[pic] | EURÓPSKA KOMISIA |

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

Brusel, 5.4.2011

V Bruselu dne 5.4.2011

KOM(2011) 173 v konečnom znení

KOM(2011) 173 v konečném znění

OZNÁMENIE KOMISIE EURÓPSKEMU PARLAMENTU, RADE, EURÓPSKEMU HOSPODÁRSKEMU A SOCIÁLNEMU VÝBORU A VÝBORU REGIÓNOV

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Rámec EÚ pre vnútroštátne stratégie integrácie Rómov do roku 2020

Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020

1. ZLEPšENIE SITUÁCIE RÓMOV: SOCIÁLNA A EKONOMICKÁ POTREBA PRE ÚNIU A čLENSKÉ šTÁTY

1. Zlepšení situace Romů: ekonomický a sociální požadavek na Unii a její členské státy

Mnoho z približne 10 – 12 miliónov Rómov[1] v Európe sa vo svojom živote potýka s predsudkami, intoleranciou, diskrimináciou a sociálnym vylúčením. Sú marginalizovaní a žijú v zlých socio-ekonomických podmienkach. To v Európskej únii na začiatku 21. storočia nie je prijateľné.

Mnozí z 10–12 milionů Romů[1] žijících v Evropě se v každodenním životě setkávají s předsudky, netolerancí, diskriminací a sociálním vyloučením. Žijí ve velmi špatných socioekonomických podmínkách a jsou vystaveni marginalizaci. Taková situace není v Evropské unii (dále jen EU) na začátku 21. století přípustná.

Stratégia EÚ Európa 2020 na zabezpečenie inteligentného, udržateľného a inkluzívneho rastu neponecháva priestor na pretrvávajúcu ekonomickú a sociálnu marginalizáciu najväčšej európskej menšiny. Na úrovni EÚ aj členských štátov je potrebné konať rozhodne v rámci aktívneho dialógu s Rómami. Hlavnú zodpovednosť za tieto opatrenia majú štátne orgány. Tento proces je však problematický vzhľadom na skutočnosť, že sociálna a ekonomická integrácia Rómov je dvojsmerný proces, ktorý si vyžaduje zmenu názorov väčšiny obyvateľstva, ako aj členov Rómskych komunít[2].

Nová evropská strategie pro zaměstnanost a růst Evropa 2020 nenechává prostor pro takovou ekonomickou a sociální marginalizaci nejpočetnější evropské menšiny. Je třeba rozhodného jednání a aktivního dialogu s Romy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU. Hlavní odpovědnost za tuto akci nesou veřejné orgány, je ale velkou výzvou, protože sociální a ekonomická integrace Romů je dvousměrný proces, který vyžaduje změnu smýšlení většinové společnosti i členů romských komunit[2].

Členské štáty musia predovšetkým zaistiť, aby Rómovia neboli diskriminovaní a aby sa s nimi zaobchádzalo ako s ostatnými občanmi EÚ s rovnocenným prístupom ku všetkým základným právam, ktoré sú zakotvené v Charte základných práv EÚ. Okrem toho je potrebné prerušiť začarovaný kruh chudoby, ktorá sa prenáša z jednej generácie na druhú. V mnohých členských štátoch predstavujú Rómovia značný a rastúci podiel obyvateľstva v školskom veku a budúcej pracovnej sily. Rómske obyvateľstvo má nízky vekový priemer: 35,7 % má menej ako 15 rokov, pričom pri ostatnom obyvateľstve EÚ tento podiel dosahuje 15,7 %. Priemerný vek Rómov je 25 rokov, v porovnaní s priemerom 40 rokov v celej EÚ[3]. Prevažná väčšina Rómov v produktívnom veku nemá vzdelanie, ktoré potrebuje na získanie dobrého zamestnania. Investovanie do vzdelávania rómskych detí má preto kľúčovú dôležitosť, aby boli schopné úspešne sa uplatniť na pracovnom trhu. V členských štátoch s výrazným podielom rómskeho obyvateľstva to už má ekonomický vplyv. Podľa odhadov je v Bulharsku 23 % obyvateľov, ktorí dospeli do produktívneho veku rómskeho pôvodu; v Rumunsku tento podiel dosahuje 21 %[4].

Členské státy nejprve potřebují zajistit, aby Romové nebyli diskriminováni, ale aby se s nimi jednalo jako s kterýmkoli jiným občanem EU, aby měli rovný přístup ke všem základním právům, která jsou zakotvena v Listině základních práv Evropské unie. Situace dále vyžaduje, aby se prolomil začarovaný kruh chudoby, v němž se pohybuje jedna generace za druhou. V mnoha členských státech Romové představují značnou a stále narůstající část populace ve školním věku, a tudíž i budoucí pracovní sílu. Romská populace je mladá: 35,7 % Romů je ve věku do 15 let, ve srovnání s 15,7 % celkové populace EU. Průměrný věk romské populace je 25 let, zatímco v celé EU je to 40 let[3]. Převážná většina Romů v produktivním věku nemá vzdělání nutné pro nalezení kvalitní práce. Investice do vzdělávání romských dětí má tedy klíčový význam pro to, aby se později úspěšně začlenily na pracovní trh. V členských státech s výrazným podílem romského obyvatelstva se již projevují hospodářské důsledky. Podle odhadů tvoří Romové zhruba 23 % osob nově vstupujících na trh práce v Bulharsku, v Rumunsku je to zhruba 21 %[4].

Značný počet Rómov s trvalým pobytom v EÚ sú občanmi tretích krajín. Žijú v rovnako nedostatočných životných podmienkach ako mnoho Rómov, ktorí majú občianstvo EÚ, avšak potýkajú sa aj s problémami migrantov, ktorí pochádzajú z tretích krajín. Tieto problémy sú riešené v rámci politík EÚ na podporu integrácie občanov tretích krajín pri zohľadnení potrieb obzvlášť zraniteľných skupín[5].

Značná část Romů žijících v EU jsou legálně pobývající státní příslušníci třetích zemí. Žijí ve stejně těžkých životních podmínkách jako mnozí Romové, kteří mají občanství EU, a zároveň se potýkají s problémy přistěhovalců pocházejících ze zemí mimo EU. Tyto problémy se řeší v rámci politik EU pro integraci státních příslušníků třetích zemí, přičemž se zohledňují potřeby obzvláště zranitelných skupin[5].

Integrácia Rómov prinesie výhody nielen v sociálnej oblasti, ale bude ekonomickým prínosom pre Rómov aj pre komunity, ktorých sú súčasťou. Podľa nedávneho výskumu Svetovej banky[6] by plná integrácia Rómov na pracovnom trhu pre niektoré krajiny mohla pre niektoré krajiny znamenať prínos vo výške približne 0,5 miliardy EUR ročne. Rozšírená účasť Rómov na pracovnom trhu by zlepšila ekonomickú produktivitu, znížil by sa objem platieb na sociálne dávky a zvýšili príjmy z dane z príjmu. Podľa uvedeného výskumu Svetovej banky sa príjmy z daní z integrácie Rómov na pracovnom trhu pre každú krajinu odhadujú na približne 175 miliónov EUR ročne. Všetky tieto dôležité ekonomické a finančné dôsledky integrácie Rómov by mohli podporiť atmosféru väčšej otvorenosti u väčšinového obyvateľstva voči rómskemu obyvateľstvu a tým prispieť k ich lepšej integrácii do komunít, ktorých sú súčasťou.

Integrace Romů nebude mít pouze sociální přínos, ale bude rovněž ekonomicky výhodná jak pro Romy, tak pro komunity, v nichž žijí. Podle nedávného výzkumu, který provedla Světová banka[6], by například plné začlenění Romů na pracovním trhu mohlo pro některé země mít hospodářský přínos zhruba 0,5 miliardy EUR ročně. Větší účast Romů na pracovním trhu by zlepšila hospodářskou produktivitu, snížila platby za státní sociální dávky a zvýšila výnosy z daní z příjmu. Podle téže studie Světové banky se daňový přínos začlenění Romů na trh práce odhaduje na zhruba 175 milionů EUR ročně pro každou dotyčnou zemi. Všechny tyto ekonomické a finanční důsledky integrace Romů by mohly na druhou stranu podpořit atmosféru větší otevřenosti romské populaci ze strany široké veřejnosti, a přispět tak k jejich plynulé integraci do komunit, v nichž žijí.

Ekonomická integrácia Rómov tiež prispeje k sociálnemu začleneniu a zlepší dodržiavanie základných práv vrátane práv príslušníkov menšín a k boju proti diskriminácii na základe rasy, farby pokožky, etnickej príslušnosti, sociálneho pôvodu alebo príslušnosti k menšine[7].

Ekonomická integrace Romů rovněž přispěje k sociální soudržnosti, povede k lepšímu dodržování základních práv, včetně práv příslušníků menšin, a bude napomáhat odstraňování diskriminace založené na rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu nebo příslušnosti k národnostní menšině[7].

EÚ predložila členským štátom viaceré návrhy na podporu sociálnej a ekonomickej integrácie Rómov. Najaktuálnejším príkladom je oznámenie Komisie z apríla 2010[8]. Členské štáty sa už zaviazali poskytnúť Rómom (rovnako ako ostatným občanom EÚ) nediskrimačný prístup k vzdelaniu, zamestnaniu, odbornému vzdelávaniu, zdravotnej starostlivosti, sociálnej starostlivosti a bývaniu prostredníctvom smernice 2000/43/ES. Prísne monitorovanie implementácie tejto smernice môže byť vhodným nástrojom na meranie rozsahu integrácie Rómov[9].

EU učinila členským státům několik návrhů týkajících se podpory sociální a ekonomické integrace Romů, naposledy ve svém sdělení z dubna 2010[8]. Členské státy jsou již nyní na základě směrnice 2000/43/ES povinny poskytnout Romům (stejně jako ostatním občanům EU) nediskriminační přístup ke vzdělání, zaměstnání, odbornému vzdělávání, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení a bydlení. Přísná kontrola provádění této směrnice může být užitečným nástrojem k měření integrace Romů[9].

Napriek určitému pokroku, dosiahnutému v členských štátoch a na úrovni EÚ[10] v posledných rokoch sa situácia väčšiny Rómov zmenila len málo. Podľa zistení[11] pracovnej skupiny pre problematiku Rómov ešte stále nie sú zavedené účinné a vhodné opatrenia, ktoré by riešili sociálne a ekonomické problémy prevažnej časti Rómov v Európe.

Přes určitý pokrok, jehož bylo dosaženo v minulých letech v členských státech i na úrovni EU[10], se každodenní situace většiny Romů změnila jen velmi málo. Komise ve své pracovní skupině pro integraci Romů zjistila[11], že stále nebyla zavedena dostatečná a přiměřená opatření v boji se sociálními a ekonomickými problémy značné části romské populace v EU.

Komisia s cieľom riešiť tento problém vyzýva inštitúcie EÚ, aby podporili tento rámec EÚ pre vnútroštátne stratégie integrácie Rómov, keďže nediskriminácia nestačí na riešenie sociálneho vylúčenia Rómov. Je spôsobom, ako doplniť a posilniť právne normy a politiky EÚ v oblasti rovnoprávnosti prostredníctvom riešenia konkrétnych potrieb Rómov v súvislosti s rovnocenným prístupom k zamestnaniu, vzdelaniu, bývaniu a zdravotnej starostlivosti na vnútroštátnej, regionálnej a miestnej úrovni, v rámci dialógu a v spolupráci s Rómami.

Jelikož samotná nediskriminace nestačí k potírání sociálního vyloučení romského obyvatelstva, Komise pro řešení těchto problémů žádá orgány EU, aby podpořily tento rámec pro vnitrostátní strategie integrace Romů. Je prostředkem, který doplní a posílí právní předpisy a politiku EU týkající se rovnosti a bude na celostátní, regionální a místní úrovni a také prostřednictvím dialogu se samotnými Romy a za jejich účasti řešit specifické potřeby Romů, co se týče rovného přístupu k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči a bydlení.

Cieľom tohto rámca je viditeľným spôsobom zlepšiť život Rómov. Je odpoveďou EÚ na súčasnú situáciu a nenahrádza hlavnú zodpovednosť členských štátov v tejto oblasti. Prostredníctvom tohto rámca Európska komisia vyzýva členské štáty, aby s ohľadom na podiel rómskeho obyvateľstva na ich území[12] a odlišné východiskové pozície prijali alebo ďalej rozvinuli komplexný prístup k integrácii Rómov a podporili ciele, ktoré sú uvedené nižšie.

Tento rámec hodlá dosáhnout konkrétních účinků na život romského obyvatelstva. Jedná se o reakci EU na současnou situaci, ale nenahrazuje hlavní odpovědnost, kterou za tuto oblast nesou členské státy. V tomto rámci Evropská komise povzbuzuje členské státy k tomu, aby úměrně k velikosti romské populace žijící na jejich územích[12] a s přihlédnutím k jejich konkrétné výchozí situaci přijaly nebo dále rozvinuly komplexní přístup k integraci Romů a splnily následující cíle.

2. POTREBA CIELENÉHO PRÍSTUPU: RÁMEC EÚ PRE VNÚTROšTÁTNE STRATÉGIE INTEGRÁCIE RÓMOV

2. Potřeba zacíleného přístupu: rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů

Na dosiahnutie výrazného pokroku pri integrácii Rómov je teraz dôležité zvýšiť úsilie a zaistiť, aby vnútroštátne, regionálne a miestne politiky integrácie boli zamerané na Rómov jasným a konkrétnym spôsobom, a prostredníctvom explicitných opatrení riešili potreby Rómov s cieľom predísť a kompenzovať nevýhody, ktorým čelia. Cielený prístup v rámci širšej stratégie boja proti chudobe a vylúčeniu je zlučiteľný s princípom nediskriminácie na úrovni EÚ a jednotlivých štátov, a nevylučuje podporu iným zraniteľným a znevýhodneným skupinám osôb. Princíp rovnakého zaobchádzania nebráni členským štátom, aby ponechali alebo zaviedli konkrétne opatrenia na prevenciu alebo kompenzáciu nevýhod spojených s rasovým alebo etnickým pôvodom[13]. Niektoré členské štáty už úspešne využili osobitné opatrenia v prospech Rómov, vzhľadom na to, že klasické opatrenia na sociálne zahrnutie neboli dostatočné na splnenie ich špecifických potrieb[14].

Aby bylo možné dosáhnout významného pokroku v integraci Romů, je nyní nutné zintenzívnit úsilí a zajistit, aby se celostátní, regionální a místní politiky integrace jasně a konkrétně zaměřily na Romy a aby se jejich potřeby řešily pomocí konkrétních opatření pro prevenci a kompenzaci znevýhodnění, jemuž Romové čelí. Zacílený přístup v rámci širší strategie boje proti chudobě a vyloučení (který ovšem nevylučuje, že se podpora může vztahovat i na ostatní ohrožené a znevýhodněné skupiny) je v souladu se zásadou nediskriminace jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU. Zásada rovného zacházení nevylučuje, aby členské státy zachovaly či zavedly konkrétní opatření pro prevenci a kompenzaci znevýhodnění spojeného s rasovým či etnickým původem[13]. Některé členské státy již úspěšně využily specifická opatření ve prospěch Romů, vzhledem k tomu, že klasická opatření usnadňující společenské začlenění nebyla pro specifické potřeby Romů dostačující[14].

Na zaistenie efektívnosti politík v členských štátoch Komisia navrhuje, aby vnútroštátne stratégie integrácie Rómov boli naplánované alebo prispôsobené tak, aby spĺňali ciele integrácie Rómov na úrovni EÚ , pričom na ich splnenie budú zavedené cielené opatrenia a zabezpečené dostatočné financovanie (členskými štátmi, EÚ a z iných zdrojov). Navrhuje riešenia na odstránenie existujúcich prekážok efektívnejšieho využitia fondov EÚ a predstavuje základ pre účinný monitorovací mechanizmus na zaistenie konkrétnych výsledkov pre Rómov.

Aby se ujistila, že členské státy zavedou účinné politiky, Komise navrhuje, aby vnitrostátní strategie integrace Romů byly navrženy – nebo pokud již existují – aby byly upraveny tak, aby splňovaly cíle strategie EU pro integraci Romů , aby pro jejich plnění byly k dispozici cílené akce a dostačující financování (na úrovni členských států, EU a z jiných zdrojů). Navrhuje řešení na odstranění překážek, které v současné době brání účinnějšímu využívání finančních prostředků EU, a stanoví základy důsledného kontrolního mechanismu , který má pro Romy zajistit dosažení konkrétních výsledků.

3. VYJADRENIE CIEľA EÚ: INTEGRÁCIA RÓMOV

3. Vyjádření ambice EU: stanovit cíle pro integraci Romů

Z ročného prieskumu rastu Európskej komisie[15] vyplýva, že na implementáciu stratégie Európa 2020 a dosiahnutie hlavných cieľov, ktoré sú podporené hlavnými iniciatívami[16] musí Únia a členské štáty vynaložiť veľké úsilie. V niektorých členských štátoch riešenie situácie Rómov v súvislosti so zamestnanosťou, chudobou a vzdelaním prispeje k dosiahnutiu cieľov stratégie Európa 2020 v oblasti zamestnanosti, sociálneho začlenenia a vzdelania.

Roční analýza růstu Evropské komise[15] ukázala, že členské státy i EU ještě musí vyvinout mnoho úsilí pro plnění strategie Evropa 2020 a jejích hlavních cílů podporovaných stěžejními iniciativami[16]. Pro mnoho členských států pomůže řešení situace Romů, co se týče zaměstnávání, chudoby a vzdělávání, k dosažení pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, sociálního začlenění a vzdělávání.

Ciele EÚ na integráciu Rómov by mali pokrývať štyri hlavné oblasti s ohľadom na podiel rómskeho obyvateľstva: prístup k vzdelaniu, zamestnanosť, zdravotná starostlivosť a bývanie . Tieto minimálne štandardy by mali byť založené na spoločných, porovnateľných a spoľahlivých indikátoroch. Dosiahnutie týchto cieľov je dôležitým príspevkom pri úsilí členských štátov o dosiahnutie hlavných cieľov stratégie Európa 2020.

Cíle strategie EU pro integraci Romů by měly úměrně k velikosti romské populace daném státě zahrnovat čtyři hlavní oblasti : přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení. Tyto minimální standardy by měly vycházet ze společných, srovnatelných a spolehlivých ukazatelů. Jejich splnění významně pomůže členským státům při plnění obecných cílů strategie Evropa 2020.

- Prístup k vzdelaniu : zaistiť, aby každé rómske dieťa ukončilo základnú školskú dochádzku

- Přístup ke vzdělání: zajistit, aby všechny romské děti dokončily alespoň základní školu

Miera vzdelania v rámci rómskej populácie je oveľa nižšia ako u zvyšku obyvateľstva, aj keď sa situácia v jednotlivých členských štátoch odlišuje[17].

Úroveň dosaženého vzdělání je u romského obyvatelstva výrazně nižší, než u zbývající populace, přestože se situace v jednotlivých členských státech liší[17].

Základné vzdelanie je povinné vo všetkých členských štátoch. Členské štáty však majú povinnosť zaistiť, aby základné vzdelanie bolo dostupné všetkým deťom vo veku, kedy je školská dochádzka povinná. Podľa údajov z Prieskumu o pracovnej sile z roku 2009[18] ukončí základnú školskú dochádzku v priemere 97,5 % detí v celej EÚ.

Jelikož je základní školní docházka ve všech členských státech povinná, členské státy jsou povinny zajistit, aby bylo základní vzdělání dostupné všem dětem ve věku povinné školní docházky. Podle nejspolehlivějších dostupných informací ze zjišťování pracovních sil z roku 2009[18] dokončí základní vzdělání průměrně 97,5 % dětí v celé EU.

Prieskumy naznačujú, že v niektorých členských štátoch dosiahne základné vzdelanie len obmedzený počet rómskych detí[19]. V špeciálnych a segregovaných školách predstavujú rómske deti prevažnú väčšinu. Je potrebné posilniť spojenia s komunitami prostredníctvom kultúrnych/školských mediátorov, cirkví, cirkevných asociácií alebo komunít a prostredníctvom aktívnej účasti rodičov rómskych detí s cieľom zlepšiť interkultúrne zručnosti učiteľov, znížiť segregáciu a zaistiť dodržanie povinnosti základnej školskej dochádzky. Komisia plánuje spoločne s Radou Európy počas dvoch rokov vyškoliť približne 1000 mediátorov. Mediátori môžu rodičom poskytnúť poradenstvo o fungovaní miestneho vzdelávacieho systému a pomôcť im zaistiť prechod ich detí na ďalší stupeň vzdelávacieho procesu.

Z průzkumu vyplývá, že v některých členských státech dokončí základní školu pouze omezený počet romských dětí[19]. Romské děti tvoří většinu ve školách pro zvláštní vzdělávání nebo v segregovaných školách. Je potřeba posílit spojení s komunitami prostřednictvím kulturních nebo školních mediátorů, církví, náboženských organizací či sdružení a aktivní účasti romských rodičů s cílem zlepšit interkulturní dovednosti učitelů, omezit segregaci a zajistit dodržování povinnosti základní školní docházky. Komise plánuje s Radou Evropy společnou akci, při níž během dvou let vyškolí zhruba tisíc mediátorů. Mediátoři budou moci informovat rodiče, radit jim ohledně fungování místního vzdělávacího systému a pomoci jim zajistit, aby jejich dítě zvládne přechod do další etapy školní docházky.

Je známe, že deti, ktoré nezískajú dostatočné vzdelanie alebo sa do vzdelávacieho systému zapoja neskoro, prípadne ho predčasne opustia, sa neskôr stretnú so značnými ťažkosťami vrátane negramotnosti, jazykových problémov a pocitov vylúčenia a neadekvátnosti. V dôsledku toho majú sťažený prístup k sekundárnemu vzdelaniu, vysokému školstvu, alebo dobrému zamestnaniu. Preto sa podporujú iniciatívy zamerané na poskytnutie druhej šance mladým, ktorí predčasne ukončili školskú dochádzku vrátane programov, ktoré sú výslovne zamerané na rómske deti. Mala by tiež byť poskytnutá podpora reforme vzdelávania učiteľov, ako aj vypracovaniu inovatívnych učebných metód. Dochádzka viacnásobne znevýhodnených detí si vyžaduje spoluprácu medzi jednotlivými sektormi a vhodné podporné programy. Skupina na vysokej úrovni pre gramotnosť a kampaň Komisie na zvýšenie gramotnosti je vytvorená ako príspevok k hlavnej iniciatíve stratégie Európa 2020 „Program pre nové zručnosti a nové pracovné miesta“ a zdôrazňuje dôležitosť boja proti negramotnosti rómskeho obyvateľstva.

Je všeobecně známo, že děti, které nezískají potřebné vzdělání, pozdě se začlení do vzdělávacího systému nebo jej opustí příliš brzy, se později setkají se závažnými problémy počínaje negramotností, přes jazykové problémy až po pocity nepatřičnosti a vyloučení. V důsledku toho pro ně bude obtížnější získat další vzdělání, vystudovat vysokou školu nebo získat kvalitní práci. Proto se podporují iniciativy zaměřené na programy nabízející druhou příležitost mladým, kteří předčasně ukončili školní docházku, včetně programů výslovně zaměřených na romské děti. Měla by se rovněž podporovat reforma vzdělávacích programů pro učitele a měly by se vypracovat inovativní výukové metody. Přítomnost vícenásobně znevýhodněných dětí vyžaduje spolupráci napříč jednotlivými odvětvími a příslušné podpůrné programy. Skupina na vysoké úrovni pro gramotnost a kampaň pro gramotnost, kterými Komise přispívá ke stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“, zdůrazní význam boje proti negramotnosti romských dětí i dospělých.

Komisia prijala oznámenie o vzdelávaní a starostlivosti v ranom detstve[20], ktoré zdôrazňuje, že miera účasti rómskych detí je značne nižšia, aj keď ich potreba podpory je vyššia. Zvýšený prístup ku kvalitnému nesegregovanému vzdelávaniu v ranom detstve môže hrať kľúčovú úlohu pri prekonávaní znevýhodnenia rómskych detí v oblasti vzdelávania, ako to zdôrazňujú pilotné opatrenia smerujúce k integrácii Rómov, ktoré sa momentálne realizujú v niektorých členských štátoch s prispením prostriedkov z rozpočtu EÚ[21].

Komise přijala sdělení Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče[20], v němž zdůrazňuje, že přestože romské děti potřebují větší podporu než ostatní, využívají služeb předškolního vzdělávání mnohem méně. Lepší přístup k nesegregovanému kvalitnímu předškolnímu vzdělávání může hrát klíčovou úlohu při zdolávání znevýhodnění ve vzdělávání, s nímž se romské děti potýkají. Tuto skutečnost zdůraznil pilotní projekt pro integraci Romů, který právě probíhá v některých členských státech za podpory z rozpočtu EU[21].

To je dôvod, prečo by členské štáty mali zaistiť prístup ku kvalitnému vzdelaniu pre všetky rómske deti, ako aj zaistiť, aby neboli predmetom diskriminácie alebo segregácie bez ohľadu na to, či žijú usadlým spôsobom života. Členské štáty by ako minimum mali zaistiť ukončenie základnej školskej dochádzky. Mali by tiež v súlade so stratégiou Európa 2020 rozšíriť prístup k vzdelávaniu a starostlivosti v ranom detstve a znížiť počet detí, ktoré predčasne opustia sekundárne vzdelanie. Rómska mládež by mala byť dôrazne podporovaná pri dochádzke v sekundárnom a vysokoškolskom vzdelaní[22].

Členské státy by proto měly zajistit, aby všechny romské děti měly přístup ke kvalitnímu vzdělání a nebyly vystaveny diskriminaci nebo segregaci, ať už se jedná o Romy usazené, či nikoli. Členské státy by měly minimálně zajisti dokončení základní školní docházky. Rovněž by měly v souladu se strategií Evropa 2020 rozšířit přístup ke kvalitnímu vzdělávání a péči v předškolním věku dítěte a snížit počet žáků, kteří předčasně ukončují střední školu. Mladí Romové by měli být silně podněcováni k tomu, aby studovali také na střední a vysoké škole[22].

- Prístup k zamestnaniu : zníženie rozdielu v zamestnanosti medzi Rómami a ostatným obyvateľstvom

- Přístup k zaměstnání: snížit rozdíl v zaměstnanosti mezi Romy a většinovým obyvatelstvem

V stratégii Európa 2020 je stanovený hlavný cieľ, aby 75 % obyvateľstva vo veku 20 – 64 bolo zamestnaných (úroveň zamestnanosti v EÚ dosahuje v priemere 68,8 %[23]). V ročnom prieskume rastu za rok 2011 je uvedený spôsob, ktorým členské štáty stanovujú vnútroštátne ciele zamestnanosti v rámci národných reformných programov, na základe ktorých je možné merať pokrok. Empirické dôkazy a výskum socio-ekonomickej situácie Rómov ukazujú, že existuje značný rozdiel medzi úrovňou zamestnanosti Rómov a ostatného obyvateľstva.

Strategie Evropa 2020 stanoví jako hlavní cíl, aby 75 % obyvatel ve věku 20–64 let bylo zaměstnaných (průměrná míra zaměstnanosti v EU je 68,8 %[23]). Roční analýza růstu na rok 2011 uvádí, jakým způsobem členské státy stanovují vnitrostátní cíle zaměstnanosti ve svých národních programech reforem, v porovnání s nimiž může být měřen pokrok. Empirické důkazy a výzkum socioekonomické situace Romů ukazují, že rozdíl mezi mírou zaměstnanosti Romů a ostatního obyvatelstva je značný.

V rámci prieskumu Svetovej banky sa zistilo, že miera zamestnanosti Rómov (predovšetkým žien) je značne nižšia ako v prípade nerómskej väčšiny[24]. Z prieskumu Agentúry Európskej únie pre základné práva v siedmych členských štátoch tiež vyplývajú výrazné rozdiely, ako aj skutočnosť, že Rómovia sa cítia do značnej miery v oblasti zamestnanosti diskriminovaní[25].

Světová banka zjistila, že míra zaměstnanosti Romů (zejména žen) značně zaostává za mírou zaměstnanosti neromské většinové populace[24]. Výzkum Agentury Evropské unie pro základní práva provedený v sedmi členských státech rovněž zdůrazňuje tyto značné rozdíly a ukazuje, že se Romové v oblasti zaměstnání považují za výrazně diskriminované[25].

To je dôvod, prečo by členské štáty mali nediskriminačným spôsobom poskytnúť Rómom plný prístup k odbornému vzdelávaniu, trhu s pracovnými príležitosťami a nástrojom a iniciatívam samostatnej zárobkovej činnosti. Mal by byť podporený prístup k mikroúverom. V štátnom sektore by mala byť venovaná patričná pozornosť zamestnávaniu rómskych štátnych úradníkov. Štátne orgány môžu Rómom otvoriť cestu prostredníctvom personalizovaných služieb a mediácie. To môže pomôcť prilákať Rómov na trh s pracovnými príležitosťami a tak zvýšiť úroveň zamestnanosti.

Členské státy proto musí romským obyvatelům zajistit plný nediskriminační přístup k odbornému vzdělávání, na trh práce a k nástrojům a iniciativám pro samostatnou výdělečnou činnost. Měl by se podporovat přístup k mikroúvěrů. Ve veřejném sektoru by se měla věnovat patřičná pozornost zaměstnávání kvalifikovaných romských úředníků. Veřejné služby zaměstnanosti mohou oslovit Romy prostřednictvím individuálně zaměřených služeb a mediace. Bude tak možné přitáhnout Romy na trh práce a zvýšit tím míru zaměstnanosti.

- Prístup k zdravotnej starostlivosti : znížiť rozdiel v stave zdravia medzi Rómami a väčšinovým obyvateľstvom

- Přístup ke zdravotní péči: snížit rozdíly ve zdravotním stavu mezi Romy a zbývající populací

V EÚ dosahuje stredná dĺžka života 76 rokov u mužov a 82 rokov u žien[26]. U Rómov sa odhaduje o 10 rokov menej[27]. Okrem toho existujú dôkazy, že miera úmrtnosti dojčiat v rómskych komunitách značne prekračuje priemer EÚ na úrovni 4,3 úmrtia na tisíc živých pôrodov[28]. V správe rozvojového programu Spojených národov o piatich krajinách sa uvádza, že úmrtnosť rómskych dojčiat je 2 až 6 krát vyššia ako u ostatného obyvateľstva, v závislosti od krajiny. Aj v iných krajinách sú uvádzané vysoké úrovne úmrtnosti dojčiat v rómskych komunitách[29].

Délka života při narození je v EU 76 let u mužů a 82 u žen[26]. V případě Romů se tato délka odhaduje o 10 let kratší[27]. Zatímco v EU je míra dětské úmrtnosti 4,3 případů na tisíc porodů živých dětí[28], je zřejmé, že tato míra je u romských komunit výrazně vyšší. Zpráva Rozvojového programu OSN o situaci v pěti zemích zaznamenala, že míra úmrtnosti romských dětí je v závislosti na zemi dvakrát až šestkrát vyšší než u ostatní populace. Vysoká míra dětské úmrtnosti u romské populace byla zjištěna také v dalších zemích[29].

Táto disparita odráža celkový rozdiel v stave zdravia Rómov a ostatného obyvateľstva. Tento rozdiel súvisí s ich zlými životnými podmienkami, nedostatkom cielených informačných kampaní, obmedzeným prístupom ku kvalitnej zdravotnej starostlivosti a vystaveniu vyšším zdravotným rizikám. V prieskume Agentúry Európskej únie pre základné práva sa ako zásadný problém pre Rómov uvádza tiež diskriminácia zdravotným personálom[30]. 17 % respondentov uviedlo, že sa za posledných 12 mesiacov v tejto oblasti stretli s diskrimináciou. Využitie prevenčných služieb rómskym obyvateľstvom je na nízkej úrovni a podľa niektorých štúdií viac ako 25 % detí nie je plne zaočkovaných[31].

Tyto nerovnosti odrážejí celkové rozdíly ve zdravotním stavu mezi Romy a neromskou populací. Tento rozdíl souvisí s jejich špatnou životní situací, nedostatkem zaměřených informačních kampaní, omezeným přístupem ke kvalitní zdravotní péči a vystavení větším zdravotním rizikům. Podle zprávy Agentury EU pro základní práva je také pro Romy specifickým problémem diskriminace ze strany zdravotnických pracovníků[30]: 17 % uvedlo, že se v předcházejících dvanácti měsících s diskriminací v této oblasti setkali. Využití preventivních služeb je mezi Romy nízké a podle některých studií více než 25 % romských dětí není plně očkováno[31].

To je dôvod, prečo by členské štáty mali poskytnúť prístup ku kvalitnej zdravotnej starostlivosti , ako aj ku preventívnej starostlivosti a sociálnym službám predovšetkým deťom a ženám na podobnej úrovni a za rovnakých podmienok Rómom ako aj ostatnému obyvateľstvu. Pokiaľ je to možné, mali by kvalifikovaní Rómovia byť zahrnutí do programov zdravotnej starostlivosti, ktoré sú zamerané na ich komunity.

Členské státy by proto měly poskytnout přístup ke kvalitní zdravotní péči zejména dětem a ženám, jakož i preventivní péči a sociální služby na stejné úrovni a za stejných podmínek pro Romy jako pro zbytek populace. Pokud je to možné, kvalifikovaní Romové by měli být zapojeni do programů zdravotní péče zaměřených na jejich komunity.

- Prístup k bývaniu a základným službám : znížiť rozdiel medzi podielom Rómov s prístupom k bývaniu a inžinierskym sieťam (ako napríklad voda, elektrina a plyn) a podielom u ostatného obyvateľstva

- Dostupnost bydlení a základních služeb: odstranit rozdíly mezi Romy a zbývající populací, co se týče dostupnosti bydlení a veřejně dostupných služeb (dodávky vody, elektřiny a plynu)

V EÚ dosahuje miera napojenia domácností na dodávku vody medzi 72 % a 100 %[32]. Situácia Rómov je však oveľa horšia. Ich často nevyhovujúce podmienky bývania zahŕňajú nedostatočný prístup k verejným službám, ako je dodávka vody, elektrickej energie alebo plynu. Rómovia, ktorí kočujú, majú často ťažkosti s nachádzaním miest s prístupom k vode[33]. To má negatívny vplyv na ich zdravie a celkovú integráciu do spoločnosti.

K veřejnému vodovodu je připojeno mezi 72 % a 100 % domácností v celé EU[32]. V případě Romů je situace mnohem horší. Ve svých nevyhovujících typech bydlení často nemají dostatečný přístup k veřejně dostupným službám, jako jsou dodávky vody, elektřiny či plynu, a pro neusazené Romy je často obtížné najít místa se zdrojem vody[33]. Tato situace se nepříznivě odráží na jejich zdravotním stavu a obecně na jejich integraci do společnosti.

To je dôvod, aby členské štáty podporovali nediskriminačný prístup k bývaniu vrátane sociálneho bývania. Opatrenia v oblasti bývania musia byť súčasťou komplexného prístupu, ktorý zahŕňa predovšetkým vzdelanie, zdravie, sociálnu starostlivosť, zamestnanie a bezpečnosť a opatrenia na desegregáciu. Členské štáty by tiež mali riešiť osobitné potreby kočovných Rómov (t.j. poskytnúť im prístup k vhodným miestam na kempovanie). Mali by aktívne zasahovať cielenými programami, ktoré zahŕňajú regionálne a miestne orgány.

Členské státy by proto měly podporovat nediskriminační přístup k bydlení, včetně bydlení sociálního. Opatření v oblasti bydlení by měly být součástí integrovaného přístupu zahrnujícího zejména vzdělávání, zaměstnanost a bezpečnost, sociální a zdravotní péči a opatření na odstranění segregace. Členské státy by měly také řešit konkrétní potřeby neusazených Romů (např. poskytnout jim přístup k vhodným tábořištím). Měly by aktivně jednat prostřednictvím cílených programů, do nichž se zapojí regionální a místní orgány.

4. VNÚTROšTÁTNE STRATÉGIE INTEGRÁCIE RÓMOV PREDSTAVUJÚ JASNÝ POLITICKÝ ZÁVÄZOK čLENSKÝCH šTÁTOV

4. Vnitrostátní strategie integrace Romů: jasný politický závazek ze strany členských států

Komisia na základe skúseností členských štátov vrátane tých, ktoré sa zúčastnili iniciatívy Dekáda začleňovania Rómov (the Roma Decade)[34], vyzýva členské štáty, aby zosúladili vnútroštátne stratégie integrácie Rómov s cieleným prístupom stanoveným vyššie v texte a predĺžili programovacie obdobie do roku 2020. Členské štáty, ktoré ešte nemajú pripravené vnútroštátne stratégie integrácie Rómov, sa týmto vyzývajú na prípravu takýchto stratégií, primeraných k počtu Rómskych obyvateľov na ich území[35], pri zohľadnení špecifík tejto skupiny obyvateľstva.

Komise se opírá o zkušenosti členských států, včetně těch, které se účastní Desetiletí začleňování Romů[34], a vyzývá členské státy, aby své vnitrostátní strategie integrace Romů sladily s výše popsaným zacíleným přístupem a aby jejich plánovací období rozšířily do roku 2020. Členské státy, které zatím nezavedly vnitrostátní strategie integrace Romů, Komise vyzývá, aby stanovily obdobné cíle úměrně k velikosti romské populace žijící na jejich území[35] a s přihlédnutím k různé výchozí situaci a specifickým rysům obyvatel této skupiny.

Stratégie členských štátov by mali byť založené na cielenom prístupe v súlade so spoločnými základnými zásadami pre začlenenie Rómov [36], mali by aktívne prispievať k sociálnej integrácii Rómov do spoločnosti a zamerať sa na odstránenie segregácie, pokiaľ existuje . Mali by zapadať a prispievať do širšieho rámca stratégie Európa 2020 a preto by mali byť v súlade s národnými reformnými programami .

Vnitrostátní strategie členských států by měly sledovat zacílený přístup, který bude v souladu se Společnými základními zásadami pro začleňování Romů [36] aktivně přispívat k sociální integraci Romů do většinové společnosti a odstraňovat segregaci, tam, kde k ní dochází. Měly by odpovídat širšímu rámci strategie Evropa 2020, přispívat k němu a být tak v souladu s národními programy reforem .

Pri tvorbe vnútroštátnych stratégií integrácie Rómov by členské štáty mali vziať do úvahy tieto prístupy:

Při vypracování vnitrostátních strategií integrace Romů by členské státy měly postupovat následovně:

- Stanoviť dosiahnuteľné vnútroštátne ciele integrácie Rómov na prekonanie rozdielov voči väčšinovému obyvateľstvu. Tieto ciele by mali prinajmenšom riešiť štyri ciele integrácie Rómov v súvislosti s prístupom k vzdelaniu, zamestnaniu, zdravotnej starostlivosti a bývaniu.

- určit splnitelné vnitrostátní cíle integrace Romů při překonávání rozdílů oproti ostatní populaci; tyto cíle by měly přinejmenším řešit čtyři cíle EU pro integraci Romů týkající se přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení a bydlení;

- Identifikovať znevýhodnené mikroregióny alebo segregované štvrte , v ktorých sú komunity najviac znevýhodnené, s využitím existujúcich socio-ekonomických a teritoriálnych indikátorov (t.j. nízka úroveň vzdelanosti, dlhodobá nezamestnanosť atď.), pokiaľ je to vhodné.

- za použití dostupných socioekonomických a teritoriálních ukazatelů (např. velmi nízká úroveň vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost atd.) zjistit, kde jsou znevýhodněné mikroregiony nebo segregované městské části , v nichž jsou komunity nejvíce znevýhodněné;

- Prideliť dostatočné prostriedky zo štátnych rozpočtov , ktoré budú doplnené, pokiaľ je to vhodné, prostriedkami z medzinárodných organizácií a rozpočtu EÚ.

- poskytnout dostatečné finanční prostředky z rozpočtů členských států , které budou případně doplněny prostředky z mezinárodních zdrojů a z EU;

- Zahrnúť účinné monitorovacie metódy na hodnotenie vplyvu opatrení na integráciu Rómov a hodnotiacich mechanizmov adaptácie stratégie.

- zahrnout důsledné kontrolní metody , které umožní hodnocení dopadu opatření na integraci Romů, a přezkumný mechanismus pro upravování strategie;

- Navrhnutie, implementácia a monitorovanie v úzkej spolupráci a s využitím dialógu s rómskou občianskou spoločnosťou a regionálnymi a miestnymi úradmi .

- strategii navrhnout, provést a kontrolovat v úzké spolupráci a nepřetržitém dialogu s romskou občanskou společností, místními a regionálními orgány ;

- Určenie kontaktného miesta pre vnútroštátne stratégie integrácie Rómov s právomocou koordinovať rozvoj a implementáciu stratégie, alebo touto úlohou poveriť existujúce administratívne štruktúry.

- určit národní kontaktní místo pro vnitrostátní strategie integrace Romů, které bude koordinovat vývoj a provádění strategie, nebo případně se spolehnout na vhodné stávající administrativní struktury.

Od členských štátov sa žiada, aby pripravili alebo revidovali vnútroštátne stratégie integrácie Rómov a predložili ich Komisii do konca decembra 2011. Komisia na jar 2012 pred plánovaným každoročným rokovaním rómskej platformy tieto vnútroštátne stratégie zhodnotí a predloží Európskemu parlamentu a Rade správu o dosiahnutom pokroku.

Komise požaduje od členských států, aby připravily nebo přehodnotily své strategie integrace Romů a představily jí je do konce prosince 2011. Na jaře 2012 před výročním zasedáním Romské platformy Komise zhodnotí tyto vnitrostátní strategie a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku.

5. DOSIAHNUTIE KONKRÉTNYCH VÝSLEDKOV PRE RÓMOV

5. Dosahování konkrétních výsledků pro Romy

Implementácia a úspech vnútroštátnych stratégií integrácie Rómov budú do značnej miery závisieť od efektívne a v dostatočnej miere pridelených prostriedkov zo štátnych rozpočtov. Aj keď samotné financovanie z EÚ určite nevyrieši situáciu Rómov, Komisia pripomína, že je v súčasnosti určených 26,5 miliárd EUR z prostriedkov EÚ na podporu úsilí členských štátov v oblasti sociálneho zahrnutia vrátane úsilia pomôcť Rómom[37].

Provádění a úspěch vnitrostátních strategií integrace Romů bude ve velké míře záviset na účinném přidělení dostatečných prostředků z rozpočtů členských států. Financování z prostředků EU nemůže samo o sobě situaci Romů vyřešit, Komise však připomíná, že z prostředků EU je plánováno až 26,5 miliardy EUR na podporu úsilí členských států v oblasti sociálního začlenění, včetně úsilí vynakládaného na pomoc Romům[37].

Komisia v apríli 2010[38] vyzvala členské štáty, aby pre Rómov sprístupnili existujúce finančné nástroje a najmä štrukturálne fondy a Európsky poľnohospodársky fond pre rozvoj vidieka. Tento prístup bol schválený Radou v júni 2010[39]. Väčšina členských štátov však v súčasnosti na riešenie potrieb Rómov v dostatočnej miere nevyužíva dostupné prostriedky EÚ.

V dubnu 2010 Komise[38] vyzvala členské státy, aby zajistily, že jsou stávající finanční nástroje EU, zejména strukturální fondy a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, přístupné Romům. Tento přístup byl přijat na zasedání Rady v červnu 2010[39]. Většina členských států však v současné době dostatečně nevyužívá dostupné finanční prostředky EU pro řešení potřeb Romů.

Pokrok v rámci súčasného programového obdobia (2007 – 2013) ...

Dosažení pokroku během současného programového období (2007–2013)…

- Komisia s cieľom prekonať nedostatky pri rozvoji vhodných stratégií a efektívnych opatrení na ich implementáciu vyzýva členské štáty, aby upravili operačné programy spolufinancované zo štrukturálnych fondov a Európskeho poľnohospodárskeho fondu pre rozvoj vidieka, s cieľom účinnejšie podporiť projekty zamerané na Rómov.

- S cílem překonat nedostatky při vývoji vhodných strategií a účinných opatření na jejich provádění tam, kde již existují, Komise vyzývá členské státy, aby své operační programy spolufinancované ze strukturálních fondů a z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova upravily tak, aby z nich mohly být lépe podpořeny projekty zaměřené na romskou populaci, a aby je sladily se svými vnitrostátními strategiemi integrace Romů.

- Komisia preskúma zmeny, ktoré členské štáty uskutočnia v operačných programoch s cieľom riešiť nové potreby, zjednodušiť vykonávanie a urýchliť implementáciu priorít vrátane využitia integrovaného prístupu súvisiaceho s bývaním, ktorý sa predpokladá v upravenom nariadení o Európskom fonde regionálneho rozvoja[40]. Komisia urýchlene preskúma požiadavky na úpravu programov, ktoré súvisia s vnútroštátnymi stratégiami integrácie Rómov.

- Komise s členskými státy přezkoumá změny jejich operačních programů, které mají za cíl řešit nové potřeby, zjednodušit uskutečňování a zrychlit provádění priorit, včetně zavedení integrovaného přístupu k bydlení podle pozměněného nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj[40]. Komise urychleně posoudí žádosti o změny programů, které souvisejí s vnitrostátními strategiemi integrace Romů.

- Členské štáty majú k dispozícii značný objem technickej pomoci EÚ (4% všetkých štrukturálnych fondov), z ktorých do konca roku 2009 využili v priemere len 31 % plánovaných príspevkov. Tieto sumy prepadnú, pokiaľ nebudú využité. Členské štáty by preto pri navrhovaní vnútroštátnych stratégií integrácie Rómov mali vo väčšej miere využívať technickú pomoc EÚ[41] na zlepšenie riadiacich, monitorovacích a hodnotiacich kapacít aj s ohľadom na ciele zamerané na Rómov. Existuje aj možnosť využitia tohto nástroja členskými štátmi na získanie znalostí regionálnych, vnútroštátnych a medzinárodných organizácií pri príprave, vykonávaní a monitorovaní zásahov.

- Členským státům jsou k dispozici značné částky v rámci technické pomoci EU (4 % všech strukturálních fondů), z nich členské státy do konce roku 2009 průměrně využily pouze 31 % prostředků plánovaných k přidělení. Pokud se tyto prostředky nevyužijí, budou ztraceny. Členské státy by při navrhování svých strategií integrace Romů měly více využívat technickou pomoc EU[41] na zlepšení svých kapacit řízení, kontroly a hodnocení také vzhledem k projektům zaměřeným na Romy. Tento nástroj by členské státy také mohly využít k získávání odborných znalostí od regionálních, vnitrostátních a mezinárodních organizací při přípravě, provádění a kontrole zásahů.

- Komisia s cieľom predísť problémom s kapacitou, ako napr. nedostatku znalostí, administratívnej kapacity riadiacich orgánov a ťažkostiam pri vyčleňovaní prostriedkov na podporu integrovaných projektov, vyzýva členské štáty, aby preskúmali možnosť zveriť riadenie a implementáciu niektorých častí programov sprostredkujúcim organizáciám, napríklad medzinárodným organizáciám, regionálnym rozvojovým agentúram alebo v oprávnených prípadoch mimovládnym organizáciám s preukázateľnými skúsenosťami pri integrácii Rómov a znalosťou situácie v teréne[42]. V tejto súvislosti by mohla byť užitočná sieť Európskeho hospodárskeho a sociálneho výboru[43].

- Na překonání kapacitních problémů, jako například nedostatek know-how, administrativní kapacity řídících orgánů nebo obtíží při kombinování zdrojů na podporu integrovaných projektů, Komise vyzývá členské státy, aby zvážily, zda by nebylo vhodné pověřit řízením a prováděním určité části programů zprostředkovatelské orgány, jako například mezinárodní organizace, subjekty regionálního rozvoje, církve a náboženské organizace či sdružení, jakož i nevládní organizace, které mají prokázanou zkušenost s integrací Romů a znají aktéry, kteří se v daném prostředí pohybují[42]. V tomto ohledu by mohla být užitečná síť Evropského hospodářského a sociálního výboru[43].

- Členské štáty by tiež mali zvážiť využitie Európskeho nástroja mikrofinancovania Progress[44], v rámci ktorého je k dispozícii celkom 100 miliónov EUR z prostriedkov EÚ na obdobie rokov 2010 – 2013. Komisia odhaduje, že táto suma môže byť reinvestovaná do výšky 500 miliónov EUR prostredníctvom mikroúverov počas nasledujúcich ôsmich rokov. Rómske komunity sú jednou z cieľových skupín tohto nástroja[45]. Poskytnutie možnosti rómskym komunitám začať autonómnu produktívnu činnosť by ľudí mohlo motivovať, aby sa zamestnali, znížiť závislosť od sociálnej podpory a motivovať budúce generácie.

- Členské státy by rovněž měly zvážit využití evropského nástroje mikrofinancování Progress[44], který má na období 2010–2013 k dispozici celkem 100 milionů EUR z prostředků EU. Komise odhaduje, že tato částka může být navýšena na více než 500 milionů EUR v podobě mikroúvěrů v průběhu příštích osmi let. Romské komunity jsou jednou z cílových skupin tohoto nástroje[45]. Pokud by romské komunity dostaly příležitost zahájit autonomní výrobní činnosti, mohlo by to motivovat lidi k aktivní účasti na pravidelné práci, snížit závislost na sociálních dávkách a inspirovat další generace.

- Komisia vyzýva členské štáty, aby pri navrhovaní a implementácii vnútroštátnych stratégií integrácie Rómov využívali európsku iniciatívu v oblasti sociálnych inovácií, ktorú chce Komisia spustiť v roku 2011 v rámci hlavnej iniciatívy „Európska platforma proti chudobe a sociálnemu vylúčeniu“. Tento prístup založený na inováciách môže prispieť k zlepšeniu efektívnosti politík sociálneho začlenenia.

- Komise podporuje členské státy v tom, aby při navrhování a provádění svých vnitrostátních strategií integrace Romů využívaly Evropskou iniciativu pro sociální inovace, kterou hodlá zahájit v roce 2011 jako součást své stěžejní iniciativy „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“. Tento přístup založený na inovaci může přispět ke zlepšení účinnosti politik sociálního začlenění.

... a po roku 2013

… a po roce 2013

Keďže vnútroštátne stratégie integrácie Rómov by sa mali vzťahovať na obdobie rokov 2011 – 2020 je dôležité optimálne využitie financovania, ktoré je dostupné v rámci nového viacročného finančného rámca. Vo viacročnom finančnom rámci bude stanovený spôsob, ktorým bude rozpočet EÚ podporovať plnenie cieľov stratégie Európa 2020.

Vnitrostátní strategie integrace Romů se vztahují na období 2011–2020, proto je důležité co nejlépe využít finančních prostředků, které budou uvolněny v rámci víceletého finančního rámce. Víceletý finanční rámec stanoví způsob, jakým bude budoucí rozpočet EU podporovat cíle strategie Evropa 2020.

Stratégia Európa 2020 už od vytvorenia zohľadňuje situáciu rómskeho obyvateľstva[46]. Opatrenia na podporu integrácie Rómov budú súčasťou príslušných finančných nástrojov EÚ, predovšetkým kohéznych fondov. Komisia sa pri príprave návrhov nového regulačného rámca politiky súdržnosti bude usilovať, na základe usmernení stanovených v Preskúmaní rozpočtu[47] a záveroch piatej správy o súdržnosti, o odstránenie možných existujúcich prekážok efektívneho využitia kohéznych fondov na podporu integrácie Rómov.

Již od svého vzniku bere strategie Evropa 2020 v potaz situaci romské populace[46]. Opatření na podporu integrace Romů budou součástí odpovídajících finančních nástrojů EU, zejména fondů politiky soudržnosti. Komise se bude při přípravě návrhů budoucího regulačního rámce politiky soudržnosti na základě směrů stanovených v přezkumu rozpočtu[47] a v závěrech páté zprávy o soudržnosti snažit řešit možné překážky, jež by mohly v současnosti bránit účinnému využívání fondů politiky soudržnosti na podporu integrace Romů.

Bude dôležité zaistiť, aby investičné priority jednotlivých fondov, ktoré je možné využiť v oblasti sociálneho zahrnutia a boja proti chudobe posilňovali implementáciu národných reformných programov a vnútroštátnych stratégií integrácie Rómov. Mali by tiež byť stanovené predpoklady potrebné na efektívnu podporu, ktorá bude zameraná na výsledky vrátane lepšieho hodnotenia. Okrem toho budú skúmané možnosti využitia pozitívnych podnetov na zníženie nerovností. Súčasne budú jedným z hlavných prvkov, ktoré bude Komisia brať do úvahy pri príprave budúcich návrhov, zjednodušujúce postupy v prospech užívateľov programu. To je obzvlášť dôležité pri projektoch, ktoré riešia potreby Rómov.

Bude důležité zajistit, aby investiční priority různých fondů, které mohou být využity v oblasti sociálního začlenění a boje proti chudobě, podpořily provádění národních programů reforem a vnitrostátních strategií integrace Romů. Měly by také stanovit předpoklady nutné pro účinnou a na výsledky zaměřenou podporu zahrnující také lepší hodnocení. Dále se prozkoumá možnost využití pozitivních podnětů na nápravu nerovností. Zároveň jedním z hlavních prvků, k nimž Komise přihlédne při přípravě dalších návrhů, bude zjednodušování postupů ve prospěch uživatelů programu. Tento prvek je zvláště důležitý u projektů, které řeší potřeby Romů.

6. PODPORA INTEGRÁCIE RÓMOV MIMO EÚ: SITUÁCIA V KRAJINÁCH, KTORÉ SÚ ZAHRNUTÉ DO PROCESU ROZšIROVANIA

6. PODPORA INTEGRACE ROMů ZA HRANICEMI EU: SPECIFICKÁ SITUACE V ZEMÍCH ÚčASTNÍCÍCH SE PROCESU ROZšIřOVÁNÍ

Komisia v Stratégii rozširovania[48] zdôrazňuje komplikovanú situáciu mnohých Rómov na západnom Balkáne a v Turecku. Rada Európy ich počet odhaduje na 3,8 milióna.

Strategie Komise pro rozšiřování[48] zdůrazňuje vážnou situaci mnoha Romů na západním Balkánu a v Turecku. Rada Evropy odhaduje jejich počet na 3,8 milionu.

Rómovia sa v krajinách, ktoré sú zahrnuté do procesu rozširovania, potýkajú s problémami, ktoré sú závažnejšie ako v mnohých členských štátoch EÚ. Patria k nim sociálne vylúčenie, segregácia a marginalizácia, ktorých dôsledkom je nedostatočné vzdelanie, dlhodobá nezamestnanosť, obmedzený prístup k zdravotnej starostlivosti, bývaniu a základným službám ako aj rozšírená chudoba. Okrem toho v dôsledku konfliktov na Balkáne mnoho rómskych rodín muselo utiecť do iných krajín v regióne alebo do západnej Európy. V Turecku sú rómske skupiny rôznorodé, avšak značná časť trpí viacnásobným sociálnym vylúčením.

Romové v zemích účastnících se procesu rozšiřování se potýkají s podobnými nebo ještě závažnějšími problémy, jako Romové v mnoha členských státech: se sociálním vyloučením, segregací a marginalizací vedoucí k nedostatku vzdělání, chronickou nezaměstnaností, omezeným přístupem ke zdravotní péči, k bydlení a základním službám, jakož i obecně rozšířenou chudobou. Navíc v důsledku válek v oblasti Balkánu se mnoho romských rodin muselo přestěhovat jako vysídlené osoby do jiných zemí v tomto regionu nebo do západní Evropy. V Turecku jsou různé skupiny Romů, většina z nich však trpí vícenásobným sociálním vyloučením.

Minulé skúsenosti naznačujú, že si podpora integrácie Rómov vyžaduje rozšírený politický záväzok zahrnúť Rómov, pridelenie patričných prostriedkov v rámci štátnych rozpočtov, lepšiu koordináciu s príslušnými darcami, ako aj systematické hodnotenie a posilnené monitorovanie. Ciele EÚ pri integrácii Rómov sú pre tieto krajiny rovnako relevantné. Ich vnútroštátne stratégie integrácie Rómov a akčné plány (vo väčšine prípadov vytvorené v rámci iniciatívy Dekáda začleňovania Rómov 2005 – 2015) by mali byť prehodnotené v súlade s týmito cieľmi. Turecko ešte neprijalo vnútroštátny rámec na riešenie zahrnutia Rómov.

Předchozí rozšíření umožnila získat zkušenosti, které ukazují, že podpora integrace Romů vyžaduje silný politický závazek k začleňování Romů, přidělení odpovídajících finančních prostředků v rámci rozpočtů jednotlivých států, lepší koordinaci s příslušnými dárci a systematické hodnocení a posílenou kontrolu. Cíle EU pro integraci Romů platí také pro tyto země. Jejich vnitrostátní strategie integrace Romů a akční plány (vypracované většinou v rámci Desetiletí začleňování Romů 2005–2015) by se měly přezkoumat v souladu s těmito cíli. Turecko musí nyní přijmout národní rámec pro začleňování Romů.

Komisia je odhodlaná týmto krajinám na regionálnej a miestnej úrovni pomôcť pri úsilí o zlepšenie sociálneho a ekonomického zahrnutia Rómov prostredníctvom:

Komise hodlá těmto zemím pomoci na regionální a celostátní úrovni v jejich úsilí zlepšit sociální a ekonomické začlenění Romů prostřednictvím:

- Zlepšenia poskytovania podpory v rámci nástroja predvstupovej pomoci, zameranej na strategické a výsledkovo orientované vnútroštátne plánovanie pre široký rozsah príjemcov s dôrazom na celosektorový prístup k sociálnemu rozvoju. Komisia v súčasnosti implementuje alebo pripravuje projekty s celkovou hodnotou viac ako 50 miliónov EUR, ktoré by čiastočne alebo úplne mohli byť v prospech Rómskych komunít.

- lepší dostupnosti podpory v rámci nástroje předvstupní pomoci v zájmu dosažení strategického a na výsledky orientovaného programování určeného většímu počtu příjemců se zaměřením na celoodvětvový přístup k sociálnímu rozvoji. Komise nyní provádí nebo plánuje projekty s celkovou hodnotou více než 50 milionů EUR, jichž mohou částečně nebo plně využívat i romské komunity;

- Posilnenia zahrnutia občianskej spoločnosti prostredníctvom podpory inštitucionalizovaného dialógu so zástupcami rómskych spoločenstiev tak, aby sa zúčastnili a prevzali zodpovednosť za tvorbu politík, implementáciu a monitorovanie na regionálnej, vnútroštátnej a miestnej úrovni.

- posílení zapojení občanské společnosti díky podpoře institucionalizovaných dialogů s představiteli Romů, aby se zapojili a převzali odpovědnost za formulování politik, jejich provádění a kontrolu na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

- Pozorného monitorovania pokroku dosiahnutého v každej krajine v súvislosti s ekonomickou a sociálnou situáciou Rómov a každoročného predkladania záverov v správach o pokroku dosiahnutom v oblasti rozširovania.

- podrobného sledování pokroku dosaženého každým státem, co se týče sociální a ekonomické situace Romů, a každoroční prezentace závěrů ve zprávách o procesu rozšíření.

7. POSILNENIE OBčIANSKEJ SPOLOčNOSTI: DÔLEžITEJšIA ÚLOHA EURÓPSKEJ PLATFORMY PRE ZAčLEňOVANIE RÓMOV

7. Posílení občanské společnosti: důležitější úloha evropské platformy pro začleňování Romů

Európska platforma pre začleňovanie Rómov[49] je užitočné fórum pre diskusiu a koordinované opatrenia pre všetky príslušné zainteresované strany: inštitúcie EÚ, vlády, medzinárodné organizácie, a zástupcov akademickej obce a rómskej občianskej spoločnosti. Táto platforma do značnej miery prispela k prispôsobeniu európskych a vnútroštátnych politík potrebám Rómov.

Evropská platforma pro začleňování Romů je užitečné fórum [49]pro diskuze a koordinované akce všech zúčastněných stran: orgánů EU, vlád členských států, mezinárodních organizací, odborníků a představitelů romské občanské společnosti. Platforma výrazně přispěla k tomu, že jsou evropské i vnitrostátní politiky citlivější k potřebám Romů.

Komisia je odhodlaná plniť dôležitejšiu funkciu v rámci platformy a posilniť jej úlohu na základe skúseností z minulosti a prostredníctvom spojenia jej činnosti so štyrmi prioritnými oblasťami v rámci vnútroštátnych stratégií integrácie Rómov.

Komise hodlá v platformě zastávat důležitější úlohu a posílit její význam. Bude se opírat o získané zkušenosti a propojí její práci se čtyřmi hlavními oblastmi vnitrostátních strategií integrace Romů.

Prostredníctvom platformy by príslušné zainteresované strany, predovšetkým zástupcovia Rómskych komunít, mali mať možnosť zohrať úlohu v rámci EÚ pre vnútroštátne stratégie integrácie Rómov. Posilnená platforma môže členské štáty podporiť pri hľadaní príslušných politických riešení prostredníctvom výmeny osvedčených postupov a diskusie o prístupoch s medzinárodnými organizáciami so skúsenosťami so začlenením Rómov. Poskytne tiež Komisii spätnú väzbu o výsledkoch vnútroštátneho úsilia na mieste prostredníctvom správ od rómskej občianskej spoločnosti.

Prostřednictvím platformy budou mít zúčastněné strany, zejména představitelé Romů, možnost ovlivnit rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů. Posílená platforma může podpořit hledání patřičných politických odpovědí členských států prostřednictvím výměny osvědčených postupů a diskuzí o přístupech s mezinárodními organizacemi, které mají zkušenosti s podporou začleňování Romů. Komisi rovněž poskytne zpětnou vazbu o výsledcích úsilí členských států v podobě zpráv samotné romské občanské společnosti.

8. MERANIE POKROKU PROSTREDNÍCTVOM ZAVEDENIA ÚčINNÉHO MONITOROVACIEHO MECHANIZMU

8. Měření pokroku: zavedení důsledného kontrolního mechanismu

V súčasnosti je náročné získať presné, podrobné a úplné údaje o situácii Rómov v členských štátoch a objasniť konkrétne opatrenia, ktoré je potrebné zaviesť pri riešení vylúčenia a diskriminácie Rómov. Nie je možné zhodnotiť, či tieto opatrenia priniesli očakávané výsledky. Je preto dôležité zbierať spoľahlivé údaje.

V současnosti je obtížné získat přesné, podrobné a úplné údaje ohledně situace Romů v členských státech a zjistit, jaké konkrétní opatření boje proti diskriminaci a vyloučení Romů zavedly. Není možné zhodnotit, zda tato opatření mají očekávané výsledky. Proto je nutné shromáždit spolehlivé údaje.

Z tohto dôvodu je potrebné zaviesť účinný monitorovací mechanizmus s jasne stanovenými kritériami, ktorý zaistí merateľnosť dosiahnuteľných výsledkov, aby sa financovanie určené na integráciu Rómov skutočne dostalo ku konečným príjemcom, aby bol dosiahnutý pokrok pri plnení cieľov integrácie Rómov a aby boli implementované vnútroštátne stratégie integrácie Rómov.

Je tedy nutné zavést důsledný kontrolní mechanismus s jasnými měřítky, který zajistí, že se budou měřit konkrétní výsledky, že peníze určené na integraci Romů se skutečně dostanou ke konečným příjemcům, že bude docházet k pokroku v plnění cílů strategie EU pro integraci Romů a že se budou provádět vnitrostátní strategie integrace Romů.

Komisia predloží každoročne Európskemu parlamentu a Rade správu o pokroku pri integrácii rómskeho obyvateľstva v členských štátoch a o plnení cieľov.

Komise bude podávat výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě o pokroku v integraci Romů v členských státech a o plnění stanovených cílů.

Správa Komisie bude založená na pilotnom projekte výskumu rómskych domácností, ktorý vykonáva rozvojový program Spojených národov v spolupráci predovšetkým so Svetovou bankou a Agentúrou Európskej únie pre základné práva[50]. Komisia požiadala Agentúru pre základné práva, aby prieskum rozšírila na Rómov vo všetkých členských štátoch a uskutočňovala ho pravidelne na meranie pokroku dosiahnutého na mieste. Agentúra pre základné práva v spolupráci s ďalšími príslušnými subjektmi, ako Európska nadácia pre zlepšovanie životných a pracovných podmienok, bude zbierať údaje o situácii Rómov s ohľadom na prístup k zamestnaniu, vzdelávaniu, zdravotnej starostlivosti a bývaniu. Údaje budú tiež zbierané prostredníctvom konkrétneho výskumu financovaného v rámci programu socio-ekonomických a humanitných vied Siedmeho rámcového programu pre výskum. Komisia a Agentúra pre základné práva budú, spolu s ostatnými orgánmi Únie, počas celého tohto procesu v súlade s článkom 4 ods. 2 ZEÚ rešpektovať národnú identitu členských štátov, obsiahnutú v ich základných politických a ústavných systémoch vrátane regionálnych a miestnych samospráv.

Komise se při tom bude opírat o výzkum romských domácností, který provádí jako pilotní projekt Rozvojový program OSN ve spolupráci zejména se Světovou bankou a s Agenturou EU pro základní práva[50]. Komise žádá Agenturu EU pro základní práva, aby tento výzkum rozšířila na Romy ve všech členských státech a aby ho prováděla pravidelně, což umožní měřit skutečný pokrok. Agentura EU pro základní práva ve spolupráci s dalšími příslušnými subjekty, jako je například Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, bude shromažďovat údaje o situaci Romů ohledně dostupnosti vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péče a bydlení. Údaje se budou rovněž shromažďovat z realizovaného výzkumu financovaného z programu pro sociálně-ekonomické a humanitní vědy sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj. Díky tomuto procesu bude Komise, Agentura EU pro základní práva a ostatní orgány EU v souladu s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU ctít národní identitu členských států, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy.

Komisia tiež zohľadní prebiehajúce činnosti v rámci otvorenej metódy koordinácie v oblasti sociálnych politík a ostatné príspevky členských štátov založené na ich vlastných monitorovacích systémoch integrácie Rómov. Podrobné monitorovanie implementácie vnútroštátnych stratégií integrácie Rómov členskými štátmi a zúčastnenými stranami je vhodnou metódou posilnenia transparentnosti a zodpovednosti s cieľom zaistiť čo najpozitívnejší vplyv integrácie Rómov.

Komise také přihlédne k probíhající práci v rámci otevřené metody koordinace v oblasti sociální politiky a k dalším příspěvkům členských států založeným na jejich vlastních systémech kontroly integrace Romů. Hloubková kontrola provádění vnitrostátních strategií integrace Romů, kterou budou uskutečňovat členské státy a zúčastněné strany, je správnou cestou pro zvýšení transparentnosti a odpovědnosti s cílem zajistit co nejúčinnější dopad na integraci Romů.

Národné reformné programy by spolu s monitorovaním a partnerským preskúmaním stratégie Európa 2020 mali byť dodatočným zdrojom informácií pri hodnotení pokroku a usmerňovaní členských štátov.

Národní programy reforem, kontroly a postupy hodnocení strategie Evropa 2020 by měly být dalším zdrojem informací pro hodnocení pokroku a měly by poskytnout členským státům další vodítko.

Komisia bude tiež ako prvý krok s cieľom dlhodobo získavať použiteľné údaje podporovať spoluprácu medzi štatistickými úradmi jednotlivých členských štátov a Eurostatom, aby bola schopná nájsť metódy na zmapovanie najmenej rozvinutých mikroregiónov v EÚ, v ktorých žijú marginalizované skupiny, predovšetkým Rómovia. Tento teritoriálny prístup k zberu údajov má priamu súvislosť s odstránením chudoby a vylúčenia Rómov. Okrem toho by Agentúra pre základné práva mala spolupracovať s členskými štátmi pri vývoji monitorovacích metód, ktoré môžu poskytnúť komparatívnu analýzu situácie Rómov v Európe.

Komise s cílem získat dlouhodobé užitečné údaje podpoří spolupráci mezi národními statistickými úřady a Eurostatem, aby bylo nejprve možné určit metody k mapování nejméně rozvinutých mikroregionů EU, kde žijí nejvíce marginalizované skupiny a zejména Romové. Tento teritoriální přístup sběru údajů se přímo týká boje proti chudobě a vyloučení Romů. Agentura Evropské unie pro základní práva by navíc měla spolupracovat s členskými státy na rozvoji kontrolních metod, které mohou poskytnout srovnávací analýzu situace Romů v celé Evropě.

9. ZÁVER: 10 ROKOV NA DOSIAHNUTIE ZMIEN

9. Závěr: deset let na provedení změn

Rámec EÚ pre vnútroštátne stratégie integrácie Rómov predstavuje možnosť spojiť sily na všetkých úrovniach (EÚ, vnútroštátnej, regionálnej) so všetkými zainteresovanými stranami vrátane Rómov, s cieľom riešiť jeden z najvážnejších sociálnych problémov v Európe, ktorým je odstránenie vylúčenia Rómov. Dopĺňa existujúce právne predpisy a politiky v oblastiach nediskriminácie, základných práv, voľného pohybu osôb a práv dieťaťa[51]. Rámec stanovuje ciele na úrovni EÚ pre integráciu Rómov, ktoré je potrebné dosiahnuť na vnútroštátnej, regionálnej a miestnej úrovni. Tieto ambiciózne ciele je možné dosiahnuť, len ak sa členské štáty a vnútroštátnej, regionálne a miestne orgány zaviažu ich plniť, s účasťou rómskych občianskych organizácií.

Tento rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů nabízí příležitost spojit síly na všech úrovních (EU, členské státy, regiony) a se všemi zúčastněnými stranami, včetně Romů, při řešení jednoho z nejzávažnějších sociálních problémů v Evropě: ukončit vyloučení Romů. Doplňuje stávající právní předpisy a politiky EU v oblasti nediskriminace, základních práv, volného pohybu osob a práv dítěte[51]. Rámec stanoví cíle integrace Romů na úrovni EU, jichž je třeba dosáhnout na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Těchto odvážných cílů bude moci dosáhnout, pouze pokud členské státy, vnitrostátní, regionální a místní orgány formulují jasný závazek a pokud budou zapojeny romské občanské organizace.

Komisia vyzýva Európsky parlament, Európsku radu, Radu, Európsky hospodársky a sociálny výbor a Výbor regiónov, aby podporili rámec EÚ pre vnútroštátne stratégie integrácie Rómov. Už viac ako desaťročie inštitúcie EÚ vyzývajú členské štáty a kandidátske krajiny, aby zlepšili sociálnu a ekonomickú integráciu Rómov. Je čas uviesť dobré úmysly do praxe v podobe konkrétnych opatrení.

Komise vyzývá Evropský parlament, Evropskou radu, Radu, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby podpořily rámec pro vnitrostátní strategie integrace Romů. Evropské orgány již více než deset let pravidelně vyzývají členské státy a kandidátské země, aby zlepšily sociální a ekonomickou integraci Romů. Nastal čas změnit dobré úmysly v konkrétní akce.

Príloha – tabuľka vypracovaná na základe údajov Rady Európy (http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_en.asp)

Příloha – Tabulka na základě údajů Rady Evropy (http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_en.asp)

Údaje prevzaté z dokumentu pripraveného oddelením Rady Európy, ktoré sa zaoberá Rómami a Pocestnými |

Číselné údaje převzaté z dokumentu odboru Rady Evropy pro Romy a Travellers |

Štáty, ktoré nie sú členmi EÚ |

(Státy mimo EU) |

[1] Termín „Rómovia“ sa používa – podobne ako v ostatných politických dokumentoch Európskeho parlamentu a Európskej rady – ako zastrešujúci termín, ktorý niektoré skupiny obyvateľstva vrátane Sinti, Kalé, Gens de Voyage atď. bez ohľadu na to, či sú usadlí. odhaduje sa, že približne 80 % Rómov žije usadlým spôsobom života (SEK(2010) 400).

[1] Výraz „Rom“ se zde obdobně jako v jiných dokumentech Evropského parlamentu a Evropské rady používá jako pojem zastřešující skupiny obyvatelstva s více méně podobnými kulturními zvyklostmi, jako jsou například Sinti, Travellers, Kalé, Gens du voyage atd., ať už se jedná o populaci usazenou, či nikoli. Odhaduje se, že zhruba 80 % Romů je usazených (SEK(2010) 400).

[2] KOM(2010) 133, s. 5.

[3] Fundación Secretariado Gitano, Health and the Roma community, analysis of the situation in Europe , 2009. Štúdia sa zaoberá Bulharskom, Českou republikou, Gréckom, Portugalskom, Rumunskom, Slovenskom a Španielskom.

[3] Fundación Secretariado Gitano, Health and the Roma community, analysis of the situation in Europe (Zdraví a romská komunita, analýza situace v Evropě), 2009. Studie se zabývá situací v Bulharsku, České republice, Řecku, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku a Španělsku.

[4] World Bank, Roma Inclusion: An Economic Opportunity for Bulgaria, Czech Republic, Romania and Serbia, september 2010.

[4] World Bank, Roma Inclusion: An Economic Opportunity for Bulgaria, the Czech Republic, Romania and Serbia (Světová banka, Začleňování Romů: Ekonomická příležitost pro Bulharsko, Českou republiku, Rumunsko a Srbsko), září 2010.

[5] Oznámenie o európskej agende v oblasti integrácie občanov tretích krajín je naplánované na rok 2011.

[5] Sdělení o Evropském programu pro integraci státních příslušníků třetích zemí se plánuje na rok 2011.

[6] World Bank, Roma Inclusion: An Economic Opportunity for Bulgaria, Czech Republic, Romania and Serbia, september 2010.

[6] World Bank, Roma Inclusion: An Economic Opportunity for Bulgaria, the Czech Republic, Romania and Serbia (Světová banka, Začleňování Romů: Ekonomická příležitost pro Bulharsko, Českou republiku, Rumunsko a Srbsko), Září 2010.

[7] Zmluva o Európskej únii, článok 2 a Charta základných práv EÚ, článok 21.

[7] Smlouva o Evropské unii, článek 2 a Listina základních práv Evropské unie, článek 21.

[8] KOM(2010) 133, Sociálna a ekonomická integrácia Rómov.

[8] Sociální a ekonomická integrace Romů v Evropě (KOM(2010) 133).

[9] Smernica Rady 2000/43/ES z 29. júna 2000, ktorou sa zavádza zásada rovnakého zaobchádzania s osobami bez ohľadu na rasový alebo etnický pôvod, Ú.v. EÚ L 180, 19.07.2000.

[9] Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2009).

[10] KOM(2010) 133, časť 2.

[10] KOM(2010) 133, oddíl 2.

[11] Pracovná skupina pre problematiku Rómov bola vytvorená 7. septembra 2010 na zjednodušenie, zhodnotenie a stanovenie kritérií pre použitie (vrátane efektívnosti) fondov EÚ na integráciu Rómov všetkými členskými štátmi a objasnenie základných nedostatkov pri využití fondov.

[11] Pracovní skupina pro integraci Romů byla vytvořena 7. září 2010 a jejím úkolem je zlepšit, posoudit a porovnat způsob (i účinnost), jak členské státy využívají prostředky EU ve prospěch integrace Romů, jakož i poukázat na základní nedostatky ve využívání těchto prostředků.

[12] Pozri odhady Rady Európy na stránke http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_EN.asp, ktoré sú priložené k tomuto oznámeniu.

[12] Viz odhady Rady Evropy ( http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_EN.asp ), které jsou zahrnuté do přílohy tohoto sdělení.

[13] Smernica Rady 2000/43/ES (Ú. v. EÚ L 180, 19.07.2000).

[13] Směrnice Rady 2000/43/ES, Úř. věst. L 180, 19.7.2000.

[14] Napríklad program Traveller Education Support Services (TESS) vo Spojenom kráľovstve je navrhnutý na poskytnutie rovnocenného prístupu k vzdelaniu a rovnocenných vzdelávacích výsledkov pre deti Travelers Rómov. Ďalším príkladom je projekt JOBS for Roma v Bulharsku, ktorý poskytuje pomoc nezamestnaným Rómom a podporu podnikateľom. Ďalšie príklady je možné nájsť v správe Komisie „Improving the tools for the social inclusion and non-discrimination of Roma in the EU“, 2010. Pozri tiež dokument Európskej komisie „International perspectives on positive action measures“, 2009.

[14] Například program Spojeného království Traveller Education Support Services (TESS) je na míru šitou službou, jejímž cílem je rovný přístup ke vzdělání a dosažení rovných výsledků ve vzdělávání romských dětí a dětí Travellerů. Dalším příkladem je bulharský projekt JOBS for Roma, který poskytuje pomoc nezaměstnaným a podporu podnikatelům. Další příklady jsou uvedeny ve zprávě Komise „Lepší nástroje pro sociální začlenění a nediskriminaci Romů v EU“, 2010. Viz rovněž dokument Evropské komise „Mezinárodní perspektivy pozitivních akčních opatření “, 2009.

[15] KOM(2011) 11, Ročný prieskum rastu: ďalší pokrok v rámci komplexnej reakcie EÚ na krízu.

[15] KOM(2011) 11, Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi.

[16] Zo siedmich hlavných iniciatív sú v tejto súvislosti najrelevantnejšie „ Európska platforma proti chudobe a sociálnemu vylúčeniu“, ako aj „ Program pre nové zručnosti a nové pracovné miesta“ a „Inovácia v Únii “.

[16] Mezi sedmi stěžejními iniciativami jsou v této souvislosti nejvíce relevantní Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa a Unie inovací.

[17] Na základe odhadu v dokumente Open Society Institute Survey z roku 2008 úroveň dochádzky rómskej populácie v sekundárnom vzdelaní dosahuje približne 10 % (údaje zo siedmich členských štátov).

[17] Podíl Romů na středních školách je podle odhadů Institutu pro otevřenou společnost (výzkum z roku 2008, údaje dostupné pro sedm členských států) pouze 10 %.

[18] Prieskum o pracovnej sile, 2009 – http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/microdata/lfs.

[18] Zjišťování pracovních sil, 2009 – http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/microdata/lfs

[19] Open Society Institute, International Comparative Data Set on Roma Education , 2008. Údaje o základnom vzdelaní sú dostupné zo šiestich členských štátov: Bulharska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Rumunska a Slovenska. Vážený priemer v týchto členských štátoch je 42 %.

[19] Open Society Institute, International Comparative Data Set on Roma Education (Institut pro otevřenou společnost, Mezinárodní srovnávací údaje o vzdělání Romů), 2008. Údaje o základním vzdělání jsou dostupné pro šest členských států: Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Rumunsko a Slovensko. Vážený průměr v těchto členských státech je 42 %.

[20] KOM(2011) 66.

[21] Pilotný projekt: „ Dobrý štart: rozšírenie prístupu ku kvalitným službám pre rómske deti.“

[21] Pilotní projekt: „Dobrý začátek: rozšíření přístupu ke kvalitním službám pro romské děti“.

[22] V tejto súvislosti by malo byť aktívne skúmané využitie inovatívnych prístupov ako napríklad prístupu k vzdelaniu a získavaniu zručností prostredníctvom informačných a komunikačných technológií.

[22] V této souvislosti by se mělo aktivně zkoumat využití inovačních přístupů, jako je učení a získávání dovedností založené na informačních technologiích.

[23] KOM(2011) 11 Príloha 3, Návrh spoločnej správy o zamestnanosti . Pozri tiež Prieskum o pracovnej sile, 2009: v roku 2009 miera zamestnanosti dosiahle 62,5 % u žien a 75,8 % u mužov.http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=t2020_10

[23] KOM(2011) 11, příloha 3, Návrh Společné zprávy o zaměstnanosti. Viz také Evropský průzkum pracovních sil, 2009: v roce 2009 byla míra zaměstnanosti žen 62,5 % a míra zaměstnanosti mužů 75,8 % –http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=t2020_10

[24] Svetová banka, cit. dielo.

[24] World Bank, viz výše.

[25] Agentúra Európskej únie pre základné práva, Prieskum EÚ týkajúci sa menšín a diskriminácie, Správa o hlavných výsledkoch, 2009.

[25] Agentura Evropské unie pro základní práva, Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, zaměřeno na údaje, 2009.

[26] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/dataset?p_product_code=TSDPH100

[27] KOM(2009) 567 v konečnom znení, Solidarita v oblasti zdravia : zmierňovanie nerovností v oblasti zdravia v EÚ . Pozri tiež Fundación Secretariado Gitano, cit. dielo a Sepkowitz K.: „Health of the World's Roma population“, 2006, vychádza zo situácie v Českej republike, Írsku, na Slovensku a v Bulharsku.

[27] KOM(2009) 567, Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU. Rovněž viz výše Fundación Secretariado Gitano. Dále Sepkowitz K, Health of the World's Roma population (Zdravotní stav světové romské populace), 2006, na základě situace v České republice, Irsku, na Slovensku a v Bulharsku.

[28] Pomer počtu úmrtí dojčiat do jedného roku života počas roka a počtu pôrodov v danom roku. Údaje Eurostatu, 2009.http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_minfind&lang=en

[28] Poměr počtu úmrtí dětí do jednoho roku života během tohoto prvního roku vůči počtu porodů živých dětí v daném roce. Eurostat Data, 2009 –http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_minfind&lang=en

[29] UNDP, The Roma in Central and Eastern Europe, Avoiding the Dependency Trap, 2003. Bulgaria, Romania, Slovakia, Hungary and the Czech Republic. Equality and Human Rights Commission, Inequalities Experienced by Gypsy and Traveller Communities: A review, 2009.

[29] Zpráva UNDP, The Roma in Central and Eastern Europe, Avoiding the Dependency Trap (Romové ve střední a východní Evropě, jak se vyhnout závislosti), 2003. Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Maďarsko a Česká republika. Equality and Human Rights Commission, Inequalities Experienced by Gypsy and Traveller Communities: A review (Přehledná zpráva o nerovnostech s nimiž se setkávají cikánské a kočovné (travellers) komunity), 2009.

[30] Agentúra Európskej únie pre základné práva, Prieskum EÚ týkajúci sa menšín a diskriminácie, Správa o hlavných výsledkoch, 2009.

[30] Agentura Evropské unie pro základní práva, Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, zaměřeno na údaje, 2009.

[31] Fundación Secretariado Gitano, cit. dielo. Pozri tiež University of Sheffield, The Health Status of Gypsies and Travellers in England, 2004.

[31] Fundación Secretariado Gitano, viz výše. Viz také University of Sheffield, The Health Status of Gypsies and Travellers in England (Zdravotní stav cikánů a kočovníků (travellers) v Anglii), 2004.

[32] Údaje Eurostatu, 2002. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/8-21032006-AP/EN/8-21032006-AP-EN.PDF)

[32] Údaje Eurostatu, 2002 – http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/8-21032006-AP/EN/8-21032006-AP-EN.PDF

[33] Agentúra Európskej únie pre základné práva, Housing conditions of Roma and Travellers in the European Union, porovnávacia správa, 2009.

[33] Fundamental Rights Agency, Housing conditions of Roma and Travellers in the European Union, Comparative Report (Podmínky bydlení Romů a kočovníků (travellers) v Evropské unii, Srovnávací zpráva), 2009.

[34] Dekáda začleňovania Rómov 2005 – 2015 je medzinárodná iniciatíva, ktorá spája vlády, medzinárodné partnerské organizácie a občiansku spoločnosť pri urýchlení pokroku pri integrácii Rómov, ako aj pri hodnotení tohto procesu transparentným a kvantifikovateľným spôsobom. Medzi dvanásť krajín, ktoré sa zúčastňujú tejto iniciatívy patrí Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Španielsko, Albánsko, Bosna a Hercegovina, Chorvátsko, FYROM, Čierna Hora a Srbsko. Slovinsko má štatút pozorovateľa. Medzinárodnými partnerskými organizáciami iniciatívy sú Svetová banka, OSI, UNDP, Rada Európy, Rozvojová banka Rady Európy, OBSE, ERIO, ERTF, ERRC, UN-HABITAT, UNHCR, a UNICEF.

[34] Desetiletí začleňování Romů 2005–2015 je mezinárodní iniciativou, která spojuje vlády, mezinárodní partnerské organizace a občanskou společnost, s cílem urychlit pokrok v integraci Romů a hodnotit tento pokrok jasným a kvantifikovatelným způsobem. V současnosti se této iniciativy účastní dvanáct zemí: Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko, jakož i Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko. Slovinsko má status pozorovatele. Mezi mezinárodní partnerské organizace patři Světová banka, OSI, UNDP, Rada Evropy, Rozvojová banka Rady Evropy, OBSE, ERIO, ERTF, ERRC, UN-HABITAT, UNHCR a UNICEF.

[35] Pozri odhady Rady Európy na stránke http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_EN.asp, ktoré sú priložené k tomuto oznámeniu.

[35] Viz odhady Rady Evropy (http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_EN.asp), které jsou zahrnuté do přílohy tohoto sdělení.

[36] Desať spoločných základných zásad pre začlenenie Rómov bolo predložených na prvom zasadnutí platformy 24. apríla 2009. Boli priložené k záverom Rady z 8. júna 2009. Tieto zásady zahŕňajú: 1) konštruktívne, pragmatické a nediskriminačné politiky, 2) výslovné, ale nie výhradné zameranie, 3) medzikultúrny prístup, 4) zameranie na väčšinovú spoločnosť, 5) zohľadňovanie rodového hľadiska, 6) postúpenie politík založených na získaných poznatkoch, 7) využitie nástrojov EÚ, 8) zapojenie regionálnych a miestnych orgánov, 9) zapojenie občianskej spoločnosti, 10) aktívna účasť Rómov.

[36] Deset společných základních zásad týkajících se začleňování Romů bylo předloženo na prvním zasedání platformy dne 24. dubna 2009. Byly přiloženy k závěrům Rady ze dne 8. června 2009. Zahrnují: 1) konstruktivní, pragmatické a nediskriminační politiky, 2) jednoznačné, ale ne výlučné zaměření, 3) mezikulturní přístup 4) usilování o začlenění do většinové společnosti, 5) povědomí o genderovém rozměru, 6) převod politik vybudovaných na průkazném základě, 7) využívání nástrojů EU, 8) zapojení regionálních a místních orgánů, 9) zapojení občanské společnosti 10) aktivní účast Romů.

[37] V rámci Európskeho sociálneho fondu bolo vyčlenených 9,6 miliárd EUR na obdobie rokov 2007 – 2013 na opatrenia zamerané na socio-ekonomické zahrnutie znevýhodnených občanov, medzi ktorých patria marginalizovaní Rómovia. Okrem toho bolo výslovne vyčlenených 172 miliónov EUR na opatrenia zamerané na integráciu Rómov. V rámci Európskeho fondu regionálneho rozvoja (EFRR) je viac ako 16.8 miliardy EUR vyčlenených na sociálnu infraštruktúru.

[37] V rámci Evropského sociálního fondu bylo pro období 2007–2013 přiděleno 9,6 miliard EUR na opatření zaměřená na socio-ekonomické začlenění znevýhodněného obyvatelstva (včetně marginalizovaných Romů) a 172 milionů EUR bylo výslovně přiděleno na opatření zacílená na integraci Romů. V případě Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) se předpokládá více než 16,8 miliardy EUR na sociální infrastrukturu.

[38] KOM(2010) 133.

[39] Závery Rady z 27. júna 2010, 10058/10+COR 1.

[39] Závěry Rady ze dne 7. června 2010, 10058/10+COR 1.

[40] Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 437/2010, Ú.v. EÚ L 132, 29.5.2010. Komisia 9. februára 2011 vydala usmernenia o implementácii integrovaných zásahov v oblasti bývania v prospech marginalizovaných komunít v rámci EFRR, ktoré boli schválené výborom pre koordináciu fondov.

[40] Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 437/2010 (Úř. věst. L 132, 29.5.2010). Dne 9. února 2011 Komise vydala pokyny k provádění integrovaných zásahů v oblasti bydlení pro marginalizované skupiny v rámci EFRR, které schválil Výbor pro koordinaci fondů.

[41] KOM(2010) 110 „ Politika súdržnosti : Strategická správa 2010 o vykonávaní programov 2007 – 2013 a SEK(2010) 360. Podľa týchto dokumentov členské štáty priemerne využili len 31 % pridelených prostriedkov na podporu prípravy, implementácie a monitorovania politiky súdržnosti.

[41] KOM(2010) 110, Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013 a SEK(2010) 360 ukazují, že členské státy využily v průměru pouze 31 % přidělených prostředků na podporu přípravy, provádění a kontroly politiky soudržnosti.

[42] V súlade s čl. 42 a 43 nariadenia Rady (ES) č. 1083/2006, ktoré sa vzťahujú na globálne zdroje, Ú.v. ES L 210, 31.7.2006.

[42] V souladu s články 42 a 43 nařízení Rady č. 1083/2006 o globálních grantech (Úř. věst. L 210, 31.7.2006).

[43] Európsky hospodársky a sociálny výbor má sieť vnútroštátnych kontaktných bodov v organizovanej občianskej spoločnosti prostredníctvom vnútroštátnych hospodárskych a sociálnych výborov a podobných organizácií.

[43] Evropský hospodářský a sociální výbor má síť vnitrostátních kontaktních míst v organizované občanské společnosti prostřednictvím národních hospodářských a sociálních rad a obdobných organizací.

[44] Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 283/2010 z 25. novembra 2010.

[44] Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010.

[45] Komisia už podporuje napríklad Kiútprogram, pilotný projekt malého rozsahu, ktorý je zacielený na rómsku komunitu v Maďarsku, ktorý poskytuje relatívne malé mikroúvery.

[45] Komise již podporuje například Kiútprogram, malý pilotní program určený romské komunitě v Maďarsku, který poskytuje relativně malé mikropůjčky.

[46] Integrované usmernenia pre hospodárske politiky a politiky zamestnanosti (č. 10) výslovne uvádzajú Rómov. Okrem toho hlavná iniciatíva „Európska platforma proti chudobe a sociálnemu vylúčeniu“ stanovuje riešenie otázky integrácie Rómov v rámci celkovej politiky boja proti chudobe a sociálnemu vylúčeniu. Ďalšie usmernenia v rámci politík zamestnanosti podporujú zamestnanosť spôsobom, ktorý napomáha sociálnej a ekonomickej integrácii Rómov.

[46] Integrované hlavní směry hospodářských politik a politik zaměstnanosti (č. 10) se výslovně zmiňují o Romech. Dále stěžejní iniciativa „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ naznačuje, jakým způsobem řešit integraci Romů v rámci celkové politiky boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Další hlavní směry politik zaměstnanosti podporují zaměstnatelnost způsobem, který napomáhá sociální a ekonomické integraci Romů.

[47] KOM(2010) 700, Preskúmanie rozpočtu EÚ.

[47] KOM(2010) 700: Přezkum rozpočtu EU .

[48] KOM(2010) 660, Stratégia rozširovania a hlavné výzvy v rokoch 2010 – 2011.

[48] KOM(2010) 660, Strategie rozšiřování a hlavní výzvy v období 2010–2011 .

[49] Prvé stretnutie platformy sa uskutočnilo v roku 2009 na základe záverov Rady pre všeobecné záležitosti z 8. decembra 2008, v ktorých bola Komisia vyzvaná, aby usporiadala výmenu osvedčených postupov a skúseností v oblasti začlenenia Rómov medzi členskými štátmi, poskytla podporu pri analýze a stimulovala spoluprácu medzi všetkými stranami dotknutými otázkami týkajúcimi sa Rómov vrátane organizácií, ktoré ich zastupujú, v rámci integrovanej európskej platformy. Závery Rady pre všeobecné záležitosti 15976/1/08 REV 1.

[49] První zasedání platformy proběhlo v roce 2009, na základě závěrů Rady ve složení pro obecné záležitosti ze dne 8. prosince 2008, která vyzvala Komisi, aby zorganizovala v rámci integrované Evropské platformy výměnu osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy v oblasti začleňování Romů, poskytla analytickou podporu a podpořila spolupráci mezi všemi stranami, jichž se tato oblast týká, včetně organizací zastupujících Romy. Závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti 15976/1/08 REV 1.

[50] Prieskum UNDP spolufinancovaný GR REGIO a vyvinutý v spolupráci s GR REGIO, FRA, Svetovou bankou a OSI (jar 2011 – výsledky sa očakávajú na jeseň). Prieskum sa vzťahuje na 11 členských štátov (Bulharsko, Českú republiku, Grécko, Maďarsko, Poľsko, Rumunsko, Slovensko, Francúzsko, Španielsko a Portugalsko).

[50] Výzkum UNDP, spolufinancovaný GŘ REGIO a vyvinutý ve spolupráci s GŘ REGIO, Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA), Světovou bankou a Institutem pro otevřenou společnost (OSI) (jaro 2011, výsledky budou dostupné na podzim). Týká se jedenácti států (Bulharsko, Česká republika, Francie, Itálie, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko).

[51] KOM(2011) 60, Program EÚ v oblasti práv dieťaťa.

[51] KOM(2011) 60, Agenda EU v oblasti práv dítěte.

Začiatok

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV	BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV
sk	cs

Dvojjazyčné zobrazenie

sk

cs