[pic] | EUROPEISKA KOMMISSIONEN |

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

Bryssel den 23.3.2011

V Bruselu dne 23.3.2011

KOM(2011) 149 slutlig

KOM(2011) 149 v konečném znění

MEDDELANDE FRÅN KOMMISSIONEN TILL EUROPAPARLAMENTET OCH RÅDET

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Konsulärt skydd i tredjeländer för EU-medborgare – Läget för närvarande och vägen framåt

Konzulární ochrana občanů EU ve třetích zemích:aktuální stav a další vývoj

MEDDELANDE FRÅN KOMMISSIONEN TILL EUROPAPARLAMENTET OCH RÅDET

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Konsulärt skydd i tredjeländer för EU-medborgare – Läget för närvarande och vägen framåt

Konzulární ochrana občanů EU ve třetích zemích:aktuální stav a další vývoj

En EU-medborgare som befinner sig på resa i eller är bosatt i ett icke-EU-land (tredjeland) där vederbörandes egen medlemsstat inte är representerad har enligt EU-fördragen rätt till skydd genom varje annan medlemsstats diplomatiska eller konsulära myndigheter på samma villkor som den medlemsstatens egna medborgare .

Každý občan Evropské unie, který cestuje nebo žije v zemi, jež není členským státem EU a v níž jeho země původu nemá diplomatické zastoupení, má podle smluv EU právo požívat ochrany diplomatických a konzulárních úřadů kteréhokoli členského státu za stejných podmínek jako státní příslušníci daného členského státu.

Rätten att få konsulärt skydd[1] från en medlemsstat på samma villkor som den medlemsstatens egna medborgare är en av de särskilda rättigheter som EU-medborgare ges genom fördragen. Den lägger en extern dimension till begreppet unionsmedborgarskap och stärker föreställningen om europeisk solidaritet och unionens identitet i tredjeländer.

Právo na konzulární ochranu[1], kterou příslušný členský stát poskytuje ostatním občanům Evropské unie za stejných podmínek jako svým státním příslušníkům, je jedním ze zvláštních práv, která občanům EU přiznává Smlouva, a pojetí občanství Unie dodává vnější rozměr . Posiluje myšlenku evropské solidarity i identitu Unie ve třetích zemích.

Syftet med det här meddelandet är bl.a. att utvärdera Europeiska unionens bidrag – såsom detta presenteras i kommissionens handlingsplan 2007–2009[2] – till ett effektivt konsulärt skydd i tredjeländer och att på grundval av de erfarenheter som vunnits och unionens nya institutionella ram närmare redogöra för vägen framåt.

Toto sdělení má zhodnotit příspěvek Evropské unie k účinné konzulární ochraně ve třetích zemích oznámený akčním plánem Komise pro období 2007–2009[2] a nastínit další vývoj, který se bude opírat o získané zkušenosti a obnovený institucionální rámec.

Genom detta meddelande – som aviseras i kommissionens rapport enligt artikel 25 i fördraget om Europeiska unionens funktionssätt (nedan kallat EUF-fördraget ) Om arbetet för ett väl fungerande EU-medborgarskap 2007−2010 [3] – fullgör kommissionen sin fördragsenliga skyldighet att vart tredje år rapportera om tillämpningen av artikel 23 (om konsulärt skydd) i EUF-fördraget.

Tímto sdělením dostává Komise své povinnosti, kterou ji ukládá Smlouva, podávat každé tři roky zprávu o uplatňování článku 23 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v souvislosti s konzulární ochranou, jak to Komise ohlásila ve své Zprávě podle článku 25 SFEU o pokroku na cestě ke skutečnému občanství EU v letech 2007–2010[3].

Meddelandet syftar också till att bidra till genomförandet av åtgärd 8 i Rapport om EU-medborgarskapet 2010 – Att undanröja hindren för EU-medborgarnas möjligheter att utöva sina rättigheter [4], ett strategiskt initiativ från kommissionen som är inriktat på de hinder som medborgare fortfarande ställs inför (t.ex. när de flyttar till en annan medlemsstat) och som omfattar förslag till lösningar för att komma till rätta med dessa hinder.

Předkládané sdělení je také příspěvkem k realizaci opatření č. 8 „Zprávy o občanství EU za rok 2010 – Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU“ [4], strategické iniciativy Komise, která se zaměřuje na překážky, se kterými se občané stále potýkají, zejména pokud cestují do zahraničí, a představuje způsoby, jak je napravit.

Meddelandet utgör ett första svar på Europeiska rådets uppmaning till kommissionen i Stockholmsprogrammet[5] av den 2 december 2009 att ”överväga lämpliga åtgärder för att åstadkomma den samordning och det samarbete som krävs för att underlätta det konsulära skyddet i enlighet med artikel 23 i EUF-fördraget”.

Sdělení je také první odpovědí Evropské radě, která dne 2. prosince 2009 vyzvala ve Stockholmském programu Komisi, aby „zvážila vhodná opatření pro zahájení koordinace a spolupráce, jež jsou nezbytné k usnadnění konzulární ochrany podle článku 23 SFEU“[5].

1. LÄGET FÖR NÄRVARANDE

1. Aktuální situace

EU-medborgarnas behov av konsulärt skydd väntas öka under de kommande åren. Enligt uppgifter från Eurostat[6] gjorde EU-medborgarna mer än 80 miljoner resor till tredjeländer under 2005 och mer än 90 miljoner sådana resor under 2008, och resandet väntas fortsätta att öka[7]. Mer än 30 miljoner EU-medborgare beräknas vara fast bosatta i ett tredjeland, men det är bara i tre tredjeländer (Förenta staterna, Kina och Ryssland) som samtliga EU-medlemsstater är företrädda genom beskickningar. Större kriser under senare tid har berört ett betydande antal EU-medborgare i tredjeländer – t.ex. i Egypten, Bahrain och Libyen i samband med folkresningarna där under våren 2011, i Japan efter jordbävningen i mars 2011, i Haiti efter jordbävningen i januari 2010 och till följd av askmolnet från vulkanutbrottet i Island under våren 2010[8] – och visat på behovet av ett konsulärt skydd som inte är avhängigt av EU-medborgarnas nationalitet. Mer än 100 000 EU-medborgare uppehöll sig i de nämnda tredjeländerna vid inledningen av kriserna. Under de nuvarande omständigheterna förefaller det vara särskilt relevant att ytterligare öka verkningsfullheten hos EU-medborgarnas rätt att få hjälp i tredjeländer med att få olika behov tillgodosedda (t.ex. praktiskt stöd eller vård- eller transportbehov). Eftersom de offentliga budgetarna befinner sig under hårt tryck, bör Europeiska unionen och medlemsstaterna främja samarbete för att optimera användningen av resurserna.

Předpokládá se, že v příštích letech budou občané EU potřebovat konzulární ochranu ještě více než dnes. Podle statistik Eurostatu[6] vzrostl počet cest, které občané EU podnikli do třetích zemí, z 80 milionů v roce 2005 na 90 milionů v roce 2008 a očekává se, že občané budou cestovat ještě častěji[7]. Odhaduje se, že ve třetích zemích žije trvale více než 30 milionů občanů EU, avšak diplomatická zastoupení mají všechny členské státy pouze ve Spojených státech, Číně a Rusku. Nedávné závažné krize zasáhly značný počet občanů EU pobývajících ve třetích zemích (například v důsledku vlny demokratických protestů v Libyi, Egyptu a Bahrajnu na jaře 2011; v Japonsku po zemětřesení v březnu 2011; na Haiti po zemětřesení v lednu 2010; v důsledku šíření oblaku sopečného popela z Islandu na jaře 2010)[8] a ukázaly, že občanům EU musí být poskytnuta konzulární ochrana bez ohledu na jejich státní příslušnost. V těchto třetích zemích se v okamžiku propuknutí krizí zdržovalo více než 100 000 občanů EU. Za daných okolností se zdá, že je obzvláště důležité dále zlepšit podmínky uplatňování práva občanů EU na poskytnutí pomoci v třetích zemích, a to v případě nejrůznějších potřeb (např. pomoc ve formě praktické podpory, lékařského ošetření či poskytnutí dopravních prostředků). Vzhledem k napjatým veřejným rozpočtům je nutné, aby Evropská unie a její členské státy posílily vzájemnou spolupráci v zájmu optimalizace účinného využívání zdrojů.

[pic]

Trots att omfattningen av det konsulära skyddet varierar beroende på vilken medlemsstat som tillhandahåller skyddet anser en majoritet av EU-medborgarna (62 %) att de bör få samma slags hjälp oavsett vilken medlemsstats ambassad (eller konsulat) de vänder sig till[9]. Ungefär en tredjedel av EU-medborgarna (28 %) anser att varje medlemsstats bistånd bör hålla åtminstone en viss minimistandard.

Třebaže ne všechny členské státy poskytují stejnou úroveň konzulární ochrany, většina občanů EU[9] (62 %) očekává, že se jim od členských států dostane té samé pomoci bez ohledu na to, na které velvyslanectví se obrátí. Třetina občanů EU (28 %) očekává od každého členského státu alespoň minimální pomoc.

1.1. Den nya rättsliga ramen

1.1. Nový právní rámec

I Lissabonfördraget beaktas det ökade behovet av att ge det konsulära skyddet en europeisk dimension . Genom fördraget breddas och förtydligas unionens kapacitet att vidta åtgärder. Icke-representerade EU-medborgares rätt till skydd genom varje annan medlemsstats diplomatiska eller konsulära myndigheter på samma villkor som den medlemsstatens egna medborgare fastläggs i artiklarna 20.2 c och 23 i EUF-fördraget och artikel 46 i Europeiska unionens stadga om de grundläggande rättigheterna.

Lisabonská smlouva má zvýšenou potřebu evropské dimenze konzulární ochrany na zřeteli. Smlouva posiluje a vysvětluje akceschopnost Unie. Právo diplomaticky nezastoupených občanů EU na konzulární a diplomatickou ochranu, kterou všechny členské státy poskytují za stejných podmínek jako svým státním příslušníkům, je zakotveno v čl. 20 odst. 2 písm. c) a článku 23 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 46 Listiny základních práv Evropské unie.

Enligt de tre bestämmelsernas lydelse ska varje unionsmedborgare inom ett tredjelands territorium där den medlemsstat i vilken han är medborgare inte är representerad ha rätt till skydd genom varje annan medlemsstats diplomatiska eller konsulära myndigheter på samma villkor som den medlemsstatens egna medborgare. Detta ger varje medborgare i en medlemsstat en tydlig, individuell rättighet[10] att inom ett tredjelands territorium där den medlemsstat i vilken han är medborgare inte är representerad få samma behandling av en annan medlemsstats diplomatiska eller konsulära myndigheter som den medlemsstaten ger sina egna medborgare. Ställningen som unionsmedborgare är avsedd att vara den grundläggande ställningen för medlemsstaternas medborgare[11], och unionsrätten förlänar individuella rättigheter bl.a. för att trygga att medborgarnas lagstadgade rättigheter får full verkan.

Podle znění těchto tří ustanovení, mají občané EU „právo na diplomatickou a konzulární ochranu […] za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu“. To poskytuje občanovi[10] každého členského státu nesporný individuální nárok na stejné zacházení ze strany konzulárních úřadů jiného členského státu na území třetí země, ve které není jeho členský stát zastoupen. Status občana Unie je základním statusem státních příslušníků členských států[11] a právní předpisy Unie přiznávají individuální práva mimo jiné za účelem zaručení plného využití právních nároků občanů.

Den rätt till skydd genom diplomatiska eller konsulära myndigheter som förlänas (bl.a.) genom artikel 23 i EUF-fördraget är underkastad domstolskontroll . Bestämmelserna i andra delen i EUF-fördraget är till fullo underkastade Europeiska unionens domstols kontroll. Nationella domstolar är skyldiga att tillämpa artikel 23 i EUF-fördraget på samma sätt som de är skyldiga att tillämpa alla andra bestämmelser i unionsrätten. Rätten till domstolskontroll (domstolsprövning) är en allmän rättsprincip som är bindande för medlemsstaterna och unionsinstitutionerna vid tillämpningen av unionsrätten[12]. Principen kodifieras i artikel 47 i stadgan om de grundläggande rättigheterna. En icke-representerad EU-medborgare har rätt att kräva att en begäran om konsulärt skydd vederbörligen beaktas. Ett beslut om att avslå en sådan begäran är underkastat domstolskontroll och kan i överensstämmelse med fast rättspraxis om statens skadeståndsansvar leda till att staten hålls ansvarig för den skada som vållats.

Právo na diplomatickou a konzulární ochranu, jak ho uvádí článek 23 SFEU, je předmětem soudního přezkumu . Ustanovení druhé části SFEU nyní celkově přezkoumává Evropský soudní dvůr. Národní soudy musí provádět článek 23 SFEU jako každé jiné ustanovení právních předpisů Unie. Právo na soudní přezkum je obecná právní zásada závazná pro členské státy a instituce při provádění právních předpisů Unie[12], jak je kodifikováno v článku 47 Listiny základních práv. Diplomaticky nezastoupení občané EU mají právo na to, aby jejich žádost o konzulární ochranu byla řádně zvážena, zamítavé rozhodnutí je předmětem soudního přezkumu a v souladu s ustálenou judikaturou týkající se odpovědnosti státu může být příslušný stát činěn zodpovědným za způsobenou újmu.

I den tidigare gällande rättsliga ramen angavs att medlemsstaterna skulle komma överens om de inbördes regler som behövdes[13]. Två beslut av företrädarna för medlemsstaternas regeringar antogs (beslut 95/553/EG[14] om de diplomatiska och konsulära representationernas bistånd till Europeiska unionens medborgare och beslut 96/409/Gusp om införandet av provisorisk resehandling[15]). Genom Lissabonfördraget överges metoden med att fatta mellanstatliga sui generis -beslut. Genom artikel 23 i EUF-fördraget ges kommissionen rätt att ta initiativ till lagstiftning [16], dvs. att lägga fram förslag till direktiv om de samordnings- och samarbetsåtgärder som behövs för att främja det konsulära skyddet . Efter att ha hört Europaparlamentet ska rådet besluta med kvalificerad majoritet[17].

Podle dřívějšího právního režimu měly členské státy sjednat nezbytná pravidla mezi sebou[13]. Byla přijata dvě rozhodnutí zástupců vlád členských států (rozhodnutí č. 95/553/ES o ochraně občanů Evropské unie prostřednictvím diplomatických a konzulárních zastoupení[14] a rozhodnutí č. 96/409/SZBP o zavedení náhradního cestovního dokladu[15]). Lisabonská smlouva upouští od dřívější logiky mezivládního procesu rozhodování sui generis . Ustanovení čl. 23 odst. 2 SFEU dává Komisi[16] právo zahájit legislativní postup , tj. navrhovat směrnice o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce nezbytných pro usnadnění této ochrany. Po konzultaci Evropského parlamentu přijímá Rada tyto směrnice kvalifikovanou většinou[17].

I Lissabonfördraget finns bestämmelser om inrättandet av den europeiska avdelningen för yttre åtgärder[18], som inledde sitt arbete den 1 januari 2011. I artikel 5.10 i rådets beslut om hur den europeiska avdelningen för yttre åtgärder (nedan kallad Europeiska utrikestjänsten ) ska organiseras och arbeta[19] anges att unionens delegationer på medlemsstaternas begäran ska ”bistå medlemsstaterna i deras diplomatiska förbindelser och med att tillhandahålla konsulärt skydd till unionsmedborgare i tredjeländer på resursneutral basis”.

Lisabonská smlouva rovněž stanovila vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ)[18], která zahájila svou činnost dne 1. ledna 2011. Rozhodnutí Rady o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost[19] v čl. 5 odst. 10 stanoví, že na žádost členských států poskytují delegace Unie členským státům podporu v jejich diplomatických stycích a při poskytování konzulární ochrany občanům Unie ve třetích zemích, přičemž tato podpora je z hlediska zdrojů neutrální.

1.2. Det konsulära skyddet för EU-medborgarna för närvarande

1.2. Konzulární ochrana občanů EU v současnosti

Medborgarna är för närvarande inte i tillräckligt hög grad medvetna om sin fördragsenliga rätt till lika behandling när det gäller konsulärt skydd. Antalet fall där EU-medborgare har begärt konsulärt skydd av en annan medlemsstat än den som de är medborgare i är lågt. Alla medlemsstater inhämtar inte de relevanta statistikuppgifterna. Den 15 juni 2010 slutförde kommissionen ett offentligt samråd om unionsmedborgarskapet, bl.a. om konsulärt skydd. De frågor som tagits upp under samrådet diskuterades vid en konferens om medborgarskapet den 1–2 juli 2010 som sammanförde olika berörda parter. Företrädare för det civila samhället och den akademiska världen anförde skäl för att kommissionen på grundval av den nya institutionella ramen borde intensifiera sina ansträngningar för att göra artikel 23 i EUF-fördraget mer verkningsfull. Europaparlamentet har vid ett flertal tillfällen uppmanat kommissionen och medlemsstaterna att förstärka tillämpningen i praktiken av det konsulära skyddet[20].

Občané nejsou v současnosti dostatečně informovaní o tom, že podle Smlouvy mají ohledně konzulární ochrany právo na rovné zacházení. Počet případů, kdy občané EU požádali jiný členský stát o konzulární ochranu, je nízký a ne všechny členské státy shromáždily příslušné údaje a statistiky. Dne 15. června 2010 uzavřela Komise veřejnou konzultaci o občanství Unie, která se mj. týkala také konzulární ochrany. Ve dnech 1. a 2. července 2010 se na stejné téma diskutovalo na konferenci o občanství, které se zúčastnily dotčené zúčastněné strany. Zástupci občanské společnosti a akademické obce zastávali názor, že by Komise měla v rámci nového institucionálního rámce intenzivněji usilovat o zlepšení účinnosti článku 23 SFEU. Evropský parlament také opakovaně vyzval Komisi a členské státy, aby zlepšily praktickou realizaci konzulární ochrany.[20]

För att göra artikel 23 i EUF-fördraget mer verkningsfull krävs det enligt kommissionens uppfattning ökade insatser för att

Pro zlepšení účinnosti je podle mínění Komise zapotřebí dále intenzivněji usilovat o následující:

- göra EU-medborgarna mer medvetna om att de har rätt att vända sig till andra medlemsstaters ambassader eller konsulat och om hur de kan nå dessa och vilken typ av hjälp som kan erbjudas,

- více informovat občany EU o jejich právu obrátit se na velvyslanectví / konzulát jiného členského státu, o tom, jak tato zařízení najít, a o druhu pomoci, která jim může být nabídnuta,

- göra medlemsstaternas konsulära tjänstemän mer medvetna om det konsulära skyddets europeiska dimension,

- více informovat národní konzulární úředníky o tom, že konzulární ochrana má evropskou dimenzi,

- förbättra rättssäkerheten vad beträffar omfattningen av det konsulära skyddet och villkoren och förfarandena för sådant skydd, och

- zlepšit právní jistotu ohledně oblasti působnosti, podmínek a postupů týkajících se konzulární ochrany,

- förbättra fördelningen av bördorna och optimera användningen av resurserna, bl.a. i krissituationer.

- lépe sdílet zátěž a lépe využívat zdroje, a to i v dobách krize.

EU:s politik på olika områden måste inriktas på resultat som kommer EU-medborgarna till godo. Lissabonfördraget erbjuder nya möjligheter att förbättra det konsulära skyddet för icke-representerade EU-medborgare. Kommissionen kommer att arbeta i nära partnerskap med Europaparlamentet, rådet, medlemsstaterna, Europeiska utrikestjänsten och andra berörda parter för att genomföra de åtgärder som föreslås i avsnitt 3 i detta meddelande.

Evropské politiky musí usilovat o výsledky, ze kterých budou mít občané EU prospěch. Lisabonská smlouva nabízí pro další zlepšení konzulární ochrany diplomaticky nezastoupených občanů EU nové možnosti. Na akcích, které jsou navrženy ve třetí části tohoto sdělení, bude Komise úzce spolupracovat s Evropským parlamentem, Radou, členskými státy, Evropskou službou pro vnější činnost a jinými zúčastněnými stranami.

2. UTVÄRDERING – HANDLINGSPLANEN FÖR 2007-2009 OCH TIDEN DÄREFTER

2. Vyhodnocení – Akční plán 2007–2009 a období poté

I handlingsplanen för 2007–2009 föreslog kommissionen tre typer av åtgärder för att förbättra skyddet genom diplomatiska och konsulära myndigheter: 1) informationsåtgärder, 2) åtgärder för att förstärka och förtydliga skyddet, och 3) åtgärder för att intensifiera de gemensamma insatserna i krissituationer (bl.a. genom utnyttjande av gemensamma resurser).

Ve svém akčním plánu 2007–2009 navrhla Komise soubor opatření, který měl zlepšit poskytování konzulární ochrany diplomatickými a konzulárními úřady. Opatření lze rozdělit do tří kategorií: 1) informační opatření, 2) zlepšení a vysvětlení ochrany, 3) zintenzivnění společného úsilí v dobách krize a ohledně společných zdrojů.

2.1. Informationsåtgärder

2.1. Informační opatření

2.1.1. Åtgärder för att informera EU-medborgarna

2.1.1. Informování občanů EU

Med tanke på informationen till EU-medborgarna antog kommissionen den 5 december 2007 en rekommendation i vilken medlemsstaterna bl.a. uppmanades att införa texten till den första meningen i artikel 20 i EG-fördraget (som är densamma som texten i den första meningen i artikel 23 i EUF-fördraget) i pass utfärdade efter den 1 juli 2009. De flesta medlemsstater svarade positivt på denna uppmaning och beslutade att införa texten till den första meningen (eller en omarbetad version av texten) i nya pass[21]. Vissa medlemsstater har meddelat att de inte har för avsikt att göra detta eller har inte fattat något beslut i frågan[22].

S cílem informovat občany EU přijala Komise dne 5. prosince 2007 doporučení, ve kterém vyzývá členské státy, aby v národních cestovních pasech vydaných po 1. červenci 2009 citovaly znění první věty článku 20 Smlouvy o ES (které odpovídá znění článku 23 SFEU). Většina členských států reagovala pozitivně a rozhodla se, že znění první věty článku 20 Smlouvy o ES nebo jeho parafrázovanou verzi ve svých nových pasech uvede[21]. Některé státy tak neučiní, nebo o této otázce ještě nerozhodly[22].

Kommissionen inledde dessutom en informationskampanj . I mars 2008 skickades i samarbete med ACI ( Airports Council International ) affischer med lättfattliga förklaringar om fördragsbestämmelserna om konsulärt skydd till 35 stora flygplatser i medlemsstaterna. I juni 2008 skickades i samarbete med ECTAA (organisationen för de nationella sammanslutningarna i Europa för resebyråer och researrangörer) informationsmaterial till mer än 10 000 resebyråer, i 15 medlemsstater.

Komise dále zahájila informační kampaň . Ve spolupráci s Mezinárodní radou letišť (ACI) byly v březnu 2008 zaslány 35 největším letištím v EU plakáty, které uživatelsky vstřícným způsobem vysvětlují příslušné ustanovení Smlouvy týkající se konzulární ochrany. Ve spolupráci se Sdružením asociací cestovních kanceláří a touroperátorů v rámci EU (ECTAA) byl v červnu 2008 zaslán více než 10 000 cestovním kancelářím v 15 členských státech informační materiál.

2.1.2. Seminarier för konsulära tjänstemän

2.1.2. Semináře pro konzulární úředníky

I syfte att följa upp genomförandet av handlingsplanen anordnade kommissionen tillsammans med EU:s ordförandeskap ett flertal seminarier, för att diskutera gemensamma problem och underlätta informationsutbyte. Det första seminariet hölls i Lissabon i november 2007, under det portugisiska ordförandeskapet. Man kom vid diskussionerna fram till att samarbetet på fältet när det gäller icke-representerade EU-medborgare i stor utsträckning grundar sig på ad hoc -arrangemang och informella kontakter. De följande seminarierna ägde rum i Ljubljana (juni 2008), Strasbourg (oktober 2008), Prag (april 2009) respektive Bryssel (september 2010). Seminarierna i Ljubljana, Prag och Bryssel var inriktade på konsulärt skydd i krissituationer, medan seminariet i Strasbourg handlade om den roll som medlemsstaternas konsulat inom EU spelar. Seminarierna visade att det finns utrymme för ytterligare samarbete, t.ex. i fråga om utbildning eller ekonomisk ersättning för bistånd i krisssituationer.

V návaznosti na svůj akční plán uspořádala Komise společně s předsednictvími EU několik seminářů s cílem diskutovat o společných problémech a usnadnit výměnu informací. Tyto semináře začaly během portugalského předsednictví v Lisabonu v listopadu 2007. Pokud jde o diplomaticky nezastoupené občany EU, společným tématem diskuzí byla skutečnost, že spolupráce na místě je do značné míry založena na dohodách ad hoc a neformálních kontaktech. Další semináře se konaly v Lublani (červen 2008), ve Štrasburku (říjen 2008), v Praze (duben 2009) a v Bruselu (září 2010). Semináře v Lublani, Praze a Bruselu se zaměřily na konzulární ochranu v krizových situacích, zatímco seminář ve Štrasburku pojednával o úloze konzulátů členských zemí uvnitř EU. Zmíněné semináře ukázaly možnosti další spolupráce, mezi které budou patřit vhodná školení a finanční náhrady v krizových situacích.

2.2. Fastställande av omfattningen av det konsulära skyddet för EU-medborgare

2.2. Určení oblasti působnosti konzulární ochrany občanů EU

2.2.1. Jämförande analys av regler och praxis

2.2.1. Srovnávací rozbor pravidel a postupů

Omfattningen av det konsulära skyddet skiljer sig åt från en medlemsstat till en annan. Skillnaderna kan försvåra samordning och samarbete mellan medlemsstaternas diplomatiska och konsulära myndigheter. Kommissionen har företagit en jämförande studie av skillnadernas omfattning och karaktär[23]. De nationella reglerna om konsulärt skydd uppvisar betydande skillnader (t.ex. i fråga om storleken på olika avgifter) men har också många gemensamma drag. De omfattar ett flertal exempel på ”bästa praxis” (t.ex. att sätta offer för våldsbrott i kontakt med stödorganisationer). I vissa situationer (t.ex. vid dödsfall, vid allvarlig olyckshändelse eller sjukdom eller i händelse av att en EU-medborgare grips eller anhålls) tillhandahåller alla medlemsstaters ambassader och konsulat bistånd, av samma typ: om en EU-medborgare t.ex. råkar ut för en allvarlig olyckshändelse eller drabbas av en allvarlig sjukdom, underrättar alla medlemsstater EU-medborgarens familj och tillhandahåller information om tillgänglig vård, etc.). I studien identifieras vissa områden där nationell bästa praxis kan delas med andra medlemsstater (t.ex. i fråga om bistånd vid psykisk sjukdom).

Jednotlivé členské státy poskytují odlišnou úroveň konzulární ochrany a tyto rozdíly mohou ztížit spolupráci konzulárních a diplomatických úřadů a jejich vzájemnou koordinaci. Komise vypracovala srovnávací rozbor rozsahu a povahy těchto rozdílů[23]. Vnitrostátní předpisy týkající se konzulární ochrany vykazují významné odlišnosti (např. pokud jde o výši poplatků), avšak mají také mnoho společných prvků a zohledňují několik osvědčených postupů (např. zkontaktování obětí násilných trestných činů s organizacemi pro pomoc obětem). Společné postupy se mj. týkají každodenních situací, za kterých konzuláty a mise všech členských států poskytují pomoc (např. úmrtí, vážná nehoda nebo onemocnění, zatčení nebo zadržení), a pomoci, která se v takových případech poskytuje (například v případě vážné nehody či onemocnění informují všechny členské státy rodinu dotčeného občana EU, poskytují informace o dostupné lékařské péči atd.). Byly zjištěny oblasti, ve kterých by se osvědčené postupy mohly sdílet (např. pomoc v případech týkajících se duševní poruchy).

2.2.2. Utvidgning av omfattningen av det konsulära skyddet samt förstärkning av förfarandena för sådant skydd

2.2.2. Rozšíření oblasti působnosti a postupů

Tredjelandsmedborgare som tillhör en EU-medborgares familj är ofta uteslutna från det konsulära biståndet. Det verkar också finnas skillnader när det gäller vilka kategorier av familjemedlemmar som kan omfattas av biståndet och under vilka omständigheter familjemedlemmar kan beviljas bistånd. Besluten verkar fattas från fall till fall, utan tydliga beslutskriterier. I krissituationer tenderar reglerna om familjemedlemmar dock att tillämpas på ett mer övergripande sätt.

Rodinným příslušníkům občanů EU, kteří jsou státními příslušníky třetí země, se konzulární pomoc často neposkytuje. Zdá se, že pokud je jim pomoc poskytnuta, liší se kategorie dotčených rodinných příslušníků, jakož i okolnosti, za kterých se jim pomoci dostává. Rozhodnutí jsou patrně přijímána bez jasně stanovených kritérií v závislosti na jednotlivých případech, nicméně v dobách krize bývají pravidla týkající se rodinných příslušníků uplatňována ucelenějším způsobem.

EU-medborgare kan hamna i en situation där de inte längre förfogar över ekonomiska medel, t.ex. på grund av att de fallit offer för ett brott. Kommissionen har granskat förfarandena för beviljande av penningförskott . Medlemsstaterna beviljar inte medborgare i trångmål penningförskott annat än under särskilda omständigheter och på strikta villkor. Det formulär för återbetalning av förskott som avses i artikel 6 i beslut 95/553/EG och bifogas beslutet som en bilaga används inte mycket. Vad beträffar identifiering och hemtransport av avlidna har 1973 års Europarådskonvention om transport av lik[24] för närvarande ratificerats av 16 medlemsstater. Genom konventionen förenklas formaliteterna för internationell transport av lik, med hjälp av en enhetlig ”passersedel för lik”. Kommissionen har i överensstämmelse med handlingsplanen för 2007–2009 uppmanat de medlemsstater som inte anslutit sig till konventionen att göra detta. Det har emellertid inte gjorts några större framsteg med ratificeringen. Ratificering är dock en förutsättning för inledande av multilaterala förhandlingar på det berörda området.

Občané EU v nesnázích se mohou ocitnout v situaci bez finančních prostředků (např. poté co se stali obětí trestného činu). Komise přezkoumala postupy pro poskytování finančních záloh . Členské státy poskytují občanům finanční zálohy pouze ve výjimečných případech a za velmi přísných podmínek. Pokud jde o náhrady, formulář uvedený jako příloha k článku 6 rozhodnutí 95/553/ES se v současnosti nepoužívá. Pokud jde o identifikaci a repatriaci zesnulých osob, 16 členských států doposud ratifikovalo Úmluvu Rady Evropy o převozu těl zesnulých osob[24] z roku 1973. Úmluva prostřednictvím jednotného průkazu („laissez-passer“) zjednodušuje formality potřebné pro mezinárodní převoz zesnulých. V souladu se svým akčním plánem požádala Komise členské státy, aby k této úmluvě přistoupily. Ratifikace, která je předpokladem pro zahájení mnohostranných jednání v této oblasti, nicméně doposud příliš významně nepokročila.

För att personer ska kunna ges konsulärt skydd i ett tredjeland av en annan stat än den som de är medborgare i krävs det enligt internationell rätt att tredjelandet har givit sitt samtycke till detta . Vissa gör gällande att det i enlighet med artikel 8[25] i Wienkonventionen om konsulära förbindelser räcker med att den andra staten gör en unilateral anmälan till tredjelandet för att staten i fråga ska kunna ge konsulärt skydd även till personer som inte är medborgare i den staten. Detta skulle emellertid kräva att alla 27 EU-medlemstaterna gör unilaterala anmälningar till tredjeländer. Kommissionen har i överensstämmelse med handlingsplanen uppmanat medlemsstaterna att ta med en samtyckesklausul i bilaterala avtal med tredjeländer (dvs. en klausul enligt vilken ett tredjeland går med på att en representerad EU-medlemsstats diplomatiska eller konsulära myndigheter tillhandahåller skydd till medborgare i icke-representerade medlemsstater på samma villkor som till medborgare i den representerade medlemsstaten). Kommissionen föreslog i handlingsplanen att man – med beaktande av varje förhandlings specifika karaktär – skulle kunna överväga att ta med en samtyckesklausul i blandade avtal med vissa tredjeländer. Förhandlingar om detta pågår.

Pokud konzulární ochranu poskytuje občanovi jiný než jeho vlastní stát, vyžaduje to podle mezinárodních předpisů souhlas daného přijímacího státu . Panuje názor, že jednostranné uvědomění třetí země by mělo v souladu s článkem 8 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích[25] dostačovat. To by však znamenalo, že třetí zemi musí jednostranně uvědomit všech 27 členských států. Komise také vyzývala členské státy, aby do budoucích dvoustranných dohod se třetími zeměmi začlenily doložku o souhlasu , tj. doložku, kterou se pro dohodu se třetí zemí stanoví, že konzulární a diplomatické úřady zastoupeného členského státu mohou poskytovat státním příslušníkům nezastoupených členských států ochranu za těch samých podmínek, jako poskytují svým vlastním státním příslušníkům. Komise navrhla začlenit doložku o souhlasu do smíšených dohod s určitými třetími zeměmi, přičemž řádně zohlednila specifičnost každého vyjednávání. Jednání stále probíhají.

2.3. Gemensamma insatser i krissituationer

2.3. Společné úsilí – v krizových situacích a na místě

2.3.1. Konsulärt skydd i krissituationer

2.3.1. Konzulární ochrana v dobách krize

Kommissionen har i samband med ett flertal kriser under senare tid understött medlemsstaternas bistånd till EU-medborgare på ett antal olika sätt. EU-delegationerna har tillhandahållit stöd på fältet i vissa fall. I EU-fördraget anges att medlemsstaternas diplomatiska och konsulära myndigheter och unionens delegationer ska bidra till att genomföra unionsmedborgares rätt till skydd inom ett tredjelands territorium enligt EUF-fördraget[26]. EU-delegationerna understöder medlemsstaterna på begäran, särskilt i händelse av en kris. Det har inrättats en särskild budgetpost (som tilldelas ett mindre anslag) för att EU-delegationerna på begäran ska kunna bistå medlemsstaterna med logistiskt stöd. Sådant stöd tillhandahölls i samband med krisen i Gaza i januari 2009, då ett hundratal personer evakuerades i bepansrade bussar med EU-delegationens hjälp.

Během nedávných krizí podporovala Komise členské státy při poskytování pomoci občanům EU různým způsobem. Delegace EU poskytly v konkrétních případech podporu na místě. Smlouva stanoví, že diplomatické a konzulární mise členských států a delegace EU přispívají k provádění práva občanů Unie na konzulární ochranu podle Smlouvy[26]. Delegace EU na vyžádání podporují členské státy, zejména v případě krize. Byla vytvořena zvláštní účelová rozpočtová položka s nevelkým množstvím finančních prostředků, která má delegacím EU umožnit poskytovat logistickou podporu, pokud o to bude požádáno. Tak se stalo v lednu 2009 během krize v pásmu Gazy, kdy bylo díky podpoře delegace EU v obrněných autobusech evakuováno asi 100 osob.

Sedan november 2007 kan EU:s civilskyddsmekanism utlösas för att understödja sådant konsulärt bistånd till EU-medborgare i tredjeländer som rör civilskyddsverksamhet, om medlemsstaternas diplomatiska och konsulära myndigheter begär detta[27]. När civilskyddsmekanismen utlöses skapar övervaknings- och informationscentrumet (MIC), som sköts av Europeiska kommissionen och är mekanismens operativa centrum, tillgång till ett vidsträckt nätverk av civilskyddsresurser i de 31 länder som deltar i mekanismen (EU-medlemsstaterna, Eftastaterna i EES samt Kroatien), vilket ger möjlighet till poolning och mobilisering av resurser (transportmedel, resurser för medicinsk vård och evakuering, utrustning för att ge människor tillfälligt tak över huvudet, etc.) samt till informationsutbyte. Efter terroristattacken i Mumbai i november 2008 evakuerade ett svenskt Medevac -flygplan som medfinansierades av kommissionen via MIC sex européer som skadats i samband med attacken. Civilskyddsmekanismen utlöstes nyligen i samband med krisen i Libyen, för att hjälpa diplomatiska och konsulära myndigheter att snabbt evakuera EU-medborgare. MIC bidrog till medlemsstaternas insatser genom att underlätta poolning av transportresurser, finna ytterligare transportmedel för evakueringar och medfinansiera kostnader för transporter med vissa medlemsstaters transportmedel. Så t.ex. ställde Ungern ett flygplan till förfogande som medfinansierades via MIC och användes för att evakuera 29 rumäner, 27 ungrare, 20 bulgarer, 8 tyskar, 6 tjecker och 6 medborgare från andra medlemsstater och tredjelandsmedborgare från Tripoli. Tack vare ett nära samarbete med militära organ fungerade MIC som ett ”informationsnav” mellan transportörer och diplomatiska och konsulära myndigheter.

Od listopadu 2007 může být pro podporu konzulární pomoci občanům EU ve třetích zemích v souvislosti s činností civilní ochrany využit mechanismus civilní ochrany EU (dále jen „mechanismus“) , pokud o to požádají konzulární úřady členských států[27]. Pokud je mechanismus aktivován, monitorovací a informační středisko Evropské komise, které je operačním střediskem mechanismu, poskytne přístup k rozsáhlé síti zdrojů civilní ochrany, která je k dispozici ve 31 zemích účastnících se mechanismu (členské státy, země EHP a Chorvatsko) a která umožňuje slučování a mobilizaci zdrojů (např. dopravní prostředky, lékařská pomoc a evakuace, dočasné přístřeší atd.) a výměnu informací. Po teroristickém útoku v Bombaji v listopadu 2008 evakuovalo švédské letadlo Medevac šest zraněných Evropanů, tuto záchranou akci spolufinancovala Komise prostřednictvím monitorovacího a informačního střediska. Nedávno byl tento mechanismus v souvislosti s krizí v Libyi opět aktivován s cílem pomoci konzulárním úřadům při rychlé evakuaci občanů EU. Monitorovací a informační středisko podpořilo probíhající opatření členských států tím, že usnadnilo společné využití dopravy, pro účely evakuace identifikovalo dodatečné dopravní prostředky a v případě prostředků určitých členských států spolufinancovalo náklady na dopravu. Například Maďarsko poskytlo jedno letadlo, které bylo spolufinancováno prostřednictvím monitorovacího a informačního střediska a které umožnilo evakuovat z Tripolisu 29 Rumunů, 27 Maďarů, 20 Bulharů, 8 Němců, 6 Čechů a 6 jiných občanů EU a občanů států mimo EU. Úzká spolupráce s ozbrojenými silami zajistila, že monitorovací a informační středisko fungovalo jako informační centrála mezi poskytovateli dopravy a konzulárními úřady.

I samband med flera kriser under senare tid (t.ex. i Libyen, Egypten och Haiti och när askmolnet från vulkanutbrottet i Island vållade problem) har det konsulära biståndet samordnats via telekonferenser och Consular On-Line , en säkrad webbplats som sköts av EU:s lägescentral ( EU Situation Centre ) och används för informationsutbyte mellan unionens diplomatiska och konsulära myndigheter. Det senare samordningsinstrumentet visade sig vara av stor betydelse för bedömningen av det samlade läget på fältet, av var EU-medborgare befann sig och av tillgängliga medlemsstatsresurser. Ytterligare åtgärder för att förstärka samarbetet och solidariteten mellan unionens diplomatiska och konsulära myndigheter i krissituationer (t.ex. i fall där EU-medborgares rörlighet, internationellt eller inom unionen, är kraftigt begränsad) är föremål för diskussion i de behöriga organen (för konsulära frågor, civilskyddsfrågor, transportfrågor, etc.). Det är viktigt att se till att alla EU-medborgare i ett tredjeland kan evakueras med erforderlig skyndsamhet, inte bara de som är medborgare i medlemsstater som har en diplomatisk representation i tredjelandet i fråga. Krisen i Libyen, under vilken medlemsstater har evakuerat även andra medlemsstaters medborgare, har tydligt åskådliggjort den europeiska solidariteten och det mervärde som EU-instrument kan tillföra. Ingen EU-medborgare ska lämnas i sticket.

Během nedávných krizí (například krize v Libyi, Egyptu, na Haiti, krize způsobené oblakem sopečného popela z Islandu) bylo poskytování konzulární pomoci koordinováno prostřednictvím telekonferencí a zabezpečené internetové stránky EU určené ke sdílení informací konzulárními úřady EU („ konzulární on-line systém“) provozované Společným situačním střediskem EU. Tento koordinační nástroj se osvědčil při posuzování celkové situace na místě, konkrétně při posouzení přítomnosti občanů EU a dostupných kapacit členských států. O dalších opatřeních na posílení spolupráce a solidarity mezi konzuláty v krizových situacích – například v situacích, kdy je značně narušena mobilita občanů EU na mezinárodní úrovni a v rámci EU – se diskutuje v rámci příslušných fór (konzulární záležitosti, civilní ochrana, doprava atd.). Je důležité zajistit, aby byli včas evakuováni všichni občané EU, nikoli pouze občané členských států, které jsou v dotčené třetí zemi diplomaticky zastoupené. Současná krize v Libyi, během které členské státy evakuují občany jiných členských států, je dobrým příkladem evropské solidarity a dokládá přínos tohoto nástroje Unie. Žádný občan EU nesmí zůstat bez pomoci.

2.3.2. Inrättande av ett gemensamt kontor, som ett pilotprojekt

2.3.2. Pilotní projekt společných kanceláří

Kommissionen angav i handlingsplanen för 2007–2009 att den skulle föreslå inrättande, i form av ett pilotprojekt i samarbete med medlemsstater, av ett gemensamt kontor i ett tredjeland. Ett gemensamt kontor i ett tredjeland för medlemsstater och EU-delegationen i landet (dvs. ett samlokaliseringsarrangemang) skulle kunna ge besparingar, förbättra samarbetet mellan nationella konsulära tjänsemän och kompensera för en begränsad konsulär närvaro. Kontoret skulle vara tillgängligt för alla EU-medborgare. Det gemensamma ansökningscentrumet för viseringar i Moldavien utgör (även om det till stor del har andra uppgifter än ett gemensamt kontor enligt ovan skulle ha) ett första steg i den riktningen.

Akční plán Komise pro období 2007–2009 navrhl zřídit ve spolupráci s členskými státy jako pilotní projekt společnou kancelář . Společné kanceláře, tj. společně umístěná zastoupení, členských států a delegace EU v dané třetí zemi by mohly ušetřit náklady, posílit vzájemnou spolupráci zaměstnanců národních konzulátů a kompenzovat omezenou konzulární přítomnost ve třetích zemích. Společné kanceláře by měly být dostupné pro všechny občany EU. Prvním krokem tímto směrem je společné středisko pro žádosti o víza v Moldavské republice, třebaže plní řadu ještě jiných velmi rozdílných úkolů.

3. VÄGEN FRAMÅT

3. Další vývoj

Europeiska rådet uppmanade i Stockholmsprogrammet[28] kommissionen att överväga lämpliga åtgärder för att åstadkomma den samordning och det samarbete som krävs för att underlätta det konsulära skyddet.

Při potvrzování Stockholmského programu vyzvala Evropská rada Komisi, aby zvážila vhodná opatření pro koordinaci a spolupráci nezbytná k usnadnění konzulární ochrany[28].

Kommissionens åtgärder kommer att bygga på tre pelare :

Komise proto zvažuje opatření v oblasti konzulární ochrany občanů EU, které se budou opírat o tři pilíře :

- Riktade kommunikationsåtgärder för att göra EU-medborgare och andra berörda parter mer medvetna om rätten till konsulärt skydd.

- lepší informovanost díky cíleným komunikačním opatřením ,

- Åtgärder på grundval av den nya rättsliga ramen (Lissabonfördraget) .

- návrhy vypracované v souladu s novým právním rámcem Lisabonské smlouvy ,

- Åtgärder för att förbättra fördelningen av bördorna och optimera användningen av resurserna , bl.a. i krissituationer.

- lepší sdílení zátěže a optimalizované využití zdrojů , a to i v dobách krize.

Kommissionen kommer att utarbeta sina förslag till åtgärder i nära samråd med Europaparlamentet och rådet. Den kommer till fullo att beakta principen om resursneutralitet vad beträffar EU-delegationernas roll.

Při přípravě zmíněných návrhů bude Komise podrobně konzultovat Evropský parlament a Radu, přičemž plně zohlední zásadu neutrality zdrojů, pokud jde o úlohu delegací EU, tj. že delegace EU poskytují členským státům prostředky z neutrálních zdrojů.

3.1. Riktade kommunikationsåtgärder för att göra EU-medborgare och andra berörda parter mer medvetna om rätten till konsulärt skydd

3.1. Lepší informovanost díky cíleným komunikačním opatřením

3.1.1. Åtgärder för att öka EU-medborgares kunskaper

3.1.1. Zvýšení informovanosti občanů EU

Europeiska rådet noterade i Stockholmsprogrammet[29] att icke-representerade EU-medborgares rätt till skydd genom varje annan medlemsstats diplomatiska eller konsulära myndigheter på samma villkor som den medlemsstatens egna medborgare inte är tillräckligt känd och att ytterligare ansträngningar krävs för att se till att rättigheten tillämpas i full utsträckning. Kommissionen har därför inrättat en särskild webbplats [30] om konsulärt skydd för EU-medborgare, i syfte att göra medborgarna mer medvetna om deras rättighet och förbättra tillgången till information (genom att det skapas en gemensam kontaktpunkt). Via webbplatsen kommer EU-medborgare att kunna få reda på adressen till de diplomatiska eller konsulära beskickningar i tredjeländer som de kan vända sig till för att få skydd. De kommer också att kunna få tillgång till samtliga medlemsstaters reserådgivningstjänster. Webbplatsen kommer även att göra det lättare för EU-medborgare att komma i kontakt med Europe Direct för att få information om konsulärt skydd (ett enda telefonnummer från hela världen[31]).

Evropská rada ve Stockholmském programu poznamenala, že konzulární ochrana není dostatečně propagována a pro zajištění její plné účinnosti je zapotřebí většího úsilí[29]. Komise tudíž pro občany spustila zvláštní internetové stránky [30] o konzulární ochraně . Tyto internetové stránky mají zvýšit informovanost občanů o tomto právu a vytvořením jediného kontaktního místa zlepšit přístup k informacím. Stránky budou informovat občany EU o adresách konzulárních či diplomatických misí v zemích mimo EU, na které se občané mohou obrátit se žádostí o ochranu. Občané na nich rovněž budou mít přístup k poradenským službám všech členských států poskytujícím informace o cestování. Tyto internetové stránky usnadní občanům přístup k jednotné telefonní lince „Europe Direct“, na které se občané mohou informovat o konzulární ochraně[31].

Kommissionen och medlemsstaterna har ett gemensamt ansvar för kommunikationsåtgärder rörande icke-representerade EU-medborgares rätt till skydd. Medborgarna bör underrättas om vad de kan förvänta sig och, omvänt, om vad de inte kan förvänta sig (medlemsstaterna intervenerar t.ex. i allmänhet inte i rättstvister). Webbplatserna för medlemsstaternas utrikesministerier bör tillhandahålla information om EU-medborgares rätt till skydd samt en länk till kommissionens webbplats om konsulärt skydd. Medlemsstaterna skulle kunna informera sina medborgare om rätten till skydd i samband med utfärdande av pass. Kommissionen kommer att fortsätta att arbeta i nära partnerskap med medlemsstaterna i fråga om åtgärder för att öka EU-medborgares kunskaper: i juni 2011 anordnar den i samarbete med det ungerska ordförandeskapet ett seminarium om detta. Kommissionen samarbetar även med reseorganisationer, sammanslutningar för personer som bor utomlands, arbetsgivarsammanslutningar och icke-statliga organisationer i denna fråga, eftersom många som reser till eller bor i tredjeländer gör det av yrkesmässiga skäl. Kommissionen kommer i samarbete med olika utgivare att utforska möjligheterna att sprida information via reseguider och Internet om konsulärt skydd, och om passagerares rättigheter.

Komise a členské státy nesou za komunikační opatření, která občany EU informují o jejich právu na konzulární ochranu, které se jim má dostat za stejných podmínek platných pro státní příslušníky členského státu poskytujícího ochranu, společnou zodpovědnost . Občané mají být informováni o tom, co mohou a nemohou očekávat, např. že členské státy zpravidla nezasahují do právních sporů. Internetové stránky ministrů zahraničních věcí jednotlivých členských států by měly o tomto právu informovat a uvádět odkaz na příslušné internetové stránky Komise. Členské státy by mohly své občany o tomto právu informovat u příležitosti vydávání nových cestovních pasů. Komise a členské státy budou i nadále úzce spolupracovat na zvyšování informovanosti, přičemž prvním krokem bude zvláštní seminář pořádaný v červnu 2011 spolu s maďarským předsednictvím. Komise spolupracuje s asociacemi cestovních kanceláří, s krajanskými sdruženími, organizacemi zaměstnavatelů a nevládními organizacemi (neboť mnoho cestujících a rezidentů je ve třetích zemích z důvodu podnikání). Komise spolu s vydavateli posoudí, zda by prostřednictvím cestovních průvodců a internetu bylo možné informovat o konzulární ochraně a právech cestujících.

Medlemsstaternas ambassader och konsulat och EU-delegationerna skulle kunna sprida information i tredjeländer, t.ex. i sina lokaler, på sina webbplatser, via lokala ”multiplikatorer” (såsom reseklubbar, större hotell och sammanslutningar för utlänningar i tredjelandet i fråga) och till statliga myndigheter (som därefter skulle kunna sprida informationen vidare till lokala myndigheter, t.ex. polisstationer).

Informace by konzuláty a velvyslanectví členských států a delegace EU mohly šířit také ve třetích zemích přímo na místě (tj. poskytovat informace na místních internetových stránkách konzulátů či velvyslanectví nebo v jejich prostorách, kontaktovat místní zařízení, např. cestovní kluby, velké hotely nebo místní krajanská sdružení, jež by na informování také mohla podílet). Konzuláty a velvyslanectví členských států by mohly lépe informovat orgány třetích zemí a lépe jim vysvětlit danou problematiku, aby tyto orgány mohly následně předat příslušné informace svým místním orgánům (např. policejním služebnám).

Kommissionen kommer när den tillhandahåller information om rätten till konsulärt skydd inom ramen för åtgärder för att öka EU-medborgares kunskaper att ta vederbörlig hänsyn till att medlemsstaternas regler om konsulärt skydd uppvisar betydande skillnader och till att omfattningen av det konsulära skyddet skiljer sig åt från en medlemsstat till en annan.

Informováním o právu na konzulární ochranu ve formě opatření na zlepšení informovanosti Komise náležitě zohlední odlišné konzulární zákony jednotlivých členských států a různý rozsah poskytované konzulární ochrany.

3.1.2. Åtgärder för att öka konsulära tjänstemäns kunskaper

3.1.2. Zvýšení informovanosti konzulárních úředníků

Konsulära tjänstemän är fortfarande till viss del omedvetna om fördragsbestämmelserna om konsulärt skydd. Kommissionen kommer att verka för en mer målinriktad utbildning. Som ett första steg ger kommissionens avdelningar i samarbete med Europeiska utrikestjänsten ut ett utbildningspaket för nationell konsulär personal som inriktas på de erforderliga grundkunskaperna och som medlemsstaterna avses använda i den förberedande utbildningen av personal som stationeras utomlands. Rådet enades den 22 december 2010 om att medlemsstaterna och EU ska tillhandahålla skräddarsydd utbildning . Kommissionen anser också att det finns behov av sådan EU-omfattande utbildning, som skulle kunna ta formen av praktiskt inriktade workshoppar. Om man (t.ex.) utnyttjar befintliga utbildningsfaciliteter, kan utbildningen genomföras på ett kostnadseffektivt sätt. I syfte att multiplicera de kunskaper som förvärvas, bör konsulär personal med utbildningsansvar höra till deltagarna i utbildningen (”utbildning av utbildarna”). Den nationella bästa praxis som identifierats bör diskuteras ytterligare och befrämjas. Den konsulära personalen bör göras medveten om den stödjande roll som civilskyddet och EU:s civilskyddsmekanism kan spela i samband med kriser. En första brainstorming – för sakkunniga på områdena konsulärt skydd och civilskydd, om konsulärt skydd i samverkan med civilskyddet i samband med kriser – om en EU-utbildning ägde rum den 14 februari 2011. I ett andra steg kommer kommissionen på grundval av de erfarenheter som vunnits att ta i beaktande att verka för kontinuerligt återkommande utbildningsmoduler.

Někteří konzulární úředníci stále ještě neznají příslušná ustanovení Smlouvy týkající se konzulární ochrany. Komise bude podporovat cílenější školení. Jako první opatření vydávají útvary Komise společně s Evropskou službou pro vnější činnost školicí příručku pro pracovníky konzulárních úřadů jednotlivých členských států , která je zaměřena na „základní informace, které je třeba znát“ a kterou by členské státy měly používat při přípravném školení pracovníků vysílaných do zahraničí. Rada se dne 22. prosince 2010 dohodla na tom, že je nutné, aby členské státy a EU nabízely školení přímo zaměřené na tuto problematiku . Komise tyto závěry podporuje. Tato školení konaná po celé Evropě by mohla mít formu praktických seminářů a být pořádána hospodárným způsobem (např. využitím stávajících školicích zařízení). Zúčastnit by se jich měli i ti zaměstnanci konzulárních úřadů, kteří jsou odpovědni za další vzdělávání, aby mohli získané znalosti předávat dál („školení školitelů“). O vnitrostátních postupech, které budou určeny jako osvědčené postupy , by se mělo dále diskutovat a tyto postupy by měly být podporovány. Konzulární pracovníci budou navíc informováni o tom, jakou podporou mohou civilní ochrana a mechanismus civilní ochrany EU být v dobách krize. Dne 14. února 2011 se konala první burza nápadů na téma školení EU určených odborníkům na konzulární a civilní ochranu, která se zabývala otázkou poskytování konzulární a civilní ochrany v dobách krize. V rámci dalšího opatření Komise na základě získaných zkušeností zváží, zda bude podporovat průběžné školicí moduly.

3.2. Större rättssäkerhet på grundval av Lissabonfördraget

3.2. Posílení právní jistoty na základě Lisabonské smlouvy

Beslut 95/553/EG om de diplomatiska och konsulära representationernas bistånd till Europeiska unionens medborgare antogs 1995 och trädde i kraft 2002. Enligt artikel 7 i beslutet ska beslutet ses över fem år efter ikraftträdandet.

Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě č. 95/553/ES bylo přijato v roce 1995 a v platnost vstoupilo v roce 2000. Pět let po vstupu v platnost mělo být toto rozhodnutí v souladu se svým článkem 7 přezkoumáno členskými státy.

Medlemsstaternas regler om konsulärt skydd uppvisar betydande skillnader och omfattningen av det konsulära skyddet skiljer sig åt från en medlemsstat till en annan. Skillnaderna kan försvåra samordning och samarbete mellan medlemsstaternas diplomatiska och konsulära myndigheter. Rättssäkerhet och förutsebarhet för EU-medborgare utomlands bör vara en huvudangelägenhet. Omfattningen av och villkoren för det konsulära skyddet för icke-representerade EU-medborgare bör förtydligas och förfarandena för samordning mellan medlemsstaternas diplomatiska och konsulära myndigheter bör förenklas.

Právní předpisy členských států upravující konzulární záležitosti se liší. Rozsah nabízené ochrany se může lišit v závislosti na tom, na jaký členský stát se občan EU obrátí. Tyto rozdíly mohou ztížit spolupráci a koordinaci konzulárních a diplomatických úřadů. V první řadě by se občanům EU v zahraničí měla poskytnout právní jistota a předvídatelnost. Měly by být vyjasněny oblast působnosti konzulární ochrany a podmínky jejího poskytování diplomaticky nezastoupeným občanům EU a zjednodušeny vzájemné koordinační postupy konzulárních a diplomatických úřadů.

Det nuvarande systemet för beviljande av penningförskott förutsätter ett omfattande samarbete. En medlemsstat som är beredd att ge en medborgare från en annan medlemsstat ett förskott måste som regel först begära tillstånd från den medlemsstaten. Den senare medlemsstaten är skyldig att betala ersättning till den förra, men kan i sin tur kräva ersättning från medborgaren. Medlemsstaternas penningförskott gäller i huvudsak små belopp (t.ex. för en flygbiljett hem eller ett hotellrum) och de beviljas som en sista utväg. I en på ömsesidig solidaritet grundad union kan samarbetet göras smidigare.

Současný systém finančních záloh vyžaduje rozsáhlou spolupráci. Členský stát, který poskytuje pomoc, musí požádat členský stát, ze kterého občan pochází, o předchozí schválení. Země původu občana pak musí státu poskytujícímu pomoc uhradit vzniklé náklady nebo může o úhradu nákladů požádat svého občana. Finanční zálohy, které členské státy poskytují, představují především malé částky (např. prostředky na let domů nebo pobyt v hotelu) a jsou poslední možností. V Unii, která je založena na vzájemné solidaritě, by spolupráce mohla být usnadněna.

Kommissionen kommer att undersöka hur samarbetet kan förbättras på olika områden för att identifiera ytterligare exempel på bästa praxis (t.ex. i fråga om bistånd i fall som rör psykisk sjukdom, underåriga utan medföljande vuxen eller tvångsäktenskap eller bistånd under karantänperioder eller när det gäller legalisering av handlingar).

Komise přezkoumá možnosti zlepšení spolupráce ohledně vytvoření dalších osvědčených postupů , jako je pomoc v případech týkajících se duševní poruchy, nezletilých osob bez doprovodu, vynucených sňatků, pomoc během období karantény a při ověřování dokladů.

Mot den bakgrund som redovisas ovan har kommissionen för avsikt att inom tolv månader lägga fram lagstiftningsförslag om de samordnings- och samarbetsåtgärder som behövs för att främja det konsulära skyddet för icke-representerade EU-medborgare och om ekonomisk ersättning för konsulärt skydd i krissituationer[32]. I detta sammanhang kommer kommissionen även att ta tillhandahållandet av konsulärt bistånd till tredjelandsmedborgare som tillhör en EU-medborgares familj i beaktande.

På grundval av beslut 96/409/Gusp om införandet av provisorisk resehandling utfärdar medlemsstaternas diplomatiska och konsulära myndigheter en provisorisk resehandling till icke-representerade EU-medborgare vars pass har kommit bort, blivit stulet eller förstört eller för tillfället inte är tillgängligt. Vissa medlemsstater önskar förbättra säkerhetsdetaljerna i den provisoriska resehandlingen. Vissa tredjeländer finner det svårt att godta den nuvarande provisoriska resehandlingen för att den inte omfattar några biometriska kännetecken. En uppdatering av utformningen av den provisoriska resehandlingen kommer att tas i övervägande. En noggrann kostnads–nyttoanalys bör företas till stöd för övervägandena.

V souladu se směrnicí 96/409/SZBP vydávají konzulární a diplomatické úřady náhradní cestovní doklady diplomaticky nezastoupeným občanům, kteří ztratili cestovní pas či cestovní doklad nebo jim byl odcizen, byl zničen či není přechodně dostupný. Některé členské státy by rády náhradní cestovní doklady vybavily více bezpečnostními prvky a pro některé třetí země je problematické akceptovat současné náhradní cestovní doklady, které neobsahují biometrické prvky. Uvažovat se bude o možném novém formátu těchto dokladů. To by mělo být spojeno s důkladnou analýzou nákladů a přínosů.

I syfte att öka rättssäkerheten kommer kommissionen att fortsätta att verka för införande av samtyckesklausuler (se punkt 2.2.2) i blandade avtal och bilaterala avtal. Den kommer även att överväga införande av materiella klausuler (t.ex. rörande tillträdet till personer som anhållits) och att föra diskussioner med medlemsstaterna om hur man ska kunna öka rättssäkerheten och göra artikel 23 i EUF-fördraget synligare visavi tredjeländer.

S cílem zvýšit právní jistotu bude Komise dále podporovat zavedení doložek o souhlasu (viz výše uvedený bod 2.2.2.) do smíšených a dvoustranných dohod a zvažovat zavedení doložek týkajících se základních otázek konzulární ochrany, např. otázky přístupu k zadržovaným osobám. Komise bude s členskými státy rovněž diskutovat o tom, jak ve vztahu ke třetím zemím ještě více posílit dodržování článku 23 SFEU a zvýšit informovanost o něm.

3.3. Åtgärder för att förbättra fördelningen av bördorna och optimera användningen av resurserna

3.3. Zlepšené sdílení zátěže a optimalizované využití zdrojů

3.3.1. I krissituationer

3.3.1. V krizových situacích

Kriserna under den senaste tiden i Nordafrika och Japan har visat vilka risker EU-medborgare kan utsättas för[33]. Icke-representerade EU-medborgare har rätt till skydd genom varje annan medlemsstats diplomatiska eller konsulära myndigheter på samma villkor som den medlemsstatens egna medborgare. Skyldigheten att tillhandahålla skydd gäller även i krissituationer. Eftersom EU-medborgarnas resande till tredjeland väntas öka under de kommande åren, kan behovet av skydd bli ännu större än idag. Detta kan ge upphov till en väsentlig börda för de medlemsstater som tillhandahåller bistånd. Kommissionen har slutfört en studie som befattar sig med frågan om ekonomisk ersättning för konsulärt skydd i krissituationer, särskilt vad beträffar åtgärder för evakuering av icke-representerade EU-medborgare. Studien visar bl.a. att de gällande reglerna om ersättning ofta inte tillämpas i praktiken. Medlemsstater har en tendens att låta icke-representerade EU-medborgare utnyttja evakueringsresurser gratis i samband med evakueringsinsatser (t.ex. lediga platser i flygplan)[34]. I syfte att säkerställa att icke-representerade EU-medborgare får samma bistånd som representerade EU-medborgare och att uppmuntra medlemsstater att spela en än mer proaktiv roll i samband med kriser (även sådana som inte berör deras egna medborgare) håller kommissionen på att undersöka hur man kan förenkla ersättningsförfarandena och främja synergier med befintliga instrument för ekonomiskt stöd.

Nedávné krize v severní Africe a Japonsku ukázaly rizika, kterým mohou být občané EU vystaveny[33]. Diplomaticky nezastoupení občané EU mají právo na ochranu ze strany diplomatických a konzulárních úřadů jakéhokoli členského státu za stejných podmínek jako jeho vlastní státní příslušníci. Tato povinnost se vztahuje i na krizové situace. Očekává se, že v příštích letech bude do zahraničí cestovat ještě více občanů EU, potřeba konzulární ochrany může tedy ještě vzrůst a pro členský stát poskytující pomoc může představovat značnou zátěž. Komise dokončuje studii zabývající se náhradou nákladů na konzulární ochranu poskytnutou v dobách krize, zejména pokud jde o evakuaci diplomaticky nezastoupených občanů EU. Jedním ze závěrů studie je zjištění, že současná pravidla týkající se náhrad se v praxi často neuplatňují. Během evakuace nabízí členské státy diplomaticky nezastoupeným občanům například volná místa v letadlech[34]. Komise v současnosti přezkoumává možnosti, jak ve větší míře usnadnit a zjednodušit postupy pro náhradu nákladů a jak podpořit synergie se stávajícími nástroji finanční podpory. Cílem je zajistit, aby se diplomaticky nezastoupeným občanům EU dostalo stejné pomoci jako diplomaticky zastoupeným občanům, a povzbudit členské státy k tomu, aby byly aktivnější i během krizí, které nepostihly jejich vlastní státní příslušníky.

En bättre fördelning av bördorna och bättre samordning skulle kunna uppnås genom upprättande (vid behov i samarbete med Europeiska utrikestjänsten och kommissionen) av EU-team med nationell konsulär personal som skulle tillhandahålla bistånd i krissituationer. Man bör undersöka om en sådan åtgärd är genomförbar och om den tillför något mervärde, samtidigt som man tittar på befintliga instrument i syfte att undvika överlappningar med befintliga strukturer. Ingen kris är den andra lik. Att på förhand med hjälp av kontinuerlig beredskapsplanering på fältet och i medlemsstatshuvudstäder som inbegriper icke-representerade EU-medborgare ta krisscenarier i betraktande förefaller dock vara av största betydelse för en effektiv krishantering. Medlemsstaterna håller på att bygga upp kapacitet för att lokalisera och informera konsulär personal och ge EU-medborgare tidig varning i krissituationer (t.ex. via sms-meddelanden eller e-post). Kommissionen finansierar för närvarande forskning på detta område. Sådana hjälpmedel kan väsentligt förbättra EU-medborgares säkerhet i tredjeland, men deras rätt till integritet och reglerna om uppgiftsskydd måste respekteras till fullo.

Bylo by možné zvážit proveditelnost a přínos vytvoření týmů EU složených z konzulárních pracovníků jednotlivých členských států (podle potřeby v koordinaci s ESVČ a Komisí), které by pomáhaly v krizových situacích, aby se zlepšilo sdílení zátěže a koordinace. Tato možnost by měla být přezkoumána, zároveň je nutné zohlednit stávající nástroje, aby se zabránilo možnému překrývání stávajících struktur. Každá krize je jiná. Nicméně pro účinné řešení krizí se zdá být zásadní, aby všech 27 členských států na místě a ve svých hlavních městech prostřednictvím trvalého pohotovostního plánování předjímalo krizové scénáře, které by zohledňovaly také diplomaticky nezastoupené občany EU . Členské státy právě zavádějí mechanismy pro lokalizování a informování konzulárních zaměstnanců a mechanismy včasného varování občanů EU v krizových situacích (např. prostřednictvím textové zprávy SMS či e-mailu). Komise v současné době v této oblasti financuje výzkum. Tyto nástroje by mohly významně zvýšit bezpečnost občanů EU v zahraničí, zároveň je však zapotřebí plně respektovat jejich právo na soukromí a právní předpisy týkající se ochrany údajů.

Ett mer effektivt utnyttjande av civilskyddsresurserna (inbegripet EU:s civilskyddsmekanism) kommer att bidra till att optimera användningen av de samlade resurserna och förbättra biståndet till EU-medborgare i samband med kriser. Åtgärder för att förbättra EU:s insatskapacitet vid katastrofer behandlas i kommissionens meddelande Förstärkning av den europeiska insatskapaciteten vid katastrofer: civilskyddets och det humanitära biståndets roll [35].

Lepší využití dostupných prostředků civilní ochrany a nástrojů EU (např. mechanismu civilní ochrany EU) také přispěje k optimálnímu využití zdrojů a poskytování lepší pomoci občanům EU během krizí. Další opatřením EU týkajícím se reakce EU na katastrofy se zabývá sdělení Komise „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“[35].

3.3.2. På fältet

3.3.2. Na místě

I artikel 35 i EU-fördraget anges att medlemsstaternas diplomatiska och konsulära myndigheter och unionens delegationer ska bidra till att genomföra unionsmedborgares rätt till skydd inom ett tredjelands territorium enligt EUF-fördraget .

Článek 35 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že diplomatická a konzulární zastoupení členských států a delegace EU přispívají k provádění práva občanů EU na ochranu na území třetí země podle Smlouvy o SFEU .

EU-delegationerna tillhandahåller redan sedan tidigare logistiskt stöd för konsulärt bistånd[36]. I artikel 5.10 i rådets beslut om hur Europeiska utrikestjänsten ska organiseras och arbeta[37] anges att unionens delegationer på medlemsstaternas begäran ska bistå medlemsstaterna i deras diplomatiska förbindelser och med att tillhandahålla konsulärt skydd till unionsmedborgare i tredjeländer på resursneutral basis. I artikel 13.2 i beslutet anges att unionens höga representant för utrikes frågor och säkerhetspolitik senast vid 2011 års utgång ska rapportera till Europaparlamentet, rådet och kommissionen om hur Europeiska utrikestjänsten fungerar. Rapporten ska bl.a. behandla det konsulära skyddet. EU-delegationerna skulle kunna bistå medlemsstaterna i större utsträckning än nu med att informera icke-representerade EU-medborgare om medlemsstaternas diplomatiska och konsulära myndigheters skydd.

V minulosti již delegace EU poskytly logistickou pomoc s cílem podpořit pomoc konzulární[36]. Rozhodnutí Rady o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ)[37] v čl. 5 odst. 10 stanoví, že na žádost členských států poskytují delegace EU členským státům podporu v jejich diplomatických stycích a při poskytování konzulární ochrany občanům Unie ve třetích zemích, přičemž tato podpora je z hlediska zdrojů neutrální. Ustanovení čl. 13 odst. 2 stanoví, že Vysoký představitel předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do konce roku 2011 zprávu o fungování ESVČ. Mimo jiné se má tato zpráva zabývat také konzulární ochranou. Delegace EU by mohly více pomáhat při informování diplomaticky nezastoupených občanů EU ohledně ochrany poskytované konzulárními a diplomatickými misemi členských států.

4. SLUTSATSER

4. Závěry

Utvärderingen av kommissionens handlingsplan 2007–2009 för ett effektivt konsulärt skydd i tredjeländer visar att det finns utrymme för ytterligare samordning och samarbete på området konsulärt skydd, till gagn särskilt för EU-medborgare som ställs inför problem utomlands och inte kan vända sig till sitt eget lands diplomatiska eller konsulära myndigheter. Medborgarna bör informeras om att de har rätt att vända sig till andra medlemsstaters ambassader eller konsulat. Kommissionen kommer att intensifiera sina ansträngningar för att göra EU-medborgare och andra berörda parter medvetna om denna rättighet, genom kommunikationsåtgärder riktade särskilt till medborgare som kan tänkas behöva ta rättigheten i anspråk. EU-medborgarna bör få hjälp snabbt i en krissituation.

Vyhodnocení akčního plánu pro období 2007–2009 o konzulární ochraně ukázalo, že koordinaci a spolupráci v oblasti konzulární ochrany lze ještě zlepšit, zejména ve prospěch občanů, kteří se v zahraničí potýkají s problémy a nemohou se obrátit na své vlastní diplomatické a konzulární úřady. Občané by měli své právo znát. Komise zvýší informovanost občanů a zúčastněných subjektů pomocí cílených komunikačních opatření ,

Kommissionen kommer inom tolv månader att lägga fram lagstiftningsförslag om de samordnings- och samarbetsåtgärder som behövs för att främja det konsulära skyddet för icke-representerade EU-medborgare och om ekonomisk ersättning för konsulärt skydd i krissituationer[38]. Den kommer att föra diskussioner med Europaparlamentet, rådet, medlemsstaterna, Europeiska utrikestjänsten och alla andra berörda parter om de åtgärder som föreslås. I enlighet med artikel 25 i EUF-fördraget kommer kommissionen under 2013 att rapportera om de framsteg som uppnåtts, i samband med nästa rapport om EU-medborgarskapet. Icke-representerade EU-medborgares rätt till skydd genom varje annan medlemsstats diplomatiska eller konsulära myndigheter på samma villkor som den medlemsstatens egna medborgare är ett uttryck för en på ömsesidigt ansvar och ömsesidig solidaritet grundad union. Med beaktande av att Lissabonfördraget har trätt i kraft och att Europeiska rådet har antagit Stockholmsprogrammet[39] har unionen nu ett mandat att kraftigare förankra denna rättighet i praktiken.

která budou konkrétně určena případným příjemcům pomoci. V dobách krize by se občanům mělo dostat rychlé pomoci.

[1] Konsulärt skydd är en stats tillhandahållande av stöd och bistånd till personer utomlands, antingen statens egna medborgare eller andra personer som staten har åtagit sig att bistå.

S ohledem na výše uvedené hodlá Komise během příštích dvanácti měsíců předložit legislativní návrhy týkající se zavedení opatření v oblasti koordinace a spolupráce nezbytných pro usnadnění poskytování konzulární ochrany diplomaticky nezastoupeným občanům EU, jakož i řešení otázky finančních náhrad za poskytnutí konzulární ochrany v krizových situacích.[38]. O navržených opatřeních bude Komise diskutovat s Evropským parlamentem, Radou, členskými státy, Evropskou službou pro vnější činnost a jinými zúčastněnými subjekty. V souladu s článkem 25 SFEU podá Komise v roce 2013 v rámci příští Zprávy o občanství EU zprávu o dosaženém pokroku. Právo diplomaticky nezastoupených občanů EU obrátit se na velvyslanectví či konzuláty jiných členských států se žádostí o poskytnutí konzulární ochrany za stejných podmínek jako jejich vlastní státní příslušníci jasně vyjadřuje princip Unie založené na vzájemné odpovědnosti a solidaritě. Lisabonská smlouva je platná a s ohledem na přijetí Stockholmského programu Evropskou radou[39] má nyní Unie mandát uplatnit toto právo v praxi ještě důrazněji.

[2] KOM(2007) 767 slutlig.

[1] Konzulární ochrana má podpořit občany v zahraničí a pomoci jim. Poskytuje se vlastním státním příslušníkům nebo jiným státním příslušníkům, k jejichž podpoře se příslušný stát zavázal.

[3] KOM(2010) 602 slutlig.

[2] KOM(2007) 767 v konečném znění.

[4] KOM(2010) 603 slutlig.

[3] KOM(2010) 602 v konečném znění.

[5] Stockholmsprogrammet – Ett öppet och säkert Europa i medborgarnas tjänst och för deras skydd (rådsdokument 17024/09, 2.12.2009, och EUT C 115, 4.5.2010, s. 1).

[4] KOM(2010) 603 v konečném znění.

[6] Befolkningsdatabasen, avdelningen om turism. Uppgifterna omfattar semester- och affärsresor på mer än en dag.

[5] Úř. věst. 2010/C 115/01 – Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je, dokument Rady č. 17024/09 ze dne 2. prosince 2009, s. 11.

[7] Världsturismorganisationen räknar med en betydande ökning i resandet under perioden 2010–2020.

[6] Databáze o populaci, oddíl cestovní ruch. Údaje zahrnují turistické a pracovní cesty delší než jeden den.

[8] Ungefär 6 000 EU-medborgare uppehöll sig i Libyen (där 8 medlemsstater är representerade) vid inledningen av krisen. Den 9 mars 2011 var 1 345 EU-medborgare fortfarande kvar i landet. Sedan dess har medlemsstater försökt få åtminstone 52 EU-medborgare evakuerade. Minst 100 000 EU-medborgare (mestadels turister i Rödahavsområdet) uppehöll sig i Egypten (där 22 medlemsstater är representerade) vid inledningen av krisen. I Bahrain (där 4 medlemsstater är representerade) finns minst 8 800 EU-medborgare. I Japan (där alla medlemsstater utom Malta och Cypern är representerade) finns ca 37 000 EU-medborgare. Ungefär 2 700 EU-medborgare uppehöll sig i Haiti vid jordbävningen 2010. Askmolnet från vulkanutbrottet i Island under våren 2010 ledde till att mer än 100 000 flygningar ställdes in. Uppgifterna utgör uppskattningar som grundar sig på medlemsstaternas och kommissionens källor.

[7] Další významný nárůst očekává Světová organizace cestovního ruchu v období 2010–2020.

[9] Eurobarometer, mars 2010.

[8] Libye (diplomatická zastoupení zde má osm členských států): na začátku krize zde pobývalo asi 6 000 občanů EU; dne 9. března 2011 zde bylo stále ještě přítomno 1 345 občanů EU; od té doby zkoumají členské státy možnost, jak evakuovat ještě nejméně 52 občanů EU. Egypt (diplomatická zastoupení zde mají 22 členských států): je zde přítomno nejméně 100 000 občanů EU (většinou turisté v oblasti Rudého moře). Bahrajn (diplomatická zastoupení zde mají čtyři členské státy): zde je přítomno nejméně 8 800 občanů EU. Japonsko (diplomatická zastoupení zde mají všechny členské státy s výjimkou Malty a Kypru): přítomno asi 37 000 občanů EU. Haiti (po zemětřesení v lednu 2010): přítomno asi 2 700 občanů EU. Krize v důsledku oblaku sopečného popela z Islandu (jaro 2010): bylo zrušeno více než 100 000 letů. Číselné údaje jsou odhady, které vychází ze zdrojů členských států a Komise.

[10] Jfr domstolens dom av den 16 juni 1966 i mål 57/65, Lüticke, och domstolens dom av den 5 februari 1963 i mål 26/62, van Gend & Loos. I artikel 23 i EUF-fördraget anges inte (såsom i den motsvarande artikeln i EG-fördraget) att medlemsstaterna ska komma överens om de inbördes regler som behövs. I artikel 23 i EUF-fördraget anges istället rätt och slätt att medlemsstaterna ska vidta nödvändiga åtgärder.

[9] Výsledky průzkumu Eurobarometru z března 2010.

[11] Jfr domstolens dom av den 20 september 2001 i mål C-184/99, Grzelczyk.

[10] Viz rozsudky ve věcech Lütticke, 57/65 a Van Gend & Loos, 26/62. Ustanovení čl. 23 odst. 2 SFEU již nenařizuje, že členské státy mají mezi sebou sjednat nezbytná pravidla. Ustanovení čl. 23 odst. 1 a 2 SFEU pouze umožňuje členských státům, aby přijaly nezbytná vnitřní ustanovení.

[12] Jfr domstolens dom av den 3 december 1992 i mål C-97/91, Oleificio Borelli.

[11] Rozsudek ve věci Grzelczyk, C-184/99.

[13] Se artikel 20 i EG-fördraget.

[12] Rozsudek ve věci Oleificio Borelli, C-97/91.

[14] EGT L 314, 28.12.1995, s. 73.

[13] Článek 20 Smlouvy o ES.

[15] EGT L 168, 6.7.1996, s. 4.

[14] Úř. věst. L 314, 28.12.1995, s. 73.

[16] Jfr artikel 17.2 i fördraget om Europeiska unionen (nedan kallat EU-fördraget ).

[15] Úř. věst. L 168, 16.7.1996, s. 4.

[17] Se artikel 16.3 i EU-fördraget.

[16] Ustanovení čl. 17 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

[18] Se artikel 27 i EU-fördraget.

[17] Ustanovení čl. 16 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

[19] Rådets beslut 2010/427/EU (EUT L 201, 3.8.2010, s. 30).

[18] Článek 27 Smlouvy o Evropské unii.

[20] Europaparlamentets resolution av den 25 november 2009 om kommissionens meddelande till Europaparlamentet och rådet om ett område med frihet, säkerhet och rättvisa i allmänhetens tjänst – Stockholmsprogrammet(http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-2009-0090&format=XML&language=EN).

[19] Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30 (dokument Rady 2010/427/EU).

Europaparlamentets resolution av den 11 december 2007 om grönboken om diplomatiskt och konsulärt skydd av unionsmedborgarna i tredjeland(http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P6-TA-2007-0592&language=EN&ring=A6-2007-0454).I resolutionen från 2007 uppmanar Europaparlamentet kommissionen ”att (utöver sin skyldighet att vart tredje år rapportera om unionsmedborgarskapet i enlighet med artikel 22 i EG-fördraget) snarast lägga fram förslag till rådet om gemensamma begrepp och tvingande riktlinjer så att en gemensam standard i fråga om konsulärt skydd kan antas”. Vidare uppmanas kommissionen ”att intensifiera sina ansträngningar i fråga om kommunikation och information”, bl.a. på följande sätt: ”Ett enda europeiskt larmnummer bör inrättas och skrivas in i unionsmedborgarnas pass tillsammans med artikel 20 i EG-fördraget. Genom larmnumret ska varje unionsmedborgare kunna nå ett informationscentrum där denne kan få all nödvändig information i situationer då ett förfarande med konsulärt skydd kan bli aktuellt och framför allt få en förteckning med uppgifter om medlemsstaternas ambassader och konsulat som denne har rätt att vända sig till. Larmnumret skulle kunna administreras centralt i Bryssel”. Kommissionen uppmanas i resolutionen också ”att så snart Lissabonfördraget har ratificerats lägga fram ett förslag om ändring av beslut 95/553/EG för att där uttryckligen införa diplomatiskt skydd, identifiering och hemtransport av kvarlevor samt förenklade rutiner för penningförskott”.

[20] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2009 o sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům – Stockholmský program (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-2009-0090&format=XML&language=EN).

[21] BE, BG, DE, EL, ES, FR, IT, CY, LV, LT, LU, MT, NL, AT, HU, PL, RO, SI, SE och UK.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2007 o zelené knize: Diplomatická a konzulární ochrana občanů Unie ve třetích zemích (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P6-TA-2007-0592&language=EN&ring=A6-2007-0454). V tomto usnesení Parlament mj. „navrhuje Komisi, aby (nad rámec své povinnosti vypracovat každé tři roky zprávu o občanství Unie podle článku 22 Smlouvy o ES) urychleně předložila Radě návrh vypracovat společnou koncepci a závazné hlavní zásady, které umožní přijmout společné standardy v oblasti konzulární ochrany; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí v oblasti komunikace a poskytování informací, zejména: zavedením jednotného evropského telefonního čísla nouzového volání, které bude společně s článkem 20 Smlouvy o ES uvedeno v cestovním pasu občanů Unie a které všem občanům Unie umožní spojení s informačním střediskem, kde v případě kritické situace, jež vyžaduje konzulární ochranu, získají všechny užitečné informace a zejména aktuální seznam kontaktů na velvyslanectví a konzuláty členských států, na něž mají právo se obrátit; pro toto číslo by mohla být ústředna v Bruselu; žádá Komisi, aby mu v okamžiku, kdy bude Lisabonská smlouva ratifikována, předložila návrh na změnu rozhodnutí 95/553/ES tak, aby rozhodnutí výslovně obsahovalo: diplomatickou ochranu, identifikaci a repatriaci tělesných ostatků, zjednodušení postupů týkajících se finančních záloh.“

[22] CZ, DK, EE, IE, PT, SK och FI.

[21] AT, BE, BG, CY, DE, EL, ES, FR, HU, IT, LT, LU, LV, MT, NL, PL, RO, SE, SI, UK.

[23] Jämförande studie av medlemsstaternas lagstiftning och praxis på området konsulärt skydd.

[22] CZ, DK, EE, IE, FI, PT, SK.

[24] Överenskommelse om transport av lik, Strasbourg 26.10.1973.

[23] Srovnávací studie právních předpisů členských států a jejich postupů v oblasti konzulární ochrany.

[25] Artikeln har följande lydelse: ”Efter vederbörlig anmälan till den mottagande staten kan ett av den sändande statens konsulat, såvida den mottagande staten ej motsätter sig det, fullgöra konsulära uppgifter i den mottagande staten för en tredje stats räkning.”.

[24] Dohoda o převozu těl zesnulých osob, Štrasburk, 26. 10. 1973.

[26] Åtgärderna i fråga grundar sig på artiklarna 20.2 c och 23 i EUF-fördraget (som behandlar skyddet för EU-medborgare i tredjeländer där den medlemsstat i vilken de är medborgare inte är representerad) och på artikel 35 i EU-fördraget, genom vilken även EU-delegationerna tilldelas en roll i genomförandet av artiklarna 20.2 c och 23 i EUF-fördraget, i samarbete med medlemsstaternas beskickningar.

[25] „Konzulární úřad vysílajícího státu může po příslušném uvědomění přijímajícího státu vykonávat, pokud přijímající stát nevznese námitky, konzulární funkce v přijímajícím státě za třetí stát.“

[27] Se artikel 2.10 i rådets beslut 2007/779/EG, Euratom av den 8 november 2007.

[26] Tyto činnosti jsou založeny na čl. 20 odst. 2 písm. c) a článku 23 Smlouvy o fungování EU o ochraně občanů EU, jejichž členský stát nemá ve třetí zemi zastoupení, a na článku 35 Smlouvy o EU, kterým se delegacím EU svěřuje úloha provádět čl. 20 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování EU ve spolupráci s misemi členských států.

[28] Stockholmsprogrammet – Ett öppet och säkert Europa i medborgarnas tjänst och för deras skydd (rådsdokument 17024/09, 2.12.2009, och EUT C 115, 4.5.2010, s. 1).

[27] Ustanovení čl. 2 odst. 10 rozhodnutí Rady 2007/779/ES ze dne 8. listopadu 2007.

[29] Se fotnot 28.

[28] Úř. věst. 2010/C 115/01 – Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je, dokument Rady č. 17024/09 ze dne 2. prosince 2009, s. 11.

[30] http://ec.europa.eu/consularprotection.

[29] Tamtéž .

[31] Man kan ringa från hela EU till nummer 00 800 67 89 10 11, gratis. Man kan ringa från hela världen till nummer +32 2 299 96 96. På dessa nummer tillhandahålls allmän information om EU-medborgares rättigheter. Det rör sig inte om ”24/7-nummer”.

[30] Http://ec.europa.eu/consularprotection.

[32] Kommissionens arbetsprogram för 2011 (KOM(2010) 623 slutlig).

[31] Odkudkoli z EU lze volat na bezplatné telefonní číslo: 00800 67891011; odkudkoli ze světa na bezplatné telefonní číslo: +32 22999696. Na tomto telefonním čísle je možné se informovat o právech EU. Nejedná se o linku s nepřetržitým provozem.

[33] Se fotnot 8.

[32] Pracovní program Komise na rok 2011 (KOM(2010) 623 v konečném znění).

[34] Så t.ex. fick ungefär 250 icke-representerade EU-medborgare hjälp i Haiti. Sammanlagt bistods ungefär 1 300 EU-medborgare där.

[33] Viz poznámka pod čarou č. 8.

[35] KOM(2010) 600 slutlig.

[34] Například na Haiti byla poskytnuta pomoc 1 300 občanům EU, z nichž asi 250 nemělo na Haiti své diplomatické či konzulární úřady.

[36] Se punkt 2.3.1.

[35] KOM(2010) 600 v konečném znění.

[37] Rådets beslut 2010/427/EU (EUT L 201, 3.8.2010, s. 30).

[36] Viz bod 2.3.1 uvedený výše.

[38] Kommissionens arbetsprogram för 2011 (KOM(2010) 623 slutlig).

[37] Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30 (dokument Rady 2010/427/EU).

[39] Stockholmsprogrammet – Ett öppet och säkert Europa i medborgarnas tjänst och för deras skydd (rådsdokument 17024/09, 2.12.2009, och EUT C 115, 4.5.2010, s. 1).

[38] Pracovní program Komise na rok 2011 (KOM(2010) 623 v konečném znění).

[39] Úř. věst. 2010/C 115/01 – Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je, dokument Rady č. 17024/09 ze dne 2. prosince 2009.

Upp

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV	BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV
sv	cs

Visa två språkversioner samtidigt

sv

cs