21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/39

(1)

Sdělení Komise Evropa 2020 (1) předkládá jako prioritu rozvoj hospodářství založeného na znalostech a inovacích.

(2)

Cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 jsou podrobněji rozvedeny zejména ve stěžejních iniciativách „Digitální agenda pro Evropu“ (2) a „Unie inovací“ (3). Mezi opatření, jež se mají v rámci „Digitální agendy“ provést, patří všeobecné rozšíření výzkumu financovaného z veřejných prostředků pomocí zveřejňování vědeckých údajů a zpráv prostřednictvím otevřeného přístupu. Iniciativa „Unie inovací“ vyzývá k vytvoření rámce Evropského výzkumného prostoru (EVP), který by pomohl odstraňovat překážky mobility a přeshraniční spolupráce. Stanoví, že by se měl prosazovat otevřený přístup k publikacím a údajům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků a že přístup k publikacím by se měl stát obecnou zásadou u projektů financovaných rámcovými programy EU pro oblast výzkumu.

(3)

Dne 14. února 2007 přijala Komise sdělení o vědeckých informacích v digitálním věku: přístup, šíření a uchovávání (4), k němuž byl připojen pracovní dokument útvarů Komise. V něm podala přehled o situaci v Evropě, pokud jde o vědecké publikace a uchovávání výsledků výzkumu, a zkoumala příslušné organizační, právní, technické a finanční otázky.

(4)

Po tomto sdělení následovaly v listopadu 2007 závěry Rady o vědeckých informacích v digitálním věku: přístup, šíření a uchovávání. Závěry vyzvaly Komisi, aby experimentovala s otevřeným přístupem k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem projektů financovaných rámcovými programy EU pro oblast výzkumu, a obsahovaly řadu opatření, která měly provést členské státy. V některých oblastech, jichž se závěry dotýkaly, došlo k pokroku, nepodařilo se však splnit všechny cíle a pokrok jednotlivých členských států byl nevyrovnaný. Aby se co nejvíce využil evropský potenciál výzkumu, je třeba akce na úrovni EU.

(5)

Cílem politik otevřeného přístupu je poskytnout čtenářům bezplatně přístup k recenzovaným vědeckým publikacím a údajům z výzkumu v co nejranější fázi jejich šíření a umožnit používání a opakované využívání výsledků vědeckého výzkumu. Tyto politiky by se měly provádět s ohledem na problematiku práv duševního vlastnictví.

(6)

Politiky otevřeného přístupu k výsledkům vědeckého výzkumu by se měly vztahovat na veškerý výzkum financovaný z veřejných prostředků. Očekává se, že tyto politiky zlepší podmínky pro provádění výzkumu tím, že omezí zdvojování úsilí a minimalizují čas strávený vyhledáváním informací a získáváním přístupu k nim. To urychlí vědecký pokrok a usnadní spolupráci v rámci EU i mimo ni. Tyto politiky budou rovněž reakcí na výzvy ke zlepšení přístupu k vědeckým informacím, které vycházejí z vědecké obce.

(7)

Možnost vzájemného působení subjektů ve společnosti v rámci výzkumného cyklu zvyšuje kvalitu, význam, přijatelnost a udržitelnost výsledků inovací začleněním očekávání, potřeb, zájmů a hodnot společnosti. Otevřený přístup je klíčovým prvkem politik členských států pro odpovědný výzkum a inovace, jelikož dává výsledky výzkumu k dispozici všem a usnadňuje zapojení společnosti.

(8)

Širší přístup k výsledkům vědeckého výzkumu přinese prospěch také podnikům. Zejména malé a střední podniky zlepší svou schopnost inovace. Politiky týkající se přístupu k vědeckým informacím by proto měly rovněž usnadnit přístup k vědeckým informacím pro soukromé společnosti.

(9)

Svět vědy a výzkumu zásadně proměnil internet. Výzkumné komunity například experimentovaly s novými způsoby registrace, certifikace, šíření a uchovávání vědeckých publikací. Tomuto novému prostředí se musí přizpůsobit politiky výzkumu a financování. Členským státům by se mělo doporučit, aby přizpůsobily a rozvíjely své politiky otevřeného přístupu k vědeckým publikacím.

(10)

Otevřený přístup k údajům z vědeckého výzkumu posiluje kvalitu údajů, omezuje potřebu zdvojování výzkumu, urychluje vědecký pokrok a pomáhá v boji proti podvodům v oblasti vědy. Ve své závěrečné zprávě „Riding the wave: How Europe can gain from the rising tide of scientific data“ (Jak může Evropa těžit z rostoucího přílivu vědeckých údajů) (5) z října 2010 zdůraznila skupina odborníků na vysoké úrovni pro vědecké údaje zásadní význam sdílení a uchovávání spolehlivých údajů získaných vědeckým bádáním. Opatření politiky v oblasti přístupu k údajům jsou proto naléhavě potřebná a měla by se členským státům doporučit.

(11)

Uchovávání výsledků vědeckého výzkumu je ve veřejném zájmu. Tradičně za ně byly odpovědné knihovny, zejména národní knihovny uchovávající povinné výtisky. Objem vznikajících výsledků výzkumu ohromným tempem roste. Měly by se zavést mechanismy, infrastruktury a softwarová řešení, které by umožnily dlouhodobé uchovávání výsledků výzkumu v digitální podobě. Zásadní význam má udržitelné financování jejich uchovávání, neboť náklady na správu digitálního obsahu jsou stále poměrně vysoké. Vzhledem k důležitosti uchovávání výsledků výzkumu pro budoucí využití by se členským státům mělo doporučit zavedení či posílení politik v této oblasti.

(12)

Politiky, které mají členské státy vytvořit, by měly být vymezeny na vnitrostátní nebo nižší úrovni v závislosti na ústavním uspořádání a rozdělení odpovědnosti při definování výzkumné politiky.

(13)

Přístup k vědeckým informacím a jejich dlouhodobé uchovávání zlepší také robustní elektronické infrastruktury, o něž se vědecký informační systém opírá. Tím se může posílit kooperativní výzkum. Podle sdělení Komise „Infrastruktury IKT pro elektronickou vědu“ (6) se elektronické infrastruktury chápou jako „prostředí, ve kterém lze snadno sdílet výzkumné zdroje (hardware, software a obsah) a přistupovat k nim, kdykoli je to potřebné v zájmu lepšího a účinnějšího výzkumu.“ Měl by se proto doporučit další rozvoj takovýchto infrastruktur a jejich propojení na evropské úrovni.

(14)

Snaha o prosazení otevřeného přístupu probíhá na celém světě, o čemž svědčí „Revidovaná strategie podílu UNESCO na podpoře volného přístupu k vědeckým informacím a výzkumu“ (7) a „Usnesení OECD o přístupu k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů“ (8). Tohoto celosvětového úsilí by se měly účastnit i členské státy a jít příkladem vytvářením otevřeného prostředí kooperativního výzkumu založeného na vzájemnosti.

(15)

Vzhledem k přechodnému stavu ve vydavatelském odvětví je třeba, aby se zúčastněné strany spojily, tomuto transformačnímu procesu napomáhaly a hledaly udržitelná řešení pro postup publikování vědeckých textů.

(16)

Dne 12. prosince 2011 přijala Komise balíček obsahující sdělení o veřejně přístupných údajích, návrh směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (9), a nová pravidla Komise týkající se dokumentů, které má k dispozici. Balíček představil strategii Komise týkající se veřejně přístupných údajů v jednotném soudržném rámci, který zahrnuje opatření včetně tohoto doporučení.

(17)

Toto doporučení je doprovázeno sdělením, ve kterém Komise definuje svou politiku a vizi otevřeného přístupu k výsledkům výzkumu. Nastiňuje opatření, která provede Komise jakožto orgán poskytující finanční prostředky pro vědecký výzkum z rozpočtu Unie.

(18)

Společně s tímto doporučením a průvodním sdělením přijímá Komise sdělení „Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“ stanovící hlavní priority pro dokončení Evropského výzkumného prostoru, mezi něž patří optimální pohyb vědeckých poznatků, přístup k nim a jejich předávání,

1.

vymezily jasné politiky pro šíření vědeckých publikací, které vznikly v rámci výzkumu financovaného z veřejných prostředků, a otevřený přístup k nim. Tyto politiky by měly stanovit:

zajistily, že v důsledku těchto politik:

2.

zajistily, aby instituce financující výzkum odpovědné za správu veřejných prostředků pro financování výzkumu a akademické instituce, které jsou příjemci financování z veřejných prostředků, prováděly příslušné politiky tím, že:

3.

vymezily jasné politiky pro šíření výzkumných údajů, které vznikly v rámci výzkumu financovaného z veřejných prostředků, a otevřený přístup k nim. Tyto politiky by měly stanovit:

zajistily, že v důsledku těchto politik:

4.

posílily uchovávání vědeckých informací tím, že:

5.

dále rozvíjely elektronické infrastruktury, o něž se opírá systém pro šíření vědeckých informací tím, že:

6.

zajistily synergie mezi vnitrostátními elektronickými infrastrukturami na evropské a globální úrovni tím, že:

7.

se účastnily mnohostranného dialogu zúčastněných stran na vnitrostátní, evropské a/nebo mezinárodní úrovni o tom, jak podporovat otevřený přístup k vědeckým informacím a jejich uchovávání. Účastníci by se měli zaměřit zejména na:

8.

do konce roku určily vnitrostátní referenční místo, jehož úkolem bude:

9.

informovaly Komisi 18 měsíců po zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie a poté vždy po dvou letech o opatřeních, která v návaznosti na jednotlivé body tohoto doporučení učinily, v souladu s formálními náležitostmi, které se určí a dohodnou. Na základě toho Komise přezkoumá pokrok, jehož bylo v celé EU dosaženo, a vyhodnotí, zda je třeba dalších opatření pro dosažení cílů stanovených v toto doporučení.