Help Print this page 

Document 32014R0517

Title and reference
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 Text s významem pro EHP
  • In force
OJ L 150, 20.5.2014, p. 195–230 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/517/oj
Languages, formats and link to OJ
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html BG html ES html CS html DA html DE html ET html EL html EN html FR html GA html HR html IT html LV html LT html HU html MT html NL html PL html PT html RO html SK html SL html FI html SV
PDF pdf BG pdf ES pdf CS pdf DA pdf DE pdf ET pdf EL pdf EN pdf FR pdf GA pdf HR pdf IT pdf LV pdf LT pdf HU pdf MT pdf NL pdf PL pdf PT pdf RO pdf SK pdf SL pdf FI pdf SV
Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal
 To see if this document has been published in an e-OJ with legal value, click on the icon above (For OJs published before 1st July 2013, only the paper version has legal value).
Multilingual display
Dates
  • Date of document: 16/04/2014
  • Date of effect: 09/06/2014; Vstoupení v platnost Den vyhlášení +20 Viz Čl. 27
  • Date of effect: 01/01/2015; Použitelnost Viz Čl. 27
  • Date of end of validity: 31/12/9999
Miscellaneous information
  • Author: Evropský parlament, Rada Evropské unie
  • Form: Nařízení
  • Additional information: COD 2012/0305, Kom 2012/0643, Význam pro EHP
Relationship between documents
Text

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/195


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 517/2014

ze dne 16. dubna 2014

o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu („IPCC“) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu („UNFCCC“), jejíž stranou Unie je (3), bylo uvedeno, že na základě stávajících vědeckých údajů by měly rozvinuté země do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 80 až 95 % oproti úrovním z roku 1990, aby se globální změna klimatu omezila na nárůst teploty o 2 °C, a tím se zabránilo nežádoucím dopadům na klima.

(2)

K dosažení tohoto cíle přijala Komise Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050, který vzala Rada na vědomí ve svých závěrech ze dne 17. května 2011 a Evropský parlament jej schválil usnesením ze dne 15. března 2012. V tomto plánu přechodu vymezila Komise nákladově účinný způsob, jak dosáhnout nezbytného celkového snížení emisí v Unii do roku 2050. Tento plán přechodu stanoví příspěvky jednotlivých odvětví požadované v šesti oblastech. Jiné emise než CO2, včetně fluorovaných skleníkových plynů, ale vyjma jiných emisí než CO2 ze zemědělství, by se měly do roku 2030 snížit o 72 až 73 % a do roku 2050 o 70 až 78 % oproti úrovním z roku 1990. Pokud se vychází z referenčního roku 2005, je nutno jiné emise než CO2, s výjimkou emisí ze zemědělství, snížit do roku 2030 o 60 až 61 %. Emise fluorovaných skleníkových plynů byly v roce 2005 odhadovány na 90 milionů tun ekvivalentu CO2. Snížení o 60 % znamená, že do roku 2030 by se emise musely snížit přibližně o 35 milionů tun ekvivalentu CO2. Vzhledem k odhadovaným emisím 104 milionů tun ekvivalentu CO2 v roce 2030 na základě uplatnění současných právních předpisů Unie v plném rozsahu je nutné další snížení přibližně o 70 milionů tun ekvivalentu CO2.

(3)

Zpráva Komise ze dne 26. září 2011 o používání, účincích a přiměřenosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 (4) dospěla k závěru, že současná opatření k omezování úniků mají v případě, že budou uplatněna v plném rozsahu, potenciál snížit emise fluorovaných skleníkových plynů. Tato opatření by proto měla být zachována a upřesněna na základě zkušeností získaných při jejich provádění. Některá opatření by se měla rovněž rozšířit na jiná zařízení, v nichž se používají značná množství fluorovaných skleníkových plynů, například chladírenská nákladní vozidla a přívěsy. Povinnost zřídit a vést záznamy o zařízeních, která tyto plyny obsahují, by se měla vztahovat rovněž na elektrická spínací zařízení. Vzhledem k důležitosti opatření k omezování úniků na konci životnosti výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny by členské státy měly zohlednit význam režimů odpovědnosti výrobce a podporovat jejich zavádění, a to na základě stávajících osvědčených postupů.

(4)

Uvedená zpráva rovněž dospěla k závěru, že pro snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů v Unii lze udělat více, zejména tím, že se takové plyny přestanou používat tam, kde existují bezpečné a energeticky účinné alternativní technologie s nulovým nebo nižším dopadem na klima. Snížení emisí z roku 2010 do roku 2030 až o dvě třetiny je nákladově efektivní, protože v řadě odvětví existují osvědčené a vyzkoušené alternativy.

(5)

V usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2011 o komplexním přístupu k jiným antropogenním emisím ovlivňujícím klima, než jsou emise CO2, byl uvítán závazek Unie podporovat opatření související s částečně fluorovanými uhlovodíky založená na Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „Montrealský protokol“), jako ukázkový příklad přístupu ke snižování emisí skleníkových plynů, který není orientován tržně. Toto usnesení rovněž vyzývá k prozkoumání různých možností, jak na mezinárodní úrovni prostřednictvím Montrealského protokolu prosadit okamžité zahájení postupného ukončování používání částečně fluorovaných uhlovodíků.

(6)

Aby bylo podpořeno používání technologií s nulovým nebo nižším dopadem na klima, měla by školení fyzických osob, které pracují s fluorovanými skleníkovými plyny, zahrnovat rovněž informace o technologiích, které slouží k nahrazení a omezení používání fluorovaných skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že některé alternativy k fluorovaným skleníkovým plynům používaným ve výrobcích a zařízeních, sloužící k nahrazení a omezení používání fluorovaných skleníkových plynů, mohou být toxické, hořlavé či vysokotlaké, měla by Komise přezkoumat stávající právní předpisy Unie vztahující se na školení fyzických osob, pokud jde o bezpečné nakládání s alternativními chladivy, a případně předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu příslušných právních předpisů Unie.

(7)

Certifikační a školicí programy by měly být zavedeny nebo upraveny s ohledem na programy zavedené podle nařízení (ES) č. 842/2006 a lze je začlenit do systémů odborného vzdělávání.

(8)

K zajištění soudržnosti s požadavky na monitorování a podávání zpráv podle úmluvy UNFCCC a s rozhodnutím 4/CMP.7 konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu k úmluvě UNFCCC, přijatého sedmou konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC v Durbanu dne 11. prosince 2011, by se měly potenciály globálního oteplování vypočítávat na základě stoletého potenciálu globálního oteplování jednoho kilogramu plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2. Tam, kde je to možné, měl by výpočet vycházet ze čtvrté hodnotící zprávy přijaté panelem IPCC.

(9)

Účinné monitorování emisí fluorovaných skleníkových plynů má zásadní význam pro sledování pokroku při dosahování cílů snižování emisí a pro hodnocení účinků tohoto nařízení. K zajištění kvalitního vykazování emisí je nezbytné využívat k vykazování emisí fluorovaných skleníkových plynů konzistentní a vysoce kvalitní údaje. Zavedení systémů vykazování emisí fluorovaných skleníkových plynů členskými státy by zajistilo soudržnost s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (5). K výraznému zlepšení těchto systémů vykazování emisí by mohly přispět údaje o úniku fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení nashromážděné společnostmi podle tohoto nařízení. Tímto způsobem by se mohla kontrolovat konzistentnost údajů použitých k odvození emisí a mohly by se tak zlepšit odhady na základě výpočtů, což by vedlo k lepšímu odhadu množství emisí fluorovaných skleníkových plynů v národních inventurách skleníkových plynů.

(10)

Vzhledem k tomu, že existují vhodné alternativy, měl by se současný zákaz používání fluoridu sírového při tlakovém lití hořčíku a při recyklaci tlakově litých hořčíkových slitin rozšířit i na zařízení, která používají méně než 850 kg fluoridu sírového ročně. Stejně tak by mělo být, při poskytnutí odpovídajícího přechodného období, zakázáno používání chladiv s velmi vysokým potenciálem globálního oteplování 2 500 nebo více při servisu nebo údržbě chladírenských zařízení s velikostí náplně 40 tun ekvivalentu CO2 nebo více.

(11)

Měly by být zaváděny zákazy uvádění na trh v případě nových zařízení pro chladírenství, klimatizaci a požární ochranu, která obsahují určité fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, pokud k použití těchto látek existují vhodné alternativy. Pokud nejsou k dispozici alternativy nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů použít nebo pokud by použití těchto alternativ znamenalo nepřiměřené náklady, měla by mít Komise možnost povolit výjimku dočasně umožňující uvádění těchto výrobků a zařízení na trh. Komise by měla s ohledem na budoucí technický vývoj dále posoudit zákazy uvádět na trh nová zařízení pro druhotná spínací zařízení středního napětí a nové malé dělené klimatizační systémy s jednou vnitřní jednotkou.

(12)

Mělo by být povoleno uvádět na trh zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny, pokud jeho celkové emise skleníkových plynů vzniklé během jeho životního cyklu, při zohlednění reálné míry úniku a znovuzískávání, jsou nižší než emise, jež by vznikly z rovnocenného zařízení, které fluorované skleníkové plny neobsahuje a jehož maximální povolená spotřeba energie odpovídá spotřebě stanovené v příslušných prováděcích opatřeních přijatých podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (6). Pravidelný a včasný přezkum těchto prováděcích opatření v souladu s uvedenou směrnicí by napomohl zajistit, aby daná prováděcí opatření byla nadále účinná a vhodná.

(13)

Bylo zjištěno, že nejefektivnějším a nákladově nejúčinnějším způsobem dlouhodobého snižování emisí těchto látek je postupné snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků, jež může být uvedeno na trh.

(14)

Aby bylo možné realizovat postupné snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků, jež může být uvedeno na trh Unie, měla by Komise přidělit jednotlivým výrobcům a dovozcům kvóty pro uvádění těchto látek na trh tak, aby nebyl překročen celkový množstevní limit pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh. S cílem zabezpečit jednotnost postupného snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků uváděného na trh by měly být do systému kvót Unie započítány částečně fluorované uhlovodíky, jimiž jsou naplněna zařízení. Pokud částečně fluorované uhlovodíky obsažené v zařízení nebyly uvedeny na trh před naplněním zařízení, vyžaduje se jako doklad o započítání těchto látek do systému kvót Unie prohlášení o shodě.

(15)

Výpočet referenčních hodnot a přidělování kvót jednotlivým výrobcům a dovozcům by v první řadě mělo vycházet z množství částečně fluorovaných uhlovodíků, které podle svého oznámení uvedli na trh během referenčního období let 2009 až 2012. Aby však nebyly vyloučeny malé podniky, mělo by se jedenáct procent celkového množstevního limitu vyhradit pro dovozce a výrobce, kteří v daném referenčním období neuvedli na trh 1 tunu nebo více fluorovaných skleníkových plynů.

(16)

Pravidelným přepočítáváním referenčních hodnot a kvót by Komise měla zajistit, aby podniky mohly pokračovat ve své činnosti na základě průměrných objemů, které uvedly na trh v uplynulých letech.

(17)

Proces výroby některých fluorovaných plynů může vést k významným emisím dalších fluorovaných skleníkových plynů vznikajících jako vedlejší produkt. Podmínkou uvedení fluorovaných skleníkových plynů na trh by mělo být zneškodnění těchto emisí vzniklých jako vedlejší produkt nebo jejich znovuzískání za účelem dalšího využití.

(18)

Komise by měla zajistit, aby byl zaveden ústřední elektronický rejstřík za účelem správy kvót, pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh a podávání zpráv, včetně oznamování zařízení uvedeného na trh v případech, kdy je zařízení předem naplněno částečně fluorovanými uhlovodíky, které nebyly před naplněním uvedeny na trh, a proto vyžaduji ověření prostřednictvím prohlášení o shodě a následného ověření třetí stranou, že množství částečně fluorovaných uhlovodíků jsou započítaná do systému kvót Unie.

(19)

K zachování pružnosti trhu s velkými objemy částečně fluorovaných uhlovodíků by mělo být možné převádět kvóty přidělené na základě referenčních hodnot jinému výrobci či dovozci v Unii nebo jinému výrobci či dovozci, který je v Unii zastoupen výhradním zástupcem.

(20)

Aby bylo možno sledovat účinnost tohoto nařízení, měla by být působnost současných povinností spojených s podáváním zpráv rozšířena tak, aby zahrnovala i další fluorované látky, které mají významný potenciál globálního oteplování nebo které pravděpodobně nahradí fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I. Z téhož důvodu by mělo být rovněž hlášeno zneškodnění fluorovaných skleníkových plynů a dovoz těchto plynů do Unie, pokud jsou obsaženy ve výrobcích a zařízeních. Měly by být stanoveny minimální prahové hodnoty, aby se zabránilo neúměrné administrativní zátěži, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky.

(21)

Komise by měla soustavně sledovat účinky snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků uváděného na trh, včetně účinku na dodávky pro zařízení, kde by použití částečně fluorovaných uhlovodíků vedlo k nižším emisím vznikajícím během životního cyklu, než kdyby byla použita alternativní technologie. Do konce roku 2020 by měla Komise připravit zprávu o dostupnosti částečně fluorovaných uhlovodíků na trhu Unie. Do konce roku 2022 by měla Komise provést komplexní přezkum, aby byl čas upravit toto nařízení s ohledem na jeho provádění a nový vývoj a mezinárodní závazky a případně navrhnout další opatření ke snížení.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7).

(23)

Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(24)

Jelikož je toto nařízení přijímáno na základě čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, není překážkou tomu, aby členské státy zachovávaly nebo zaváděly přísnější ochranná opatření, která jsou v souladu se Smlouvou o fungování EU. Podle článku 193 Smlouvy o fungování EU mají členské státy každé takové opatření oznámit Komisi.

(25)

Tímto nařízením se mění a doplňuje předmět nařízení (ES) č. 842/2006, které by proto mělo být zrušeno. S cílem zajistit plynulý přechod ze starého systému na nový je však vhodné stanovit, že by nařízení Komise (ES) č. 1493/2007 (8), (ES) č. 1494/2007 (9), (ES) č. 1497/2007 (10), (ES) č. 1516/2007 (11), (ES) č. 303/2008 (12), (ES) č. 304/2008 (13), (ES) č. 305/2008 (14), (ES) č. 306/2008 (15), (ES) č. 307/2008 (16) a (ES) č. 308/2008 (17) měla zůstat v platnosti a měla by se nadále používat, pokud a dokud nebudou zrušena akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty přijatými Komisí podle tohoto nařízení.

(26)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu přeshraniční povahy řešeného environmentálního problému a účinků tohoto nařízení na obchod v rámci Unie i na vnější obchod, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Cílem tohoto nařízení je chránit životní prostředí snižováním emisí fluorovaných skleníkových plynů. Toto nařízení proto

a)

stanoví pravidla pro omezování úniků, používání, znovuzískávání a zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů a související doplňková opatření;

b)

ukládá podmínky pro uvádění na trh v případě určitých výrobků a zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý;

c)

ukládá podmínky pro konkrétní způsoby použití fluorovaných skleníkových plynů; a

d)

stanoví množstevní limity pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„fluorovanými skleníkovými plyny“ částečně fluorované uhlovodíky, zcela fluorované uhlovodíky, fluorid sírový a další skleníkové plyny s obsahem fluoru uvedené v příloze I, nebo směsi obsahující některou z těchto látek;

2)

„částečně fluorovanými uhlovodíky“ (HFC) látky uvedené v oddíle 1 přílohy I nebo směsi obsahující některou z těchto látek;

3)

„zcela fluorovanými uhlovodíky“ (PFC) látky uvedené v oddíle 2 přílohy I nebo směsi obsahující některou z těchto látek;

4)

„fluoridem sírovým“ (SF6) látka uvedená v oddíle 3 přílohy I nebo směsi obsahující tuto látku;

5)

„směsí“ tekutina skládající se ze dvou nebo více látek, z nichž alespoň jedna je látka uvedená v příloze I nebo v příloze II;

6)

„potenciálem globálního oteplování“ (GWP) potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO2), počítaný jako stoletý potenciál oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2 v souladu s přílohami I, II a IV nebo, v případě směsí, počítaný podle přílohy IV;

7)

„tunou (tunami) ekvivalentu CO2“ množství skleníkových plynů vyjádřené jako součin hmotnosti skleníkových plynů v metrických tunách a jejich potenciálu globálního oteplování;

8)

„provozovatelem“ fyzická nebo právnická osoba skutečně zajišťující technický provoz výrobků nebo zařízení, na něž se toto nařízení vztahuje; členský stát může v určitých vymezených situacích určit vlastníka za osobu odpovědnou za plnění povinností provozovatele;

9)

„použitím“ používání fluorovaných skleníkových plynů při výrobě, údržbě nebo servisu včetně opětovného plnění výrobků a zařízení nebo při jiných procesech uvedených v tomto nařízení;

10)

„uvedením na trh“ první dodání či poskytnutí jiné straně v Unii, za úplatu nebo bezplatně, nebo v případě výrobce použití pro vlastní účely, včetně propuštění do volného oběhu v Unii;

11)

„hermeticky uzavřeným zařízením“ zařízení, v němž všechny díly obsahující fluorovaný skleníkový plyn jsou utěsněny sváry, tvrdými pájenými spoji nebo podobným pevným spojením, které může obsahovat uzavřené ventily nebo uzavřené obslužné body umožňující řádnou opravu nebo likvidaci a které má prověřenou míru úniků menší než 3 gramy ročně pod tlakem alespoň čtvrtiny maximálního povoleného tlaku;

12)

„nádobou“ výrobek primárně určený pro přepravu nebo skladování fluorovaných skleníkových plynů;

13)

„nádobou na jedno použití“ nádoba, kterou nelze opětovně naplnit, aniž by byla pro tento účel uzpůsobena, nebo která se uvádí na trh, aniž by ji bylo možné vrátit k opětovnému naplnění;

14)

„znovuzískáváním“ sběr a skladování fluorovaných skleníkových plynů z výrobků, včetně nádob, a zařízení během údržby nebo servisu nebo před likvidací výrobků či zařízení;

15)

„recyklací“ opětovné použití znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů po základním přečištění;

16)

„regenerací“ přepracování znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů tak, aby odpovídaly vlastnostem nově vyrobené látky, s ohledem na jejich zamýšlené použití;

17)

„zneškodněním“ proces, kdy se všechen fluorovaný skleníkový plyn nebo jeho převážná část trvale přemění nebo rozloží na jednu nebo více stabilních látek, které nejsou fluorovanými skleníkovými plyny;

18)

„vyřazením z provozu“ konečné odstavení a vyloučení z provozu či používání v případě výrobku nebo jednotlivého zařízení obsahujícího fluorované skleníkové plyny;

19)

„opravou“ obnova poškozených nebo netěsnících výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, týkající se části, která tyto plyny obsahuje nebo je k tomuto účelu určena;

20)

„instalací“ spojení dvou nebo více zařízení nebo okruhů obsahujících nebo konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny, za účelem montáže systému na místě, kde bude v provozu, včetně postupu, kterým jsou vodiče plynu systému spojeny dohromady za účelem uzavření okruhu, bez ohledu na nutnost systém po montáži naplnit;

21)

„údržbou nebo servisem“ všechny činnosti kromě znovuzískávání podle článku 8 a kontrol těsnosti podle článku 4 a čl. 10 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, které představují zásah do okruhů obsahujících nebo konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny, zvláště napouštění systému fluorovanými skleníkovými plyny, odstraňování jednoho nebo více dílů okruhu nebo zařízení, opětovná montáž dvou nebo více částí okruhu nebo zařízení, jakož i oprava netěsností;

22)

„nově vyrobenou látkou“ látka, která dosud nebyla použita;

23)

„stacionárním“ obvykle se nepřesouvající během provozu a zahrnující přenosná pokojová klimatizační zařízení;

24)

„mobilním“ obvykle se přesouvající během provozu;

25)

„jednosložkovou pěnou“ pěnová směs obsažená v jediném aerosolovém rozprašovači v nezreagovaném nebo částečně zreagovaném kapalném stavu, která se po opuštění rozprašovače rozpíná a tuhne;

26)

„chladírenským nákladním vozidlem“ motorové vozidlo s hmotností nad 3,5 tuny, které je navrženo a zkonstruováno primárně pro přepravu zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;

27)

„chladírenským přívěsem“ vozidlo, které je navrženo a zkonstruováno k vlečení za nákladním vozidlem nebo tahačem primárně k přepravě zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;

28)

„technickým aerosolem“ aerosolový rozprašovač používaný pro údržbu, opravy, čištění, testování, dezinsekci a výrobu výrobků a zařízení, instalaci zařízení a pro jiné aplikace;

29)

„systémem detekce úniků“ kalibrované mechanické, elektrické nebo elektronické zařízení pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které provozovatele při zjištění úniku varuje;

30)

„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která:

a)

vyrábí, používá, znovuzískává, sbírá, recykluje, regeneruje nebo zneškodňuje fluorované skleníkové plyny;

b)

dováží nebo vyváží fluorované skleníkové plyny nebo výrobky a zařízení obsahující tyto plyny;

c)

uvádí na trh fluorované skleníkové plyny nebo výrobky a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý;

d)

provádí instalaci, servis, údržbu, opravy, kontroly těsnosti nebo vyřazení z provozu zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý;

e)

je provozovatelem zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý;

f)

vyrábí, dováží, vyváží, uvádí na trh nebo zneškodňuje plyny uvedené v příloze II;

g)

uvádí na trh výrobky nebo zařízení obsahující plyny uvedené v příloze II;

31)

„vstupní surovinou“ jakýkoli fluorovaný skleníkový plyn nebo látka uvedená v příloze II, jež jsou předmětem chemické transformace v procesu, při kterém jsou zcela změněny proti svému původnímu složení, a jejichž emise jsou zanedbatelné;

32)

„komerčním využitím“ použití ke skladování, prezentaci nebo šíření výrobků, k prodeji konečným uživatelům, v maloobchodě a stravovacích službách;

33)

„protipožárním zařízením“ zařízení a systémy používané k protipožární ochraně, včetně hasicích přístrojů;

34)

„organickým Rankinovým cyklem“ cyklus obsahující kondenzovatelný fluorovaný skleníkový plyn, při němž se teplo z tepelného zdroje přeměňuje a vytváří elektrickou nebo mechanickou energii;

35)

„vojenským zařízením“ zbraně, střelivo a válečný materiál určené výhradně pro vojenské účely, které jsou nezbytné k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů členských států;

36)

„elektrickým spínacím zařízením“ spínací zařízení a jejich kombinace se souvisejícím ovládacím, měřicím, ochranným a regulačním zařízením a soubory těchto přístrojů a zařízení se souvisejícími propojeními, příslušenstvími, zapouzdřeními a podpůrnými strukturami určená k použití v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie;

37)

„sdruženými centrálními chladicími systémy“ systémy dvou či více kompresorů se souběžným chodem, které jsou propojeny s jedním nebo více společnými kondenzátory a s řadou chladicích zařízení, jako jsou chladicí vitríny, skříně, mrazicí boxy, nebo s chlazenými skladovacími prostorami;

38)

„primárním chladicím okruhem kaskádních systémů“ primární okruh nepřímých systémů pro středně vysoké teploty se sériovým zapojením dvou či více samostatných chladicích okruhů tak, že primární okruh pohlcuje teplo z kondenzátoru ze sekundárního okruhu pro středně vysoké teploty;

39)

„dělenými klimatizačními systémy s jednou vnitřní jednotkou“ systémy pro pokojovou klimatizaci sestávající z jedné vnější jednotky a jedné vnitřní jednotky, které jsou propojeny chladicím potrubím, a vyžadující instalaci na místě použití.

KAPITOLA II

OMEZOVÁNÍ ÚNIKŮ

Článek 3

Prevence vzniku emisí fluorovaných skleníkových plynů

1.   Úmyslné vypouštění fluorovaných skleníkových plynů do atmosféry je zakázáno, pokud toto vypouštění není technicky nezbytné pro určené použití.

2.   Provozovatelé zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny, přijmou preventivní opatření, aby zabránili jejich neúmyslnému vypouštění (dále jen „únik“). Přijmou veškerá technicky a ekonomicky proveditelná opatření za účelem minimalizace úniků fluorovaných skleníkových plynů.

3.   Je-li zjištěn únik fluorovaných skleníkových plynů, provozovatelé zajistí, aby bylo zařízení bez zbytečného prodlení opraveno.

Pokud je zařízení předmětem kontroly těsnosti podle čl. 4 odst. 1 a netěsnost byla u tohoto zařízení opravena, provozovatelé zajistí, aby toto zařízení do jednoho měsíce po jeho opravě zkontrolovaly certifikované fyzické osoby, které ověří, zda byla oprava účinná.

4.   Fyzické osoby provádějící úkoly uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) až c) musí být certifikovány v souladu s čl. 10 odst. 4 a 7 a provádějí preventivní opatření k zamezení úniku fluorovaných skleníkových plynů.

Podniky provádějící instalaci, servis, údržbu, opravu nebo vyřazení z provozu zařízení uvedeného v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d) musí být certifikovány v souladu s čl. 10 odst. 6 a 7 a přijmou preventivní opatření k zamezení úniku fluorovaných skleníkových plynů.

Článek 4

Kontrola těsnosti

1.   Provozovatelé zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším v jiné než pěnové formě, zajistí u tohoto zařízení kontroly těsnosti.

Na hermeticky uzavřené zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství nižším než 10 tun ekvivalentu CO2, se kontroly těsnosti podle tohoto článku nevztahují, pokud je toto zařízení označeno jako hermeticky uzavřené.

Kontroly těsnosti podle tohoto článku se nevztahují na elektrické spínací zařízení, pokud splňuje jednu z těchto podmínek:

a)

má podle technické specifikace prověřenou míru úniku nižší než 0,1 % za rok a je příslušně označeno;

b)

je vybaveno přístrojem pro sledování tlaku či hustoty; nebo

c)

obsahuje méně než 6 kg fluorovaných skleníkových plynů.

2.   Odstavec 1 se vztahuje na provozovatele následujících zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny:

a)

stacionární chladicí zařízení;

b)

stacionární klimatizační zařízení;

c)

stacionární tepelná čerpadla;

d)

stacionární protipožární zařízení;

e)

chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů;

f)

elektrická spínací zařízení;

g)

organické Rankinovy cykly.

Pokud jde o zařízení uvedená v prvním pododstavci písm. a) až e), provádějí kontroly fyzické osoby certifikované v souladu s pravidly stanovenými v článku 10.

Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce se požadavky na kontrolu těsnosti nevztahují do 31. prosince 2016 na zařízení obsahující méně než 3 kg fluorovaných skleníkových plynů nebo hermeticky uzavřená zařízení, která jsou příslušně označena a obsahují méně než 6 kg fluorovaných skleníkových plynů.

3.   Kontroly těsnosti podle odstavce 1 se provádějí v následujících intervalech:

a)

u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, ale menším než 50 tun ekvivalentu CO2: nejméně jednou za 12 měsíců, nebo nejméně jednou za 24 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;

b)

u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 50 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, ale menším než 500 tun ekvivalentu CO2: nejméně jednou za šest měsíců, nebo nejméně jednou za 12 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;

c)

u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším: nejméně jednou za tři měsíce, nebo nejméně jednou za šest měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků.

4.   Pokud jde o protipožární zařízení uvedená v odst. 2 prvním pododstavci písm. d), má se za to, že povinnosti stanovené odstavcem 1 jsou splněny, pokud jsou dodrženy tyto dvě podmínky:

a)

zavedený systém inspekcí splňuje normy ISO 14520 nebo EN 15004 a

b)

inspekce protipožárního zařízení se provádějí tak často, jak vyžaduje odstavec 3.

5.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vymezit požadavky na kontroly těsnosti, jež mají být prováděny podle odstavce 1 tohoto článku, pro každý typ zařízení uvedený v daném odstavci, určit ty části zařízení, u kterých je únik nejpravděpodobnější, a zrušit akty přijaté podle čl. 3 odst. 7 nařízení (ES) č. 842/2006. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24 tohoto nařízení.

Článek 5

Systémy detekce úniků

1.   Provozovatelé zařízení uvedeného v čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) a obsahujícího fluorované skleníkové plyny v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším zajistí, aby toto zařízení bylo vybaveno systémem detekce úniků, které na jakýkoli únik upozorní provozovatele nebo společnost zajišťující servis.

2.   Provozovatelé zařízení uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. f) a g) a obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, která byla instalována po 1. lednu 2017, zajistí, aby tato zařízení byla vybavena systémem detekce úniků, který na jakýkoli únik upozorní provozovatele nebo společnost zajišťující servis.

3.   Provozovatelé zařízení uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) a g), na které se vztahuje odstavec 1 nebo 2 tohoto článku, zajistí, aby systémy detekce úniků byly kontrolovány nejméně jednou za dvanáct měsíců, aby bylo zajištěno jejich řádné fungování.

4.   Provozovatelé zařízení uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. f), na které se vztahuje odstavec 2 tohoto článku, zajistí, aby systémy detekce úniků byly kontrolovány nejméně jednou za šest let, aby bylo zajištěno jejich řádné fungování.

Článek 6

Vedení záznamů

1.   Provozovatelé zařízení, u něhož je třeba provádět kontrolu těsnosti podle čl. 4 odst. 1, zřídí a vedou o každém z těchto zařízení záznamy uvádějící tyto informace:

a)

množství a typ instalovaných fluorovaných skleníkových plynů;

b)

množství fluorovaných skleníkových plynů doplněných v průběhu instalace, údržby či servisu, nebo v důsledku úniku;

c)

zda byla daná množství instalovaných fluorovaných skleníkových plynů recyklována nebo regenerována, včetně názvu a adresy recyklačního nebo regeneračního zařízení a případně čísla certifikátu;

d)

množství znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů;

e)

identifikační údaje podniku, který provedl instalaci, servis, údržbu a případně opravu nebo vyřazení z provozu daného zařízení, v příslušných případech včetně čísla jeho certifikátu;

f)

termíny a výsledky kontrol prováděných podle čl. 4 odst. 1 až 3;

g)

pokud bylo zařízení vyřazeno z provozu, opatření podniknutá k znovuzískání a likvidaci fluorovaných skleníkových plynů.

2.   Nejsou-li záznamy uvedené v odstavci 1 uchovávány v databázi zřízené příslušnými orgány členských států, použijí se tato pravidla:

a)

provozovatelé uvedení v odstavci 1 vedou záznamy zmíněné v uvedeném odstavci nejméně po dobu pěti let;

b)

podniky vykonávající pro provozovatele činnosti uvedené v odst. 1 písm. e) uchovávají kopie záznamů uvedených v odstavci 1 nejméně po dobu pěti let.

Záznamy uvedené v odstavci 1 se na vyžádání zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi. V rozsahu, v jakém tyto záznamy obsahují informace o životním prostředí, se použije případně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (18) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (19).

3.   Pro účely čl. 11 odst. 4 podniky dodávající fluorované skleníkové plyny vedou záznamy příslušných informací týkajících se osob, které fluorované skleníkové plyny nakupují, zejména:

a)

čísla certifikátů osob nakupujících uvedené plyny a

b)

zakoupená množství fluorovaných skleníkových plynů.

Podniky dodávající fluorované skleníkové plyny uchovávají tyto záznamy nejméně po dobu pěti let.

Podniky dodávající fluorované skleníkové plyny na vyžádání zpřístupní záznamy příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi. V rozsahu, v jakém tyto záznamy obsahují informace o životním prostředí, se použije směrnice 2003/4/ES nebo případně nařízení (ES) č. 1367/2006.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcího aktu určit formát záznamů uvedených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku a upřesnit způsob jejich zřízení a vedení. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle článku 24.

Článek 7

Emise fluorovaných skleníkových plynů týkající se výroby

1.   Výrobci fluorovaných sloučenin přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k tomu, aby byly v největším možném rozsahu omezeny emise fluorovaných skleníkových plynů během:

a)

výroby,

b)

přepravy a

c)

skladování.

Tento článek se použije i v případě, že fluorované skleníkové plyny vznikají jako vedlejší produkty.

2.   Aniž je dotčen čl. 11 odst. 1, je zakázáno uvádět na trh fluorované skleníkové plyny a plyny uvedené v příloze II, ledaže výrobci nebo dovozci v příslušných případech při uvedení těchto plynů na trh doloží, že trifluormethan (HFC-23) vznikající jako vedlejší produkt během výrobního procesu, a to i během výroby vstupních surovin pro vlastní výrobu, byl v souladu s nejlepšími dostupnými technikami zneškodněn nebo znovuzískán pro další použití.

Tento požadavek se použije od 11. června 2015.

Článek 8

Znovuzískávání

1.   Provozovatelé stacionárních zařízení nebo chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, které obsahují fluorované skleníkové plyny v jiné než pěnové formě, zajistí, aby znovuzískání těchto plynů prováděly fyzické osoby, které jsou držiteli příslušných certifikátů stanovených v článku 10, aby tyto plyny byly recyklovány, regenerovány nebo zneškodněny.

Tato povinnost se vztahuje na provozovatele kteréhokoli z těchto zařízení:

a)

chladicích okruhů stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a stacionárních tepelných čerpadel;

b)

chladicích okruhů chladicích jednotek nebo chladírenských nákladních vozidel a přívěsů;

c)

stacionárních zařízení, která obsahují rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů;

d)

stacionárních protipožárních zařízení;

e)

stacionárních elektrických spínacích zařízení.

2.   Podnik, který používá nádobu na fluorovaný skleníkový plyn bezprostředně před její likvidací, zařídí znovuzískání jakýchkoli zbytkových plynů, aby se zajistila jejich recyklace, regenerace nebo zneškodnění.

3.   Provozovatelé výrobků a zařízení, jež nejsou uvedeny v odstavci 1, včetně mobilních zařízení, a které obsahují fluorované skleníkové plyny, zařídí znovuzískání těchto plynů v rozsahu, který je technicky proveditelný a nevyžaduje nepřiměřené náklady, prostřednictvím příslušně kvalifikované fyzické osoby tak, aby byly recyklovány, regenerovány či zneškodněny, nebo zařídí jejich zneškodnění bez předchozího znovuzískání.

Znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních zařízení silničních vozidel nespadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES (20) provádějí příslušně kvalifikované fyzické osoby.

V případě znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních systémů motorových vozidel spadajících do oblasti působnosti směrnice 2006/40/ES se za příslušně kvalifikovanou osobu považuje pouze fyzická osoba, která je alespoň držitelem osvědčení o školení podle čl. 10 odst. 2.

Článek 9

Režimy odpovědnosti výrobce

Aniž jsou dotčeny stávající právní předpisy Unie, členské státy podporují vytvoření režimů odpovědnosti výrobce, pokud jde o znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů a jejich recyklaci, regeneraci nebo zneškodnění.

Členské státy informují Komisi o opatřeních přijatých podle prvního pododstavce.

Článek 10

Školení a certifikace

1.   Členské státy na základě minimálních požadavků uvedených v odstavci 5 zavedou nebo upraví certifikační programy včetně procesů hodnocení. Členské státy zajistí dostupnost školení pro fyzické osoby provádějící tyto úkoly:

a)

instalace, servis, údržba, oprava nebo vyřazení z provozu zařízení uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až f);

b)

kontroly těsnosti zařízení uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až e), jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1;

c)

znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů podle čl. 8 odst. 1.

2.   Členské státy zajistí, aby byly k dispozici školicí programy pro fyzické osoby provádějící znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních zařízení v motorových vozidlech, spadajících do oblasti působnosti směrnice 2006/40/ES, a to na základě minimálních požadavků uvedených v odstavci 5.

3.   Certifikační programy a školení stanovené v odstavcích 1 a 2 musí zahrnovat:

a)

platné předpisy a technické normy;

b)

prevenci vzniku emisí;

c)

znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů;

d)

bezpečné nakládání se zařízením typu a velikosti, na které se vztahuje certifikát;

e)

informace o příslušných technologiích nahrazování nebo omezování použití fluorovaných skleníkových plynů a bezpečném nakládání s těmito plyny.

4.   Certifikáty podle certifikačních programů stanovených v odstavci 1 se vydávají za podmínky, že žadatel úspěšně absolvuje proces hodnocení zavedený podle odstavců 1, 3 a 5.

5.   Minimální požadavky pro certifikační programy jsou stanoveny v nařízeních (ES) č. 303/2008 až (ES) č. 306/2008 a v odstavci 12. Minimální požadavky pro osvědčení o školení jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 307/2008 a v odstavci 12. Uvedené minimální požadavky stanoví pro každý typ zařízení podle odstavců 1 a 2 potřebné praktické dovednosti a teoretické znalosti, rozdělené případně podle jednotlivých činností, které je třeba pokrýt, jakož i podmínky pro vzájemné uznávání certifikátů a osvědčení o školení.

6.   Členské státy na základě minimálních požadavků uvedených v odstavci 5 zavedou nebo upraví certifikační programy pro podniky provádějící instalaci, servis, údržbu, opravu nebo vyřazení z provozu v případě zařízení uvedeného v čl. 4. odst. 2 písm. a) až d) pro třetí strany.

7.   Stávající certifikáty a osvědčení o školení vydaná v souladu s nařízením (ES) č. 842/2006 zůstávají v platnosti v souladu s podmínkami, za nichž byly původně vydány.

8.   Členské státy zajistí, aby všechny fyzické osoby, které jsou držiteli certifikátů podle certifikačních programů uvedených v odstavcích 1 a 7, měly přístup k informacím souvisejícím s:

a)

technologiemi podle odst. 3 písm. e) a

b)

stávajícími regulačními požadavky pro práci se zařízením obsahujícím jiná chladiva, než jsou fluorované skleníkové plyny.

9.   Členské státy zajistí dostupnost školení pro fyzické osoby, které si chtějí doplnit znalosti související se záležitostmi uvedenými v odstavci 3.

10.   Do 1. ledna 2017 členské státy oznámí Komisi certifikační a školicí programy.

Členské státy uznávají certifikáty a osvědčení o školení vydaná jiným členským státem v souladu s tímto článkem. Neomezují volný pohyb služeb ani svobodu usazování z důvodu, že byl certifikát vydán v jiném členském státě.

11.   Každý podnik, který svěřuje úkol uvedený v odstavci 1 jinému podniku, přijme přiměřené kroky k tomu, aby zajistil, že tento druhý podnik je pro požadované úkoly držitelem nezbytných certifikátů podle tohoto článku.

12.   Pokud se zdá být nutné stanovit pro účely uplatňování tohoto článku harmonizovanější přístup ke školení a certifikaci, Komise prostřednictvím prováděcích aktů upraví a aktualizuje minimální požadavky týkající se dovedností a znalostí, které je třeba pokrýt, vymezí způsoby certifikace nebo potvrzování a podmínky pro vzájemné uznávání a zruší akty přijaté podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 842/2006. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24 tohoto nařízení. Při výkonu pravomocí, které jí svěřuje tento odstavec, Komise zohlední příslušné stávající kvalifikační nebo certifikační systémy.

13.   Komise může pomocí prováděcích aktů stanovit formát oznámení uvedeného v odstavci 10 tohoto článku a může zrušit akty přijaté podle čl. 5 odst. 5 nařízení (ES) č. 842/2006. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24 tohoto nařízení.

14.   Pokud by povinnosti podle tohoto článku v souvislosti s certifikací a školením znamenaly pro některý členský stát nepřiměřenou zátěž z důvodu malého počtu obyvatel a z něho vyplývající nedostatečné poptávky po těchto školeních a certifikacích, lze souladu s předpisy dosáhnout uznáním certifikátů vydaných v jiných členských státech.

Členské státy uplatňující tento odstavec informují Komisi a ta informuje ostatní členské státy.

15.   Nic v tomto článku nebrání členským státům v zavádění dalších certifikačních a školicích programů týkajících se jiných zařízení, než která jsou uvedena v odstavci 1.

KAPITOLA III

UVÁDĚNÍ NA TRH A KONTROLA POUŽITÍ

Článek 11

Omezení pro uvádění na trh

1.   Uvádění výrobků a zařízení uvedených v příloze III na trh, s výjimkou vojenského zařízení, se zakazuje od data uvedeného v této příloze, případně s rozlišením podle typu nebo potenciálu globálního oteplování obsaženého fluorovaného skleníkového plynu.

2.   Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na zařízení, u kterého bylo v požadavcích na ekodesign přijatých podle směrnice 2009/125/ES stanoveno, že v důsledku vyšší energetické účinnosti během jeho provozu by jeho emise vyjádřené ekvivalentem CO2 vznikající během životního cyklu byly nižší než tyto emise vznikající během životního cyklu rovnocenného zařízení, které splňuje příslušné požadavky na ekodesign a neobsahuje částečně fluorované uhlovodíky.

3.   Ve výjimečných případech může Komise při zohlednění cílů tohoto nařízení a na odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu povolit prostřednictvím prováděcích aktů dočasnou výjimku v trvání maximálně čtyř let umožňující uvádět na trh výrobky a zařízení uvedené v příloze III, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, pokud je prokázáno, že:

a)

pro určitý výrobek nebo zařízení nebo pro určitou kategorii výrobků nebo zařízení nejsou k dispozici alternativy, nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů použít, nebo

b)

použití technicky proveditelných a bezpečných alternativ by vyžadovalo nepřiměřené náklady.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24.

4.   Pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý, k nimž je podle článku 10 vyžadován certifikát či osvědčení, jsou fluorované skleníkové plyny prodávány pouze podnikům, které jsou držiteli příslušného certifikátu či osvědčení v souladu s článkem 10 nebo které zaměstnávají osoby, jež jsou držiteli certifikátu či osvědčení o školení podle čl. 10 odst. 2 a 5, a pouze takové podniky mohou uvedené plyny nakupovat. Tento odstavec nebrání necertifikovaným podnikům, které neprovádějí činnosti uvedené v první větě tohoto odstavce, ve sběru, přepravě či dodávání fluorovaných skleníkových plynů.

5.   Nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny jsou prodávána konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný v souladu s článkem 10.

6.   Komise na základě údajů poskytnutých členskými státy shromažďuje informace o vnitrostátních kodexech, normách nebo právních předpisech členských států, pokud jde o náhradní technologie využívající v chladicích a klimatizačních zařízeních, tepelných čerpadlech a pěnách alternativy k fluorovaným skleníkovým plynům.

Komise zveřejní do 1. ledna 2017 souhrnnou zprávu o informacích shromážděných podle prvního pododstavce.

Článek 12

Označování a informace o výrobku a zařízení

1.   Výrobky a zařízení, jež obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, nesmějí být uváděny na trh bez označení. Jedná se o tyto výrobky a zařízení:

a)

chladicí zařízení;

b)

klimatizační zařízení;

c)

tepelná čerpadla;

d)

protipožární zařízení;

e)

elektrická spínací zařízení;

f)

aerosolové rozprašovače, které obsahují fluorované skleníkové plyny, s výjimkou inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků;

g)

všechny nádoby na fluorované skleníkové plyny;

h)

rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů;

i)

organické Rankinovy cykly.

2.   U výrobků nebo zařízení, na něž se vztahuje výjimka podle čl. 11 odst. 3, se tato skutečnost označí na štítku a v označení se uvede, že tyto výrobky a zařízení lze použít pouze pro účely, k nimž je udělena výjimka podle uvedeného článku.

3.   Na štítku požadovaném podle odstavce 1 jsou uvedeny tyto informace:

a)

skutečnost, že výrobek nebo zařízení obsahuje fluorované skleníkové plyny nebo že jejich provoz je na těchto plynech závislý;

b)

název fluorovaných skleníkových plynů za použití uznávaného průmyslového označení, nebo není-li toto označení k dispozici, chemického názvu;

c)

od 1. ledna 2017 množství fluorovaných skleníkových plynů obsažených ve výrobku nebo zařízení nebo množství fluorovaných skleníkových plynů, pro jaké je zařízení určeno, vyjádřené hmotností a ekvivalentem CO2, a potenciál globálního oteplování těchto plynů.

Na štítku vyžadovaném podle odstavce 1 jsou případně uvedeny tyto informace:

a)

skutečnost, že jsou fluorované skleníkové plyny obsaženy v hermeticky uzavřeném zařízení;

b)

skutečnost, že prověřená míra úniku elektrického spínacího zařízení uvedená v technické specifikaci od výrobce je nižší než 0,1 % za rok.

4.   Štítek musí být jasně čitelný a nesmazatelný a musí být upevněn:

a)

v blízkosti obslužných míst pro plnění nebo znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů, nebo

b)

na té části výrobku či zařízení, která fluorovaný skleníkový plyn obsahuje.

Štítek je v úředních jazycích členského státu, v němž má být uváděn na trh.

5.   Pěny a předem smíšené polyoly, které obsahují fluorované skleníkové plyny, se nesmějí uvádět na trh, pokud nejsou fluorované skleníkové plyny označeny štítkem s uznávaným průmyslovým označením nebo, není-li toto označení k dispozici, chemickým názvem. Na štítku musí být jasně uvedeno, že pěna nebo předem smíšené polyoly obsahují fluorované skleníkové plyny. V případě pěnových desek musí být tato informace na deskách uvedena jasným a nesmazatelným způsobem.

6.   Regenerované nebo recyklované fluorované skleníkové plyny jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že daná látka byla regenerována nebo recyklována, a údaji o čísle šarže a názvu a adrese regeneračního nebo recyklačního zařízení.

7.   Fluorované skleníkové plyny uvedené na trh za účelem zneškodnění jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby je určen pouze ke zneškodnění.

8.   Fluorované skleníkové plyny uvedené na trh za účelem přímého vývozu jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby je určen pouze k přímému vývozu.

9.   Fluorované skleníkové plyny uvedené na trh za účelem použití ve vojenském zařízení jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby lze použít pouze k tomuto účelu.

10.   Fluorované skleníkové plyny uvedené na trh za účelem leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby lze použít pouze k tomuto účelu.

11.   Fluorované skleníkové plyny uvedené na trh jako vstupní surovina jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby lze použít pouze jako vstupní surovinu.

12.   Fluorované skleníkové plyny uvedené na trh za účelem výroby inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků jsou označeny štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby lze použít pouze k tomuto účelu.

13.   Informace uvedené v odstavcích 3 a 5 musí být obsaženy v návodech k použití těchto výrobků a zařízení.

V případě výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování 150 nebo vyšším musí být tyto informace rovněž obsaženy v popisech používaných k reklamě.

14.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát štítků uvedených v odstavci 1 a odstavcích 4 až 12 tohoto článku a může zrušit akty přijaté podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 842/2006. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24 tohoto nařízení.

15.   Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 22, kterými s ohledem na obchodní nebo technický vývoj podle potřeby změní požadavky na označování stanovené v odstavcích 4 až 12 tohoto článku.

Článek 13

Kontrola použití

1.   Použití fluoridu sírového při tlakovém lití hořčíku a při recyklaci tlakově litých hořčíkových slitin je zakázáno.

V případě zařízení používajících fluorid sírový v množství nižším než 850 kg za rok, v souvislosti s tlakovým litím hořčíku a při recyklaci tlakově litých hořčíkových slitin, se tento zákaz použije od 1. ledna 2018.

2.   Použití fluoridu sírového při plnění pneumatik vozidel se zakazuje.

3.   Od 1. ledna 2020 je zakázáno použití fluorovaných skleníkových plynů s potenciálem globálního oteplování 2 500 nebo vyšším při servisu nebo údržbě chladicích zařízení s velikostí náplně 40 tun ekvivalentu CO2 nebo více.

Tento odstavec se nevztahuje na vojenská zařízení nebo zařízení určená pro aplikace, které jsou určeny k chlazení produktů při teplotách nižších než – 50 °C.

Zákaz uvedený v prvním pododstavci se do 1. ledna 2030 nepoužije na tyto kategorie fluorovaných skleníkových plynů:

a)

regenerované fluorované skleníkové plyny, jejichž potenciál globálního oteplování je 2 500 nebo více a které se používají při údržbě nebo servisu stávajícího chladicího zařízení, pod podmínkou, že byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 6;

b)

recyklované fluorované skleníkové plyny, jejichž potenciál globálního oteplování je 2 500 nebo více a které se používají při údržbě nebo servisu stávajícího chladicího zařízení, pod podmínkou, že byly z daného zařízení znovuzískány. Tyto recyklované plyny může použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány.

Zákaz uvedený v prvním pododstavci se nepoužije na chladicí zařízení, v jehož případě byla povolena výjimka podle čl. 11 odst. 3.

Článek 14

Plnění zařízení částečně fluorovanými uhlovodíky předem

1.   Od 1. ledna 2017 se chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla plněná částečně fluorovanými uhlovodíky nesmějí uvádět na trh, pokud částečně fluorované uhlovodíky, jimiž je dané zařízení naplněno, nejsou započítány do systému kvót uvedeného v kapitole IV.

2.   Při uvádění předem naplněného zařízení uvedeného v odstavci 1 na trh výrobci a dovozci zařízení zajistí, aby byl řádně doložen soulad s odstavcem 1, a vypracují v tomto ohledu prohlášení o shodě.

Pokud částečně fluorované uhlovodíky obsažené v zařízení nebyly uvedeny na trh Unie před naplněním zařízení, od 1. ledna 2018 dovozci zařízení zajistí, aby byla každý rok do 31. března ověřena správnost dokumentace a prohlášení o shodě za předchozí kalendářní rok nezávislým auditorem. Auditor musí být:

a)

akreditován podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (21) nebo

b)

akreditován k ověřování finančních výkazů v souladu s právními předpisy dotčených členských států.

Výrobci a dovozci zařízení uvedeného v odstavci 1 uchovávají dokumentaci a prohlášení o shodě po dobu nejméně pěti let po uvedení zařízení na trh. Dovozci zařízení uvádějící na trh předem naplněná zařízení, pokud částečně fluorované uhlovodíky obsažené v těchto zařízeních nebyly uvedeny na trh Unie před naplněním zařízení, zajistí, aby byli zapsáni v rejstříku podle čl. 17 odst. 1 písm. e).

3.   Vypracováním prohlášení o shodě výrobci a dovozci zařízení uvedeného v odstavci 1 přebírají odpovědnost za dodržení souladu s odstavci 1 a 2.

4.   Komise pomocí prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla související s prohlášením o shodě a ověřením nezávislým auditorem podle odst. 2 druhého pododstavce tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24.

KAPITOLA IV

SNIŽOVÁNÍ MNOŽSTVÍ ČÁSTEČNĚ FLUOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ UVÁDĚNÝCH NA TRH

Článek 15

Snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků uváděných na trh

1.   Komise zajistí, aby množství částečně fluorovaných uhlovodíků, které mají výrobci a dovozci právo každoročně uvést na trh v Unii, nepřekročilo maximální množství vypočítané pro příslušný rok podle přílohy V.

Výrobci a dovozci zajistí, aby množství částečně fluorovaných uhlovodíků vypočítané podle přílohy V, které každý z nich uvede na trh, nepřekročilo kvótu, jež jim byla přidělena podle čl. 16 odst. 5 nebo převedena podle článku 18.

2.   Tento článek se nepoužije na výrobce ani dovozce menšího množství částečně fluorovaných uhlovodíků než 100 tun ekvivalentu CO2 ročně.

Tento článek se dále nepoužije na tyto kategorie částečně fluorovaných uhlovodíků:

a)

částečně fluorované uhlovodíky dovezené do Unie za účelem zneškodnění;

b)

částečně fluorované uhlovodíky používané výrobcem jako vstupní suroviny nebo dodávané přímo výrobcem nebo dovozcem podnikům k použití jako vstupní suroviny;

c)

částečně fluorované uhlovodíky, které jsou dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podnikům a určeny k vývozu z Unie, pokud tyto uhlovodíky nejsou následně poskytnuty před vývozem jiné straně v Unii;

d)

částečně fluorované uhlovodíky, které jsou dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem pro použití ve vojenském zařízení;

e)

částečně fluorované uhlovodíky, které jsou dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podniku, který je používá k leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů;

f)

od 1. ledna 2018 částečně fluorované uhlovodíky, které jsou dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podniku vyrábějícímu inhalátory odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků.

3.   Tento článek a články 16, 18, 19 a 25 se rovněž vztahují na částečně fluorované uhlovodíky obsažené v předem smíšených polyolech.

4.   Ve výjimečných případech může Komise při zohlednění cílů tohoto nařízení a na odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu povolit prostřednictvím prováděcích aktů výjimku v trvání až čtyř let, kterou se z požadavku na kvóty podle odstavce 1 vyjmou částečně fluorované uhlovodíky pro použití v určitých aplikacích nebo určitých kategoriích výrobků nebo zařízení, pokud je prokázáno, že:

a)

pro tyto konkrétní aplikace, výrobky nebo zařízení nejsou k dispozici alternativy, nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů použít; a

b)

dostatečné dodávky částečně fluorovaných uhlovodíků nelze zajistit, aniž by to vyžadovalo nepřiměřené náklady.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24.

Článek 16

Přidělování kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh

1.   Do 31. října 2014 Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pro každého výrobce a dovozce, který oznámí údaje podle článku 6 nařízení (ES) č. 842/206, referenční hodnotu na základě ročního průměru množství částečně fluorovaných uhlovodíků, která výrobce nebo dovozce oznámil jako uvedená na trh od roku 2009 do roku 2012. Referenční hodnoty se vypočítají podle přílohy V tohoto nařízení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24 tohoto nařízení.

2.   Výrobci a dovozci, kteří neoznámili uvedení na trh částečně fluorovaných uhlovodíků podle článku 6 nařízení (ES) č. 842/2006 za referenční období uvedené v odstavci 1 tohoto článku, mohou formou prohlášení oznámit svůj záměr uvádět částečně fluorované uhlovodíky na trh v následujícím roce.

V tomto prohlášení, které se zasílá Komisi, musí být uvedeny typy částečně fluorovaných uhlovodíků, které mají být uvedeny na trh, a jejich předpokládaná množství.

Komise oznámí lhůtu pro předložení těchto prohlášení. Před předložením prohlášení podle odstavců 2 a 4 tohoto článku se podniky zaregistrují v rejstříku stanoveném v článku 17 tohoto nařízení.

3.   Komise do 31. října 2017 a poté jednou za tři roky přepočítá referenční hodnoty pro výrobce a dovozce uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku na základě ročního průměru množství částečně fluorovaných uhlovodíků zákonně uvedených na trh od 1. ledna 2015 a oznámených podle článku 19 pro roky, pro něž jsou k dispozici. Komise tyto referenční hodnoty stanoví prostřednictvím prováděcích aktů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24.

4.   Výrobci a dovozci, pro které byly stanoveny referenční hodnoty, mohou formou prohlášení oznámit další předpokládaná množství postupem stanoveným v odstavci 2.

5.   Komise přidělí každému výrobci a dovozci kvóty pro uvedení částečně fluorovaných uhlovodíků na trh v každém roce počínaje rokem 2015, k čemuž použije mechanismus přidělování stanovený v příloze VI.

Kvóty se přidělují pouze výrobcům nebo dovozcům, kteří jsou usazeni v Unii nebo kteří zmocnili výhradního zástupce usazeného v Unii pro účely dodržování požadavků tohoto nařízení. Uvedený výhradní zástupce může být tentýž, který byl zmocněn podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (22).

Výhradní zástupce musí plnit všechny povinnosti výrobců a dovozců podle tohoto nařízení.

Článek 17

Rejstřík

1.   Komise do 1. ledna 2015 zřídí elektronický rejstřík kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh (dále jen „rejstřík“) a zajistí jeho provoz.

Registrace v rejstříku je povinná pro:

a)

výrobce a dovozce, kterým byla přidělena kvóta částečně fluorovaných uhlovodíků pro uvedení na trh podle čl. 16 odst. 5;

b)

podniky, kterým je převedena kvóta podle článku 18;

c)

výrobce a dovozce oznamující svůj záměr předložit prohlášení podle čl. 16 odst. 2;

d)

výrobce a dovozce dodávající nebo podniky přijímající částečně fluorované uhlovodíky pro účely uvedené v čl. 15 odst. 2 druhém pododstavci písm. a) až f);

e)

dovozce zařízení uvádějící na trh předem naplněná zařízení, pokud částečně fluorované uhlovodíky obsažené v těchto zařízeních nebyly uvedeny na trh Unie před naplněním tohoto zařízení podle článku 14.

Registrace probíhá na základě žádosti předložené Komisi v souladu s postupy stanovenými Komisí.

2.   Komise může v nezbytném rozsahu prostřednictvím prováděcích aktů zajistit bezproblémové fungování rejstříku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24.

3.   Komise zajistí, aby zaregistrovaní výrobci a dovozci byli prostřednictvím tohoto rejstříku informováni o přidělené kvótě a o všech jejích změnách během období přidělování.

4.   Příslušné orgány členských států, včetně celních orgánů, mají do rejstříku přístup pro informační účely.

Článek 18

Převod kvót a povolení využívat kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků v dovezeném zařízení na trh

1.   Výrobce nebo dovozce, pro nějž byla stanovena referenční hodnota podle čl. 16 odst. 1 nebo 3 a kterému byla přidělena kvóta podle čl. 16 odst. 5, smí tuto kvótu na všechna nebo libovolná množství převést v rejstříku podle čl. 17 odst. 1 jinému výrobci nebo dovozci v Unii nebo jinému výrobci nebo dovozci, kterého v Unii zastupuje výhradní zástupce uvedený v čl. 16 odst. 5 druhém a třetím pododstavci.

2.   Výrobce nebo dovozce, který získal kvótu podle čl. 16 odst. 1 a 3 nebo jemuž byla kvóta převedena podle odstavce 1 tohoto článku, může oprávnit jiný podnik, aby jeho kvótu použil pro účely článku 14.

Výrobce nebo dovozce, který získal kvótu výhradně na základě prohlášení podle čl. 16 odst. 2, může oprávnit jiný podnik, aby použil jeho kvótu pro účely článku 14 pouze tehdy, dodá-li opravňující výrobce nebo dovozce fyzicky odpovídající množství částečně fluorovaných uhlovodíků.

Pro účely článků 15 a 16 a čl. 19 odst. 1 a 6 se předpokládá, že příslušná množství částečně fluorovaných uhlovodíků jsou uvedena na trh opravňujícím výrobcem nebo dovozcem v okamžiku oprávnění. Komise může požádat opravňujícího výrobce nebo dovozce o předložení důkazu o aktivní činnosti, pokud jde o dodávky částečně fluorovaných uhlovodíků.

KAPITOLA V

PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 19

Podávání zpráv o výrobě, dovozu, vývozu, používání vstupních surovin a zneškodňování látek uvedených v přílohách I a II

1.   Každý výrobce, dovozce a vývozce, který během předchozího kalendářního roku vyrobil, dovezl nebo vyvezl nejméně jednu metrickou tunu nebo 100 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů a plynů uvedených v příloze II, oznámí do 31. března 2015 a následně každý rok Komisi údaje uvedené v příloze VII ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok. Tento odstavec se použije rovněž na podniky získávající kvótu podle čl. 18 odst. 1.

2.   Každý podnik, který během předchozího kalendářního roku zneškodnil nejméně jednu metrickou tunu nebo 1 000 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů a plynů uvedených v příloze II, oznámí do 31. března 2015 a následně každý rok Komisi údaje uvedené v příloze VII ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

3.   Každý podnik, který během předchozího kalendářního roku použil jako vstupní surovinu nejméně 1 000 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů, oznámí do 31. března 2015 a následně každý rok Komisi údaje uvedené v příloze VII ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

4.   Každý podnik, který během předchozího kalendářního roku uvedl na trh nejméně 500 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů a plynů uvedených v příloze II obsažených ve výrobcích či v zařízení, oznámí do 31. března 2015 a následně každý rok Komisi údaje uvedené v příloze VII ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

5.   Každý dovozce zařízení uvádějící na trh předem naplněná zařízení, pokud částečně fluorované uhlovodíky obsažené v těchto zařízeních nebyly uvedeny na trh Unie před naplněním zařízení, předloží Komisi ověřovací dokument vydaný podle čl. 14 odst. 2.

6.   Každý podnik, který je povinen podle odstavce 1 oznámit uvedení nejméně 10 000 tun ekvivalentu CO2 částečně fluorovaných uhlovodíků na trh během předchozího kalendářního roku, musí do 30. června 2015 a následně každý rok navíc zajistit, aby přesnost údajů ověřil nezávislý auditor. Auditor musí být:

a)

akreditován podle směrnice 2003/87/ES; nebo

b)

akreditován pro ověřování finančních výkazů podle právních předpisů dotyčného členského státu.

Podnik ověřovací zprávu uchovává nejméně po dobu pěti let. Ověřovací zpráva musí být na vyžádání zpřístupněna příslušnému orgánu dotyčného členského státu a Komisi.

7.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát a způsoby předkládání zpráv uvedených v tomto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24.

8.   Komise přijme příslušná opatření k ochraně důvěrnosti informací předložených podle tohoto článku.

Článek 20

Shromažďování údajů o emisích

Členské státy zavedou pro příslušné oblasti uvedené v tomto nařízení systémy podávání zpráv s cílem získávat v možné míře údaje o emisích.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21

Přezkum

1.   Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 22, kterými aktualizuje přílohy I, II a IV na základě nových hodnotících zpráv panelu přijatých Mezivládním panelem pro změnu klimatu nebo nových zpráv panelu pro vědecká hodnocení zřízeného Montrealským protokolem, týkajících se potenciálu globálního oteplování látek uvedených na seznamu.

2.   Komise sleduje uplatňování a účinky tohoto nařízení na základě informací o uvádění plynů uvedených v přílohách I a II na trh, které jí jsou oznamovány podle článku 19, a o emisích fluorovaných skleníkových plynů zpřístupněných podle článku 20 a na základě veškerých příslušných informací získaných od členských států.

Komise zveřejní do 31. prosince 2020 zprávu o dostupnosti částečně fluorovaných uhlovodíků na trhu Unie.

Do 31. prosince 2022 zveřejní komplexní zprávu o účincích tohoto nařízení obsahující zejména:

a)

prognózy další poptávky po částečně fluorovaných uhlovodících do roku 2030 a v dalších letech;

b)

posouzení potřeby dalších opatření Unie a členských států s ohledem na stávající a nové mezinárodní závazky, které se týkají snižování emisí fluorovaných skleníkových plynů;

c)

přehledu evropských a mezinárodních norem, vnitrostátních bezpečnostních předpisů a stavebních předpisů členských států, které se týkají přechodu na alternativní chladiva;

d)

přezkumu dostupnosti technicky proveditelných a nákladově efektivních alternativ k výrobkům a zařízením obsahujícím fluorované skleníkové plyny pro výrobky a zařízení, které nejsou uvedeny v příloze III, a to s ohledem na energetickou účinnost.

3.   Do 1. července 2017 zveřejní Komise zprávu posuzující zákaz podle bodu 13 přílohy III, v níž zváží zejména dostupnost nákladově efektivních, technicky proveditelných, energeticky účinných a spolehlivých alternativ ke sdruženým centrálním chladicím systémům uvedeným v daném ustanovení. S ohledem na tuto zprávu Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu bodu 13 přílohy III.

4.   Do 1. července 2020 zveřejní Komise zprávu posuzující, zda existují nákladově efektivní, technicky proveditelné, energeticky účinné a spolehlivé alternativy, které umožňují nahrazení fluorovaných skleníkových plynů v nových druhotných spínacích zařízeních středního napětí a nových malých dělených klimatizačních systémech s jednou vnitřní jednotkou, a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu seznamu uvedeného v příloze III.

5.   Do 1. července 2017 zveřejní Komise zprávu posuzující způsob přidělování kvót, včetně dopadu přidělování kvót zdarma, náklady na provádění tohoto nařízení v členských státech a případně možnou mezinárodní dohodu o částečně fluorovaných uhlovodících. S ohledem na tuto zprávu Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh za účelem:

a)

změny způsobu přidělování kvót;

b)

stanovení vhodného způsobu rozdělování jakýchkoli případných příjmů.

6.   Do 1. ledna 2017 zveřejní Komise zprávu o přezkumu právních předpisů Unie týkajících se školení fyzických osob, pokud jde o bezpečné nakládání s alternativními chladivy, která mají nahradit nebo omezit používání fluorovaných skleníkových plynů, a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu příslušných právních předpisů Unie.

Článek 22

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 15 a čl. 21 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 10. června 2014. Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o další pětiletá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedená v čl. 12 odst. 15 a čl. 21 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 15 a čl. 21 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 23

Konzultační fórum

Při provádění tohoto nařízení zajistí Komise vyváženou účast zástupců členských států, zástupců občanské společnosti, včetně environmentálních organizací, zástupců výrobců, provozovatelů a certifikovaných osob. Za tímto účelem zřídí konzultační fórum, v rámci něhož by se tyto strany setkávaly a poskytovaly Komisi poradenství a odborné znalosti v souvislosti s prováděním tohoto nařízení, zejména pokud jde o dostupnost alternativ k fluorovaným skleníkovým plynům, včetně environmentálních, technických, ekonomických a bezpečnostních aspektů jejich používání. Jednací řád konzultačního fóra stanoví Komise a zveřejní jej.

Článek 24

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 25

Sankce

1.   Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy tato ustanovení oznámí Komisi do 1. ledna 2017 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají.

2.   Podnikům, které překročily své kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh přidělené podle čl. 16 odst. 5 nebo převedené podle článku 18, lze poté, co bylo překročení zjištěno, kromě uložení sankcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku rovněž přidělit pouze sníženou kvótu na období přidělování.

Snížené množství je vypočteno jako 200 % množství, o které byla kvóta překročena. Je-li snížené množství vyšší než množství, jež má být podle čl. 16 odst. 5 přiděleno jako kvóta na období přidělování poté, co bylo překročení zjištěno, není na dané období přidělování přidělena žádná kvóta a kvóta na následující období přidělování je obdobně snižována tak dlouho, dokud není odečteno celé množství.

Článek 26

Zrušení

Nařízení (ES) č. 842/2006 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2015, aniž je dotčeno dodržování požadavků uvedeného nařízení v souladu s harmonogramem v něm stanoveným.

Nařízení (ES) č. 1493/2007, (ES) č. 1494/2007, (ES) č. 1497/2007, (ES) č. 1516/2007, (ES) č. 303/2008, (ES) č. 304/2008, (ES) č. 305/2008, (ES) č. 306/2008, (ES) č. 307/2008 a (ES) č. 308/2008 však zůstávají v platnosti a nadále se používají, pokud a dokud nejsou zrušena prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů Komise přijatých v souladu s tímto nařízením.

Odkazy na nařízení (ES) č. 842/2006 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII.

Článek 27

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 16. dubna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 138.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.

(3)  Rozhodnutí Rady 94/69/ES ze dne 15. prosince 1993 o uzavření Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8)  Nařízení Komise (ES) č. 1493/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 zavádí formát pro zprávu předkládanou výrobci, dovozci a vývozci některých fluorovaných skleníkových plynů (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 7).

(9)  Nařízení Komise (ES) č. 1494/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví způsob označování a další požadavky na označování produktů a zařízení obsahujících určité fluorované skleníkové plyny (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 25).

(10)  Nařízení Komise (ES) č. 1497/2007 ze dne 18. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních systémů požární ochrany obsahujících některé fluorované skleníkové plyny (Úř. věst. L 333, 19.12.2007, s. 4).

(11)  Nařízení Komise (ES) č. 1516/2007 ze dne 19. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny (Úř. věst. L 335, 20.12.2007, s. 10).

(12)  Nařízení Komise (ES) č. 303/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky a podmínky pro vzájemné uznávání k certifikaci společností a pracovníků, pokud jde o stacionární chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla obsahující některé fluorované skleníkové plyny (Úř. věst. L 92, 3.4.2008, s. 3).

(13)  Nařízení Komise (ES) č. 304/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci společností a pracovníků a podmínky pro vzájemné uznávání certifikace, pokud jde o stacionární systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující některé fluorované skleníkové plyny (Úř. věst. L 92, 3.4.2008, s. 12).

(14)  Nařízení Komise (ES) č. 305/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání některých fluorovaných skleníkových plynů z vysokonapěťových spínacích zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této certifikace (Úř. věst. L 92, 3.4.2008, s. 17).

(15)  Nařízení Komise (ES) č. 306/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání rozpouštědel na bázi některých fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této certifikace (Úř. věst. L 92, 3.4.2008, s. 21).

(16)  Nařízení Komise (ES) č. 307/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na školicí programy a podmínky pro vzájemné uznávání osvědčení o školení pracovníků, pokud jde o klimatizační systémy některých motorových vozidel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny (Úř. věst. L 92, 3.4.2008, s. 25).

(17)  Nařízení Komise (ES) č. 308/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví forma oznámení školicích a certifikačních programů členských států (Úř. věst. L 92, 3.4.2008, s. 28).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).


PŘÍLOHA I

FLUOROVANÉ SKLENÍKOVÉ PLYNY UVEDENÉ V ČL. 2 BODĚ 1

Látka

Potenciál globálního oteplování (1)

Průmyslové označení

Chemický název

(obecný název)

Chemický vzorec

Oddíl 1: částečně fluorované uhlovodíky (HFC)

HFC-23

trifluormethan

(fluoroform)

CHF3

14 800

HFC-32

difluormethan

CH2F2

675

HFC-41

fluormethan

(methylfluorid)

CH3F

92

HFC-125

pentafluorethan

CHF2CF3

3 500

HFC-134

1,1,2,2-tetrafluorethan

CHF2CHF2

1 100

HFC-134a

1,1,1,2-tetrafluorethan

CH2FCF3

1 430

HFC-143

1,1,2-trifluorethan

CH2FCHF2

353

HFC-143a

1,1,1-trifluorethan

CH3CF3

4 470

HFC-152

1,2-difluorethan

CH2FCH2F

53

HFC-152a

1,1-difluorethan

CH3CHF2

124

HFC-161

fluorethan

(ethylfluorid)

CH3CH2F

12

HFC-227ea

1,1,1,2,3,3,3-heptafluorpropan

CF3CHFCF3

3 220

HFC-236cb

1,1,1,2,2,3-hexafluorpropan

CH2FCF2CF3

1 340

HFC-236ea

1,1,1,2,3,3-hexafluorpropan

CHF2CHFCF3

1 370

HFC-236fa

1,1,1,3,3,3-hexafluorpropan

CF3CH2CF3

9 810

HFC-245ca

1,1,2,2,3-pentafluorpropan

CH2FCF2CHF2

693

HFC-245fa

1,1,1,3,3-pentafluorpropan

CHF2CH2CF3

1 030

HFC-365 mfc

1,1,1,3,3-pentafluorbutan

CF3CH2CF2CH3

794

HFC-43-10 mee

1,1,1,2,2,3,4,5,5,5-dekafluorpentan

CF3CHFCHFCF2CF3

1 640

Oddíl 2: zcela fluorované uhlovodíky (PFC)

PFC-14

tetrafluormethan

(perfluormethan, fluorid uhličitý)

CF4

7 390

PFC-116

hexafluorethan

(perfluorethan)

C2F6

12 200

PFC-218

oktafluorpropan

(perfluorpropan)

C3F8

8 830

PFC-3-1-10

(R-31-10)

dekafluorbutan

(perfluorbutan)

C4F10

8 860

PFC-4-1-12

(R-41-12)

dodekafluorpentan

(perfluorpentan)

C5F12

9 160

PFC-5-1-14

(R-51-14)

tetradekafluorhexan

(perfluorhexan)

C6F14

9 300

PFC-c-318

oktafluorcyklobutan

(perfluorcyklobutan)

c-C4F8

10 300

Oddíl 3: Další perfluorované sloučeniny

 

fluorid sírový

SF6

22 800


(1)  Na základě čtvrté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.


PŘÍLOHA II

DALŠÍ FLUOROVANÉ SKLENÍKOVÉ PLYNY, NA KTERÉ SE VZTAHUJE PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČLÁNKU 19

Látka

GWP (1)

Obecný název/průmyslové označení

Chemický vzorec

Oddíl 1: Nenasycené částečně fluorované (chlorované) uhlovodíky

HFC-1234yf

CF3CF = CH2

4 Fn  (2)

HFC-1234ze

trans — CHF = CHCF3

7 Fn2

HFC-1336mzz

CF3CH = CHCF3

9

HCFC-1233zd

C3H2ClF3

4,5

HCFC-1233xf

C3H2ClF3

1Fn  (3)

Oddíl 2: Fluorované ethery a alkoholy

HFE-125

CHF2OCF3

14 900

HFE-134 (HG-00)

CHF2OCHF2

6 320

HFE-143a

CH3OCF3

756

HCFE-235da2 (isofluoran)

CHF2OCHClCF3

350

HFE-245cb2

CH3OCF2CF3

708

HFE-245fa2

CHF2OCH2CF3

659

HFE-254cb2

CH3OCF2CHF2

359

HFE-347 mcc3 (HFE-7000)

CH3OCF2CF2CF3

575

HFE-347pcf2

CHF2CF2OCH2CF3

580

HFE-356pcc3

CH3OCF2CF2CHF2

110

HFE-449sl (HFE-7100)

C4F9OCH3

297

HFE-569sf2 (HFE-7200)

C4F9OC2H5

59

HFE-43-10pccc124 (H-Galden 1040x) HG-11

CHF2OCF2OC2F4OCHF2

1 870

HFE-236ca12 (HG-10)

CHF2OCF2OCHF2

2 800

HFE-338pcc13 (HG-01)

CHF2OCF2CF2OCHF2

1 500

HFE-347mmyl

(CF3)2CFOCH3

343

2,2,3,3,3-pentafluoropropanol

CF3CF2CH2OH

42

bis (trifluoromethyl)-methanol

(CF3)2CHOH

195

HFE-227ea

CF3CHFOCF3

1 540

HFE-236ea2 (desfluoran)

CHF2OCHFCF3

989

HFE-236fa

CF3CH2OCF3

487

HFE-245fa1

CHF2CH2OCF3

286

HFE 263fb2

CF3CH2OCH3

11

HFE-329 mcc2

CHF2CF2OCF2CF3

919

HFE-338 mcf2

CF3CH2OCF2CF3

552

HFE-338mmz1

(CF3)2CHOCHF2

380

HFE-347 mcf2

CHF2CH2OCF2CF3

374

HFE-356 mec3

CH3OCF2CHFCF3

101

HFE-356mm1

(CF3)2CHOCH3

27

HFE-356pcf2

CHF2CH2OCF2CHF2

265

HFE-356pcf3

CHF2OCH2CF2CHF2

502

HFE 365 mcf3

CF3CF2CH2OCH3

11

HFE-374pc2

CHF2CF2OCH2CH3

557

 

- (CF2)4CH (OH) -

73

Oddíl 3: Další perfluorované sloučeniny

Perfluorpolymethylisopropylether PFPMIE

CF3OCF(CF3)CF2OCF2OCF3

10 300

fluorid dusitý

NF3

17 200

trifluormethyl-sulfopentafluorid

SF5CF3

17 700

perfluorcyklopropan

c-C3F6

17 340Fn  (4)


(1)  Na základě čtvrté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.

(2)  GWP podle zprávy o hodnocení za rok 2010 skupiny pro vědecká hodnocení (SAP) zřízené Montrealským protokolem, tabulky 1–11, s uvedením dvou recenzovaných publikací z odborné literatury. http://ozone.unep.org/Assessment_Panels/SAP/Scientific_Assessment_2010/index.shtml

(3)  Základní hodnota, potenciál globálního oteplování není dosud k dispozici.

(4)  Minimální hodnota podle čtvrté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu.


PŘÍLOHA III

ZÁKAZY UVÁDĚNÍ NA TRH UVEDENÉ V ČL. 11 ODST. 1

Výrobky a zařízení

(GWP směsí obsahujících fluorované skleníkové plyny se podle čl. 2 bodu 6 v případě potřeby vypočítá v souladu s přílohou IV.

Datum zákazu

1.

Nádoby na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny používané při servisu, údržbě nebo plnění chladicích a klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel, systémů požární ochrany nebo spínacích zařízení nebo pro použití jako rozpouštědla

4. července 2007

2.

Neuzavřené systémy s přímým odpařováním obsahující HFC a PFC jako chladiva

4. července 2007

3.

Protipožární zařízení

obsahující PFC

4. července 2007

obsahující HFC-23

1. ledna 2016

4.

Okna pro obytné domy obsahující fluorované skleníkové plyny

4. července 2007

5.

Ostatní okna obsahující fluorované skleníkové plyny

4. července 2008

6.

Obuv obsahující fluorované skleníkové plyny

4. července 2006

7.

Pneumatiky obsahující fluorované skleníkové plyny

4. července 2007

8.

Jednosložkové pěny obsahující fluorované skleníkové plyny s GWP 150 nebo vyšším, vyjma těch, které jsou vyžadovány pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem

4. července 2008

9.

Aerosolové rozprašovače dodávané na trh a určené k prodeji široké veřejnosti pro zábavné a ozdobné účely, uvedené v bodě 40 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, a varovná akustická zařízení obsahující HFC s GWP 150 nebo vyšším

4. července 2009

10.

Chladicí a mrazicí zařízení pro domácnost, která obsahují HFC s GWP 150 nebo vyšším

1. ledna 2015

11.

Chladicí a mrazicí zařízení pro komerční použití (hermeticky uzavřené zařízení)

obsahující HFC s GWP 2 500 nebo vyšším

1. ledna 2020

obsahující HFC s GWP 150 nebo vyšším

1. ledna 2022

12.

Stacionární chladicí zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny s GWP 2 500 nebo vyšším nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou zařízení určeného pro aplikace navržené k chlazení výrobků na teploty nižší než – 50 °C

1. ledna 2020

13.

Sdružené centrální chladicí systémy pro komerční použití o jmenovité kapacitě 40 kW nebo vyšší, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP 150 nebo vyšším nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou primárního chladicího okruhu kaskádních systémů, kde lze použít fluorované skleníkové plyny s GWP nižším než 1 500

1. ledna 2022

14.

Přenosné pokojové klimatizační zařízení (hermeticky uzavřené systémy, které koncový uživatel může přemísťovat z místnosti do místnosti), které obsahují HFC s GWP 150 nebo vyšším

1. ledna 2020

15.

Dělené klimatizační systémy s jednou vnitřní jednotkou s obsahem méně než 3 kg fluorovaných skleníkových plynů, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP 750 nebo vyšším nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý

1. ledna 2025

16.

Pěny, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP 150 nebo vyšším, s výjimkou případů, v nichž jsou vyžadovány ke splnění vnitrostátních bezpečnostních norem

Extrudovaný polystyren (XPS)

1. ledna 2020

Jiné pěny

1. ledna 2023

17.

Technické aerosoly, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP 150 nebo vyšším, s výjimkou případů, v nichž jsou vyžadovány ke splnění vnitrostátních bezpečnostních norem, nebo v případech použití v lékařských aplikacích

1. ledna 2018


PŘÍLOHA IV

ZPŮSOB VÝPOČTU CELKOVÉHO GWP SMĚSI

GWP směsi se vypočítá jako vážený průměr odvozený od součtu hmotnostních zlomků jednotlivých látek vynásobených jejich GWP, pokud není uvedeno jinak, včetně látek, které nejsou fluorovanými skleníkovými plyny.

Formula

kde % je podíl na hmotnosti s tolerancí +/– 1 %.

Například: použití vzorce u směsi plynů tvořené 60 % dimethyletheru, 10 % HFC–152a a 30 % isobutanu:

Formula

→ celkový GWP = 13,9

Při výpočtu GWP směsí se používá GWP následujících nefluorovaných látek. U jiných látek, které v této příloze uvedeny nejsou, se použije výchozí hodnota 0.

Látka

GWP (1)

Obecný název

Průmyslové označení

Chemický vzorec

methan

 

CH4

25

oxid dusný

 

N2O

298

dimethylether

 

CH3OCH3

1

methylenchlorid

 

CH2Cl2

9

methylchlorid

 

CH3Cl

13

chloroform

 

CHCl3

31

ethan

R-170

CH3CH3

6

propan

R-290

CH3CH2CH3

3

butan

R-600

CH3CH2CH2CH3

4

isobutan

R-600a

CH(CH3)2CH3

3

pentan

R-601

CH3CH2CH2CH2CH3

5 (2)

isopentan

R-601a

(CH3)2CHCH2CH3

5 (2)

ethoxyethan (diethylether)

R-610

CH3CH2OCH2CH3

4

methyl-formiát

R-611

HCOOCH3

25

vodík

R-702

H2

6

amoniak

R-717

NH3

0

ethylen

R-1150

C2H4

4

propylen

R-1270

C3H6

2

cyklopentan

 

C5H10

5 (2)


(1)  Na základě čtvrté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.

(2)  Látka není uvedena ve čtvrté hodnotící zprávě přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, základní hodnota založená na GWP ostatních uhlovodíků.


PŘÍLOHA V

VÝPOČET MAXIMÁLNÍHO MNOŽSTVÍ, REFERENČNÍCH HODNOT A KVÓT PRO UVÁDĚNÍ ČÁSTEČNĚ FLUOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ NA TRH

Maximální množství uvedené v čl. 15 odst. 1 se vypočítá použitím následujících procentuálních podílů na roční průměr celkového množství uvedeného na trh v Unii během období let 2009 až 2012. Od roku 2018 se maximální množství uvedené v čl. 15 odst. 1 vypočítá použitím následujících procentních podílů na roční průměr celkového množství uvedeného na trh v Unii během období let 2009 až 2012 a následným odečtením množství pro použití v rámci výjimek podle čl. 15 odst. 2, a to na základě dostupných údajů.

Roky

Procentní hodnota pro výpočet maximálního množství a kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh

2015

100 %

2016–17

93 %

2018–20

63 %

2021–23

45 %

2024–26

31 %

2027–29

24 %

2030

21 %

Maximální množství, referenční hodnoty a kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh uvedené v článcích 15 a 16 se vypočítají jako úhrnná množství všech typů částečně fluorovaných uhlovodíků vyjádřená v tunách ekvivalentu CO2.

Výpočet referenčních hodnot a kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh uvedených v článcích 15 a 16 se zakládá na množstvích částečně fluorovaných uhlovodíků, která výrobci a dovozci uvedli na trh v Unii během referenčního období nebo období přidělování, avšak s výjimkou množství částečně fluorovaných uhlovodíků pro použití uvedená v čl. 15 odst. 2 během téhož období, a to na základě dostupných údajů.

Transakce podle čl. 15 odst. 2 písm. c) se ověřují v souladu s čl. 19 odst. 6 bez ohledu na příslušná množství.


PŘÍLOHA VI

MECHANISMUS PŘIDĚLOVÁNÍ UVEDENÝ V ČLÁNKU 16

1.   Stanovení množství určeného k přidělení podnikům, pro které byla stanovena referenční hodnota podle čl. 16 odst. 1 a 3

Každý podnik, pro který byla stanovena referenční hodnota, obdrží kvótu odpovídající 89 % referenční hodnoty vynásobené procentním podílem uvedeným v příloze V pro příslušný rok.

2.   Stanovení množství určeného k přidělení podnikům, které předložily prohlášení podle čl. 16 odst. 2

Součet kvót přidělených podle bodu 1 se odečte od maximálního množství pro daný rok uvedeného v příloze V, čímž se stanoví množství určené k přidělení podnikům, pro které nebyla stanovena referenční hodnota a které předložily prohlášení podle čl. 16 odst. 2 (množství určené k přidělení v kroku 1 výpočtu).

2.1   Krok 1 výpočtu

Každému podniku se přidělí takové množství, které odpovídá množství požadovanému v jeho prohlášení, avšak nepřesahující poměrný podíl množství určeného k přidělení v kroku 1.

Poměrný podíl se vypočte vydělením čísla 100 počtem podniků, které předložily prohlášení. Součet kvót přidělených v kroku 1 se odečte od množství určeného k přidělení v kroku 1, čímž se stanoví množství určené k přidělení v kroku 2.

2.2   Krok 2 výpočtu

Každému podniku, který v kroku 1 neobdržel 100 % množství požadovaného v jeho prohlášení, se přidělí dodatečné množství odpovídající rozdílu mezi požadovaným množstvím a množstvím obdrženým v kroku 1. Toto množství však nesmí přesahovat poměrný podíl množství určeného k přidělení v kroku 2.

Poměrný podíl se vypočte vydělením čísla 100 počtem podniků, které jsou způsobilé pro přidělení v kroku 2. Součet kvót přidělených v kroku 2 se odečte od množství určeného k přidělení v kroku 2, čímž se stanoví množství určené k přidělení v kroku 3.

2.3   Krok 3 výpočtu

Krok 2 se opakuje, dokud nejsou uspokojeny všechny požadavky nebo dokud zbývající množství, které je určeno k přidělení v další fázi, není menší než 500 tun ekvivalentu CO2.

3.   Stanovení množství určeného k přidělení podnikům, které předložily prohlášení podle čl. 16 odst. 4.

Pro přidělování kvót na období let 2015 až 2017 se součet kvót přidělených podle bodů 1 a 2 odečte od maximálního množství pro daný rok uvedeného v příloze V, čímž se stanoví množství určené k přidělení podnikům, pro které byla stanovena referenční hodnota a které předložily prohlášení podle čl. 16 odst. 4.

Použije se mechanismus přidělování stanovený v bodech 2.1 a 2.2.

Pro přidělování kvót na rok 2018 a každý další rok se s podniky, které předložily prohlášení podle čl. 16 odst. 4, zachází stejným způsobem jako s podniky, které předložily prohlášení podle čl. 16 odst. 2.


PŘÍLOHA VII

ÚDAJE OZNAMOVANÉ PODLE ČLÁNKU 19

1.

Každý výrobce uvedený v čl. 19 odst. 1 podává zprávu o:

a)

celkovém množství každé látky uvedené na seznamu v příloze I a II, které vyrobil v Unii, s uvedením hlavních kategorií aplikací, ve kterých se látka používá;

b)

množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I a případně v příloze II, která uvedl na trh v Unii, přičemž upřesní zvlášť množství uvedená na trh pro použití jako vstupní surovina, přímý vývoz, výrobu inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků, použití ve vojenském zařízení a při leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů;

c)

množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I a II, která byla recyklována, regenerována nebo zneškodněna;

d)

zásobách držených na začátku a na konci období, za něž je zpráva podávána;

e)

jakémkoli povolení využívat kvóty pro účely článku 14, s upřesněním příslušných množství.

2.

Každý dovozce uvedený v čl. 19 odst. 1 podává zprávu o:

a)

množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I a II, která dovezl do Unie, s uvedením hlavních kategorií aplikací, ve kterých se látka používá, přičemž upřesní zvlášť množství uvedená na trh za účelem zneškodnění, pro použití jako vstupní surovina, přímý vývoz, výrobu inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků, použití ve vojenském zařízení a při leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů;

b)

množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I a II, která byla recyklována, regenerována nebo zneškodněna;

c)

jakémkoli povolení využívat kvóty pro účely článku 14, s upřesněním příslušných množství;

d)

veškerých držených zásobách na počátku a na konci vykazovaného období.

3.

Každý vývozce uvedený v čl. 19 odst. 1 podává zprávu o:

a)

množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I a II, která vyvezl z Unie za jiným účelem než recyklace, regenerace nebo zneškodnění;

b)

množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I a II, která vyvezl z Unie za účelem recyklace, regenerace nebo zneškodnění.

4.

Každý podnik uvedený v čl. 19 odst. 2 podává zprávu o:

a)

množstvích každé zneškodněné látky uvedené na seznamu v příloze I a II včetně množství uvedených látek obsažených ve výrobcích nebo zařízeních;

b)

zásobách každé látky uvedené na seznamu v příloze I a II čekajících na zneškodnění, včetně množství uvedených látek obsažených ve výrobcích nebo zařízeních;

c)

technologii použité ke zneškodnění látky uvedené na seznamu v příloze I a II.

5.

Každý podnik uvedený v čl. 19 odst. 3 podává zprávu o množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I použitých jako vstupní surovina.

6.

Každý podnik uvedený v čl. 19 odst. 4 podává zprávu o:

a)

kategoriích výrobků nebo zařízení uvedených na seznamu v příloze I a II;

b)

počtu jednotek;

c)

množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I a II obsažených ve výrobcích nebo zařízeních.


PŘÍLOHA VIII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 842/2006

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2 a 3

Čl. 3 odst. 2 první pododstavec

Čl. 4 odst. 1, 2 a 3

Čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 3 odst. 3

Čl. 5 odst. 1

Čl. 3 odst. 4

Čl. 4 odst. 3

Čl. 3 odst. 5

Čl. 4 odst. 4

Čl. 3 odst. 6

Čl. 6 odst. 1 a 2

Čl. 3 odst. 7

Čl. 4 odst. 5

Čl. 4 odst. 1

Čl. 8 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 8 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Čl. 8 odst. 3

Čl. 4 odst. 4

Čl. 5 odst. 1

Čl. 10 odst. 5 a 12

Čl. 5 odst. 2 první věta

Čl. 10 odst. 1, 2 a 6

Čl. 5 odst. 2 druhá věta

Čl. 10 odst. 10 první pododstavec

Čl. 5 odst. 2 třetí věta

Čl. 10 odst. 10 druhý pododstavec

Čl. 5 odst. 3

Čl. 3 odst. 4 první pododstavec a čl. 10 odst. 3

Čl. 5 odst. 4

Čl. 11 odst. 4

Čl. 5 odst. 5

Čl. 10 odst. 13

Čl. 6 odst. 1

Čl. 19 odst. 1 a příloha VII

Čl. 6 odst. 2

Čl. 19 odst. 7

Čl. 6 odst. 3

Čl. 19 odst. 8

Čl. 6 odst. 4

Článek 20 a čl. 6 odst. 2

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec první věta

Čl. 12 odst. 1 první věta

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec druhá a třetí věta

Čl. 12 odst. 2, 3 a 4

Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 12 odst. 13

Čl. 7 odst. 2

Čl. 12 odst. 1, druhý věta

Čl. 7 odst. 3 první věta

Čl. 12 odst. 14

Čl. 7 odst. 3 druhá věta

Čl. 12 odst. 15

Čl. 8 odst. 1

Čl. 13 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 13 odst. 2

Čl. 9 odst. 1

Čl. 11 odst. 1

Čl. 9 odst. 2

Čl. 9 odst. 3

Článek 10

Čl. 21 odst. 2

Článek 11

Článek 12

Článek 24

Čl. 13 odst. 1

Čl. 25 odst. 1 první pododstavec

Čl. 13 odst. 2

Čl. 25 odst. 1 druhý pododstavec

Článek 14

Článek 15

Článek 27

Příloha I — část 1

Příloha I

Příloha I — část 2

Příloha IV

Příloha II

Příloha III


Top