Partijiet
|
|
Fil-Kawża C‑500/10,
|
Ve věci C‑500/10,
|
|
li għandha bħala suġġett talba għal deċiżjoni preliminari skont l-Artikolu 267 TFUE, imressqa mill-Commissione tributaria centrale, sezione di Bologna (l-Italja), permezz ta’ deċiżjoni tat-22 ta’ Settembru 2010, li waslet fil-Qorti tal-Ġustizzja fid-19 ta’ Ottubru 2010, fil-proċedura
|
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Commissione tributaria centrale, sezione di Bologna (Itálie) ze dne 22. září 2010, došlým Soudnímu dvoru dne 19. října 2010, v řízení
|
|
Ufficio IVA di Piacenza
|
Ufficio IVA di Piacenza
|
|
vs
|
proti
|
|
Belvedere Costruzioni Srl,
|
Belvedere Costruzioni Srl,
|
|
IL-QORTI TAL-ĠUSTIZZJA (Ir-Raba’ Awla),
|
SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
|
|
komposta minn J.-C. Bonichot, President tal-Awla, A. Prechal, L. Bay Larsen, C. Toader u E. Jarašiūnas (Relatur), Imħallfin,
|
ve složení J.-C. Bonichot, předseda senátu, A. Prechal, L. Bay Larsen, C. Toader a E. Jarašiūnas (zpravodaj), soudci,
|
|
Avukat Ġenerali: E. Sharpston,
|
generální advokátka: E. Sharpston,
|
|
Reġistratur: A. Impellizzeri, Amministratur,
|
vedoucí soudní kanceláře: A. Impellizzeri, rada,
|
|
wara li rat il-proċedura bil-miktub u wara s-seduta tat-22 ta’ Settembru 2011,
|
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 22. září 2011,
|
|
wara li kkunsidrat l-osservazzjonijiet ippreżentati:
|
s ohledem na vyjádření předložená:
|
|
– għall-Gvern Taljan, minn G. Palmieri, bħala aġent, assistita minn P. Gentili, avvocato dello Stato,
|
– za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato,
|
|
– għall-Kummissjoni Ewropea, minn E. Traversa u L. Lozano Palacios, bħala aġenti,
|
– za Evropskou komisi E. Traversou a L. Lozano Palacios, jako zmocněnci,
|
|
wara li semgħet il-konklużjonijiet tal-Avukat Ġenerali, ippreżentati fis-seduta tas-17 ta’ Novembru 2011,
|
po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 17. listopadu 2011,
|
|
tagħti l-preżenti
|
vydává tento
|
|
Sentenza
|
Rozsudek
|
Motivi tas-sentenza
|
|
1. It-talba għal deċiżjoni preliminari tirrigwarda l-interpretazzjoni tal-Artikolu 4(3) TUE u tal-Artikoli 2 u 22 tas-Sitt Direttiva tal-Kunsill 77/388/KEE, tas-17 ta’ Mejju 1977, fuq l-armonizzazzjoni tal-liġijiet tal-Istati Membri dwar taxxi fuq id-dħul mill-bejgħ - Sistema komuni ta’ taxxa fuq il-valur miżjud: bażi uniformi ta’ stima (ĠU Edizzjoni Speċjali bil-Malti, Kapitolu 9, Vol. 1, p. 23, iktar ’il quddiem is-“Sitt Direttiva”).
|
1. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 4 odst. 3 SEU a článků 2 a 22 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23, dále jen „šestá směrnice“).
|
|
2. Din it-talba tressqet fil-kuntest ta’ kawża bejn l-Ufficio IVA di Piacenza (Uffiċċju tal-VAT ta’ Piacenza) u Belvedere Costruzioni Srl (iktar ’il quddiem “Belvedere Costruzioni”) dwar stima mill-ġdid tat-taxxa fuq il-valur miżjud (iktar ’il quddiem il-“VAT”) għas-sena 1982.
|
2. Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Ufficio IVA di Piacenza (Úřad pro DPH v Piacenze) a společností Belvedere Costruzioni Srl (dále jen „Belvedere Costruzioni“) ve věci dodatečného platebního výměru na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za rok 1982.
|
|
Il-kuntest ġuridiku
|
Právní rámec
|
|
Id-dritt tal-Unjoni
|
Unijní právo
|
|
3. Skont l-Artikolu 2 tas-Sitt Direttiva, huma suġġetti għall-VAT il-provvista ta’ oġġetti u servizzi magħmula bi ħlas fit-territorju tal-pajjiż minn persuna taxxabbli li taġixxi bħala tali, kif ukoll l-importazzjonijiet ta’ oġġetti..
|
3. Ve smyslu článku 2 šesté směrnice je předmětem DPH dodání zboží nebo poskytování služeb za protiplnění uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, jakož i dovoz zboží.
|
|
4. L-Artikolu 22 tas-Sitt Direttiva jipprovdi:
|
4. Článek 22 šesté směrnice stanoví:
|
|
“[...]
|
„[…]
|
|
4. Kull persuna taxxabbli għandha tissottometti prospett [dikjarazzjoni] f’intervall li għandu jkun stabbilit minn kull Stat Membru. […]
|
4. Každá osoba povinná k dani předloží ve lhůtě stanovené členskými státy daňové přiznání. […]
|
|
[...]
|
[…]
|
|
5. Kull persuna taxxabbli għandha tħallas l-ammont net ta[l-VAT] meta jissottometti l-prospett. L-Istati Membri jistgħu, madanakollu, jiffissaw data differenti għall-ħlas ta’ l-ammont u jistgħu jitolbu ħlas temporanju..
|
5. Každá osoba povinná k dani zaplatí při odevzdání daňového přiznání čistou výši [DPH]. Členské státy mohou nicméně pro odvedení této daně určit jiný den nebo mohou požadovat zálohu.
|
|
[...]
|
[…]
|
|
8. […] l-Istati Membri jistgħu jimponu obbligazzjonijiet oħrajn li huma jqisu neċessarji għall-impożizzjoni ġusta u l-ġbir tat-taxxa u għall-prevenzjoni ta’ frodi.
|
8. […] mohou členské státy ukládat další povinnosti, které považují za nezbytné k správnému uložení a výběru daně a k předcházení daňovým únikům.
|
|
[...]”
|
[…]“
|
|
Id-dritt nazzjonali
|
Vnitrostátní právo
|
|
5. L-Artikolu3(2a) tad-Digriet-Liġi Nru 40/2010 (GURI Nru 71, tas-26 ta’ Marzu 2010), ikkonvertit, b’emendi, fil-Liġi Nru 73/2010 (GURI Nru 120, tal-25 ta’ Mejju 2010, iktar ’il quddiem id-“Digriet-Liġi Nru 40/2010) jipprovdi kif ġej:
|
5. Článek 3 odst. 2a nařízení s mocí zákona č. 40/2010 (GURI č. 71 ze dne 26. března 2010), přeměněného po změnách na zákon č. 73/2010 (GURI č. 120 ze dne 25. května 2010, dále jen „nařízení s mocí zákona č. 40/2010“) zní takto:
|
|
“Sabiex jiġi żgurat li l-proċeduri ġudizzjarji f’kawżi fiskali jinżammu fi żmien raġonevoli, kif titlob il-[Konvenzjoni Ewropea dwar id-Drittijiet tal-Bniedem, iffirmata f’Ruma fl-4 ta’ Novembru 1950 (iktar ’il quddiem il-‛KEDB’)], irrattifikata permezz tal-Liġi Nru 848 tal-4 ta’ Awwissu 1955, il-kawżi fiskali pendenti li jirriżultaw minn rikorsi ppreżentati fl-ewwel istanza iktar minn 10 snin qabel id-data tad-dħul fis-seħħ tal-liġi li kkonvertiet id-digriet attwali f’liġi, u li fir-rigward tagħhom l-Awtorità tat-Taxxa Statali tkun tilfet fl-ewwel u fit-tieni istanza, għandhom jiġu magħluqa, abbażi tan-nuqqas ta’ konformità mar-rekwiżit ta’ ‛żmien raġonevoli’ stipulat fl-Artikolu 6(1) ta’ din il-konvenzjoni, f’konformità mar-regoli li ġejjin:
|
„S cílem omezit délku řízení v daňových věcech v souladu se zásadou přiměřené délky řízení ve smyslu Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách [podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950 (dále jen ,EÚLP‘)] ratifikované zákonem č. 848 ze dne 4. srpna 1955 jsou probíhající daňové spory zahájené žalobami podanými v prvním stupni více než deset let před vstupem v platnost zákona, který změnil toto nařízení v zákon, v nichž neměl orgán státní daňové správy v prvních dvou stupních soudního řízení úspěch, ukončeny zejména s ohledem na nedodržení přiměřené lhůty stanovené čl. 6 odst. 1 výše uvedené úmluvy následujícím způsobem:
|
|
[…]
|
a) daňové spory probíhající před Commissione tributaria centrale, s výjimkou sporů, jejichž předmětem jsou žádosti o vrácení daně, se automaticky ukončují rozhodnutím přijatým předsedou senátu nebo jiným pověřeným členem. […]
|
|
6. Il-Liġi Nru 73/2010, li kkonvertiet f’liġi d-Digriet-Liġi Nru 40/2010, daħlet fis-seħħ fis-26 ta’ Mejju 2010.
|
[…]“
|
|
7. Mill-1 ta’ April 1996, il-Commissione tributaria centrale, li kienet teżerċita l-funzjonijiet ta’ qorti tat-tielet istanza fil-qasam tat-taxxa, ġiet abolita permezz tad-Digriet Leġiżlattiv Nru 5451992 (GURI Nru 9, tat-13 ta’ Jannar 1993)
|
6. Zákon č. 73/2010, který přeměnil na zákon nařízení s mocí zákona č. 40/2010 vstoupil v platnost dne 26. května 2010.
|
|
Il-kawża prinċipali u d-domanda preliminari
|
7. Commissione tributaria centrale, který vykonává funkce soudu třetího stupně v daňových věcech, byl zrušen legislativním nařízením č. 545/1992 (GURI č. 9 ze dne 13. ledna 1993) od 1. dubna 1996. Ve své činnosti však pokračuje, dokud nebudou ukončena řízení, která byla před tímto datem zahájena.
|
|
8. Fid-dikjarazzjoni annwali tagħha tal-VAT għas-sena 1982, Belvedere Costruzioni naqset kreditu ta’ taxxa ta’ ITL 22 264 000 indikat bħala kreditu li jirriżulta mid-dikjarazzjoni għas-sena 1981. Fit-12 ta’ Awwissu 1985, l-Ufficio IVA di Piacenza, peress li kien iqis li d-dikjarazzjoni tal-VAT għas-sena 1981 kienet tardiva u li għaldaqstant ma kienx possibbli li dan il-kreditu ta’ taxxa jitnaqqas fil-kuntest tad-dikjarazzjoni tal-VAT għas-sena 1982, bagħat lil din il-kumpannija avviż ta’ stima mill-ġdid.
|
Spor v původním řízení a předběžná otázka
|
|
9. Belvedere Costruzioni ppreżentat rikors kontra dan l-avviż quddiem il-Commissione tributaria di primo grado di Piacenza (Qorti Fiskali tal-Prim’Istanza ta’ Piacenza) fejn sostniet li l-kreditu ta’ taxxa inkwistjoni ma kienx jirriżulta mid-differenza bejn it-taxxa “ta’ debitu” fuq il-bejgħ u t-taxxa “ta’ kreditu” fuq ix-xiri għall-operazzjonijiet taxxabli mwettqa matul is-sena 1981, iżda kienet tirrappreżenta parti mill-kreditu ta’ taxxa msemmi fid-dikjarazzjoni tagħha għas-sena 1980 Hija sostniet li, fid-dawl tal-leġiżlazzjoni nazzjonali rilevanti, id-dritt tagħha li tnaqqas dan il-kreditu ta’ taxxa ma kienx estint, filwaqt li l-Ufficio IVA di Piacenza sostna l-kontra.
|
8. Společnost Belvedere Costruzioni provedla ve svém přiznání k DPH za rok 1982 daňový odpočet ve výši 22 264 000 ITL, který označila za přeplatek plynoucí z přiznání za rok 1981. Dne 12. srpna 1985 Ufficio IVA di Piacenza, který měl za to, že přiznání k DPH za rok 1981 bylo podáno opožděně, a proto nebylo možné tento odpočet v rámci přiznání k DPH za rok 1982 provést, této společnosti oznámil vydání dodatečného daňového výměru.
|
|
10. La Commissione tributaria di primo grado di Piacenza laqgħet dan ir-rikors permezz ta’ deċiżjoni tal-10 ta’ Ottubru 1986, li ġiet ikkonfermata permezz ta’ deċiżjoni tal-Commissione tributaria di secondo grado (Qorti Fiskali tal-Appell) tat-28 ta’ Mejju 1990 wara l-appell ippreżentat minn dan l-Ufficio IVA. Għaldaqstant dan tal-aħħar ippreżenta appell minn din id-deċiżjoni quddiem il-qorti tar-rinviju
|
9. Společnost Belvedere Costruzioni podala proti tomuto výměru žalobu ke Commissione tributaria di primo grado di Piacenza (Daňový soud prvního stupně v Piacenze) a uvedla, že sporný daňový odpočet nevyplýval z rozdílu mezi DPH placenou „na výstupu“ z prodejů a daní placenou „na vstupu“ z koupí týkajících se zdanitelných činností uskutečněných v průběhu roku 1981, nýbrž přestavuje část daňového odpočtu uvedeného v jejím přiznání za rok 1980. Daná společnost tvrdila, že s ohledem na příslušnou vnitrostátní právní úpravu její právo na tento daňový odpočet nezaniklo, zatímco Ufficio IVA di Piacenza tvrdila opak.
|
|
11. Fid-deċiżjoni tar-rinviju, il-Commissione tributaria centrale, sezione di Bologna tindika li, peress li l-awtorità tat-taxxa tilfet quddiem l-ewwel żewġ istanzi ġudizzjarji, hija għandha tapplika l-Artikolu 3(2a)(a) tad-Digriet-Liġi Nru 40/2010, bil-konsegwenza li d-deċiżjoni tat-tieni istanza ġudizzjarja ssir res judicata u l-kreditu fiskali mitlub mill-awtorità tat-taxxa quddiem it-tliet istanzi ġudizzjarji jiġi estint.
|
10. Commissione tributaria di primo grado di Piacenza této žalobě vyhověl rozhodnutím ze dne 10. října 1986, které na základě odvolání podaného Ufficio IVA potvrdil Commissione tributaria di secondo grado (Daňový soud druhého stupně) rozhodnutím ze dne 28. května 1990. Ufficio IVA podal proti tomuto rozhodnutí kasační opravný prostředek k předkládajícímu soudu.
|
|
12. Hija madankollu tqis li l-applikazzjoni ta’ din id-dispożizzjoni tista’ twassal għal ksur tal-Artikolu 4(3) TUE kif ukoll tal-Artikoli 2 u22 tas-Sitt Direttiva, kif interpretati fis-sentenza tas-17 ta’ Lulju 2008, Il-Kummissjoni vs L-Italja (C‑132/06, Ġabra p.I‑5457) peress li din tostakola definittivament l-irkupru tal-kreditu tal-VAT li l-awtorità tat-taxxa espressament titlob il-konstatazzjoni tiegħu b’mod ġudizzjarju. Fil-fatt skontha dan jikkostitwixxi ksur tal-obbligu tal-Istat Taljan li jiġġarantixxi l-ġbir effettiv tar-riżorsi tal-Unjoni Ewropea.
|
11. Commissione tributaria centrale, sezione di Bologna v předkládacím rozhodnutí uvádí, že vzhledem k tomu, že daňová správa neměla úspěch v prvních dvou stupních soudního řízení, musel uplatnit čl. 3 odst. 2a písm. a) nařízení s mocí zákona č. 40/2010, v jehož důsledku nabylo rozhodnutí soudu druhého stupně právní moci a daňová pohledávka, které se orgán daňové správy v uvedených třech stupních soudního řízení dovolává, zanikla.
|
|
13. F’dawn iċ-ċirkustanzi, il-Commissione tributaria centrale, sezione di Bologna, iddeċidiet li tissospendi l-proċeduri quddiemha u li tagħmel id-domanda preliminari li ġejja lill-Qorti tal-Ġustizzja:
|
12. Commissione tributaria centrale, sezione di Bologna však dospěla k závěru, že uplatnění tohoto rozhodnutí může vést k porušení čl. 4 odst. 3 SEU a článků 2 a 22 šesté směrnice, jak byly vyloženy v rozsudku ze dne 17. července 2008, Komise v. Itálie (C‑132/06, Sb. rozh. s. I‑5457), jelikož toto ustanovení definitivně zabrání tomu, aby byla uspokojena pohledávka DPH, o jejíž uznání soudem orgán daňové správy výslovně žádá. Podle uvedené Commissione je to v rozporu s povinností Italského státu zajistit účinné vybírání vlastních zdrojů Evropské unie.
|
|
Fuq id-domanda preliminari
|
13. Za těchto okolností se Commissione tributaria centrale, sezione di Bologna rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
|
|
14. Permezz tad-domanda tagħha, il-qorti tar-rinviju essenzjalment tistaqsi jekk l-Artikolu 4(3) TUE u l-Artikoli 2 u 22 tas-Sitt Direttiva għandhomx jiġu interpretati fis-sens li jipprekludu l-applikazzjoni, fil-qasam tal-VAT, ta’ dispożizzjoni nazzjonali li tipprevedi l-għeluq awtomatiku tal-proċeduri pendenti quddiem il-qorti fiskali tat-tielet istanza, meta dawn il-proċeduri joriġinaw minn rikors ippreżentat fl-ewwel istanza iktar minn għaxar snin qabel id-data tad-dħul fis-seħħ ta’ din id-dispożizzjoni u meta l-awtorità tat-taxxa tilfet quddiem l-ewwel żewġ istanzi ġudizzjarji, bil-konsegwenza li dan l-għeluq awtomatiku jwassal sabiex id-deċiżjoni tat-tieni istanza ġudizzjarja ssir res judicata u l-kreditu fiskali mitlub mill-awtorità jiġi estint.
|
„Brání článek 10 […] ES, nyní článek 4 […] SEU a články 2 a 22 šesté směrnice […] normám italské právní úpravy stanoveným v čl. 3 odst. 2a [nařízení s mocí zákona č. 40/2010], které zakazují příslušnému daňovému soudu, aby rozhodl o existenci daňové pohledávky, již orgán daňové správy uplatnil včasným podáním kasačního opravného prostředku proti nepříznivému rozhodnutí, a v podstatě tak stanoví vzdání se sporné pohledávky DPH v plné výši, pokud bylo jak v prvním, tak ve druhém stupni soudního řízení rozhodnuto, že tato pohledávka neexistuje, aniž by daňový poplatník, v jehož prospěch ke vzdání se došlo, musel byť i jen část požadované pohledávky zaplatit?“
|
|
Fuq l-ammissibbiltà
|
K předběžné otázce
|
|
15. Il-Gvern Taljan iqis li din id-domanda hija inammissibbli. Skontu l-qorti tar-rinviju naqset milli twettaq l-obbligu li tipprovdi lill-Qorti tal-Ġustizzja l-elementi ta’ fatt u ta’ liġi kollha li jippermettu li tiġi mifhuma r-raġuni li għaliha hija tqis li l-Artikolu 3(2a) tad-Digriet-Liġi Nru 40/2010 jinvolvi rinunzja tal-awtorità tat-taxxa għas-setgħa ta’ verifika tagħha tal-operazzjonijiet taxxabbli. Fin-nuqqas ta’ analiżi ta’ dan l-artikolu fid-deċiżjoni tar-rinviju, id-domanda hija manifestament astratta u ipotetika.
|
14. Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 4 odst. 3 SEU a články 2 a 22 šesté směrnice musí být vykládány tak, že v oblasti DPH brání uplatnění vnitrostátního ustanovení, které stanoví automatické ukončení řízení probíhajících před daňovým soudem ve třetím stupni, pokud byla tato řízení zahájena žalobami podanými v prvním stupni více než deset let před datem vstupu tohoto ustanovení v platnost a pokud orgán daňové správy neměl v prvních dvou stupních řízení úspěch, přičemž následkem uvedeného automatického ukončení je, že rozhodnutí soudu druhého stupně se stává pravomocným a daňová pohledávka, které se orgán daňové správy dovolává, zaniká.
|
|
16. F’dan ir-rigward, għandu jitfakkar li talba għal deċiżjoni preliminari mressqa minn qorti nazzjonali tista’ tiġi ddikjarata inammissibbli biss jekk jidher b’mod manifest li l-interpretazzjoni mitluba tad-dritt tal-Unjoni ma għandha ebda relazzjoni mar-realtà jew mas-suġġett tal-kawża prinċipali, meta l-problema hija ta’ natura ipotetika jew meta wkoll il-Qorti tal-Ġustizzja ma jkollhiex l-elementi ta’ fatt u ta’ liġi neċessarji sabiex twieġeb b’mod utli għad-domandi li jkunu sarulha (ara, b’mod partikolari, is-sentenzi tal-15 ta’ Diċembru 1995, Bosman, C‑415/93, Ġabra p. I‑4921, punt 61, kif ukoll tal-31 ta’ Marzu 2011, Schröder, C‑450/09, li għadha ma ġietx ippubblikata fil-Ġabra, punt 17).
|
K přípustnosti
|
|
17. Fir-rigward b’mod partikolari tal-informazzjoni li għandha tingħata lill-Qorti tal-Ġustizzja fil-kuntest ta’ deċiżjoni tar-rinviju, din ma sservix biss sabiex tippermetti lill-Qorti tal-Ġustizzja tagħti risposti utli lill-qorti tar-rinviju, iżda għandha wkoll tagħti lill-gvernijiet tal-Istati Membri, kif ukoll lill-partijiet ikkonċernati l-oħra l-possibbiltà li jippreżentaw osservazzjonijiet skont l-Artikolu 23 tal-Istatut tal-Qorti tal-Ġustizzja tal-Unjoni Ewropea. Minn ġurisprudenza stabbilita jirriżulta li, għal dawn il-finijiet, huwa, minn naħa, neċessarju li l-qorti nazzjonali tiddefinixxi l-kuntest fattwali u leġiżlattiv li fih jidħlu d-domandi magħmula minnha jew li, għall-inqas, tispjega s-sitwazzjonijiet fattwali li fuqhom dawn id-domandi huma bbażati. Min-naħa l-oħra, id-deċiżjoni tar-rinviju għandha tindika r-raġunijiet preċiżi li wasslu lill-qorti nazzjonali sabiex ikollha dubji dwar l-interpretazzjoni tad-dritt tal-Unjoni u sabiex tqis neċessarju li tagħmel domandi preliminari lill-Qorti tal-Ġustizzja. (sentenza tat-8 ta’ Settembru 2009, Liga Portuguesa de Futebol Profissional u Bwin International, C‑42/07, Ġabra p. I‑7633, punt 40 u l-ġurisprudenza ċċitata).
|
15. Italská vláda má za to, že tato otázka je nepřípustná. Předkládající soud podle ní nesplnil povinnost předložit Soudnímu dvoru veškeré skutkové a právní poznatky umožňující pochopit, proč podle jeho názoru čl. 3 odst. 2a nařízení s mocí zákona č. 40/2010 stanoví, že se orgán daňové správy vzdá své pravomoci ověřovat zdanitelná plnění. Jelikož tento článek nebyl v předkládacím rozhodnutí analyzován, je tato otázka podle italské vlády zjevně abstraktní a hypotetická.
|
|
18. F’dan il-każ, id-deċiżjoni tar-rinviju tinkludi sunt tal-fatti li wasslu għall-kawża prinċipali u tad-dritt nazzjonali rilevanti, jiġifieri l-Artikolu 3(2a)(a) tad-Digriet-Liġi Nru 40/2010. Barra minn hekk, din tindika r-raġunijiet li wasslu lill-qorti tar-rinviju sabiex ikollha dubji dwar il-kompatibbiltà ta’ dan l-artikolu mad-dritt tal-Unjoni u sabiex tqis neċessarju li tagħmel domanda preliminari lill-Qorti tal-Ġustizzja. Din id-domanda mhux talli ma hijiex astratta u ta’ natura ipotetika iżda tidher li hija determinanti għas-soluzzjoni tal-kawża prinċipali peress li, skont l-analiżi ta’ din id-dispożizzjoni mwettqa mill-qorti tar-rinviju, hija għandha tagħlaq il-kawża mingħajr ma tiddeċiedi fuq il-fondatezza tad-deċiżjoni kkontestata quddiemha.
|
16. V tomto ohledu je třeba připomenout, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podanou vnitrostátním soudem lze prohlásit za nepřípustnou pouze tehdy, je-li zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také jestliže Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny (zejména viz rozsudky ze dne 15. prosince 1995, Bosman, C‑415/93, Recueil, s. I‑4921, bod 61 a ze dne 31. března 2011, Schröder, C‑450/09, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 17).
|
|
19. Għaldaqstant, id-domanda preliminari għandha titqies bħala ammissibbli
|
17. Pokud jde konkrétně o informace, jež musejí být Soudnímu dvoru poskytovány v rámci předkládacího rozhodnutí, tyto informace neslouží pouze k tomu, aby Soudnímu dvoru umožnily podat předkládacímu soudu užitečné odpovědi, ale mají rovněž poskytnout vládám členských států, jakož i ostatním zúčastněným, možnost předložit svá vyjádření v souladu s článkem 23 statutu Soudního dvora Evropské unie. Z ustálené judikatury vyplývá, že za tímto účelem je nezbytné, aby vnitrostátní soud vymezil skutkový a právní rámec, ze kterého vycházejí otázky, které pokládá, nebo aby alespoň vysvětlil skutkové předpoklady, na kterých jsou tyto otázky založeny. Předkládací rozhodnutí musí kromě toho uvést přesné důvody, které vedly vnitrostátní soud k tomu, aby si kladl otázky ohledně výkladu unijního práva, a usoudil, že je nezbytné položit Soudnímu dvoru předběžné otázky (rozsudek ze dne 8. září 2009, Liga Portuguesa de Futebol Profissional et Bwin International, C‑42/07, Sb. rozh. s. I‑7633, bod 40 a citovaná judikatura).
|
|
Fuq il-mertu
|
18. V projednávaném případě předkládací rozhodnutí uvádí skutkový základ sporu v původním řízení i příslušná ustanovení vnitrostátního práva, tj. čl. 3 odst. 2a písm. a) nařízení s mocí zákona č. 40/2010. V předkládacím rozhodnutí jsou dále uvedeny důvody, které předkládací soud vedly k otázce stran souladu tohoto článku s unijním právem a k závěru, že je nezbytné položit Soudnímu dvoru předběžnou otázku. Tato otázka není vůbec abstraktní ani hypotetická, naopak se pro řešení sporu v původním řízení jeví být rozhodující, jelikož podle analýzy tohoto ustanovení, kterou provedl předkládající soud, je tento soud povinen ukončit spor, aniž rozhodne o opodstatněnosti rozhodnutí, které je před ním napadáno.
|
|
20. Hekk kif fakkret il-Qorti tal-Ġustizzja fil-punt 37 tas-sentenza Il-Kummissjoni vs L-Italja ċċitata iktar ’il fuq, mill-Artikoli 2 u 22 tas-Sitt Direttiva kif ukoll mill-Artikolu 4(3) TUE jirriżulta li kull Stat Membru għandu l-obbligu li jadotta l-liġijiet u l-miżuri amministrattivi neċessarji kollha sabiex jiġi żgurat il-ġbir tal-VAT kollha dovuta fit-territorju tiegħu. F’dan ir-rigward, l-Istati Membri għandhom jivverifikaw id-dikjarazzjonijiet tal-persuni taxxabbli, il-kontijiet tagħhom u d-dokumenti rilevanti l-oħra u għandhom jikkalkolaw u jiġbru t-taxxa dovuta.
|
19. Předběžnou otázku je tedy třeba považovat za přípustnou.
|
|
21. Fil-kuntest tas-sistema komuni tal-VAT, l-Istati Membri għandhom jiggarantixxu l-osservanza tal-obbligi li għalihom huma suġġetti l-persuni taxxabbli filwaqt li jibbenefikaw, f’dan ir-rigward, minn ċertu flessibbiltà fir-rigward, b’mod partikolari, tal-mod ta’ kif għandhom jagħmlu użu mill-mezzi għad-dispożizzjoni tagħhom (sentenza Il-Kummissjoni vs L-Italja, iċċitata iktar ‘il fuq, punt 38).
|
K věci samé
|
|
22. Din il-flessibbiltà hija madankollu limitata mill-obbligu li jiġi żgurat ġbir effettiv tar-riżorsi tal-Unjoni u minn dak li ma jinħolqux differenzi sinjifikattivi fil-mod ta’ kif jiġu ttrattati l-persuni taxxabbli, kemm fi ħdan wieħed mill-Istati Membri kif ukoll fl-Istati Membri kollha. Is-Sitt Direttiva għandha tiġi interpretata skont il-prinċipju ta’ newtralità fiskali inerenti għas-sistema komuni tal-VAT, li skontha operaturi ekonomiċi li jwettqu l-istess operazzjonijiet ma għandhomx jiġu ttrattati b’mod differenti matul il-ġbir tal-VAT. Kull azzjoni tal-Istati Membri fir-rigward tal-ġbir tal-VAT għandha tosserva dan il-prinċipju (sentenza Il-Kummissjoni vs L-Italja, iċċitata iktar ’il fuq, punt 39).
|
20. Jak Soudní dvůr připomenul v bodě 37 výše uvedeného rozsudku Komise v. Itálie, z článků 2 a 22 šesté směrnice a čl. 4 odst. 3 SEU vyplývá, že každý členský stát je povinen přijmout všechna legislativní a správní opatření k zajištění toho, aby DPH byla vybrána na jeho území v plné výši. V tomto ohledu mají členské státy povinnost ověřovat daňová přiznání osob povinných k dani, jejich účetní výkazy a jiné relevantní dokumenty a vypočíst a vybrat dlužnou daň.
|
|
23. Madankollu, l-ewwel nett, l-obbligu li jiġi żgurat ġbir effettiv tar-riżorsi tal-Unjoni ma jistax imur kontra l-osservanza tal-prinċipju ta’ żmien raġonevoli ta’ deċiżjoni, li, skont it-tieni paragrafu tal-Artikolu 47 tal-Karta tad-Drittijiet Fundametali tal-Unjoni Ewropea, huwa impost fuq l-Istati Membri meta huma jimplementaw id-dritt tal-Unjoni u li l-protezzjoni tiegħu hija imposta wkoll bis-saħħa tal-Artikolu 6(1) tal-KEDB
|
21. V rámci společného systému DPH musí členské státy zajistit dodržování povinností, kterým podléhají osoby povinné k dani, a v tomto ohledu požívají jisté volnosti, zejména ohledně způsobu využití prostředků, kterými disponují (výše uvedený rozsudek Komise v. Itálie, bod 38).
|
|
24. F’dan il-każ, għandu jiġi enfasizzat li l-Artikolu 3(2a)(a) tad-Digriet-Liġi Nru 40/2010 jipprevdi l-għeluq tal-proċeduri fiskali biss li t-tul tagħhom wara l-preżentata tar-rikors fl-ewwel istanza huwa itwal minn għaxar snin fid-data tad-dħul fis-seħħ ta’ din id-dispożizzjoni, u li dan huwa intiż, hekk kif jirriżulta mill-kliem tiegħu stess, sabiex jirrimedja għall-ksur tal-osservanza tat-terminu raġonevoli previst fl-Artikolu 6(1) tal-KEDB. Barra minn hekk mill-osservazzjonijiet ippreżentati lill-Qorti tal-Ġustizzja jirriżulta li l-Artikolu 3(2a) tad-Digriet-Liġi Nru 40/2010 daħal fis-seħħ iktar minn erbatax–il sena wara t-terminu li fih setgħu jiġu ppreżentati rikorsi quddiem il-Commissione tributaria centrale, b’mod li l-proċeduri kollha li kienu għadhom pendenti quddiem din il-qorti kienu, fil-fatt laħqu tul ta’ itwal minn erbatax-il sena.
|
22. Tato volnost je však omezena povinností zajistit účinné vybírání vlastních zdrojů Unie a povinností nevytvářet významné rozdíly ve způsobu zacházení s osobami povinnými k dani, ať v rámci jednoho členského státu nebo všech členských států. Šestá směrnice musí být vykládána v souladu se zásadou daňové neutrality vlastní společnému systému DPH, podle níž nelze s hospodářskými subjekty, které uskutečňují stejné operace, zacházet při vybírání DPH rozdílně. Jakákoli činnost členských států týkající se výběru DPH musí tuto zásadu dodržovat (výše uvedený rozsudek Komise v. Itálie, bod 39).
|
|
25. Il-fatti fil-kawża prinċipali, li jmorru lura għal xi tletin sena, juru li t-tul ta’ xi wħud minn dawn il-proċeduri kien saħansitra laħaq numru ta’ snin sinjifikattivament ogħla. Issa, tali tul tal-proċeduri jista’ a priori , fih innifsu, jippreġudika l-osservanza tal-prinċipju ta’ żmien raġonevoli kif ukoll, barra minn hekk, jikser l-obbligu li jiġi żgurat ġbir effettiv tar-riżorsi tal-Unjoni.
|
23. Zaprvé je však třeba uvést, že povinnost zajistit účinné vybírání zdrojů Unie nemůže bránit dodržování zásady přiměřené délky soudního řízení, která podle článku 47 druhého pododstavce Listiny základních práv Evropské unie zavazuje členské státy při provádění unijního práva a která je chráněna též podle čl. 6 odst. 1 EÚLP.
|
|
26. It-tieni nett, jirriżulta li din il-miżura ma hijiex paragunabbli ma’ dawk inkwistjoni fil-kawża li tat lok għas-sentenza Il-Kummissjoni vs L-Italja, iċċitata iktar ‘il fuq. Fil-fatt, hekk kif irrilevat l-Avukat Ġenerali fil-punti 36 u 37 tal-konklużjonijiet tagħha, il-miżuri inkwistjoni f’din il-kawża ġew introdotti ftit taż-żmien wara l-iskadenza tat-termini mogħtija għall-ħlas tal-ammonti tal-VAT normalment dovuti u għaldaqstant kienu jippermettu lill-persuni tax xabbli kkonċernati jaħarbu minn kull kontroll tal-awtorità tat-taxxa. Il-Qorti tal-Ġustizzja ddeċidiet li dawn kienu jikkostitwixxu rinunzja ġenerali u indifferenzjata għall-verifika tal-operazzjonijiet taxxabbli mwettqa matul numru ta’ perijodi ta’ tassazzjoni. Minn dak li ntqal fil-punti 24 u 25 ta’ din is-sentenza jirriżulta li l-miżura li tinsab fl-Artikolu 3(2a) tad-Digriet-Liġi Nru 40/2010 ma tikkostitwixxix rinunzja ġenerali għall-ġbir tal-VAT għal perijodu partikolari, iżda dispożizzjoni eċċezzjonali intiża sabiex jiġi osservat il-prinċipju ta’ terminu raġonevoli billi jingħalqu l-proċeduri l-iktar antiki pendenti quddiem il-qorti fiskali tat-tielet istanza, bil-konsegwenza li d-deċiżjoni tat-tieni istanza ġudizzjarja ssir res judicata .
|
24. V projednávaném případě je třeba zdůraznit, že čl. 3 odst. 2a písm. a) nařízení s mocí zákona č. 40/2010 stanoví pouze ukončení soudních řízení v daňových věcech, které ke dni vstupu tohoto ustanovení v platnost trvají od podání žaloby v prvním stupni déle než deset let, a že jeho cílem, jak vyplývá i z jeho znění, je napravit porušení zásady přiměřené délky řízení stanovené v čl. 6 odst. 1 EÚLP. Z vyjádření předložených k Soudnímu dvoru dále vyplývá, že čl. 3 odst. 2a nařízení s mocí zákona č. 40/2010 vstoupil v platnost více než čtrnáct let po nejzazším datu, k němuž mohly být k Commissione tributaria centrale podány žaloby, takže všechna řízení dosud probíhající před tímto soudem ve skutečnosti probíhají déle než čtrnáct let.
|
|
27. Barra minn hekk, minħabba n-natura selettiva u limitata tagħha, dovuta għall-kundizzjonijiet għall-applikazzjoni tagħha, tali miżura ma toħloqx differenzi sinjifikattivi fil-mod li bih huma ttrattati l-persuni taxxabbli fl-intier tagħhom u, għaldaqstant, ma tiksirx il-prinċipju ta’ newtralità fiskali.
|
25. Skutkové okolnosti věci v původním řízení, ke kterým došlo před zhruba třiceti lety, svědčí o tom, že některá z těchto řízení probíhala mnohem déle. Taková délka řízení přitom může a priori sama o sobě ohrozit dodržení zásady přiměřené délky řízení a navíc i povinnosti zajistit účinné vybírání vlastních zdrojů Unie.
|
|
28. Għaldaqstant hemm lok li r-risposta għad-domanda magħmula tkun li l-Artikolu 4(3) TUE u l-Artikoli 2 u 22 tas-Sitt Direttiva għandhom jiġu interpretati fis-sens li ma jipprekludux l-applikazzjoni, fil-qasam tal-VAT, ta’ dispożizzjoni nazzjonali eċċezzjonali, bħal dik inkwistjoni fil-kawża prinċipali, li tipprevedi l-għeluq awtomatiku tal-proċeduri pendenti quddiem il-qorti fiskali tat-tielet istanza, meta dawn il-proċeduri joriġinaw minn rikors ippreżentat fl-ewwel istanza iktar minn għaxar snin, u fil-prattika iktar minn erbatax-il sena, qabel id-data tad-dħul fis-seħħ ta’ din id-dispożizzjoni u meta l-awtorità tat-taxxa tilfet quddiem l-ewwel żewġ istanzi ġudizzjarji, bil-konsegwenza li dan l-għeluq awtomatiku jwassal sabiex id-deċiżjoni tat-tieni istanza ġudizzjarja ssir res judicata u l-kreditu fiskali mitlub mill-awtorità tat-taxxa jiġi estint.
|
26. Zadruhé se zdá, že takové opatření nelze srovnávat s opatřeními dotčenými ve věci, v níž byl vydán výše uvedený rozsudek Komise v. Itálie. Jak generální advokátka uvádí v bodech 36 a 37 svého stanoviska, opatření dotčená v této věci byla zavedena velmi záhy po uplynutí stanovených lhůt pro zaplacení částek DPH dlužných na základě běžných podmínek, a umožnila tak dotyčným osobám povinným k dani, aby se vyhnuly kontrole ze strany daňové správy. Soudní dvůr rozhodl, že tato opatření představovala obecné a bezpodmínečné vzdání se pravomoci ověřovat zdanitelná plnění uskutečněná v průběhu řady po sobě jdoucích daňových období. Z toho, co je uvedeno v bodech 24 a 25 rozsudku v projednávané věci přitom vyplývá, že opatření obsažené v čl. 3 odst. 2a nařízení s mocí zákona č. 40/2010 nepředstavuje obecné vzdání se pravomoci ověřovat vybírání DPH za určité období, nýbrž mimořádné ustanovení, jehož cílem je zajistit dodržování zásady přiměřené délky řízení ukončením nejstarších řízení probíhajících před daňovým soudem třetího stupně s tím následkem, že rozhodnutí soudu druhého stupně se stane pravomocným.
|
|
Fuq l-ispejjeż
|
27. Z důvodu jeho dočasné a omezené povahy a vzhledem k podmínkám jeho uplatnění takové opatření dále nezakládá zásadní rozdíly v tom, jak je zacházeno s osobami povinnými k dani jako s celkem, a proto nenarušuje zásadu daňové neutrality.
|
|
29. Peress li l-proċedura għandha, fir-rigward tal-partijiet fil-kawża prinċipali, in-natura ta’ kwistjoni mqajma quddiem il-qorti tar-rinviju, hija din il-qorti li tiddeċiedi fuq l-ispejjeż. L-ispejjeż sostnuti għas-sottomissjoni tal-osservazzjonijiet lill-Qorti tal-Ġustizzja, barra dawk tal-imsemmija partijiet, ma jistgħux jitħallsu lura.
|
28. Na položenou otázku je tudíž třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 3 SEU a články 2 a 22 šesté směrnice musí být vykládány tak, že v oblasti DPH nebrání uplatnění takového mimořádného vnitrostátního ustanovení, jako je ustanovení dotčené ve věci v původním řízení, které stanoví automatické ukončení řízení probíhajících před daňovým soudem ve třetím stupni, pokud byla tato řízení zahájena žalobami podanými v prvním stupni více než deset let, a ve skutečnosti více než čtrnáct let, před datem vstupu tohoto ustanovení v platnost a pokud orgán daňové správy neměl v prvních dvou stupních řízení úspěch, přičemž následkem uvedeného automatického ukončení je, že rozhodnutí soudu druhého stupně se stává pravomocným a daňová pohledávka, které se orgán daňové správy dovolává, zaniká.
|
|
|
K nákladům řízení
|
|
|
29. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
|