|
|
Bruselj, 15.07.2004
|
V Bruselu, 15.07.2004
|
|
KOM(2004)431 končno
|
KOM(2004)431 konečná verze
|
|
SPOROČILO KOMISIJE SVETU IN EVROPSKEMU PARLAMENTU
|
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉ RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
|
|
Financiranje Nature 2000{SEC(2004)770}{SEC(2004)771}
|
Financování programu Natura 2000{SE K(2004)770} {SEK(2004)771}
|
|
KAZALO
|
OBSAH
|
|
1. Uvod 3
|
1. Úvod 3
|
|
2. Natura 2000 4
|
2. Natura 2000 4
|
|
2.1. Omrežje Natura 2000 – trenutno stanje in pot naprej 4
|
2.1. Síť Natura 2000 – Současnost a výhled do budoucna 4
|
|
2.2. Upravljanje Nature 2000 – stroški in koristi 4
|
2.2. Řízení Natury 2000 – náklady a přínosy 5
|
|
3. Proti okviru za sofinanciranje Skupnosti 6
|
3. Cesta k vytvoření rámce pro spolufinancování Společenstvím 6
|
|
3.1. Sofinanciranje Skupnosti omrežja Natura 2000 – pravna podlaga 7
|
3.1. Spolufinancování sítě Natura 2000 Společenstvím – právní základ 7
|
|
3.2. Finančni instrumenti EU – trenutno sofinanciranje 7
|
3.2. Nástroje financování z EU – současné spolufinancování 7
|
|
4. Zaključki in nadaljnji koraki 8
|
4. Závěr a další kroky 8
|
|
1. Uvod
|
1. Úvod
|
|
Na srečanju Evropskega sveta v Gothenburgu junija 2001[1] so se evropski vodje držav in vlad obvezali preokreniti upadanje biotske raznovrstnosti v Evropski uniji do leta 2010. Omrežje zaščitenih območij Natura 2000, ki je sestavljeno iz območij, določenih na podlagi direktiv Skupnosti o pticah in habitatih, je nosilni steber delovanja Skupnosti na področju ohranjanja biotske raznovrstnosti. Je osrednjega pomena za izpolnitev zaveze iz Gothenburga.
|
Na jednání Evropské rady v Gothenburgu v červnu 2001[1] se hlavy evropských zemí a vlád zavázaly zvrátit úbytek biologické rozmanitosti v Evropské unii do roku 2010. Natura 2000, tj. síť chráněných oblastí, vytvořená z lokalit vymezených směrnicemi Společenství pro ptactvo a stanoviště, je hlavním pilířem aktivit Společenství pro zachování biologické rozmanitosti. Je nezbytná pro splnění závazků učiněných v Gothenburgu.
|
|
Navkljub pomembnosti biotske raznovrstnosti za družbo in tehtnosti gospodarskih argumentov za ohranitev so bili ukrepi, sprejeti na ravni držav članic in EU, nezadostni. Skupno stanje evropske biotske raznovrstnosti je slabo in splošni trend[2] gre v smeri neprestanega upadanja. Tretja presoja (2003)[3] Evropske agencije za okolje je zabeležila, da „ so pomembni ekosistemi še vedno ogroženi“ , medtem ko so „ trendi populacije vrst različni – nekatere prej močno ogrožene vrste so si opomogle, druge pa upadajo z zaskrbljujočo hitrostjo [in] upadanje se zdaj opaža tudi pri prej pogostih vrstah.“ Skupnost je ugotovila, da zaščita biotske raznovrstnosti ni zgolj možnost, ampak je kritična sestavina trajnostnega razvoja. Zaveza, ki so jo sprejeli vodje držav in vlad v Gothenburgu, da bodo preokrenili upadanje biotske raznovrstnosti v EU do leta 2010, se šteje za ključni element strategije trajnostnega razvoja EU[4] in je podrobneje razdelana v Šestem akcijskem programu za okolje Skupnosti (2002–2012)[5], ki naravo in biotsko raznovrstnost opredeljuje kot eno od štirih glavnih prioritet ukrepanja. Ključni ukrepi Šestega APO vključujejo izvajanje strategije biotske raznovrstnosti Skupnosti[6] in akcijskih načrtov[7], vključno s celotnim izvajanjem direktiv o naravi[8] in zlasti ustanovitev omrežja zaščitenih območjih, omrežja Natura 2000[9]. To zahteva nadaljnjo pomoč Skupnosti v smislu finančne podpore za spodbujanje trajnostne uporabe območij in njihovo upravljanje.
|
Ačkoliv význam biologické rozmanitosti je pro společnost důležitý a ekonomické argumenty pro její zachování jsou silné, opatření v tomto směru na straně EU i členských států byla dosud nedostatečná. Celkový stav evropské biologické rozmanitosti je chabý a vykazuje obecný trend[2] postupného úbytku. Třetí kolo hodnocení životního prostředí[3](2003) Evropskou agenturou pro životní prostředí konstatovalo, že “důležité ekosystémy jsou nadále ohroženy” zatímco “trendy druhových populací jsou smíšené – některé dříve vysoce ohrožené druhy se začínají regenerovat, zatímco jiné klesají povážlivou rychlostí [a] tento úbytek je nyní pozorován i u dříve běžných druhů.” Společenství uznává, že zachování biologické rozmanitosti už není jen otázkou volby, nýbrž je kritickou součástí udržitelného rozvoje. Závazek učiněný hlavami států a vlád v Gothenburgu, že ke zvratu v úbytku biologické rozmanitosti v EU dojde do roku 2010 je uznáván jako klíčový prvek ve strategii udržitelného rozvoje v EU[4] a byl dále upřesněn v Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (EAP) (2002-2012)[5], který identifikuje přírodu a biologickou rozmanitost jako jednu ze čtyř hlavních akčních priorit. Klíčové akce vymezené Šestým EAP zahrnují provedení strategie biologické rozmanitosti ve Společenství[6] a akčních plánů[7], včetně plného provedení směrnic o přírodě[8], a zejména založení sítě chráněných lokalit, tj. sítě Natura 2000[9]. To vyžaduje další podporu od Společenství ve smyslu finanční pomoci na prosazování udržitelného užívání těchto lokalit a péči o ně.
|
|
Direktiva o habitatih (92/43/EGS) med drugim obravnava vprašanje sofinanciranja Skupnosti Nature 2000. Ena od uvodnih izjav priznava, da „ je sprejetje ukrepov za spodbujanje ohranjanja prednostnih naravnih habitatov in prednostnih vrst, ki so v interesu Skupnosti, skupna odgovornost vseh držav članic, ker pa bi to lahko prekomerno finančno obremenilo določene države članice po eni strani zaradi neenakomerne porazdelitve takih habitatov in vrst v Skupnosti“, in tudi „zaradi dejstva, da je v primeru ohranjanja narave načelo ‚plača povzročitelj obremenitve‘ mogoče le omejeno uporabiti“. „Zato je dogovorjeno, da naj bi se v tem izjemnem primeru predvidel prispevek v obliki sofinanciranja Skupnosti v mejah sredstev, ki so na voljo na podlagi odločitev Skupnosti,…“ Člen 8 Direktive določa sofinanciranje Skupnosti omrežja (Priloga 2).
|
Směrnice o stanovištích (92/43/EHS) se dále zabývá otázkou spolufinancování Natury 2000 Společenstvím. V jednom z bodů odůvodnění se uvádí, že „ přijetí opatření na prosazování ochrany prioritních přírodních stanovišť a prioritních druhů v zájmu Společenství je společnou odpovědností všech členských států; že to však může přinést nadměrné finanční zatížení pro některé členské státy způsobené jednak nerovnoměrným rozdělením takových stanovišť a druhů ve Společenství, jednak skutečností , že zásada "znečišťovatel platí" může mít ve zvláštním případě ochrany přírody jen omezené použití“. „Byl vysloven souhlas s tím, aby Společenství v takovém výjimečném případě mělo poskytnout příspěvek na spolufinancování ze svých prostředků v rámci objemu finančních zdrojů, který je k dispozici na základě rozhodnutí Společenství; …“. Článek 8 směrnice stanoví spolufinancování této sítě ze strany Společenství (Příloha 2).
|
|
Problem ustrezne finančne podpore Skupnosti za izvajanje omrežja Natura 2000 je bil predmet resolucij tako Sveta kot Parlamenta. Pri pripravi odgovora na te zahteve je Komisiji pomagala strokovna skupina, sestavljena iz predstavnikov držav članic in različnih skupin zainteresiranih strani. Poročilo skupine, ki je bilo Komisiji predloženo decembra 2002[10], je količinsko opredelilo finančne potrebe omrežja Natura 2000 in pregledalo izkušnje s financiranjem Skupnosti do tega časa ter opredelilo in obravnavalo možnosti za prihodnje sofinanciranje omrežja s strani Skupnosti. Komisija je na podlagi poročila poslala vprašalnik EU-15 in novim državam članicam s ciljem pridobiti podrobnejše podatke o verjetnih stroških.
|
Otázka vhodné finanční podpory od Společenství pro zavedení sítě Natura 2000 byla předmětem rozhodnutí Rady i Evropského Parlamentu. V rámci příprav reakce na tyto žádosti si Komise přizvala na pomoc skupinu odborníků sestavenou ze zástupců členských zemí a různých zainteresovaných skupin. Zpráva této skupiny předložená Komisi v prosinci 2002[10] kvantifikovala finanční potřeby sítě Natura 2000, zrevidovala dosavadní zkušenosti s financováním od Společenství, a dále identifikovala a projednala možnosti budoucího spolufinancování této sítě Společenstvím. Komise navázala na zprávu Skupiny dotazníkem, který rozeslala členským státům EU-15 i novým členským státům, a který byl zaměřen na podrobnější odhad pravděpodobných nákladů.
|
|
2. Natura 2000
|
2. Natura 2000
|
|
2.1. Omrežje Natura 2000 – trenutno stanje in pot naprej
|
2.1. Síť Natura 2000 – Současnost a výhled do budoucna
|
|
Natura 2000 je evropsko ekološko omrežje območij, določenih na podlagi direktive o habitatih. Narejen je bil znatni napredek pri vzpostavitvi omrežja Natura 2000 z določitvijo več kot 18 000 območij, ki so jih določile države članice. Danes omrežje pokriva področje 63,7 milijonov hektarov, vključno z znatnim morskim območjem 7,7 milijona hektarov, medtem ko kopensko območje omrežja (okoli 56 milijonov hektarov) zajema približno 17,5% EU-15 kopenskega območja. Zdaj ko se omrežje približuje dokončanju, se je pojavila potreba po osredotočenju na aktivno upravljanje območij za zagotovitev dolgoročne ohranitve in za izpolnitev ekonomskih in socialnih ciljev omrežja. To pa postavlja vprašanje, kako poiskati zadostno financiranje na vseh ravneh, da bi Natura 2000 postala dinamičen del strategije biotske raznovrstnosti EU. Investicije, ki spodbujajo trajnostno uporabo območij in dostop obiskovalcem, so zlasti pomembne pri izkoriščanju potenciala omrežja, da prispeva k lokalnemu gospodarskemu razvoju.
|
Natura 2000 je evropská ekologická síť lokalit, která jsou předmětem směrnice o stanovištích. Významným pokrokem při vytváření sítě Natura 2000 bylo vymezení více než 18 000 lokalit členskými státy. Dnes tato síť pokrývá oblast o 63,7 milionech hektarů, včetně významné mořské oblasti o 7,7 milionech hektarů, zatímco celková suchozemská oblast sítě (okolo 56 mil. hektarů) činí přibližně 17,5% suchozemských oblastí v EU-15. Nyní, kdy je síť téměř dokončena, je nutno zaměřit se více na aktivní péči o tyto chráněné lokality, aby se zajistilo jejich dlouhodobé zachování a dosažení hospodářských a společenských cílů sítě. Toto však zároveň vyvolává otázku potřeby zajistit dostatečné financování na všech úrovních tak, aby se zabezpečilo, že Natura 2000 se stane dynamickou součástí strategie biologické rozmanitosti v EU. Investice na podporu udržitelného využití chráněných lokalit a jejich přístupnosti pro návštěvníky jsou obzvláště důležité pro realizaci potenciálu této sítě přispět k místnímu hospodářskému rozvoji.
|
|
Vzpostavitev omrežja Natura 2000 je velik dosežek. Bistvenega pomena je, da se zdaj, ko se določitveni proces iz direktive o habitatih bliža koncu, pozornost usmeri na upravljanje območij. Oblikovanje načrtov upravljanja se je v večini držav članic že začelo in bi moralo biti dokončano v prihodnjih 2 do 3 letih. Izvajanje teh načrtov pa poraja vprašanje o razpoložljivostih finančnih in drugih potrebnih virov.
|
Založení sítě Natura 2000 je velký úspěch. Je důležité, aby se s tím, jak se proces vymezování podle směrnice o stanovištích blíží ke svému závěru, pozornost zaměřila spíše na péči o chráněné lokality. Práce na plánech péče již ve většině členských státech začala a měla by být dokončena do 2 až 3 let. Provádění těchto plánů samozřejmě vyvolává otázku dostupnosti finančních prostředků a dalších zdrojů.
|
|
2.2. Upravljanje Nature 2000 – stroški in koristi
|
2.2. Řízení Natury 2000 – náklady a přínosy
|
|
2.2.1. Finančne potrebe
|
2.2.1. Potřeba financování
|
|
Določbe direktive o habitatih jasno določajo, da so za zagotovitev upravljanja območij Natura 2000 odgovorne države članice. V praksi je v mnogih državah članicah ta odgovornost prenesena na nacionalne ali regionalne agencije za ohranjanje okolja, v primeru federalnih držav pa se lahko opredeli kot odgovornost regionalnih organov.
|
Směrnice o stanovištích jasně stanoví, že odpovědnost za péči o území v síti Natura 2000 mají členské státy. V praxi toto pro mnoho členských států znamená, že odpovědnost je přenesena na vnitrostátní nebo regionální agentury pro ochranu životního prostředí nebo, v případě federálních zemí, bývá definována jako odpovědnost regionálních orgánů.
|
|
Finančne potrebe omrežja Natura 2000 so povezane s širokim spektrom ukrepov, ki so potrebni za učinkovito ohranitveno upravljanje določenih območij. Vključujejo tudi ukrepe, ki spodbujajo javno uporabo in dostop do območij na način, ki je skladen s cilji ohranitve teh območij. Ti ukrepi se lahko nanašajo na enkratne investicije, kot so pridobitev zemlje ali obnovitev poškodovanih habitatov ali naravnih posebnosti ali lahko vključujejo dolgoročne ukrepe, kot so regularno aktivno upravljanje vegetacije in drugih naravnih posebnosti ter nadzorovanje območij ali vrst. Lahko so neposredno povezane s terenskim ukrepanjem ali vključujejo širše upravljanje območij, izobraževalne dejavnosti ter dejavnosti osveščanja ljudi, kar zagotavlja, da so območja in njihove posebnosti zaščitene pred različnimi lokalnimi in bolj strateškimi vplivi. Podroben seznam ukrepov in dejavnosti, potrebnih za vzpostavitev in upravljanje omrežja Natura 2000, je določen v Prilogi 3. Tip potrebnih dejavnosti se lahko razvrsti v štiri širše kategorije. Ta razdelitev v kategorije je koristna za kasnejšo določitev tako stroškov kot za upravičenost do financiranja.
|
Potřeba financování sítě Natura 2000 je spojena s celou řadou opatření nutných pro zajištění péče o vymezené chráněné lokality. To zahrnuje i aktivity pro prosazení veřejného využití a přístupu ke chráněným stanovištím způsobem, který se slučuje s cíli ochrany prostředí. Tyto aktivity se mohou týkat jednorázových „investic“, jako např. koupě půdy nebo regenerace poškozených stanovišť nebo jejich prvků, nebo mohou obsahovat dlouhodobé akce, jako např. řádnou péči o vegetaci a další krajinné prvky a monitoring lokalit či druhů. Mohou se přímo týkat pozemních aktivit nebo se mohou týkat péče o chráněnou oblast širšího rozsahu, vzdělávacích a osvětových aktivit, a zajištění toho, aby chráněná oblast a její specifika byly chráněny před různými místními a strategickými dopady. Podrobný seznam opatření a aktivit nezbytných pro založení a správu sítě Natura 2000 jsou obsaženy v Příloze 3. Nezbytné činnosti lze rozdělit do čtyř širokých kategorií. Tato kategorizace je užitečná při následných diskusích o nákladech a způsobilosti pro financování.
|
|
2.2.2. Ocena stroškov omrežja Natura 2000
|
2.2.2. Odhad nákladů na síť Natura 2000
|
|
Vzpostavitev omrežja Natura 2000 je povzročilo stroške za različne skupine. Če so razvojne pravice omejene, lahko padejo cene zemljišč (čeprav se lahko sosednjim območjem cene zemljišč dvignejo). Natura 2000 lahko omeji načine kmetovanja ter ribolovni napor in ugotovljeno je bilo, da povzroča težave transportnemu in gradbenemu sektorju. Rudarske in gozdarske dejavnosti na območjih Natura 2000 so prav tako prizadete bodisi z omejevanjem njihove dejavnosti bodisi zaradi dodatnih stroškov, povezanih s spremembami v načinu izvajanja teh dejavnosti. Rudarske pravice in/ali pravice izsekavanja bo morda morala odkupiti država, medtem ko bo morda potrebno lastnikom gozdov povrniti nadomestilo za izgubljeni dohodek. Glede na obsežno naravo omrežja, ki obsega približno 60 milijonov hektarov in okoli 17,5 % ozemlja EU-15, ni presenetljivo, da so pričakovani stroški veliki. Analiza iz Priloge 8 ne upošteva teh stroškov, razen kadar se obravnavajo kot stroški upravljanja omrežja Natura 2000.
|
Založením sítě Natura 2000 vznikly náklady různým skupinám. Tam, kde jsou omezeny možnosti výstavby, klesá cena půdy (i když přilehlé oblasti mohou naopak získat na ceně). Natura 2000 může omezit i zemědělské využití půdy a rybolov; dále může představovat problém pro dopravní a stavební sektory. Oblasti Natury 2000 mají dopad i na důlní a lesní hospodářství, buď v podobě zákazu činnosti nebo nezbytnosti dodatečných nákladů spojených se změnami v jejich provozu. Může být nutné, aby stát vykoupil důlní a těžební práva, majitelům lesní plochy může být někdy nucen vyplatit náhradu za ušlý zisk. Vzhledem k rozsáhlosti této sítě, která zabírá téměř 60 mil. hektarů a kolem 17,5% území EU-15, není nijak překvapující, že předpokládané náklady jsou podstatné. Analýza předložená v příloze 8 nebere tyto náklady v úvahu, kromě případů, kdy jsou považovány za součást nákladů na správu sítě Natura 2000.
|
|
Pri pripravi spodnje ocene stroškov se je Komisija oprla na Poročilo Strokovne delovne skupine in vprašalnike, ki so jih izpolnile države članice. Odgovori na te vprašalnike so vodili do ocene stroškov na 3,4 milijarde EUR na leto za EU-15. Ta številka je bila ekstrapolirana za izračun stroškov 10 pristopnih držav s končnim izračunom skupnih stroškov za EU-10 med 0,63 milijard in 1,06 milijard EUR na leto, zaradi česar so skupni stroški za razširjeno EU ocenjeni na 4,0–4,4 milijard EUR na leto. Vendar pa je ocena za nove države članice odprta kritikam zaradi uporabljenih domnev.
|
Při přípravě nákladových odhadů čerpala Komise ze Zprávy pracovní skupiny odborníků a z vyplněných dotazníků od členských zemí. Jejich odpovědi v dotaznících vedly k odhadu nákladů ve výši 3,4 mld. EUR ročně pro země EU-15. Toto číslo bylo extrapolováno do výpočtu nákladů pro 10 přistupujících zemí s výslednou nákladovou částkou pro EU-10 mezi 0,63 mld. a 1,06 mld. EUR ročně, takže celkový odhad nákladů činí 4,0 až 4,4 mld. EUR ročně pro rozšířenou EU. Odhad pro nové členské státy je však otevřen pro případnou kritiku kvůli použitým předpokladům.
|
|
Glede na vprašanje zanesljivosti in primerljivosti prvih ocen je bil državam članicam in pristopnim državam junija 2003 poslan nov vprašalnik z zahtevo po podrobnejši opredelitvi in utemeljitvi predvidenih stroškov. Analiza teh podatkov je vodila do popravljene ocene na 6,1 milijard EUR na leto za EU-25 (Tabela 3 v Prilogi 8). Ocena stroškov na 6,1 milijard EUR je za to sporočilo trenutno najzanesljivejša ocena. Lahko bi jo oziroma bi jo morali še natančneje opredeliti. Države članice bodo zaprošene, da ponovno pregledajo svoje predložitve na podlagi skupno dogovorjenih ocenjevalnih metod stroškov. Pričakovan napredek pri pripravi načrtov upravljanja v prihodnjih letih bi moral biti trdna podlaga za izboljšanje teh ocen stroškov.
|
Vzhledem k tomu, že spolehlivost a srovnatelnost prvních odhadů byla diskutabilní, byly v červnu roku 2003 rozeslány nové dotazníky, jak členským, tak přistupujícím zemím, v nichž byly požadovány podrobnější údaje a zdůvodnění projektovaných částek. Analýza těchto informací vedla k zrevidovanému odhadu ve výši 6,1 mld. EUR ročně pro EU-25 (tabulka 3 v příloze 8). Tato odhadovaná částka 6,1 mld. EUR byla nejspolehlivější odhadem v době vydání tohoto sdělení. Může být a měla by však být ještě upřesněna. Členské státy budou požádány o přezkoumání materiálů, které předložily, na základě jednotné metody odhadování nákladů. Pokrok v přípravě plánů péče očekávaný v průběhu příštích let by měl pro tyto nákladové odhady vytvořit pevnou základnu.
|
|
2.2.3. Koristi
|
2.2.3. Přínosy
|
|
Zaščita biotske raznovrstnosti na podlagi omrežja Natura 2000 ima lahko znatne gospodarske in družbene koristi. Gospodarske koristi lahko izhajajo iz ekosistemskih storitev (na primer prečiščevanje vode in dobava vode, zaščita pred erozijo zemlje), dobave hrane in lesnih proizvodov ter dejavnosti na območju oziroma/in z njim povezane dejavnosti, kot je turizem[11], usposabljanje in izobraževanje, kakor tudi neposredna prodaja proizvodov iz območij Natura 2000. To lahko vodi do pomembnega lokalnega prihodka in zaposlitev ter do širših regionalnih razvojnih koristi (Priloga 4). Družbene koristi lahko vključujejo širše zaposlitvene in raznolike priložnosti za lokalno prebivalstvo, kar vodi k večji gospodarski stabilnosti in boljšim življenjskim pogojem; varovanje kulturne (kot tudi naravne) dediščine; priložnosti za okoljsko izobraževanje ter prosti čas, zdravje in udobnost..
|
Zachování biologické rozmanitosti prostřednictvím sítě Natura 2000 může přinést podstatné hospodářské i sociální přínosy. Hospodářské přínosy mohou pramenit z ekosystémových služeb (např. čištění a dodávek vody, ochrany půdy proti erozi), odbytu potravinářských a lesních produktů, a různých činností v chráněné lokalitě a/nebo spojených s touto lokalitou, jako např. cestovní ruch[11], školení a vzdělávání, dále pak přímý prodej výrobků z oblastí Natury 2000. Toto znamená významné místní příjmy a zaměstnanost, ale i možnosti rozvoje celého širšího regionu (Příloha 4). Sociální přínosy mohou zahrnovat vyšší zaměstnanost a rozličnost příležitostí pro místní obyvatelstvo, což povede v větší hospodářské stabilitě a zlepšení životních podmínek, zachování kulturního (i přírodního) dědictví, a konečně příležitosti pro vzdělávání a volnočasové aktivity související se životním prostředím, jakož i podporu zdraví a vybavenosti.
|
|
Čeprav na ravni EU ne obstajajo celostne ocene teh koristi, so nekatere večje obdelave koristi varovanja naše naravne dediščine nakazale njihovo potencialno pomembnost. Širša presoja vseh koristi, pomislekov in tehtanj lahko pokaže, da lahko območje Natura 2000 postane vodilo trajnostnega razvoja v lokalnem gospodarstvu in lahko prispeva k ohranjanju lokalnih podeželskih skupnosti. Ključno za uspešno vzpostavitev omrežja Natura 2000 in njegove vključitve v širšo družbeno-gospodarsko sfero razširjene Evropske unije je aktivna obravnava teh dejavnikov v dialogu z vsemi zadevnimi zainteresiranimi stranmi.
|
Ačkoliv celkové posouzení všech těchto přínosů na úrovni EU nebylo dosud provedeno, širší pohled na přínosy ochrany přírodního dědictví naznačuje jejich potenciální význam. Celkové hodnocení celé škály přínosů, obav a kompromisů může ukázat, jak se oblasti Natury 2000 mohou stát motorem udržitelného rozvoje místního hospodářství a mohou přispět k udržení osídlení venkova. Aktivní přístup k těmto otázkám a dialog s relevantními zainteresovanými skupinami jsou klíčem k úspěšnému založení sítě Natura 2000 a její integraci do širší socio-ekonomické sféry rozšiřující se Evropské unie.
|
|
3. PROTI OKVIRU ZA SOFINANCIRANJE SKUPNOSTI
|
3. CESTA K VYTVOřENÍ RÁMCE PRO SPOLUFINANCOVÁNÍ SPOLEčENSTVÍM
|
|
Sofinanciranje Nature 2000 na ravni EU je upravičeno v številnih primerih iz različnih razlogov. Na eni strani se koristi bogate biotske raznovrstnosti delijo široko po Uniji, medtem ko stroški bremenijo tiste države članice, ki imajo najbolj raznoliko in bogato biotsko raznovrstnost ter zato najbolj zaščitena območja, kot priznavajo uvodne izjave direktive o habitatih. Po drugi strani bi morala vključitev okoljskih vprašanj v regionalne, kmetijske in podeželske razvojne politike prav tako upravičiti prispevek teh politik k financiranju Nature 2000 v obliki kombinirane uporabe ustreznih razpoložljivih finančnih instrumentov EU. Ne smemo pozabiti, da Natura 2000 znatno prispeva ne samo k okoljski politiki EU, ampak lahko prispeva tudi k regionalnim in kmetijskim/podeželskim razvojnim politikam.
|
Spolufinancování sítě NATURA 2000 na úrovni EU je zdůvodnitelné v řadě případů z několika důvodů. Na jedné straně přínosy v podobě širší biologické rozmanitosti společně sdílí celá Unie, zatímco náklady nesou především členské státy s nejrozmanitější a nejbohatší biologickou rozmanitostí a tudíž největším počtem chráněných lokalit, což se připouští i v bodech odůvodnění směrnice o stanovištích. Na druhé straně integrace potřeb životního prostředí do regionální politiky a politiky zemědělské a rozvoje venkova, by měla ospravedlnit přínos těchto politik pro financování Natury 2000 v podobě kombinovaného použití odpovídajících dostupných finančních nástrojů EU. Nemělo by se zapomínat, že Natura 2000 je podstatným přínosem nejen pro politiku EU pro oblast životního prostředí, nýbrž i pro regionální politiku, zemědělskou politiku a politiku rozvoje venkova.
|
|
Poročilo strokovne skupine je obravnavalo 3 možnosti sofinanciranja:
|
Skupina odborníků ve své zprávě zkoumala 3 možnosti spolufinancování:
|
|
- uporaba obstoječih sredstev EU, (zlasti sklad za razvoj podeželja, strukturni in kohezijski skladi in finančni instrument za okolje LIFE-Nature)
|
- použití stávajících fondů EU (zejména pro rozvoj venkova, strukturálních a kohezních fondů a fondu LIFE-Nature)
|
|
- povečanje in nadgradnja finančnega instrumenta za okolje LIFE-Nature, da bi služil kot primarni realizacijski instrument
|
- zvýšení a modernizaci nástroje LIFE-Nature, aby sloužil jako hlavní mechanismus pro provádění
|
|
- oblikovanje novega finančnega instrumenta, namenjenega Naturi 2000.
|
- vytvoření nového nástroje financování vyhrazeného pro Natura 2000.
|
|
Mnoge interesne skupine so izrazile zaskrbljenost, da trenutno razpoložljivi finančni instrumenti nimajo dovolj širokega področja uporabe, da bi ustrezno priskrbeli zadostno sofinanciranje omrežja Natura 2000. Dosedanje izkušnje kažejo, da je uporaba obstoječih instrumentov omejena. Naslednji oddelek nudi kratek pregled trenutnih izkušenj z obstoječimi mehanizmi sofinanciranja, preden se lotimo ocenjevanja prihodnjih možnosti.
|
Mnoho zájmových skupin vyjádřilo obavy, že finanční prostředky, které jsou v současnosti k dispozici, nestačí spolufinancování sítě Natura 2000 pokrýt. Dosavadní zkušenost prokazuje, že použití stávajících nástrojů je omezené. Následující oddíly zkoumají v krátkosti současnou zkušenost se stávajícím mechanismem spolufinancování a následně pokračuje posouzením možnosti do budoucna.
|
|
3.1. Sofinanciranje Skupnosti omrežja Natura 2000 – pravna podlaga
|
3.1. Spolufinancování sítě Natura 2000 Společenstvím – právní základ
|
|
Direktiva o habitatih (Priloga 2) izrecno priznava potrebo po podpori Skupnosti pri upravljanju Nature 2000 v izjemnih primerih s sofinanciranjem na podlagi finančnih instrumentov Skupnosti, v primeru prevelikega finančnega bremena držav članic zaradi Nature 2000, zlasti tistih, ki imajo večjo koncentracijo vrst in habitatov, ki so v interesu Skupnosti. Kot je razvidno iz tabele 1 Priloge 1, so označene razlike v obsegu določitve v različnih državah članicah. Člen 8 zato, na podlagi zahteve države članice, določa sofinanciranje Skupnosti ukrepov, ki so potrebni za zagotovitev ustrezne ohranitve habitatov in vrst na določenih POO. Vendar pa člen 8 neposredno ne določa načinov financiranja Skupnosti, ki bi se uporabili za sofinanciranje.
|
Směrnice o stanovištích (Příloha 2) uznává výslovně potřebu podpory od Společenství pro řízení Natury 2000 prostřednictvím nástrojů spolufinancování Společenstvím ve výjimečných případech, kdy Natura 2000 by mohla být pro členskou zemi přílišnou zátěží, což platí zejména pro členské státy s vysokou koncentrací druhů a stanovišť, které jsou předmětem zájmu Společenství. Tabulka 1 v příloze 1 ukazuje markantní rozdíly v rozsahu vymezených lokalit v různých členských státech. Článek 8 proto upravuje na základě žádosti členského státu spolufinancování ze strany Společenství určené pro opatření potřebná k zajištění příznivého stavu prioritních typů přírodních stanovišť a prioritních druhů ve zvláštních chráněných lokalitách. Článek 8 však nestanoví přímo druh financování od Společenství, které by bylo možno použít pro spolufinancování.
|
|
Države članice so uporabile različne finančne vire EU, da bi omogočile sofinanciranje nekaterih stroškov, povezanih z upravljanjem območij, ki so bila predlagana ali določena kot območja Natura 2000 (Priloga 5). Skladi, ki so bili do danes uporabljeni v ta namen, vključujejo Strukturne sklade (zlasti ESRR, EKUJS-usmerjevanje v nekaterih regijah in pobude INTERREG ter LEADER), Kohezijski sklad, EKUJS-jamstveni oddelek (za financiranje ukrepov razvoja podeželja in spremljevalnih ukrepov) in LIFE (zlasti LIFE-Nature).
|
Členské státy používaly různé zdroje financování z EU pro spolufinancování určitých nákladů spojených s péčí o chráněné lokality navržené nebo vymezené jako součást Natury 2000 (Příloha 5). Finance, které na tyto účely byly dosud použity, zahrnují strukturální fondy (zejména EFRR, orientační sekci EZOZF v různých regionech, a iniciativy INTERREG a LEADER), Kohezní fond, záruční sekci EZOZF (opatření pro financování rozvoje venkova, včetně doprovodných opatření), a LIFE (zejména LIFE-Nature).
|
|
3.2. Finančni instrumenti EU – trenutno sofinanciranje
|
3.2. Nástroje financování z EU – současné spolufinancování
|
|
Ta sredstva so omogočila podpiranje upravljavskih in investicijskih potreb omrežja Natura 2000 (Priloga 6 prestavlja možnosti za Naturo 2000 po določbah razvoja podeželja). Medtem ko je EU dala na razpolago sredstva, so za izvajanje Nature odgovorne države članice. Zato so se v okviru finančnih programov države članice odločile, kako bolje umestiti Naturo 2000 v svoje nacionalno strateško planiranje, strukturne razvojne programe ali programe razvoja podeželja in druge razvojne pobude, kot so LEADER in INTERREG ali kohezijski sklad.
|
Tyto finance umožňovaly podporovat správní a investiční potřeby sítě Natura 2000 (Příloha 6 předkládá možnosti pro síť Natura 2000 v souladu s ustanoveními pro rozvoj venkova). EU sice poskytuje prostředky, ale odpovědnost za zavedení Natury nesou členské státy. V kontextu programů financování pro členské státy bylo tudíž rozhodnuto jak nejlépe včlenit Naturu 2000 do vnitrostátního strategického plánovaní, strukturálních programů a programů rozvoje venkova, dalších rozvojových iniciativ jako LEADER a INTERREG, nebo Kohezního fondu.
|
|
Države članice so na različen način izkoristile te možnosti zaradi dveh razlogov. Prvič, niso vsi finančni instrumenti (kot je kohezijski sklad) in viri (regije cilja 1) na voljo vsem državam članicam. Drugič pa države članice fleksibilno predlagajo programe, ki odražajo njihove specifične strateške pristope in razvojne prioritete, k vsem instrumentom. Financiranje Nature 2000 je bila zato možnost, ne pa tudi obveznost.
|
Členské státy využívaly těchto možností různě ze dvou důvodů. Zaprvé, ne všechny finanční nástroje (jako např. Kohezní fond) a zdroje (cílové regiony 1) jsou k dispozici všem členským státům. Zadruhé, členské státy mají u všech nástrojů možnost navrhovat programy, které odrážejí jejich specifický strategický přístup a rozvojové priority. Financování Natury 2000 je tedy možnost, nikoliv povinnost.
|
|
Do danes so predvsem tiste države članice, ki imajo regije, ki izkoriščajo podporo iz Cilja 1, vključile ukrepe za upravljanje omrežja Natura 2000 v svoje programe. Financiranje je bilo v teh regijah upravičeno z relativno velikim pokritjem Nature 2000, gospodarskim položajem regije in napovedanim prispevkom teh izdatkov k regionalnemu razvoju. Nekatere države (npr. Grčija in Portugalska) so uporabile programski pristop, ki jim je omogočil, da za omrežje preskrbijo podporne projekte, ki imajo za cilj tako podpiranje administracije, upravljanja in infrastrukture kot tudi posredovanje informacij. Druge so se soočale s težavami določitve in izbire ustreznih ukrepov v svojih regionalnih operacijskih programih (npr. Italija). To kaže na to, da je potrebno pazljivo izoblikovano strateško planiranje, ki vključuje programski pristop. Podobno so bili viri razvoja podeželja do danes uporabljeni s strani omejenega števila držav članic. Nekatere nemške pokrajine in italijanske ter španske regije so uporabile določbe člena 16 Uredbe 1257/99 pri svojih načrtih razvoja podeželja. Druge države (npr. Španija, Združeno kraljestvo, Nemčija, Grčija in Avstrija) so se odločile za razvoj kmetijsko-okoljskih ukrepov za specifično obravnavanje potreb njihovih območij Natura 2000. Obstajajo tudi drugi kmetijsko-okoljski ukrepi, ki podpirajo okolju prijazne prakse na območjih Natura 2000 (kot so organsko kmetijstvo, kmetijstvo, ki spodbuja integrirane načine obvladovanja škodljivcev, itd.), vendar pa je od držav članic na voljo malo informacij o tem, koliko kmetijskih zemljišč po kmetijsko-okoljskih shemah, ki niso specifično predmet območja Natura 2000, je bilo določenih kot Natura 2000.
|
Až dosud především členské státy, které mají regiony spadající do cíle 1, zahrnovaly činnosti v rámci řízení sítě Natura 2000 do svých programů. Financování v těchto regionech bylo odůvodněno relativně vysokým rozsahem Natury 2000, hospodářskou situací v regionu a projektovaným přínosem tohoto výdaje pro regionální rozvoj. Některé země (např. Řecko a Portugalsko) sledovaly programový přístup, což jim umožnilo učinit opatření pro tuto síť pomocí projektů zaměřených na podporu správy, řízení a infrastruktury, a na poskytování informací. Jiné země měly problémy s navrhováním a výběrem vhodných opatření ve svých regionálních operačních programech (např. Itálie). Toto prokazuje, že je nutné pečlivě navržené strategické plánování s programovým přístupem. V omezeném počtu členských zemí byly zatím použity zdroje na rozvoj venkova. Některé německé země (Länder) a italské a španělské regiony použily ve svých plánech rozvoje venkova ustanovení článku 16 nařízení 1257/99. Další země (např. Španělsko, Velká Británie, Německo, Řecko a Rakousko) zvolily agro-environmentální opatření zaměřená na potřeby oblastí Natura 2000. Existují také jiná agro-environmentální opatření, která podporují k prostředí šetrný přístup v oblastech Natura 2000 (jako ekologické zemědělství, zemědělství prosazující integrovanou ochranu proti škůdcům, atd.), ale existuje jen málo informací od členských zemí o tom, kolik zemědělských oblastí v agro-environmentálních programech není zaměřeno přímo na oblasti Natury 2000, které byly vybrány jako součást Natury 2000.
|
|
Kar je izvedljivo v nekaterih državah članicah zaradi porazdelitve zadostnih finančnih virov, je lahko manj izvedljivo v drugih državah članicah. Poleg tega vsak od glavnih skladov in pobud vsebuje omejitve, kot so omejitve glede upravičenosti za nekatere regije ali države v primeru Kohezijskega sklada in za nekatere ukrepe upravljanja, sheme in prejemnike v primeru ESRR in EKUJS. Vendar pa imajo nedavne spremembe SKP, o katerih se je dogovorilo v reformi 2003 in nedavnih predlogih Komisije za novo kohezijsko politiko EU (Priloga 7), za posledico večje možnosti za sofinanciranje za omrežje kot celoto. Videli bomo, kako bodo države članice vključile razpoložljive možnosti v svoje programe in načrte za naslednje finančno obdobje.
|
Co je proveditelné v některých členských státech díky přidělení dostatečných finančních zdrojů, může být méně proveditelné v ostatních členských státech. Dále je pravdou, že každý hlavní fond a iniciativa zahrnuje omezení, jako např. omezení způsobilosti některých regionů nebo zemí v případě Kohezního fondu, a některých opatření, programů a příjemců v případě EFRR a EZOZF. Současné změny v SZP v souladu s Reformou 2003 a nedávné návrhy Komise na novou kohezní politiku EU (Příloha 7) však vedly ke zvýšení možností spolufinancování pro celou síť. Ještě se uvidí, jak dalece budou členské státy integrovat možnosti, které mají k dispozici, do svých programů a plánů pro další finanční období.
|
|
4. ZAKLJUčKI IN NADALJNJI KORAKI
|
4. Závěr a další kroky
|
|
Zaščita evropske biotske raznovrstnosti je dosegla kritično stopnjo. Gothenburški Evropski svet je določil cilj, da zaustavi upadanje evropske biotske raznovrstnosti do leta 2010. Vzpostavljen je bil politični in zakonski okvir ter določena so bila zaščitena območja, ki sestavljajo omrežje Natura 2000. Učinkovito upravljanje območij je bistvenega pomena, da se doseže cilj iz Gothenburga.
|
Ochrana biologické rozmanitosti v Evropě dosáhla kriticky důležitého stádia. Gothenburská Evropská rada se dohodla, že úbytek evropské biologické rozmanitosti bude zastaven do roku 2010. Právní a politický rámec pro chráněné lokality sítě Natura 2000 je již vypracován. Účinná péče o chráněné oblasti je kriticky důležitá, má-li být dosaženo cíle stanoveného v Gothenburgu.
|
|
Potrebno je izbrati, ali se bo financiranje Nature vključilo v druge ustrezne politike Skupnosti ali bo ustanovljen samostojen sklad. Razprave držav članic in zainteresiranih strani[12] kažejo močno razhajanje mnenj o tej zadevi. Večina držav članic podpira možnost vključitve, zainteresirane strani pa se nagibajo k namembnem skladu Natura 2000. Navkljub zgoraj prikazanim omejitvam Komisija meni, da je vključitev boljša možnost zaradi naslednjih razlogov:
|
Nyní je třeba jasně rozhodnout mezi začleněním financování Natury do dalších relevantních politik Společenství a samostatným fondem. Výsledky členských států a konzultace se zainteresovanými skupinami[12] prokázaly jasné rozdělení názorů na tuto problematiku. Většina členských zemí dává přednost možnosti začlenění, zatímco zainteresované skupiny preferují samostatný fond pro Naturu 2000. Navzdory výše uvedeným omezením považuje Komise možnost začlenění za lepší přístup, a to z následujících důvodů:
|
|
- to bi zagotovilo, da je upravljanje območij Natura 2000 del širših pokrajinskih politik upravljanja EU. Tako bo kmetovanje na območjih Natura 2000 del podpore skupne kmetijske politike in strukturnih intervencij, kot del podeželskih in regionalnih razvojnih politik. Ta komplementarni pristop bo omogočil omrežju območij Natura 2000, da bolje odigra svojo vlogo pri zaščiti evropske biotske raznovrstnosti, kot če bi bila območja Natura obravnavana drugače in izolirano iz širšega političnega okvira.
|
- zajistilo by to, že péče o oblasti Natury 2000 by byla součástí širšího obhospodařování půdy v EU. Díky tomu by hospodaření v oblastech Natury 2000 bylo součástí finanční podpory SZP a strukturálních intervencí, jakožto součást politiky rozvoje venkova a regionů. Tento doplňkový přístup by umožnil, aby oblasti Natury 2000 působily v ochraně evropské biologické rozmanitosti lépe, než kdyby tyto oblasti byly izolované nebo vyňaté z širšího strategického kontextu.
|
|
- državam članicam bi omogočila določitev prioritet in razvoj politik in ukrepov, ki odražajo njihove nacionalne in regionalne posebnosti.
|
- umožnilo by to členským státům stanovit priority a vypracovat strategie a opatření, která odrážejí národní a regionální specifika.
|
|
- izognili bi se podvajanju in prekrivanju različnih finančnih instrumentov Skupnosti in upravnim zapletom ter transakcijskim stroškom, ki bi bili povezani s tem podvajanjem.
|
- zamezilo by se zdvojení a překrývání různých nástrojů financování Společenství, administrativním komplikacím a transakčním nákladům souvisejících se zdvojením.
|
|
To bo Komisija predlagala kot del svojega prihodnjega paketa zakonodajnih predlogov o prihodnjih finančnih perspektivah, da bi omogočila državam članicam opredelitev sofinanciranja nekaterih dejavnosti na območjih Nature 2000 iz spektra obstoječih instrumentov.
|
Komise proto navrhne, jako součást připravovaného legislativního balíčku návrhů příštích finančních výhledů, aby se členským státům umožnilo získat spolufinancování pro určité aktivity v oblastech Natury 2000 ze škály stávajících nástrojů.
|
|
Komisija je izrazila svojo zavezo Naturi 2000 v svojem nedavnem Sporočilu „Gradimo našo skupno prihodnost“[13], kjer je določila svoj pristop k naslednjemu finančnemu obdobju. Navedla je svoje stališče, da mora biti bodoča podeželska razvojna politika po letu 2006 strukturirana med drugim na:
|
Komise svůj závazek k síti NATURA 2000 naznačila v nedávném Sdělení “Budování společné budoucnosti”[13] , kde stanovila svůj přístup k budoucímu finančnímu období. Naznačila svůj názor, že budoucí politika rozvoje venkova po roce 2006 by měla být, mezi jiným, postavena na:
|
|
- krepitvi okolja in podeželja s pomočjo podpore za upravljanje zemljišč, vključno s sofinanciranjem ukrepov razvoja podeželja, povezanih z naravnimi zaščitenimi območji Natura 2000.
|
- posílení životního prostředí a krajiny podpořením obhospodařování půdy, včetně spolufinancování rozvoje venkova souvisejícího s chráněnými lokalitami NATURY 2000.
|
|
Poleg tega je ena od pomembnih dejavnosti, ki je vključena v okoljske prioritete za obdobje 2007–2012:
|
Další z důležitých aktivit zahrnutých do priorit oblasti životního prostředí v období 2007-2012 je:
|
|
- razvoj in izvajanje omrežja območij Natura 2000 za zaščito evropske biotske raznovrstnosti ter izvajanje akcijskih načrtov v zvezi z biotsko raznovrstnostjo.
|
- rozvoj a provedení sítě lokalit Natura 2000 na ochranu evropské biologické rozmanitosti a provedení akčních plánů biologické rozmanitosti.
|
|
To bo zahtevalo ustrezne predloge pri bližajoči se reviziji uredbe o razvoju podeželja na podlagi obstoječih možnosti olajšanja in sofinanciranja ukrepov razvoja podeželja, povezanih z izvajanjem Nature 2000, vključno z upravljanjem območij na kmetijskih in gozdnih zemljiščih in spodbujanje držav članic, da izkoristijo te možnosti. Evropska kohezijska politika, ki se izvaja preko kohezijskih in strukturnih skladov, že omogoča podpiranje investicij v infrastrukturo območij Natura 2000 na podlagi nacionalnih, regionalnih in čezmejnih programov v okviru okoljskih projektov in programov, kadar prispevajo k celostnemu gospodarskemu razvoju regije. V svojem predlogu revizije strukturnih in kohezijskih skladov bo Komisija varovala to možnost[14] in posledično priskrbela ustrezne smernice, kako udejanjiti zavezo iz Gothenburga. Poleg financiranja, ki bo na voljo iz skladov za razvoj podeželja in strukturnih skladov, bo nekaj podpore za omrežje Natura 2000 vključene v predlagane finančne instrumente za okolje. Financiranje v tem primeru bo v glavnem za ukrepe podpore, kot je povezovanje najboljše prakse, dejavnosti sporočanja in povečevanja osveščanja javnosti.
|
Toto vyžaduje vypracování vhodných návrhů v připravované revizi nařízení o rozvoji venkova, založených na stávajících možnostech spolufinancování rozvoje venkova v rámci Natury 2000, včetně péče o chráněné lokality na zemědělské a lesní půdě, a podpoře a využití těchto možností členskými státy. Evropská kohezní politika prováděná za pomoci kohezního a strukturálních fondů již dovoluje podporu pro investování do infrastruktury v oblastech Natury 2000 dle vnitrostátních, regionálních a přeshraničních programů v rámci ekologických projektů a programů, které mohou přispět celkovému hospodářskému rozvoji regionu. Ve svém návrhu na revizi strukturálních fondů a kohezního fondu zachová Komise tuto možnost[14] a následně poskytne návod na to, jak Gothenburský závazek „operacionalizovat“. Kromě financování, které má být poskytováno z fondů na rozvoj venkova a ze strukturálních fondů, bude jistá podpora pro síť Natura 2000 zahrnuta do navrhovaného Finančního nástroje pro životní prostředí. Tyto prostředky budou určeny především na podporu takových aktivit jako např. budování sítí v oblasti osvědčených postupů, komunikaci a veřejnou osvětu.
|
|
Tako je predvideno, da bodo skladi Skupnosti in predvsem strukturni skladi in skladi za razvoj podeželja nudili bistveno sofinanciranje za izvajanje omrežja Natura 2000. Vendar pa ni možno določiti stopnje tega financiranja, ker bodo končni izdatki odvisni od prednosti, ki bo podeljena Naturi 2000 v posameznih programih držav članic. Kriteriji za upravičenost bodo določeni v vsaki od teh uredb in uporabljala se bodo splošna pravila posameznega sklada.
|
Předpokládá se tedy, že fondy Společenství, a hlavně pak strukturální fondy a fondy pro rozvoj venkova, zpřístupní spolufinancování pro zavedení sítě Natura 2000. Není však možné stanovit cíl pro výši tohoto typu financování, protože konečné výdaje budou záviset na tom, jaké priority se Natuře 2000 v jednotlivých členských státech dostane. Kritéria způsobilosti pro financování budou stanovena v každém nařízení a budou platit i obecná pravidla každého daného fondu.
|
|
Potrebno je še nadaljnje delo v zvezi s podrobnejšo opredelitvijo stroškov in razvojem programov izvajanja na nacionalni ravni, ki bo potrebno za učinkovito uporabo sredstev Skupnosti. Trenutno delo držav članic na načrtih upravljanja območij Natura 2000 bi moralo pripomoči k boljšim ocenam stroškov.
|
Dalšího úsilí je zapotřebí v oblasti odhadů nákladů a tvorby programů pro provedení na vnitrostátní úrovni, které zajistí účinné využití prostředků Společenství. Současná práce členských zemí na plánech péče pro oblasti Natury 2000 by měla zlepšit kvalitu nákladových odhadů.
|
|
Pomembno je zagotoviti, da se izbira vključitve finančnih potreb Nature 2000 v druga področja politike, kot je opredeljeno v tem sporočilu, odraža v zadostnem celotnem financiranju, ki bo zagotovilo cilje tega omrežja. Komisija bo zato spodbujala države članice, da ustrezno obravnavajo potrebe Nature 2000 pri vzpostavitvi svojih programov za ta sredstva. Komisija bo prav tako obravnavala možnost objave bolj podrobnih smernic, kako uporabiti ta sredstva za podporo omrežja Natura 2000.
|
Je důležité zajistit, aby výsledkem příklonu k začlenění financování potřeb sítě Natura 2000 do dalších oblastí politik, jak bylo popsáno v tomto sdělení, byl dostatek celkového financování k zajištění cílů sítě. Komise bude tudíž nabádat členské státy, aby financování Natury 2000 při vymezování svých programů řádně zvážily. Komise také zváží vydání podrobnějších pokynů o tom, jak lze tyto prostředky na podporu sítě Natura 2000 využívat.
|
|
Kakšno sofinanciranje bo Skupnost priskrbela za Naturo 2000 v prihodnosti?
|
Jaký typ spolufinancování zajistí Společenství pro Naturu 2000 v budoucnosti?
|
|
Nemogoče je vnaprej natančno določiti zneske, ki se bodo letno potrošili na sofinanciranje območij Natura 2000 od leta 2007 naprej, saj bo od posamezne države članice in regije odvisno, kako se bo odločila upoštevati potrebe svojih območij pri sestavi nacionalnih in regionalnih programov na podlagi različnih skladov. Ne predlaga se uokvirjenje zneskov znotraj posameznega sklada, saj bodo razmere v posameznih državah članicah drugačne.
|
Není možné podat přesnou informaci o pravděpodobných ročních částkách na spolufinancování oblastí Natury 2000 od roku 2007, jelikož bude záležet na každém členském státě a regionu, jak se rozhodnou zohlednit potřeby svých chráněných lokalit při zpracování svých vnitrostátních a regionálních programů v rámci různých fondů. Není tedy navrženo žádné omezení na částky v příslušných fondech, protože situace bude v každém členském státě odlišná.
|
|
Zaradi tega ni možno vnaprej določiti, koliko od stroškov, ocenjenih v tem sporočilu za Naturo, bi lahko financiral proračun Skupnosti. Vendar pa je na podlagi izkušenj iz obdobja 2000–2006 podan naslednji prikaz za ponazoritev, kako bi predlagani sistem lahko deloval.
|
Z tohoto důvodu není možné říci předem, kolik z odhadnutých nákladů v tomto sdělení by mohlo být spolufinancováno z rozpočtu Společenství. Následující ukázka založená na zkušenostech z období 2000-2006 dává představu tom, jak by navrhovaný systém mohl fungovat.
|
|
Stopnja sofinanciranja investicij/dejavnosti v posameznih primerih, ki bi jih krilo financiranje EU, bo določena v vsaki uredbi in bo različna (npr. trenutno največ 50 do 85 %). Vendar če poenostavimo, v primeru, da bi se sofinanciranje med Skupnostjo in državami članicami delilo 50/50, bi to pomenilo, da bi lahko do polovice ocenjenih stroškov prišlo s strani Skupnosti. Čeprav so točni trenutni izdatki negotovi, lahko ocenimo, da se letno porabi okrog 500 milijonov EUR preko ukrepov razvoja podeželja, ki podpirajo upravljanje Nature 2000. Glede na razširitev in dokončanje določitve se ob upoštevanju odločitev držav članic v svojih načrtih razvoja podeželja pričakuje, da bo v prihodnjih letih ta številka močno narasla. Podobne številke niso na voljo za strukturne sklade, zato na tej stopnji ni mogoča podobna ali ponazoritvena projekcija. Vendar pa je skupni delež okoljskih projektov v strukturnih skladih precej velik in znatne vsote se že zdaj trošijo za zaščito narave v nekaterih državah članicah.
|
Míra spolufinancování investic a/nebo činností v jednotlivých případech, na něž se vztahuje financování ze strany EU, bude stanovena v každém nařízení zvlášť a bude různá (např. v současnosti činí maximálně 50 až 85 %). Pro zjednodušení však lze uvést, že pokud bude spolufinancování rozděleno na bázi 50/50 mezi Společenstvím a členským státem, bude to znamenat, že polovina odhadnutých nákladů by mohla být uhrazena Společenstvím. Ačkoliv přesný objem běžných výdajů není znám, lze odhadnout, že ročně se prostřednictvím opatření na rozvoj venkova vynakládá řádově 500 mil. EUR na podporu péče o síť Natury 2000. S přihlédnutím k rozšíření a dobíhajícímu vymezování lokalit se předpokládá, že tato částka v příštích letech podstatně vzroste – podle toho, jaké rozvojové plány jednotlivé členské státy zvolí pro rozvoj venkova. Pro strukturální fondy není podobný odhad k dispozici, takže nelze v této fázi učinit podobné ani příkladové prognózy. Celkový podíl Strukturálních fondů na environmentálních projektech je však podstatný a už nyní jsou v některých členských státech vydávány významné částky na ochranu přírody.
|
|
[1] Sklepi Predsedstva gothenburškega Evropskega sveta, 15. in 16. junij 2001.
|
[1] Závěry předsednictví z gothenburského jednání Evropské rady, 15. a 16. června 2001.
|
|
[2] Okolje Evrope, Dobriska ocena. 1999. Evropska agencija za okolje. Poglavje 29.
|
[2] Životní prostředí v Evropě – dobříšské hodnocení 1999. Evropská agentura pro životní prostředí. Kapitola 29.
|
|
[3] Okolje Evrope: Tretja presoja. Poročilo o okoljski oceni št. 10. Evropska agencija za okolje.2003. Poglavje 11.
|
[3] Třetí kolo hodnocení životního prostředí v Evropě. Zpráva o ekologickém ocenění č.10. Evropská agentura pro životní prostředí. 2003. Kapitola 11.
|
|
[4] Sporočilo Komisije. Trajnostna Evropa za boljši svet: Strategija trajnostnega razvoja Evropske unije. COM(2001)264 končno.
|
[4] Sdělení Komise. Udržitelnou Evropou za lepší svět: Strategie EU pro udržitelný rozvoj. KOM(2001)264 v konečném znění.
|
|
[5] Sklep št. 1600/2002/ES Evropskega parlamenta in Sveta o šestem okoljskem akcijskem programu Skupnosti (UL L 242, 10.9.2002, str. 1).
|
[5] Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí. (Úř. věst. L242, 10.9.2002, s.1).
|
|
[6] COM(1998)42 končno.
|
[6] KOM(1998)42 v konečném znění.
|
|
[7] COM(2001)162 končno. Zvezki I-V.
|
[7] KOM(2001)162 v konečném znění, svazky I-V.
|
|
[8] Direktiva Sveta 79/409/EGS o ohranjanju prosto živečih ptic (UL št. L 103, 25.4.1979, str. 1) in Direktiva Sveta 92/43/EGS z dne 21. maja 1992 o ohranjanju naravnih habitatov ter prosto živečih živalskih in rastlinskih vrst (UL št. L 206, 22.7.1992, str. 7), kakor je spremenjena z Direktivo Sveta 97/62/ES z dne 27. oktobra 1997 o prilagoditvi Direktive 92/43/EGS znanstvenemu in tehničnemu napredku (UL št. L 305, 8.11.1997, str. 42).
|
[8] Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. č. L 103, 25.4.1979, s.1) a Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. č. L 206, 22.7.1992, s.7), ve znění směrnice Rady 97/62/EC ze dne 27. října 1997, kterou se přizpůsobuje směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin technickému a vědeckému pokroku (Úř. věst. č. L 305, 8/11/1997, s.42).
|
|
[9] “…uvedba omrežja Natura 2000 in izvajanje potrebnih tehničnih in finančnih instrumentov in ukrepov, ki so potrebni za njeno popolno izvajanje in za varstvo, izven območja Natura 2000, vrst, ki so zaščitene z direktivami o habitatih in pticah [in] pospeševanje razširitve omrežja Nature 2000 na države kandidatke”. Člen 6(2)(a) Sklepa št. 1600/2002/ES o šestem okoljskem akcijskem programu.
|
[9] “…zřízení sítě Natura 2000 a zavedení nezbytných technických a finančních nástrojů a opatření nutných k jejímu plnému provádění a k ochraně druhů chráněných podle směrnic pro stanoviště a ptáky, které nespadají do oblastí sítě Natura 2000 [a] podpora rozšíření sítě Natura 2000 do kandidátských zemí”. čl. 6 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 1600/2002/ES o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí.
|
|
[10] Na spletni strani: http://europa.eu.int/comm/environment/nature/natura_articles.htm
|
[10] K dispozici na adrese: http://europa.eu.int/comm/environment/nature/natura_articles.htm
|
|
[11] Evropska komisija (2003) “Uporaba naravne in kulturne dediščine za razvoj trajnostnega turizma v netradicionalnih turističnih destinacijah.”
|
[11] Evropská Komise (2003) “Využití přírodního a kulturního dědictví k rozvoji udržitelného turismu v turisticky netradičních lokalitách.”
|
|
[12] Poročilo razprave o financiranju Nature 2000 je dostopno na povezavi:
|
[12] Zpráva o jednáních o financování Natury 2000 je k dispozici na:
|
|
http://europa.eu.int/comm/environment/nature/nature_conservation/natura_2000_network/financing_natura_2000/index_en.htm
|
http://europa.eu.int/comm/environment/nature/nature_conservation/natura_2000_network/financing_natura_2000/index_en.htm
|
|
[13] Sporočilo Komisije Svetu in Evropskemu parlamentu Gradimo našo skupno prihodnost Politični izzivi in proračunska sredstva razširjene Unije za obdobje 2007-2013 COM(2004) 101 končno.
|
[13] Sdělení Komise Radě a Evropskému Parlamentu Budování naší společné budoucnosti Politické výzvy a rozpočtové prostředky v rozšířené Unii 2007-2013 KOM(2004) 101 v konečném znění.
|
|
[14] Nova priložnost za sofinanciranje se lahko ustvari s predlogom Komisije za nov finančni instrument za čezmejno sodelovanje na zunanjih mejah Skupnosti.
|
[14] Nové příležitosti pro spolufinancování mohou být vytvořeny na základě návrhu Komise pro nové finanční nástroje pro přeshraniční spolupráci na vnějších hranicích Společenství.
|