EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32010D0335
2010/335/: Commission Decision of 10 June 2010 on guidelines for the calculation of land carbon stocks for the purpose of Annex V to Directive 2009/28/EC (notified under document C(2010) 3751)
2010/335/: Rozhodnutí Komise ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 3751)
2010/335/: Rozhodnutí Komise ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 3751)
OJ L 151, 17.6.2010, p. 19–41
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 15 Volume 013 P. 95 - 117
In force
- Date of document:
- 10/06/2010
- Date of effect:
- 17/06/2010; Nabývá účinku Den oznámení
- Date of notification:
- 17/06/2010; Tento akt byl oznámen, ale datum oznámení není v EUR-Lexu k dispozici – namísto toho je uvedeno datum zveřejnění.
- Date of end of validity:
- No end date
- Author:
- Evropská komise
- Form:
- Rozhodnutí
- Addressee:
- Dvacet sedm členských států: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko, Spojené království
- Treaty:
- Smlouvy o fungování Evropské unie
- Legal basis:
-
- 32009L0028 - N5PACPT10
- Link
- Link
- Link
- Select all documents mentioning this document
- Instruments cited:
- Link
- EUROVOC descriptor:
- Subject matter:
- Directory code:
|
17.6.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 151/19 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 10. června 2010
o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES
(oznámeno pod číslem K(2010) 3751)
(2010/335/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (1), a zejména na přílohu V část C bod 10 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Směrnice 2009/28/ES stanoví pravidla pro výpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin a z referenčních fosilních paliv při současném zohlednění emisí vyvolaných změnami v zásobě uhlíku v důsledku změn ve využívání půdy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (2) zahrnuje odpovídající pravidla pro biopaliva. |
|
(2) |
Komise by měla své pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě vypracovat na základě pokynů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Uvedené pokyny byly určeny pro národní inventury skleníkových plynů a nejsou uvedeny v podobě snadno použitelné pro hospodářské subjekty. V případě, že pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů neobsahují informace nezbytné pro účely výroby biopaliv a biokapalin nebo takové informace nejsou dostupné, je proto vhodné vycházet z údajů pocházejících z jiných vědeckých zdrojů. |
|
(3) |
Pro výpočet zásob uhlíku v organické hmotě půdy je nutné zohlednit klima, půdní typ, pokryv půdy, způsob hospodaření s půdou a vstupy. Pro minerální půdy je pro tento účel vhodné použít metodiku IPCC úroveň 1 pro organický uhlík v půdě, neboť pokrývá tuto problematiku na světové úrovni. U organických půd se metodika IPCC zaměřuje zejména na ztrátu uhlíku v důsledku odvodňování půdy, přičemž sleduje pouze roční ztráty. Vzhledem k tomu, že odvodňování půdy všeobecně vede k velkým ztrátám zásob uhlíku, které nelze nahradit úsporou skleníkových plynů z biopaliv nebo biokapalin, a odvodňování rašelinišť zakazují kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí 2009/28/ES, postačí stanovit obecná pravidla pro určování množství organického uhlíku v půdě nebo ztráty uhlíku v organických půdách. |
|
(4) |
Pro výpočet zásoby uhlíku v živé biomase a v neživé organické hmotě lze použít nepříliš složitý postup odpovídající metodice IPCC úroveň 1 pro vegetaci. V souladu s uvedenou metodikou lze oprávněně předpokládat, že při přeměně půdy dochází ke ztrátě celé zásoby uhlíku v živé biomase I v neživé organické hmotě. Neživá organická hmota má při přeměně půdy za účelem pěstování zemědělských plodin na výrobu biopaliv a biokapalin obvykle jen malý význam, měla by však být zohledněna, alespoň pokud jde o uzavřené lesy. |
|
(5) |
Při výpočtu dopadů skleníkových plynů vyvolaných přeměnou půdy by hospodářské subjekty měly mít možnost používat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také mít možnost používat standardní hodnoty, které by tyto pokyny měly stanovit. Není však nutné poskytovat standardní hodnoty pro nepravděpodobné kombinace klimatu a půdního typu. |
|
(6) |
Příloha V směrnice 2009/28/ES stanoví způsob výpočtu dopadů skleníkových plynů a obsahuje pravidla pro výpočet anualizovaných emisí ze změn zásoby uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy. Pokyny, jež tvoří přílohu k tomuto rozhodnutí, stanoví pravidla pro výpočet zásob uhlíku v půdě, která doplňují pravidla stanovená v příloze V, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 10. června 2010.
Za Komisi
Günther OETTINGER
člen Komise
(1) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.
(2) Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.
PŘÍLOHA
Pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES
OBSAH
|
1. |
Úvod |
|
2. |
Ucelené podchycení zásob uhlíku v půdě |
|
3. |
Výpočet zásob uhlíku |
|
4. |
Zásoba organického uhlíku v půdě |
|
5. |
Zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin |
|
6. |
Zásoba uhlíku v standardních minerálních půdách |
|
7. |
Faktory zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě |
|
8. |
Hodnoty zásoby uhlíku pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin |
1. ÚVOD
Tyto pokyny stanoví pravidla pro výpočet zásob uhlíku v půdě při referenčním využívání půdy (CS R, jak je definováno v bodě 7 přílohy V směrnice 2009/28/ES) a při skutečném využívání půdy (CSA , jak je definováno v bodě 7 přílohy V směrnice 2009/28/ES).
V bodě 2 jsou stanovena pravidla umožňující ucelené určování zásob uhlíku v půdě. Bod 3 stanoví obecné pravidlo pro výpočet zásob uhlíku, které se skládají ze dvou částí: z organického uhlíku v půdě a ze zásoby uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin.
Bod 4 stanoví podrobná pravidla pro určování zásoby organického uhlíku v půdě. Pro minerální půdy umožňuje používat metodu opírající se o hodnoty stanovené v těchto pokynech, ale umožňuje i použití jiných metod. Pro organické půdy jsou popsány metody, ale pokyny neobsahují hodnoty pro určování zásoby organického uhlíku v organických půdách.
Bod 5 stanoví podrobná pravidla pro zásobu uhlíku ve vegetaci, ale uplatní se jen v případě, že nebudou použity hodnoty pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin stanovené v bodě 8 těchto pokynů (použití hodnot uvedených v bodě 8 není povinné a v určitých případech nemusí příslušné hodnoty ani obsahovat).
Bod 6 stanoví pravidla pro volbu příslušných hodnot v případě, že budou použity hodnoty z pokynů týkající se organického uhlíku v minerálních půdách (tyto hodnoty jsou stanoveny v bodech 6 a 7). V těchto pravidlech se odkazuje na datové vrstvy týkající se klimatických oblastí a půdních typů zpřístupněné prostřednictvím online platformy pro transparentnost, která byla zřízena směrnicí 2009/28/ES. Tyto datové vrstvy jsou podrobnými vrstvami tvořícími základ obrázků 1 a 2.
Bod 8 stanoví hodnoty pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin a příslušné parametry. Body 7 a 8 stanoví hodnoty pro čtyři různé kategorie využití půdy: ornou půdu, trvalé zemědělské plodiny, travní porosty a zalesněné plochy.
Obrázek 1
Klimatické oblasti
Obrázek 2
Zeměpisné rozdělení půdních typů
2. UCELENÉ PODCHYCENÍ ZÁSOB UHLÍKU V PŮDĚ
Pro určení zásoby uhlíku na jednotku plochy spojenou s CS R a CS A se použijí tato pravidla:
|
(1) |
území, pro které se vypočítávají zásoby uhlíku v půdě, musí mít celoplošně podobné
|
|
(2) |
zásoba uhlíku při skutečném využívání půdy CS A se stanoví jako
|
3. VÝPOČET ZÁSOB UHLÍKU
Pro výpočet CS R a CS A se použije toto pravidlo:
CS i = (SOC + C VEG) × A
kde:
CS i= zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s využíváním půdy i (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci);
SOC= organický uhlík v půdě (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaný podle bodu 4;
CVEG = zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5, nebo zvolená z příslušných hodnot v bodě 8;
A= faktor měřítka (scaling) dané oblasti (vyjádřený v hektarech na jednotku plochy).
4. ZÁSOBA ORGANICKÉHO UHLÍKU V PŮDĚ
4.1. Minerální půdy
Pro výpočet SOC lze použít toto pravidlo:
SOC = SOC ST × FLU × FMG × FI
kde:
SOC= organický uhlík v půdě (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar);
SOCST= organický uhlík ve standardní půdě, a to ve svrchní vrstvě 0–30 centimetrů (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar);
FLU= faktor využití půdy zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě spojenou s typem využívání půdy a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě;
FMG= faktor hospodaření zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě spojenou s hlavním způsobem hospodaření s půdou a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě;
FI= faktor vstupů zohledňující rozdíl mezi organickým uhlíkem v půdě spojeným s různými úrovněmi vstupů uhlíku do půdy a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě.
Pro SOCST se použijí příslušné hodnoty uvedené v bodě 6.
Pro FLU , FMG a FI se použijí příslušné hodnoty uvedené v bodě 7.
Alternativně k použití pravidel uvedených výše lze k určení SOC použít i jiné vhodné metody, včetně měření. Pokud takové metody nejsou založeny na měření, zohlední se klima, půdní typ, pokryv půdy, způsob hospodaření s půdou a vstupy.
4.2. Organické půdy (histosoly)
Pro určení SOC se použijí vhodné metody. Takové metody zohledňují celou hloubku organické vrstvy půdy, dále klima, pokryv půdy a způsob hospodaření s půdou a vstupy. Takové metody mohou zahrnovat měření.
V případech, kdy se jedná o zásoby uhlíku ovlivněné odvodňováním půdy, musí příslušné metody zohlednit ztráty uhlíku v důsledku odvodňování. Takové metody mohou být založeny na určení ročních ztrát uhlíku v důsledku odvodňování.
5. ZÁSOBA UHLÍKU V NADZEMNÍ VEGETACI A V PODZEMNÍCH ORGÁNECH ROSTLIN
Kromě případů, kdy se pro CVEG použije hodnota stanovená v bodě 8, se pro výpočet CVEG použije toto pravidlo:
CVEG = CBM + CDOM
kde:
CVEG= zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
CBM= zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1;
CDOM= zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin vázaná v neživé organické hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.
Pro CDOM lze použít hodnotu 0 kromě případů, kdy se jedná o zalesněné plochy – s výjimkou lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím nejméně 30 %.
5.1. Živá biomasa
Pro výpočet CBM se použije toto pravidlo:
CBM = CAGB + CBGB
kde:
CBM= nadzemní a podzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
CAGB= nadzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1.1;
CBGB= podzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1.2.
5.1.1. Nadzemní živá biomasa
Pro výpočet CAGB se použije toto pravidlo:
CAGB = BAGB × CFB
kde:
CAGB= nadzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
BAGB= hmotnost nadzemní živé biomasy (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);
CFB= obsah uhlíku v sušině živé biomasy (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).
Pro ornou půdu, trvalé zemědělské plodiny a lesní plantáže je hodnotou BAGB průměrná hmotnost nadzemní živé biomasy během produkčního cyklu
Pro CFB lze použít hodnotu 0,47
5.1.2. Podzemní živá biomasa
Pro výpočet CBGB se použije jedno z těchto dvou pravidel:
|
(1) |
CBGB = BBGB × CFB kde: CBGB= podzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); BBGB= hmotnost podzemní živé biomasy (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar); CFB= obsah uhlíku v sušině živé biomasy (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny). Pro orné půdy, trvalé zemědělské plodiny a lesní plantáže je hodnotou BBGB průměrná hmotnost podzemní živé biomasy během produkčního cyklu. Pro CFB lze použít hodnotu 0,47 |
|
(2) |
CBGB = CAGB × R kde: CBGB= podzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); CAGB= nadzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); R= poměr podzemní zásoby uhlíku v živé biomase a nadzemní zásoby uhlíku v živé biomase. Pro R mohou být použity příslušné hodnoty stanovené v bodě 8. |
5.2. Neživá organická hmota
Pro výpočet CDOM se použije toto pravidlo:
CDOM = CDW + CLI
kde:
CDOM= nadzemní a podzemní zásoba uhlíku v neživé organické hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
CDW= zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.1;
CLI= zásoba uhlíku v opadance (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.2.
5.2.1. Zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě
Pro výpočet CDW se použije toto pravidlo:
CDW = DOMDW × CFDW
kde:
CDW= zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
DOMDW= hmotnost mrtvé dřevní hmoty (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);
CFDW= obsah uhlíku v sušině mrtvé dřevní hmoty (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).
Pro CFDW lze použít hodnotu 0,5.
5.2.2. Zásoba uhlíku v opadance
Pro výpočet CLI se použije toto pravidlo:
CLI = DOMLI × CFLI
kde:
CLI= zásoba uhlíku v opadance (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);
DOMLI= hmotnost opadanky (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);
CFLI= obsah uhlíku v sušině opadanky (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).
Pro CFLI lze použít hodnotu 0,4.
6. ZÁSOBA UHLÍKU VE STANDARDNÍ PŮDĚ V MINERÁLNÍCH PŮDÁCH
Hodnota SOCST se zvolí z tabulky 1 podle příslušné klimatické oblasti a půdního typu dané oblasti, které jsou stanoveny v bodech 6.1 a 6.2.
Tabulka 1
SOCST , organický uhlík ve standardní půdě, a to ve svrchní vrstvě 0–30 centimetrů
|
(tuny uhlíku na hektar) |
||||||
|
Klimatická oblast |
Půdní typ |
|||||
|
|
Hlinité půdy biologicky vysoce aktivní |
Hlinité půdy biologicky málo aktivní |
Písčité půdy |
Spodické půdy |
Vulkanické půdy |
Mokřadní půdy |
|
Boreální |
68 |
— |
10 |
117 |
20 |
146 |
|
Mírně studená suchá |
50 |
33 |
34 |
— |
20 |
87 |
|
Mírně studená střídavě vlhká |
95 |
85 |
71 |
115 |
130 |
87 |
|
Mírně teplá suchá |
38 |
24 |
19 |
— |
70 |
88 |
|
Mírně teplá střídavě vlhká |
88 |
63 |
34 |
— |
80 |
88 |
|
Tropická suchá |
38 |
35 |
31 |
— |
50 |
86 |
|
Tropická střídavě vlhká |
65 |
47 |
39 |
— |
70 |
86 |
|
Tropická vlhká |
44 |
60 |
66 |
— |
130 |
86 |
|
Tropická montánní |
88 |
63 |
34 |
— |
80 |
86 |
6.1. Klimatická oblast
Příslušná klimatická oblast pro volbu příslušné hodnoty pro SOCST se určí z datových vrstev týkajících se klimatických oblastí zpřístupněných prostřednictvím platformy pro transparentnost, která byla vytvořena na základě článku 24 směrnice 2009/28/ES.
6.2. Půdní typ
Příslušný půdní typ se určí podle obrázku 3. Jako vodítko pro určení příslušného půdního typu lze použít datové vrstvy k půdním typům zpřístupněné prostřednictvím platformy pro transparentnost, která byla vytvořena na základě článku 24 směrnice 2009/28/ES.
Obrázek 3
Klasifikace půdních typů
7. FAKTORY ZOHLEDŇUJÍCÍ ROZDÍL MEZI ZÁSOBOU ORGANICKÉHO UHLÍKU V PŮDĚ A ZÁSOBOU ORGANICKÉHO UHLÍKU VE STANDARDNÍ PŮDĚ
Příslušné hodnoty pro FLU , FMG a FI se zvolí z tabulek v tomto bodě. Pro výpočet CSR se použijí faktory hospodaření a vstupů, které se používaly v lednu 2008. Pro výpočet CSA se použijí faktory hospodaření a vstupů, které se používají nyní a které povedou k rovnovážnému stavu příslušné zásoby uhlíku.
7.1. Orná půda
Tabulka 2
Faktory pro ornou půdu
|
Klimatická oblast |
Využití půdy (F LU) |
Hospodaření (F MG) |
Vstupy (F I) |
FLU |
FMG |
FI |
|
Mírná/boreální suchá |
Zemědělsky využívaná |
Plná kultivace |
Nízké |
0,8 |
1 |
0,95 |
|
Střední |
0,8 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,8 |
1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,8 |
1 |
1,04 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
0,8 |
1,02 |
0,95 |
||
|
Střední |
0,8 |
1,02 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,8 |
1,02 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,8 |
1,02 |
1,04 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
0,8 |
1,1 |
0,95 |
||
|
Střední |
0,8 |
1,1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,8 |
1,1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,8 |
1,1 |
1,04 |
|||
|
Mírná/boreální |
Zemědělsky využívaná |
Plná kultivace |
Nízké |
0,69 |
1 |
0,92 |
|
Střední |
0,69 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,69 |
1 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,69 |
1 |
1,11 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
0,69 |
1,08 |
0,92 |
||
|
Střední |
0,69 |
1,08 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,69 |
1,08 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,69 |
1,08 |
1,11 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
0,69 |
1,15 |
0,92 |
||
|
Střední |
0,69 |
1,15 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,69 |
1,15 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,69 |
1,15 |
1,11 |
|||
|
Tropická suchá |
Zemědělsky využívaná |
Plná kultivace |
Nízké |
0,58 |
1 |
0,95 |
|
Střední |
0,58 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,58 |
1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,58 |
1 |
1,04 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
0,58 |
1,09 |
0,95 |
||
|
Střední |
0,58 |
1,09 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,58 |
1,09 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,58 |
1,09 |
1,04 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
0,58 |
1,17 |
0,95 |
||
|
Střední |
0,58 |
1,17 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,58 |
1,17 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,58 |
1,17 |
1,04 |
|||
|
Tropická střídavě vlhká/vlhká |
Zemědělsky využívaná |
Plná kultivace |
Nízké |
0,48 |
1 |
0,92 |
|
Střední |
0,48 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,48 |
1 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,48 |
1 |
1,11 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
0,48 |
1,15 |
0,92 |
||
|
Střední |
0,48 |
1,15 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,48 |
1,15 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,48 |
1,15 |
1,11 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
0,48 |
1,22 |
0,92 |
||
|
Střední |
0,48 |
1,22 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,48 |
1,22 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,48 |
1,22 |
1,11 |
|||
|
Tropická montánní |
Zemědělsky využívaná |
Plná kultivace |
Nízké |
0,64 |
1 |
0,94 |
|
Střední |
0,64 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,64 |
1 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,64 |
1 |
1,08 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
0,64 |
1,09 |
0,94 |
||
|
Střední |
0,64 |
1,09 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,64 |
1,09 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,64 |
1,09 |
1,08 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
0,64 |
1,16 |
0,94 |
||
|
Střední |
0,64 |
1,16 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
0,64 |
1,16 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
0,64 |
1,16 |
1,08 |
Tabulka 3 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulek 2 a 4.
Tabulka 3
Pokyny pro hospodaření a vstupy pro ornou půdu a trvalé plodiny
|
Hospodaření/Vstupy |
Pokyny |
|
Plná kultivace |
Silné narušení půdy s úplným obracením půdy a/nebo časté kultivační činnosti (během roku). V době setí je malá část (např. méně než 30 %) povrchu pokryta zbytky plodin. |
|
Omezená kultivace |
První a/nebo druhá fáze orby, avšak s omezeným narušením půdy (obvykle mělká a bez úplného obracení půdy), při výsadbě běžně zůstává povrch pokryt zbytky plodin z více než 30 %. |
|
Bez kultivace |
Přímé setí bez první fáze orby pouze s minimálním narušením půdy v osevní ploše. K hubení plevele se často používají herbicidy. |
|
Nízké |
Vracení zbytků plodin do půdy, pokud k němu dochází, je nízké v důsledku jejich odstraňování (sběrem nebo spalováním), častého úhorování bez výsevů, pěstování plodin poskytujících málo zbytků (např. zeleniny, tabáku, bavlny), chybějícího minerálního hnojení nebo plodin poutajících vzdušný dusík. |
|
Střední |
Charakteristické pro jednoleté pěstování obilovin, kdy všechny zbytky zemědělských plodin se vracejí do pole. Jsou-li zbytky odstraňovány, přidává se doplňková organická hmota (např. hnůj). Rovněž vyžaduje minerální hnojení nebo střídání s plodinou poutající vzdušný dusík. |
|
Vysoké s hnojem |
Představuje značně vyšší vstupy uhlíku než u systémů pěstování plodin se středními vstupy uhlíku v důsledku toho, že je doplňkově pravidelně přidáváno živočišné hnojivo. |
|
Vysoké bez hnoje |
Představuje podstatně vyšší vstupy zbytků zemědělských plodin než u systémů pěstování plodin se středními vstupy uhlíku v důsledku doplňkových postupů, jako je pěstování plodin poskytujících velké množství zbytků, použití zelených hnojiv, podsevů, zelených úhorů, zavlažování, častého používání vytrvalých trav při každoročním střídání plodin, ale bez použití hnoje (viz předchozí bod). |
7.2. Trvalé plodiny
Tabulka 4
Faktory pro trvalé plodiny, tj. víceleté plodiny, jejichž stonek se obvykle každoročně nesklízí, jako jsou rychle rostoucí dřeviny a olejové palmy
|
Klimatická oblast |
Využití půdy (F LU) |
Hospodaření (F MG) |
Vstupy (F I) |
FLU |
FMG |
FI |
|
Mírná/boreální suchá |
Trvalé plodiny |
Plná kultivace |
Nízké |
1 |
1 |
0,95 |
|
Střední |
1 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1 |
1,04 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
1 |
1,02 |
0,95 |
||
|
Střední |
1 |
1,02 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,02 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,02 |
1,04 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
1 |
1,1 |
0,95 |
||
|
Střední |
1 |
1,1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,1 |
1,04 |
|||
|
Mírná/boreální |
Trvalé plodiny |
Plná kultivace |
Nízké |
1 |
1 |
0,92 |
|
Střední |
1 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1 |
1,11 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
1 |
1,08 |
0,92 |
||
|
Střední |
1 |
1,08 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,08 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,08 |
1,11 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
1 |
1,15 |
0,92 |
||
|
Střední |
1 |
1,15 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,15 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,15 |
1,11 |
|||
|
Tropická suchá |
Trvalé plodiny |
Plná kultivace |
Nízké |
1 |
1 |
0,95 |
|
Střední |
1 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1 |
1,04 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
1 |
1,09 |
0,95 |
||
|
Střední |
1 |
1,09 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,09 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,09 |
1,04 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
1 |
1,17 |
0,95 |
||
|
Střední |
1 |
1,17 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,17 |
1,37 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,17 |
1,04 |
|||
|
Tropická střídavě vlhká/vlhká |
Trvalé plodiny |
Plná kultivace |
Nízké |
1 |
1 |
0,92 |
|
Střední |
1 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1 |
1,11 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
1 |
1,15 |
0,92 |
||
|
Střední |
1 |
1,15 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,15 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,15 |
1,11 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
1 |
1,22 |
0,92 |
||
|
Střední |
1 |
1,22 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,22 |
1,44 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,22 |
1,11 |
|||
|
Tropická montánní |
Trvalé plodiny |
Plná kultivace |
Nízké |
1 |
1 |
0,94 |
|
Střední |
1 |
1 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1 |
1,08 |
|||
|
Omezená kultivace |
Nízké |
1 |
1,09 |
0,94 |
||
|
Střední |
1 |
1,09 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,09 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,09 |
1,08 |
|||
|
Bez kultivace |
Nízké |
1 |
1,16 |
0,94 |
||
|
Střední |
1 |
1,16 |
1 |
|||
|
Vysoké s hnojem |
1 |
1,16 |
1,41 |
|||
|
Vysoké bez hnoje |
1 |
1,16 |
1,08 |
Tabulka 3 v bodě 7.1 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 4.
7.3. Travní porosty
Tabulka 5
Faktory pro travní porosty včetně savan
|
Klimatická oblast |
Využití půdy (F LU) |
Hospodaření (F MG) |
Vstupy (F I) |
FLU |
FMG |
FI |
|
Mírná/boreální suchá |
Travní porosty |
Zúrodněné |
Střední |
1 |
1,14 |
1 |
|
Vysoké |
1 |
1,14 |
1,11 |
|||
|
Minimálně udržované |
Střední |
1 |
1 |
1 |
||
|
Mírně degradované |
Střední |
1 |
0,95 |
1 |
||
|
Silně degradované |
Střední |
1 |
0,7 |
1 |
||
|
Mírná/boreální střídavě vlhká/vlhká |
Travní porosty |
Zúrodněné |
Střední |
1 |
1,14 |
1 |
|
Vysoké |
1 |
1,14 |
1,11 |
|||
|
Minimálně udržované |
Střední |
1 |
1 |
1 |
||
|
Mírně degradované |
Střední |
1 |
0,95 |
1 |
||
|
Silně degradované |
Střední |
1 |
0,7 |
1 |
||
|
Tropická suchá |
Travní porosty |
Zúrodněné |
Střední |
1 |
1,17 |
1 |
|
Vysoké |
1 |
1,17 |
1,11 |
|||
|
Minimálně udržované |
Střední |
1 |
1 |
1 |
||
|
Mírně degradované |
Střední |
1 |
0,97 |
1 |
||
|
Silně degradované |
Střední |
1 |
0,7 |
1 |
||
|
Tropická střídavě vlhká/vlhká |
Savany |
Zúrodněné |
Střední |
1 |
1,17 |
1 |
|
Vysoké |
1 |
1,17 |
1,11 |
|||
|
Minimálně udržované |
Střední |
1 |
1 |
1 |
||
|
Mírně degradované |
Střední |
1 |
0,97 |
1 |
||
|
Silně degradované |
Střední |
1 |
0,7 |
1 |
||
|
Tropická montánní, suchá |
Travní porosty |
Zúrodněné |
Střední |
1 |
1,16 |
1 |
|
Vysoké |
1 |
1,16 |
1,11 |
|||
|
Minimálně udržované |
Střední |
1 |
1 |
1 |
||
|
Mírně degradované |
Střední |
1 |
0,96 |
1 |
||
|
Silně degradované |
Střední |
1 |
0,7 |
1 |
Tabulka 6 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 5.
Tabulka 6
Pokyny pro udržování a vstupy pro travní porosty
|
Hospodaření/Vstupy |
Pokyny |
|
Zúrodněné |
Představuje travní porosty, které jsou udržitelně spravované, s umírněnou pastvou a které byly alespoň jednou zúrodněny (např. hnojením, zlepšením druhové skladby porostů, zavlažením). |
|
Minimálně udržované |
Představuje nedegradované a udržitelně spravované travní porosty, avšak bez větších zúrodňujících zásahů. |
|
Mírně degradované |
Představuje nadměrně spásané nebo mírně degradované travní porosty s poněkud sníženou produktivitou (v porovnání s původními nebo minimálně udržovanými travními porosty), do kterých nepřicházejí žádné hospodářské vstupy. |
|
Silně degradované |
Vede k velké a dlouhodobé ztrátě produktivity a vegetačního krytu v důsledku těžkého mechanického poškození vegetace nebo silné eroze půdy. |
|
Střední |
Používá se tam, kde nebyly použity žádné doplňkové hospodářské vstupy. |
|
Vysoké |
Používá se u zúrodněných travních porostů, kde byl použit jeden nebo více hospodářských vstupů (kromě případů, které je nutné zařadit mezi zúrodněné travní porosty). |
7.4 Zalesněné plochy
Tabulka 7
Faktory pro zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím nejméně 10 %
|
Klimatická oblast |
Využití půdy (F LU) |
Hospodaření (F MG) |
Vstupy (F I) |
FLU |
FMG |
FI |
|
Všechny |
Původní les (nedegradovaný) |
n/u (1) |
n/u |
1 |
|
|
|
Všechny |
Spravovaný les |
Všechny |
Všechny |
1 |
1 |
1 |
|
Tropická střídavě vlhká/suchá |
Střídavé obdělávání – zkrácený úhor |
n/u |
n/u |
0,64 |
|
|
|
Střídavé obdělávání – vyzrálý úhor |
n/u |
n/u |
0,8 |
|
|
|
|
Mírná/boreální střídavě vlhká/suchá |
Střídavé obdělávání – zkrácený úhor |
n/u |
n/u |
1 |
|
|
|
Střídavé obhospodařování – zkrácený úhor |
n/u |
n/u |
1 |
|
|
Tabulka 8 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 7.
Tabulka 8
Pokyny pro využití půdy pro zalesněné plochy
|
Využití půdy |
Pokyny |
|
Původní les (nedegradovaný) |
Představuje původní nebo mnohaletý, nedegradovaný a udržitelně spravovaný les. |
|
Střídavé obdělávání |
Trvalé střídavé obdělávání, kdy tropický les nebo zalesněná krajina jsou na kratší (např. 3–5leté) období vymýceny za účelem výsadby jednoletých zemědělských plodin a poté ponechány k opětovnému zalesnění. |
|
Vyzrálý úhor |
Představuje situace, kdy se lesní vegetace obnoví do dospělého nebo téměř dospělého stavu, než je znovu vymýcena za účelem pěstování zemědělských plodin. |
|
Zkrácený úhor |
Představuje situace, kdy před opětovným vymýcením nedojde k obnovení lesní vegetace. |
8. HODNOTY ZÁSOBY UHLÍKU PRO ZÁSOBU UHLÍKU V NADZEMNÍ VEGETACI A V PODZEMNÍCH ORGÁNECH ROSTLIN
Pro CVEG nebo R lze použít příslušné hodnoty stanovené v tomto bodě.
8.1. Orná půda
Tabulka 9
Vegetační hodnoty pro ornou půdu (všeobecné)
|
Klimatická oblast |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Všechny |
0 |
Tabulka 10
Vegetační hodnoty pro cukrovou třtinu (specifické)
|
Pásmo |
Klimatická oblast |
Ekologická zóna |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Tropické |
Tropická suchá |
Tropické suché lesy |
Afrika |
4,2 |
|
Asie (pevninská, ostrovní) |
4 |
|||
|
Tropické křoviny |
Asie (pevninská, ostrovní) |
4 |
||
|
Tropická střídavě vlhká |
Opadavé lesy tropického střídavě vlhkého pásma |
Afrika |
4,2 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
5 |
|||
|
Tropická vlhká |
Tropické dešťové lesy |
Asie (pevninská, ostrovní) |
4 |
|
|
Střední a Jižní Amerika |
5 |
|||
|
Subtropické |
Mírně teplá suchá |
Subtropické stepi |
Severní Amerika |
4,8 |
|
Mírně teplá sřídavě vlhká |
Subtropické vlhké lesy |
Střední a Jižní Amerika |
5 |
|
|
Severní Amerika |
4,8 |
8.2. Trvalé zemědělské plodiny, tj. víceleté plodiny, jejichž stonek se obvykle každoročně nesklízí, jako jsou rychle rostoucí dřeviny a olejové palmy
Tabulka 11
Vegetační faktory pro trvalé plodiny (všeobecně)
|
Klimatická oblast |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Mírná (všechny režimy vlhkosti) |
43,2 |
|
Tropická suchá |
6,2 |
|
Tropická střídavě vlhká |
14,4 |
|
Tropická vlhká |
34,3 |
Tabulka 12
Vegetační hodnoty pro zvláštní trvalé plodiny
|
Klimatická oblast |
Typ plodiny |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Všechny |
Kokosové palmy |
75 |
|
Jatrofa |
17,5 |
|
|
Jojoba |
2,4 |
|
|
Olejová palma |
60 |
8.3. Travní porosty
Tabulka 13
Vegetační hodnoty pro travní porosty — kromě křovin (všeobecné)
|
Klimatická oblast |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Boreální suchá a vlhká |
4,3 |
|
Mírně studená suchá |
3,3 |
|
Mírně studená vlhká |
6,8 |
|
Mírně teplá suchá |
3,1 |
|
Mírně teplá vlhká |
6,8 |
|
Tropická suchá |
4,4 |
|
Tropická střídavě vlhká a vlhká |
8,1 |
Tabulka 14
Vegetační hodnoty pro rostlinu miscanthus (specifické)
|
Pásmo |
Klimatická oblast |
Ekologická zóna |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Subtropické |
Mírně teplá suchá |
Subtropické suché lesy |
Evropa |
10 |
|
Severní Amerika |
14,9 |
|||
|
Subtropické stepi |
Severní Amerika |
14,9 |
Tabulka 15
Vegetační hodnoty pro křoviny, tj. krajiny s vegetací složenou hlavně z dřevin nižších než 5 metrů, které nemají jasné fyziognomické rysy stromů
|
Pásmo |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Tropické |
Afrika |
46 |
|
Severní a Jižní Amerika |
53 |
|
|
Asie (pevninská) |
39 |
|
|
Asie (ostrovní) |
46 |
|
|
Austrálie |
46 |
|
|
Subtropické |
Afrika |
43 |
|
Severní a Jižní Amerika |
50 |
|
|
Asie (pevninská) |
37 |
|
|
Evropa |
37 |
|
|
Asie (ostrovní) |
43 |
|
|
Mírné |
Celosvětově |
7,4 |
8.4 Zalesněné plochy
Tabulka 16
Vegetační hodnoty pro zalesněné plochy – kromě lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím více než 30 %
|
Pásmo |
Tropické dešťové lesy |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
R |
|
Tropické |
Tropické dešťové lesy |
Afrika |
40 |
0,37 |
|
Severní a Jižní Amerika |
39 |
0,37 |
||
|
Asie (pevninská) |
36 |
0,37 |
||
|
Asie (ostrovní) |
45 |
0,37 |
||
|
Tropické střídavě vlhké lesy |
Afrika |
30 |
0,24 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
26 |
0,24 |
||
|
Asie (pevninská) |
21 |
0,24 |
||
|
Asie (ostrovní) |
34 |
0,24 |
||
|
Tropické suché lesy |
Afrika |
14 |
0,28 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
25 |
0,28 |
||
|
Asie (pevninská) |
16 |
0,28 |
||
|
Asie (ostrovní) |
19 |
0,28 |
||
|
Tropické horské systémy |
Afrika |
13 |
0,24 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
17 |
0,24 |
||
|
Asie (pevninská) |
16 |
0,24 |
||
|
Asie (ostrovní) |
26 |
0,28 |
||
|
Subtropické |
Subtropické vlhké lesy |
Severní a Jižní Amerika |
26 |
0,28 |
|
Asie (pevninská) |
22 |
0,28 |
||
|
Asie (ostrovní) |
35 |
0,28 |
||
|
Subtropické suché lesy |
Afrika |
17 |
0,28 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
26 |
0,32 |
||
|
Asie (pevninská) |
16 |
0,32 |
||
|
Asie (ostrovní) |
20 |
0,32 |
||
|
Subtropické stepi |
Afrika |
9 |
0,32 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
10 |
0,32 |
||
|
Asie (pevninská) |
7 |
0,32 |
||
|
Asie (ostrovní) |
9 |
0,32 |
||
|
Mírné |
Oceánské lesy mírného pásu |
Evropa |
14 |
0,27 |
|
Severní Amerika |
79 |
0,27 |
||
|
Nový Zéland |
43 |
0,27 |
||
|
Jižní Amerika |
21 |
0,27 |
||
|
Kontinentální lesy mírného pásu |
Asie, Evropa (≤ 20 let) |
2 |
0,27 |
|
|
Asie, Evropa (> 20 let) |
14 |
0,27 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let) |
7 |
0,27 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (> 20 let) |
16 |
0,27 |
||
|
Horské systémy mírného pásu |
Asie, Evropa (≤ 20 let) |
12 |
0,27 |
|
|
Asie, Evropa (> 20 let) |
16 |
0,27 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let) |
6 |
0,27 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (> 20 let) |
6 |
0,27 |
||
|
Boreální |
Boreální jehličnaté lesy |
Asie, Evropa, Severní Amerika |
12 |
0,24 |
|
Boreální zalesněná krajina a tundra |
Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let) |
0 |
0,24 |
|
|
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let) |
2 |
0,24 |
||
|
Boreální horské systémy |
Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let) |
2 |
0,24 |
|
|
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let) |
6 |
0,24 |
Tabulka 17
Vegetační hodnoty pro zalesněné plochy – kromě lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím více než 30 %
|
Pásmo |
Ekologická zóna |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
|
Tropické |
Tropické dešťové lesy |
Afrika |
204 |
|
Severní a Jižní Amerika |
198 |
||
|
Asie (pevninská) |
185 |
||
|
Asie (ostrovní) |
230 |
||
|
Tropické střídavě vlhké opadavé lesy |
Afrika |
156 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
133 |
||
|
Asie (pevninská) |
110 |
||
|
Asie (ostrovní) |
174 |
||
|
Tropické suché lesy |
Afrika |
77 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
131 |
||
|
Asie (pevninská) |
83 |
||
|
Asie (ostrovní) |
101 |
||
|
Tropické horské systémy |
Afrika |
77 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
94 |
||
|
Asie (pevninská) |
88 |
||
|
Asie (ostrovní) |
130 |
||
|
Subtropické |
Subtropické humidní lesy |
Severní a Jižní Amerika |
132 |
|
Asie (pevninská) |
109 |
||
|
Asie (ostrovní) |
173 |
||
|
Subtropické suché lesy |
Afrika |
88 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
130 |
||
|
Asie (pevninská) |
82 |
||
|
Asie (ostrovní) |
100 |
||
|
Subtropické stepi |
Afrika |
46 |
|
|
Severní a Jižní Amerika |
53 |
||
|
Asie (pevninská) |
41 |
||
|
Asie (ostrovní) |
47 |
||
|
Mírné |
Oceánské lesy mírného pásu |
Evropa |
84 |
|
Severní Amerika |
406 |
||
|
Nový Zéland |
227 |
||
|
Jižní Amerika |
120 |
||
|
Kontinentální lesy mírného pásu |
Asie, Evropa (≤ 20 let) |
27 |
|
|
Asie, Evropa (> 20 let) |
87 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let) |
51 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (> 20 let) |
93 |
||
|
Horské systémy mírného pásu |
Asie, Evropa (≤ 20 let) |
75 |
|
|
Asie, Evropa (> 20 let) |
93 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let) |
45 |
||
|
Severní a Jižní Amerika (> 20 let) |
93 |
||
|
Boreální |
Boreální jehličnaté lesy |
Asie, Evropa, Severní Amerika |
53 |
|
Boreální zalesněná krajina a tundra |
Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let) |
26 |
|
|
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let) |
35 |
||
|
Boreální horské systémy |
Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let) |
32 |
|
|
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let) |
53 |
Tabulka 18
Vegetační hodnoty pro lesní plantáže
|
Pásmo |
Ekologická zóna |
Světadíl |
CVEG (tuny uhlíku na hektar) |
R |
|
Tropické |
Tropické dešťové lesy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
87 |
0,24 |
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
29 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
58 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
17 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
58 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
87 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
70 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
44 |
0,24 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
64 |
0,24 |
||
|
Asie, ostatní |
38 |
0,24 |
||
|
Tropické střídavě vlhké opadavé lesy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
44 |
0,24 |
|
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
23 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
35 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
12 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
26 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
79 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
35 |
0,24 |
||
|
Amerika, listnaté dřeviny ostatní |
29 |
0,24 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
52 |
0,24 |
||
|
Asie, ostatní |
29 |
0,24 |
||
|
Tropické suché lesy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
21 |
0,28 |
|
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
9 |
0,28 |
||
|
Afrika, Pinus st. > 20 let |
18 |
0,28 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
6 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
27 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
33 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
27 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
18 |
0,28 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
27 |
0,28 |
||
|
Asie, ostatní |
18 |
0,28 |
||
|
Tropické křoviny |
Afrika, listnaté dřeviny |
6 |
0,27 |
|
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
6 |
0,27 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
4 |
0,27 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
18 |
0,27 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
18 |
0,27 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
15 |
0,27 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
9 |
0,27 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
12 |
0,27 |
||
|
Asie, ostatní |
9 |
0,27 |
||
|
Tropické horské systémy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
31 |
0,24 |
|
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
20 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
19 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
7 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
22 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
29 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
23 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
16 |
0,24 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
28 |
0,24 |
||
|
Asie, ostatní |
15 |
0,24 |
||
|
Subtropické |
Subtropické humidní lesy |
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
42 |
0,28 |
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
81 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
36 |
0,28 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
30 |
0,28 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
54 |
0,28 |
||
|
Asie, ostatní |
30 |
0,28 |
||
|
Subtropické suché lesy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
21 |
0,28 |
|
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
9 |
0,32 |
||
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
19 |
0,32 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
6 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
34 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
34 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
28 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
19 |
0,32 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
28 |
0,32 |
||
|
Asie, ostatní |
19 |
0,32 |
||
|
Subtropické stepi |
Afrika, listnaté dřeviny |
6 |
0,32 |
|
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
6 |
0,32 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
5 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
19 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
19 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
16 |
0,32 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
9 |
0,32 |
||
|
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
25 |
0,32 |
||
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
3 |
0,32 |
||
|
Asie, jehličnany > 20 let |
6 |
0,32 |
||
|
Asie, jehličnany ≤ 20 let |
34 |
0,32 |
||
|
Subtropické horské systémy |
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let |
31 |
0,24 |
|
|
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
20 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. > 20 let |
19 |
0,24 |
||
|
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let |
7 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Eucalyptus sp. |
22 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Pinus sp. |
34 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, Tectona grandis |
23 |
0,24 |
||
|
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní |
16 |
0,24 |
||
|
Asie, listnaté dřeviny |
28 |
0,24 |
||
|
Asie, ostatní |
15 |
0,24 |
||
|
Mírné |
Oceánské lesy mírného pásu |
Asie, Evropa, listnaté dřeviny > 20 let |
60 |
0,27 |
|
Asie, Evropa, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
9 |
0,27 |
||
|
Asie, Evropa, jehličnany > 20 let |
60 |
0,27 |
||
|
Asie, Evropa, jehličnany ≤ 20 let |
12 |
0,27 |
||
|
Severní Amerika |
52 |
0,27 |
||
|
Nový Zéland |
75 |
0,27 |
||
|
Jižní Amerika |
31 |
0,27 |
||
|
Kontinentální lesy a horské systémy mírného pásu |
Asie, Evropa, listnaté dřeviny > 20 let |
60 |
0,27 |
|
|
Asie, Evropa, listnaté dřeviny ≤ 20 let |
4 |
0,27 |
||
|
Asie, Evropa, jehličnany > 20 let |
52 |
0,27 |
||
|
Asie, Evropa, jehličnany ≤ 20 let |
7 |
0,27 |
||
|
Severní Amerika |
52 |
0,27 |
||
|
Jižní Amerika |
31 |
0,27 |
||
|
Boreální |
Boreální jehličnaté lesy a horské systémy |
Asie, Evropa > 20 let |
12 |
0,24 |
|
Asie, Evropa ≤ 20 let |
1 |
0,24 |
||
|
Severní Amerika |
13 |
0,24 |
||
|
Boreální zalesněná krajina a tundra |
Asie, Evropa > 20 let |
7 |
0,24 |
|
|
Asie, Evropa ≤ 20 let |
1 |
0,24 |
||
|
Severní Amerika |
7 |
0,24 |
(1) n/u = není uvedeno; v těchto případech se FMG a FI nepoužijí a pro výpočet SOC lze použít toto pravidlo: SOC = SOCST × FLU .
