nebo kvalifikační kritéria pro výběr stanovená směrnicí 2014/24/EU, použijí v souladu s čl. 80 odst. 3 směrnice rovněž ESPD.

Podle směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU se ESPD předkládá výhradně v elektronické podobě. Aby však byl umožněn přechod k povinnému používání elektronických prostředků komunikace v EU, smí do 18. dubna 2018 existovat elektronická i tištěná verze ESPD.

Vzhledem k významu a inovativní povaze ESPD normotvůrce EU stanovil, že Komise „přezkoumá praktické uplatňování jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky s ohledem na technický rozvoj databází ve členských státech a do 18. dubna 2017 o tom podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě“ 4 .

2Aktuální stav provedení směrnic o veřejných zakázkách ve vnitrostátním právu a ESPD

Lhůta pro provedení směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU uplynula 18. dubna 2016. Řada členských států se však opozdila a provedla je až týdny či měsíce po uplynutí lhůty. K 16. únoru 2017 stále zbývá plně provést a oznámit vnitrostátní opatření, jimiž se provádějí směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU, ještě 10 členským státům 5 . V současné době probíhají příslušné postupy související s neúplným provedením ve vnitrostátním právu 6 .

Vzhledem k tomu, že ESPD souvisí s provedením uvedených směrnic, je časový úsek a zeměpisný rámec pro posouzení praktického uplatňování ESPD v důsledku zpoždění omezený.

S cílem podpořit členské státy v úvodní fázi zavádění vyvinuly útvary Komise vedle tištěné verze připojené k prováděcímu nařízení Komise (EU) 2016/7 elektronickou verzi ESPD (dále jen „eESPD“) 7 . Ta byla členským státům poskytnuta ve čtyřech různých prováděcích režimech, které členským státům umožňují různé úrovně přizpůsobení 8 .

Služba eESPD je zacílena na podporu v členských státech pouze v přechodné fázi, neboť plného potenciálu ESPD by mělo být využito při integraci „vnitrostátního“ ESPD do systémů elektronického zadávání zakázek a rejstříků či databází osvědčení/dokladů každého členského státu. Díky tomu bude možno dosáhnout tří různých cílů: lepšího přizpůsobení a adaptace na vnitrostátní podmínky, podpory digitalizace veřejné správy, vytvoření základny pro zjednodušení řízení zavedením zásady „pouze jednou“ (Once-Only Principle, dále jen „OOP“). Vnitrostátní řešení ESPD jsou již k dispozici v Dánsku, Finsku, Nizozemsku a Slovinsku. Ačkoli byl eESPD Komise vyvinut pouze jako přechodný nástroj, vykazuje velmi vysoké využití (viz tabulka č. 2 v příloze zprávy).

3Opatření na podporu zavádění ESPD v členských státech

Kromě výše uvedených nástrojů IT zavedla Evropská komise také doprovodná opatření s cílem podpořit členské státy při zavádění ESPD.

·Financování

Na podporu integrace ESPD do vnitrostátních systémů elektronického zadávání zakázek bylo poskytnuto financování. Deseti konsorciím včetně subjektů ze 17 zemí Nástroje pro propojení Evropy byly přiděleny granty ve výši 4,9 milionu EUR. V roce 2017 budou vypsány další výzvy na částky ve výši 4 milionů EUR.

·Semináře k zavádění

Za účelem analýzy stávající situace v zemi, diskuse o možnostech zavádění, které připadají v úvahu, a poskytnutí pomoci k usnadnění zavádění ESPD byly v každém členském státě zorganizovány semináře. Setkání se zúčastnilo široké spektrum relevantních zúčastněných stran (orgány veřejné moci, zástupci registrů dokladů, poskytovatelé řešení elektronického zadávání zakázek, uživatelé atd.), díky nimž se vedla konstruktivní diskuze. V období od srpna 2016 do 28. února 2017 se uskutečnilo 18 seminářů (do léta 2017 budou navštíveny všechny členské státy).

Semináře umožnily zástupcům členských států osvědčení ESPD a službě eESPD Komise lépe porozumět, přičemž Komise shromáždila informace o problémech, které členské státy musí při zavádění řešit. Semináře zejména vyjasnily roli systému e-Certis 9 a příležitosti k zautomatizování postupů propojením vnitrostátních databází s ESPD a využitím vnitrostátní digitální infrastruktury. Během těchto setkání došlo k diskuzi o technických, právních i procesních záležitostech.

Díky těmto seminářům vyšlo najevo, že v zájmu vymezení optimální strategie technického zavádění nástrojů IT je nezbytné kombinovat právní a technické aspekty. Někteří účastníci uvedli, že by měl být zveřejněn jasný plán budoucích technických verzí datového modelu ESPD, aby tak členské státy měly možnost v předstihu plánovat a účinně přidělovat zdroje. Další bod v diskuzi se týkal kompatibility vnitrostátních verzí ESPD s verzí EU.

·Technická pomoc

Členským státům byla k zavedení ESPD poskytnuta rovněž technická pomoc. Třikrát ročně byla organizována setkání mnohostranné skupiny odborníků pro elektronické zadávání zakázek („EXEP“). Kromě toho byla k zlepšení eESPD zohledněním návrhů z členských států vytvořena komunita uživatelů. Dále byly pravidelně organizovány webové semináře, jejichž prostřednictvím byli o používání ESPD školeni zaměstnanci veřejné správy, kteří pracují v úřadech pro zadávání veřejných zakázek na centrální úrovni.

Tyto činnosti byly doplněny opatřeními na vnitrostátní úrovni, jejichž cílem je podporovat přijetí a pochopení ESPD. Některé členské státy kupříkladu pořádaly školení k usnadnění zavedení a používání ESPD. Orgány veřejné moci v různých členských státech (Dánsko, Německo, Itálie, Švédsko a Spojené království) vydaly specifické pokyny na pomoc uchazečům i veřejným zadavatelům týkající se toho, jak vyplňovat ESPD.

4Zavádění v členských státech

Průzkum v členských státech

S cílem připravit tuto zprávu požádala Komise členské státy o podání zprávy o používání ESPD při zadávacích řízeních na nadlimitní veřejné zakázky 10 . Pro tento účel byl vytvořen on-line průzkum 11 : Obsahoval deset otázek týkajících se praktického uplatňování ESPD členskými státy a odrážel aktuální stav k 31. prosinci 2016.

Používání ESPD v členských státech

Z průzkumu vyplývá, že 22 členských států ESPD začalo používat, přičemž 6 jich uvedlo, že tomu tak není, a to většinou z toho důvodu, že směrnice ještě nebyla provedena ve vnitrostátním právu. Konkrétně šlo o Rakousko, Belgii, Kypr, Estonsko, Litvu a Švédsko.

V praxi však byla skutečná zkušenost s ESPD ve většině členských států spíše omezená. Některé členské státy uvedly, že počet zakázek zadaných podle směrnice 2014/24/EU je velmi malý, kupříkladu z důvodu rozpočtových omezení či proto, že v době provádění průzkumu byla směrnice provedena ve vnitrostátním právu pouze velmi krátce.

Graf č. 1: Počáteční používání ESPD v členských státech

V grafu č. 2 níže jsou znázorněny způsoby provedení ESPD, které si členské státy zvolily z různých prováděcích režimů, které měly k dispozici. Zdá se, že se většina členských států rozhodla použít více než jeden prováděcí režim současně. Nad ostatními výrazně dominují zejména dva prováděcí režimy: eESPD a tištěný formulář jsou zatím mezi členskými státy preferovanými volbami, přičemž každý z nich si zvolilo 15 členských států.

Tyto výsledky potvrzují, že členské státy ESPD teprve začaly zavádět, a kvalitativní posouzení lze tedy provést jen těžko, i když členské státy uznávají, že integrace ESPD do jejich vnitrostátního systému elektronického zadávání zakázek přinese významný prospěch všem zúčastněným stranám, tato integrace si vyžaduje určitý čas.

Paralelní využití různých prováděcích režimů je příznačné pro členské státy, v nichž prostředí elektronického zadávání zakázek zahrnuje několik platforem působících na národní nebo regionální či místní úrovni, kde správní orgány zavádějí ESPD různými způsoby – tak je tomu například v Itálii, Švédsku a Spojeném království.

Graf č. 2: Jednotlivé prováděcí režimy ESPD zaváděné v členských státech

Legenda:

Jiné/místní řešení: místní webový formulář

VCD: Virtuální spis společnosti

ESPD EK OS: Otevřený zdrojový kód (open source)

služba ESPD EK – služba eESPD

ESPD EK DM: datový model

Tištěný formulář

Směrnice 2014/24/EU povoluje členským státům používat tištěnou verzi ESPD do dubna 2018. Ve většině případů, kdy je používáno eESPD (12 členských států z 15), se souběžně používá i tištěná verze. Pouze Francie, Maďarsko a Irsko oznámily, že používají tištěnou verzi ESPD. Tištěná verze je proto stále používána ve více než 80 % členských států, které již začaly používat ESPD. Z toho vyplývá, že pouze okrajově využívají potenciální zjednodušení plynoucí z používání ESPD, které podporuje digitalizaci postupu zadávání veřejných zakázek. Je však třeba rovněž vzít v úvahu, že dostupná data nejsou dostatečně podrobná a že z nich nevyplývá např. počet veřejných zadavatelů, kteří používají daný prováděcí režim.

Ve dvou členských státech doporučily orgány veřejné moci používání eESPD, které vyvinula Komise (Německo, Španělsko). Ačkoli veřejní zadavatelé v těchto dvou členských státech umožňují v zadávacích řízeních předkládat ESPD, většina hospodářských subjektů jej zřejmě nepoužívá.

Co se týká plánů na zavedení ESPD v členských státech, které jej dosud nezavedly, některé z těchto členských států uvedly, že v úvodní fázi plánují využít službu vyvinutou Komisí nebo její open source verzi, a tři z těchto členských států vyvinou vnitrostátní řešení pomocí datového modelu, který bude k dispozici v roce 2017. Žádný z členských států v této skupině neuvedl, že by hodlal používat tištěnou verzi.

Používání ESPD při zadávání zakázek pod finančními limity EU nebo u koncesí

Graf č. 3: Používání ESPD při řízeních s hodnotou nedosahující finančních limitů EU nebo u koncesí

Směrnice o veřejných zakázkách ponechávají na uvážení členských států možnost používat ESPD také u řízení s hodnotou nedosahující finančních limitů EU nebo u řízení souvisejících s koncesemi. Jak je znázorněno v grafu výše, 61 % členských států nehodlá používat ESPD u řízení s hodnotou nedosahující finančních limitů EU nebo u koncesních smluv. Velká skupina členských států však uplatňuje opačný přístup. Konkrétně Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Rumunsko ve všech nebo v některých případech (např. u podlimitních řízení, pokud veřejný zadavatel žádá informace o důvodech pro vyloučení) zavedlo používání ESPD povinně, zatímco Maďarsko, Itálie, Slovinsko, Slovensko a Španělsko dobrovolně.

ESPD jako hnací síla digitalizace zadávání veřejných zakázek: zásada „pouze jednou“

Směrnice 2014/24/EU vyžaduje zprávu o praktickém uplatňování ESPD s ohledem na technický rozvoj databází v členských státech. Výrazným zjednodušením veřejných zadávacích řízení je integrace ESPD do databází a/nebo IT systémů pro předběžné ověřování způsobilosti dodavatelů. Tyto systémy umožňují kontrolovat, zda dodavatelé splňují kritéria pro vyloučení či kvalifikační kritéria pro výběr používaná ve veřejných zadávacích řízeních (například ověřování – v konečné fázi automatické – toho, zda dodavatel není insolventní, poskytování relevantních údajů veřejným zadavatelům atd.).

Z grafu č. 4 níže vyplývá, že dvě třetiny členských států (Belgie, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Spojené království) plánují tuto integraci uskutečnit, čímž uznávají význam ESPD jako jednoho z prvků digitalizace veřejné správy.

Graf č. 4: Členské státy, které plánují integrovat ESPD do systému pro předběžné ověření způsobilosti dodavatelů

Průzkum se také zaměřil na možnost kupujících získat doklady požadované v rámci veřejného zadávacího řízení přímo prostřednictvím přístupu do vnitrostátní databáze (vnitrostátní rejstřík veřejných zakázek, virtuální spis společnosti, systém uchovávání elektronických dokumentů nebo systém předběžného ověření způsobilosti) 12 . Toto se často nazývá zásadou „pouze jednou“ (Once-Only Principle, „OOP“), podle níž by dodavatelé neměli být žádáni (nebo by měli být požádáni nejvýše jednou) o poskytnutí údajů k prokázání, že splňují požadavky stanovené správním postupem, neboť tyto údaje už jsou k dispozici v databázích orgánů veřejné moci.

Graf č. 5: Je možné, aby veřejní zadavatelé získali podklady požadované v rámci veřejného zadávacího řízení přímo prostřednictvím přístupu do vnitrostátní databáze?

Legenda:

ano/zcela – ano, u všech (kategorií) veřejných zadavatelů

ano/částečně – ano, ale jen u některých (kategorií) veřejných zadavatelů (např. ústředních policejních orgánů, daňových orgánů atd.)

ne – žádný přístup do vnitrostátních databází

Členským státům byla položena otázka, zda plánují integrovat ESPD do některých z výše uvedených IT systémů. Z odpovědí členských států (viz graf č. 5) vyplynuly dvě protichůdné situace: na jedné straně v 11 členských státech ještě není možné, aby veřejní zadavatelé získali dokumenty požadované v rámci veřejného zadávacího řízení přímo prostřednictvím přístupu do vnitrostátní databáze. Z toho vyplývá, že databáze v těchto správách nejsou přístupny jiným částem správy k nahlédnutí či propojení. Je to také známkou toho, že vývoj OOP ještě nezačal. Na druhé straně v 11 členských státech mají všichni veřejní zadavatelé přístup do vnitrostátních databází a mohou přímo dohledat doklady a osvědčení dodavatele. Tato možnost se však vztahuje pouze na určitý typ dokumentů, například těch, které souvisejí s důvody pro vyloučení (dle informací poskytnutých Finskem, Německem, Lotyšskem, Litvou a Španělskem), zatímco další dokumenty musí poskytnout dodavatelé. Zdá se, že tyto členské státy začaly se zaváděním zásady OOP s cílem snížit administrativní zátěž všech zapojených stran. Konkrétně Lotyšsko a Litva již zavedly systém, který umožňuje všem kupujícím automaticky dohledávat a ověřovat splnění některých typů požadavků dodavateli. Tyto členské státy mají v plánu propojit ESPD se všemi rejstříky, aby tak byly pokryty všechny body a bylo umožněno zjednodušené ověřování údajů.

Zbývající odpovědi členských států také poukazují na třetí situaci, při níž je přístup omezen na určité kategorie veřejných zadavatelů (např. pouze centrální policejní orgány, daňové orgány atd.). To odpovídá situaci v malé skupině pouhých šesti členských států.

Očekávaný a odhadovaný prospěch plynoucí ze zavedení ESPD

Cílem průzkumu v členských státech bylo shromáždit údaje o dopadu, který mělo používání ESPD v prvních měsících uplatňování. V několika členských státech se však ESPD zatím používal pouze po krátkou dobu, a na provedení takového posouzení je tedy příliš brzy. Tuto skupinu tvoří Estonsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Malta a Slovinsko.

Kvantitativní odhad dopadu na společnosti poskytly nakonec pouze dva členské státy: podle Dánska přínosy dosáhnou 12 milionů EUR ročně, zatímco Chorvatsko uvedlo 83% snížení nákladů při přípravě nabídek, pokud jde o prokazování. Žádný členský stát se zatím nepokusil kvantifikovat přínosy plynoucí ze snížené administrativní zátěže pro kupující.

Ze seminářů s členskými státy vyplývá, že členské státy začínají pociťovat potenciální přínosy a to, jak mohou zlepšit svá vnitrostátní řešení.

Většina členských států však poskytla kvalitativní posouzení dopadů ESPD, které je shrnuté v tabulce níže. Názory členských států se výrazně různí a závisí na stavu zavádění ESPD. Většina členských států poskytla vesměs pozitivní hodnocení plynoucí z používání ESPD, přičemž uvedly, že přínosy budou hmatatelné, až dojde k propojení ESPD a rejstříků a databází dokladů. Další skupina členských států včetně Dánska, Německa a Španělska uvedla, že ESPD bylo podrobeno důkladné kritice ze strany podniků i kupujících. Jiné členské státy, například Irsko, sice uznávají potenciál ke zjednodušení v důsledku vývoje elektronického řešení, uvedly však, že počáteční fáze zavádění byla zatím problematická. V tabulce č. 3 v příloze zprávy jsou uvedeny přínosy a nevýhody používání ESPD vykázané členskými státy. 

5Průzkum u klíčových zúčastněných stran

V listopadu 2016 Komise zahájila cílený průzkum hlavních zúčastněných stran týkající se praktického uplatňování ESPD, a to do 31. ledna 2017. Zahrnoval deset významných evropských asociací kupujících nebo prodávajících, které působí v různých odvětvích a zastupují různé zájmy při zadávání veřejných zakázek. Byly požádány o konzultaci se svými vnitrostátními členy. Konzultace proběhly s těmito zúčastněnými stranami:

·Evropská rada architektů (ACE)

·Business Europe

·Společenství evropských železnic (CER)

·Rada samosprávných obcí a regionů (CEMR)

·Síť centrálních zadavatelů

·Evropská asociace poskytovatelů elektronického zadávání veřejných zakázek (EUPlat)

·Eurocities

·Evropská stavební konfederace (EBC)

·Evropská federace stavebního průmyslu (FIEC)

·Evropské sdružení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME).

Graf č. 6: Odpovědi v rámci cílených konzultací se zúčastněnými stranami podle asociace

Průzkumu se zúčastnilo 48 zúčastněných stran z 16 členských států. V grafu výše jsou uvedeny odpovědi obdržené od jednotlivých asociací/skupin. Pouze polovina respondentů uvedla, že používá ESPD, přičemž převládající forma je tištěná, na druhém místě je pak eESPD. Některé zúčastněné strany, které zastupují kupující i prodávající, vesměs vyjádřily obavy týkající se používání ESPD a zdůrazňovaly složitost formuláře. To však může být způsobeno používáním tištěné verze nebo v některých případech určitým nepochopením systému.

V některých případech zúčastněné strany uvedly, že používání ESPD kupující nepovažují za povinné ve všech zadávacích řízeních nebo že používají jiné typy vlastních prohlášení. Některé zúčastněné strany vyjádřily obavy ohledně formulací na formuláři nebo potřeby předložit ESPD pro subdodavatele, zatímco jiné naopak oceňují službu eESPD a považují ESPD za užitečný nástroj pro malé a střední podniky, neboť standardizuje vlastní prohlášení, které je třeba použít. Celkově vzato se názory zúčastněných stran lišily v závislosti na tom, zda se vlastní prohlášení v daném členském státě již používalo, a na stupni složitosti tohoto dokumentu.

6Závěry a další kroky

Jak ukázaly výsledky průzkumů členských států a zúčastněných stran, zavádění ESPD teprve začalo, a to kvůli pozdnímu provedení směrnic ve vnitrostátním právu a nedostatku času potřebného k jeho zavedení. V důsledku toho je používání ESPD ve většině členských států obvykle omezeno na tištěnou verzi a na službu eESPD Komise. Jen několik členských států zatím vyvinulo vlastní vnitrostátní řešení pro ESPD, další to však plánují ve střednědobém horizontu. Členské státy tak zatím nevyužívají plný potenciál ESPD 13 . Zatím také neexistuje dostatečná praktická zkušenost ke zhodnocení potřeby úprav ESPD. V tomto ohledu je významné, že jen velmi malý počet členských států – tři – předložil návrhy změn v ESPD a/nebo eESPD.

V této souvislosti je třeba v roce 2019 provést podrobnější posouzení ESPD spolu s posouzením ekonomického dopadu směrnic na vnitřní trh a přeshraniční zadávání zakázek 14 . Takové hodnocení bude založeno na několika letech užívání a poskytne ucelenější obraz situace.

Komise bude nadále podporovat zavádění ESPD v členských státech a především podporovat jeho integraci s vnitrostátními systémy elektronického zadávání zakázek a rejstříky/databázemi osvědčení/dokladů. To v členských státech přispěje k zavádění OOP.

Vzhledem k přechodné povaze služby se Komise po 18. dubnu 2019 vývojem eESPD již nebude významně zabývat. Po tomto datu je v plánu od eESPD upustit.

Při dalším vývoji ESPD (i systém e-Certis 15 ) bude nutné vzít v potaz vývoj systémů propojujících rejstříky členských států (např. systém propojení obchodních rejstříků (BRIS), propojení insolvenčních rejstříků nebo Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) atd.), které obsahují dokumenty a potvrzení relevantní pro zadávací řízení.

ESPD byl také vzat v úvahu během prací na zlepšení standardních formulářů pro zadávací řízení. Výsledky této veřejné konzultace 16 budou zohledněny v případném budoucím posouzením ESPD v roce 2019.

Je rovněž třeba, aby členské státy řádně provedly ustanovení směrnice 2014/24/EU ve vnitrostátním právu, které vyžadují, aby členské státy udržovaly systém e-Certis aktuální. Tento cíl byl v průzkumu uznán i samotnými členskými státy. V této souvislosti bude Komise podrobně monitorovat zavádění systému e-Certis, aby tak zajistila řádné fungování tohoto významného nástroje jednotného trhu.

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65). Další ustanovení směrnice se týkají použití ESPD v konkrétních kontextech, nicméně základní úprava je obsažena v článku 59.

(2)

Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/7 ze dne 5. ledna 2016, kterým se zavádí standardní formulář jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (Úř. věst. L 3, 6.1.2016, s. 16).

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(4)

Čl. 59 odst. 3. Toto datum je celé dva roky před „řádným“ datem 18. dubna 2019, kdy má dojít k celkovému přezkumu směrnice podle jejího článku 92.

(5)

Viz tabulka č. 1 v příloze zprávy, v níž se pro každý členský stát uvádí data vstupu v platnost vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU.

(6)

http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=9057

(7)

  https://ec.europa.eu/tools/espd

(8)

Tyto činnosti byly financovány prostřednictvím programu ISA² (řešení interoperability pro orgány veřejné správy, podniky a občany).

(9)

e-Certis je on-line systém, který Komise vyvinula za účelem zmapování osvědčení/potvrzení, které členské státy vyžadují v rámci zadávacích zařízení. https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/ecertis//web/

(10)

Směrnice o veřejných zakázkách ponechávají možnost používat ESPD také u řízení na zakázky překračující finanční limity EU nebo u řízení souvisejících s koncesemi na uvážení členských států.

(11)

Průzkum byl zpřístupněn prostřednictvím on-line nástroje vyvinutého Komisí „EU Survey“ na adrese https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/ESPD_survey

(12)

 Toto je konkrétně stanoveno v čl. 59 odst. 3 směrnice 2014/24/EU.

(13)

Je rovněž významné, že jen velmi malý počet členských států – tři – poskytly návrhy změn v ESPD a/nebo eESPD. V kontextu probíhajících úprav eESPD mohou být tyto návrhy zohledněny jako vhodné.

(14)

Článek 92 směrnice 2014/24/EU (Úř. věst. L 94, 28.3.2014).

(15)

Viz poznámka pod čarou 9 o systému e-Certis.

(16)

  http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=8997

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.5.2017

COM(2017) 242 final

PŘÍLOHA

zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě

o přezkumu praktického uplatňování jednotného evropského osvědčení pro zakázky (ESPD)

Tabulka č. 1: Datum vstupu v platnost vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU – stav k 5. dubnu 2017

Tabulka č. 2: Počet jednotlivých návštěvníků služby eESPD ze strany členských států v lednu 2017

Tabulka č. 3: Přínosy a nevýhody užívání ESPD, které uvedly členské státy