EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32006L0049

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění)

OJ L 177, 30.6.2006, p. 201–255 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
OJ L 239M, 10.9.2010, p. 201–255 (MT)
Special edition in Bulgarian: Chapter 06 Volume 009 P. 203 - 257
Special edition in Romanian: Chapter 06 Volume 009 P. 203 - 257
Special edition in Croatian: Chapter 06 Volume 008 P. 258 - 312

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2013; Zrušeno 32013L0036

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/49/oj

30.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 177/201


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/49/ES

ze dne 14. června 2006

o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí

(přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2)

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (4) byla několikrát podstatně změněna. Jelikož tato směrnice má být znovu změněna, je vhodné ji v zájmu přehlednosti přepracovat.

(2)

Jedním z cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (5) je umožnit investičním podnikům povoleným příslušnými orgány v jejich domovském členském státě a kontrolovaným těmito orgány, aby zřizovaly své pobočky a volně poskytovaly služby v jiných členských státech. Uvedená směrnice v souladu s tím koordinuje právní předpisy, jimiž se řídí povolování a vykonávání činnosti investičních podniků.

(3)

Směrnice 2004/39/ES však nestanoví společné normy pro kapitál investičních podniků ani nestanoví výši počátečního kapitálu pro tyto podniky nebo společný rámec pro sledování rizik, jimž jsou tyto podniky vystaveny.

(4)

Je vhodné učinit pouze základní harmonizaci, jak je to nezbytné a dostačující k zajištění vzájemného uznávání povolení a systémů obezřetnostního dohledu. S cílem dosáhnout vzájemného uznávání v rámci vnitřního finančního trhu by měla být stanovena opatření pro koordinaci definice kapitálu investičních podniků, stanovení výše jejich počátečního kapitálu a stanovení společného rámce pro sledování rizik, jimž jsou investiční podniky vystaveny.

(5)

Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení požadavků na kapitálovou přiměřenost, které se použijí na investiční podniky a úvěrové instituce, pravidel pro jejich výpočet a pravidel pro obezřetnostní dohled nad nimi, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků zamýšlené akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(6)

Je vhodné stanovit různou výši počátečního kapitálu podle rozsahu činností, které jsou investiční podniky oprávněny provádět.

(7)

Stávajícím investičním podnikům by za určitých podmínek mělo být povoleno pokračovat v činnosti i tehdy, jestliže nesplňují minimální výši počátečního kapitálu stanovenou pro nové investiční podniky.

(8)

Členské státy by měly být schopny stanovit přísnější předpisy, než je tato směrnice.

(9)

Hladké fungování vnitřního trhu vyžaduje nejen právní normy, ale též úzkou a pravidelnou spolupráci a podstatně zdokonalenou konvergenci regulačních postupů a postupů dohledu mezi příslušnými orgány členských států.

(10)

Ve sdělení Komise ze dne 11. května 1999 nazvaném „Provádění rámce pro finanční trh: akční plán“ jsou uvedeny různé cíle, které musí být uskutečněny, aby byl dokončen vnitřní trh finančních služeb. Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 stanovila cíl provést tento akční plán do roku 2005. Přepracování ustanovení o kapitálu představuje podstatný prvek tohoto akčního plánu.

(11)

Protože investiční podniky čelí, pokud jde o obchody zahrnuté v obchodním portfoliu, stejným rizikům jako úvěrové instituce, je vhodné, aby se související ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (6) použila rovnocenným způsobem i na investiční podniky.

(12)

Kapitál investičních podniků nebo úvěrových institucí (dále společně jen „instituce“) může sloužit k absorpci ztrát, jež nejsou kryty dostatečnými zisky, aby se zajistila kontinuita institucí a ochránili investoři. Kapitál také slouží příslušným orgánům jako důležité kritérium, zvláště pro hodnocení platební schopnosti institucí a pro jiné obezřetnostní účely. Instituce si navíc na vnitřním trhu navzájem přímo konkurují. Proto je vhodné stanovit společné základní normy pro kapitál, aby se posílil finanční systém Společenství a zamezilo se narušením hospodářské soutěže.

(13)

Pro účely 12. bodu odůvodnění je vhodné, aby definice kapitálu stanovená ve směrnici 2006/48/ES sloužila jako základ a aby byla stanovena doplňková zvláštní pravidla, která berou ohled na různý rozsah kapitálových požadavků souvisejících s tržním rizikem.

(14)

Pokud jde o úvěrové instituce, byly již společné normy pro dohled nad různými druhy rizik a jejich sledování stanoveny směrnicí 2000/12/ES.

(15)

V tomto směru by měla být ustanovení týkající se minimálních kapitálových požadavků posuzována společně s dalšími zvláštními nástroji, jež rovněž harmonizují základní metody dohledu nad institucemi.

(16)

Je nezbytné vytvořit společné normy pro tržní rizika, jimž jsou vystaveny úvěrové instituce, a poskytnout doplňující rámec pro dohled nad riziky, jimž jsou vystaveny instituce, zejména pak pro dohled nad tržními riziky, a ještě více nad pozičními riziky, riziky protistrany nebo vypořádacími riziky a devizovými riziky.

(17)

Je nezbytné stanovit koncept „obchodního portfolia“ obsahujícího pozice v cenných papírech a jiných finančních nástrojích, které jsou drženy za účelem obchodování a jsou vystaveny zejména tržním rizikům a rizikům vztahujícím se na určité finanční služby poskytované zákazníkům.

(18)

S ohledem na snížení administrativní zátěže institucí se zanedbatelným rozsahem obchodního portfolia, a to jak absolutně, tak relativně, by tyto instituce mohly spíše používat směrnici 2006/48/ES než požadavky stanovené v přílohách I a II této směrnice.

(19)

Při sledování vypořádacího rizika a rizika dodání je důležité zohledňovat existenci systémů poskytujících přiměřenou ochranu a tím omezujících tato rizika.

(20)

Instituce by v každém případě měly vyhovět této směrnici, pokud jde o krytí devizových rizik u jejich celkových obchodů. Měly by však být stanoveny nižší kapitálové požadavky pro pozice v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, ať už potvrzeném statisticky nebo vyplývajícím ze závazných mezivládních dohod.

(21)

Kapitálové požadavky na obchodníky s komoditami, včetně těch obchodníků, kteří jsou v současné době vyňati z působnosti směrnice 2004/39/ES, se přezkoumají podle potřeby v souvislosti s přezkumem výše uvedené výjimky podle čl. 65 odst. 3 uvedené směrnice.

(22)

Liberalizace trhů s plynem a elektřinou je z hospodářského i politického hlediska důležitým cílem Společenství. Kapitálové požadavky a další obezřetnostní pravidla, které mají být použity na podniky působící na těchto trzích, musí být proto přiměřené a neměly by nepřiměřeně bránit uskutečnění liberalizace. Cíl liberalizace by měl být zohledněn zejména při provádění přezkumu uvedeného v 21. bodu odůvodnění.

(23)

Skutečnost, že existují vnitřní systémy pro sledování a kontrolu úrokových rizik u všech obchodů institucí, je obzvláště důležitý způsob minimalizace těchto rizik. Proto by na tyto systémy měly dohlédnout příslušné orgány.

(24)

Protože směrnice 2006/48/ES nestanoví společná pravidla pro sledování a kontrolu velké angažovanosti u činností, které jsou v první řadě vystaveny tržním rizikům, je vhodné stanovit taková pravidla.

(25)

Operační riziko je významným rizikem, kterému jsou instituce vystaveny a které je třeba krýt kapitálem. Je důležité zohlednit rozmanitost institucí v EU poskytnutím alternativních přístupů.

(26)

Směrnice 2006/48/ES stanoví zásadu konsolidace. Nestanoví společná pravidla pro konsolidaci finančních institucí, které se zabývají činnostmi, u nichž vznikají zejména tržní rizika.

(27)

S cílem zajistit odpovídající platební schopnost institucí ve skupině je nesmírně důležité, aby se minimální kapitálové požadavky používaly na základě konsolidované finanční situace skupiny. S cílem zajistit, aby byl kapitál vhodně rozložen uvnitř skupiny a byl k dispozici na ochranu investic tam, kde je to zapotřebí, měly by se minimální kapitálové požadavky používat na jednotlivé instituce ve skupině, ledaže lze účinně tohoto cíle dosáhnout jinak.

(28)

Směrnice 2006/48/ES se nevztahuje na skupiny, které zahrnují jeden nebo více investičních podniků, ale nezahrnují žádné úvěrové instituce. Proto by měl být stanoven společný rámec pro zavedení dohledu nad investičními podniky na konsolidovaném základě.

(29)

Instituce by měly zajistit, aby měly vnitřně stanovený kapitál, který je s ohledem na rizika, kterým jsou nebo mohou být vystaveny, odpovídající co do množství, kvality a rozložení. Instituce by proto měly zavést strategie a postupy pro hodnocení a udržování přiměřenosti svého vnitřně stanoveného kapitálu.

(30)

Příslušné orgány by měly hodnotit kapitálovou přiměřenost institucí s ohledem na rizika, kterým jsou tyto instituce vystaveny.

(31)

Má-li vnitřní trh v oblasti bankovnictví účinně fungovat, měl by Výbor evropských orgánů bankovního dohledu přispívat k jednotnému uplatňování této směrnice a sbližování postupů provádění dohledu v rámci Společenství a každoročně předkládat orgánům Společenství zprávu o dosaženém pokroku.

(32)

Pro růst účinnosti fungování vnitřního trhu je nepostradatelné, aby zde byla značně rozvinutá konvergence při provádění a používání ustanovení harmonizovaných právních předpisů Společenství.

(33)

Z téhož důvodu a s cílem zajistit, aby orgány Společenství, které působí v několika členských státech, nebyly neúměrně zatěžovány v důsledku ponechání odpovědnosti za povolování a dohled na příslušných orgánech jednotlivých členských států, je zásadní výrazně posílit spolupráci mezi příslušnými orgány. V této souvislosti by měla být posílena úloha orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě.

(34)

Pro růst účinnosti fungování vnitřního trhu a zajištění přiměřené úrovně transparentnosti občanům Unie je nezbytné, aby příslušné orgány sdělily veřejně a způsobem umožňujícím smysluplné srovnání, jak budou prováděny požadavky této směrnice.

(35)

S cílem posílit tržní disciplínu a motivovat instituce ke zdokonalování jejich tržních strategií, kontroly rizika a interní organizace řízení by měla být stanovena povinnost institucí zveřejňovat určité údaje.

(36)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7)

(37)

Ve svém usnesení ze dne 5. února 2002 o provádění právních předpisů v oblasti finančních služeb (8) Evropský parlament požadoval, aby měl s Radou rovnocennou úlohu při dohledu nad tím, jak Komise plní svou výkonnou roli, aby tak byly zohledněny legislativní pravomoci Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy. Komise tento požadavek podpořila ve slavnostním prohlášení, které téhož dne učinil před Evropským parlamentem její předseda. Dne 11. prosince 2002 Komise navrhla změny rozhodnutí 1999/468/ES a dne 22. dubna 2004 předložila pozměněný návrh. Evropský parlament má za to, že tento návrh nerespektuje jeho legislativní pravomoci. Podle Evropského parlamentu by on a Rada měly mít možnost vyhodnotit v určené lhůtě svěření prováděcích pravomocí Komisi. Je tedy vhodné omezit lhůtu, během které může Komise přijmout prováděcí opatření.

(38)

Evropský parlament by měl mít tříměsíční lhůtu od prvního předložení navržených pozměňovacích návrhů a prováděcích opatření, aby je mohl přezkoumat a zaujmout k nim stanovisko. V naléhavých a řádně odůvodněných případech by však mělo být možné tuto lhůtu zkrátit. Přijme-li Evropský parlament v této lhůtě usnesení, měla by Komise návrhy pozměňovacích návrhů nebo opatření znovu přezkoumat.

(39)

Aby se zabránilo narušení trhů a zajistila kontinuita celkových úrovní kapitálu, je vhodné stanovit zvláštní přechodná ujednání.

(40)

Tato směrnice respektuje základní práva a zachovává zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie jako obecné zásady práva Společenství.

(41)

Povinnost provést tuto směrnici do vnitrostátního práva by měla být omezena na ta ustanovení, která představují podstatnou změnu ve srovnání s předchozími směrnicemi. Povinnost provést do vnitrostátního práva ustanovení, která zůstala nezměněna, vyplývá z předchozích směrnic.

(42)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy VIII ve vnitrostátním právu,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

Předmět, oblast působnosti a definice

Oddíl 1

Předmět a oblast působnosti

Článek 1

1.   Tato směrnice stanoví požadavky na kapitálovou přiměřenost, které se použijí na investiční podniky a úvěrové instituce, pravidla pro jejich výpočet a pravidla pro obezřetnostní dohled nad nimi. Členské státy použijí požadavky této směrnice na investiční podniky a úvěrové instituce podle definice v článku 3.

2.   Členský stát může zavést další nebo přísnější požadavky na investiční podniky a úvěrové instituce, které povolil.

Článek 2

1.   S výhradou článků 18, 20, 22 až 32, 34 a 39 této směrnice se články 68 až 73 směrnice 2006/48/ES použijí obdobně na investiční podniky. Při použití článků 70 až 72 směrnice 2006/48/ES na investiční podniky se každý odkaz na mateřskou úvěrovou instituci v členském státě považuje za odkaz na mateřský investiční podnik v členském státě a každý odkaz na mateřskou úvěrovou instituci v EU se považuje za odkaz na mateřský investiční podnik v EU.

Má-li úvěrová instituce jako mateřský podnik mateřský investiční podnik v členském státě, vztahují se požadavky na konsolidovaný základ ve smyslu článků 71 až 73 směrnice 2006/48/ES výlučně na tento mateřský investiční podnik.

Má-li investiční podnik jako mateřský podnik mateřskou úvěrovou instituci v členském státě, vztahují se požadavky na konsolidovaný základ ve smyslu článků 71 až 73 směrnice 2006/48/ES výlučně na tuto mateřskou úvěrovou instituci.

Je-li dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti jak úvěrová instituce, tak i investiční podnik, požadavky na základě konsolidované finanční situace finanční holdingové společnosti se použijí na úvěrovou instituci.

2.   Jestliže skupina podle odstavce 1 nezahrnuje úvěrovou instituci, použije se směrnice 2006/48/ES s výhradou těchto ustanovení:

a)

každý odkaz na „úvěrové instituce“ se považuje za odkaz na „investiční podniky“;

b)

v článku 125 a čl. 140 odst. 2 směrnice 2006/48/ES se každý odkaz na další články uvedené směrnice považuje za odkaz na směrnici 2004/39/ES;

c)

pro účely čl. 39 odst. 3 směrnice 2006/48/ES se odkazy na Evropský bankovní výbor považují za odkazy na Radu a Komisi;

d)

odchylně od čl. 140 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, kde skupina nezahrnuje úvěrovou instituci, se první věta uvedeného článku nahrazuje tímto: „Tam, kde investiční podnik, finanční holdingová společnost nebo smíšená holdingová společnost kontroluje jeden nebo více dceřiných podniků, které jsou pojišťovnami, příslušné orgány úzce spolupracují s orgány pověřenými úředním dohledem nad pojišťovnami.“

Oddíl 2

Definice

Článek 3

1.   Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„úvěrovými institucemi“ úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES;

b)

„investičními podniky“ instituce ve smyslu definice čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES, které podléhají požadavkům stanoveným v uvedené směrnici, s výjimkou:

i)

úvěrových institucí,

ii)

místních podniků podle definice v písmenu p), a

iii)

podniků, které mají povolení pouze poskytovat investiční poradenství nebo přijímat a předávat pokyny investorů, aniž přitom drží peníze nebo cenné papíry patřící jejich klientům, a které z toho důvodu nemohou být nikdy dlužníky svých klientů;

c)

„institucemi“ úvěrové instituce a investiční podniky;

d)

„uznanými investičními podniky z třetích zemí“ podniky, které splňují tyto podmínky:

i)

podniky, které by odpovídaly definici investičního podniku, kdyby byly zřízeny v rámci Společenství,

ii)

podniky, které jsou povoleny ve třetí zemi, a

iii)

podniky, které podléhají a vyhovují pravidlům obezřetnosti považovaným příslušnými orgány alespoň za stejně přísné, jako jsou pravidla uvedená v této směrnici;

e)

„finančními nástroji“ smlouvy, kterými vznikají jak finanční aktiva jedné strany, tak finanční závazky nebo kapitálové nástroje druhé strany;

f)

„mateřským investičním podnikem v členském státě“ investiční podnik, jehož dceřiným podnikem je instituce nebo finanční instituce nebo který drží podíl v takových podnicích a který sám není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v témže členském státě nebo finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

g)

„mateřským investičním podnikem v EU“ mateřský investiční podnik v členském státě, který není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v kterémkoli členském státě nebo finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

h)

„mimoburzovními (OTC) derivátovými nástroji“ položky uvedené na seznamu v příloze IV směrnice 2006/48/ES jiné než položky, kterým je přidělena hodnota expozice nula podle části 2 přílohy III uvedené směrnice;

i)

„regulovaným trhem“ trh podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 14 směrnice 2004/39/ES ;

j)

„konvertibilním cenným papírem“ cenný papír, který lze podle rozhodnutí držitele vyměnit za jiný cenný papír;

k)

„opčním listem (warrantem)“ cenný papír, který držitele opravňuje k zakoupení podkladových aktiv za smluvenou cenu, a to až do doby uplynutí platnosti opčního listu, včetně posledního dne jeho platnosti, a který může být vypořádán dodáním uvedených podkladových aktiv nebo platbou v hotovosti;

l)

„financováním zásob“ pozice, u nichž byl fyzické zásoby prodány termínově (forward) a náklady financování byly zablokovány až do data termínového prodeje;

m)

„dohodou o zpětném odkupu“ a „dohodou o zpětném odprodeji“ dohoda, ve které instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky na cenné papíry nebo komodity, pokud je tato záruka poskytována uznávanou burzou, která je držitelem práv na tyto cenné papíry nebo komodity, a pokud dohoda instituci nedovoluje současně převést nebo zastavit určitý cenný papír nebo komoditu najednou více než jedné straně, a to s ohledem na závazek zpětného odkupu těchto cenných papírů nebo komodit – nebo náhradních cenných papírů či komodit stejného druhu – za stanovenou cenu a k datu, které je určeno nebo které má být určeno převodcem, přičemž u instituce, jež cenné papíry či komodity zcizuje, jde o dohodu o zpětném odkupu, a u instituce, na niž jsou cenné papíry či komodity převáděny, jde o dohodu o zpětném odprodeji;

n)

„půjčkami cenných papírů nebo komodit“ a „výpůjčkami cenných papírů nebo komodit“ transakce, jimiž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry nebo komodity coby protihodnotu odpovídajícího kolaterálu, a tento převod je spojen se závazkem vypůjčitele vrátit k nějakému budoucímu datu nebo na požádání převodce cenné papíry či komodity stejné hodnoty, přičemž u instituce převádějící cenné papíry či komodity jde o půjčku cenných papírů či komodit a u instituce, na kterou jsou cenné papíry či komodity převáděny, jde o výpůjčku cenných papírů či komodit;

o)

„zúčtujícím členem“ člen burzy nebo clearingového střediska, který má přímý smluvní vztah s centrální protistranou (ručitelem trhu);

p)

„místním podnikem“ podnik, který obchoduje na vlastní účet na trzích finančních termínových smluv (financial futures) či opcí nebo jiných derivátů a na hotovostních trzích s jediným účelem zajistit pozice na trzích derivátů nebo který obchoduje na účty jiných členů uvedených trhů a za které ručí zúčtující členové týchž trhů, přičemž odpovědnost za zajištění plnění smluv uzavřených takovými podniky nesou zúčtující členové týchž trhů;

q)

„deltou“ očekávaná změna v ceně opce v poměru k malému výkyvu ceny podkladového nástroje opce;

r)

„kapitálem“ kapitál podle definice uvedené ve směrnici 2006/48/ES; a

s)

netýká se českého znění.

Pro účely dohledu na konsolidovaném základě pojem investiční podnik zahrnuje investiční podniky z třetích zemí.

Pro účely písmena e) zahrnují finanční nástroje jak primární finanční nástroje nebo hotovostní nástroje, tak derivátové finanční nástroje, jejichž hodnota je odvozena od ceny podkladového finančního nástroje nebo sazby nebo indexu nebo ceny jiné podkladové položky, a zahrnují minimálně nástroje podle oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES.

2.   Pojmy „mateřský podnik“, „dceřiný podnik“, „společnost spravující aktiva“ a „finanční instituce“ zahrnují podniky definované v článku 4 směrnice 2006/48/ES.

Pojmy „finanční holdingová společnost“, „mateřská finanční holdingová společnost v členském státě“, „mateřská finanční holdingová společnost v EU“ a „podnik pomocných služeb“ zahrnují podniky definované v článku 4 směrnice 2006/48/ES, s tou výjimkou, že každý odkaz na úvěrové instituce se považuje za odkaz na instituce.

3.   Pro účely používání směrnice 2006/48/ES se na skupiny, na které se vztahuje čl. 2 odst. 1 a které nezahrnují úvěrovou instituci, použijí tyto definice:

a)

„finanční holdingovou společností“ se rozumí finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo hlavně investiční podniky nebo jiné finanční instituce, z nichž alespoň jedna je investiční podnik, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (9);

b)

„smíšenou holdingovou společností“ se rozumí mateřský podnik, který není finanční holdingovou společností nebo investičním podnikem nebo smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu směrnice 2002/87/ES a jehož dceřiné podniky zahrnují alespoň jeden investiční podnik; a

c)

„příslušnými orgány“ se rozumějí vnitrostátní orgány, které podle právních nebo správních předpisů vykonávají dohled nad investičními podniky.

KAPITOLA II

Počáteční kapitál

Článek 4

Pro účely této směrnice se „počáteční kapitál“ skládá z položek uvedených v čl. 57 písm. a) a b) směrnice 2006/48/ES.

Článek 5

1.   Počáteční kapitál ve výši 125 000 EUR musí mít investiční podnik, který neobchoduje s žádnými finančními nástroji na vlastní účet ani neupisuje finanční nástroje s pevným závazkem převzetí, ale který drží peníze nebo cenné papíry klientů, případně oboje, a který nabízí jednu nebo více těchto služeb:

a)

přijímání a předávání pokynů investorů ohledně finančních nástrojů,

b)

provádění pokynů investorů ohledně finančních nástrojů nebo

c)

správu jednotlivých portfolií investic do finančních nástrojů.

2.   Příslušné orgány mohou dovolit investičnímu podniku, který provádí pokyny investorů ohledně finančních nástrojů, aby tyto nástroje držel na vlastní účet, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

tyto pozice vznikají pouze v důsledku toho, že se podniku nepodařilo navzájem přesně přiřadit pokyny investorů,

b)

celková tržní hodnota všech takových pozic nepřesahuje 15 % počátečního kapitálu podniku,

c)

podnik splňuje požadavky uvedené v článcích 18, 20 a 28, a

d)

tyto pozice jsou svou povahou náhodné a dočasné a jsou striktně omezeny na dobu potřebnou k provedení příslušné transakce.

Držení pozic obchodního portfolia ve finančních nástrojích za účelem investování kapitálu není považováno za obchodování ve smyslu odstavce 1 nebo pro účely uvedené v odstavci 3.

3.   Členské státy mohou snížit částku uvedenou v odstavci 1 na 50 000 EUR, pokud není podnik oprávněn držet peníze nebo cenné papíry klientů, obchodovat na vlastní účet nebo upisovat finanční nástroje s pevným závazkem převzetí.

Článek 6

Místní podniky musí mít počáteční kapitál ve výši 50 000 EUR, pokud požívají svobody usazování nebo volného pohybu služeb specifikovaných v článku 31 nebo 32 směrnice 2004/39/ES.

Článek 7

Podniky uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) bodě iii) musí mít:

a)

počáteční kapitál ve výši 50 000 EUR; nebo

b)

pojištění profesní odpovědnosti, které pokrývá celé území Společenství, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání, v hodnotě nejméně 1 000 000 EUR na jednu pojistnou událost a souhrnně 1 500 000 EUR na všechny pojistné události za jeden rok; nebo

c)

kombinaci počátečního kapitálu a pojištění profesní odpovědnosti, ze které vyplývá rovnocenná výše krytí jako podle písmen a) nebo b).

Komise pravidelně přezkoumává částky uvedené v prvním pododstavci, aby zohlednila změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem v souladu a současně s úpravami podle čl. 4 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (10).

Článek 8

Pokud je podnik uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b) bodě iii) registrován i podle směrnice 2002/92/ES, musí splňovat požadavek stanovený v čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice a musí mít:

a)

počáteční kapitál ve výši 25 000 EUR; nebo

b)

pojištění profesní odpovědnosti, které pokrývá celé území Společenství, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání, v hodnotě nejméně 500 000 EUR na jednu pojistnou událost a souhrnně 750 000 EUR na všechny pojistné události za jeden rok; nebo

c)

kombinaci počátečního kapitálu a pojištění profesní odpovědnosti, ze které vyplývá rovnocenná výše krytí jako podle písmen a) nebo b).

Článek 9

Investiční podniky jiné než ty, které jsou uvedeny v článcích 5 až 8, musí mít počáteční kapitál ve výši 730 000 EUR.

Článek 10

1.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 a 3 a článků 6 a 9 mohou členské státy i nadále povolovat investiční podniky a podniky podle článku 6, které existovaly již před 31. prosincem 1995 a jejichž kapitál nedosahuje úrovně počátečního kapitálu stanoveného pro ně v čl. 5 odst. 1 a 3 a článcích 6 a 9.

Kapitál takových investičních podniků nebo podniků nesmí klesnout pod nejvyšší vztažnou hodnotu vypočtenou po dni oznámení uvedeném ve směrnici 93/6/EHS. Tato vztažná hodnota je průměrná denní výše kapitálu vypočtená za dobu šesti měsíců předcházejících datu výpočtu. Vypočítává se každých šest měsíců pro příslušné předchozí období.

2.   Jestliže kontrolu podniku, na který se vztahuje odstavec 1, převezme jiná fyzická nebo právnická osoba než ta, která jej předtím kontrolovala, musí kapitál daného podniku dosáhnout alespoň úrovně uvedené v čl. 5 odst. 1 a 3 a článcích 6 a 9, přičemž toto neplatí v případě prvního převodu dědictvím po 31. prosinci 1995, pokud je tento převod schválen příslušnými orgány a pokud se jedná o dobu nejvýše deseti let po uvedeném převodu;

3.   Když za určitých zvláštních okolností a se schválením příslušných orgánů dochází k fúzi dvou nebo více investičních podniků nebo podniků, na něž se vztahuje článek 6, nemusí kapitál podniku vzniklého fúzí dosáhnout úrovně, která je pro něj stanovena v čl. 5 odst. 1 a 3 a článcích 6 a 9. V průběhu kteréhokoliv období, kdy nebylo dosaženo úrovně uvedené v čl. 5 odst. 1 a 3 a článcích 6 a 9, však nesmí kapitál nového podniku klesnout pod celkovou výši kapitálu sloučených podniků v době fúze.

4.   Kapitál investičních podniků nebo podniků, na něž se vztahuje článek 6, nesmí klesnout pod úroveň uvedenou v čl. 5 odst. 1 a 3, článcích 6 a 9 a odstavcích 1 a 3 tohoto článku.

Pokud však kapitál těchto investičních podniků nebo podniků klesne pod tuto úroveň, příslušné orgány mohou, pokud je to okolnostmi zdůvodněno, poskytnout těmto podnikům lhůtu, aby napravily tuto situaci nebo ukončily svou činnost.

KAPITOLA III

Obchodní portfolio

Článek 11

1.   Obchodní portfolio instituce se skládá z veškerých pozic ve finančních nástrojích a komoditách držených buď se záměrem obchodovat s nimi, nebo s cílem zajišťovat jiné části obchodního portfolia, které musí být buď bez veškerých ujednání omezujících jejich obchodovatelnost, nebo které musí být možno zajistit.

2.   Pozice držené se záměrem obchodovat s nimi jsou pozice záměrně držené pro krátkodobý opětovný prodej nebo držené se záměrem využít skutečných nebo očekávaných krátkodobých cenových rozdílů mezi kupní a prodejní cenou nebo jiných výkyvů v ceně či úrokové sazbě. Pojem „pozice“ zahrnuje vlastní pozice a pozice vyplývající z poskytování služeb klientům a z tvorby trhu.

3.   Záměr obchodovat je třeba prokázat na základě strategií, zásad a postupů vytvořených institucí pro řízení pozice nebo portfolia v souladu s částí A přílohy VII.

4.   Instituce musí zavést a udržovat systémy a kontroly pro řízení svého obchodního portfolia v souladu s částmi B a D přílohy VII.

5.   Interní zajištění může být zahrnuto do obchodního portfolia, přičemž se v takovém případě použije část C přílohy VII.

KAPITOLA IV

Kapitál

Článek 12

„Původním kapitálem“ se rozumí součet písmen a) až c) minus součet písmen i) až k) článku 57 směrnice 2006/48/ES.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 1. ledna 2009 příslušný návrh změn této kapitoly.

Článek 13

1.   S výhradou odstavců 2 až 5 tohoto článku a článků 14 až 17 se kapitál investičních podniků a úvěrových institucí určuje podle směrnice 2006/48/ES.

První pododstavec se dále použije na investiční podniky, které nemají jednu z právních forem uvedených v čl. 1 odst. 1 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností (11).

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolovat institucím, které jsou povinny splnit kapitálové požadavky vypočítané v souladu s články 21 a 28 až 32 a přílohami I a III až VI, aby výhradně pro uvedený účel použily alternativní určení kapitálu. Žádná část takto použitého kapitálu nesmí být zároveň použita ke splnění jiných kapitálových požadavků.

Toto alternativní určení je součtem položek níže uvedených pod písmeny a) až c) tohoto pododstavce minus položka níže uvedená pod písmenem d), přičemž odečtení této položky závisí na rozhodnutí příslušných orgánů:

a)

kapitál, tak jak je definovaný ve směrnici 2006/48/ES, pouze s vyloučením čl. 57 písm. l) až p) uvedené směrnice pro ty investiční podniky, u nichž se vyžaduje, aby odečetly položku pod písmenem d) tohoto odstavce od celkového součtu položek pod písmeny a) až c);

b)

čistý zisk instituce z obchodního portfolia po odečtení veškerých předvídatelných výdajů nebo dividend minus čisté ztráty z jejích jiných obchodů za předpokladu, že žádná z těchto částek už nebyla podle čl. 57 písm. b) nebo k) směrnice 2006/48/ES zahrnuta pod písmeno a) tohoto odstavce;

c)

podřízený dluh nebo položky uvedené v odstavci 5 tohoto článku, s výhradou podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku a v článku 14; a

d)

nelikvidní aktiva, jak jsou určena v článku 15.

3.   Podřízený dluh uvedený v odst. 2 druhém pododstavci písm. c) má počáteční splatnost nejméně dva roky. Bude plně splacen a dohoda o půjčce nebude zahrnovat žádnou klauzuli stanovící, že za určených okolností jiných, než je likvidace instituce, je dluh splatný před dohodnutou dobou splatnosti, ledaže příslušné orgány schválí splacení. Ani jistinu, ani úrok z tohoto podřízeného dluhu nelze splatit, pokud by toto splacení znamenalo, že kapitál dané instituce by pak dosahoval méně než 100 % celkových kapitálových požadavků uvedené instituce.

Instituce navíc informuje příslušné orgány o veškerých splátkách tohoto podřízeného dluhu, jakmile její kapitál poklesne pod 120 % jejích celkových kapitálových požadavků.

4.   Podřízený dluh uvedený v odst. 2 druhém pododstavci písm. c) nesmí překročit maximum 150 % původního kapitálu zůstávajícího ke splnění požadavků vypočítaných v souladu s články 21 a 28 až 32 a přílohami I až VI a k tomuto maximu se může přiblížit pouze za zvláštních okolností přijatelných pro příslušné orgány.

5.   Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby podřízený dluh uvedený v odst. 2 druhém pododstavci písm. c) nahradily písmeny d) až h) článku 57 směrnice 2006/48/ES.

Článek 14

1.   Příslušné orgány mohou investičním podnikům povolit, aby překročily horní mez pro podřízený dluh stanovenou v čl. 13 odst. 4, jestliže jej z hlediska požadavku na obezřetné podnikání považují za přiměřený a za předpokladu, že celková částka tohoto podřízeného dluhu a položek uvedených v čl. 13 odst. 5 nepřekročí 200 % původního kapitálu, který zůstává ke splnění požadavků vypočítaných v souladu s články 21 a 28 až 32 a přílohami I a III až VI, nebo nepřekročí 250 % stejné částky, pokud investiční podniky odečítají při výpočtu kapitálu položku uvedenou v čl. 13 odst. 2 písm. d).

2.   Příslušné orgány mohou úvěrové instituci povolit, aby překročila horní mez pro podřízený dluh stanovenou v čl. 13 odst. 4, jestliže jej z hlediska požadavku na obezřetné podnikání považují za přiměřený a za předpokladu, že celková částka tohoto podřízeného dluhu a písmen d) až h) článku 57 směrnice 2006/48/ES nepřekročí 250 % původního kapitálu, který zůstává ke splnění požadavků vypočítaných v souladu s články 28 až 32 a přílohami I a III až VI této směrnice.

Článek 15

Nelikvidníl. 13 odst. 2 druhím pododstavci písm. d) zahrnují:

a)

hmotná fixní aktiva s výjimkou míry, v jaké lze pozemky a budovy započíst proti půjčkám, které zajišťují,

b)

majetkové podíly včetně podřízených pohledávek v úvěrových nebo finančních institucích, které mohou být zahrnuty do kapitálu uvedených institucí, pokud nebyly odečteny podle čl. 57 písm. l) až p) směrnice 2006/48/ES nebo podle čl. 16 písm. d) této směrnice,

c)

majetkové podíly a jiné investice do podniků jiných než úvěrových nebo finančních institucí, které nelze snadno uplatnit na trhu,

d)

schodky v dceřiných podnicích,

e)

vklady s výjimkou těch, které lze vyplatit do 90 dnů; vyňaty jsou rovněž platby ve spojitosti s maržovými termínovými nebo opčními smlouvami,

f)

půjčky a jiné splatné částky s výjimkou těch, které mají být splaceny do 90 dnů, a

g)

fyzické zásoby, pokud již nepodléhají kapitálovým požadavkům alespoň tak přísným, jako jsou požadavky stanovené v článcích 18 a 20.

Pro účely písmene b) nemusí příslušné orgány tam, kde jsou podíly v úvěrové nebo finanční instituci drženy dočasně za účelem operace finanční pomoci s cílem reorganizovat a zachránit tuto instituci, použít tento článek. Nemusí jej také použít v případě podílů, které jsou zahrnuty v obchodním portfoliu investičního podniku.

Článek 16

Investiční podniky zahrnuté do skupiny, od nichž se nevyžaduje splnění požadavků, jak je uvedeno v článku 22, vypočítají svůj kapitál podle článků 13 až 15 s výhradou těchto ustanovení:

a)

nelikvidní aktiva uvedená v čl. 13 odst. 2 písm. d) se odečtou;

b)

vyloučení uvedené v čl. 13 odst. 2 písm. a) nezahrne ty složky uvedené v čl. 57 písm. l) až p) směrnice 2006/48/ES, které investiční podnik drží v podnicích zahrnutých do konsolidace, jak ji definuje čl. 2 odst. 1 této směrnice;

c)

limity uvedené v čl. 66 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2006/48/ES se vypočtou s přihlédnutím k původnímu kapitálu minus složky v čl. 57 písm. l) až p) uvedené směrnice uvedené v písmenu b) tohoto článku, které jsou součástí původního kapitálu uvedených podniků;

d)

složky v čl. 57 písm. l) až p) směrnice 2006/48/ES uvedené v písmenu c) tohoto článku se spíše odečtou od původního kapitálu než od celkové částky všech položek, jak je stanoveno v čl. 66 odst. 2 uvedené směrnice zejména pro účely čl. 13 odst. 4 a 5 a článku 14 této směrnice.

Článek 17

1.   Pokud instituce vypočítává pro účely přílohy II této směrnice hodnoty rizikově vážených expozic podle článků 84 až 89 směrnice 2006/48/ES, pak se pro účely výpočtu stanoveného v části 1 oddíle 4 přílohy VII směrnice 2006/48/ES použijí tato ustanovení:

a)

úpravy ocenění provedené za účelem zohlednění úvěrové kvality protistrany mohou být zahrnuty do součtu úprav ocenění a rezerv, které byly vytvořeny pro expozice uvedené v příloze II; a

b)

jestliže je úvěrové riziko protistrany přiměřeně zohledněno při oceňování pozice zahrnuté v obchodním portfoliu, je, s výhradou souhlasu příslušných orgánů, výše očekávané ztráty pro rizikovou expozici vůči protistraně rovna nule.

Pro účely písmene a) se pro takové instituce uvedené úpravy ocenění nezahrnou do kapitálu jinak než v souladu s tímto odstavcem.

2.   Pro účely tohoto článku se použijí články 153 a 154 směrnice 2006/48/ES.

KAPITOLA V

Oddíl 1

Krytí rizik

Článek 18

1.   Instituce mají mít kapitál, který je vždy vyšší než součet následujících údajů nebo se mu rovná:

a)

kapitálových požadavků vypočítaných podle metod a možností stanovených v článcích 28 až 32 a přílohách I, II a VI a případně v příloze V pro jejich obchody zahrnuté v obchodním portfoliu; a

b)

kapitálových požadavků vypočítaných podle metod a možností stanovených v přílohách III a IV a případně v příloze V pro všechny jejich podnikatelské činnosti.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolit institucím, aby kapitálové požadavky na své obchody zahrnuté v obchodním portfoliu vypočítaly podle čl. 75 písm. a) směrnice 2006/48/ES a podle bodů 6, 7 a 9 přílohy II této směrnice, pokud velikost obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu splňuje tyto požadavky:

a)

podíl obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu těchto institucí zpravidla nepřesahuje 5 % jejich celkových obchodů;

b)

celková částka pozic zahrnutých v obchodním portfoliu zpravidla nepřesahuje 15 milionů EUR; a

c)

podíl obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu těchto institucí nikdy nepřesahuje 6 % jejich celkových obchodů a celková částka pozic zahrnutých v obchodním portfoliu nikdy nepřesahuje 20 milionů EUR.

3.   K výpočtu podílu obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu na celkových obchodech, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a) a c), mohou příslušné orgány buď použít velikost kombinovaných rozvahových a podrozvahových obchodů, výsledovku, nebo kapitál dotyčných institucí nebo kombinaci těchto měření. Při posuzování velikosti rozvahových a podrozvahových obchodů jsou dluhové nástroje hodnoceny v tržních cenách nebo v hodnotě jistiny, akcie v jejich tržních cenách a deriváty podle jmenovité nebo tržní hodnoty podkladových nástrojů. Dlouhé a krátké pozice se sčítají bez ohledu na jejich znaménka.

4.   Jestliže se stane, že instituce překročí po dobu delší než krátké období jeden nebo oba z limitů stanovených v odst. 2 písm. a) a b) nebo překročí jeden nebo oba z limitů stanovených v odst. 2 písm. c), je od této instituce vyžadováno, aby ohledně svých obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu splnila požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) a aby o tom uvědomila příslušný orgán.

Článek 19

1.   Pro účely bodu 14 přílohy I může být, s výhradou uvážení vnitrostátních orgánů, dluhovým cenným papírům vydaným subjekty uvedenými v tabulce 1 v příloze I přidělena riziková váha ve výši 0 %, pokud jsou tyto dluhové cenné papíry denominovány a financovány v domácí měně.

2.   Odchylně od bodů 13 a 14 přílohy I mohou členské státy stanovit požadavek specifického rizika pro jakékoli dluhopisy, kterých se týká část 1 body 68 až 70 přílohy VI směrnice 2006/48/ES, rovnající se požadavku specifického rizika pro kvalifikující položku se stejnou zbytkovou splatností jako tyto dluhopisy, sníženému v souladu se sazbami uvedenými v části 1 bodě 72 přílohy VI uvedené směrnice.

3.   Pokud příslušný orgán schválí podnik kolektivního investování ze třetí země, jak je uvedeno v bodě 52 přílohy I, pak může příslušný orgán jiného členského státu uznat schválení tohoto podniku, aniž by musel sám provádět jeho hodnocení.

Článek 20

1.   S výhradou odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku a s výhradou článku 34 této směrnice se požadavky v článku 75 směrnice 2006/48/ES použijí na investiční podniky.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolit investičním podnikům, které nejsou oprávněny poskytovat investiční služby uvedené v části A bodech 3 a 6 přílohy I směrnice 2004/39/ES, aby držely kapitál, který je vždy vyšší než větší z následujících částek nebo je jí roven:

a)

součet kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/48/ES a

b)

částka stanovená v článku 21 této směrnice.

3.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolit investičním podnikům, které drží počáteční kapitál ve smyslu článku 9, ale které spadají do následujících kategorií, aby držely kapitál, který je vždy vyšší než součet kapitálových požadavků vypočítaných v souladu s požadavky obsaženými v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/48/ES a částky stanovené v článku 21 této směrnice, nebo je tomuto součtu roven:

a)

investiční podniky, které obchodují na vlastní účet výhradně za účelem splnění nebo provedení pokynu klienta nebo za účelem získání přístupu k zúčtovacímu a vypořádacímu systému nebo uznávané burze, jestliže jednají v postavení zprostředkovatele nebo provádějí pokyn klienta; a

b)

investiční podniky:

i)

které nedrží peníze nebo cenné papíry klienta;

ii)

které obchodují pouze na vlastní účet;

iii)

které nemají žádné vnější zákazníky;

iv)

u jejichž transakcí se výkon a vypořádání uskutečňují na odpovědnost clearingové instituce a jsou uvedenou clearingovou institucí zaručeny.

4.   Investiční podniky uvedené v odstavcích 2 a 3 zůstanou předmětem všech ostatních ustanovení týkajících se operačního rizika a stanovených v příloze V směrnice 2006/48/ES.

5.   Článek 21 se použije výhradně na investiční podniky, na které se použijí odstavce 2 nebo 3 nebo článek 46, a to způsobem v nich uvedeným.

Článek 21

Od investičních podniků se vyžaduje, aby držely kapitál rovnající se jedné čtvrtině jejich fixních režijních nákladů za předchozí rok.

Příslušné orgány mohou tento požadavek upravit v případě významné změny v činnosti podniku od předchozího roku.

Podnik, který vykonává podnikatelskou činnost méně než jeden rok, včetně dne zahájení své činnosti, musí splňovat kapitálový požadavek ve výši jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů obsažených v jeho podnikatelském plánu, pokud příslušné orgány nevyžadují úpravu tohoto plánu.

Oddíl 2

Uplatňování požadavků na konsolidovaném základě

Článek 22

1.   Příslušné orgány, které mají úkol nebo pověření vykonávat dohled na konsolidovaném základě nad skupinami uvedenými v článku 2, nemusí v konkrétních případech vyžadovat uplatňování kapitálových požadavků na konsolidovaném základě za předpokladu, že:

a)

každý investiční podnik v EU v takové skupině používá výpočet kapitálu uvedený v článku 16;

b)

všechny investiční podniky v takové skupině spadají do kategorií uvedených v čl. 20 odst. 2 a 3;

c)

každý investiční podnik v EU v takové skupině splňuje na individuálním základě požadavky ukládané články 18 a 20 a současně odečítá od kapitálu veškeré podmíněné závazky ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány; a

d)

jakákoli finanční holdingová společnost, která je mateřským podnikem jakéhokoli investičního podniku v členském státě v takové skupině, drží alespoň tolik kapitálu zde definovaného jako součet písmen a) až h) článku 57 směrnice 2006/48/ES, kolik je součet účetních hodnot veškerých účastí v plné výši, podřízených pohledávek a nástrojů uvedených v článku 57 uvedené směrnice v investičních podnicích, finančních institucích, společnostech spravujících aktiva a podnicích pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány, a celkové částky veškerých podmíněných závazků ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány;

Pokud jsou splněna kritéria prvního pododstavce, musí mít každý investiční podnik v EU zavedené systémy pro sledování a kontrolu zdrojů kapitálu a financování všech finančních holdingových společností, investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb v rámci skupiny.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány finančním holdingovým společnostem, které jsou mateřským podnikem investičního podniku v členském státě v takové skupině, povolit, aby používaly hodnotu nižší, než je hodnota vypočtená podle odst. 1 písm. d), nikoliv však nižší než součet požadavků uložených individuálně články 18 a 20 investičním podnikům, finančním institucím, společnostem spravujícím aktiva a podnikům pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány, a celkové částky veškerých podmíněných závazků ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány. Pro účely tohoto odstavce je kapitálový požadavek na investiční podniky ve třetích zemích, finanční instituce, společnosti spravující aktiva a podniky pomocných služeb pomyslným kapitálovým požadavkem.

Článek 23

Příslušné orgány vyžadují od investičních podniků ve skupině, od níž nebylo vyžadováno splnění požadavků podle článku 22, aby je informovaly o těch rizicích, včetně rizik spojených se složením a zdroji kapitálu a financování, která by mohla ohrozit jejich finanční situace. Jestliže příslušné orgány pak usoudí, že finanční situace těchto investičních podniků nejsou přiměřeně chráněny, budou od nich vyžadovat, aby podnikly opatření, včetně omezení pro převod kapitálu z těchto podniků do jiných částí skupiny, bude-li to nezbytné.

Jestliže příslušné orgány nevyžadují povinnost dohledu na konsolidovaném základě podle článku 22, přijmou jiná vhodná opatření ke sledování rizik celé skupiny, zejména velké angažovanosti, a to včetně všech podniků, které nemají sídlo v členském státě.

Jestliže příslušné orgány nevyžadují použití kapitálových požadavků na konsolidovaném základě podle článku 22, použijí se individuálně požadavky článku 123 a kapitoly 5 hlavy V směrnice 2006/48/ES a požadavky článku 124 uvedené směrnice na dohled nad investičními podniky na individuálním základě.

Článek 24

1.   Odchylně od čl. 2 odst. 2 mohou příslušné orgány vyjmout investiční podniky z konsolidovaného kapitálového požadavku stanoveného v uvedeném článku za předpokladu, že všechny investiční podniky ve skupině spadají mezi investiční podniky uvedené v čl. 20 odst. 2 a skupina nezahrnuje úvěrové instituce.

2.   Pokud jsou splněny požadavky odstavce 1, požaduje se po mateřském investičním podniku v členském státě, aby držel kapitál na konsolidovaném základě, který je vždy vyšší než větší z následujících dvou částek vypočtených na základě konsolidované finanční situace mateřského investičního podniku v souladu s oddílem 3 této kapitoly, nebo který je mu roven:

a)

součet kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/48/ES; a

b)

částka předepsaná v článku 21 této směrnice.

3.   Pokud jsou splněny požadavky odstavce 1, požaduje se po investičním podniku ovládaném finanční holdingovou společností, aby držel kapitál na konsolidovaném základě, který je vždy roven nebo vyšší než větší z následujících dvou částek vypočtených na základě konsolidované finanční situace finanční holdingové společnosti v souladu s oddílem 3 této kapitoly:

a)

součet kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/48/ES; a

b)

částka předepsaná v článku 21 této směrnice.

Článek 25

Odchylně od čl. 2 odst. 2 mohou příslušné orgány vyjmout investiční podniky z konsolidovaného kapitálového požadavku stanoveného v uvedeném článku za předpokladu, že všechny investiční podniky ve skupině spadají mezi investiční podniky uvedené v čl. 20 odst. 2 a 3 a skupina nezahrnuje úvěrové instituce.

Pokud jsou splněny požadavky prvního pododstavce, požaduje se po mateřském investičním podniku v členském státě, aby držel kapitál na konsolidovaném základě, který je vždy vyšší než součet konsolidovaných kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/48/ES a částky předepsané v článku 21 této směrnice, nebo je tomuto součtu roven, přičemž výpočet se provádí na základě konsolidované finanční situace mateřského investičního podniku v souladu s oddílem 3 této kapitoly.

Pokud jsou splněny požadavky prvního pododstavce, požaduje se po investičním podniku ovládaném finanční holdingovou společností, aby držel kapitál na konsolidovaném základě, který je roven nebo vyšší než součet požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/48/ES a částky předepsané v článku 21 této směrnice, přičemž výpočet se provádí na základě konsolidované finanční situace finanční holdingové společnosti v souladu s oddílem 3 této kapitoly.

Oddíl 3

Výpočet konsolidovaných požadavků

Článek 26

1.   V případech, kde není využito práva nevyžadovat splnění požadavků uvedených v článku 22 mohou příslušné orgány za účelem výpočtu kapitálových požadavků stanovených v přílohách I a V a výpočtu angažovanosti vůči klientům stanovených v článcích 28 až 32 a příloze VI na konsolidovaném základě povolit, aby pozice v obchodním portfoliu jedné instituce kompenzovaly pozice v obchodním portfoliu jiné instituce podle pravidel stanovených v článcích 28 až 32 a přílohách I, V a VI.

Příslušné orgány mohou rovněž povolit, aby devizové pozice v jedné instituci kompenzovaly devizové pozice v jiné instituci podle pravidel stanovených v příloze III nebo příloze V. Mohou rovněž povolit, aby komoditní pozice v jedné instituci kompenzovaly komoditní pozice v jiné instituci podle pravidel stanovených v příloze IV nebo příloze V.

2.   Příslušné orgány mohou povolit kompenzaci pozic v obchodním portfoliu a devizových nebo komoditních pozic podniků se sídlem ve třetích zemích, pokud jsou současně splněny tyto podmínky:

a)

tyto podniky byly povoleny ve třetí zemi a buď odpovídají definici úvěrové instituce uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, nebo to jsou uznané investiční podniky z třetích zemí;

b)

tyto podniky individuálně splňují požadavky kapitálové přiměřenosti ekvivalentní požadavkům stanoveným v této směrnici; a

c)

v dotyčných třetích zemích neexistují předpisy, které by podstatně ovlivňovaly převod prostředků v rámci skupiny.

3.   Příslušné orgány také mohou povolit kompenzaci uvedenou v odstavci 1 v rámci skupiny mezi institucemi, které byly povoleny v daném členském státě, pokud:

a)

existuje uspokojivé rozdělení kapitálu uvnitř skupiny; a

b)

regulační, právní nebo smluvní rámec, v němž tyto instituce působí, zaručuje vzájemnou finanční podporu uvnitř skupiny.

4.   Příslušné orgány dále mohou povolit kompenzaci uvedenou v odstavci 1 v rámci skupiny mezi institucemi, které splňují podmínky v odstavci 3, a jakoukoliv institucí, která patří do stejné skupiny a byla povolena v jiném členském státě, pokud je tato instituce povinna individuálně splnit kapitálové požadavky stanovené v článcích 18, 20 a 28.

Článek 27

1.   Pro výpočet kapitálu na konsolidovaném základě se použije článek 65 směrnice 2006/48/ES.

2.   Příslušné orgány odpovědné za výkon dohledu na konsolidovaném základě mohou uznat platnost specifických definic kapitálu použitelných u dotyčných institucí podle kapitoly IV při výpočtu jejich konsolidovaného kapitálu.

Oddíl 4

Sledování a řízení velkých angažovaností

Článek 28

1.   Instituce sledují a řídí své velké angažovanosti v souladu s články 106 až 118 směrnice 2006/48/ES.

2.   Odchylně od odstavce 1 sledují a řídí instituce, které vypočítávají kapitálové požadavky pro své obchody zahrnuté v obchodním portfoliu podle příloh I a II a případně v příloze V této směrnice, své velké angažovanosti v souladu s články 106 až 118 směrnice 2006/48/ES s výhradou změn uvedených v článcích 29 až 30 této směrnice.

3.   Komise předloží do 31. prosince 2007 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto oddílu, spolu s jakýmikoli vhodnými návrhy.

Článek 29

1.   Angažovanosti vůči jednotlivým klientům, které vznikají v obchodním portfoliu, se vypočítávají sečtením těchto položek:

a)

převaha dlouhých pozic instituce nad jejími krátkými pozicemi – tam, kde je kladná – u všech finančních nástrojů emitovaných daným klientem, přičemž se čistá pozice u každého z různých nástrojů vypočítá podle metod uvedených v příloze I;

b)

čistá expozice v případě převzetí emisí dluhových nebo kapitálových nástrojů; a

c)

expozice vyplývající z transakcí, dohod a smluv s dotyčným klientem uvedené v příloze II, přičemž tyto expozice se vypočítají způsobem stanoveným pro výpočet hodnoty expozice ve výše uvedené příloze.

Pro účely písmene b) se čistá expozice vypočítá tak, že se odečtou ty pozice v převzetí nové emise, které jsou upsány třetími stranami na základě formální dohody, snížené o faktory uvedené v bodě 41 přílohy I.

Pro účely písmene b) až do další koordinace příslušné orgány od institucí vyžadují, aby vytvářely systémy pro sledování a řízení expozic převzetí nových emisí mezi dobou počátečního závazku a pracovním dnem 1 s přihlédnutím k povaze rizik podstupovaných na dotyčných trzích.

Pro účely písmene c) se články 84 až 89 směrnice 2006/48/ES vyloučí z odkazu v bodě 6 přílohy II této směrnice.

2.   Angažovanosti vůči ekonomicky spjatým skupinám klientů v obchodním portfoliu se vypočítají jako součet angažovaností vůči jednotlivým klientům ve skupině, jak uvádí odstavec 1.

Článek 30

1.   Celkové angažovanosti vůči jednotlivým klientům nebo ekonomicky spjatým skupinám klientů se vypočítají jako součet angažovaností, které vznikají v obchodním portfoliu, a angažovaností, které vznikají v obchodním portfoliu, s přihlédnutím k článkům 112 až 117 směrnice 2006/48/ES.

Pro výpočet angažovanosti v neobchodním portfoliu ocení instituce expozici, která vzniká z aktiv, která se odčítají od jejich kapitálu podle čl. 13 odst. 2 druhého pododstavce písm. d), jako rovnou nule.

2.   Celkové angažovanosti institucí vůči jednotlivým klientům a ekonomicky spjatým skupinám klientů vypočítané podle odstavce 4 se hlásí podle článku 110 směrnice 2006/48/ES.

Jinak než v případě repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, výpočet velké angažovanosti vůči jednotlivým klientům a ekonomicky spjatým skupinám klientů pro účely hlášení nezahrnuje uznání snižování úvěrového rizika.

3.   Součet těchto angažovaností vůči jednotlivému klientu nebo ekonomicky spjaté skupině klientů v odstavci 1 se omezuje podle článků 111 až 117 směrnice 2006/48/ES.

4.   Odchylně od odstavce 3 mohou příslušné orgány povolit, aby se aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči uznaným investičním podnikům z třetích zemí a uznávaným clearingovým střediskům a burzám pro finanční nástroje posuzovala stejně jako expozice vůči institucím ve smyslu íl. 113 odst. 3 písm. i), čl. 115 odst. 2 a článku 116 směrnice 2006/48/ES.

Článek 31

Příslušné orgány mohou povolit, aby limity stanovené v článcích 111 až 117 směrnice 2006/48/ES byly překročeny, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

angažovanost v neobchodním portfoliu daného klienta nebo skupiny klientů nepřekračuje limity stanovené v článcích 111 až 117 směrnice 2006/48/ES, vypočtené s přihlédnutím ke kapitálu specifikovanému v uvedené směrnici, takže převýšení vzniká výlučně v obchodním portfoliu;

b)

instituce splňuje dodatečný kapitálový požadavek na převyšující částky vypočtený v souladu s přílohou VI směrnice 2006/48/ES, pokud jde o limity stanovené v čl. 111 odst. 1 a 2 uvedené směrnice;

c)

tam, kde uplynulo deset dnů nebo méně od vzniku překročení limitů, nepřevýší angažovanost u daného klienta nebo ekonomicky spjaté skupiny klientů v obchodním portfoliu 500 % kapitálu instituce;

d)

jakékoliv překročení limitů, které trvalo déle než deset dnů, nesmí ve svém součtu převyšovat 600 % kapitálu instituce; a

e)

instituce hlásí příslušným orgánům každé tři měsíce veškeré případy, kdy došlo k překročení limitů stanovených v čl. 111 odst. 1 a 2 směrnice 2006/48/ES během předchozích tří měsíců.

V souvislosti s písmenem e) se v každém případě překročení limitů hlásí částka převýšení a jméno příslušného klienta.

Článek 32

1.   Příslušné orgány stanoví postupy, jak zabránit tomu, aby se instituce záměrně vyhýbaly dodatečným kapitálovým požadavkům, které by jinak musely splnit u angažovaností překračujících limity stanovené v čl. 111 odst. 1 a 2 směrnice 2006/48/ES, jakmile tyto angažovanosti trvaly po dobu delší než deset dnů, a to tak, že dočasně převedou tyto angažovanosti na jiný podnik, ať už ve stejné skupině, nebo ne, nebo podniknou umělé transakce k vyloučení angažovanosti po dobu deseti dnů a vytvoří novou angažovanost.

Příslušné orgány oznámí uvedené postupy Radě a Komisi.

Instituce vedou systémy, které zajistí, aby každý převod, který má účinek uvedený v prvním pododstavci, byl okamžitě hlášen příslušným orgánům.

2.   Příslušné orgány mohou povolit, aby instituce, kterým je dovoleno používat alternativní určení kapitálu podle čl. 13 odst. 2, používaly uvedené určení pro účely čl. 30 odst. 2 a 3 a článku 31, jestliže vyžadují, aby dotyčné instituce splnily veškeré povinnosti stanovené v článcích 110 až 117 směrnice 2006/48/ES, pokud jde o angažovanosti vznikající mimo jejich obchodní portfolio použitím kapitálu definovaného v uvedené směrnici.

Oddíl 5

Hodnocení pozic pro účely plnění oznamovací povinnosti

Článek 33

1.   Veškeré pozice obchodního portfolia podléhají pravidlům obezřetného oceňování, jak jsou uvedena v části B přílohy VII. Tato pravidla požadují, aby instituce zajistily, že ocenění každé pozice jejich obchodního portfolia odpovídajícím způsobem odráží aktuální tržní hodnotu. Toto ocenění zahrnuje odpovídající stupeň jistoty s ohledem na dynamickou povahu pozic obchodního portfolia, požadavek obezřetnosti a způsob fungování a účel kapitálových požadavků, pokud jde o pozice obchodního portfolia.

2.   Pozice obchodního portfolia je třeba alespoň jednou denně znovu ocenit.

3.   Pokud právě nejsou k dispozici tržní ceny, nemusí příslušné orgány vyžadovat splnění požadavku stanoveného v odstavcích 1 a 2 a mají povinnost vyžadovat, aby instituce používaly alternativní metody oceňování za předpokladu, že tyto metody dostatečně odpovídají požadavku obezřetnosti a že byly schváleny příslušnými orgány.

Oddíl 6

Řízení rizik a hodnocení kapitálu

Článek 34

Příslušné orgány vyžadují, aby každý investiční podnik splňoval jak požadavky uvedené v článcích 22 a 123 směrnice 2006/48/ES, tak požadavky uvedené v článku 13 směrnice 2004/39/ES, s výhradou ustanovení o stupních použití v článcích 68 až 73 uvedené směrnice.

Oddíl 7

Oznamovací povinnost

Článek 35

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a úvěrové instituce poskytovaly příslušným orgánům svých domovských členských států veškeré informace nezbytné pro posouzení, zda vyhovují předpisům přijatým v souladu s touto směrnicí. Členské státy rovněž zajistí, aby mechanismy vnitřní kontroly a administrativní a účetní postupy těchto institucí umožňovaly ověřování, zda vždy vyhovují těmto předpisům.

2.   Investiční podniky činí oznámení vůči příslušným orgánům způsobem upřesněným těmito orgány, a to minimálně jednou měsíčně v případě podniků, na něž se vztahuje článek 9, minimálně jednou za tři měsíce v případě podniků, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1, a minimálně jednou za šest měsíců v případě podniků, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 3.

3.   Odchylně od odstavce 2 se od investičních podniků, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 a článek 9, vyžaduje, aby poskytovaly informace na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě pouze jednou za šest měsíců.

4.   Úvěrové instituce plní oznamovací povinnost způsobem upřesněným příslušnými orgány, a to tak často, jak jim tuto povinnost stanoví směrnice 2006/48/ES.

5.   Příslušné orgány uloží institucím, aby jim okamžitě oznámily jakýkoliv případ, kdy jejich protistrany v dohodách o zpětném odkupu a o zpětném odprodeji nebo v transakcích zahrnujících půjčky a výpůjčky cenných papírů a komodit neplní své závazky.

KAPITOLA VI

Oddíl 1

Příslušné orgány

Článek 36

1.   Členské státy určí orgány, které jsou příslušné vykonávat povinnosti uvedené v této směrnici. Uvědomí o tom Komisi, přičemž uvedou veškeré rozdělení povinností.

2.   Příslušné orgány mají být veřejné orgány nebo subjekty oficiálně uznané vnitrostátními právními předpisy nebo veřejnými orgány jako součást systému dohledu fungujícího v daném členském státě.

3.   Příslušným orgánům mají být poskytnuty veškeré pravomoci potřebné k výkonu jejich povinností, zejména pravomoc ke kontrole složení obchodních portfolií.

Oddíl 2

Dohled

Článek 37

1.   Hlava V kapitola 4 směrnice 2006/48/ES se přiměřeně použije na dohled nad investičními podniky v souladu s těmito ustanoveními:

a)

odkazy na článek 6 směrnice 2006/48/ES se považují za odkazy na článek 5 směrnice 2004/39/ES;

b)

odkazy na článek 22 a 123 směrnice 2006/48/ES se považují za odkazy na článek 34 této směrnice; a

c)

odkazy na články 44 až 52 směrnice 2006/48/ES se považují za odkazy na články 54 a 58 směrnice 2004/39/ES.

Pokud má mateřská finanční holdingová společnost v EU jako dceřiný podnik jak úvěrovou instituci, tak i investiční podnik, použije se hlava V kapitola 4 směrnice 2006/48/ES pro dohled nad institucemi, jako by instituce byly úvěrovými institucemi.

2.   Ustanovení čl. 129 odst. 2 směrnice 2006/48/ES se rovněž použije na uznávání interních modelů institucí podle přílohy V této směrnice, pokud je příslušná žádost podána mateřskou úvěrovou institucí v EU a jejími dceřinými podniky nebo mateřským investičním podnikem v EU a jeho dceřinými podniky nebo společně dceřinými podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU.

Období pro uznání uvedené v prvním pododstavci činí šest měsíců.

Článek 38

1.   Příslušné orgány členských států úzce spolupracují při výkonu svých povinností stanovených touto směrnicí, zejména v případech, kdy jsou investiční služby poskytovány na základě svobody poskytování služeb nebo zřizováním poboček.

Příslušné orgány si na požádání poskytnou veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad kapitálovou přiměřeností institucí, a zejména dohled nad tím, zda vyhovují této směrnici.

2.   Jakákoliv výměna informací mezi příslušnými orgány, kterou stanoví tato směrnice, podléhá ohledně investičních podniků těmto povinnostem profesního tajemství:

a)

pro investiční podniky povinnostem stanoveným v článcích 54 a 58 směrnice 2004/39/ES; a

b)

pro úvěrové instituce povinnostem stanoveným v článcích 44 až 52 směrnice 2006/48/ES.

KAPITOLA VII

Zveřejňování informací

Článek 39

Požadavky stanovené v hlavě V kapitole 5 směrnice 2006/48/ES se použijí na investiční podniky.

KAPITOLA VIII

Oddíl 1

Článek 40

Pro účely výpočtu minimálních kapitálových požadavků pro riziko protistrany podle této směrnice a pro výpočet minimálních kapitálových požadavků pro úvěrové riziko podle směrnice 2006/48/ES, a aniž je dotčen bod 6 přílohy III uvedené směrnice, se expozice vůči uznaným investičním podnikům z třetích zemí a expozice vůči uznaným clearingovým střediskům a burzám posuzují jako expozice vůči institucím.

Oddíl 2

Výkonné pravomoci

Článek 41

1.   Komise rozhodne o jakýchkoli technických úpravách v následujících oblastech postupem podle čl. 43 odst. 2.

a)

vyjasnění definic v článku 3 za účelem zajištění jednotného používání této směrnice,

b)

vyjasnění definic v článku 3 s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích,

c)

úprava částek počátečního kapitálu stanovených v článcích 5 až 9 a částky uvedené v čl. 18 odst. 2 s přihlédnutím k vývoji v hospodářské a měnové oblasti,

d)

úprava kategorií investičních podniků v čl. 20 odst. 2 a 3 s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích,

e)

vyjasnění požadavků stanovených v článku 21 za účelem zajištění jednotného používání této směrnice,

f)

harmonizace terminologie definic a jejich rámce v souladu s pozdějšími právními předpisy o institucích a záležitostech s nimi spojených,

g)

úprava technických ustanovení příloh I až VII v důsledku vývoje na finančních trzích, měření rizika, účetních standardů nebo požadavků, které berou v úvahu právní předpisy Společenství, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu nebo

h)

technické úpravy s přihlédnutím k výsledkům přezkumu uvedeného v čl. 65 odst. 3 směrnice 2004/39/ES.

2.   Přijatá prováděcí opatření nesmí měnit základní ustanovení této směrnice.

Článek 42

1.   Komisi je nápomocen Evropský bankovní výbor zřízený rozhodnutím Komise 2004/10/ES (12) ze dne 5. listopadu 2003 (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na čl. 7 odst. 3 a článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Aniž jsou dotčena již přijatá prováděcí opatření, je po uplynutí dvouletého období po přijetí této směrnice a do 1. dubna 2008 pozastaveno uplatňování ustanovení této směrnice, která vyžadují přijetí technických pravidel, změn a rozhodnutí podle odstavce 2. Na návrh Komise mohou Evropský parlament a Rada obnovit dotyčná ustanovení postupem podle článku 251 Smlouvy, a za tímto účelem je před uplynutím lhůty nebo data uvedených v tomto odstavci, podle toho, co nastane dříve, přezkoumají.

Oddíl 3

Přechodná ustanovení

Článek 43

Ustanovení čl. 152 odst. 1 až 7 směrnice 2006/48/ES se v souladu s článkem 2 a kapitolou V oddíly 2 a 3 této směrnice použijí na investiční podniky vypočítávající hodnoty rizikově vážených expozic pro účely přílohy II této směrnice v souladu s články 84 až 89 směrnice 2006/48/ES, nebo na investiční podniky používající pokročilý přístup k měření, jak je uveden v článku 105 uvedené směrnice, pro výpočet jejich kapitálových požadavků pro operační riziko.

Článek 44

Do 31. prosince 2012 mohou členské státy použít u investičních podniků na linii podnikání „obchodování na finančních trzích“ relevantní ukazatel ve výši 15 %, pokud relevantní ukazatel linie podnikání „obchodování na finančních trzích“ představuje alespoň 50 % celkových relevantních ukazatelů pro veškeré jejich linie podnikání vypočtené v souladu s článkem 20 této směrnice a částí 2 body 1 až 4 přílohy X směrnice 2006/48/ES.

Článek 45

1.   Příslušné orgány mohou investičním podnikům povolit překročení limitů stanovených pro velké angažovanosti v článku 111 směrnice 2006/48/ES. Investiční podniky nemusí zahrnovat žádný nadbytek do svých výpočtů kapitálových požadavků překračujících tyto limity, jak je stanoveno v čl. 75 písm. b) uvedené směrnice. Toto diskreční právo je platné do 31. prosince 2010 nebo do data, kdy vstoupí v platnost jakékoli úpravy v souvislosti se zacházením s velkými angažovanostmi podle článku 119 směrnice 2006/48/ES, podle toho, co nastane dříve. Pro využití tohoto diskrečního práva musí být splněny podmínky uvedené v písmenech a) až d):

a)

investiční podnik poskytuje investiční služby nebo provádí investiční činnosti, které se vztahují k finančním nástrojům uvedeným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES;

b)

tyto investiční služby a investiční činnosti, které investiční podnik poskytuje nebo provádí, nejsou určeny pro retailového klienta nebo vykonávány jeho jménem;

c)

k porušení limitů uvedených v návětí tohoto odstavce dochází v souvislosti s expozicemi ze smluv, které jsou finančními nástroji uvedenými pod písmenem a) a vztahují se na komodity nebo podkladové nástroje ve smyslu oddílu C bodu 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES (MiFID) a počítají se v souladu s přílohami III a IV směrnice 2006/48/ES, nebo ve spojení s expozicemi ze smluv týkajících se dodávek komodit nebo povolenky na emise; a

d)

investiční podnik má k dispozici zdokumentovanou strategii řízení a zejména dohledu a omezování rizika vyplývajícího z koncentrace expozic. Investiční podnik informuje neprodleně příslušné orgány o této strategii a o všech materiálních změnách této strategie. Investiční podnik provede odpovídající opatření k zajištění nepřetržitého monitorování úvěruschopnosti dlužníka, pokud jde o jeho dopad na koncentraci rizika. Tato opatření umožní investičnímu podniku adekvátně a dostatečně pružně reagovat na jakékoli zhoršení úvěruschopnosti dlužníka.

2.   Překročí-li investiční podnik vnitřní limity stanovené na základě strategie uvedené v odst. 1 písm. b), informuje bez prodlení příslušný orgán o míře a povaze překročení a o protistraně.

Článek 46

Odchylně od čl. 20 odst. 1 se do 31. prosince 2011 mohou příslušné orgány rozhodnout, v jednotlivých případech, neuplatňovat kapitálové požadavky vyplývající z čl. 75 písm. d) směrnice 2006/48/ES s ohledem na investiční podniky, na něž se nevztahuje čl. 20 odst. 2 a 3, jejichž celkové obchodní portfolio nikdy nepřesáhlo 50 milionů EUR a jejichž průměrný počet zaměstnanců nepřekročil během finančního roku 100.

V takovém případě je kapitálový požadavek investičních podniků nejméně nižší z těchto částek:

a)

kapitálové požadavky vyplývající z čl. 75 písm. d) směrnice 2006/48/ES; a

b)

12/88 vyšší z těchto částek:

i)

částka kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/48/ES; a

ii)

částka stanovená v článku 21 této směrnice, bez ohledu na čl. 20 odst. 5.

Použije-li se písmeno b), použije se dodatečné zvýšení minimálně jednou ročně.

Uplatňování této výjimky nesmí vést ke snížení celkové úrovně kapitálových požadavků pro investiční podnik ve srovnání s požadavky k 31. prosinci 2006, není-li toto snížení obezřetně odůvodněno snížením rozsahu podnikatelských činností investičního podniku.

Článek 47

Do 31. prosince 2009 nebo do dřívějšího data určeného pro jednotlivé případy příslušnými orgány mohou instituce, kterým byl uznán specifický model rizik před 1. lednem 2007 v souladu s přílohou V bodem 1, ohledně tohoto uznání přistupovat k bodům 4 a 8 přílohy V směrnice 93/6/EES ve znění, které měly tyto body před 1. lednem 2007.

Článek 48

1.   Ustanovení o kapitálových požadavcích uvedená v této směrnici a směrnici 2006/48/ES se nevztahují na investiční podniky, jejichž hlavní podnikatelskou činností je výhradně poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu k finančním nástrojům stanoveným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES a na něž se nevztahovala k 31. prosinci 2006 směrnice 93/22/EHS (13). Tato výjimka platí do 31. prosince 2010 nebo do dne vstupu v platnost jakékoli změny podle odstavců 2 a 3, podle toho, co nastane dříve.

2.   V rámci revize požadované v čl. 65 odst. 3 směrnice 2004/39/ES sestaví Komise na základě veřejné diskuze a jednání s příslušnými orgány zprávu pro Evropský parlament a Radu, ve které bude informovat o

a)

vhodném systému obezřetného dohledu nad investičními podniky, jejichž hlavní podnikatelskou činností je výhradně poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu ke komoditním a finančním derivátům stanoveným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES; a

b)

nezbytnosti změny směrnice 2004/39/ES pro vytvoření další kategorie investičního podniku, jehož hlavní podnikatelskou činností je poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu k finančním nástrojům stanoveným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES ve vztahu k dodávce energie (včetně elektřiny, uhlí, plynu a ropy).

3.   Na základě zprávy uvedené v odstavci 2 může Komise předložit návrhy změn této směrnice a směrnice 2006/48/ES.

Oddíl 4

Závěrečná ustanovení

Článek 49

1.   Členské státy do 31. prosince 2006 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2, 3, 11, 13, 17, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25, 29, 30, 33, 34, 35, 37, 39, 40, 41, 43, 44, 50 a přílohami I, II, III, V, VII. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů spolu se srovnávací tabulkou mezi jejich ustanoveními a ustanoveními této směrnice.

Budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2007.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Členské státy rovněž učiní prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech k těm směrnicím, které tato směrnice ruší, se považují za odkazy na tuto směrnici.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 50

1.   Ustanovení čl. 152 odst. 8 až 14 směrnice 2006/48/ES se obdobně použijí pro účely této směrnice, s výhradou následujících ustanovení, která se použijí v případě výkonu uvážení uvedeného v čl. 152 odst. 8 směrnice 2006/48/ES:

a)

odkazy v bodě 7 přílohy II této směrnice na směrnici 2006/48/ES se považují za odkazy na směrnici 2000/12/ES ve znění platném před 1. lednem 2007; a

b)

bod 4 přílohy II této směrnice se použije ve znění platném před 1. lednem 2007.

2.   Ustanovení čl. 157 odst. 3 směrnice 2006/48/ES se obdobně použije pro účely článků 18 a 20 této směrnice.

Článek 51

Do 1. ledna 2011 přezkoumá Komise uplatňování této směrnice a vypracuje o něm zprávu, kterou společně s případnými návrhy na změny předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 52

Směrnice 93/6/EHS ve znění směrnic uvedených v seznamu v části A přílohy VIII se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy VIII ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

Článek 53

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 54

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 14. ledne 2006

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

H. WINKLER


(1)  Úř. věst C 234, 22.9.2005, s. 8.

(2)  Úř. věst C 52, 2.3.2005, s. 37.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. června 2006.

(4)  Úř. věst L 141, 11.6.1993, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005. s. 9.

(5)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(6)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(8)  Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 115.

(9)  Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.

(10)  Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3.

(11)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16).

(12)  Úř. věst. L 3, 7.1. 2004, s. 36.

(13)  Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993, o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/87/ES.


PŘÍLOHA I

VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO POZIČNÍ RIZIKO

OBECNÁ USTANOVENÍ

Započtení

1.

Přebytek dlouhých (krátkých) pozic instituce nad jejími krátkými (dlouhými) pozicemi ve stejných akciích, dluhopisech a konvertibilních cenných papírech a totožných finančních termínových obchodech (futures), opcích, opčních listech a krytých opčních listech je její čistá pozice v každém z těchto rozdílných nástrojů. Při výpočtu čisté pozice povolí příslušné orgány, aby se pozice v derivátových nástrojích posuzovaly jako pozice v podkladovém (neboli pomyslném) cenném papíru či podkladových (neboli pomyslných) cenných papírech, jak je uvedeno v bodech 4 až 7. Při výpočtu specifického rizika podle bodu 14 se nebere v úvahu skutečnost, zda instituce drží vlastní dluhové nástroje.

2.

Není povoleno započtení pozice v konvertibilním cenném papíru proti kompenzující pozici v podkladových nástrojích, pokud příslušné orgány nepřijmou postup, podle něhož se bere v úvahu pravděpodobnost toho, že určitý konvertibilní cenný papír bude konvertován, nebo pokud vyžadují kapitál ke krytí možných ztrát při konverzi.

3.

Veškeré čisté pozice, bez ohledu na jejich znaménka, je nutno denně konvertovat do zúčtovací měny instituce v převládajícím okamžitém směnném kurzu před jejich celkovým součtem.

Specifické nástroje

4.

Termínové úrokové smlouvy (futures), dohody o budoucích úrokových sazbách (FRA) a forwardové závazky k nákupu či prodeji dluhových nástrojů se posuzují jako kombinace dlouhých a krátkých pozic. Tak například dlouhá pozice u termínových úrokových obchodů se posuzuje jako kombinace výpůjčky splatné v den dodání termínové smlouvy a držení aktiva se splatností v den splatnosti podkladového nástroje nebo podkladové pomyslné pozice dotyčné termínové smlouvy. Podobně se prodaná dohoda o budoucích úrokových sazbách (FRA) posuzuje jako dlouhá pozice se splatností v den vypořádání plus doba smlouvy a jako krátká pozice se splatností v den vypořádání. Výpůjčka i držení aktiva se pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí specifického rizika u termínových úrokových obchodů a dohod o budoucích úrokových sazbách zahrne do první kategorie stanovené v bodě 14 tabulce 1. Forwardový závazek k nákupu dluhového nástroje se posuzuje jako kombinace výpůjčky s dnem splatnosti v den dodání a dlouhé (okamžité) pozice u dluhového nástroje samého. Výpůjčka se pro účely specifického rizika zahrne do první kategorie stanovené v bodě 14 tabulce 1 a dluhový nástroj do odpovídající kolonky v téže tabulce.

Příslušné orgány mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro termínovou smlouvu obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá míře rizika spojeného s termínovou smlouvou a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro termínovou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo použitím metody interních modelů popsané v příloze V. Příslušné orgány mohou také povolovat, aby kapitálový požadavek pro smlouvu OTC derivátů ve smyslu tohoto bodu zúčtovanou jimi uznávaným clearingovým střediskem byl roven marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá míře rizika spojeného s touto smlouvou a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro dotyčnou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo použitím metody interních modelů popsané v příloze V.

Pro účely tohoto bodu se „dlouhou pozicí“ rozumí pozice, v níž instituce stanovila úrokovou sazbu, kterou dostane v určitou dobu v budoucnosti, a „krátkou pozicí“ se rozumí pozice, v níž stanovila úrokovou sazbu, kterou zaplatí v určitou dobu v budoucnosti.

5.

Opce na úrokové sazby, dluhové nástroje, akcie, indexy akcií, termínové finanční smlouvy, swapy a cizí měny se posuzují, jako by to byly pozice v hodnotě částky podkladového nástroje opce vynásobené jejich deltou pro účely této přílohy. Tyto pozice lze odčítat proti kompenzujícím pozicím v identických podkladových cenných papírech nebo derivátech. Použitá delta je delta příslušné burzy, delta vypočtená příslušnými orgány nebo tam, kde není k dispozici, nebo pro OTC opce faktor vypočtený samotnou institucí, přičemž model použitý touto institucí musí odpovídat nárokům ze strany příslušných orgánů.

Příslušné orgány však mohou stanovit, aby instituce vypočítávaly delty za použití metodiky stanovené těmito příslušnými orgány.

Ostatní rizika spojená s opcemi, kromě rizika delty, musí být zajištěna. Příslušné orgány mohou povolovat, aby se kapitálový požadavek pro prodanou opci obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V. Příslušné orgány mohou také povolovat, aby se kapitálový požadavek pro OTC opci zúčtovanou jimi uznávaným clearingovým střediskem rovnal marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro OTC opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V. Kromě toho mohou povolovat, aby se kapitálový požadavek pro koupenou opci obchodovanou na burze nebo OTC trzích rovnal požadavku pro její podkladový nástroj, pokud výsledný požadavek nepřesahuje tržní hodnotu opce. Kapitálový požadavek pro prodanou OTC opci se stanovuje v poměru k jejímu podkladovému nástroji.

6.

Opční listy vztahující se k dluhovým nástrojům a akciím se posuzují jako opce uvedené v bodě 5.

7.

Swapy se pro účely úrokového rizika posuzují jako rozvahové nástroje. Tak se úrokový swap, podle kterého instituce obdrží úrok s pohyblivou sazbou a zaplatí úrok s pevnou sazbou, posuzuje jako ekvivalent dlouhé pozice u nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou se splatností rovnající se období do příštího stanovení úroku a krátké pozice u nástroje s pevnou úrokovou sazbou se stejnou splatností, jako je splatnost swapu.

A.   ZACHÁZENÍ U PRODÁVAJÍCÍHO ZAJIŠTĚNÍ

8.

Při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku strany, která úvěrové riziko podstupuje („prodávající zajištění“), se musí použít pomyslná částka smlouvy o úvěrovém derivátu, není-li stanoveno jinak. Pro účely výpočtu specifických rizikových nákladů, jiných než swap veškerých výnosů, splatnost smlouvy o úvěrových derivátech se použije místo splatnosti závazku. Pozice se stanovují takto:

i)

Swap veškerých výnosů vytváří dlouhou pozici v obecném tržním riziku referenčního závazku a krátkou pozici v obecném tržním riziku vládního dluhopisu se splatností, která odpovídá době do dalšího stanovení úroku a kterému je přidělena riziková váha 0 % v souladu s přílohou VI směrnice 2006/48/ES. Vytváří rovněž dlouhou pozici ve specifickém riziku referenčního závazku.

ii)

Swap úvěrového selhání nevytváří pozici v obecném tržním riziku. Pro účely specifického rizika musí instituce zaznamenat syntetickou dlouhou pozici v závazku referenčního subjektu, ledaže má derivát externí rating a splňuje podmínky stanovené pro oprávněnou pohledávku, v tom případě je možné dlouhou pozici v derivátu uvést. Jsou-li součástí produktu prémie či úrokové platby, musí být na tyto peněžní toky pohlíženo jako na pomyslné pozice ve vládních dluhopisech.

iii)

Jediný úvěrový dluhopis vytváří dlouhou pozici v obecném tržním riziku vlastního dluhopisu jakožto sazbu úrokového produktu. Pro účely specifického rizika je vytvořena syntetická dlouhá pozice v závazku referenčního subjektu. Další dlouhá pozice je u emitenta dluhopisu. Pokud má úvěrový dluhopis externí rating a splňuje podmínky oprávněné pohledávky, lze uvést pouze jedinou dlouhou pozici ve specifickém riziku dluhopisu.

iv)

Kromě dlouhé pozice ve specifickém riziku emitenta dluhopisu, vícenásobný úvěrový dluhopis poskytující proporcionální zajištění vytváří pozici v každém referenčním subjektu, s tím, že celková pomyslná částka smlouvy je napříč pozicemi rozložena podle podílu celkové pomyslné částky, kterou představuje každá expozice vůči referenčnímu subjektu. Tam, kde lze zvolit více než jeden závazek referenčního subjektu, je riziková váha specifického rizika určena tím ze závazků, jehož stupeň rizika je nejvyšší.

Pokud má vícenásobný úvěrový dluhopis externí rating a splňuje podmínky oprávněné pohledávky, lze uvést pouze jedinou dlouhou pozici ve specifickém riziku dluhopisu a

v)

V případě úvěrového derivátu, kde úvěrová událost vyplývá ze selhání prvního referenčního nástroje, vzniká pozice ve výši pomyslné hodnoty závazku každého referenčního subjektu. Je-li však výše maximálního možného plnění v případě úvěrové události nižší než kapitálový požadavek stanovený postupem podle prvé věty tohoto pododstavce, lze ji použít jako kapitálový požadavek pro specifické riziko.

V případě úvěrového derivátu, kde úvěrová událost vyplývá ze selhání druhého referenčního nástroje, vzniká pozice ve výši pomyslné hodnoty závazku každého referenčního subjektu s výjimkou jednoho (toho s nejnižším kapitálovým požadavkem ke specifickému riziku). Je-li však výše maximálního možného plnění v případě úvěrové události nižší než kapitálový požadavek stanovený postupem podle prvé věty tohoto pododstavce, lze ji použít jako kapitálový požadavek ke specifickému riziku.

Pokud selhání prvního nebo druhého derivátu má externí rating a splňuje podmínky stanovené pro oprávněnou pohledávku, potom prodávající zajištění potřebuje vypočítat jen jeden rizikový náklad odrážející rating derivátu.

B.   ZACHÁZENÍ U PRODÁVAJÍCÍHO ZAJIŠTĚNÍ

9.

Pro stranu, která úvěrové riziko převádí („kupující zajištění“), jsou pozice stanoveny jako zrcadlový obraz prodávajícího zajištění, s výjimkou úvěrového dluhopisu (kde vůči emitentovi nevzniká žádná krátká pozice). Jestliže v určitém okamžiku existuje kupní opce v kombinaci s navýšením úrokové sazby, je na tento okamžik nahlíženo jako na splatnost zajištění. V případě úvěrových derivátů n-tého selhání (n th to default) se kupujícím zajištění povoluje, aby kompenzovali specifické riziko pro n-1 podkladových aktiv (tj. n-1 aktiv s nejnižším požadavkem pro specifické riziko).

Instituce, které své pozice denně oceňují podle tržní hodnoty a řídí úrokové riziko u derivátových nástrojů uvedených v bodech 4 až 7 na základě diskontovaného peněžního toku, mohou používat modely citlivosti pro výpočet pozic uvedených ve zmíněných bodech a mohou je používat pro jakýkoli dluhopis, který je umořován během zbytkové splatnosti, nikoliv jedním konečným splacením jistiny. Uvedený model i jeho použití institucí musí schválit příslušné orgány. Tyto modely by měly vytvářet pozice se stejnou citlivostí na změny úrokových sazeb jako podkladové peněžní toky. Tuto citlivost je nutno posoudit s přihlédnutím k nezávislým pohybům vzorových sazeb na výnosové křivce, s minimálně jedním bodem citlivosti v každém z pásem splatnosti uvedeném v tabulce 2 v bodě 20. Pozice se zahrnují do výpočtu kapitálových požadavků podle bodů 17 až 32.

10.

Instituce, které nepoužívají modely podle bodu 9, mohou se souhlasem příslušných orgánů posuzovat jakékoli pozice v derivátových nástrojích uvedených v bodech 4 až 7 jako plně kompenzující, pokud splňují alespoň tyto podmínky:

a)

pozice mají stejnou hodnotu a jsou denominovány ve stejné měně;

b)

referenční sazby (pro pozice s pohyblivou sazbou) nebo kupony (pro pozice s pevnou sazbou) jsou úzce porovnávány; a

c)

příští datum stanovení úrokové sazby nebo zbytkové splatnosti u pozic s kuponem s pevnou sazbou se nacházejí v rámci těchto mezí:

i)

u lhůt kratších než jeden měsíc: tentýž den;

ii)

u lhůt mezi jedním měsícem a jedním rokem: do sedmi dnů; a

iii)

více než jeden rok: do třiceti dnů.

11.

Převodce cenných papírů nebo zaručených práv vztahujících se na cenné papíry v rámci dohod o zpětném odkupu a půjčovatel cenných papírů v případě půjček cenných papírů zahrnou tyto cenné papíry do výpočtu svého kapitálového požadavku podle této přílohy, pokud tyto cenné papíry splňují kritéria stanovená v článku 11.

Specifická a obecná rizika

12.

Poziční riziko u obchodovaného dluhového nástroje nebo akcií (nebo úrokového nebo akciového derivátu) se pro výpočet kapitálu potřebného k jeho krytí rozdělí na dvě složky. První je složka specifického rizika – je to riziko změny v ceně příslušného nástroje v důsledku faktorů ve vztahu k jeho emitentovi nebo v případě derivátů k emitentovi podkladového nástroje. Druhá složka kryje obecné riziko – to je riziko změny v ceně příslušného nástroje (v případě obchodovaného dluhového nástroje nebo dluhového derivátu) v důsledku změny v úrovni úrokových sazeb nebo (v případě akcií nebo akciových derivátů) rozsáhlého pohybu na trhu akcií nespojeného se specifickými atributy jednotlivých cenných papírů.

OBCHODOVANÉ DLUHOVÉ NÁSTROJE

13.

Čisté pozice se klasifikují podle měny, v níž jsou denominovány, a kapitálový požadavek se vypočte pro obecné a specifické riziko v každé jednotlivé měně odděleně.

Specifické riziko

14.

Instituce přiřadí své čisté pozice v obchodním portfoliu vypočtené podle bodu 1 do příslušných kategorií v tabulce 1 na základě emitenta nebo dlužníka, externího nebo interního úvěrového ohodnocení a zbytkové splatnosti a pak je vynásobí váhou uvedenou v dané tabulce. Sečte své vážené pozice (bez ohledu na to, zda jsou dlouhé nebo krátké), aby vypočítala kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika.

Tabulka 1

Nástroje

Kapitálový požadavek pro specifické riziko

Dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované centrálními vládami, emitované centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 1 nebo které by obdržely rizikovou váhu 0 % podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/48/ES.

0 %

Dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované centrálními vládami, emitované centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 2 nebo 3 podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/48/ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované institucemi, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 1 nebo 2 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/48/ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované institucemi, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 3 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic v souladu s částí 1 bodem 28 přílohy VI směrnice 2006/48/ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované podniky, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 1 nebo 2 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/48/ES.

Ostatní kvalifikující položky vymezené v bodě15.

0,25 % (zbytková splatnost je šest měsíců a méně)

1,00 % (zbytková splatnost je delší než šest měsíců a kratší nebo rovna 24 měsícům)

1,60 % (zbytková splatnost převyšuje 24 měsíců)

Dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované centrálními vládami, emitované centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států nebo institucemi, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 4 nebo 5 podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/48/ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované institucemi, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality3 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic v souladu s částí 1 bodem 26 přílohy VI směrnice 2006/48/ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované podniky, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 3 nebo 4 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/48/ES.

Expozice, pro které není posouzení úvěrové kvality uznanými externími ratingovými agenturami k dispozici.

8,00 %

Dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované centrálními vládami, emitované centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států nebo institucemi, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 6 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/48/ES, a dluhové cenné papíry emitované nebo zajišťované podniky, které by se kvalifikovaly na stupeň úvěrové kvality 5 nebo 6 pravidel pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 78 až 83 směrnice 2006/48/ES.

12,00 %

Aby se instituce, které uplatňují pravidla pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 84 až 89 směrnice 2006/48/ES, mohly kvalifikovat na úroveň hodnocení úvěrové kvality, musí mít dlužník expozice interní rating s pravděpodobností selhání (PD) stejnou nebo nižší, než je PD spojená s příslušnou úrovní hodnocení úvěrové kvality podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle článků 78 až 83 uvedené směrnice.

Nástroje emitované nekvalifikovaným emitentem obdrží kapitálový požadavek pro specifické riziko 8 % nebo 12 % podle tabulky 1. Příslušné orgány mohou od institucí požadovat, aby uplatnily vyšší kapitálový požadavek pro specifické riziko na tyto nástroje nebo aby zamítly kompenzaci za účelem vymezení rozsahu obecného tržního rizika mezi takovými nástroji a jakýmikoli jinými dluhovými nástroji.

Na sekuritizační expozice, na které by se vztahoval postup odečtu, jak je stanoven v čl. 66 odst. 2 směrnice 2006/48/ES nebo riziková váha ve výši 1 250 %, jak je stanoveno v části 4 přílohy VI uvedené směrnice, se vztahuje riziková váha, jež není menší než váha stanovená podle uvedených postupů. Na likviditní facility bez ratingu se vztahuje kapitálový požadavek, jež není nižší než požadavek stanovený v části 4 přílohy IX směrnice 2006/48/ES.

15.

Pro účely bodu 14 se kvalifikujícími položkami rozumějí:

a)

dlouhé a krátké pozice v aktivech, která se kvalifikovala pro stupeň úvěrové kvality, který odpovídá alespoň investičnímu stupni v procesu přiřazování (mapping process) vymezeném v hlavě V kapitole 2 oddíle 3 pododdíle 1 směrnice 2006/48/ES;

b)

dlouhé a krátké pozice v aktivech, jejichž PD není podle přístupu vymezeného v hlavě V kapitole 2 oddíle 3 pododdíle 2 směrnice 2006/48/ES z důvodu platební schopnosti emitenta větší než PD aktiv uvedených pod písmenem a);

c)

dlouhé a krátké pozice v aktivech, pro která není k dispozici úvěrové ohodnocení od uznané externí ratingové agentury a která splňují tyto podmínky:

i)

jsou dotyčnými institucemi považována za dostatečně likvidní;

ii)

jejich investiční kvalita je podle vlastního uvážení instituce alespoň rovnocenná s investiční kvalitou aktiv uvedených pod písmenem a); a

iii)

jsou registrována na alespoň jednom regulovaném trhu v členském státě nebo na burze ve třetí zemi za předpokladu, že burza je uznána ze strany příslušných orgánů daného členského státu;

d)

dlouhé a krátké pozice v aktivech emitovaných institucemi, která podléhají požadavkům na kapitálovou přiměřenost stanoveným ve směrnici 2006/48/ES, která jsou dotyčnými institucemi považována za dostatečně likvidní a jejichž investiční kvalita je podle vlastního uvážení instituce alespoň rovnocenná investiční kvalitě aktiv uvedených pod písmenem a); a

e)

cenné papíry emitované institucemi, u nichž se má za to, že mají stejnou nebo vyšší úvěrovou kvalitu než instituce s úvěrovou kvalitou na úrovni 2 podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic institucím podle článků 78 až 83 směrnice 2006/48/ES a na které se vztahují pravidla pro dohled a regulaci srovnatelná s pravidly podle této směrnice.

Způsob, jakým jsou dluhové nástroje posuzovány, je podroben přezkoumání příslušných orgánů, které zvrátí rozhodnutí instituce, pokud jsou podle jejich názoru příslušné nástroje vystaveny příliš vysokému specifickému riziku na to, aby byly kvalifikujícími položkami.

16.

Příslušné orgány od instituce vyžadují, aby použila maximální váhy uvedené v tabulce 1 k bodu 14 na nástroje, které vykazují zvláštní riziko z důvodu nedostatečné platební schopnosti emitenta.

Obecné riziko

a)   Založené na splatnosti

17.

Postup pro výpočet kapitálových požadavků ke krytí obecného rizika zahrnuje dva základní kroky. Za prvé, všechny pozice se váží podle doby splatnosti (jak je vysvětleno v bodě 18), aby se vypočetla částka kapitálu potřebného na jejich krytí. Za druhé, tento požadavek může být snížen, když je držena vážená pozice současně s opačnou váženou pozicí ve stejném pásmu splatnosti. Kapitálový požadavek se může také snížit v případě, že opačné vážené pozice spadají do různých pásem splatnosti, přičemž velikost snížení závisí jak na tom, zda obě pozice spadají nebo nespadají do stejné zóny, tak na tom, do které zóny spadají. Celkem existují tři zóny (skupiny pásem splatnosti).

18.

Instituce přiřadí své čisté pozice do příslušných pásem splatnosti v bodě 20 tabulce 2 sloupci 2 nebo 3. Přiřazení provede na základě zbytkové splatnosti u nástrojů s pevnou úrokovou sazbou a na základě období zbývajícího do dalšího stanovení úrokové sazby v případě nástrojů, u nichž je úroková sazba pohyblivá až do konečné splatnosti. Také rozlišuje mezi dluhovými nástroji s kuponem 3 % nebo vyšším a dluhovými nástroji s kuponem pod 3 % a zařadí je podle toho do sloupce 2 nebo sloupce 3 v tabulce 2. Pak každý vynásobí vahou pro příslušné pásmo splatnosti ve sloupci 4 v tabulce 2.

19.

Poté vypočítá součet vážených dlouhých pozic a součet vážených krátkých pozic v každém pásmu splatnosti. Částka součtu vážených dlouhých pozic, které jsou porovnány se součtem vážených krátkých pozic v daném pásmu splatnosti, je porovnaná vážená pozice v daném pásmu a zbývající dlouhá nebo krátká pozice je neporovnaná vážená pozice v témže pásmu. Poté se vypočtou celkové porovnané vážené pozice ve všech pásmech.

20.

Instituce vypočte celkové částky neporovnaných vážených dlouhých pozic pro pásma zahrnutá v každé ze zón v tabulce 2, aby odvodila neporovnané vážené dlouhé pozice pro každou zónu. Podobně se provede součet neporovnaných vážených krátkých pozic pro každé pásmo v dané zóně, aby se vypočetla neporovnaná vážená krátká pozice pro tuto zónu. Ta část neporovnané vážené dlouhé pozice pro danou zónu, která je porovnána s neporovnanou váženou krátkou pozicí pro stejnou zónu, je porovnaná vážená pozice pro tuto zónu. Ta část neporovnané vážené dlouhé pozice nebo neporovnané vážené krátké pozice pro zónu, která nemůže být takto porovnána, je neporovnaná vážená pozice pro tuto zónu.

Tabulka 2

Zóna

Pásmo splatnosti

Váha (v %)

Předpokládaná změna úrokové sazby (v %)

Kupon 3 % nebo více

Kupon pod 3 %

1

0 ≤ 1 měsíc

0 ≤ 1 měsíc

0,00

> 1 ≤ 3 měsíce

> 1 ≤ 3 měsíce

0,20

1,00

> 3 ≤ 6 měsíců

> 3 ≤ 6 měsíců

0,40

1,00

> 6 ≤ 12 měsíců

> 6 ≤ 12 měsíců

0,70

1,00

2

> 1 ≤ 2 roky

> 1,0 ≤ 1,9 roku

1,25

0,90

> 2 ≤ 3 roky

> 1,9 ≤ 2,8 roku

1,75

0,80

> 3 ≤ 4 roky

> 2,8 ≤ 3,6 roku

2,25

0,75

3

> 4 ≤ 5 let

> 3,6 ≤ 4,3 roku

2,75

0,75

> 5 ≤ 7 let

> 4,3 ≤ 5,7 roku

3,25

0,70

> 7 ≤ 10 let

> 5,7 ≤ 7,3 roku

3,75

0,65

> 10 ≤ 15 let

> 7,3 ≤ 9,3 roku

4,50

0,60

> 15 ≤ 20 let

> 9,3 ≤ 10,6 roku

5,25

0,60

> 20 let

> 10,6 ≤ 12,0 roku

6,00

0,60

 

> 12,0 ≤ 20,0 roku

8,00

0,60

 

> 20 let

12,50

0,60

21.

Poté se vypočítá částka neporovnané vážené dlouhé (krátké) pozice v zóně 1, která je porovnána s neporovnanou váženou krátkou (dlouhou) pozicí v zóně 2. To se v bodě 25 označuje jako vážená pozice mezi zónami 1 a 2. Stejný výpočet se pak provede u té části neporovnané vážené pozice v zóně 2, která zbývá, a neporovnané vážené pozice v zóně 3, aby se vypočítala porovnaná vážená pozice mezi zónami 2 a 3.

22.

Instituce může případně změnit sled v bodě 21, takže vypočítá porovnanou váženou pozici mezi zónami 2 a 3 před výpočtem uvedené pozice mezi zónami 1 a 2.

23.

Zbytek neporovnané vážené pozice v zóně 1 se pak porovná s tím, co zbývá v zóně 3 po porovnání se zónou 2, aby se odvodila porovnaná vážená pozice mezi zónami 1 a 3.

24.

Po provedení tří oddělených porovnávacích výpočtů v bodech 21, 22 a 23 se zbývající pozice sečtou.

25.

Kapitálový požadavek instituce se pak vypočítá jako součet

a)

10 % součtu porovnaných vážených pozic ve všech pásmech splatnosti;

b)

40 % porovnané vážené pozice v zóně 1;

c)

30 % porovnané vážené pozice v zóně 2;

d)

30 % porovnané vážené pozice v zóně 3;

e)

40 % porovnané vážené pozice mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3 (viz bod 21);

f)

150 % porovnané vážené pozice mezi zónami 1 a 3; a

g)

100 % zbylých neporovnaných vážených pozic.

b)   Založené na době trvání

26.

Příslušné orgány mohou institucím obecně nebo individuálně povolit používání systému pro výpočet kapitálového požadavku pro obecné riziko u obchodovaných dluhových nástrojů, který odráží trvání, místo systému uvedeného v bodech 17 až 25, a to za předpokladu, že jej instituce používá soustavně.

27.

V systému uvedeném v bodě 26 instituce vypočítá z tržní hodnoty každého dluhového nástroje s pevnou úrokovou sazbou jeho výnos do doby splatnosti, což je implicitní diskontní sazba pro tento nástroj. V případě nástrojů s pohyblivou úrokovou sazbou instituce vypočítá z tržní hodnoty každého nástroje jeho výnos za předpokladu, že jistina je splatná v době, kdy může dojít k příští změně úrokové sazby.

28.

Instituce poté vypočítá modifikovanou dobu trvání každého dluhového nástroje podle následujícího vzorce: modifikovaná doba trvání = ((doba trvání(D))/(1 + r)), kde:

Formula

kde:

r = výnos do doby splatnosti (viz bod 25),

Ct = platba v hotovosti v době t,

m = celková doba splatnosti (viz bod 25).

29.

Instituce pak zařadí každý dluhový nástroj do příslušné zóny v tabulce 3. Zařazení provede na základě modifikované doby trvání každého nástroje.

Tabulka 3

Zóna

Modifikovaná doba trvání

(v letech)

Předpokládaný úrok (změna v %)

1

> 0 ≤ 1,0

1,0

2

> 1,0 ≤ 3,6

0,85

3

> 3,6

0,7

30.

Instituce pak vypočítá pozici váženou dobou trvání pro každý nástroj tak, že vynásobí jeho tržní cenu jeho modifikovanou dobou trvání a předpokládanou změnou úrokové sazby pro nástroj s příslušnou modifikovanou dobou trvání (viz sloupec 3 v tabulce 3).

31.

Instituce vypočítá své dlouhé pozice vážené dobou trvání a krátké pozice vážené dobou trvání v každé zóně. Částka jejích dlouhých pozic vážených dobou trvání porovnaná s částkou krátkých pozic vážených dobou trvání v každé zóně pak bude porovnaná pozice vážená dobou trvání pro tuto zónu.

Instituce pak vypočítá neporovnané pozice vážené dobou trvání pro každou zónu. Poté použije postup pro neporovnané vážené pozice uvedený v bodech 21 až 24.

32.

Kapitálový požadavek instituce se pak vypočítá jako součet

a)

2 % porovnané pozice vážené dobou trvání pro každou zónu;

b)

40 % porovnaných pozic vážených dobou trvání mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3;

c)

150 % porovnané pozice vážené dobou trvání mezi zónami 1 a 3; a

d)

100 % zbylých neporovnaných pozic vážených dobou trvání.

AKCIE

33.

Instituce sečte veškeré své čisté dlouhé pozice a veškeré své čisté krátké pozice podle bodu 1. Součet těchto dvou čísel je její celková hrubá pozice. Rozdíl mezi nimi je její celková čistá pozice.

Specifické riziko

34.

Instituce sečte veškeré své čisté dlouhé pozice a veškeré své čisté krátké pozice podle bodu 1. Vynásobí svou celkovou hrubou pozici čtyřmi procenty, aby vypočítala svůj kapitálový požadavek na krytí specifického rizika.

35.

Odchylně od bodu 34 mohou příslušné orgány povolit kapitálový požadavek na krytí specifického rizika ve výši 2 % místo 4 % u těch portfolií akcií, které instituce drží a které splňují tyto podmínky:

a)

nejedná se o akcie emitentů, kteří vydali pouze obchodované dluhové nástroje, na něž se v současnosti vztahuje kapitálový požadavek 8 % nebo 12 % podle tabulky 1 v bodě 14 nebo na něž se vztahuje nižší požadavek pouze proto, že jsou zaručeny nebo zajištěny;

b)

akcie musí být příslušnými orgány prohlášeny podle objektivních kritérií za vysoce likvidní; a

c)

žádná jednotlivá pozice nezahrnuje více než 5 % hodnoty celého portfolia akcií instituce.

Pro účely písmene c) příslušné orgány mohou povolit jednotlivé pozice až do výše 10 %, pokud celkový součet těchto pozic nepřesahuje 50 % portfolia.

Obecné riziko

36.

Její kapitálový požadavek na krytí obecného rizika je její celková čistá pozice násobená osmi procenty.

Termínové smlouvy (futures) na akciové indexy

37.

Termínové smlouvy (futures) na akciové indexy, delta ekvivalenty opcí na termínové smlouvy na akciové indexy a opce na akciové indexy, dále souhrnně jen „termínové smlouvy na akciové indexy“, lze rozložit na pozice v jednotlivých akciích, které je tvoří. Tyto pozice lze posuzovat jako podkladové pozice v příslušných akciích a pod podmínkou schválení příslušnými orgány je lze odečíst od opačných pozic přímo v podkladových akciích.

38.

Příslušné orgány zajistí, aby každá instituce, která odečetla své pozice u jedné nebo více akcií, které vytvářejí termínovou smlouvu na akciové indexy, od jedné nebo více pozic přímo v termínové smlouvě na akciové indexy, měla přiměřený kapitál ke krytí rizika ztráty způsobené tím, že hodnoty termínové smlouvy nesledují přesně hodnotu akcií, které smlouvu tvoří; zajistí to i tehdy, pokud je instituce držitelem opačných pozic v termínových smlouvách na akciové indexy, které nejsou totožné, pokud jde o jejich splatnost nebo jejich složení nebo obojí.

39.

Odchylně od bodů 37 a 38 termínové smlouvy na akciové indexy, které jsou obchodovány na burze a podle názoru příslušných orgánů představují široce diverzifikované indexy, vyžadují kapitál ve výši 8 % na krytí obecného rizika, na krytí specifického rizika však žádný kapitál nevyžadují. Takové termínové smlouvy na akciové indexy se zahrnují do výpočtu celkové čisté pozice v bodě 33, ale nepřihlíží se k nim při výpočtu celkové hrubé pozice ve stejném bodě.

40.

Jestliže se termínová smlouva na akciové indexy nerozloží na své podkladové pozice, posuzuje se tak, jako by to byla jednotlivá akcie. Specifické riziko u této individuální akcie lze však pominout, pokud je dotyčná termínová smlouva na akciové indexy obchodována na burze a pokud podle názoru příslušných orgánů představuje široce diverzifikovaný index.

PŘEVZETÍ NOVÝCH EMISÍ

41.

V případě přebírání nových emisí dluhových nebo kapitálových nástrojů mohou příslušné orgány povolit, aby instituce pro výpočet kapitálových požadavků použila následující postup. Za prvé vypočítá čisté pozice odečtením pozic v převzatých nových emisích, které upsaly nebo za které spoluručí třetí strany na základě formálních dohod. Za druhé sníží čisté pozice použitím faktorů v tabulce 4.

Tabulka 4

— pracovní den 0:

100 %

— pracovní den 1:

90 %

— pracovní dny 2 až 3:

75 %

— pracovní den 4:

50 %

— pracovní den 5:

25 %

— po pracovním dnu 5:

0 %.

„Pracovní den 0“ je pracovní den, kdy se instituce bezpodmínečně zaváže přijmout známé množství cenných papírů za dohodnutou cenu.

Za třetí vypočte své kapitálové požadavky za použití snížených pozic v převzatých nových emisích.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce měla dostatečný kapitál na krytí rizika ztráty, které existuje mezi dobou počátečního závazku a pracovním dnem 1.

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY KE SPECIFICKÉMU RIZIKU PRO POZICE OBCHODNÍHO PORTFOLIA, KTERÉ JSOU ZAJIŠŤOVANÉ ÚVĚROVÝMI DERIVÁTY

42.

V souladu se zásadami uvedenými v bodech 43 až 46 se povolí zajištění poskytované úvěrovými deriváty.

43.

Povolí se v plném rozsahu, pokud se hodnota obou stran vždy pohybuje v opačném směru a zhruba ve stejné míře. Toto se týká těchto situací:

a)

obě strany se skládají ze zcela identických nástrojů;

b)

dlouhá hotovostní pozice je zajišťována swapem veškerých výnosů (nebo obráceně) a existuje přesný soulad mezi referenčním závazkem a podkladovou expozicí (tzv. hotovostní pozicí). Splatnost samotného swapu může být odlišná od splatnosti podkladové expozice.

V těchto situacích by na žádnou stranu pozice neměl být použit kapitálový požadavek ke specifickému riziku.

44.

Kompenzace ve výši 80 % se použije, pokud se hodnota obou stran vždy pohybuje v opačném směru a pokud existuje přesný soulad mezi referenčním závazkem, splatností referenčního závazku i úvěrového derivátu a měnou podkladové expozice. Kromě toho by klíčové prvky smlouvy o úvěrovém derivátu neměly způsobit, aby se cenový pohyb úvěrového derivátu podstatně lišil od cenových pohybů hotovostní pozice. V míře, ve které transakce uskutečňuje přenos rizika, se kompenzace ve výši 80 % pro účely specifického rizika použije na tu stranu transakce, která má vyšší kapitálový požadavek, zatímco kapitálový požadavek ke specifickému riziku druhé strany transakce je nulový.

45.

Částečná kompenzace se povolí, pokud se hodnota obou stran obvykle pohybuje v opačném směru. Toto by se týkalo těchto situací:

a)

pozice splňuje podmínky bodu 43 písm. b), avšak existuje nesoulad aktiv mezi referenčním závazkem a podkladovou expozicí. Pozice však splňují tyto požadavky:

i)

referenční závazek je postaven na roveň nebo je podřízen podkladovému závazku;

ii)

podkladový závazek a referenční závazek mají téhož dlužníka a jsou opatřeny právně vymahatelnou doložkou křížového selhání nebo doložkou křížového urychlení;

b)

pozice splňuje podmínky bodu 43 písm. a) nebo bodu 44, avšak z hlediska měny nebo splatnosti existuje nesoulad mezi zajištěním úvěrového rizika a podkladovým aktivem (měnové nesoulady by měly být zahrnuty do standardního vykazování devizového rizika podle přílohy III);

c)

pozice splňuje podmínky bodu 44, avšak existuje nesoulad aktiv mezi hotovostní pozicí a úvěrovým derivátem. Podkladové aktivum však náleží do (doručitelných) závazků v dokumentaci úvěrového derivátu.

V každé z těchto situací se namísto sčítání kapitálových požadavků ke specifickému riziku za každou stranu transakce spíše použije pouze vyšší z obou kapitálových požadavků.

46.

Ve všech situacích, které nesplňují podmínky bodů 43 až 45, je kapitálový požadavek ke specifickému riziku posuzován vzhledem k oběma stranám pozic.

Kapitálové požadavky pro podniky kolektivního investování v obchodním portfoliu

47.

Kapitálové požadavky k pozicím v podnicích kolektivního investování (CIU), které splňují podmínky vymezené v článku 11 pro zacházení s kapitálem obchodního portfolia, budou vypočítány v souladu s metodami vymezenými v bodech 48 až 56.

48.

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto oddílu, podléhají pozice v podnicích kolektivního investování kapitálovému požadavku k pozičnímu riziku (specifickému a obecnému) ve výši 32 %. Aniž jsou dotčeny ustanovení bod 2.1 čtvrtý odstavec přílohy III nebo bod 12 šestý odstavec (komoditní riziko) přílohy V společně s bodem 2.1 čtvrtým odstavcem přílohy III, ve kterých se používá modifikovaná metoda zacházení se zlatem vymezená v uvedených bodech, podléhají pozice v podnicích kolektivního investování kapitálovému požadavku k pozičnímu riziku (specifickému a obecnému) a devizovému riziku ve výši ne více než 40 %.

49.

Instituce mohou určit kapitálový požadavek k pozicím v podnicích kolektivního investování, které splňují kritéria stanovená v bodě 51, s použitím metod stanovených v bodech 53 až 56.

50.

Pokud není uvedeno jinak, není povoleno započtení mezi podkladovými investicemi podniku kolektivního investování a ostatními pozicemi drženými institucí.

OBECNÁ KRITÉRIA

51.

Obecná kritéria, která je nutno splnit, aby bylo možné použít metody vymezené v bodech 53 až 56 na podniky kolektivního investování emitované společnostmi, nad kterými je vykonáván dohled nebo které mají sídlo ve Společenství, jsou tato:

a)

prospekt daného podniku kolektivního investování nebo jiný takový dokument zahrnuje:

i)

kategorie aktiv, do kterých je danému podniku kolektivního investování povoleno investovat;

ii)

pokud pro jeho investice platí určité limity, pak tyto relativní limity a způsoby jejich výpočtu;

iii)

pokud je přípustný pákový efekt, jeho maximální možná míra; a

iv)

pokud jsou přípustné investice do OTC finančních derivátů či repo obchodů, zásady omezování rizika protistrany plynoucího z těchto transakcí;

b)

daný podnik kolektivního investování podává pololetní a roční zprávy o své podnikatelské činnosti, aby tak mohla být vyhodnocena jeho aktiva a závazky, příjem a činnost za dané období;

c)

na žádost držitele podílu budou podíly v podniku kolektivního investování odkoupeny v hotovosti na denní bázi, z aktiv podniku;

d)

investice do podniku kolektivního investování jsou odděleny od aktiv správce podniku kolektivního investování; a

e)

investující instituce přiměřeným způsobem hodnotí riziko spojené s podnikem kolektivního investování.

52.

Podniky kolektivního investování třetí země mohou být způsobilé, pokud jsou splněny požadavky uvedené v bodě 51 písm. a) až e) a příslušný orgán udělil instituci schválení.

SPECIFICKÉ METODY

53.

Tam, kde jsou na denní bázi instituci známy podkladové investice podniku kolektivního investování, může instituce tyto podkladové investice přezkoumat, aby vypočítala kapitálové požadavky k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) pro tyto pozice v souladu s metodami vymezenými v této příloze nebo, byl-li udělen souhlas, v souladu s metodami vymezenými v příloze V. V tomto případě se s pozicemi v podnicích kolektivního investování zachází jako s pozicemi v podkladových investicích podniku kolektivního investování. Započtení je povoleno mezi pozicemi v podkladových investicích podniku kolektivního investování a ostatními pozicemi drženými institucí za podmínky, že instituce drží dostatečné množství podílů k tomu, aby bylo možné uskutečnit splacení/vytvoření výměnou za podkladové investice.

54.

Instituce mohou vypočítat kapitálové požadavky k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) pro pozice v podnicích kolektivního investování v souladu s metodami vymezenými v této příloze nebo, byl-li udělen souhlas, v souladu s metodami vymezenými v příloze V, a sice pro předpokládané pozice, které představují pozice nezbytné k reprodukování složení a výkonu externě generovaného indexu nebo pevného koše akcií či dluhových cenných papírů uvedených v písmenu a), při splnění těchto podmínek:

a)

účelem pověření podniku kolektivního investování je reprodukovat složení a výkon externě generovaného indexu nebo pevného koše akcií či dluhových cenných papírů; a

b)

minimální korelaci 0,9 mezi denními cenovými pohyby podniku kolektivního investování a indexu nebo koše akcií či dluhových cenných papírů, který podnik sleduje, lze zřetelně stanovit za období minimálně šesti měsíců. „Korelací“ se v této souvislosti rozumí korelační koeficient mezi denními výnosy podniku kolektivního investování a indexu nebo koše akcií či dluhových cenných papírů, který sleduje.

55.

Tam, kde na denní bázi nejsou instituci známy podkladové investice podniku kolektivního investování, může instituce vypočítat kapitálové požadavky k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) v souladu s metodami vymezenými v této příloze, při splnění těchto podmínek:

a)

předpokládá se, že daný podnik kolektivního investování nejprve investuje do těch tříd aktiv, na které se vztahuje nejvyšší kapitálový požadavek k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému), a to až do maximální výše, která je mu dovolena v rámci jeho pověření, a poté dále investuje v sestupném pořadí, dokud nedosáhne maximálního limitu pro celkové investice. S pozicí v podniku kolektivního investování se zachází způsobem, jako kdyby byla přímo držena v předpokládané pozici;

b)

při výpočtu svého kapitálového požadavku k pozičnímu riziku vezmou instituce v úvahu maximální nepřímou expozici, které by mohly dosáhnout, kdyby prostřednictvím podniku kolektivního investování zaujaly pozice s použitím pákového efektu, a sice tím, že proporcionálně zvýší pozici v podniku kolektivního investování až do úrovně maximální expozice vůči položkám podkladových investic plynoucím z pověření; a

c)

pokud by kapitálový požadavek k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) podle tohoto odstavce převyšoval požadavek stanovený v bodě 48, bude kapitálový požadavek snížen na uvedenou úroveň.

56.

Při výpočtu a vykazování kapitálových požadavků k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) pro pozice v podnicích kolektivního investování splňujících podmínky bodů 53 a 55 v souladu s metodami stanovenými v této příloze se instituce mohou spolehnout na třetí stranu za předpokladu, že je adekvátním způsobem zajištěna správnost výpočtu a vykazování.


PŘÍLOHA II

VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO VYPOŘÁDACÍ RIZIKO A ÚVĚROVÉ RIZIKO PROTISTRANY

VYPOŘÁDACÍ RIZIKO NEBO RIZIKO DODÁNÍ

1.

V případě transakcí, v nichž dluhové nástroje, akcie, cizí měny a komodity (kromě dohod o zpětném odkupu a zpětném odprodeji, půjček a výpůjček cenných papírů nebo komodit) nejsou vyrovnány po řádném datu dodání, musí instituce vypočítat cenový rozdíl, kterému je vystavena. Jedná se přitom o rozdíl mezi dohodnutou vypořádací cenou za dotyčný dluhový nástroj, akcii, cizí měny nebo komoditu a jejich aktuální tržní hodnotou, pokud by tento rozdíl mohl znamenat pro instituci ztrátu. Pro výpočet příslušného kapitálového požadavku musí být tento rozdíl vynásoben příslušným koeficientem ze sloupce A tabulky 1.

TABULKA 1

Počet pracovních dnů po řádném dni splatnosti

( %)

5 – 15

8

16 – 30

50

31 – 45

75

46 a více

100

VOLNÉ DODÁVKY

2.

Od instituce se požaduje, aby držela kapitál, jak je stanoveno v tabulce 2, pokud:

a)

zaplatila za cenné papíry, cizí měny nebo komodity dříve, než je obdržela, nebo dodala cenné papíry, cizí měny nebo komodity dříve, než za ně dostala zaplaceno; a

b)

v případě přeshraničních transakcí uplynul jeden nebo více dnů od provedení platby nebo dodávky.

Tabulka 2

kapitálové postupy s volnými dodávkami

Typ transakce

Až do první smluvní platby nebo fáze dodávky.

Od první smluvní platby nebo fáze dodávky až do čtyř dnů po druhé smluvní platbě nebo fázi dodávky.

Od 5 pracovních dnů po druhé smluvní platbě nebo fázi dodávky až do zániku transakce.

Volné dodávky

Bez kapitálového požadavku.

Posuzovat jako expozici.

Odečíst převedenou hodnotu a kladnou expozici od kapitálu.

3.

Při uplatňování rizikové váhy na expozice volných dodávek, s nimiž se nakládá podle tabulky 2 sloupce 3, mohou instituce využívající přístup stanovený v článcích 84 až 89 směrnice 2006/48/ES přiřadit PD protistranám, pro které nemají jinou expozici neobchodního portfolia, na základě externího ratingu protistrany. Instituce, které využívají vlastních odhadů ztrát ze selhání (dále jen „LGD“), mohou uplatnit LGD stanovené v části 2 bodě 8 přílohy IX směrnice 2006/48/ES na expozice volných dodávek, s nimiž se nakládá podle tabulky 2 sloupce 3, za předpokladu, že jej uplatní na všechny takové expozice. Alternativně mohou instituce využívající přístup stanovený v článcích 84 až 89 směrnice 2006/48/ES uplatnit rizikové váhy stanovené v článcích 78 až 83 uvedené směrnice za předpokladu, že jej uplatní na všechny takového expozice nebo mohou uplatnit 100 % rizikovou váhu na všechny takové expozice.

Pokud výše kladné expozice z transakcí volných dodávek není významná, mohou instituce uplatnit na tyto expozice rizikovou váhu 100 %.

4.

V případech celosystémového selhání vypořádacího nebo clearingového systému mohou příslušné orgány upustit od kapitálových požadavků vypočtených podle bodů 1 a 2 dokud nedojde k nápravě situace. V tomto případě nebude selhání protistrany při vypořádání obchodu považováno za selhání pro účely úvěrového rizika.

ÚVĚROVÉ RIZIKO PROTISTRANY (CCR)

5.

Požaduje se, aby instituce držela kapitál ke krytí CCR vznikajícího v důsledku těchto skutečností:

a)

mimoburzovní (OTC) derivátové nástroje a úvěrové deriváty;

b)

dohody o zpětném odkupu, dohody o zpětném odprodeji, půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit na základě cenných papírů nebo komodit zahrnutých do obchodního portfolia;

c)

maržové obchody založené na cenných papírech nebo komoditách; a

d)

transakce s delší dobou vypořádání.

6.

S výhradou bodů 7 až 10 se hodnoty expozice a hodnoty rizikově vážené expozice pro tyto expozice vypočítají v souladu s hlavou V kapitolou 2 oddílem 3 směrnice 2006/48/ES; v uvedeném oddíle se odkazy na „úvěrové instituce“ vykládají jako odkazy na „instituce“, odkazy na „mateřské úvěrové instituce“ se vykládají jako odkazy na „mateřské instituce“ a průvodní pojmy se vykládají odpovídajícím způsobem.

7.

Pro účely bodu 6:

se příloha IV směrnice 2006/48/ES považuje za změněnou v tom smyslu, že zahrnuje oddíl C bod 8 přílohy I směrnice 2004/39/ES;

se příloha III směrnice 2006/48/ES považuje za změněnou v tom smyslu, že se za poznámky pod čarou u tabulky 1 doplňuje text, který zní:

„Pro získání číselné hodnoty možné budoucí úvěrové expozice v případě swapu veškerých výnosů a swapu úvěrového selhání se jmenovitá hodnota nástroje vynásobí těmito sazbami:

pokud je referenční závazek takového typu, že jestliže by dal vzniknout přímé expozici instituce, jednalo by se pro účely přílohy I o kvalifikující položku, činí sazba 5 %;

pokud je referenční závazek takového typu, že jestliže by dal vzniknout přímé expozici instituce, nejednalo by se pro účely přílohy I o kvalifikující položku, činí sazba 10 %.

V případě swapu úvěrového selhání však platí, že instituce, jejíž expozice vznikající ze swapu představuje dlouhou pozici v podkladovém nástroji, může použít číselnou hodnotu 0 % na možnou budoucí úvěrovou expozici za předpokladu, že swap úvěrového selhání nepodléhá uzavření v případě platební neschopnosti subjektu, jehož expozice vznikající ze swapu představuje krátkou pozici v podkladovém nástroji, ačkoliv u podkladového nástroje selhání nenastalo.“

Tam, kde úvěrový derivát poskytuje zajištění ve vztahu k „n-tému případu selhání“ z určitého počtu podkladových závazků, je ukazatelem pro to, který z výše předepsaných procentních údajů se použije, závazek n-té nejnižší úvěrové kvality, přičemž je nutno určit, zda by se v případě, že instituci závazek vznikne, jednalo či nejednalo o kvalifikující položku pro účely přílohy I.

8.

Pro účely bodu 6 se institucím k výpočtu hodnot rizikově vážených expozic nedovolí používat jednoduchou metodu finančního kolaterálu uvedenou v části 3 bodech 24 až 29 přílohy VIII směrnice 2006/48/ES pro uznání účinků finančního kolaterálu.

9.

Pro účely bodu 6 v případě repo obchodů a půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit zahrnutých do obchodního portfolia, mohou být jako uznatelný kolaterál uznány veškeré finanční nástroje a komodity, které jsou způsobilé k zahrnutí do obchodního portfolia. Pro expozice z titulu mimoburzovních (OTC) derivátových nástrojů zahrnutých do obchodního portfolia lze komodity, které jsou způsobilé k zahrnutí do obchodního portfolia, též uznat jako uznatelný kolaterál. Pro účely výpočtu koeficientu volatility se tam, kde jsou takové finanční nástroje nebo komodity, které nejsou uznány podle přílohy VIII směrnice 2006/48/ES, půjčovány, prodávány nebo poskytovány, nebo vypůjčovány, nakupovány nebo obdrženy jako kolaterál či jiným způsobem v rámci takové transakce a instituce používá regulatorní koeficient volatility podle části 3 přílohy VIII uvedené směrnice, zachází s takovými nástroji a komoditami stejným způsobem jako s akciemi nezahrnutými do hlavního indexu a kotovanými na uznávané burze.

Pokud instituce používají vlastní odhady koeficientu volatility podle části 3 přílohy VIII směrnice 2006/48/ES, s ohledem na finanční nástroje nebo komodity, které nejsou uznány podle přílohy VIII uvedené směrnice, musí se koeficient volatility vypočítat pro každou individuální položku. Pokud instituce používají přístup interních modelů stanovených v části 3 přílohy III směrnice 2006/48/ES, mohou také použít tento přístup v obchodním portfoliu.

10.

Pro účely bodu 6 ve vztahu k uznávání rámcových dohod o započtení, jež se týkají repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit nebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu, bude započtení mezi pozicemi v obchodním portfoliu a pozicemi v neobchodním portfoliu uznané pouze, pokud započtené transakce splňují tyto podmínky:

a)

veškeré transakce jsou denně oceňovány podle tržní hodnoty; a

b)

jakoukoli položku, která je vypůjčena, nakoupena nebo obdržena v rámci transakcí, lze uznat jako uznatelné finanční zajištění podle hlavy V kapitoly 2 oddílu 3 pododdílu 3 směrnice 2006/48/ES, aniž by se použil bod 9 této přílohy.

11.

Tam, kde úvěrový derivát zahrnutý do obchodního portfolia tvoří součást interního zajištění a zajištění úvěrového rizika je uznané podle směrnice 2006/48/ES, se pozice v úvěrovém derivátu nepovažuje za riziko protistrany vyplývající z pozice v úvěrovém derivátu.

12.

Kapitálový požadavek je roven 8 % úhrnu hodnot rizikově vážených expozic.


PŘÍLOHA III

VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO DEVIZOVÉ RIZIKO

1.

Jestliže suma celkové čisté devizové pozice instituce a její čisté pozice ve zlatě vypočítaná postupem podle bodu 2 přesahuje 2 % jejího celkového kapitálu, je při výpočtu kapitálových požadavků na krytí devizového rizika vynásobena suma její čisté devizové pozice a čisté pozice ve zlatě osmi procenty.

2.

Pro kapitálové požadavky na krytí devizového rizika se použije dvoustupňový výpočet.

2.1.

Za prvé se vypočítá čistá otevřená pozice instituce v každé měně (včetně zúčtovací měny) a ve zlatě.

Tato čistá otevřená pozice je součtem těchto prvků (kladných nebo záporných):

a)

čisté okamžité (spot) pozice (tj. všechny položky aktiv minus všechny položky závazků, včetně naběhlých úroků v příslušné měně, nebo pro zlato čistá okamžitá pozice ve zlatě),

b)

čisté termínové (forward) pozice (tj. všechny částky, které mají být obdrženy, minus všechny částky, které mají být vyplaceny v rámci termínových (forward) devizových transakcí a transakcí ve zlatě, včetně měnových futures a futures ve zlatě a kapitálové částky u měnových swapů nezahrnutých do okamžité (spotové) pozice),

c)

neodvolatelné záruky (a podobné nástroje), které budou určitě využity a pravděpodobně je nebude možné získat zpět,

d)

čisté částky budoucích, ještě nenaběhlých, ale již plně zajištěných příjmů/výdajů (dle rozhodnutí konkrétní instituce a s předchozím souhlasem příslušných orgánů zde mohou být zahrnuty čisté budoucí příjmy nebo výdaje, ještě nezanesené do účetních záznamů, ale už plně zajištěné forwardovými termínovými devizovými transakcemi). Takové rozhodnutí musí být uplatňováno konzistentně,

e)

čistý delta ekvivalent nebo ekvivalent vypočtený na základě delty celkového souhrnu opcí devizových a ve zlatě, a

f)

tržní hodnota jiných opcí (tj. jiných než devizových a ve zlatě).

Z výpočtu čistých otevřených měnových pozic lze vyloučit veškeré pozice, které instituce vědomě převzala, aby se zajistila vůči nepříznivému působení změn směnného kurzu na svůj kapitálový ukazatel. Takové pozice by měly být neobchodní nebo strukturální povahy a jejich vyloučení a jakákoli změna podmínek jejich vyloučení vyžaduje souhlas příslušných orgánů. Stejným způsobem za stejných, výše uvedených podmínek se posuzují pozice, které instituce má a které se vztahují k položkám, jež jsou už odečteny při výpočtu kapitálu.

Pro účely výpočtu uvedeného v prvním pododstavci se u podniků kolektivního investování zohlední skutečné devizové pozice podniku kolektivního investování. Instituce se mohou spolehnout na hlášení třetí strany o devizových pozicích v podniku kolektivního investování, je-li správnost tohoto hlášení náležitým způsobem zajištěna. Jestliže si instituce není vědoma devizových pozic v podniku kolektivního investování, předpokládá se, že podnik kolektivního investování v maximální možné míře povolené v rámci svého pověření investoval do devizových nástrojů, a instituce v případě pozic obchodního portfolia zohlední při výpočtu kapitálového požadavku k devizovému riziku maximální nepřímou expozici, které by mohly dosáhnout zaujmutím pozic s využitím pákového efektu prostřednictvím podniku kolektivního investování. Toto se uskuteční proporcionálním navýšením pozice v podniku kolektivního investování do úrovně maximální expozice vůči položkám podkladových investic plynoucím z investičního pověření. S předpokládanou pozicí podniku kolektivního investování v cizí měně se zachází jako se samostatnou měnou způsobem, jakým se zachází s investicemi ve zlatě, s výhradou úpravy, že pokud je směr investic podniku kolektivního investování znám, celkovou dlouhou pozici lze přičíst k celkové dlouhé otevřené devizové pozici a celkovou krátkou pozici lze přičíst k celkové krátké otevřené devizové pozici. Započtení mezi takovými pozicemi před výpočtem není přípustné.

Příslušné orgány mohou uvážit, zda při výpočtu čisté otevřené pozice v každé měně a ve zlatě povolí institucím použít čistou současnou hodnotu.

2.2.

Za druhé budou čisté krátké a dlouhé pozice v každé měně s výjimkou zúčtovací měny a čistá dlouhá nebo krátká pozice ve zlatě převedeny v okamžitých směnných kurzech do zúčtovací měny. Pak se odděleně sečtou, aby se získal celkový objem čistých krátkých pozic a celkový objem čistých dlouhých pozic. Vyšší z těchto dvou celkových objemů pak bude celková čistá devizová pozice instituce.

3.

Odchylně od bodů 1 a 2 a až do doby další koordinace mohou příslušné orgány nařídit nebo dovolit institucím, aby pro účely této přílohy použily následující postupy.

3.1.

Příslušné orgány mohou povolit institucím, aby na krytí pozic v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, použily nižší kapitálové požadavky, než jsou požadavky, které by vyplývaly z použití bodů 1 a 2. Příslušné orgány mohou pokládat dvě měny za měny v úzkém vzájemném vztahu pouze v případě, jestliže pravděpodobnost ztráty, která se vypočítává na základě denních směnných kurzů za předcházející období tří nebo pěti let, týká se stejných a opačných pozic v těchto měnách v následujících deseti pracovních dnech a činí 4 % nebo méně z hodnoty příslušné porovnané pozice (hodnocené v zúčtovací měně), je alespoň 99 %, když se použije tříleté období sledování, nebo 95 %, když se použije pětileté období sledování. Kapitálový požadavek u porovnané pozice ve dvou měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, se násobí 4 % hodnoty porovnané pozice. Kapitálový požadavek u neporovnaných pozic v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, a u všech pozic v ostatních měnách činí 8 %, což se vynásobí vyšším ze součtů čistých krátkých nebo čistých dlouhých pozic v těchto měnách po odstranění porovnané pozice v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu.

3.2.

Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby odstranily pozice v kterékoliv měně, která je předmětem právně závazné mezivládní dohody o omezení jejích výkyvů vůči jiným měnám zahrnutým ve stejné dohodě, z výpočtu podle kterékoliv z metod popsaných v bodech 1, 2 a 3.1. Instituce vypočítají své porovnané pozice v takových měnách a podřídí je kapitálovému požadavku, který není nižší než polovina maximální povolené odchylky stanovené v dotyčné mezivládní dohodě ohledně příslušných měn. Neporovnané pozice v těchto měnách se posuzují stejným způsobem jako jiné měny.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány povolit, aby kapitálové požadavky na porovnané pozice v měnách členských států účastnících se druhého stadia hospodářské a měnové unie činily 1,6 %, vynásobeno hodnotou těchto porovnaných pozic.

4.

Čisté pozice u složených měn lze rozložit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.


PŘÍLOHA IV

VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO KOMODITNÍ RIZIKO

1.

Každá pozice v komoditách nebo komoditních derivátech se vyjadřuje prostřednictvím standardní jednotky měření. Okamžitá cena jednotlivých komodit se vyjadřuje v zúčtovací měně.

2.

Pozice ve zlatě nebo derivátech zlata jsou považovány za pozice vystavené devizovému riziku a pro účely výpočtu tržního rizika se s nimi zachází podle přílohy III, popřípadě podle přílohy V.

3.

Pro účely této přílohy mohou být pozice, které slouží výhradně financování zásob, vyloučeny pouze z výpočtu komoditního rizika.

4.

Úroková a devizová rizika, na která se nevztahují jiná ustanovení této přílohy, jsou zahrnuta do výpočtu obecného rizika pro obchodované dluhové nástroje a do výpočtu devizového rizika.

5.

Nastane-li splatnost krátké pozice dříve než dlouhé pozice, přijmou instituce také opatření na ochranu proti riziku nedostatku likvidity, které může existovat na některých trzích.

6.

Pro účely bodu 19, přebytek dlouhých (krátkých) pozic instituce ve srovnání s jejími krátkými (dlouhými) pozicemi ve stejné komoditě a komoditními termínovými smlouvami, opcemi a opčními listy k této komoditě je její čistá pozice v dané komoditě.

Příslušné orgány povolují, aby se s pozicemi v derivátových nástrojích, jak jsou uvedeny v bodech 8, 9 a 10, zacházelo jako s pozicemi v podkladové komoditě.

7.

Příslušné orgány mohou následující pozice posuzovat jako pozice ve stejné komoditě:

a)

pozice v různých podkategoriích téže komodity, pokud jsou podkategorie vůči sobě vzájemně dodavatelné; a

b)

pozice v podobných komoditách, jestliže se jedná o blízké substituty a jestliže může být jasně stanovena minimální korelace 0,9 mezi cenovými pohyby za období minimálně jednoho roku.

Specifické nástroje

8.

Komoditní termínové smlouvy a forwardové závazky k nákupu či prodeji jednotlivých komodit se zahrnují do systému měření rizika jako pomyslné částky vyjádřené ve standardní jednotce měření a ve vztahu ke dni uplynutí platnosti se stanovuje jejich splatnost.

Příslušné orgány mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro termínovou smlouvu obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou plně přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s termínovou smlouvou a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro termínovou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

Příslušné orgány mohou také povolovat, aby se kapitálový požadavek pro mimoburzovní (OTC) smlouvu komoditních derivátů ve smyslu tohoto bodu zúčtovaný jimi uznávaným clearingovým střediskem rovnal marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s touto smlouvou s deriváty a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku na dotyčnou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

9.

Komoditní swapy, při nichž je jednou stranou transakce pevná cena a druhou stranou současná tržní cena, se při metodě časových pásem, jak je uvedena v bodech 13 až 18, posuzují jako řada pozic odpovídajících pomyslné částce smlouvy, přičemž jedna pozice vždy odpovídá jedné platbě swapu a zahrnuje se do odpovídajícího časového pásma v tabulce 1 v bodě 13. Platí-li instituce pevnou cenu a obdrží cenu plovoucí, jde o dlouhé pozice, obdrží-li instituce pevnou cenu a platí plovoucí, jde o krátké pozice.

Komoditní swapy, při nichž se obě strany transakce týkají různých komodit, se zanesou odděleně pro obě komodity do příslušné kolonky v metodě časových pásem.

10.

S opcemi na komodity nebo na komoditní deriváty se pro účely této přílohy zachází jako s pozicemi, jejichž hodnota odpovídá podkladovému nástroji opce vynásobenému deltou. Takové pozice mohou být kompenzovány proti vyrovnávacím pozicím identické podkladové komodity nebo komoditního derivátu. Při tom by mělo být použito delty dotyčné burzy nebo vypočítané příslušnými orgány; nebo pro OTC opce nebo pokud taková delta není k dispozici, by měla být vypočítána institucí samotnou s podmínkou, že model použitý institucí odpovídá požadavkům příslušných orgánů.

Nicméně příslušné orgány mohou také předepsat, aby instituce vypočítaly deltu pomocí metodiky těmito orgány specifikované.

Ostatní rizika spojená s komoditními opcemi, kromě rizika delty, musí být zajištěna.

Příslušné orgány mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro prodanou komoditní opci obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s touto opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

Příslušné orgány mohou také povolit, aby se kapitálový požadavek pro OTC komoditní opci zúčtovanou jimi uznávaným clearingovým střediskem rovnal marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro OTC opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

Kromě toho mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro koupenou komoditní opci obchodovanou na burze nebo na OTC trzích rovnal požadavku pro její podkladovou komoditu, pokud výsledný požadavek nepřesahuje tržní hodnotu opce. Kapitálový požadavek pro prodanou OTC opci se stanovuje v poměru k její podkladové komoditě.

11.

S opčními listy vztahujícími se ke komoditám se zachází stejným způsobem jako s komoditními opcemi uvedenými v bodě 10.

12.

Převodce komodit nebo ručených práv vztahujících se na vlastnictví komodit v rámci dohod o zpětném odkupu a půjčovatel komodit v případě půjček komodit zahrnou takovéto komodity do výpočtu kapitálového požadavku podle této přílohy.

a)   Metoda tabulky časových pásem

13.

Instituce použije pro každou komoditu samostatnou tabulku odpovídající tabulce 1, která se týká časových pásem. Všechny pozice v dotyčné komoditě a všechny pozice, které jsou podle bodu 7 považovány za pozice ve stejné komoditě, se zařazují do odpovídajících časových pásem. Fyzickým zásobám je přiděleno první časové pásmo.

Tabulka 1

Časové pásmo

(1)

Rozdílová sazba (spread-rate)

(v %)

(2)

0 ≤ 1 měsíc

1,50

> 1 ≤ 3 měsíce

1,50

> 3 ≤ 6 měsíců

1,50

> 6 ≤ 12 měsíců

1,50

> 1 ≤ 2 roky

1,50

> 2 ≤ 3 roky

1,50

> 3 roky

1,50

14.

Příslušné orgány mohou povolit, aby pozice v téže komoditě nebo ty, které jsou za pozice v téže komoditě považovány podle bodu 7, byly navzájem kompenzovány a byly přiřazeny coby čisté pozice do odpovídajících časových pásem, pokud

a)

odpovídající smlouvy mají stejný termín splatnosti a

b)

odpovídající smlouvy jsou splatné v tomtéž období deseti dnů a jsou obchodovány na trzích s denními termíny dodávky.

15.

Instituce pak v každém časovém pásmu vypočítají sumu dlouhých pozic a sumu krátkých pozic. Částka dlouhých (krátkých) pozic, která se porovná s krátkými (dlouhými) pozicemi uvnitř daného časového pásma, představuje porovnanou pozici v tomto pásmu, zatímco zbytková dlouhá nebo krátká pozice je neporovnanou pozicí v tomto pásmu.

16.

Část neporovnané dlouhé (krátké) pozice pro dané časové pásmo, která je porovnána s neporovnanou krátkou (dlouhou) pozicí pro časové pásmo s delší splatností, představuje porovnanou pozici mezi dvěma časovými pásmy. Část neporovnané dlouhé nebo neporovnané krátké pozice, která nemůže být takto porovnána, představuje neporovnanou pozici.

17.

Kapitálový požadavek instituce pro každou komoditu se vypočítá na základě odpovídající tabulky časových pásem jako součet:

a)

sumy porovnaných dlouhých a krátkých pozic, která je vynásobena příslušnou rozdílovou sazbou jak uvedeno v bodě 13 tabulce 1 druhém sloupci pro každé časové pásmo a okamžitou cenou komodity;

b)

porovnané pozice mezi dvěma časovými pásmy pro každé časové pásmo, do kterého je neporovnaná pozice převáděna, vynásobené sazbou držení 0,6 % a okamžitou cenou komodity; a

c)

zbytkových neporovnaných pozic vynásobených přímou sazbou 15 % a okamžitou cenou komodity.

18.

Celkový kapitálový požadavek instituce pro komoditní rizika se vypočítá jako součet kapitálových požadavků pro každou komoditu vypočítaných podle bodu 17.

b)   Zjednodušený postup

19.

Kapitálový požadavek instituce se vypočítává pro každou komoditu jako součet:

a)

15 % čisté pozice, bez ohledu na to, zda jde o dlouhou nebo krátkou pozici, vynásobeno okamžitou cenou komodity; a

b)

3 % hrubé pozice, dlouhé plus krátké, vynásobeno okamžitou cenou komodity.

20.

Celkový kapitálový požadavek instituce pro komoditní rizika se vypočítá jako součet kapitálových požadavků pro každou komoditu vypočítaných podle bodu 19.

c)   Rozšířená metoda tabulky časových pásem

21.

Příslušné orgány mohou institucím povolovat použití minimálních sazeb rozdílových (spread-rate), držení (carry-rate) a přímých (outright-rate), jak jsou stanoveny v následující tabulce (tabulka 2), namísto sazeb uvedených v bodech 13, 14, 17 a 18, pokud podle názoru příslušných orgánů tyto instituce:

a)

se ve významném měřítku účastní obchodu s komoditami,

b)

mají diverzifikované komoditní portfolio, a

c)

ještě nejsou schopny používat interní modely pro účely výpočtu kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku v souladu s přílohou V.

Tabulka 2

 

Drahé kovy (kromě zlata)

Základní kovy

Zemědělské produkty (netrvanlivé)

Jiné produkty, včetně energetických

Sazba rozdílová ( %)

1,0

1,2

1,5

1,5

Sazba držení ( %)

0,3

0,5

0,6

0,6

Sazba přímá ( %)

8

10

12

15


PŘÍLOHA V

VYUŽITÍ INTERNÍCH MODELŮ PRO VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ

1.

Jsou-li splněny podmínky této přílohy, mohou příslušné orgány institucím povolit, aby k výpočtu svého kapitálového požadavku pro poziční riziko, devizové riziko nebo komoditní riziko používaly místo metod uvedených v přílohách I, III a IV nebo v kombinaci s nimi interní modely. V každém jednotlivém případě je za účelem dohledu nad kapitálovými požadavky potřeba pro použití takových modelů výslovného schválení ze strany příslušných orgánů.

2.

Toto schválení obdrží instituce pouze tehdy, jsou-li příslušné orgány přesvědčeny o tom, že interní model instituce je koncepčně správný a celistvě používaný, a obzvláště, že jsou splněny tyto kvalitativní standardy:

a)

interní model je úzce začleněn do procesu denního řízení rizika instituce a slouží jako základ pro hlášení rizikových expozic vrcholovému vedení instituce ;

b)

instituce má útvar kontroly a řízení rizika, který je nezávislý na obchodních útvarech a podléhá přímo vrcholovému vedení instituce. Tento útvar musí být odpovědný za tvorbu a používání interního modelu instituce. Denně vypracovává a analyzuje zprávy o výsledcích interního modelu instituce a o vhodných opatřeních k limitům obchodování. Útvar provádí také úvodní a průběžné validace interního modelu;

c)

statutární orgán a vrcholové vedení instituce se aktivně účastní procesu řízení a kontroly rizika a denní zprávy vypracované útvarem kontroly a řízení rizika jsou přezkoumávány na takové úrovni vedení, jež disponuje dostatečnou pravomocí k prosazení jak redukce pozic zaujatých jednotlivými obchodníky, tak i celkové rizikové expozice instituce;

d)

instituce má dostatečný počet zaměstnanců, kteří umějí používat propracované modely v oblastech obchodování, kontroly rizika, auditu a záležitostech útvaru vypořádání obchodů (back office);

e)

instituce zavedla postupy, jimiž monitoruje a zajišťuje dodržování zdokumentovaného souboru interních strategií a kontrol týkajících se celkové funkčnosti interního modelu;

f)

interní model instituce prokazatelně osvědčil přijatelnou přesnost v měření rizik;

g)

instituce často provádí přísný program stresového testování, jehož výsledky jsou vrcholovým vedením instituce přezkoumávány a reflektovány při stanovování strategií a limitů. Tento proces se zaměří zejména na nelikvidnost trhů ve stresových tržních podmínkách, rizika koncentrace, jednosměrné trhy, rizika událostí a tzv. rizika jump-to-default, nelinearitu produktů, hluboké pozice bez finančních prostředků, pozice podléhající zvětšujícím se rozdílům cen a další rizika, která nemusí být přiměřeně zachycena v interním modelu. Aplikované výkyvy musí zohlednit povahu portfolia a dobu, která by mohla být nutná pro zajištění nebo zvládnutí rizik za těžkých podmínek na trhu; a

h)

instituce musí jako součást svého pravidelného vnitřního auditu provádět nezávislou revizi svého interního modelu.

Revize uvedená v prvním pododstavci písm. h) se vztahuje jak na činnosti obchodních útvarů, tak i na činnosti nezávislého útvaru kontroly a řízení rizika. Nejméně jednou ročně musí instituce provést revizi svého celkového systému řízení rizika.

Tato revize se vztahuje na tyto prvky:

a)

adekvátnost dokumentace o systému řízení rizika a jeho postupech a o organizaci útvaru kontroly a řízení rizika,

b)

začlenění měření tržního rizika do denního řízení rizika a spolehlivost informačního systému pro vedení instituce,

c)

postup používaný institucí pro schvalování modelů oceňování rizika a systémy hodnocení, které používají pracovníci útvaru sjednávání obchodů (front office) a útvaru vypořádání obchodů (back office),

d)

rozsah tržních rizik zachycených interním modelem a validace jakýchkoliv podstatných změn v interním modelu,

e)

přesnost a úplnost pozičních dat, přesnost a přiměřenost předpokladů volatility a korelací a přesnost výpočtů vyhodnocení a citlivosti rizika,

f)

ověřovací postupy sloužící instituci k vyhodnocování jednotnosti, časové příhodnosti, spolehlivosti a nezávislosti zdrojů dat používaných v interním modelu, a

g)

ověřovací postupy, které instituce používá k vyhodnocování zpětného testování, kterým je prováděno ohodnocení přesnosti interních modelů.

3.

Instituce musí zavést postupy, kterými zajistí, aby jejich interní modely byly adekvátně validovány přiměřeně kvalifikovanými stranami nezávislými na vývojovém procesu, aby bylo zaručeno, že jsou koncepčně správné a odpovídajícím způsobem zahrnují všechna zásadní rizika. Validace se provádí, když je interní model vypracován, a vždy, když jsou v něm provedeny významné změny. Validace se provádí také v pravidelných intervalech, ale zejména když dojde k významných strukturálním změnám na trhu nebo ke změnám ve složení portfolia, které by mohly vést k tomu, že interní model již není adekvátní. S vývojem nových metod a osvědčených postupů budou instituce těchto zlepšení využívat. Validace interního modelu se neomezuje na zpětné testování, ale zahrnuje přinejmenším také:

a)

testy prokazující, že veškeré předpoklady v interním modelu jsou přiměřené a nepodceňují nebo nepřeceňují rizika;

b)

vedle regulačních programů zpětného testování provedou instituce vlastní validační testy interního modelu vzhledem k rizikům a struktuře svých portfolií; a

c)

využití hypotetických portfolií, aby se zajistilo, že interní model je schopen zohlednit specifické strukturální vlastnosti, které se mohou objevit, například významná základní rizika a riziko koncentrace.

4.

Instituce dohlíží na přesnost a výkonnost svého interního modelu pomocí programu zpětného testování. Tímto zpětným testováním se každý obchodní den srovnávají hodnoty rizikového potenciálu pozic portfolií na konci dne, které se pro daný den vypočítávají na základě interního modelu, a jednodenní změna v hodnotě portfolia následujícího obchodního dne na jeho konci.

Příslušné orgány přezkoumají, zda je instituce schopná provádět zpětné testování jak pro skutečné, tak pro hypotetické změny hodnoty portfolia. Zpětné testování pro hypotetické změny v hodnotě portfolia je založeno na srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a za předpokladu nezměněných pozic jeho hodnotou na konci následujícího dne. Příslušné orgány budou vyžadovat, aby instituce přijala vhodná opatření pro zlepšení svého programu zpětného testování, jestliže jej považují za nedostatečný. Příslušné orgány mohou od institucí požadovat, aby prováděly zpětné testování buď na hypotetických výsledcích (využívajíce změn v hodnotě portfolia, ke kterým by došlo, kdyby se koncové pozice po dni obchodování nezměnily), nebo na skutečných výsledcích obchodování (bez poplatků, provizí a čistého příjmu z úroků), nebo na obou.

5.

Za účelem výpočtu kapitálových požadavků pro specifické riziko spojené s obchodovanými dluhovými nástroji a akciemi mohou příslušné orgány schválit použití interního modelu instituce, pokud tento interní model kromě předpokladů níže uvedených v této příloze splňuje tyto podmínky:

a)

vysvětluje cenové změny v pozicích portfolia v průběhu času,

b)

zachycuje koncentrace z hlediska velikosti a změn skladby portfolia,

c)

správně funguje také v nepříznivých podmínkách,

d)

je přezkoumáván prostřednictvím zpětného testování, na jehož základě se posuzuje, zda je specifické riziko přesně zachyceno. Jestliže příslušné orgány povolí provedení tohoto zpětného testování na základě relevantních subportfolií, musí být tato vybírána průběžně stále stejným způsobem,

e)

zachycuje základní riziko vázané na společnost, tj. instituce prokazují, že interní model je citlivý k věcným idiosynkratickým rozdílům mezi podobnými, nikoli však identickými pozicemi, a

f)

zachycuje riziko událostí.

Instituce musí splňovat také tyto podmínky:

v případě, že instituce podléhá riziku událostí, které se neodráží v hodnotě rizikového potenciálu, protože je pod desetidenním obdobím držení a 99 % intervalem spolehlivosti(události s nízkou pravděpodobností a vysokou závažností), instituce zajistí, aby dopad takových událostí byl zohledněn v hodnocení jejich vnitřně stanoveného kapitálu; a

interní model instituce konzervativně hodnotí riziko vznikající z méně likvidních pozic a pozic s omezenou transparentností cen za realistických tržních scénářů. Kromě toho musí interní model splňovat minimální standardy pro údaje. Informace o cenných papírech musí být přiměřeně konzervativní a lze je používat pouze tehdy, kdy dostupné údaje jsou nedostačující nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia.

Dále, jak se objeví odpovídající techniky a osvědčená praxe, instituce tyto pokroky využijí.

Kromě toho musí instituce mít takový přístup, aby se ve výpočtu jejích kapitálových požadavků zachytilo riziko selhání jejích pozic obchodního portfolia, které zvyšuje riziko selhání zachycené v hodnotě rizikového potenciálu, jak je specifikováno v předchozích požadavcích tohoto bodu. Aby se předešlo dvojímu výpočtu může instituce při výpočtu sazby přírůstkového rizika selhání vzít v úvahu míru, ve které již bylo riziko selhání začleněno do hodnoty rizikového potenciálu, zejména pro rizikové pozice, které by mohly být a také byly uzavřeny během deseti dnů v případě nepříznivých podmínek na trhu nebo jiného zhoršení úvěrového prostředí. Tam, kde instituce zachytí své přírůstkové riziko selhání pomocí doplatku musí použít metody pro ověřování měření.

Instituce musí prokázat, že její přístup splňuje přiměřené standardy srovnatelné s přístupem stanoveným v článcích 84 až 89 směrnice 2006/48/ES, za předpokladu konstantní úrovně rizika a případně upravené tak, aby odrážely dopad likvidity, koncentrací, zajišťování a volby.

Instituce, která nezachycuje přírůstkové riziko selhání prostřednictvím interně vyvinutého přístupu musí vypočítat navýšení pomocí přístupu, který je v souladu buď s přístupem stanoveným v článcích 78 až 83 směrnice 2006/48/ES, nebo s přístupem stanoveným v článcích 84 až 89 uvedené směrnice.

Vzhledem k expozicím hotovostní nebo syntetické sekuritizace, která by podléhala odečtu podle zacházení stanoveného v čl. 66 odst. 2 směrnice 2006/48/ES nebo rizikové váze ve výši 1 250 %, jak je stanoveno v části 4 přílohy IX uvedené směrnice, tyto pozice podléhají kapitálovému požadavku, který je nejméně tak vysoký, jak je stanoveno podle tohoto zacházení. Instituce, které obchodují s těmito expozicemi mohou použít jiné zacházení, pokud mohou příslušným orgánům prokázat, že, kromě záměru obchodovat, existuje likvidní oboustranný trh pro sekuritizační expozice, nebo, v případě syntetické sekuritizace, která spočívá výhradně na úvěrových derivátech, pro sekuritizační expozice samotné nebo všechny prvky tvořící riziko. Pro účely tohoto oddílu se předpokládá, že oboustranný trh existuje tam, kde jsou nezávislé nabídky v dobré víře na nákup a prodej, takže se cena přiměřeně vztažená k poslední prodejní ceně nebo současné konkurenceschopné nabídky v dobré víře a cenové nabídky dají určit během jednoho dne a lze stanovit cenu během relativně krátké doby, která odpovídá obchodním zvyklostem. Aby mohla instituce uplatnit jiné zacházení, musí mít dostatek tržních údajů, aby mohla zajistit, ze plně zachycuje koncentrované riziko selhání těchto expozic v interním přístupu pro měření přírůstkového rizika selhání v souladu s výše stanovenými standardy.

6.

Instituce používající interní modely, které nejsou schváleny v souladu s bodem 4, podléhají zvláštnímu kapitálovému požadavku pro specifické riziko vypočítanému podle přílohy I.

7.

Pro účely bodu 9 písm. b) se výsledky interního modelu instituce násobí koeficientem v hodnotě nejméně 3.

8.

Násobící koeficient se zvyšuje přídavným faktorem v hodnotě mezi 0 a 1 podle tabulky 1, a to v závislosti na počtech překročení limitu prokázaných zpětným testováním instituce za posledních 250 obchodních dnů. Příslušné orgány vyžadují, aby instituce konzistentně počítaly překročení zpětným testováním buď na základě skutečných, nebo hypotetických změn v hodnotě portfolia. Za překročení se považuje, pokud jednodenní změna v hodnotě portfolia překročí rizikový potenciál pro dotyčný den, vypočítaný pomocí interního modelu instituce. Za účelem určení přídavného faktoru se počet překročení vyhodnocuje alespoň čtvrtletně.

Tabulka 1

Počet překročení

Přídavný faktor

méně než 5

0,00

5

0,40

6

0,50

7

0,65

8

0,75

9

0,85

10 nebo více

1,00

Příslušné orgány smějí v jednotlivých případech a za výjimečných okolností prominout požadavek zvýšit násobící koeficient přídavným faktorem podle tabulky 1, jestliže instituce k jejich spokojenosti prokázala, že takové zvýšení by bylo neoprávněné a že interní model je v podstatě správný.

Jestliže velký počet překročení naznačuje, že interní model není dostatečně přesný, revokují příslušné orgány schválení interního modelu nebo uloží vhodná opatření k zajištění okamžitého zlepšení interního modelu.

Instituce neprodleně oznámí příslušným orgánům, v každém případě nejpozději do pěti obchodních dnů, překročení, které vychází z programu zpětného testování a které by podle výše uvedené tabulky vyžadovalo zvýšení přídavného faktoru, z toho důvodu, aby umožnily příslušným orgánům průběžně dohlížet na přiměřenost tohoto přídavného faktoru.

9.

Každá instituce musí splnit kapitálový požadavek, který odpovídá vyšší z těchto hodnot:

a)

hodnotě rizikového potenciálu z předchozího dne, vypočítané podle parametrů uvedených v této příloze plus případně sazbou přírůstkového rizika selhání požadovanou podle bodu 5; nebo

b)

průměru denních hodnot rizikového potenciálu v předcházejících 60 obchodních dnech, který se vynásobí koeficientem uvedeným v bodě 7 upraveným faktorem v bodě 8 plus případně sazbou přírůstkového rizika selhání požadovanou podle bodu 5.

10.

Pro výpočet hodnoty rizikového potenciálu platí tyto minimální požadavky:

a)

nejméně denní výpočet hodnoty rizikového potenciálu;

b)

jednostranný interval spolehlivosti 99 %;

c)

desetidenní období držení;

d)

období efektivního historického pozorování nejméně jeden rok, kromě případů, kdy je kratší období pozorování ospravedlněno významným vzrůstem cenové volatility; a

e)

tříměsíční aktualizace datových souborů.

11.

Příslušné orgány vyžadují, aby interní model přesně zachycoval všechna podstatná cenová rizika opcí nebo pozic podobných opcím a aby jakákoliv jiná rizika nezachycená modelem byla přiměřeně kryta kapitálem.

12.

Interní model zachycuje v závislosti na úrovni činností instituce na příslušných trzích dostatečný počet rizikových faktorů, zejména následující faktory.

Úrokové riziko

Interní model zahrnuje soubor rizikových faktorů úrokových sazeb v každé měně, ve které má instituce rozvahové nebo podrozvahové pozice citlivé na úrokové sazby. Instituce sestrojuje výnosové křivky pomocí jednoho z obecně uznávaných postupů. Pro pozice významně vystavené úrokovému riziku v hlavních měnách a na hlavních trzích se výnosová křivka rozděluje do minimálně šesti segmentů splatnosti, aby byly zachyceny různé volatility úrokových sazeb na výnosové křivce. Interní model musí také zachycovat riziko ne zcela korelovaných pohybů mezi různými výnosovými křivkami.

Devizové riziko

Interní model zahrnuje rizikové faktory pro zlato a pro jednotlivé cizí měny, ve kterých jsou pozice instituce denominovány.

Pro podniky kolektivního investování se zohlední skutečné devizové pozice podniku kolektivního investování. Instituce se mohou spolehnout na hlášení třetí strany o devizových pozicích podniku kolektivního investování, je-li správnost tohoto hlášení náležitým způsobem zajištěna. Jestliže si instituce není vědoma devizových pozic podniku kolektivního investování, měla by být tato pozice izolována a mělo by se s ní zacházet v souladu s bodem 2.1. čtvrtým odstavcem přílohy III.

Akciové riziko

Interní model zahrnuje samostatný rizikový faktor nejméně pro každý z akciových trhů, na kterých instituce drží své pozice ve významnějším rozsahu.

Komoditní riziko

Interní model zahrnuje samostatný rizikový faktor nejméně pro každou komoditu, ve které instituce drží pozice ve významnějším rozsahu. Interní model musí také zachycovat riziko ne zcela korelovaných pohybů mezi podobnými, nikoliv však identickými komoditami, a riziko změny termínových (forwardových) cen vyplývající z nesouladu splatnosti. Systém také zohledňuje charakteristiku trhu, zejména dodací termíny a možnosti poskytnuté obchodníkům k uzavření jejich pozic.

13.

Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby používaly empirické korelace v rámci jednotlivých kategorií rizika a mezi nimi, jestliže jsou přesvědčeny, že systém instituce pro měření korelací je správný a správně používaný.


PŘÍLOHA VI

VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ PRO VELKOU ANGAŽOVANOST

1.

Převýšení uvedené v čl. 31 písm. b) se vypočítá tak, že se vyberou ty složky celkové míry angažovanosti obchodního portfolia vůči danému klientovi nebo skupině klientů, které mají nejvyšší požadavky na krytí specifického rizika v příloze I nebo požadavky v příloze II, jejichž součet se rovná částce převýšení uvedené v čl. 31 písm. a).

2.

Tam, kde převýšení netrvá déle než deset dnů, bude dodatečný kapitálový požadavek u těchto složek činit 200 % požadavků uvedených v bodě 1.

3.

Od deseti dnů po vzniku převýšení se složky převýšení vybrané podle bodu 1 zanesou na příslušnou řádku v sloupci 1 tabulky I ve stoupajícím pořadí podle požadavků na krytí specifického rizika v příloze I nebo požadavků v příloze II. Dodatečný kapitálový požadavek se rovná součtu požadavků na krytí specifického rizika v příloze I nebo v příloze II pro tyto složky násobené odpovídajícím faktorem ve sloupci 2 tabulky I.

Tabulka 1

Překročení limitů

(na základě procenta z kapitálu)

Faktory

Do 40 %

200 %

Od 40 % do 60 %

300 %

Od 60 % do 80 %

400 %

Od 80 % do 100 %

500 %

Od 100 % do 250 %

600 %

Nad 250 %

900 %


PŘÍLOHA VII

OBCHODOVÁNÍ

ČÁST A

Záměr obchodovat

1.

Pozice nebo portfolia držená se záměrem obchodovat musí splňovat tyto požadavky:

a)

musí existovat srozumitelně zdokumentovaná strategie obchodování pro pozici nebo nástroj či portfolia, která je schválená vrcholovým vedením, a musí zahrnovat očekávané období držení;

b)

musí existovat srozumitelně definované zásady a postupy pro aktivní řízení pozice, které budou zahrnovat tyto podmínky:

i)

pozice jsou otevírány na obchodním desku;

ii)

jsou stanoveny limity na pozice a je sledována jejich přiměřenost;

iii)

obchodníci jsou oprávněni otevírat nebo řídit pozici v rámci schválených limitů a v souladu se schválenou strategií;

iv)

pozice jsou hlášeny vrcholovému vedení jako nedílná součást procesu řízení rizika instituce; a

v)

pozice jsou aktivně sledovány s odkazem na zdroje informací o trhu a je hodnocena prodejnost či realizovatelnost zajištění pozice či rizik její složky, včetně posuzování kvality a dostupnosti tržních vstupů do procesu oceňování, úrovně tržního obratu, objemu pozic obchodovaných na trhu; a

c)

musí existovat srozumitelně definované zásady a postupy pro sledování pozice vzhledem k strategii obchodování instituce, včetně sledování obratu a nehybných pozic v obchodním portfoliu instituce.

ČÁST B

Systémy a kontroly

1.

Instituce musí zavést a udržovat systémy a kontroly dostatečné k poskytování obezřetných a spolehlivých odhadů ocenění.

2.

Systémy a kontroly zahrnují alespoň tyto prvky:

a)

zdokumentované zásady a postupy pro proces oceňování. To zahrnuje srozumitelně definované odpovědnosti za jednotlivé oblasti související se stanovením ocenění, zdroje informací o trhu a přezkoumávání jejich přiměřenosti, četnost nezávislého oceňování, načasování uzavíracích cen, postupy pro úpravy ocenění, ověřovací postupy uskutečňované ke konci měsíce a ad hoc; a

b)

linie podávání hlášení pro útvar odpovědný za postup ocenění budou jasné a nezávislé na útvaru sjednávání obchodů (front office).

Linie podávání hlášení musí dosahovat až k úrovni výkonného člena představenstva.

Metody obezřetného oceňování

3.

Oceňování podle tržní hodnoty je ocenění pozic uskutečňované s minimálně denní periodicitou pomocí uzavíracích cen, které jsou snadno k dispozici a které jsou získávány z nezávislých zdrojů. Příkladem jsou burzovní ceny, ceny z obrazovek, či kotace od několika renomovaných nezávislých brokerů.

4.

Při oceňování podle tržní hodnoty se použije obezřetnější z cen nákup/prodej (bid/offer), ledaže je instituce významným tvůrcem trhu v konkrétním typu daného finančního nástroje či komodity a je schopna uzavírat za cenu střed.

5.

Tam, kde není ocenění podle tržní hodnoty možné, musí instituce pro svoje pozice nebo portfolia používat ocenění pomocí modelu, než uplatní kapitálové požadavky podle zásad pro obchodní portfolio. Ocenění pomocí modelu je definováno jako jakékoli ocenění, které musí být stanoveno prostřednictvím srovnávacího standardu, extrapolováno či jinak vypočítáno z tržního vstupu.

6.

Při ocenění pomocí modelu musí být splněny tyto požadavky:

a)

vrcholové vedení si je vědomo, které prvky obchodního portfolia podléhají ocenění pomocí modelu, a zná význam nejistoty, kterou tato skutečnost zakládá ve vykazování rizika nebo výsledků obchodování;

b)

tržní vstupy jsou získávány tam, kde je to možné, v souladu s tržními cenami a přiměřenost tržních vstupů vzhledem k oceňování příslušné pozice a parametry modelu jsou posuzovány často;

c)

pokud existují, tak se používají oceňovací metodiky, které jsou trhem akceptovanou praxí pro konkrétní finanční nástroje nebo komodity;

d)

pokud se jedná o model vyvinutý institucí, je založen na adekvátních předpokladech, které byly posouzeny a kriticky přezkoumány náležitě kvalifikovanými stranami nezávislými na procesu vývoje modelu;

e)

jsou zavedeny formální postupy pro kontrolu změn a je udržována záložní kopie modelu, která je pravidelně používána ke kontrole oceňování;

f)

útvar řízení rizik si je vědom slabých stránek používaného modelu a zná způsob, jak nejvhodněji zohlednit tyto slabé stránky ve výstupech z procesu oceňování; a

g)

model je pravidelně přezkoumáván za účelem stanovení míry přesnosti jeho výkonnosti (např. je posuzována trvající adekvátnost předpokladů, analýza zisků a ztrát oproti rizikovým faktorům, porovnávání skutečných uzavíracích cen s výstupy modelu).

Pro účely písmene d) musí být model vyvinut nebo schválen nezávisle na útvaru sjednávání obchodů (front office). Je třeba, aby byl nezávisle testován. To zahrnuje validaci matematické stránky, předpokladů a softwarového provedení.

7.

Nezávislé ověřování cen by mělo být prováděno navíc k dennímu ocenění podle tržní hodnoty nebo ocenění pomocí modelu. Spočívá v pravidelném ověřování přesnosti a nezávislosti tržních cen či vstupů modelu. Zatímco denní oceňování podle tržní hodnoty může být uskutečňováno obchodníky, ověřování tržních cen a vstupů modelu by mělo být uskutečňováno jednotkou nezávislou na útvaru obchodování minimálně každý měsíc (nebo častěji, v závislosti na povaze tržní nebo obchodní činnosti). Obezřetná opatření, jako jsou úpravy ocenění, mohou být na místě v situaci, kdy nejsou k dispozici nezávislé zdroje ocenění nebo zdroje ocenění jsou spíše subjektivní.

Úpravy ocenění nebo rezervy ocenění

8.

Instituce musí zavést a udržovat postupy pro zvažování tvorby úprav ocenění nebo rezerv ocenění.

Obecné standardy

9.

Příslušné orgány vyžadují, aby byly formálně brány v úvahu tyt úpravy ocenění nebo rezervy ocenění: nepodchycená úvěrová rozpětí, náklady na uzavření pozice, operační rizika, předčasné ukončení, investiční náklady a náklady financování, budoucí administrativní náklady a tam, kde je to relevantní, riziko modelu.

Standardy pro méně likvidní pozice

10.

Méně likvidní pozice by mohly vznikat z příčin na trhu i uvnitř instituce, např. koncentrované pozice nebo nehybné pozice.

11.

Instituce musí zvážit několik faktorů při rozhodování, zda je pro méně likvidní pozice nezbytná rezerva ocenění. Mezi tyto faktory patří čas, který by byl zapotřebí k zajištění pozice nebo rizik v rámci pozice, volatilita a průměr rozpětí nákup/prodej, dostupnost tržních kotací (počet a identita tvůrců trhu) a volatilita a průměrné obchodované objemy, tržní koncentrace, stárnutí pozic, stupeň, v němž se oceňování opírá o ocenění podle modelu a dopad dalších rizik modelu.

12.

Při použití ocenění třetí stranou nebo ocenění pomocí modelu instituce zvažují, zda použijí úpravu ocenění. Kromě toho instituce zvažují potřebu tvorby rezerv pro méně likvidní pozice a průběžně přezkoumávají jejich trvající adekvátnost.

13.

Pokud v běžném finančním roce dojde k výrazným ztrátám v důsledku úprav ocenění nebo rezerv ocenění, odečtou se tyto ztráty od původního kapitálu instituce v souladu s čl. 57 písm. k) směrnice 2006/48/ES.

14.

Ostatní zisky nebo ztráty plynoucí z úprav ocenění nebo rezerv ocenění se promítnou do propočtu „čistého zisku z obchodního portfolia“ zmíněného v čl. 13 odst. 2 písm. b) a přičítají se k dodatkovému kapitálu způsobilému k pokrytí tržního rizika nebo se od něj odečítají v souladu s příslušnými ustanoveními.

15.

Úpravy ocenění nebo rezervy ocenění, které přesáhnou úpravy nebo rezervy provedené podle účetního rámce, kterému instituce podléhá, se posuzují v souladu s bodem 13, pokud způsobí hmotné ztráty, jinak se posuzují podle bodu 14.

ČÁST C

Interní zajištění

1.

Interní zajištění je pozice, která podstatně nebo úplně kompenzuje složky rizika pozice nebo skupiny pozic v neobchodním portfoliu. Pozice, které vznikly v důsledku interního zajištění, jsou způsobilé pro stanovení kapitálových požadavků podle zásad pro obchodní portfolio, jestliže jsou drženy se záměrem obchodovat a jsou splněna obecná kritéria týkající se záměru obchodovat a obezřetného oceňování, která jsou vymezena v částech A a B. Zejména platí, že:

a)

interní zajištění nejsou v prvé řadě používána se záměrem vyhnout se kapitálovým požadavkům nebo je snížit;

b)

interní zajištění jsou řádně zdokumentována a podléhají zvláštním interním postupům schvalování a auditu;

c)

interní transakce jsou prováděny za tržních podmínek;

d)

podstatná část tržního rizika, které je tvořeno interním zajištěním, je dynamicky řízena v obchodním portfoliu v rámci přípustných limitů; a

e)

interní transakce jsou pečlivě sledovány.

Sledování musí být zajištěno náležitými postupy.

2.

Zacházením uvedeným v bodě 1 nejsou dotčeny kapitálové požadavky použitelné na tu složku interního zajištění, která náleží do neobchodního portfolia.

3.

Bez ohledu na body 1 a 2, když instituce zajišťuje expozici úvěrového rizika neobchodního portfolia s použitím úvěrových derivátů vedených v jejím obchodním portfoliu (s použitím interního zajištění), nepovažuje se expozice neobchodního portfolia za zajištěnou pro účely výpočtu kapitálových požadavků, pokud instituce nekoupí od způsobilé třetí strany poskytující ochranu úvěrový derivát splňující požadavky stanovené v části 2 bodě 19 přílohy VIII směrnice 2006/48/ES z hlediska expozice neobchodního portfolia. V případech, že je zakoupena ochrana třetí strany a je uznána jako zajištění neobchodního portfolia pro účely výpočtu kapitálových požadavků, nezahrne se do obchodního portfolia pro účely výpočtu kapitálových požadavků ani interní ani externí zajištění úvěrového derivátu.

ČÁST D

Zařazení do obchodního portfolia

1.

Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro určování toho, které pozice se zařazují do obchodního portfolia pro účely výpočtu jejich kapitálových požadavků v souladu s kritérii stanovenými v článku 11 a s ohledem na schopnosti a praxi řízení rizik dané instituce. Dodržování těchto zásad a postupů se plně zaznamenává a podléhá pravidelnému vnitřnímu auditu.

2.

Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro celkovou správu obchodního portfolia. Tyto zásady a postupy se musí zabývat alespoň:

a)

činnostmi, které instituce pokládá za obchodování a za součást obchodního portfolia pro účely kapitálových požadavků;

b)

mírou, do jaké lze pozici denně oceňovat podle tržní hodnoty odkazem na aktivní a likvidní oboustranný trh;

c)

pro pozice, které jsou oceňovány pomocí modelu, mírou, do které instituce může:

i)

identifikovat všechna významná rizika pozice;

ii)

zajistit všechna významná rizika pozice nástroji, pro které existuje aktivní a likvidní oboustranný trh;

iii)

derivovat spolehlivé odhady pro klíčové předpoklady a parametry použité v modelu;

d)

mírou, do které instituce může, a je to od ní požadováno, vytvářet ocenění pro pozice, které lze externě systematicky přezkoumávat;

e)

mírou, do které by právní omezení nebo jiné provozní požadavky byly překážkou schopnosti instituce provést likvidaci nebo zajistit pozici v krátké časové lhůtě;

f)

mírou, do které instituce může, a je to od ní požadováno, aktivně řídit riziko pozice v rámci obchodní operace;

g)

mírou, do které instituce může převést riziko nebo pozice mezi neobchodním a obchodním portfoliem a kritéria tohoto převodu.

3.

Příslušné orgány mohou umožnit institucím, aby zacházely s pozicemi, které jsou majetkovými podíly, jak je stanoveno v čl. 57 písm. l), m) a n) směrnice 2006/48/ES, v obchodním portfoliu jako akcie nebo dluhové nástroje, pokud instituce prokáže, že to je v těchto pozicích aktivním tvůrcem trhu. V takovém případě musí mít instituce odpovídající systémy a kontroly týkající se obchodování způsobilých kapitálových nástrojů.

4.

Termínové transakce podobné repo obchodům, které se týkají obchodního portfolia a které instituce zařazuje do svého neobchodního portfolia, lze zařadit do obchodního portfolia pro účely kapitálových požadavků, pokud tam budou zařazeny všechny takové transakce podobné repo obchodům. Pro tento účel se definují transakce podobné repo obchodům, které se týkají obchodního portfolia, jako transakce, které splňují požadavky čl. 11 odst. 2 a části A přílohy VII a obě strany jsou buď v hotovosti, nebo ve formě cenných papírů, jež lze zahrnout do obchodního portfolia. Bez ohledu na to, kde jsou vedeny, všechny transakce podobné repo obchodům podléhají sazbě úvěrového rizika neobchodního portfolia protistrany.


PŘÍLOHA VIII

ZRUŠENÉ SMĚRNICE

ČÁST A

Zrušené směrnice a směrnice je pozměňující

(uvedené v článku 52)

Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/31/ES ze dne 22. června 1998, kterou se mění směrnice Rady 93/6/EHS o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/33/ES ze dne 22. června 1998, kterou se mění článek 12 první směrnice Rady 77/780/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu, články 2, 5, 6, 7, 8 a přílohy II a III směrnice Rady 89/647/EHS o ukazateli kapitálové přiměřenosti úvěrových institucí a článek 2 a příloha II směrnice Rady 93/6/EHS o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES:

Pouze článek 26

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a zrušuje směrnice Rady 93/22/EHS:

Pouze článek 67

ČÁST B

Lhůty pro provedení

(uvedené v článku 52)

Směrnice

Má být provedena do

Směrnice Rady 93/6/EHS

1. 7. 1995

Směrnice 98/31/ES

21. 7. 2000

Směrnice 98/33/ES

21. 7. 2000

Směrnice 2002/87/ES

11. 8. 2004

Směrnice 2004/39/ES

30. 4. 2006/31.1.2007

Směrnice 2005/1/ES

13.5.2005


PŘÍLOHA IX

SROVNÁVACÍ TABULKA

Tato směrnice

Směrnice 93/6/EHS

Směrnice 98/31/ES

Směrnice 98/33/ES

Směrnice 2002/87/ES

Směrnice 2004/39/ES

Čl. 1 odst. 1 první věta

 

 

 

 

 

Čl. 1 odst. 1 druhá věta a odst. 2

Článek 1

 

 

 

 

Čl. 2 odst. 1

 

 

 

 

 

Čl. 2 odst. 2

Čl. 7 odst. 3

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 2 bod 1

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. b)

Čl. 2 bod 2

 

 

 

Čl. 67 bod 1

Čl. 3 odst. 1 písm. c) až e)

Čl. 2 bod 3 až 5

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. f) a g)

 

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. h)

Čl. 2 bod 10

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. i)

Čl. 2 bod 11

 

Čl. 3 bod 1

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. j)

Čl. 2 bod 14

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. k) a l)

Čl. 2 bod 15 a 16

Čl. 1 bod 1 písm. b)

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. m)

Čl. 2 bod 17

Čl. 1 bod 1 písm. c)

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. n)

Čl. 2 bod 18

Čl. 1 bod 1 písm. d)

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. o) až q)

Čl. 2 bod 19 až 21

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. r)

Čl. 2 bod 23

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 1 písm. s)

Čl. 2 bod 26

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 2

Čl. 2 bod 7 a 8

 

 

 

 

Čl. 3 odst. 3 písm. a) a b)

Čl. 7 odst. 3

 

 

Článek 26

 

Čl. 3 odst. 3 písm. c)

Čl. 7 odst. 3

 

 

 

 

Článek 4

Čl. 2 bod 24

 

 

 

 

Článek 5

Čl. 3 odst. 1 a 2

 

 

 

 

Článek 6

Čl. 3 odst. 4

 

 

 

Čl. 67 bod 2

Článek 7

Čl. 3 odst. 4a

 

 

 

Čl. 67 bod 3

Článek 8

Čl. 3 odst. 4b

 

 

 

Čl. 67 bod 3

Článek 9

Čl. 3 odst. 3

 

 

 

 

Článek 10

Čl. 3 odst. 5 až 8

 

 

 

 

Článek 11

Čl. 2 bod 6

 

 

 

 

Čl. 12 první pododstavec

Čl. 2 bod 25

 

 

 

 

Čl. 12 druhý pododstavec

 

 

 

 

 

Čl. 13 odst. 1 první pododstavec

Příloha V odst. 1 první pododstavec

 

 

 

 

Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 2 až 5

Příloha V odst. 1 druhý pododstavec a odst. 2 až 5

Čl. 1 bod 7 a příloha odst. 4 písm. a), b)

 

 

 

Článek 14

Příloha V odst. 6 a 7

Příloha odst. 4 písm. c)

 

 

 

Článek 15

Příloha V odst. 8

 

 

 

 

Článek 16

Příloha V odst. 9

 

 

 

 

Článek 17

 

 

 

 

 

Čl. 18 odst. 1 první pododstavec

Čl. 4 odst. 1 první pododstavec

 

 

 

 

Čl. 18 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 1 bod. i) a ii)

Čl. 1 bod 2

 

 

 

Čl. 18 odst. 2 až 4

Čl. 4 odst. 6 až 8

 

 

 

 

Čl. 19 odst. 1

 

 

 

 

 

Čl. 19 odst. 2

Čl. 11 odst. 2

 

 

 

 

Čl. 19 odst. 3

 

 

 

 

 

Článek 20

 

 

 

 

 

Článek 21

Příloha IV

 

 

 

 

Článek 22

 

 

 

 

 

Čl. 23 první a druhý pododstavec

Čl. 7 odst. 5 a 6

 

 

 

 

Čl. 23 třetí pododstavec

 

 

 

 

 

Článek 24

 

 

 

 

 

Článek 25

 

 

 

 

 

Čl. 26 odst. 1

Čl. 7 odst. 10

Čl. 1 bod 4

 

 

 

Čl. 26 odst. 2 až 4

Čl. 7 odst. 11 až 13

 

 

 

 

Článek 27

Čl. 7 odst. 14 a 15

 

 

 

 

Čl. 28 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

 

 

 

 

Čl. 28 odst. 2

Čl. 5 odst. 2

Čl. 1 bod 3

 

 

 

Čl. 28 odst. 3

 

 

 

 

 

Čl. 29 odst. 1 písm. a) až c) a další dva pododstavce

Příloha VI odst. 2

 

 

 

 

Čl. 29 odst. 1 poslední pododstavec

 

 

 

 

 

Čl. 29 odst. 2

Příloha VI odst. 3

 

 

 

 

Čl. 30 odst. 1 a 2 první pododstavec

Příloha VI odst. 4 a 5

 

 

 

 

Čl. 30 odst. 2 druhý pododstavec

 

 

 

 

 

Čl. 30 odst. 3 a 4

Příloha VI odst. 6 a 7

 

 

 

 

Článek 31

Příloha VI odst. 8 bod 1, bod 2 první věta, body 3 až 5

 

 

 

 

Článek 32

Příloha VI odst. 9 a 10

 

 

 

 

Čl. 33 odst. 1 a 2

 

 

 

 

 

Čl. 33 odst. 3

Čl. 6 odst. 2

 

 

 

 

Článek 34

 

 

 

 

 

Čl. 35 odst. 1 až 4

Čl. 8 odst. 1 až 4

 

 

 

 

Čl. 35 odst. 5

Čl. 8 odst. 5 první věta

Čl. 1 bod 5

 

 

 

Článek 36

Čl. 9 odst. 1 až 3

 

 

 

 

Článek 37

 

 

 

 

 

Článek 38

Čl. 9 odst. 4

 

 

 

 

Článek 39

 

 

 

 

 

Článek 40

Čl. 2 bod 9

 

 

 

 

Čl. 41 odst. 1 písm. a) až c)

Čl. 10 první, druhá a třetí odrážka

 

 

 

 

Čl. 41 odst. 1 písm. d) a e)

 

 

 

 

 

Čl. 41 odst. 1 písm. f)

Čl. 10 čtvrtá odrážka

 

 

 

 

Čl. 41 odst. 1 písm. g)

 

 

 

 

 

Článek 42

 

 

 

 

 

Článek 43

 

 

 

 

 

Článek 44

 

 

 

 

 

Článek 45

 

 

 

 

 

Článek 46

Článek 12

 

 

 

 

Článek 47

 

 

 

 

 

Článek 48

 

 

 

 

 

Článek 49

 

 

 

 

 

Článek 50

Článek 15

 

 

 

 

Příloha I body 1 až 4

Příloha I body 1 až 4

 

 

 

 

Příloha I bod 4 poslední odstavec

Čl. 2 bod 22

 

 

 

 

Příloha I body 5 až 7

Příloha I body 5 až 7

 

 

 

 

Příloha I bod 8

 

 

 

 

 

Příloha I body 9 až 11

Příloha I body 8 až 10

 

 

 

 

Příloha I body 12 až 14

Příloha I body 12 až 14

 

 

 

 

Příloha I body 15 a 16

Čl. 2 bod 12

 

 

 

 

Příloha I body 17 až 41

Příloha I body 15 až 39

 

 

 

 

Příloha I body 42 až 56

 

 

 

 

 

Příloha II body 1 a 2

Příloha II body 1 a 2

 

 

 

 

Příloha II body 3 až 11

 

 

 

 

 

Příloha III bod 1

Příloha III bod 1 první odstavec

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 3 písm. a)

 

 

 

Příloha III bod 2

Příloha III bod 2

 

 

 

 

Příloha III bod 2.1 první až třetí odstavec

Příloha III bod 3.1

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 3 písm. b)

 

 

 

Příloha III bod 2.1 čtvrtý odstavec

 

 

 

 

 

Příloha III bod 2.1 pátý odstavec

Příloha III bod 3.2

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 3 písm. b)

 

 

 

Příloha III body 2.2, 3 a 3.1

Příloha III body 4 až 6

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 3 písm. c)

 

 

 

Příloha III bod 3.2

Příloha III bod 8

 

 

 

 

Příloha III bod 4

Příloha III bod 11

 

 

 

 

Příloha IV body 1 až 20

Příloha VII body 1 až 20

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 5

 

 

 

Příloha IV bod 21

Článek 11a

Čl. 1 bod 6

 

 

 

Příloha V body 1 až 12 čtvrtý odstavec

Příloha VIII body 1 až 13 bod ii)

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 5

 

 

 

Příloha V bod 12 pátý odstavec

 

 

 

 

 

Příloha V bod 12 šestý odstavec až bod 13

Příloha VIII bod 13 bod iii) až bod 14

Čl. 1 bod 7 a příloha bod 5

 

 

 

Příloha VI

Příloha VI bod 8 podbod 2 po první větě

 

 

 

 

Příloha VII

 

 

 

 

 

Příloha VIII

 

 

 

 

 

Příloha IX

 

 

 

 

 


Top