Protokol

o statutu Soudního dvora Evropského společenství pro atomovou energii

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII,

PŘEJÍCE SI stanovit statut Soudního dvora podle článku 160 Smlouvy,

JMENOVALY za tím účelem své zplnomocněné zástupce:

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ:

baron J. CH. SNOY et d'OPPUERS, generální tajemník ministerstva hospodářství, předseda belgické delegace na mezivládní konferenci;

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO:

profesor doktor Carl Friedrich Ophüls, velvyslanec Spolkové republiky Německo, předseda německé delegace na mezivládní konferenci;

ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY:

pan Robert Marjolin, profesor právnické fakulty, místopředseda francouzské delegace na mezivládní konferenci;

ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY:

pan V. BADINI CONFALONIERI, státní podtajemník ministerstva zahraničních věcí, předseda italské delegace na mezivládní konferenci;

ZA JEJÍ KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODKYNI LUCEMBURSKA:

pan Lambert SCHAUS, velvyslanec Lucemburského velkovévodství, předseda lucemburské delegace na mezivládní konferenci;

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA:

pan J. LINTHORST HOMAN, předseda nizozemské delegace na mezivládní konferenci;

KTEŘÍ SE po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě,

DOHODLI na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Článek 1

Soudní dvůr zřízený článkem 3 Smlouvy se ustaví a vykonává své funkce v souladu s ustanoveními Smlouvy a tohoto statutu.

HLAVA I

POSTAVENÍ SOUDCŮ A GENERÁLNÍCH ADVOKÁTŮ

Článek 2

Každý soudce je povinen před nastoupením do své funkce složit na veřejném zasedání slib, že bude vykonávat svou funkci zcela nestranně a svědomitě a že bude zachovávat tajnost porad Soudního dvora.

Článek 3

Soudci jsou vyňati z pravomoci soudů. Pokud jde o úkony spojené s výkonem jejich funkce včetně ústních a písemných projevů, jsou vyňati z pravomoci soudů i po skončení své funkce.

Soudní dvůr může rozhodnutím přijatým v plénu této imunity zbavit.

Je-li po zbavení imunity zahájeno proti některému soudci trestní řízení, může být tento soudce v každém členském státě postaven pouze před takový soud, který je příslušný k trestnímu řízení proti soudcům nejvyšších soudních instancí v tomto členském státě.

Článek 4

Soudci nesmí vykonávat žádnou politickou nebo správní funkci.

Neudělí-li Rada mimořádně výjimku z tohoto pravidla, nesmějí během funkčního období vykonávat žádnou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.

Při svém nástupu se slavnostně zavazují během výkonu své funkce i po jeho ukončení zachovávat povinnosti vyplývající z jejich funkce, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.

V případě pochybnosti rozhoduje Soudní dvůr.

Článek 5

Funkce soudce zaniká kromě pravidelných obměn a smrti odstoupením.

V případě odstoupení soudce se dopis o odstoupení zasílá předsedovi Soudního dvora s tím, aby jej předložil předsedovi Rady. Jeho uvědoměním se místo uvolňuje.

Mimo případy, na které se použije článek 6, zastává každý soudce svoji funkci, dokud se jí neujme jeho nástupce.

Článek 6

Soudce může být zbaven funkce nebo mu může být odňat nárok na důchod nebo jej nahrazující požitky pouze tehdy, nesplňuje-li nadále podle jednomyslného názoru soudců a generálních advokátů Soudního dvora požadované podmínky nebo neplní-li nadále povinnosti vyplývající ze své funkce. Dotyčný soudce se těchto jednání neúčastní.

Tajemník Soudního dvora sdělí rozhodnutí Soudního dvora předsedům Evropského parlamentu a Komise a oznámí je předsedovi Rady.

V případě rozhodnutí o zbavení některého soudce jeho funkce se místo uvolňuje oznámením tohoto rozhodnutí předsedovi Rady.

Článek 7

Skončí-li výkon funkce soudce před uplynutím jeho funkčního období, je nahrazen na zbývající část funkčního období.

Článek 8

Články 2 až 7 se vztahují i na generální advokáty.

HLAVA II

ORGANIZACE

Článek 9

Tajemník Soudního dvora skládá před Soudním dvorem slib, že bude vykonávat svou funkci zcela nestranně a svědomitě a že bude zachovávat tajnost porad Soudního dvora.

Článek 10

Soudní dvůr zajistí zastupování tajemníka v případě překážky jeho účasti.

Článek 11

Soudnímu dvoru jsou přiděleni úředníci a jiní zaměstnanci, aby zajistili jeho chod. Jsou podřízeni tajemníkovi Soudního dvora pod dohledem předsedy.

Článek 12

Na návrh Soudního dvora může Rada jednomyslně rozhodnout o jmenování pomocných zpravodajů a upravit jejich postavení. Pomocní zpravodajové mohou být za podmínek stanovených jednacím řádem povoláni k účasti na přípravném šetření ke věcem předloženým Soudnímu dvoru a ke spolupráci se soudcem zpravodajem.

Pomocné zpravodaje jmenuje Rada z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a mají požadovanou právnickou kvalifikaci. Před Soudním dvorem skládají slib, že budou svou funkci vykonávat zcela nestranně a svědomitě a že budou zachovávat tajnost porad Soudního dvora.

Článek 13

Soudci, generální advokáti a tajemník musí mít bydliště v místě sídla Soudního dvora.

Článek 14

Soudní dvůr vykonává svou činnost nepřetržitě. Trvání soudních prázdnin stanoví Soudní dvůr s ohledem na své úřední potřeby.

Článek 15(*^51)

Soudní dvůr se může platně usnášet jen v lichém počtu soudců. Usnesení pléna Soudního dvora jsou platná, pokud je přítomno devět soudců. Usnesení senátů složených ze tří nebo pěti soudců jsou platná, jen jsou-li přijata třemi soudci. Usnesení senátů složených ze sedmi soudců jsou platná, jen jsou-li přijata pěti soudci. V případě nepřítomnosti jednoho soudce senátu může být povolán soudce, který je členem jiného senátu, za podmínek stanovených jednacím řádem.

Článek 16

Soudci a generální advokáti se nemohou účastnit rozhodování v žádné věci, ve které dříve vystupovali jako zmocněnci, poradci nebo advokáti jedné ze stran nebo o níž byli povoláni rozhodnout jako členové soudu či vyšetřovací komise nebo v jakémkoli jiném postavení.

Jestliže má soudce nebo generální advokát ze zvláštního důvodu za to, že se nemůže účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, sdělí to předsedovi. V případě, že se předseda domnívá, že se některý soudce nebo generální advokát nemá ze zvláštního důvodu účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, upozorní na to dotyčného.

V případě obtíží při použití tohoto článku rozhoduje Soudní dvůr.

Strana se nemůže dovolávat státní příslušnosti soudce nebo skutečnosti, že soudce její státní příslušnosti není členem Soudního dvora nebo některého senátu, za tím účelem, aby žádala změnu složení Soudního dvora nebo některého senátu.

HLAVA III

ŘÍZENÍ

Článek 17

Státy a orgány Společenství zastupuje před Soudním dvorem zmocněnec, který je jmenován pro jednotlivou věc; zmocněnci může být nápomocen poradce nebo advokát zapsaný v seznamu advokátů některého členského státu.

Jiné strany musí být zastoupeny advokátem zapsaným v seznamu advokátů některého členského státu.

Zmocněnci, poradci a advokáti vystupující před Soudním dvorem požívají práv a záruk nezbytných k nezávislému výkonu svých úkolů za podmínek, které určí jednací řád.

Soudní dvůr má vůči poradcům a advokátům, kteří před ním vystupují, pravomoci obvykle přiznávané soudům, a to za podmínek, které určí jednací řád.

Vysokoškolští učitelé, kteří jsou státními příslušníky členských států, jejichž právní řád jim přiznává právo vystupovat před soudy, požívají u Soudního dvora práv, která tento článek přiznává advokátům.

Článek 18

Řízení před Soudním dvorem má dvě části: písemnou a ústní.

Písemná část řízení zahrnuje doručení žalob, písemných podání, žalobních odpovědí a vyjádření a případně replik, jakož i veškerých podpůrných listin a dokladů nebo jejich ověřených opisů stranám a orgánům Společenství, jejichž rozhodnutí je předmětem sporu.

Doručení zajistí tajemník v pořadí a ve lhůtách stanovených jednacím řádem.

Ústní část řízení zahrnuje přednesení zprávy soudce zpravodaje, slyšení zmocněnců, poradců a advokátů, jakož i návrhu rozhodnutí generálního advokáta a podle potřeby i výslech svědků a znalců.

Článek 19

Žaloba k Soudnímu dvoru se podává prostřednictvím tajemníka. Musí obsahovat jméno a bydliště nebo sídlo žalobce, postavení podepsaného, označení strany, proti níž se žaloba podává, předmět sporu, návrh rozhodnutí a stručný popis žalobních důvodů.

K žalobě musí být v případě potřeby přiložen akt, jehož zrušení se požaduje, nebo v případě uvedeném v článku 148 Smlouvy doklad o datu výzvy zmíněné v tomto článku. Jestliže tyto písemnosti nebyly k žalobě připojeny, vyzve tajemník žalobce, aby jej v přiměřené lhůtě dodal, přičemž žaloba nesmí být odmítnuta proto, že tato vada byla odstraněna teprve po uplynutí lhůty stanovené pro podání žaloby.

Článek 20

V případech podle článku 18 Smlouvy se odvolání podává k Soudnímu dvoru prostřednictvím tajemníka. Musí obsahovat jméno a bydliště nebo sídlo žalujícího, postavení podepsaného, označení rozhodnutí, proti němuž se odvolání podává, označení sporných stran, předmět sporu, návrh rozhodnutí a stručný popis žalobních důvodů.

K odvolání musí být připojen ověřený opis napadeného rozhodnutí Rozhodčího výboru.

Zamítne-li Soudní dvůr odvolání, nabývá rozhodnutí Rozhodčího výboru právní moci.

Zruší-li Soudní dvůr rozhodnutí Rozhodčího výboru, může být řízení před Rozhodčím výborem na návrh některé ze stran znovu zahájeno. Rozhodčí výbor je přitom vázán právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí Soudního dvora.

Článek 21

V případech uvedených v článku 150 Smlouvy oznámí příslušný vnitrostátní soud Soudnímu dvoru své rozhodnutí, jímž bylo řízení přerušeno a věc předložena Soudnímu dvoru. Toto rozhodnutí pak oznámí tajemník Soudního dvora zúčastněným stranám, členským státům a Komisi, a je-li předmětem sporu platnost nebo výklad aktu Rady, také Radě.

Do dvou měsíců od tohoto posledního oznámení mají strany, členské státy, Komise a podle okolností i Rada právo předložit Soudnímu dvoru písemná podání nebo prohlášení.

Článek 22

Soudní dvůr může vyzvat strany, aby předložily veškeré dokumenty a poskytly veškeré informace, které pokládá za žádoucí. V případě odmítnutí to Soudní dvůr vezme na vědomí.

Soudní dvůr může rovněž požádat členské státy a orgány Společenství, které nejsou stranami sporu, o veškeré údaje, jež považuje za nezbytné pro účely řízení.

Článek 23

Soudní dvůr může kdykoli pověřit kteroukoli osobu, sdružení osob, úřad, komisi nebo orgán podle své volby vypracováním odborného posudku.

Článek 24

Výslech svědků se provádí za podmínek, které stanoví jednací řád.

Článek 25

Vůči svědkům, kteří odpírají plnit svědeckou povinnost, vykonává Soudní dvůr pravomoci soudům obvykle přiznávané a může ukládat peněžité tresty za podmínek, které stanoví jednací řád.

Článek 26

Svědci a znalci mohou být vyslechnuti pod přísahou ve formě, kterou stanoví jednací řád, anebo způsobem, který stanoví právní řád domovského státu svědka nebo znalce.

Článek 27

Soudní dvůr může přikázat, aby byl svědek nebo znalec vyslechnut soudním orgánem v místě svého bydliště.

Tento příkaz se zašle k provedení příslušnému soudnímu orgánu způsobem, který stanoví jednací řád. Písemnosti, které byly získány na základě tohoto dožádání, se vracejí Soudnímu dvoru stejným způsobem.

Soudní dvůr nese náklady, pokud je případně nepřenese na strany.

Článek 28

Každý členský stát posuzuje porušení přísahy svědky nebo znalci jako obdobný trestný čin spáchaný před svým vnitrostátním soudem v občanskoprávním řízení. Na základě oznámení Soudního dvora stíhá pachatele tohoto činu před příslušným vnitrostátním soudem.

Článek 29

Jednání je veřejné, nerozhodne-li Soudní dvůr z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.

Článek 30

V průběhu jednání může Soudní dvůr vyslýchat znalce, svědky i samotné strany. Za strany však mohou ústně jednat pouze jejich zástupci.

Článek 31

O každém jednání se sepisuje protokol, který podepisují předseda a tajemník.

Článek 32

Pořad jednání stanoví předseda.

Článek 33

Porady Soudního dvora jsou a zůstanou tajné.

Článek 34

Rozsudky musí být odůvodněny. Uvádějí se v nich jména soudců, kteří se účastnili rozhodování.

Článek 35

Rozsudky podepisují předseda a tajemník. Vyhlašují se ve veřejném zasedání.

Článek 36

Soudní dvůr rozhoduje o nákladech řízení.

Článek 37

Předseda Soudního dvora může ve zkráceném řízení, které se v nezbytném rozsahu může odchylovat od určitých pravidel obsažených v tomto statutu a které bude upraveno jednacím řádem, rozhodnout o návrzích na odklad uplatnění napadeného aktu podle článku 157 Smlouvy, na nařízení předběžných opatření podle článku 158 nebo na zastavení výkonu rozhodnutí podle čl. 164 třetího pododstavce.

Není-li předseda přítomen, zastoupí jej jiný soudce za podmínek stanovených jednacím řádem.

Rozhodnutí vydané předsedou nebo jeho zástupcem má pouze předběžnou povahu a nepředjímá rozhodnutí Soudního dvora ve věci samé.

Článek 38

Členské státy a orgány Společenství mohou ve sporech předložených Soudnímu dvoru přistoupit k řízení.

Totéž právo má každá jiná osoba, která prokáže zájem na rozhodnutí sporu předloženého Soudnímu dvoru s výjimkou sporů mezi členskými státy, sporů mezi orgány Společenství nebo sporů mezi členskými státy a orgány Společenství.

Návrhy obsažené v žádosti o přistoupení k řízení se omezí na podporu návrhů jedné ze stran sporu.

Článek 39

Jestliže žalovaná strana nepodá písemná vyjádření, ačkoli byla řádně vyrozuměna, bude proti ní vydán rozsudek pro zmeškání. Proti rozsudku se lze odvolat ve lhůtě jednoho měsíce po jeho oznámení. Nerozhodne-li Soudní dvůr jinak, nemá odvolání odkladný účinek na výkon rozsudku pro zmeškání.

Článek 40

Členské státy, orgány Společenství a ostatní fyzické nebo právnické osoby mohou v případech a za podmínek, které budou stanoveny jednacím řádem, vznést námitky třetí osoby proti rozsudkům, jestliže se tyto rozsudky týkají jejich práv a jestliže byly vydány bez jejich účasti.

Článek 41

V případě pochybností o smyslu a dosahu některého rozsudku je Soudní dvůr příslušný podat jeho výklad na žádost kterékoli strany nebo orgánu Společenství, jestliže prokážou, že mají na věci oprávněný zájem.

Článek 42

Obnovu řízení lze u Soudního dvora žádat jen z toho důvodu, že byly zjištěny nové rozhodné skutečnosti, které před vynesením rozsudku nebyly známy Soudnímu dvoru ani straně, která o obnovu žádá.

Obnovené řízení se zahajuje rozhodnutím Soudního dvora, které výslovně uvádí existenci nové skutečnosti, přiznává jí význam odůvodňující obnovení řízení a prohlašuje proto žádost za přípustnou.

Žádost o obnovu řízení není přípustná po uplynutí lhůty deseti let od vydání rozsudku.

Článek 43

Jednací řád stanoví mimořádné lhůty z důvodu vzdálenosti.

Zánik nároku pro zmeškání lhůty nelze namítat, jestliže dotyčná strana prokáže působení náhody nebo vyšší moci.

Článek 44

Nároky vůči Společenství z mimosmluvní odpovědnosti se promlčují za pět let ode dne, kdy nastala skutečnost, na níž se zakládají. Promlčení se přerušuje buď podáním žaloby u Soudního dvora, nebo předběžnou žádostí, kterou poškozený předloží příslušnému orgánu Společenství.V naposledy uvedeném případě musí být žaloba podána ve lhůtě dvou měsíců stanovené v článku 146; podle okolností se použije čl. 148 druhý pododstavec.

HLAVA IV:(*^52)

SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

Článek 45

Články 2 až 8, čl. 13 až 16 tohoto statutu se použijí na Soud a jeho členy. Slib uvedený v článku 2 se skládá před Soudním dvorem a rozhodnutí uvedená v článcích 3, 4 a 6 přijme Soudní dvůr po konzultaci se Soudem.

Článek 46

Soud jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení. Články 9, 10 a 13 tohoto statutu se přiměřeně použijí pro tajemníka Soudu.

Předseda Soudního dvora a předseda Soudu určí vzájemnou dohodou, za jakých podmínek budou úředníci a jiní zaměstnanci Soudního dvora poskytovat služby Soudu, aby zajistili jeho chod. Někteří úředníci a jiní zaměstnanci jsou podřízeni tajemníkovi Soudu pod dohledem předsedy Soudu.

Článek 47

Řízení před Soudem se řídí hlavou III tohoto statutu, s výjimkou článků 20 a 21.

Řízení před Soudem bude podle potřeby upřesněno a doplněno jednacím řádem přijatým v souladu s čl. 140a odst. 4 Smlouvy.

Odchylně od čl. 18 čtvrtého pododstavce tohoto statutu může generální advokát předkládat odůvodněné návrhy rozhodnutí písemně.

Článek 48

Je-li žaloba nebo jiná procesní písemnost určená Soudu omylem podána tajemníkovi Soudního dvora, předá ji neprodleně tajemníkovi Soudu; obdobně je-li žaloba nebo jiná procesní písemnost určená Soudnímu dvoru omylem podána tajemníkovi Soudu, předá jí neprodleně tajemníkovi Soudního dvora.

Pokud Soud zjistí, že není příslušný k řízení ve věci, ve které je příslušný Soudní dvůr, postoupí věc Soudnímu dvoru; obdobně, pokud Soudní dvůr zjistí, že je k řízení příslušný Soud, postoupí věc Soudu, který již poté nemůže prohlásit svou nepříslušnost.

Jsou-li Soudnímu dvoru i Soudu předloženy věci, které má stejný předmět nebo se týkají stejné otázky výkladu nebo otázky platnosti stejného právního aktu, může Soud po vyslechnutí stran přerušit řízení, dokud Soudní dvůr nevynese rozsudek. Jedná-li se o žádosti o prohlášení stejného aktu za neplatný, může Soud rovněž prohlásit svou nepříslušnost, aby umožnil Soudnímu dvoru rozhodnout o této žádosti. V případech uvedených v tomto pododstavci může Soudní dvůr rovněž rozhodnout o přerušení řízení; v tom případě řízení před Soudem pokračuje.

Článek 49

Tajemník Soudu oznámí konečná rozhodnutí Soudu, rozhodnutí, která řeší věc pouze částečně, nebo rozhodnutí o procesní otázce týkající se nepříslušnosti Soudu nebo nepřípustnosti žaloby všem stranám, jakož i členským státům a orgánům Společenství, přestože nebyli účastníky řízení před Soudem.

Článek 50

Proti konečným rozhodnutím Soudu, proti rozhodnutím, která řeší věc pouze částečně, nebo proti rozhodnutím o procesní otázce týkající se nepříslušnosti Soudu nebo nepřípustnosti žaloby lze ve lhůtě dvou měsíců od oznámení napadeného rozhodnutí podat opravný prostředek k Soudnímu dvoru.

Opravný prostředek může podat kterákoli strana, jejímž návrhům nebylo zcela nebo zčásti vyhověno. Jiní účastníci než členské státy nebo orgány Společenství mohou podat opravný prostředek, pouze pokud se jich rozhodnutí Soudu přímo týká.

S výjimkou sporů mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci, mohou tento opravný prostředek podat rovněž členské státy a orgány Společenství, které nebyly účastníky řízení před Soudem. Tyto členské státy a orgány mají stejné postavení jako členské státy nebo orgány, které byly účastníky řízení v prvním stupni.

Článek 51

Opravný prostředek k Soudnímu dvoru proti rozhodnutí Soudu, kterým byla zamítnuta žádost o přistoupení k řízení, může osoba, jejíž žádost byla zamítnuta, podat ve lhůtě dvou týdnů od oznámení rozhodnutí o zamítnutí.

Strany soudního řízení mohou podat opravný prostředek k Soudnímu dvoru proti rozhodnutím Soudu přijatým podle článků 157 nebo 158 nebo podle čl. 164 třetího pododstavce Smlouvy ve lhůtě dvou měsíců od jejich oznámení.

O opravných prostředcích uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto článku se rozhoduje postupem podle článku 37 tohoto statutu.

Článek 52

Opravné prostředky k Soudnímu dvoru jsou omezeny na právní otázky. Jsou přípustné pro nepříslušnost Soudu, pro nedostatky řízení před Soudem, které poškozují zájmy dotčené strany, či pro porušení právních předpisů Společenství Soudem.

Opravný prostředek jen proti určení výše náhrady nákladů řízení nebo proti rozhodnutí, která ze stran je má platit, není přípustný.

Článek 53

Je-li podán opravný prostředek proti rozhodnutí Soudu, má řízení před Soudním dvorem písemnou a ústní část. Za podmínek stanovených v jednacím řádu může Soudní dvůr poté, co byly vyslechnuty zúčastněné strany a generální advokát, rozhodnout bez ústního jednání.

Článek 54

Aniž jsou dotčeny články 157 a 158 Smlouvy, nemá opravný prostředek odkladný účinek.

Odchylně od článku 159 Smlouvy nabývá rozhodnutí Soudu, které ruší nařízení, právní moci až dnem, kdy uplyne lhůta stanovená v čl. 50 prvním pododstavci tohoto statutu, nebo pokud je v této lhůtě podán opravný prostředek, dnem jeho zamítnutí, aniž je dotčeno právo strany požádat Soudní dvůr na základě článků 157 a 158 Smlouvy o pozastavení účinků nařízení, které bylo prohlášeno za neplatné, nebo o nařízení jiného předběžného opatření.

Článek 55

Je-li opravný prostředek opodstatněný, zruší Soudní dvůr rozhodnutí Soudu. Soudní dvůr může vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje, nebo věc vrátit zpět Soudu k rozhodnutí.

Je-li věc vrácena Soudu, je tento Soud vázán právním názorem obsaženým v rozhodnutí Soudního dvora.

Je-li opravný prostředek podaný členským státem nebo orgánem Společenství, který nebyl účastníkem řízení před Soudem, opodstatněný, může Soudní dvůr určit, považuje-li to za nezbytné, které účinky zrušeného rozhodnutí Soudu jsou pro strany sporu zachovány.

Článek 56

Jednací řád Soudního dvora přijatý podle článku 160 Smlouvy obsahuje kromě ustanovení určených tímto statutem též veškerá další ustanovení nezbytná k jeho provádění a případnému doplňování.

Článek 57

Rada může jednomyslným rozhodnutím provádět v ustanoveních tohoto statutu doplňující změny, které mohou být nutné vzhledem k opatřením, jež Rada učiní podle čl. 137 čtvrtého pododstavce Smlouvy.

Článek 58

Předseda Rady ihned po složení slibu určí losem soudce a generální advokáty, jejichž místa budou znovu obsazena na konci prvního tříletého období v souladu s čl. 139 druhým a třetím pododstavcem Smlouvy.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

V Bruselu dne sedmnáctého dubna tisíc devět set padesát sedm.

J. Ch. Snoy et d’Oppuers

C. F. Ophűls

Robert Marjolin

Vittorio Badini Confalonieri

Lambert Schaus

J. Linthorst Homan

(*^51)

Ve znění článku 19 Aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.

(*^52)

Vloženo článkem 9 rozhodnutí Rady 88/591/ESUO, EHS, Euratom ze dne 24. října 1988 o zřízení Soudu prvního stupně Evropských společenství (Úř. věst. L 319, 25.11.1988, s. 1). 1988, p. 1). The text of the Decision appears on p. 513 of this volume.