[pic] | EIROPAS KOPIENU KOMISIJA |

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

Briselē, 19.10.2006

V Bruselu dne 19.10.2006

COM(2006)545 galīgā redakcija

KOM(2006)545 v konečném znění

KOMISIJAS PAZIŅOJUMS

SDĚLENÍ KOMISE

Energoefektivitātes rīcības plāns. Potenciāla izmantošana

Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností{SEK(2006)1173}{SEK(2006)1174}{SEK(2006)1175}

{SEC(2006)1173}{SEC(2006)1174}{SEC(2006)1175}

OBSAH

SATURS

1. Úvod 3

1. Ievads 3

2. Cíl a oblast působnosti 4

2. Mērķis un darbības joma 4

3. Možnosti a dopady úspor 5

3. Ietaupījumu potenciāls un ietekme 5

4. Souvislosti 8

4. Pamatojums 7

5. Politiky a opatření 8

5. Politika un pasākumi 8

5.1. Požadavky dynamické energetické náročnosti produktů, budov a energetických služeb využívajících energii 9

5.1. Dinamiskas energoefektivitātes prasības attiecībā uz enerģiju patērējošiem produktiem, ēkām un energopakalpojumiem 9

5.2. Zlepšení v oblasti přeměny energie 13

5.2. Enerģijas pārveidošanas uzlabošana 12

5.3. Pokrok v dopravě 14

5.3. Attīstība transporta nozarē 13

5.4. Financování energetické účinnosti, ekonomické pobídky a tvorba cen energií 16

5.4. Energoefektivitātes finansēšana, ekonomiskie stimuli un enerģijas cenu veidošanās 15

5.5. Změna chování ve vztahu k energii 18

5.5. Pārmaiņas enerģijas patēriņa paradumos 16

5.6. Mezinárodní partnerství 19

5.6. Starptautiskās partnerības 18

6. Závěry a další kroky 19

6. Secinājumi un turpmākie pasākumi 18

Příloha

Pielikums

1. ÚVOD

1. IEVADS

Evropská unie stojí před nebývalými úkoly v oblasti energie, vyplývajícími z rostoucí závislosti na dovozu, obav ze stavu zásob fosilních paliv na celém světě a zcela zjevnou změnou klimatu. Navzdory těmto skutečnostem Evropa v důsledku špatného hospodaření nadále vyplýtvá nejméně 20 % své energie. EU se může a musí postavit do čela úsilí omezit plýtvání energií s využitím všech dostupných politických nástrojů na všech rozdílných úrovních státní správy a společnosti.

Eiropas Savienība sastopas ar vēl nepieredzētiem enerģētikas izaicinājumiem, ko rada ievērojamā atkarība no importa, bažas par fosilo kurināmo piegādi pasaulē un skaidri jūtamas klimata pārmaiņas. Tomēr Eiropa joprojām vismaz 20 % enerģijas izmanto nelietderīgi neefektivitātes dēļ. ES var rādīt priekšzīmi energoefektivitātes paaugstināšanā, un tas ir jādara, izmantojot visus pieejamos politikas instrumentus dažādos pārvaldes un sabiedrības līmeņos.

Přímé náklady spojené s naší neschopností účinně využívat energii budou do roku 2020 dosahovat více než 100 miliard EUR ročně[1]. Využití naší schopnosti úsporně hospodařit s energií udržitelným způsobem se stalo klíčovým prvkem energetické politiky Společenství. Je to zdaleka nejúčinnější způsob, jak současně zlepšit zabezpečení dodávek energie, snížit emise sloučenin uhlíku, posilovat konkurenceschopnost a podněcovat rozvoj velkého vyspělého trhu s energeticky úsporným technologiemi a produkty. To platí i v případě, že se zohlední investiční náklady nezbytné k využití těchto možností úspor. Potřebu posílení politiky zaměřené na energeticky úspornější spotřebu a skladbu produkce zdůraznila Komise v zelené knize s názvem „Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii“[2]. Evropská rada na svém jarním zasedání v roce 2006[3] naléhavě vyzvala k vytvoření ambiciózního a realistického akčního plánu pro energetickou účinnost s ohledem na 20% potenciál úsporného hospodaření s energií, kterého chce EU dosáhnout do roku 2020.

Līdz 2020. gadam tiešās izmaksas, kas saistītas ar neprasmi efektīvi izmantot enerģiju, ik gadu veidos vairāk nekā 100 miljardus euro[1]. Ietaupījumu potenciāla ilgtspējīga izmantošana ir viens no Kopienas enerģētikas politikas pamatelementiem. Tas ir efektīvākais veids, kā uzlabot energoapgādes drošību, samazināt oglekļa emisijas, veicināt konkurētspēju un stimulēt energoefektīvu tehnoloģiju un produktu popularitāti tirgū. Šie argumenti ir spēkā, arī ņemot vērā ieguldījumu izmaksas, kas vajadzīgas ietaupījumu potenciāla izmantošanai. Vajadzība stiprināt politiku, kas veicina energoefektīvākus patēriņa un ražošanas paradumus, uzsvērta arī Komisijas Zaļajā grāmatā „Eiropas stratēģija ilgtspējīgai, konkurētspējīgai un drošai enerģijai”[2]. Eiropadome 2006. gada pavasara sanāksmē[3] aicināja steidzami pieņemt vērienīgu un reāli izpildāmu Energoefektivitātes rīcības plānu, ņemot vērā ES energoietaupījumu potenciālu vairāk nekā 20 % apjomā līdz 2020. gadam.

Využití těchto možností si vyžádá významný posun v našem přístupu ke spotřebě energie. Evropa bude muset ve srovnání s předchozími roky více než zdvojnásobit tempo zvyšování energetické účinnosti. Bude zapotřebí provést systémové změny, aby se změnily vzorce chování naší společnosti tak, abychom při zachování stejné kvality života využívali méně energie. Je nutné povzbuzovat producenty, aby vyvíjeli energeticky stále účinnější technologie a produkty, a ještě více pobízet spotřebitele, aby takové produkty kupovali a racionálně je používali. Klíčový význam bude mít využívání nejlepší dostupné technologie. Zatímco cíle tohoto akčního plánu lze dosáhnout použitím stávající technologie, je nicméně zřejmé, že právě tak je třeba podporovat nástup moderních technologií, které se objeví v průběhu působení tohoto akčního plánu

Lai izmantotu potenciālu, nāksies būtiski mainīt pašreizējo pieeju enerģijas patēriņam. Eiropai būs vairāk nekā divas reizes jāpaātrina energoefektivitātes paaugstināšana, salīdzinot ar iepriekšējiem gadiem. Nepieciešams jauns modelis, lai mainītu sabiedrības paradumus – lai tērētu mazāk enerģijas, nezaudējot dzīves kvalitāti. Jāstimulē gan ražotāji, lai tie izstrādātu energoefektīvākas tehnoloģijas un produktus, gan pircēji, lai tie iegādātos šādus produktus un tos racionāli izmantotu. Īpaši svarīgi ir izmantot labāko pieejamo tehnoloģiju. Lai gan Rīcības plāna mērķi var sasniegt ar pašreizējo tehnoloģiju, jāveicina arī inovatīvu tehnoloģiju, kuras parādās Rīcības plāna periodā, ienākšana.

Využití 20% potenciálu do roku 2020, které se rovná přibližně 390 Mtoe, bude velkým energetickým a ekologickým přínosem. Emise CO2 by měly být podle základního scénáře sníženy o 780 Mt CO2, což představuje více než dvojnásobné snížení, které po EU do roku 2012 požaduje Kjótský protokol. Další investiční výdaje na úspornější a modernější technologie široce vynahradí více než 100 miliard EUR úspor u pohonných látek ročně.

Izmantojot 2020. gada potenciālu 20 % apmērā, kas ir līdzvērtīgi apmēram 390 Mtoe, mēs gūsim ievērojamas enerģētikas un vides priekšrocības. CO2 emisijas jāsamazina par 780 Mt CO2, salīdzinot ar pamata scenāriju, kas ir vairāk nekā dubults samazinājums, salīdzinot ar ES saistībām līdz 2012. gadam saskaņā ar Kioto protokolu. Papildu ieguldījumu izdevumus efektīvākās un inovatīvās tehnoloģijās atsvērs kurināmā ietaupījumi par vairāk nekā 100 miljardiem euro gadā.

Obsahem tohoto dokumentu je takový akční plán, jehož cílem je využít našich možností a zachovat Evropě postavení jednoho z energeticky nejhospodárnějších regionů světa. Politiky a opatření plánu vycházejí z konzultací k zelené knize o energetické účinnosti[4]. Většina z nich má výslovnou podporu zúčastněných stran, které se podílely na konzultačním procesu. Hlavní otázky, jimiž se zabývala analýza, jakož i dopovědi na otázky obsažené v zelené knize o energetické účinnosti, se týkaly potřeby zlepšit dostupnost a kvalitu informací o spotřebě energie a o dostupných energeticky úsporných technologiích a postupech. Jako nejdůležitější byla označena energetická účinnost ve stavebnictví. Za zvlášť důležité bylo stanoveno hospodárné využívání energie v dopravě, neboť toto odvětví spotřebovává velkou část ropných produktů a vyznačuje se nejrychlejším nárůstem emisí. Pokud jde o průmysl, důraz byl položen na významné možnosti snížení energetické poptávky a emisí CO2. Zúčastněné strany ve svých reakcích rovněž požadovaly použití široké škály politických nástrojů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni (tj. širší použití cílených a vzájemně souvisejících daňových opatření, internalizaci vnějších nákladů, plnou podporu členským státům v rámci vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti, nezávazné pokyny, označování a cíle, jakož i vedoucí úlohu veřejného sektoru při zadávání veřejných zakázek). Objevil se i požadavek závazné nejnižší účinnosti pro automobily.

Šajā dokumentā ierosināts Rīcības plāns, kas palīdzēs izmantot potenciālu un saglabāt Eiropai pirmo vietu pasaulē energoefektivitātes ziņā. Plānā ierosinātās politikas un pasākumu pamatā ir apspriešanās saistībā ar Zaļo grāmatu par energoefektivitāti[4]. Ieinteresētās personas, kas piedalījās apspriešanās procesā, īpaši atbalstīja lielāko daļu no šiem pasākumiem. Galvenie jautājumi, kas tika minēti, atbildot uz Zaļajā grāmatā par enerģētiku uzdotajiem jautājumiem, attiecās uz nepieciešamību uzlabot pieejamību un kvalitāti informācijai par enerģijas patēriņu un pieejamām energoefektīvām tehnoloģijām un metodēm. Kā prioritāra tika vērtēta ēku energoefektivitāte. Atbildēs minēts, ka īpaši svarīgi ir uzlabot transporta energoefektivitāti, jo šī nozare ir lielākais naftas produktu patērētājs un tajā visvairāk pieaug emisiju apjoms. Tika uzsvērts ievērojamais enerģijas pieprasījuma un CO2 samazinājuma potenciāls rūpniecībā. Atbildes aicināja arī izmantot dažādus politikas instrumentus valsts, reģionālajā un vietējā līmenī (t.i., plašāks mērķtiecīgu un saskanīgu nodokļu pasākumu izmantojums, ārējo izmaksu internalizēšana, dalībvalstu atbalsts, izmantojot energoefektivitātes nacionālos rīcības plānus, nesaistošas pamatnostādnes, marķējums un mērķvērtības, publiskā sektora priekšzīme publiskajā iepirkumā). Tika atbalstītas arī saistošas minimālās efektivitātes prasības automobiļiem.

Stanovisko Evropského parlamentu k zelené knize[5] kromě toho předkládá více než 100 doporučení. I tato doporučení jsou v souladu s návrhy akčního plánu. Své příspěvky zaslala a podporu 20% potenciálu EU v úsporném hospodaření s energií do roku 2020 vyjádřila skupina na vysoké úrovni pro hospodářskou soutěž, energetiku a životní prostředí, ustanovená Komisí a spojující příslušné zúčastněné strany[6].

Turklāt Eiropas Parlamenta atzinumā par Zaļo grāmatu[5] iekļauti vairāk nekā 100 ieteikumi. Tie lielā mērā atbilst Rīcības plāna priekšlikumiem. Konkurētspējas, enerģētikas un vides Augsta līmeņa grupa, ko izveidojusi Komisija un kas apvieno attiecīgās ieinteresētās personu grupas, sniedza ieguldījumu un atbalstīja ES energoietaupījumu potenciālu 20 % apmērā līdz 2020. gadam[6].

2. CÍL A OBLAST PůSOBNOSTI

2. Mērķis un darbības joma

Tento akční plán předkládá rámec politik a opatření, jež mají do roku 2020 posílit proces využití možností více než 20 % odhadovaných úspor v roční spotřebě primární energie v EU[7]. Uvádí soubor opatření k dosažení efektivnosti nákladů[8] a navrhuje, aby nejdůležitější opatření byla zahájena okamžitě a ostatní postupně v průběhu šestiletého období účinnosti plánu. Plné využití možností do roku 2020 si následně vyžádá další opatření.

Rīcības plānā izklāstīta politika un galvenie pasākumi, lai veicinātu to, ka tiek izmantots ES pirmārās enerģijas gada patēriņa aprēķinātais ietaupījumu potenciāls 20 % apjomā līdz 2020. gadam[7]. Plānā ietverti dažādi rentabli pasākumi[8], ierosinātās prioritārās darbības, kas jāuzsāk nekavējoties, un citas, ko uzsāk pakāpeniski sešu gadu periodā. Būs vajadzīgi turpmāki rīcības plāni, lai pilnībā izmantotu potenciālu līdz 2020. gadam.

Smyslem plánu je mobilizace široké veřejnosti i politických činitelů na všech úrovních státní správy, jakož i mobilizace účastníků a přeměna vnitřního trhu s energií tak, aby občané EU mohli využívat infrastrukturu, budovy, spotřebiče, postupy, dopravní prostředky a energetické systémy, které jsou v celosvětovém měřítku energeticky nejúčinnější. Vzhledem k důležitosti lidského faktoru v procesu snižování spotřeby energie tento akční plán zároveň nabádá občany, aby využívali energii tím nejracionálnějším možným způsobem. Energetická účinnost se týká volby dobře informovaného jedince, a nikoliv pouze právních předpisů.

Rīcības plāna mērķis ir mobilizēt sabiedrību un politikas veidotājus visos pārvaldes līmeņos, kā arī tirgus dalībniekus, un pārveidot enerģijas iekšējo tirgu tādā veidā, lai ES iedzīvotāji tiktu nodrošināti ar pasaulē energoefektīvāko infrastruktūru, ēkām, iekārtām, procesiem, transportlīdzekļiem un enerģētikas sistēmām. Ņemot vērā individuālās rīcības svarīgumu enerģijas patēriņa samazināšanā, rīcības plāns aicina arī iedzīvotājus izmantot enerģiju iespējami racionālā veidā. Energoefektivitāte ir informēta cilvēku izvēle, ne vien tiesību akti.

3. MOžNOSTI A DOPADY ÚSPOR

3. Ietaupījumu potenciāls un ietekme

Na obrázku 1 je vidět, jak během uplynulých 35 let zlepšení v oblasti efektivního využívání energie přinesla snížení energetické náročnosti v EU. Názorně ukazuje, že do roku 2005 se „negajouly“ (neboli energie nespotřebovaná díky úsporám) staly nejdůležitějším zdrojem energie.

Turpmāk sniegtajā 1. attēlā parādīts, kā pēdējos 35 gados ES energointensitāte ir samazinājusies energoefektivitātes uzlabošanas rezultātā. Tajā redzams, ka līdz 2005. gadam „negadžouli” (jeb ietaupījumu rezultātā nepatērētā enerģija) ir kļuvusi par nozīmīgāko energoresursu.

[pic]

Obrázek 1

1. attēls

Třebaže se energetická účinnost v posledních letech značně zvýšila, stále ještě lze do roku 2020 v technické i ekonomické oblasti uspořit nejméně 20 % celkové primární energie nad rámec toho, čeho by bylo dosaženo vlivem cen a strukturálních změn hospodářství, přirozenou obměnou technologií a již zavedených opatření. Největší možnosti úspor vyplývajících z účinného využívání nákladů se nacházejí v oblasti bydlení (domácnosti) a obchodních budov (terciární sektor) , částečně proto, že právě jim se připisuje velký podíl veškeré spotřeby. Celkové možnosti úspor v této oblasti se nyní odhadují zhruba na 27 % u obytných a 30 % u obchodních budov. V případě obytných budov nabízí největší možnosti dodatečná izolace stěn a střech, u obchodních budov má naproti tomu velký význam racionalizace hospodaření s energií. Obrovské možnosti úspor energie skýtají také modernější spotřebiče a další zařízení využívající energie. Pokud jde o průmyslové odvětví , jeho celkový potenciál se odhaduje přibližně na 25 %, přičemž nejdůležitější možnosti úspor zde skýtají přídavná zařízení, jako jsou motory, ventilátory a osvětlení[9]. V dopravě se odhadují podobné možnosti úspor ve výši 26 %, což je číslo, které obsahuje významný dopad přechodu na jiné druhy dopravy[10] v souladu s přezkumem bílé knihy o dopravě v polovině období[11].

Lai gan pēdējos gados energoefektivitāte ir ievērojami uzlabojusies, joprojām ir tehniski un ekonomiski iespējams līdz 2020. gadam panākt primārās enerģijas ietaupījumu 20% apmērā papildus tam, kas būtu sasniegts ar cenu ietekmi, strukturālām pārmaiņām ekonomikā, dabisku tehnoloģiju aizstāšanu un jau ieviestajiem pasākumiem. Pašreizējās aplēses liecina, ka lielākais rentablu ietaupījumu potenciāls ir dzīvojamo (mājsaimniecības) un komerciālo ēku (terciārajā) sektorā , proti, pilns potenciāls ir attiecīgi aptuveni 27 % un 30 % no enerģijas patēriņa, daļēji tāpēc, ka patēriņš minētajā sektorā veido lielu daļu no kopējā patēriņa. Dzīvojamās ēkās lielākās iespējas paveras sienu un jumta izolācijas nomaiņā, savukārt komerciālās ēkās ļoti svarīgas ir uzlabotas enerģijas pārvaldības sistēmas. Milzīgu enerģijas ietaupījumu potenciālu joprojām piedāvā ierīču un citu enerģiju patērējošu iekārtu uzlabošana. Ražošanas nozarē kopējais potenciāls tiek lēsts 25 % apmērā, un vislielāko ietaupījumu potenciālu piedāvā perifērās iekārtas, piemēram, motori, ventilatori un apgaismes ierīces[9]. Transportā tiek lēsts līdzīgs ietaupījumu potenciāls – 26 %, ietverot transporta veidu maiņu būtisko ietekmi[10], saskaņā ar Transporta baltās grāmatas vidusposma pārskatu[11].

Domácnosti (obytné budovy) | 280 | 338 | 91 | 27% |

Mājsaimniecības (dzīvojamais sektors) | 280 | 338 | 91 | 27% |

Obchodní budovy (terciární) | 157 | 211 | 63 | 30% |

Komerciālās ēkas (terciālais sektors) | 157 | 211 | 63 | 30% |

Doprava | 332 | 405 | 105 | 26% |

Transporta nozare | 332 | 405 | 105 | 26% |

Výrobní odvětví | 297 | 382 | 95 | 25% |

Ražošana | 297 | 382 | 95 | 25% |

Obrázek 2: Odhady celkových možností úspor energie v odvětvích konečné spotřeby[12].

2. attēls: Pilna enerģijas ietaupījuma potenciāla aprēķins gala patēriņa sektoros[12]

Na základě tohoto scénáře celkových možností pro odvětví konečné spotřeby se další úspory v důsledku nových a posílení stávajících politik a opatření reálně odhadují až na 20 % (1,5 % neboli 390 Mtoe ročně) do roku 2020 (včetně úspor v odvětvích konečné spotřeby a na úrovni přeměny energie). Tyto úspory jdou mimo rámec snížení energetické náročnosti o 1,8 % neboli 470 Mtoe ročně v důsledku očekávaných strukturálních změn, vlivu předchozích politik a autonomních změn plynoucích z přirozené obměny technologií, vývoje cen energií atd. Tyto vlivy znázorňuje obrázek 3, kde „předchozí politika“ odkazuje na právní předpisy na úrovni EU, které již byly přijaty a provedeny; „nová politika“ znamená opatření v současnosti prováděná a dále posílená tímto akčním plánem.; „nová politika mimo rámec směrnic“ se vztahuje k politikám a opatřením vytvořeným v tomto akčním plánu.

Pamatojoties uz pilna potenciāla scenāriju gala patēriņa sektoros, papildu ietaupījumi no jaunu politiku un pasākumu īstenošanas un esošo stiprināšanas tiek lēsti līdz 20 % (1,5 % jeb 390 Mtoe gadā) līdz 2020. gadam (ieskaitot ietaupījumus gala patēriņa sektoros un enerģijas pārveidošanas līmenī). Šie ietaupījumi ir papildus tiem energointensitātes uzlabojumiem 1,8 % jeb 470 Mtoe gadā apjomā, ko izraisa paredzamās strukturālās izmaiņas, iepriekšējo politiku ietekme un neatkarīgas izmaiņas, kas rodas, dabiski aizstājot tehnoloģijas, mainoties enerģijas cenām utt. Minētā ietekme parādīta 3. attēlā, kur „previous policy” (iepriekšējā politika) apzīmē ES tiesību aktus, kas jau ir pieņemti un īstenoti; „new policy” (jaunā politika) apzīmē pasākumus, ko pašreiz īsteno un Rīcības plāns paredz pastiprināt; „new policy beyond directives” (jauna politika ārpus direktīvām) apzīmē politikas un pasākumus, kas ierosināti Rīcības plānā.

[pic] Obrázek 3: Roční snížení energetické náročnosti [13]

[pic] 3. attēls: Energointensitātes uzlabojumi gadā [13]

Opatření stanovená v tomto akčním plánu představují celistvý a vnitřně provázaný balíček opatření, s jehož pomocí EU nastoupí cestu k využití možností nejméně 20 % úspor v důsledku účinného využívání nákladů do roku 2020. Budou znamenat přínos v podobě zlepšení stavu životního prostředí, snížení dovozů fosilních paliv, vyšší konkurenceschopnosti průmyslu EU, širších možností vývozu nových, energeticky účinných technologií a příznivého vlivu na zaměstnanost. Představují také náročný cíl, neboť výrazně překračují průměrné roční snížení energetické náročnosti v předchozích desetiletích.

Rīcības plānā izklāstītās darbības veido saskaņotu un savstarpēji saistītu pasākumu kopumu, ar kura palīdzību ES varēs izmantot potenciālu, proti, vismaz 20 % rentablu enerģijas ietaupījumu līdz 2020. gadam. Tie nodrošinās tādus ieguvumus kā vides uzlabošana, mazāks fosilā kurināmā importa apjoms, nostiprināta ES rūpniecības konkurētspēja, lielākas jaunu, energoefektīvu tehnoloģiju eksporta iespējas un pozitīva ietekme uz nodarbinātības līmeni. Pasākumiem ir vērienīgs mērķis, kas ievērojami pārsniedz vidējos energointensitātes uzlabojumus gadā iepriekšējās desmitgadēs.

4. SOUVISLOSTI

4. Pamatojums

Tento akční plán vyzdvihuje klíčové návrhy a uvádí je do politických souvislostí. Tyto návrhy zohledňují nedávno přijaté právní předpisy nejen na úrovni EU, díky nimž se Evropa dostala do čela celosvětového úsilí o hospodárné využívání energie. Komise kromě toho navrhuje 10 prioritních opatření, týkajících se všech odvětví energetiky, které je v zájmu nejvyšší účinnosti nutno zahájit okamžitě a provést co nejdříve. Členské státy, regionální a místní orgány a ostatní zúčastněné strany se vyzývají, aby přijaly doplňující opatření na podporu a posílení tohoto provádění.

Rīcības plānā akcentēti galvenie priekšlikumi un sniegts to pamatojums. Priekšlikumu izstrādē ņemti vērā nesen pieņemtie ES un citu līmeņu tiesību akti, kuri palīdzējuši Eiropai ieņemt vadošo vietu pasaulē energoefektivitātes ziņā. Komisija ierosina 10 prioritārās darbības, kas aptver visas enerģētikas jomas, jāuzsāk nekavējoties un jāīsteno cik vien iespējams drīz, lai sasniegtu lielāko efektivitāti. Dalībvalstis, reģionālās un vietējās pašvaldības un citas ieinteresētās personas tiek aicinātas veikt papildinošus pasākumus, kas pastiprinātu īstenošanu.

Příloha obsahuje úplný seznam opatření, spolu s časovým harmonogramem. Úplný seznam navrhovaných opatření a další informace o spotřebě energie, možnostech úspor, iniciátorech a prováděcích orgánech, jakož i dopady lze nalézt v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise s názvem „Analýza akčního plánu energetické účinnosti“[14]. Taktéž je přiložena zpráva o posouzení dopadů a shrnutí[15].

Pielikumā sniegts pasākumu saraksts un kalendārais laika grafiks. Pilns ierosināto pasākumu saraksts un papildu informācija par enerģijas patēriņu, ietaupījumu potenciālu, pasākumu ierosinātājiem un īstenotājiem, kā arī ietekmi ir sniegta pievienotajā Komisijas dienestu darba dokumentā ar nosaukumu „Energoefektivitātes rīcības plāna analīze”[14]. Sagatavots arī ietekmes novērtējuma ziņojums un tā kopsavilkums[15].

5. POLITIKY A OPATřENÍ

5. Politika un pasākumi

Energetická účinnost je především záležitostí kontroly a snižování energetické poptávky, přestože cílených opatření je zapotřebí jak v oblasti spotřeby energie, tak v zásobování. „Provoz za běžných podmínek“ není řešením ve smyslu udržitelnosti.

Energoefektivitāte vispirms ir enerģijas pieprasījuma kontrolēšana un samazināšana, taču mērķtiecīgi pasākumi ir vajadzīgi gan enerģijas patēriņa, gan enerģijas piegādes pusē. „Darīsim kā parasti” nav ilgtspējīga atbilde.

Důsledné provádění a prosazování stávajících a budoucích právních rámců má zásadní význam. Komise proto důsledně prosazuje – pomocí zákonných prostředků – správné provádění a uplatňování právních předpisů Společenství vztahujících se na energetickou účinnost, včetně právních předpisů pro vnitřní trh s energií, stavebnictví a spotřebiče.

Svarīgi ir pilnībā īstenot un ieviest pašreizējo un topošo tiesisko regulējumu. Tāpēc Komisija rūpīgi seko līdzi – izmantojot juridiskos līdzekļus – energoefektivitāti ietekmējošu Kopienas tiesību aktu transponēšanai un piemērošanai, tostarp attiecībā uz tiesību aktiem par iekšējo enerģijas tirgu, ēkām un ierīcēm.

Cílená odvětvová i horizontální opatření jsou obsažena v níže uvedeném akčním plánu. Především je nezbytné stanovit požadavky dynamické energetické náročnosti pro široký okruh produktů, budov a služeb. Cílené nástroje jsou také potřeba v odvětví přeměny energie, aby se zvýšila účinnost jak nových, tak stávající výrobních kapacit a aby se snížily ztráty při přenosu a distribuci. Pokud jde o odvětví dopravy , je nutný komplexní a důsledný přístup zaměřující se na různé činitele, včetně výrobců motorů a pneumatik, řidičů, dodavatelů ropy a pohonných hmot a odborníků v oblasti plánování infrastruktury.

Turpmāk izklāstīti Rīcības plānā ietvertie nozaru un horizontālie mērķpasākumi. Pirmkārt, jānosaka dinamiskas energoefektivitātes prasības virknei produktu, ēku un pakalpojumu. Mērķtiecīgi instrumenti vajadzīgi arī enerģijas pārveidošanas sektorā , lai uzlabotu gan jaunu, gan jau esošu enerģijas ražošanas iekārtu efektivitāti un samazinātu enerģijas zudumus pārvadē un sadalē. Transporta nozarē vajadzīga vispusīga un konsekventa pieeja, kas vērsta uz dažādiem tirgus dalībniekiem, tostarp motoru un riepu ražotājiem, transportlīdzekļu vadītājiem, naftas/kurināmā piegādātājiem un infrastruktūras plānotājiem.

Za druhé, zásadní význam pro zlepšení energetické a celkové ekonomické účinnosti mají odpovídající cenové signály zohledňující náklady . Zároveň jsou zapotřebí kvalitnější finanční nástroje a ekonomické pobídky zaměřené na všechna odvětví, prováděné v dokonalém souladu s příslušnými pravidly státní podpory. Od samého počátku je třeba, aby se zvýšila informovanost a aby došlo k změnám v chování. K otázkám energetické účinnosti je naprosto nezbytné přistupovat v celosvětovém měřítku, v rámci mezinárodních partnerství, což se týká i obchodovatelného zboží, např. spotřebičů.

Otrkārt, gan energoefektivitātes paaugstināšanai, gan vispārējai ekonomiskajai efektivitātei būtiski ir atbilstoši un izmaksas atspoguļojoši cenu signāli . Vienlaikus jāuzlabo finanšu instrumenti un ekonomiskie stimuli visās nozarēs, to īstenojot atbilstoši attiecīgajiem noteikumiem par valsts atbalstu. Jau no Rīcības plāna īstenošanas pirmās dienas vajadzīga papildu informācija un paradumu maiņa. Energoefektivitātes jautājumi steidzami jārisina globālā mērogā, izmantojot starptautiskas partnerības un aptverot, piemēram, tādas tirdzniecības preces kā ierīces.

Klíčovou roli hrají rovněž technologie a inovace . Chystaný strategický plán energetických technologií, který by měl být přijatý v roce 2007, bude obsahovat jednotný dlouhodobý výhled v oblasti energetické technologie a přispěje v celospolečenském měřítku k dalšímu zvyšování energetické účinnosti založené na technologickém pokroku. Zvláštní pozornost je třeba věnovat příležitostem, které nabízejí informační a komunikační technologie (ICT)[16].

Būtiska nozīme ir arī inovācijām un tehnoloģijai . Gaidāmajā Energotehnoloģiju stratēģiskajā plānā, ko paredzēts pieņemt 2007. gadā, būs vispusīgi izklāstīts ilgtermiņa energotehnoloģiju redzējums, un tas noderēs kā turpmāku tehnoloģijas ierosinātu efektivitātes uzlabojumu stimuls sabiedrībā. Īpaša uzmanība jāpievērš informācijas un komunikāciju tehnoloģiju sniegtajām iespējām[16].

Pouze pokud se zavedou všechna tato opatření, podaří se možnosti plně využít. To si vyžádá další zdroje určené na dosažení energetické účinnosti na všech stupních, včetně Komise.

Potenciālu pilnībā varēs izsmelt, tikai īstenojot visus šos pasākumus. Tāpēc energoefektivitātei būs jāveltī papildu resursi visos līmeņos, tostarp Komisijā.

Možnosti úspor a pravděpodobné dopady některých opatření jsou širší a viditelnější, než je tomu u jiných opatření, jak vyplývá ze zprávy o posouzení dopadu. Navrhovaná opatření akčního plánu budou v budoucnosti také záviset na podrobných konkrétních hodnoceních dopadu. Monitorování a aktualizace akčního plánu jsou nezbytné. V roce 2009 bude v polovině období proveden přezkum, mimo jiné za použití vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti[17] a strategických přezkumů energetiky EU.

Kā atspoguļots ietekmes novērtējuma ziņojumā, ietaupījumu potenciāls un iespējamā ietekme dažiem pasākumiem ir lielāka vai uzskatāmāka nekā citiem. Rīcības plānā ierosinātajiem pasākumiem tiks veikta arī detalizēts atsevišķs ietekmes novērtējums. 2009. gadā notiks rīcības plāna īstenošanas uzraudzība, atjaunināšana un vidusposma pārskatīšana, cita starpā izmantojot energoefektivitātes nacionālos rīcības plānus[17] un ES enerģētikas stratēģiskos pārskatus.

5.1. Požadavky dynamické energetické náročnosti produktů, budov a energetických služeb využívajících energii

5.1. Dinamiskas energoefektivitātes prasības attiecībā uz enerģiju patērējošiem produktiem, ēkām un energopakalpojumiem

V rámci právních předpisů Společenství je v platnosti ucelený rámec směrnic a nařízení týkajících se zvýšení energetické účinnosti produktů, budov a služeb využívajících energii. Zahrnuje směrnici o ekodesignu[18], nařízení Energy Star[19], směrnici o označování štítky[20] a jejích 8 prováděcích směrnic, směrnici o energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických službách[21] a směrnici o energetické náročnosti budov[22]. Komise podpoří členské státy v jejich úsilí o náročné provádění a prosazování těchto nástrojů, aby se zajistil rychlý rozvoj evropského vnitřního trhu s energeticky účinným zbožím a energetickými službami a trvalá transformace trhu[23]. Tato opatření budou mít rovněž prvořadý význam všude tam, kde je prostor pro další zákonná a podpůrná opatření k posílení a zrychlení rozvoje tohoto trhu.

Kopienas tiesībās ir vispusīga direktīvu un regulu pamatsistēma enerģiju patērējošu produktu, ēku un pakalpojumu energoefektivitātes uzlabošanai. Tā ietver ekodizaina direktīvu[18], Energy Star regulu[19], direktīvu par marķēšanu[20] un 8 direktīvas tās īstenošanai, enerģijas galapatēriņa efektivitātes un energoefektivitātes pakalpojumu direktīvu[21] un ēku energoefektivitātes direktīvu[22]. Komisija aicinās dalībvalstis šos instrumentus maksimāli īstenot un ieviest, lai nodrošinātu Eiropas iekšējā energoefektīvu preču un energopakalpojumu tirgus strauju attīstību un paliekošu tirgus maiņu[23]. Ja iespējams veikt papildu likumdošanas un citus pasākumus tirgus stiprināšanai un attīstības paātrināšanai, arī šie pasākumi tiks uzskatīti par prioritāriem.

1. Zvyšování energetické účinnosti produktů

1. Produktu energoefektivitātes paaugstināšana

Spotřebitelé neberou v dostatečné míře ohled na ekonomické výhody energeticky účinných spotřebičů a zařízení. Pro výsledný úspěch však mají jejich rozhodování při koupi zásadní význam. Účinnost by se měla stát klíčovým prvkem jejich rozhodování. Komise považuje používání norem dynamické energetické účinnosti ve spojení s režimy hodnocení náročnosti a označování štítky za účinný nástroj informování spotřebitelů a přechodu trhu k energetické účinnosti.

Patērētāji nepietiekami ņem vērā energoefektīvu ierīču un iekārtu ekonomisko izdevīgumu. Taču rezultātu sasniegšanai patērētāju pirkuma izvēle ir izšķirīga. Efektivitātei jākļūst par galveno faktoru patērētāju lēmumos. Komisija uzskata, ka dinamisku energoefektivitātes standartu izmantošana, dalījums energoefektivitātes klasēs un marķējuma shēmas ir pārliecinošs instruments patērētāju informēšanai un tirgus maiņai par labu energoefektivitātei.

Prioritní opatření 1

1. prioritārā darbība

Označování spotřebičů a zařízení a normy minimální energetické náročnosti

Ierīču un iekārtu marķēšana un minimālie energoefektivitātes standarti

Aktualizované a dynamické normy označování a minimální energetické náročnosti spotřebičů a jiného zařízení využívajícího energii budou vypracovány po roce 2007 na základě směrnice o označování štítky a směrnice o ekodesignu. Zvláštní pozornost bude věnována snižování ztrát při pohotovostním režimu. Komise začne přijímat tyto požadavky na náročnost pro 14 nejdůležitějších skupin výrobků s cílem dosáhnout jejich úplného schválení do konce roku 2008. Komise provede přezkum rámcové směrnice 92/75/ES o označování štítky tak, aby posílila její účinnost. Stávající klasifikace označení bude aktualizována.

No 2007. gada tiks izstrādāti atjaunināti un dinamiski minimālie energoefektivitātes standarti ierīcēm un citām enerģiju patērējošām iekārtām, pamatojoties uz marķēšanas un ekodizaina direktīvām. Īpaša uzmanība tiks pievērsta zudumu samazināšanai nodroses režīmā. Komisija sāks pieņemt minētās prasības 14 prioritārajām produktu grupām, paredzot to apstiprināšanu līdz 2008. gada beigām. Komisija pārskatīs marķēšanas pamatdirektīvu 92/75/EK, lai palielinātu tās efektivitāti. Tiks atjaunināta pašreizējā marķējuma klasifikācija.

Komise v roce 2007 zahájí proces přijímání norem minimální energetické náročnosti ( požadavků na ekodesign ) prováděním směrnic pro 14 nejdůležitějších skupin výrobků, jako jsou kotle, ohřívače vody, spotřební elektronika, kopírovací stroje, televize, pohotovostní režimy, nabíječky, osvětlovací tělesa, elektrické motory a další produkty podle níže uvedeného časového harmonogramu. V těchto směrnicích budou rovněž v možném rozsahu uvedeny odhady budoucích požadavků, např. po pěti letech, aby se výrobci mohli na nové požadavky v konstrukčním cyklu připravit. Komise prostřednictvím CEN/CENELEC nebo jiných vhodných prostředků zajistí včasné vypracování odpovídajících měřících metod. Výrobky, které dohodnuté minimum nesplňují, nebude povoleno uvést na trh.

2007. gadā Komisija sāks pieņemt minimālos energoefektivitātes standartus ( ekodizaina prasības ) kā īstenošanas direktīvas 14 prioritārajām produktu grupām, tostarp boileriem, ūdenssildītājiem, plaša patēriņa elektronikai, kopētājiem, televizoriem, nodroses režīmam, lādētājiem, apgaismei, elektromotoriem un citiem produktiem saskaņā ar turpmāk tekstā atrodamo tabulu. Šajās direktīvās, cik vien iespējams, tiks ietvertas norādes par turpmākām prasībām, piemēram, pēc 5 gadiem, lai sagatavotu ražotājus jaunām prasībām produktu izstrādes ciklā. Komisija nodrošinās atbilstošu mērīšanas metožu laicīgu izstrādi, izmantojot CEN/CENELEC vai citus piemērotus līdzekļus. Produktus, kas neatbilst pieņemtajām minimālajām prasībām, nedrīkstēs laist tirgū.

[pic]

Komise dále v roce 2007 přijme pracovní plán s cílem vybudovat do roku 2010 vnitřní trh s dalšími produkty využívajícími energii. To by mělo zajistit, aby se na produkty, které spotřebovávají významný podíl celkové spotřeby energie, vztahovaly normy pro minimální náročnost a pro hodnocení náročnosti/označování štítky platné v celé EU, vypracované na základě směrnice o ekodesignu a/nebo směrnice o označování štítky (vycházející z metodologie nejnižších nákladů životního cyklu, obsažené v uvedené směrnici). Do roku 2010 se tato opatření budou týkat významné části těchto produktů. Výrobcům budou k dispozici informace o možných příštích změnách v požadavcích na náročnost.

Turklāt 2007. gadā Komisija pieņems Darba plānu, lai līdz 2010. gadam izveidotu iekšējo tirgu citiem enerģiju patērējošiem produktiem. Tam jānodrošina, lai uz produktiem, kas veido nozīmīgu daļu no kopējā enerģijas patēriņa, attiektos ES mēroga minimālie standarti un energoefektivitātes klasifikācija/ marķējums, pamatojoties uz ekodizaina direktīvu un/vai marķējuma direktīvu (pamatojoties uz mazāko aprites cikla izmaksu metodi, ko paredz minētā direktīva). Līdz 2010. gadam būs aptverta nozīmīga daļa attiecīgo produktu. Ražotājiem tiks sniegta informācija par iespējamām energoefektivitātes prasību pārskatīšanām nākotnē.

Aby se zvýšila vypovídací hodnota režimu označování stanoveného EU , Komise provede počínaje rokem 2007 přezkum rámcové směrnice 92/75/ES, kterou by se oblast působnosti směrnice rozšířila, pokud se to ukáže být nezbytným pro posílení její účinnosti, o další zařízení využívající energii, jako je chladicí zařízení. Stávající klasifikace označení bude aktualizována a znovu vypočtena každých pět let, nebo pokud si to vyžádá vývoj nových technologií, na základě studií o ekologických konstrukčních zásadách tak, aby byl stupeň označení A vyhrazen pro nejlepších 10 – 20 % zařízení s nejnižší náročností.

Lai palielinātu ES marķēšanas shēmas informatīvo vērtību, Komisija 2007. gadā sāks pārskatīt Pamatdirektīvu 92/75/EK ar mērķi paplašināt tās darbības jomu, lai tā aptvertu citas enerģiju patērējošas iekārtas, piemēram, komerciālas dzesēšanas iekārtas. Pašreizējās marķējuma klasifikācijas atjauninās, mainot prasības katrā klasē, ik pēc 5 gadiem vai tad, kad tas būs nepieciešams saskaņā ar jaunu tehnikas attīstību, pamatojoties uz ekodizaina pētījumiem, lai A marķējuma statusu saglabātu energoefektīvākajiem 10-20 % iekārtu.

Na úrovni členských států je třeba požadavky na ekodesign a režim označování provést, kontrolovat a posilovat. Režim označování se zároveň stane vysoce užitečným nástrojem podpory vnitrostátních politik, jako jsou informační kampaně, režimy slev, pokyny pro zadávání veřejných zakázek a režimy bílých certifikátů.

Dalībvalstīs ekodizaina prasības un marķējuma shēma jāīsteno, jāuzrauga un jāievieš. Vienlaikus marķējuma shēma kalpos kā īpaši lietderīgs instruments valsts politiku atbalstam, tostarp informācijas kampaņām, atlaižu shēmām, publiskā iepirkuma pamatnostādnēm un baltās sertifikācijas shēmām.

2. Rozvoj služeb pro energetickou účinnost u konečného uživatele

2. Pakalpojumu attīstība enerģijas gala patēriņa efektivitātei

Směrnice o energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických službách (2006/32/ES), jež byla letos přijata, poskytuje užitečný rámec k prohloubení spolupráce na úrovni EU, který se týká energetické účinnosti v oblastech s jasným potenciálem energetických úspor. Nezbytná je důsledná spolupráce orgánů členských států při provádění směrnice, zejména s ohledem na vypracování náročných vnitrostátních akčních plánů. Podle uvedené směrnice Komise připraví ve spolupráci s Radou evropských energetických regulačních orgánů (CEER) memorandum o porozumění, které stanoví pokyny a kodex chování týkající se zvýšení energetické účinnosti u konečných uživatelů ve všech odvětvích. Díky směrnici bude možné v roce 2008 provést zhodnocení režimu bílých certifikátů v EU s ohledem na vývoj v členských státech a pokrok harmonizovaného systému měření zvyšování energetické účinnosti.

Ar šogad pieņemto direktīvu par enerģijas galapatēriņa efektivitāti un energoefektivitātes pakalpojumiem (2006/32/EK) izveidota laba sistēma, lai stiprinātu ES mēroga sadarbību energoefektivitātes jautājumos tādās jomās, kurās ir nenoliedzams enerģijas ietaupījumu potenciāls. Vajadzīga pilnīga dalībvalstu sadarbība direktīvas īstenošanā, jo īpaši sastādot tālejošus nacionālos rīcības plānus. Atbilstoši šai direktīvai Komisija sadarbībā ar Eiropas Enerģijas regulatoru padomi ( CEER ) sagatavos saprašanās memorandu, nosakot pamatnostādnes un rīcības kodeksu enerģijas galapatēriņa efektivitātes uzlabošanai visās nozarēs. Pamatojoties uz minēto direktīvu, 2008. gadā varēs izvērtēt ES mēroga Baltās sertifikācijas shēmu, ņemot vērā pārmaiņas dalībvalstīs un panākto progresu, izveidojot saskaņotu ES sistēmu energoefektivitātes uzlabojumu mērīšanai.

3. Zvyšování energetické účinnosti budov

3. Ēku energoefektivitātes paaugstināšana

Prioritní opatření 2

2. prioritārā darbība

Požadavky na energetickou náročnost budov a nízkoenergetické budovy („pasivní domy“)

Ēku energoefektivitātes prasības un ēkas ar ļoti mazu enerģijas patēriņu („pasīvās ēkas”)

Komise navrhne podstatné rozšíření působnosti směrnice o energetické náročnosti budov v roce 2009, po jejím kompletním provedení. Navrhne také požadavky EU na minimální energetickou náročnost u nových a renovovaných budov (kWh/m²). V případě nových budov Komise rovněž do konce roku 2008 na základě rozhovorů s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami stanoví strategii pro nízkoenergetické neboli pasivní domy[24] s cílem dosáhnout širšího využívání těchto domů do roku 2015. Pokud jde o její vlastní budovy, Komise sama půjde příkladem.

Komisija 2009. gadā pēc Ēku energoefektivitātes direktīvas pilnīgas ieviešanas ierosinās paplašināt tās darbības jomu. Tā ierosinās arī ES minimālās energoefektivitātes prasības attiecībā uz jaunām un atjaunotām ēkām (kWh/m²). Attiecībā uz jaunām ēkām Komisija līdz 2008. gada beigām izstrādās stratēģiju ēkām ar ļoti mazu enerģijas patēriņu jeb pasīvām ēkām[24], apspriežoties ar dalībvalstīm un galvenajām ieinteresētajām aprindām par šo ēku plašāku izmantošanu līdz 2015. gadam. Komisija rādīs priekšzīmi, izmantojot savas ēkas.

Směrnice o energetické náročnosti budov (2002/91/ES), kterou členské státy měly provést do ledna roku 2006 [25] , může hrát klíčovou roli ve využití možností úspor v oblasti budov, který se odhaduje na 28%[26] a který může na druhou stranu snížit celkovou spotřebu energie přibližně o 11 %. Aby však mohlo být možností, které v tomto ohledu skýtá oblast budov, využit naplno, Komise navrhne rozšířit oblast působnosti směrnice o velkou skupinu menších budov, např. prostřednictvím výrazného snížení limitu 1 000 m² u požadavků na minimální energetickou náročnost pro větší renovace tak, aby se vztahovala na většinu stávajících budov. V roce 2009 rovněž navrhne požadavky EU na minimální energetickou náročnost nových a renovovaných budov (kWh/m²) a prvků, jako jsou např. okna. Ve spolupráci se stavebnictvím podnikne nezbytné kroky k vytvoření strategie k využívání nízkoenergetických neboli pasivních domů s cílem dosáhnout toho, aby se ve střednědobém horizontu tento typ domů stal v moderní výstavbě normou, jakmile budou příslušné technologie komerčně dostupné.

Ēku energoefektivitātes direktīvai (2002/91/EK), kas dalībvalstīm jātransponē līdz 2006. gada janvārim[25], var būt galvenā nozīme, izmantojot ēku sektora ietaupījumu potenciālu, kurš patlaban ir aprēķināts 28 % apmērā[26], un tas savukārt var samazināt ES enerģijas gala patēriņu par aptuveni 11 %. Tomēr, lai pilnībā izsmeltu potenciālu ēku sektorā, Komisija ierosinās paplašināt direktīvas darbības jomu, lai minimālās energoefektivitātes prasības attiecinātu uz lielu daudzumu mazāku ēku, tostarp pazeminot 1000 m2 platības robežu attiecībā uz nozīmīgiem atjaunināšanas darbiem, tādējādi aptverot vairumu pašreizējo ēku. Komisija 2009. gadā arī ierosinās ES minimālās energoefektivitātes prasības attiecībā uz jaunām un atjaunotām ēkām (kWh/m²) un to daļām, piemēram, logiem. Tā veiks vajadzīgos pasākumus, lai sadarbībā ar ēku sektora dalībniekiem izstrādātu ļoti maza enerģijas patēriņa jeb pasīvo ēku popularizēšanas stratēģiju, lai vidējā termiņā šā veida ēkas kļūtu par jaunu ēku standartu, kad atbilstošās tehnoloģijas kļūs komerciāli pieejamas.

Podrobnější seznam navrhovaných kroků souvisejících s platnými právními předpisy EU podává příloha.

Pielikumā iekļauts pilnīgāks saraksts ar ierosinātajām darbībām, kas saistītas ar spēkā esošiem ES tiesību aktiem.

5.2. Zlepšení v oblasti přeměny energie

5.2. Enerģijas pārveidošanas uzlabošana

V důsledku značných ztrát, ke kterým v současnosti dochází při přeměně energie, jsou velké možnosti zlepšení energetické účinnosti ve výrobě a distribuce energie (obrázek 4).

Energoefektivitātes uzlabošanas potenciāls enerģijas ražošanā un sadalē ir ievērojams pašreizējo pārveidošanas zudumu apjoma dēļ (4. attēls).

[pic]

Obrázek 4

4. attēls

Odvětví přeměny energie spotřebovává přibližně jednu třetinu veškeré primární energie. Přitom průměrná účinnost přeměny při výrobě elektřiny je například 40 %. Nová výrobní kapacita může dosáhnout až 60% účinnosti. To vytváří velké možnosti pro zvýšení energetické účinnosti. Dále je možné snížit ztráty při přenosu a distribuci elektřiny, které často dosahují až 10 %.

Enerģijas pārveidošanas sektorā tiek izmantota apmēram viena trešā daļa no visas primārās enerģijas. Taču vidējā pārveidošanas efektivitāte, piemēram, elektroenerģijas ražošanā ir ap 40 %. Jaunu ražošanas jaudu efektivitāte var sasniegt 60 %. Tādējādi rodas liels energoefektivitātes paaugstināšanas potenciāls. Var samazināt arī elektroenerģijas pārvades un sadales zudumus, kas bieži sasniedz 10 %.

Účinným prostředkem jak motivovat producenty elektřiny, aby snížili emise a zvýšili účinnost co nejefektivnějším využíváním nákladů, je systém EU pro obchodováni s emisemi. Komise v současnosti chystá přezkum tohoto systému[27]. Zaváděním národních alokačních plánů a vytvářením celkového nedostatku povolení pro emise CO2 na trhu mohou členské státy i nadále využívat systém pro obchodování s emisemi jako nástroj motivace účinnější výroby elektřiny. Komise se nicméně domnívá, že je nutné přijmout řadu nových opatření, a proto navrhuje celý soubor postupů.

ES emisijas kvotu tirdzniecības sistēma ir efektīvs līdzeklis, lai rosinātu elektroenerģijas ražotājus samazināt emisiju daudzumu un visrentablākajā veidā uzlabot energoefektivitāti. Komisija patlaban plāno pārskatīt sistēmu[27]. Izmantojot nacionālo emisijas kvotu sadales plānu un radot vispārēju CO2 emisiju atļauju deficītu tirgū, dalībvalstis var turpināt izmantot ES emisijas tirdzniecības sistēmu kā instrumentu, lai stimulētu efektīvāku elektroenerģijas ražošanu. Turklāt Komisija uzskata, ka nepieciešami vairāki jauni pasākumi, tādēļ tā ierosina darbību kompleksu.

Prioritní opatření 3

3. prioritārā darbība

Zvyšování účinnosti výroby a distribuce elektrické energie

Augstāka efektivitāte enerģijas ražošanā un sadalē

Komise do roku 2008 vypracuje závazné požadavky minimální účinnosti pro nové kapacity elektrické energie, vytápění a chlazení nižší než 20 MW[28] a podle potřeby zváží podobné požadavky pro větší výrobní jednotky. Komise také spolu s odvětvím zásobování energií vypracuje pokyny pro vhodné provozní postupy s cílem zvýšit průměrnou účinnost výroby ve všech podnicích a schválí pokyny pro vhodné regulační postupy v zájmu snížení ztrát při přenosu a distribuci. Návrh na nový rámec právních a správních předpisů na podporu propojení decentralizované výroby bude předložen v roce 2007.

Komisija līdz 2008. gadam izstrādās saistošas minimālās energoefektivitātes prasības jaunām elektroenerģijas, siltumapgādes un dzesēšanas jaudām, kas ir mazākas par 20 MW[28], un vajadzības gadījumā apsvērs šādu prasību ieviešanu lielākām ražošanas vienībām. Kopā ar energoapgādes nozares dalībniekiem tā izstrādās pamatnostādnes par labu ekspluatācijas praksi esošajām jaudām, lai palielinātu vidējo ražošanas efektivitāti visām ražotnēm, kā arī vienosies par pamatnostādnēm par labu regulēšanas praksi, lai samazinātu pārvades un sadales zudumus. Priekšlikums jauniem regulatīviem pamatnoteikumiem decentralizētas ražošanas pievienošanai tiks ierosināts 2007. gadā.

V úsilí o zlepšení celkové účinnosti v odvětví přeměny energie bude Komise úzce spolupracovat s energetickým odvětvím zásobování a distribuce, s Radou evropských energetických regulačních orgánů (CEER) a se skupinou evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství (ERGEG).

Lai uzlabotu enerģijas pārveidošanas sektora vispārējo efektivitāti, Komisija cieši sadarbosies ar enerģijas apgādes un sadales sektora pārstāvjiem, ar Eiropas Regulatoru padomi ( CEER ) un Eiropas Elektroenerģijas un gāzes regulatoru grupu ( ERGEG ).

V rámci provádění směrnice o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny (CHP) (2004/8/ES) existuje prostor pro snižování ztrát v distribučních sítích. Zatím se touto technologií vyrábí pouze asi 13 % elektrické energie spotřebovávané v EU. Zásadní význam pro urychlení pokroku v rozvoji kombinované výroby tepla a elektřiny bude mít harmonizace metod výpočtu a záruk původu, jakož i zdokonalení měření a stanovení norem. Všechny tyto cíle budou sledovány. S účinností od roku 2007 budou rovněž navrženy požadavky na minimální energetickou náročnost a pravidla pro dálkové vytápění a kombinovanou výrobu v malém měřítku.

Īstenojot direktīvu par koģenerācijas veicināšanu (2004/8/EK), var samazināt zudumus sadales tīklos. Pašlaik tikai aptuveni 13 % no ES patērētās elektroenerģijas saražo, izmantojot šo tehnoloģiju. Lai veicinātu koģenerācijas attīstības turpmāku progresu, jāsaskaņo aprēķinu metodes un izcelsmes apliecinājumi, jāuzlabo uzskaite un jāievieš standarti. Tiks mēģināts sasniegt visus minētos mērķus. Sākot no 2007. gada, tiks ierosinātas arī minimālās efektivitātes prasības un noteikumi attiecībā uz centralizēto siltumapgādi un mikro koģenerācijas stacijām.

I v tomto případě lze v příloze nalézt podrobnější seznam navrhovaných opatření.

Arī šajā jautājumā paredzēto pasākumu pilnīgāks saraksts ir iekļauts pielikumā.

5.3. Pokrok v dopravě

5.3. Attīstība transporta nozarē

Odvětví dopravy má ústřední roli v evropském hospodářství a dopravě samé lze připsat téměř 20 % celkové primární spotřeby energie. 98 % spotřebované energie v tomto odvětví pochází z fosilních paliv. Doprava je rovněž nejrychleji rostoucím odvětvím, pokud jde o využívání energie, a proto je významným zdrojem skleníkových plynů a větší dovozní závislosti na fosilních palivech. Je tedy nesmírně důležité, aby bylo právě v tomto odvětví využito možností ke zvýšení energetické účinnosti. Těchto možností lze využít zejména zajištěním účinnosti pohonných hmot automobilů, vybudováním trhů s ekologičtějšími vozidly, zajištěním udržování správného tlaku v pneumatikách a zlepšením účinnosti systémů městské, železniční, námořní a letecké dopravy, stejně tak jako změnou chování v dopravě. Součinnost různých druhů dopravy, tj. účinné využívání jednotlivých druhů dopravy samostatně nebo ve spojení, povede k optimálnímu využití zdrojů, včetně energie. Ke zvýšení energetické účinnosti přispěje i podpora námořní dopravy na krátké vzdálenosti a mořských dálnic, jakož i další druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí a energeticky úspornější.

Transporta nozarei ir viena no galvenajām vietām Eiropas ekonomikā, un tās patēriņš veido gandrīz 20 % no kopējā primārās enerģijas patēriņa. Fosilais kurināmais veido 98 % no šajā nozarē patērētās enerģijas. Tā kā transports ir arī visstraujāk augošā nozare enerģijas izmantošanas ziņā, tā ir arī galvenais siltumnīcefekta gāzu emisijas avots un iemesls atkarībai no fosilā kurināmā importa. Tāpēc ir būtiski izmantot energoefektivitātes uzlabojumu potenciālu šajā nozarē. Šo potenciālu jo īpaši var izmantot, nodrošinot vieglo automobiļu degvielas efektivitāti, attīstot mazāk piesārņojošu automobiļu tirgu, nodrošinot piemērota spiediena uzturēšanu riepās un uzlabojot efektivitāti pilsētas, dzelzceļa, jūras un aviācijas transporta sistēmās, kā arī mainot transporta paradumus. Ar komodalitāti, t.i., dažādu transporta veidu efektīvu izmantošanu gan atsevišķi, gan apvienojumā, tiks panākta resursu, tostarp enerģijas, optimāla izmantošana. Paaugstināt energoefektivitāti palīdzēs tuvjūras pārvadājumu un jūras maģistrāļu, kā arī citu videi nekaitīgu un enerģiju taupošu transporta veidu veicināšana.

Prioritní opatření 4

4. prioritārā darbība

Snížení spotřeby automobilů

Automobiļu degvielas efektivitātes paaugstināšana

Komise ve svém odhodlání zabývat se energetickou účinností a emisemi CO2 z automobilů, navrhne v případě potřeby v roce 2007 právní předpisy k dosažení cíle 120 g CO2/km do roku 2012 za pomoci komplexního a důsledného přístupu, v souladu se schváleným cílem EU. Současně navrhne posílení požadavků EU na označování automobilů.

Komisija ir apņēmusies risināt vieglo automobiļu energoefektivitātes un CO2 emisiju jautājumu un vajadzības gadījumā 2007. gadā ierosinās tiesību aktus, lai nodrošinātu, ka, izmantojot vispusīgu un konsekventu pieeju, līdz 2012. gadam tiek sasniegta mērķvērtība 120 g CO2/km saskaņā ar piņemto ES mērķi. Paralēli tā ierosinās pastiprināt ES prasības attiecībā uz vieglo automobiļu marķēšanu.

Vzhledem k úzké souvislosti mezi spotřebou pohonných hmot a emisemi CO2 je možné většinu těchto možností využít pomocí různých opatření, včetně právních předpisů, aby bylo možné zajistit nezbytné snížení emisí CO2. Pokud by mělo být zřejmé, že dobrovolný závazek automobilového průmyslu dosáhnout do roku 2008 až 2009 cíle 140 g CO2/km nebude splněn, Komise bez prodlení navrhne právní předpisy. Za tímto účelem přijme Komise do konce roku 2006 sdělení o revidované dlouhodobé strategii snížení emisí CO2 z automobilů mimo stávající dobrovolné závazky v zájmu dosažení 120 g CO2/km jako cíle Společenství do roku 2012 pomocí komplexního a důsledného přístupu zahrnujícího ostatní příslušné zúčastněné strany a orgány a jiné nástroje[29].

Tā kā degvielas efektivitāte un CO2 emisijas ir cieši saistītas, lielu daļu potenciāla var izmantot, piemērojot jaunus pasākumus, tostarp tiesību aktus, kas nodrošinātu nepieciešamo CO2 samazinājumu. Ja Komisija konstatēs, ka automobiļu ražotāju brīvprātīgā apņemšanās sasniegt 140 g CO2/km līdz 2008./2009. gadam netiks ievērota, tā nevilcinoties ierosinās tiesību aktus. Tādēļ līdz 2006. gada beigām tiks pieņemts Komisijas paziņojums par pārskatīto ilgtermiņa stratēģiju, lai CO2 emisiju no vieglajiem automobiļiem samazinātu vairāk, nekā paredz pašreizējās brīvprātīgās saistības. Stratēģijas uzdevums ir līdz 2012. gadam sasniegt Kopienas mērķi, proti, 120 g CO2/km, īstenojot vispusīgu un konsekventu pieeju un iesaistot citas attiecīgas ieinteresētās personas un iestādes un citus instrumentus[29].

Komise bude nadále usilovat o rozvoj trhu s ekologičtějšími, inteligentnějšími, bezpečnějšími a energeticky účinnějšími vozidly prostřednictvím veřejných zakázek a zvyšování informovanosti. Ke zvýšení energetické účinnosti vozidel budou ve stále větší míře využívány rovněž informační a komunikační technologie[30]. Bude navržena pozměněná a rozšířená směrnice o štítcích s údaji o účinnosti automobilu (1999/94/ES) za účelem zlepšení a harmonizace formy označování v rámci celé EU tak, aby motivovala spotřebitele a výrobce kupovat a vyrábět účinnější vozidla. Stejně jako v případě jiných výrobků bude stupeň označení „A“ vyhrazen pro 10 – 20 % automobilů s nejlepšími výsledky a režim označování bude každé tři roky aktualizován.

Komisija, izmantojot publisko iepirkumu un izpratnes veicināšanas pasākumus, arī turpmāk centīsies paplašināt tīrāku, viedāku, drošāku un energoefektīvāku transportlīdzekļu tirgu . Lai paaugstinātu transportlīdzekļu energoefektivitāti, intensīvāk tiks izmantotas informācijas un komunikāciju tehnoloģijas[30]. Tiks ierosināta grozīta un paplašināta automobiļu degvielas taupītspējas marķējuma direktīva (1999/94/EK), lai uzlabotu un saskaņotu marķējuma dizainu visā ES un stimulētu patērētājus un ražotājus veikt izvēli par labu efektīvākiem transportlīdzekļiem. Tāpat kā citu ražojumu gadījumā, „A” marķējums attieksies uz efektīvākajiem 10-20 % vieglo automobiļu, un marķējuma shēmu atjauninās pēc 3 gadiem.

Spotřebu pohonných hmot vozidel, podle odhadů o více než 5 %, mohou pozitivně ovlivnit pneumatiky a tlak v nich[31]. Komise vydá mandát pro uznávanou evropskou, popřípadě mezinárodní normu pro nejvyšší hodnoty valivého odporu a označování pneumatik silničních vozidel. Dále umožní dobrovolné dohody a zváží další opatření s cílem podpořit zavedení kontrol tlaku v pneumatikách a systémů huštění u silničních vozidel, včetně povinného zavedení systémů kontrol tlaku v pneumatikách u nových silničních vozidel.

Saskaņā ar aprēķiniem riepas un spiediens riepās var uzlabot transportlīdzekļa degvielas efektivitāti par vairāk nekā 5 %[31]. Komisija izdos pilnvaras izstrādāt atzītu Eiropas standartu un potenciālu starptautisku standartu rites pretestības maksimālajiem ierobežojumiem un autotransporta līdzekļu riepu marķējumam. Turklāt tā veicinās brīvprātīgas vienošanās un apsvērs citus pasākumus par autotransporta precīzas riepu spiediena kontroles un riepu piesūknēšanas sistēmām, tostarp prasību obligāti aprīkot visus jaunos autotransporta līdzekļus ar riepu spiediena kontroles sistēmām.

Je třeba snížit zbytečnou spotřebu energie v důsledku nehospodárného provozu městské dopravy . Komise s přihlédnutím k odpovědnosti místních a regionálních orgánů předloží v rámci chystané zelené knihy o městské dopravě společná řešení založená na konkrétních, úspěšně vyzkoušených opatřeních, případně včetně poplatků za používání infrastruktury, pozemních komunikací a za přetěžování dopravy. Tato řešení zahrnou nové přístupy s cílem podpořit v evropských městech používání veřejné dopravy, spolujízdy, bezmotorových způsobů dopravy a práci z domova. Taková společná řešení zohlední Tematickou strategii pro městské životní prostředí[32] i zkušenosti získané v rámci iniciativy CIVITAS[33].

Jāsamazina lieks enerģijas patēriņš, ko rada neefektīvs pilsētas transports . Nepārkāpjot vietējo un reģionālo pašvaldību pilnvaras, Komisija paredzētajā Zaļajā grāmatā par pilsētas transportu ierosinās kopīgus risinājumus, kuru pamatā ir konkrēti pārbaudīti pasākumi, tostarp attiecīgā gadījumā maksājumi par infrastruktūras izmantošanu, ceļiem un noslogotību. Tie ietvers jaunas pieejas, lai Eiropas pilsētās veicinātu sabiedriskā transporta izmantošanu, automobiļu kopīgu lietošanu, nemotorizētus transportlīdzekļu veidus un teledarbu. Ierosinot kopīgos risinājumus, tiks ņemta vērā Pilsētvides tematiskā stratēģija[32] un pieredze, kas gūta, īstenojot CIVITAS iniciatīvu[33].

Pokud jde o zlepšení energetické účinnosti u ostatních druhů dopravy Komise zváží použití tržních nástrojů pro odvětví námořní dopravy a v souladu s novým sdělením o omezování dopadu letectví na změnu klimatu[34] navrhne opatření pro leteckou dopravu, např. její začlenění do režimu obchodování s emisemi, aniž by došlo k ohrožení celkové konkurenceschopnosti těchto odvětví. Energetická účinnost v železniční dopravě bude posílena důsledným provedením jejího právního rámce do roku 2007. Podrobnější seznam opatření navrhovaný pro oblast dopravy uvádí příloha.

Attiecībā uz citu transporta veidu energoefektivitātes uzlabošanu Komisija apsvērs iespēju ieviest uz tirgus principiem pamatotus instrumentus jūrniecības nozarē un, ievērojot nesen izdoto Paziņojumu par klimata pārmaiņām un aviāciju[34], ierosinās pasākumus aviācijas nozarē, piemēram, par tās iekļaušanu emisiju tirdzniecības shēmā, neapdraudot šo nozaru vispārējo konkurētspēju. Energoefektivitāti dzelzceļa transportā veicinās tiesiskā regulējuma pilnīga īstenošana līdz 2007. gadam. Pilnīgāks transporta nozarē ierosināto pasākumu saraksts ir sniegts pielikumā.

5.4. Financování energetické účinnosti, ekonomické pobídky a tvorba cen energií

5.4. Energoefektivitātes finansēšana, ekonomiskie stimuli un enerģijas cenu veidošanās

Třebaže jsou mnohá opatření energetické účinnosti velice hospodárná, s velmi krátkou dobou návratnosti, některá z nich nebyla dosud realizována v důsledku finančních překážek. A to není jen případ malých a středních podniků.

Lai gan daudzi energoefektivitātes pasākumi ir pilnībā rentabli un to atmaksāšanās laikposms ir ļoti īss, bieži šādus pasākumus neveic finansiālu šķēršļu dēļ. Visvairāk tas attiecas uz maziem un vidējiem uzņēmumiem.

Aby se na jedné straně usnadnilo financování energetické účinnosti a aby se zároveň zlepšil způsob, kterým na energetickou účinnost působí cenové signály, Komise zjistí a pokusí se odstranit zbývající překážky ve vnitrostátních právních předpisech, které brání využívat (i) společnosti nabízející účinná řešení[35] (tzv. společnosti poskytujících energetické služby (ESCO), (ii) sdílené a garantované úspory, (iii) financování třetí stranou a (iv) uzavírání smluv o energetické náročnosti. Bude rozšířeno využití místních revolvingových fondů a clearingových ústavů.

Lai veicinātu finansējuma piešķiršanu energoefektivitātes mērķiem, no vienas puses, un uzlabotu veidu, kā ar cenu signāliem ietekmē energoefektivitāti, no otras puses, Komisija noteiks un centīsies likvidēt valsts tiesību aktos joprojām pastāvošos juridiskos šķēršļus (i) efektivitātes risinājumu uzņēmumu[35] (tā saukto energopakalpojumu uzņēmumu jeb „ESCO”) darbībai, (i) dalītu un garantētu ietaupījumu izmantošanai, (iii) trešo personu finansējumam un (iv) energoefektivitātes līgumu slēgšanai. Tiks paplašināta apgrozības fondu un projektu biržu izmantošana.

Navíc se usnadní partnerství veřejného a soukromého sektoru s financováním ze zdrojů soukromého bankovního sektoru, skupiny EIB, EBRD a jiných mezinárodních finančních institucí s cílem přivést více finančních prostředků pro financování dluhu, záruční nástroje a použití rizikového kapitálu pro nové energeticky účinné technologie v EU.

Turklāt tiks veicinātas valsts un privātā sektora partnerības, iesaistot privāto banku sektoru, ERAB, EIB grupu, ERAB un citas SFI, lai piesaistītu vairāk naudas līdzekļu aizdevumu segšanai, garantijas instrumentu un riska kapitāla izmantošanai jaunām, energoefektīvām tehnoloģijām ES.

Prioritní opatření 5

5. prioritārā darbība

Podpora správného financování energeticky účinných investic malých a středních podniků a společností poskytujících energetické službyProstřednictvím řady konkrétních opatření na roky 2007 a 2008 Komise vyzve bankovní sektor, aby nabídl finanční balíčky konkrétně zaměřené na malé a střední podniky a společnosti poskytující energetické služby, aby přijaly energeticky účinné úspory zjištěné při energetických auditech. Na podporu ekologických inovací bude otevřen přístup k finančním zdrojům Společenství, jako jsou např. zelené investiční fondy, spolufinancované CIP[36].

Atbilstoša finansējuma veicināšana mazo un vidējo uzņēmumu un energopakalpojumu uzņēmumu energoefektivitātes ieguldījumiem

Zvlášť velký jsou možnosti zvýšení energetické účinnosti v nových členských státech. Komise bude dále povzbuzovat k využívání strukturálních fondů a fondu soudržnosti za účelem snazšího přístupu k soukromému financování pro účely energetické účinnosti na vnitrostátní a místní úrovni.

Izmantojot vairākas konkrētas iniciatīvas 2007. un 2008. gadā, Komisija aicinās banku sektoru piedāvāt īpaši paredzētu finansējumu maziem un vidējiem uzņēmumiem un energopakalpojumu uzņēmumiem, lai tie varētu izmantot enerģijas ietaupījumu iespējas, kas atklātas, veicot energoauditu. Eko-inovāciju veicināšanai tiks piedāvāta piekļuve Kopienas finansējumam, piemēram, Zaļo investīciju fondam, ko līdzfinansē no CIP [36].

Prioritní opatření 6 Prosazování energetické účinnosti v nových členských státech

Īpaši liels energoefektivitātes paaugstināšanas potenciāls ir jaunajās dalībvalstīs. Komisija arī turpmāk veicinās struktūrfondu un kohēzijas fondu izmantošanu, lai valsts un vietējā mērogā sekmētu privātā finansējuma piesaistīšanu energoefektivitātes uzlabošanai.

V rámci politiky soudržnosti je energetická účinnost jedním z prvořadých úkolů. Komise povzbudí využívání vnitrostátních a regionálních programů v rámci evropské regionální politiky s cílem podpořit větší investice[37] ve prospěch energetické účinnosti zejména v nových členských státech, včetně bydlení pro více rodin a sociálního bydlení. Komise dále podpoří budování sítí mezi členskými státy a regiony v zájmu zajištění financování osvědčených postupů v oblasti energetické účinnosti.

6. prioritārā darbība

Praxe ukazuje, že účinným nástrojem podpory energetické účinnosti je zdanění jakožto prostředek internalizace vnějších nákladů.

Energoefektivitātes veicināšana jaunajās dalībvalstīs

Prioritní opatření 7 Systémové využití zdanění

Kohēzijas politikā energoefektivitāte ir viena no prioritātēm. Komisija aicinās Eiropas Reģionālās politikas ietvaros izmantot nacionālās un reģionālās programmas, lai stimulētu intensīvākas investīcijas[37] energoefektivitātes paaugstināšanā, jo īpaši jaunajās dalībvalstīs, tostarp daudzdzīvokļu un sociālajās mājās. Komisija arī sekmēs sadarbības tīklu veidošanu starp dalībvalstīm un reģioniem, lai nodrošinātu, ka finansējumu saņem labākās prakses energoefektivitātē.

Komise připraví zelenou knihu o nepřímém zdanění (2007) a následně v roce 2008 provede přezkum směrnice o energetické dani[38] s cílem umožnit cílenější a systematičtější využití energetického zdanění, a to zejména zohledněním energetické účinnosti a ekologických aspektů.

Pieredze liecina, ka nodokļi – līdzeklis ārējo izmaksu internalizēšanai – ir spēcīgs instruments energoefektivitātes veicināšanai.

Kromě toho Komise v roce 2007 zváží náklady a přínosy využívání daňových úvěrů jako pobídek pro podniky na podporu rozšíření výroby certifikovaných energeticky úsporných spotřebičů a zařízení, a zároveň i ke zvýšení zájmu spotřebitelů o koupi takových spotřebičů a zařízení.

7. prioritārā darbība

Pokud jde o zdanění vozidel, Komise vyzývá Radu, aby co nejrychleji přijala její návrh na zdanění v závislosti na emisích CO2, a členské státy vyzývá, aby začaly takové úpravy zavádět do svých zvažovaných daňových reforem (KOM(2005)261.

Nodokļu sistēmas saskaņota izmantošana

V roce 2007 Komise rovněž předloží návrh na zvláštní daňový režim pro motorovou naftu s cílem omezit neúměrné rozdíly ve výši daní mezi členskými státy. Tento návrh by měl zvýšit energetickou účinnost v dálkové dopravě omezením „cisternové turistiky“.

Komisija sagatavos Zaļo grāmatu par netiešajiem nodokļiem (2007) un 2008. gadā pārskatīs Enerģijas nodokļu direktīvu[38], lai veicinātu enerģijas nodokļu mērķtiecīgāku un saskaņotāku izmantošanu, jo īpaši iestrādājot energoefektivitātes un vides aizsardzības apsvērumus.

Komise si rovněž uvědomuje, že řada členských států má již oprávnění používat sníženou sazbu DPH právě ve prospěch investic na zvýšení energetické účinnosti (lepší izolaci budov atd.).

Turklāt Komisija 2007. gadā apsvērs izmaksas un ieguvumus, kas izriet no nodokļa kredītu izmantošanas uzņēmumu stimulēšanai, no vienas puses, lai palielinātu sertificētu energoefektīvu ierīču un iekārtu ražošanu, un, no otras puses, lai sekmētu patērētājus iegādāties šādas ierīces un iekārtas.

5.5. Změna chování ve vztahu k energii

Attiecībā uz transportlīdzekļu nodokļiem Komisija aicina Padomi cik iespējams drīz pieņemt priekšlikumu sasaistīt nodokļus ar CO2 rādītājiem un lūdz dalībvalstis sākt ieviest šīs izmaiņas plānotajās nodokļu reformās (COM(2005)261).

Pokud má být využívání energie účinné, je nutná účast činitelů, které motivují, usnadňují a podporují racionální a odpovědné chování. Institucionální kapacita, pokud jde o technologie a postupy využívání energie, vědomosti a jasné, důvěryhodné a dostupné informace o nich jsou důležitými předpoklady racionálního tržního chování. Všechny zúčastněné strany potřebují vzdělávání a odbornou přípravu, životně důležité jsou informační technologie.

Komisija 2007. gadā ierosinās īpašu nodokļu režīmu attiecībā uz komerciālo dīzeļdegvielu, lai samazinātu būtiskās nodokļu līmeņa atšķirības dalībvalstīs. Šā priekšlikuma rezultātā vajadzētu palielināties kravu autopārvadājumu energoefektivitātei, samazinot „degvielas uzpildes tūrismu”.

Prioritní opatření 8

Visbeidzot Komisija atgādina, ka vairākas dalībvalstis jau var izmantot samazinātu PVN likmi energoefektivitātes paaugstināšanas instrumentiem (ēku izolācijas uzlabošanai utt.).

Zvyšování informovanosti o energetické účinnosti

5.5. Pārmaiņas enerģijas patēriņa paradumos

K nejvýznamnějším oblastem budou vedle lepšího označování patřit i vzdělávání, osnovy a programy odborné přípravy řídících pracovníků v oblasti hospodaření s energií v průmyslu a v distribuci. Patří sem i školní pomůcky pro vzdělávací osnovy na základních, středních a odborných školách. Ty budou vypracovány od roku 2007 v rámci programů Společenství, formou doporučení členským státům a v rámci spolupráce s členským státem a místními vzdělávacími institucemi.

Enerģijas efektīvai izmantošanai vajadzīgi faktori, kas motivē, veicina un stiprina racionālus un atbildīgus patēriņa paradumus. Institucionālās spējas, izpratne un skaidra, ticama un pieejama informācija par enerģiju patērējošām tehnoloģijām un metodēm ir svarīgi faktori, kas ietekmē racionālu rīcību tirgū. Visām ieinteresētajām personām vajadzīga izglītība un praktiskās mācības, būtiska nozīme ir arī informācijas tehnoloģijām.

S energetickou účinností je třeba začít doma. Komise a ostatní orgány by proto měly jít příkladem a ukázat, jak se využívají nové, energeticky účinné technologie v jejich budovách, vozidlech, v jejich kancelářském vybavení a dalších zařízeních využívajících energie, a přijmout pokyny pro oblast veřejných zakázek. V rámci systému Společenství pro řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)[39] Komise zajistí, že všechny budovy v jejím vlastnictví budou do konce roku 2009 certifikovány.

8. prioritārā darbība

Jinde budou energeticky účinné systémy řízení rozvíjeny za pomoci spolufinancování z programů Společenství, jako je CIP[40]. Příjemci vypracují pokyny, jak podpořit energeticky účinné produkty a předloží osnovy a plány odborné přípravy pro řídící pracovníky v energetice. Do konce roku 2006 Komise představí ekologický program pro malé a střední podniky (SME-Environment), včetně souboru nástrojů pro energetickou účinnost, a vypracuje Strategický plán energetických technologií včetně příspěvku k energetické účinnosti informačních a komunikačních technologií.

Informētība par energoefektivitāti

Prioritní opatření 9

Papildus labākam marķējumam prioritārās jomas ietvers izglītības un mācību plānus un programmas nozares un energoapgādes uzņēmumu energopārvaldniekiem. Ir paredzēti mācību palīglīdzekļi pamatizglītības, vidējās izglītības un arodizglītības mācību saturam. Tos, izmantojot Kopienas programmas, izstrādās no 2007. gada kā ieteikumus dalībvalstīm sadarbībā starp dalībvalsts un Kopienas izglītības aģentūrām.

Energetická účinnost v zastavěných oblastech

Energoefektivitāte sākas mājās. Tāpēc Komisija un citas ES iestādes rādīs priekšzīmi, izvēloties jaunas energoefektīvas tehnoloģijas savās ēkās, transportlīdzekļos, biroja aprīkojuma un citu enerģiju patērējošu iekārtu iegādē un pieņemot iepirkuma pamatnostādnes savu dienestu vajadzībām. Piemērojot Kopienas vides vadības un audita sistēmu (EMAS)[39], Komisija nodrošinās, ka visas Komisijai piederošās ēkas būs sertificētas līdz 2009. gada beigām.

Komise v roce 2007 vytvoří „Pakt primátorů“ trvale spojující primátory 20 – 30 největších a nejpokrokovějších evropských měst. Cílem je výměna a uplatňování ověřených postupů, aby bylo dosaženo výrazného zlepšení energetické účinnosti v městském prostředí, kde místní politická rozhodnutí a iniciativy mají velký význam, a to i v dopravě.

Turklāt tiks attīstītas energoefektivitātes pārvaldības sistēmas, piesaistot līdzfinansējumu no Kopienas programmām, piemēram CIP [40]. Saņēmēji izstrādās pamatnostādnes par energoefektīvu ražojumu veicināšanas metodēm un izglītības un mācību plānus energopārvaldniekiem. Komisija līdz 2006. gada beigām sagatavos Vides programmu maziem un vidējiem uzņēmumiem (MVU-Vide), ietverot tajā instrumentu kopumu energoefektivitātes uzlabošanai, un izstrādās energotehnoloģiju stratēģisko plānu, paredzot tajā arī informācijas un komunikāciju tehnoloģiju devumu energoefektivitātē.

Aby Komise mohla poskytnout praktické příklady energetických opatření a politik, uspořádá v rámci kampaně Udržitelná energie v Evropě a za podpory programu Inteligentní energie v Evropě ve všech členských státech soutěž, v níž bude oceněna škola, která bude nejlépe hospodařit s energií. K výběrovým kritériím takového ocenění bude patřit hospodaření s energií, energetická náročnost zařízení dotyčné školy a znalosti studentů o účinnosti a udržitelnosti energie. Zohlední se i koncepce organizace evropské ceny.

9. prioritārā darbība

Další opatření jsou uvedena v příloze.

Energoefektivitāte apdzīvotās vietās

5.6. Mezinárodní partnerství

Komisija 2007. gadā izveidos „Pilsētas mēru paktu”, uzsākot pastāvīgu sadarbību starp Eiropas 20-30 lielāko vadošo pilsētu mēriem. Sadarbības mērķis ir popularizēt un ieviest labākās prakses, tādējādi būtiski uzlabojot energoefektivitāti pilsētvidē, kur svarīgi ir vietējās politikas lēmumi un iniciatīvas, tostarp transporta jomā.

Bez ohledu na tvrzení, že s energetickou účinností je třeba začít doma, je to zároveň i výsostně mezinárodní problém. EU by v zájmu posílení rozvoje a používání energeticky účinných technologií a postupů měla využít svou dvoustrannou i mezinárodní obchodní politiku, politiku rozvoje, dohody, smlouvy a nástroje (včetně dialogů).

Lai sniegtu praktiskus energoefektivitātes pasākumu un politiku piemērus, Komisija kampaņas „Ilgtspējīga enerģija Eiropai” ietvaros, izmantojot programmas „Saprātīga enerģija Eiropai” atbalstu, katrā dalībvalstī organizēs konkursu, lai piešķirtu balvu energoefektīvākajai skolai. Starp balvas piešķiršanas kritērijiem būs attiecīgās skolas ēku energopārvaldība un energoefektivitāte un skolēnu zināšanas par energoefektivitāti un ilgtspējību. Tiks apsvērta iespēja organizēt Eiropas balvu.

Prioritní opatření 10

Turpmāki pasākumi ir izklāstīti pielikumā.

Podpora energetické účinnosti v celosvětovém měřítku

5.6. Starptautiskās partnerības

V zájmu posílení energetické účinnosti v celosvětovém měřítku Komise v roce 2007 zahájí jednání k uzavření rámcové dohody s klíčovými obchodními partnerskými zeměmi vně Společenství a s mezinárodními organizacemi. Dohoda se zaměří na zvýšení energetické účinnosti v odvětvích konečné spotřeby a přeměny energie s použitím velkého množství politik a opatření.

Lai gan energoefektivitāte sākas mājās, tā noteikti ir arī starptautisks jautājums. ES jāizmanto divpusējās un starptautiskās tirdzniecības un attīstības politika, nolīgumi un līgumi, instrumenti (tostarp sarunas), lai sekmētu energoefektīvu tehnoloģiju un metožu izstrādāšanu un izmantošanu.

Komise vedena snahou zaměřit k energetické účinnosti pozornost i podporu celého světa navrhne mezinárodní rámcovou dohodu za účasti jak vyspělých, tak rozvojových zemí, včetně Brazílie, Číny, Indie, Japonska, Ruska a Spojených států. To si vyžádá spolupráci Spojených národů, Mezinárodní agentury pro energii, skupiny G8 (rozhovory o změně klimatu v Gleneagles), Světové obchodní organizace, Světové banky, EBRD, EIB a dalších institucí. Cílem je rozvinout užší spolupráci v oblasti měření a hodnocení energetické účinnosti, požadavků minimální náročnosti zboží a služeb, označování a certifikace, energetických auditů, ztrát v pohotovostním režimu, kodexů chování a dalších. Tato spolupráce by se měla týkat všech odvětví konečné spotřeby, včetně dopravy, a rovněž přeměny energie, kde se nabízejí obzvláště velké možnosti. V roce 2007 Komise uspořádá významnou mezinárodní konferenci o energetické účinnosti, která tento proces odstartuje.

10. prioritārā darbība

6. Závěry a další kroky

Energoefektivitātes veicināšana pasaulē

Opatření stanovená v tomto akčním plánu a příloze mohou přinést první výsledky v příštích šesti letech, mnohá z nich již v příštích třech letech. Dosažený pokrok bude zhodnocen v rámci pravidelných evropských strategických přezkumů energetiky[41]. První velký přezkum po uplynutí první poloviny platnosti se uskuteční v roce 2009 v průběhu provádění akčního plánu. Možnosti úspor skutečně existují. Je třeba využívat nástroje, podpůrné programy, politiky a potřebnou institucionální kapacitu.

Lai veicinātu energoefektivitāti pasaulē, Komisija 2007. gadā ierosinās pamatnolīgumu ar galvenajām ārējās tirdzniecības partnervalstīm un starptautiskajām organizācijām. Nolīgumi īpaši attieksies uz energoefektivitātes paaugstināšanu gala patēriņa sektoros un enerģijas pārveidošanā. Tajos tiks izmantotas dažādas politikas un pasākumi.

Má-li však být stanovených cílů dosaženo, je především zapotřebí politická vůle a angažovanost na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Je proto na Radě a Evropském parlamentu a vnitrostátních a regionálních politických činitelích, aby potvrdili své odhodlání a udělili podpoře provádění tohoto akčního plánu jasný a jednoznačný mandát jeho schválením a odsouhlasením předložených návrhů.

Lai pievērstu lielāku uzmanību energoefektivitātei un sekmētu to visā pasaulē, Komisija ierosinās starptautisku pamatnolīgumu, kura puses būs gan attīstītās, gan jaunattīstības valstis, tostarp Brazīlija, Ķīna, Indija, Japāna, Krievija un Amerikas Savienotās Valstis. Nolīgums tiks izstrādāts sadarbībā ar Apvienoto Nāciju Organizāciju, Starptautisko Enerģētikas aģentūru, G8 (Glenīglas dialogs par klimata pārmaiņām), Pasaules Tirdzniecības organizāciju, Pasaules Banku, ERAB, EIB un citām institūcijām. Mērķis ir attīstīt ciešāku sadarbību saistībā ar energoefektivitātes mērīšanu un novērtēšanu, preču un pakalpojumu minimālajām energoefektivitātes prasībām, marķēšanu un sertifikāciju, energoauditu, nodroses režīma zudumiem, rīcības kodeksiem un citiem jautājumiem. Jāaptver visas galapatēriņa nozares, tostarp transports, kā arī enerģijas pārveidošana, kurā globālais potenciāls ir īpaši liels. Komisija 2007. gadā rīkos plašu starptautisku konferenci par energoefektivitāti, lai dotu izšķirošo impulsu procesa uzsākšanai.

PŘÍLOHA: Navrhovaná opatření[42]

6. Secinājumi un turpmākie pasākumi

Komise přijme tato opatření[43]:

Šajā rīcības plānā un tā pielikumā izklāstītie pasākumi var nodrošināt pirmos rezultātus nākamajos sešos gados, daudzi no tiem – nākamajos trīs gados. Sasniegto progresu vērtēs ar regulāru stratēģisku Eiropas enerģētikas pārskatu palīdzību[41]. Lielākais vidusposma pārskats paredzēts 2009. gadā Rīcības plāna īstenošanas periodā. Ietaupījumu potenciāls pastāv. Jārada instrumenti, atbalsta programmas, politika un vajadzīgās institucionālās spējas.

1. Požadavky dynamické energetické náročnosti produktů, budov a služeb.

Taču, lai sasniegtu šeit izvirzītos mērķus, vairāk nekā jebkas cits ir vajadzīga politiskā griba un iesaistīšanās valsts, reģionālā un vietējā mērogā. Tādēļ Padomei un Eiropas Parlamentam, un valsts un reģionālās politikas veidotājiem pilnībā jāuzņemas saistības un jānosaka skaidras un nepārprotamas pilnvaras šā Rīcības plāna īstenošanai, apstiprinot to un vienojoties par priekšlikumiem.

- Provedení směrnice o ekodesignu (2005/32/ES)

PIELIKUMS. Ierosinātie pasākumi[42]

- koordinovat požadavky ekodesignu, označování štítky a pobídky (2007–2012)

Komisija veiks turpmāk minētos pasākumus[43].

- vypracovat požadavky ekodesignu pro 14 přednostních skupin výrobků (2007-2009)

1. Dinamiskas energoefektivitātes prasības attiecībā uz produktiem, ēkām un pakalpojumiem.

- vypracovat požadavky ekodesignu pro další výrobky (2008-2010)

- Ekodizaina direktīvas (2005/32/EK) īstenošana

- podporovat dobrovolné závazky k úsporám energie (2007–2012)

- koordinēt ekodizaina prasības, marķējumu un stimulus (2007-2012)

- provádění a změna rámcové směrnice o označování štítky (92/75/ES)

- izstrādāt ekodizaina prasības 14 prioritārām produktu grupām (2007-2009)

- navrhnout směrnici Komise o označování energetické účinnosti plynových a elektrických ohřívačů vody štítky (2007)

- izstrādāt ekodizaina prasības citiem produktiem (2008-2010)

- vypracovat dodatečná prováděcí nařízení o označování štítky a revidovat stávající štítky s ohledem na jejich přepočítání každých pět let tak, aby stupeň označení A neslo jen 10 – 20 %, a ověření nákladů na životní cyklus a očekávané úspory energie (2007–2009)

- atbalstīt brīvprātīgas saistības enerģijas taupīšanas jomā (2007-2012)

- zahájit komplexní průzkum provádění směrnice (2007)

- Marķēšanas pamatdirektīvas (92/75/EK) īstenošana un grozīšana

- Provádění a změna dohody Energy Star o kancelářských přístrojích[44]

- ierosināt Komisijas direktīvas par gāzes ūdenssildītāju un elektrisko ūdenssildītāju energomarķējumu (2007)

- uzavřít nové pětileté dohody Energy Star (2007)

- sagatavot marķējuma īstenošanas papildu pasākumus un pārskatīt pašreizējos marķējumus ar mērķi mainīt klasifikācijas prasības ik pēc 5 gadiem, tā lai tikai 10-20 % atbilstu A klasei, kā arī pārbaudīt aprites cikla izmaksas un paredzamos enerģijas ietaupījumus (2007-2009)

- navrhnout změnu nařízení (ES) č. 2422/2001 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (2007)

- uzsākt vispusīgu pētījumu par direktīvas īstenošanu (2007)

- vypracovat náročnějších kritéria energetické účinnosti kancelářských přístrojů (2007-2011)

- Energy Star nolīguma par biroja iekārtām[44] īstenošana un grozīšana

- Provádění a změna směrnice o energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických službách (2006/32/ES)

- noslēgt jaunu Energy Star nolīgumu uz 5 gadiem (2007)

- připravit memorandum o porozumění o energetické účinnosti ve spolupráci s CEER prostřednictvím ERGEG (2007)

- ierosināt grozījumu Regulai (EK) Nr. 2422/2001 par biroja iekārtu energoefektivitātes marķēšanas programmu (2007)

- zhodnotit používání systému bílých certifikátů na úrovni Společenství (2008)

- izstrādāt stingrākus energoefektivitātes kritērijus biroja iekārtām (2007-2011)

- zvýšit soudržnost vnitrostátních pravidel v oblasti veřejných zakázek týkajících se energetické účinnosti (2008)

- Enerģijas galapatēriņa efektivitātes un energoefektivitātes pakalpojumu direktīvas (2006/32/EK) īstenošana un grozīšana

- usilovat o dohodu o náročnějších a harmonizovanějších kritériích pro dobrovolné dohody v zájmu výrazného zvýšení energetické náročnosti (2009)

- sadarbībā ar CEER , iesaistot ERGEG , sagatavot Saprašanās memorandu par energoefektivitāti (2007)

- vydat mandát pro evropskou normu (EN) pro energetické audity (2008)

- novērtēt Kopienas mēroga Balto sertifikātu shēmu (2008)

- navrhnout podrobnější požadavky na měření spotřeby a účtování (2009)

- panākt lielāku saskanību starp valsts iepirkuma pamatnostādnēm energoefektivitātes jomā (2008)

- zvážit podporu nebo zřízení střediska vyhledávání a zlepšování vznikajících a stávajících technologií (2008)

- censties vienoties par stingrākiem un saskaņotākiem kritērijiem brīvprātīgajos nolīgumos, lai būtiski paaugstinātu energoefektivitāti (2009)

- Provedení a změna směrnice o energetické účinnosti budov (2002/91/ES)

- izdot pilnvaras izstrādāt Eiropas standartu (EN) energoaudita veikšanai (2008)

- navrhnout rozšíření úlohy veřejného sektoru v demonstraci nových technologií a metod (2009)

- ierosināt sīkāk izstrādātas prasības uzskaitei un rēķinu sagatavošanai (2009)

- navrhnout výrazné snížení limitu u požadavků na minimální energetickou náročnost pro větší renovace (2009)

- apsvērt iespējas atbalstīt vai izveidot centru, kas apzinātu un uzlabotu jaunas un jau esošas tehnoloģijas (2008)

- navrhnout požadavky minimální náročnosti (kWh/m²) u nových a renovovaných budov a některé prvky tak, aby se tyto budovy přiblížily úrovni pasivních domů[45] od roku 2015 (2009)

- Ēku energoefektivitātes direktīvas (2002/91/EK) īstenošana un grozīšana

- zvážit návrh závazných požadavků na instalaci technologií pasivního vytápění a chlazení (do konce roku 2008)

- ierosināt plašāku publiskā sektora iesaistīšanos jaunu tehnoloģiju un metožu demonstrēšanā (2009)

- navrhnout opatření určená členským státům s cílem poskytnout financování vysoce hospodárným investicím (2009)

- ierosināt būtiski zemāku platības robežu attiecībā uz minimālajām energoefektivitātes prasībām ēkām, kam veikta nozīmīga atjaunināšana (2009)

- Provádění směrnice o stavebních výrobcích (89/106/EHS)

- ierosināt minimālās energoefektivitātes prasības (kWh/m²) jaunām un atjaunotām ēkām un dažiem to elementiem, lai 2015. gadā jaunas ēkas sasniegtu pasīvo ēku[45] līmeni (2009)

- v příslušných případech vnést hlediska energetické účinnosti do problematiky standardů stavebních výrobků (2008)

- apsvērt iespēju ierosināt saistošas prasības izmantot pasīvas siltumapgādes un dzesēšanas tehnoloģijas (līdz 2008. gada beigām)

2. Zlepšení v oblasti přeměny energie

- ierosināt pasākumus dalībvalstīm, lai piešķirtu finansējumu ļoti rentabliem ieguldījumiem (2009)

- vypracovat požadavky minimální účinnosti pro novou kapacitu elektrické energie, vytápění a chlazení nižší než 20 MW a podle potřeby zvážit podobné požadavky pro větší výrobní jednotky (2008)

- Būvizstrādājumu direktīvas (89/106/EK) īstenošana

- spolu s odvětvím zásobování energií vypracovat pokyny k osvědčeným postupům pro stávající kapacity (2008)

- attiecīgos gadījumos ieviest energoefektivitātes aspektus būvizstrādājumu standartos (2008)

- vydat mandát pro evropskou normu (EN) pro systém osvědčení pro teplárenské a elektrárenské techniky (2008)

2. Enerģijas pārveidošanas uzlabošana

- ve spolupráci s CEER prostřednictvím ERGEG dospět k dohodě ohledně osvědčených regulačních postupů v zájmu snížení ztrát při přenosu a distribuci (2008)

- izstrādāt minimālās energoefektivitātes prasības jaunām elektroenerģijas, siltumapgādes un dzesēšanas jaudām, kas ir mazākas par 20 MW, un vajadzības gadījumā apsvērt šādu prasību ieviešanu lielākām ražošanas vienībām (2008)

- navrhnout nový rámec právních a správních předpisů na podporu přístupu do distribuční soustavy a propojení decentralizované výroby (2007)

- kopā ar piegādes nozari izstrādāt pamatnostādnes par pašreizējās jaudas labas ekspluatācijas praksi (2008)

- Provádění a změna směrnice o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny (CHP) (2004/8/ES), což mimo jiné znamená

- izdot pilnvaras izstrādāt Eiropas standartu par sertifikācijas shēmu elektroenerģijas un siltumenerģijas ražotņu inženieriem (2008)

- urychlit harmonizaci metod výpočtu vysoce účinné kombinované výroby (2008–2011)

- sadarbībā ar CEER , iesaistot ERGEG , pieņemt pamatnostādnes par labu regulēšanas praksi, lai samazinātu zudumus pārvadē un sadalē (2008)

- vydat mandát pro evropskou normu (EN) pro certifikaci hlavních techniků zařízení CHP (2008)

- ierosināt jaunu tiesisko regulējumu, lai veicinātu piekļuvi tīklam un decentralizētas ražošanas pievienošanu (2007)

- dospět k dohodě o harmonizované elektronické záruce původu (2007–2009)

- Koģenerācijas veicināšanas direktīvas (2004/8/EK) īstenošana un grozīšana, ietverot šādus pasākumus.

- navrhnout přísnější požadavky pro orgány regulace trhu za účelem podpory CHP (2008–2011)

- paātrināt to metožu saskaņošanu, ko izmanto augstas efektivitātes koģenerācijas aprēķināšanai (2008-2011)

- navrhnout požadavek vůči členským státům na zjištění poptávky po teple vhodné pro CHP (2007–2008)

- izdot pilnvaras izstrādāt Eiropas standartu (EN) koģenerācijas staciju galveno inženieru sertificēšanai (2008)

- navrhnout, aby se po členských státech požadovalo zjištění vnitrostátního potenciálu odpadního tepla (2007–2008)

- panākt vienošanos par saskaņotu elektronisku izcelsmes apliecinājumu (2007-2009)

- navrhnout požadavky na minimální účinnost dálkového vytápění na základě nové normy (2007–2008)

- ierosināt stingrākas prasības tirgus regulatoriem, lai veicinātu koģenerāciju (2008-2011)

- usilovat o přijetí evropské normy a požadavků na minimální účinnost mikrokovýroby (2007–2009)

- ierosināt prasību dalībvalstīm aprēķināt siltuma pieprasījumu, ko var segt koģenerācijas stacijas (2007-2008)

3. Pokrok v dopravě

- ierosināt prasību dalībvalstīm aprēķināt nelietderīgā siltuma īpatsvaru valsts kopējā potenciālā (2007-2008)

- opatření, zahrnující v případě potřeby i právní předpisy a umožňující za pomoci komplexního a důsledného přístupu dosáhnout cíle 120 g CO2/km do roku 2012. Tohoto cíle by mělo být dosaženo na základě splnění cíle 140 g CO2/km prostřednictvím dobrovolné dohody do roku 2008–2009

- pamatojoties uz jaunu standartu, ierosināt minimālās efektivitātes prasības centralizētajai siltumapgādei (2007-2008)

- posílit snahy o rozvoj trhu s ekologičtějšími, inteligentnějšími, energeticky účinnějšími a bezpečnějšími vozidly podle návrhu Komise na směrnici o podpoře čistých silničních vozidel (KOM (2005) 634) (2007–2012)

- censties pieņemt Eiropas standartu un minimālās efektivitātes prasības mikro koģenerācijas stacijām (2007-2009)

- posílit na úrovni EU systémy dopravních a cestovních informací v reálném čase (RTTI) a řízení provozu (2007–2012)

3. Attīstība transporta nozarē

- podpořit financování uvádění účinných vozidel na trh (2007)

- pasākumi, tostarp tiesību akti, ja nepieciešams, lai, izmantojot vispusīgu un konsekventu pieeju, līdz 2012. gadam sasniegtu mērķvērtību 120 g CO2/km. Šis mērķis jāsasniedz saskaņā ar brīvprātīgi pieņemto apņemšanos panākt 140 g CO2/km līdz 2008.-2009. gadam

- navrhnout pozměněnou směrnici o štítcích s údaji o účinnosti automobilu (1999/94/ES) (2007)

- pastiprināt centienus paplašināt tīrāku, viedāku, energoefektīvāku un drošāku transportlīdzekļu tirgu, ņemot vērā Komisijas priekšlikumu Direktīvai par „tīro” autotransporta līdzekļu izmantošanas veicināšanu (COM(2005) 634) (2007-2012)

- vydat mandát pro evropskou normu a mezinárodní normu pro měření valivého odporu pneumatik (2008)

- stiprināt ES mēroga satiksmes un ceļojumu reāllaika informācijas sistēmas un satiksmes pārvaldību (2007-2012)

- usilovat o dosažení požadavků na minimální účinnost klimatizačních systémů automobilů (2007–2008)

- veicināt finansējumu efektīvu transportlīdzekļu ienākšanai tirgū (2007)

- navrhnout systém označování pneumatik (2008)

- ierosināt grozījumus automobiļu degvielas taupītspējas marķējuma direktīvā (1999/94/EK) (2007)

- usnadnit dobrovolné dohody a navrhnout další opatření týkající se přesného monitorování tlaku v pneumatikách (2008–2009)

- izdot pilnvaras izstrādāt atzītu Eiropas standartu un starptautisku standartu riepu rites pretestības mērīšanai (2008)

- zvážit povinné zavedení systémů monitorování tlaku v pneumatikách u nových vozidel (2008–2009)

- izstrādāt minimālās efektivitātes prasības automobiļu gaisa kondicionēšanas sistēmām (2007-2008)

- předložit v rámci zelené knihy o městské dopravě společná řešení založená na konkrétních, úspěšně vyzkoušených opatřeních, případně včetně poplatků za používání infrastruktury, pozemních komunikací a za přetěžování dopravy (2007)

- ierosināt riepu marķēšanas sistēmu (2008)

- navrhnout právní předpisy v zájmu harmonizace požadavků na propagaci energetické účinnosti ve studijních plánech pro řidiče a podpůrných projektech (2008)

- sekmēt brīvprātīgas vienošanās un ierosināt citus pasākumus par precīzas riepu spiediena kontroles sistēmām (2008-2009)

- podporovat energetickou účinnost v letectví prostřednictvím SESAR[46] (2007–2012)

- apsvērt obligātu jaunu transportlīdzekļu aprīkošanu ar riepu spiediena kontroles sistēmām (2008-2009)

- navrhnout právní předpisy na začlenění letectví do systému EU pro obchodování s emisemi ( konec roku 2006)

- iesniegt Zaļo grāmatu pat pilsētas transportu, ierosinot kopīgus risinājumus, kuru pamatā ir konkrēti pārbaudīti pasākumi, tostarp attiecīgā gadījumā maksājumi par infrastruktūras izmantošanu, ceļiem un noslogotību (2007)

- využít potenciál účinného čištění lodních trupů (2007–2008)

- ierosināt tiesību aktus, lai saskaņotu prasības popularizēt energoefektivitāti transportlīdzekļu vadītāju izglītības programmās un atbalsta projektos (2008)

- využít úspor pro lodě kotvící v přístavu využívající pobřežní elektřinu na základě navrhovaných právních předpisu (2008–2009)

- veicināt energoefektivitāti aviācijas nozarē ar SESAR [46] palīdzību (2007-2012)

- podporovat námořní dopravu na krátké vzdálenosti a mořské dálnice (2007–2012)

- ierosināt tiesību aktus, lai aviācijas nozari iesaistītu ES emisijas kvotu tirdzniecības sistēmā (2006)

- provést rámec právních předpisů pro železniční dopravu (2007)

- izmantot iespējas optimizēt kuģu korpusu tīrīšanu (2007-2008)

4. Financování energetické účinnosti, ekonomické pobídky a tvorba cen energií

- ierosinot tiesību aktus, izmantot ietaupījumu potenciālu, ko piedāvā elektroapgāde no krasta kuģiem ostās (2008-2009)

- usilovat o zjištění a odstranění překážek v právních předpisech členských států bránících využívat služeb ESCO a smluvních nástrojů (2007–2009)

- vecināt tuvjūras pārvadājumus un jūras maģistrāles (2007-2012)

- vytvořit místní revolvingové fondy ve spojení s informačními clearingovými centry na základě úzké spolupráce s EBRD, skupinou EIB a jinými mezinárodními finančními institucemi (2007–2009)

- īstenot dzelzceļa transporta tiesisko regulējumu (2007)

- spolu s EBRD, skupinou EIB a jinými mezinárodními finančními institucemi usnadnit vznik partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem získat finanční prostředky pro financování dluhu, záruky a rizikový kapitál pro malé a střední podniky, společnosti ESCO a další podniky poskytujících energetické služby (2007)

4. Energoefektivitātes finansēšana, ekonomiskie stimuli un enerģijas cenu veidošanās

- usnadnit v nových členských státech dostupnost financování projektů týkajících se hospodaření s elektrickou energií, včetně bydlení pro více rodin a sociálního bydlení, prostřednictvím strukturálních fondů a fondu soudržnosti (2007–2012)

- noteikt un likvidēt juridiskos šķēršļus dalībvalstīs ESCO izmantošanai un līgumu slēgšanai energoefektivitātes jomā (2007-2009)

- podporovat budování sítí mezi členskými státy a regiony v zájmu zajištění financování osvědčených postupů v oblasti energetické účinnosti (2007–2012)

- attīstīt vietējos apgrozības fondus, kas saistīti ar informācijas biržām, cieši sadarbojoties ar ERAB, EIB grupu un citām SFI (2007-2009)

- spolu s EBRD, skupinou EIB a strukturálními fondy a fondem soudržnosti EU podporovat používání veřejno-soukromých fondů a finančních balíčků na posílení energetické účinnosti pro malé a střední podniky a veřejný sektor pro účely energetických auditů a konkrétních investic zjištěných při energetických auditech v souvislosti s energetickou účinností (2007–2012)

- kopā ar ERAB, EIB grupu un citām SFI veicināt valsts un privātā sektora partnerības, lai piesaistītu naudas līdzekļus aizdevumu segšanai, garantijas instrumentu un riska kapitāla izmantošanai MVU, ESCO un citiem uzņēmumiem, kas piedāvā energopakalpojumus (2007)

- podněcovat využívání finančních zdrojů Společenství, jako jsou zelené investiční fondy, spolufinancované CIP, malými a středními podniky na podporu ekologicky novátorských řešení (2007–2012)

- veicināt finansējuma piesaisti energoefektivitātes projektiem jaunajās dalībvalstīs, tostarp daudzdzīvokļu un sociālo māju sektoros, izmantojot struktūrfondus un kohēzijas fondus (2007-2012)

- zvážit náklady a přínosy daňových úvěrů jako pobídek pro podniky v zájmu rozšíření výroby energeticky úspornějších spotřebičů a zařízení a zvýšení zájmu spotřebitelů o koupi takových spotřebičů a zařízení (2007)

- veicināt sadarbību tīklu veidošanu starp dalībvalstīm, lai panāktu, ka finansējumu saņem labākās prakses energoefektivitātē (2007-2012)

- vypracovat zelenou knihu o nepřímém zdanění (2007) a následně provést přezkum směrnice o energetické dani, aby zohledňovala lepší energetickou účinnost a dopady na životní prostředí (2008)

- veicināt valsts un privātā sektora energoefektivitātes fondu un finanšu pakešu izmantošanu MVU un valsts sektorā energoauditam un īpašiem ieguldījumiem energoefektivitātē, sadarbojoties ar ERAB, EIB grupu un ES struktūrfondiem un kohēzijas fondiem (2007-2012)

- navrhnout zvláštní daňový režim pro motorovou naftu s cílem omezit neúměrné rozdíly ve výši daní mezi členskými státy, a zvýšit tak energetickou náročnost v dálkové dopravě omezením „cisternové turistiky“ (2007)

- Lai popularizētu eko-inovatīvus risinājumus, veicināt to, ka MVU izmanto Kopienas finansējumu, piemēram, Zaļo investīciju fondu, ko līdzfinansē CIP (2007-2012).

- vyzvat Radu k přijetí návrhu Komise (KOM(2005)261) na zdanění vozidel v závislosti na emisích CO2 a vyzvat členské státy, aby již zavedly tyto úpravy do svých zvažovaných daňových reforem (2007)

- analizēt izmaksas un ieguvumus no nodokļu kredītiem, ko izmanto, lai stimulētu uzņēmumus ražot vairāk un labākas energoefektīvas ierīces un iekārtas un sekmētu patērētājus iegādāties šādas ierīces un iekārtas (2007)

5. Změna chování ve vztahu k energii

- sagatavot Zaļo grāmatu par netiešajiem nodokļiem (2007) un pārskatīt Enerģijas nodokļu direktīvu, lai labāk iestrādātu energoefektivitātes un vides aizsardzības apsvērumus (2008)

- jít příkladem a v rámci EMAS certifikovat všechny budovy Komise (2007-2009) a navrhnout tento postup i jiným institucím EU (2010)

- ierosināt īpašu nodokļu režīmu attiecībā uz komerciālo dīzeļdegvielu, lai samazinātu būtiskās nodokļu līmeņa atšķirības dalībvalstīs, kas, savukārt, paaugstinās kravu autopārvadājumu energoefektivitāte, samazinot „degvielas uzpildes tūrismu” (2007)

- posílit obecné zásady energetické účinnosti v pozměněném nařízení EMAS (2007)

- aicināt Padomi pieņemt Komisijas priekšlikumu (COM(2005)261) sasaistīt nodokļus ar CO2 rādītājiem un lūgt dalībvalstīm ieviest šīs izmaiņas plānotajās nodokļu reformās (2007).

- přijmout pravidla Komise pro veřejné zakázky na základě energetické účinnosti (2008), podporovat režimy správného hospodaření s energií, vypracovat pokyny pro podporu energeticky účinných produktů a vzdělávací sady nástrojů pro průmysl, malé a střední podniky a veřejný sektor a předložit referenční dokument IPPC[47] (2007–2012)

5. Pārmaiņas enerģijas patēriņa paradumos

- navrhnout doporučení členským státům, aby zařadily rozměr zabezpečení dodávek energie a změny klimatu do vzdělávacích studijních osnov (2007); poskytnout příslušné informační materiály a učební pokyny prostřednictvím programů Společenství (2007–2012)

- rādīt piemēru, saskaņā ar EMAS sertificējot visas Komisijai piederošās ēkas (2007-2009), un ierosināt šādu rīcību citām ES institūcijām (2010)

- navrhnout iniciativu pro oblast odborného vzdělávání na základě energetické účinnosti (2008)

- pilnveidot energoefektivitātes pamatnostādnes, izdarot grozījumus EMAS regulā (2007)

- vytvořit „Pakt primátorů“ spolu s memorandem o porozumění týkajícím se energetické účinnosti v zájmu výměny a uplatňování osvědčených postupů a vybudování trvalé sítě (2007)

- pieņemt Komisijas iepirkuma pamatnostādnes, kurās ievērots energoefektivitātes princips (2008), veicināt enerģijas pārvaldības sistēmas, pamatnostādes par energoefektīvu produktu veicināšanu, mācību instrumentu kopuma izstrādāšanu nozarei, MVU un publiskajam sektoram un iesniegt IPPC [47] atsauces dokumentu (2007-2012)

- vytvořit a provozovat nové sítě v rámci kampaně Udržitelná energie v Evropě (SEE) (2007–2008)

- ierosināt ieteikumu dalībvalstīm iekļaut valsts izglītības programmās enerģētikas drošības un klimata pārmaiņu aspektus (2007); Kopienas programmās nodrošināt attiecīgus informatīvus materiālus un metodiskos norādījumus (2007-2012)

- uspořádat ve všech členských státech soutěž, v níž bude oceněna škola, která bude nejlépe hospodařit s energií (2007–2008)

- ierosināt ar energoefektivitāti saistītas arodizglītības iniciatīvu (2008)

- zapojit do provádění akčního plánu Výkonnou agenturu pro inteligentní energii (IEEA) a vnitrostátní, regionální a místní energetické úřady (2007–2012)

- ar Saprašanās memorandu par energoefektivitāti izveidot „Pilsētas mēru paktu”, lai popularizētu un ieviestu labākās prakses un nodibinātu pastāvīgu sadarbības tīklu (2007)

6. Mezinárodní partnerství

- izveidot un izmantot jaunus tīklus kampaņas „Ilgtspējīga enerģija Eiropai” ietvaros (2007-2008)

- zahájit jednání s cílem uzavřít mezinárodní rámcové dohody o energetické účinnosti (2007)

- organizēt konkursu katrā dalībvalstī, piešķirot balvu par energoefektīvāko skolu (2007-2008)

- navrhnout dobrovolné dohody (závazky) s vývozním průmyslem týkající se informací, požadavků na minimální účinnost a označování (2007–2012)

- iesaistīt Rīcības plāna īstenošanā programmas „Saprātīga enerģija Eiropai” aģentūru, valsts, reģionāla un vietēja mēroga enerģētikas aģentūras (2007-2012)

- zdůraznit význam energetické účinnosti v energetických a obchodních smlouvách, dohodách, rozhovorech a dalších rámcích spolupráce (2007–2012)

6. Starptautiskās partnerības

- zintenzivnit mezinárodní spolupráci v oblasti metod měření pro účely požadavků na minimální účinnost a označování (2007–2012)

- iniciēt starptautisku pamatnolīgumu par energoefektivitāti (2007)

- vytvořit mezinárodní síť šíření informací a poradenství o účinných technologiích (2009)

- ierosināt eksporta nozaru pārstāvjiem brīvprātīgus nolīgumus (saistības) ar par informāciju, minimālajām efektivitātes prasībām un marķējumu (2007-2012)

- stiprināt energoefektivitāti enerģijas un tirdzniecības līgumos, nolīgumos, sarunās un citos sadarbības veidos (2007-2012)

[1] 390 Mtoe při ceně 48 USD za barel bez daně.

- stimulēt starptautisko sadarbību mērīšanas metožu jomā saistībā ar minimālajām efektivitātes prasībām un marķējumu (2007-2012)

[2] KOM(2006) 105 v konečném znění ze dne 08.03.2006.

- izveidot starptautisku tīklu ar mērķi izplatīt informāciju un ieteikumus par efektīvām tehnoloģijām (2009)

[3] Závěry předsednictví ze dne 23.–24. března 2006. 7775/1/06 REV1 ze dne 18. května 2006.

[4] Zelená kniha o energetické účinnosti – méně znamená více, KOM(2005) 265 v konečném znění ze dne 22. června 2005. V průbou veřejných konzultací k této zelené knize došlo celkem 241 ohlasů požadujících opatření ve všech odvětvích energetiky. (Pracovní dokument útvarů Komise (SEK (2006) 693 ze dne 29. května 2006)).

[1] 390 Mtoe par 48 ASV dolāriem barelā, atskaitot nodokļus.

[5] Zpráva Evropského parlamentu P6_A(2006)0160 ze dne 3. května 2006.

[2] COM (2006) 105, galīgā redakcija, 8.3.2006.

[6] První zpráva skupiny na vysoké úrovni je ze dne 2. června 2006 ("Contributing to an integrated approach on competitiveness, energy and the environment policies - Functioning of the energy market, access to energy , energy efficiency and the EU Emissions Trading Scheme"; http://ec.europa.eu/enterprise/environment/hlg/hlg_en.htm). Tato zpráva se konkrétně zabývala souborem doporučení ke zlepšení energetické účinnosti.

[3] Prezidentūras secinājumi, 2006. gada 23.-24. marts. 7775/1/06 REV1, 18.5.2006.

[7] V porovnání se základem. Viz KOM (2005) 265 v konečném znění ze dne 22. června 2005.

[4] Zaļā grāmata par energoefektivitāti „Kā ar ierobežotiem resursiem sasniegt labāku rezultātu”, COM(2005)265, galīgā redakcija, 22.6.2005. Zaļās grāmatas sabiedriskajā apspriešanā tika saņemta 241 atbilde, aicinot rīkoties visās enerģētikas nozarēs. (Komisijas dienestu darba dokuments (SEC(2006)693, 29.5.2006.)).

[8] Zatímco přesný výklad efektivnosti nákladů v právních předpisech Společenství týkajících se energetické účinnosti byl záměrně ponechán na členských státech, za nejjednodušší a nejsrozumitelnější opatření hodnocení hospodárnosti je na realizaci předpokládaných energetických investic (na straně dodávky i poptávky) považována metoda nejnižších nákladů životního cyklu (LCC).

[5] Eiropas Parlamenta Ziņojums P6_A(2006)0160, 3.5.2006.

[9] 20 % celosvětové produkce elektrické energie se dnes využívá na osvětlení. Podle studií může zavedení technologie vysoce účinné diody vyzařující zelené světlo (LED), která je již dostupná na trhu, do roku 2015 ušetřit 30 % dnešní spotřeby na veřejné osvětlení a 50 % do roku 2025.

[6] Pirmais Augsta līmeņa grupas ziņojums datēts ar 2006. gada 2. jūniju ( "Contributing to an integrated approach on competitiveness, energy and the environment policies - Functioning of the energy market, access to energy , energy efficiency and the EU Emissions Trading Scheme" ; http://ec.europa.eu/enterprise/environment/hlg/hlg_en.htm). Šajā ziņojumā īpaši apskatīti vairāki ieteikumi energoefektivitātes uzlabošanai.

[10] Wuppertal Institut 2005 na základě Mantzos (2003) a publikace „Economic Evaluation of Sectoral Emission Reduction Objectives for Climate Change“, ECOFYS, březen 2001. Další informace obsahuje Závěrečná zpráva o posouzení dopadu (CLWP; 2006/TREN/032), příloha 4. Červenec 2006.

[7] Salīdzinājumā ar pamatscenāriju. Sk. COM (2005) galīgā redakcija, 22.6.2005.

[11] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent. Přezkum Bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období“; KOM(2006) 314 v konečném znění.

[8] Lai gan rentabilitātes precīza interpretācija Kopienas tiesību aktos apzināti atstāta dalībvalstu rīcībā, parasti par tiešāko un visvieglāk interpretējamo ekonomijas vērtējuma metodi tiek uzskatīta zemākās aprites cikla izmaksas paredzētajiem ieguldījumiem enerģētikā (piedāvājuma vai pieprasījuma pusē).

[12] Zdroj: Evropská komise, EU-25 Základní scénář a Wuppertal Institute 2005.

[9] Patlaban 20 % saražotās elektroenerģijas pasaulē izmanto apgaismei. Pētījumi liecina, ka, izmantojot efektīvās gaismu emitējošās diodes (LED) tehnoloģiju, kas jau ir pieejama tirgū, līdz 2015. gadam varētu ietaupīt 30 % pašreizējā enerģijas patēriņa apgaismei, un līdz 2025. gadam – 50 %.

[13] 1,5% zlepšení v oblasti primární energie se připočítává k 1,8% ročnímu trendu snížení energetické náročnosti „za běžných podmínek“ a zahrnuje dopad, jenž měly na účinnost předchozí právní předpisy Společenství (0,35 % ročně) a další vlivy (0,6 % ročně strukturální změny, např. rozvoj průmyslu, a 0,85 % ročně „autonomní zlepšení“, např. běžná obměna technického parku). Celkově se tak energetická náročnost sníží o 3,3 ročně a průměrný roční růst spotřeby energie nepřekročí 0,5 % za předpokladu růstu HDP ve výši 2,3 % ročně. Odkaz na směrnici 2006/32/ES na obrázku 3 se vztahuje k cíli dosáhnout v období 2008–2016 9% úspor. Spolu s možností energetických úspor v okamžiku spotřeby lze dosáhnout i významných, přibližně 20% úspor, pokud se podaří předejít plýtvání energií v průběhu přeměny a přenosu energie.

[10] Vupertāles Institūts 2005. g., pamatojoties uz Mantzos (2003) un „ Economic Evaluation of Sectoral Emission Reduction Objectives for Climate Change ”, ECOFYS, 2001. gada marts. Papildu informācija atrodama Ietekmes novērtējuma noslēguma ziņojumā (CLWP: 2006/TREN/032), 4. pielikums. 2006. gada jūlijs.

[14] SEK(2006) 1173.

[11] Komisijas paziņojums Padomei un Eiropas Parlamentam „Eiropas dinamisma saglabāšana – ilgtspējīga attīstība mūsu kontinentā. Eiropas Komisijas 2001. gadā publicētās Transporta baltās grāmatas vidusposma pārskats”; COM(2006)314 galīgā redakcija.

[15] SEK(2006) 1174 a SEK(2006) 1175.

[12] Avots: Eiropas Komisija, ES-25 pamata scenārijs un Vupertāles institūts, 2005.

[16] Široké využití zařízení ICT vyžaduje výrazné zlepšení účinnosti polovodičů a bateriových technologií. Komise podpoří výzkum v těchto oblastech podle sedmého rámcového programu pro výzkum a rozvoj, jak bylo oznámeno v první výroční zprávě o evropské informační společnosti (KOM (2006) 215).

[13] Primārās enerģijas ietaupījums 1,5 % apmērā papildina 1,8 %, ko katru gadu panāk ar uzlabotu energointensitāti „uzņēmējdarbībā kā parasti”, to veido līdzšinējo Kopienas tiesību aktu rezultāti (0,35 % gadā) un citi faktori (katru gadu 0,6 % strukturālu pārmaiņu rezultātā, piemēram, rūpniecības attīstība, un 0,85 % „neatkarīgu ietaupījumu” rezultātā, piemēram, dabiska tehnoloģiju nomaiņa). Kopā energointensitāte tādējādi tiks samazināta par 3,3 % gadā, enerģijas patēriņam ik gadus palielinoties vidēji par 0,5 %, pieņemot, ka vidējais IKP pieaugums ir 2,3 % gadā. 3. attēla atsauce uz Direktīvu 2006/32/EK atspoguļo 9 % ietaupījumu mērķvērtību laikposmam no 2008. līdz 2016. gadam. Papildus energoefektivitātes potenciālam patēriņa pusē būtiskus ieguldījumus apmēram 20 % apjomā var panākt, novēršot enerģijas zudumus enerģijas pārveides un pārvades laikā.

[17] Jak požaduje směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách, Úř. věst. L 114 ze dne 27. dubna 2006, s. 64.

[14] SEC (2006) 1173.

[18] Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.

[15] SEC(2006)1174 un SEC(2006)1175.

[19] (ES) č. 2422/2001.

[16] IKT iekārtu plašā izmantojuma dēļ nepieciešami nozīmīgi uzlabojumi pusvadītāju un bateriju tehnoloģiju efektivitātē. Komisija atbalstīs pētniecību šajās jomās, izmantojot Septīto pētniecības un attīstības pamatprogrammu, kā paziņots pirmajā gada ziņojumā par Eiropas Informācijas sabiedrību (COM (2006) 215).

[20] Směrnice 92/75/ES, Úř. věst L 297, 13.10.1992, s. 16-19.

[17] Tie paredzēti Direktīvā 2006/32/EK par enerģijas galapatēriņa efektivitāti un energoefektivitātes pakalpojumiem, OV L 114, 27.4.2006., 64. lpp.

[21] Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.

[18] OV L 191, 22.7.2005., 29. lpp.

[22] Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.

[19] (EK) Nr. 2422/2001

[23] Pokud jde o právní předpisy z oblasti energetické účinnosti, v současné době probíhají řízení o nesplnění povinnosti s 20 členskými státy jak pro neoznámení, tak pro nesprávné uplatňování.

[20] Direktīva 92/75/EK (OV L 297, 13.10.1992., 16.-19. lpp.).

[24] Pasivní domy jsou obecně definovány jako domy bez tradičního vytápění a aktivního ochlazování. K tomu je zapotřebí velmi dobrá úroveň izolace a mechanická vzduchotechnika s vysoce účinnou tepelnou regenerací. Říká se jim také domy s nulovou energií nebo domy bez vytápění.

[21] OV L 114, 27.4.2006., 64. lpp.

[25] Členské státy mohou v zájmu důsledného uplatnění některých ustanovení uvedené směrnice požádat o prodloužení lhůty o další tři roky (do roku 2009).

[22] OV L 1, 4.1.2003., 65. lpp.

[26] Wuppertal Institut 2005. Na základě Mantzos (2003). Energeticky úsporná elektrická žárovka má například při stejném světelném výkonu pětkrát nižší příkon než žárovka běžná. Výměnou žárovek může průměrná domácnost snadno ušetřit 100 EUR.

[23] Saistībā ar energoefektivitātes tiesību aktiem patlaban ir uzsāktas pārkāpumu tiesvedības procedūras pret 20 dalībvalstīm, gan saistībā ar nepaziņošanu, gan sliktu piemērošanu.

[27] K pragmatickému zlepšení systému by rovněž měly přispět praktické poznatky a diskuse mezi Komisi a členskými státy o národních alokačních plánech na období 2008–2012.

[24] Ar terminu „pasīvās ēkas” parasti apzīmē mājas, kurās nav tradicionālo siltumapgādes sistēmu un aktīvas dzesēšanas. Tas nozīmē, ka nepieciešama ļoti laba izolācija un mehāniskā ventilācijas sistēma ar īpašu efektīvu siltuma reģenerāciju. Šādas ēkas sauc arī par nulles enerģijas mājām un mājām bez siltumapgādes.

[28] Výroba, na kterou se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi.

[25] Attiecībā uz dažu šīs direktīvas noteikumu piemērošanu dalībvalstis var izmantot papildu trīs gadu periodu (līdz 2009. gadam).

[29] Např. vazbu daní na objem emisí CO2 u osobních vozidel (KOM (2005) 261).

[26] Vupertāles Institūts 2005. Pamatojoties uz Mantzos (2003). Piemēram, enerģiju taupoša elektriskā spuldze izmanto piecas reizes mazāk strāvas nekā standarta spuldze. Nomainot spuldzes, vidusmēra mājsaimniecība katru gadu var viegli ietaupīt 100 euro.

[30] Sdělení o iniciativě Inteligentní automobil (KOM(2006) 59 v konečném znění) a druhé sdělení o e-bezpečnosti (KOM)2005 431 v konečném znění).

[27] Norādes par praktiskiem sistēmas uzlabojumiem sniegs arī Komisijas un dalībvalstu pieredze un diskusijas saistībā ar nacionālajiem sadales plāniem 2008.-2012. gada periodā.

[31] Kromě výrazných zlepšení dosažených používáním správných pneumatik a správného tlaku může průměrný řidič snadno ušetřit na vydáních za pohonné hmoty 100 EUR ročně, bude-li jezdit ekologičtějším způsobem (Mezinárodní agentura pro energii, „Saving oil in a hurry“, 2005).

[28] Ražošana, uz ko neattiecas ES Emisiju tirdzniecības shēma.

[32] KOM(2005) 718 v konečném znění.

[29] Piemēram, faktors, kura pamatā ir CO2, nodokļos, ar ko apliek vieglos automobiļus (COM(2005) 261).

[33] Program je součástí rámcovém programu pro výzkum a technický rozvoj a pomáhá městům v úsilí o dosažení udržitelnějšího, ekologičtějšího a energeticky účinnějšího systému městské dopravy.

[30] Paziņojums par viedā automobiļa iniciatīvu (COM(2006) 59, galīgā redakcija) un Otrais e-drošības paziņojums (COM(2005) 431, galīgā redakcija).

[34] KOM(2005) 459 v konečném znění.

[31] Papildus nozīmīgajiem ietaupījumiem, ko iegūst, izmantojot atbilstošas riepas ar atbilstošu spiedienu, vidusmēra autovadītājs var vienkārši ietaupīt 100 euro no gada izdevumiem par degvielas iegādi, ekoloģiskāk vadot automobili (Starptautiskās Enerģētikas aģentūras izdevums „ Saving oil in a hurry ”, 2005).

[35] Tyto společnosti obvykle do jisté míry přijímají finanční riziko. Platba za poskytnuté služby je založena (zcela nebo částečně) na dosažení lepší energetické účinnosti a na splnění dalších dohodnutých měřítek náročnosti.

[32] COM(2005)718 galīgā redakcija.

[36] Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (2007–2013).

[33] Programma PTA pamatprogrammā, lai palīdzētu pilsētās izveidot ilgtspējīgāku, tīrāku un energoefektīvāku pilsētas transporta sistēmu.

[37] Především vývojem společných programů podpory jako JASPERS, JEREMIE a JESSICA pro regiony, malé a střední podniky a města ve spojení se skupinou EIB, EBRD a dalšími mezinárodními finančními institucemi. .

[34] COM(2005)459 galīgā redakcija.

[38] Směrnice 2003/96/ES (Úř. věst L 283, 31.10.2003, s. 51).

[35] Šie uzņēmumi parasti uzņemas noteiktu finansiālu risku. Maksa par sniegtajiem pakalpojumiem (daļēji vai pilnīgi) ir atkarīga no panāktajiem energoefektivitātes uzlabojumiem un citu līgumā noteiktu kritēriju izpildes.

[39] EMAS byl zřízen nařízením (ES) č. 761/2001. Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1.

[36] Konkurētspējas un jauninājumu pamatprogramma 2007.-2013. gadam.

[40] Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci 2007–2013. KOM(2005) 121 v konečném znění.

[37] Īpaši izstrādājot kopīgas atbalsta programmas, piemēram, JASPERS , JEREMIE un JESSICA, reģioniem, MVU un pilsētām, kopā ar EIB grupu, ERAB un citām SFI. .

[41] KOM(2006) 105 v konečném znění ze dne 8. března 2006.

[38] Direktīva 2003/96/EK, OV L 283, 31.10.2003., 51. lpp.

[42] Všechna navrhovaná opatření jsou podrobněji popsána v pracovním dokumentu útvarů Komise „Analýza akčního plánu energetické účinnosti“, SEK(2006) 1173.

[39] EMAS izveidoja ar Regulu (EK) Nr. 761/2001. OV L 114, 24.4.2001., 1. lpp.

[43] Časový údaj v závorkách představuje odhad Komise, pokud jde o zahájení opatření a/nebo délku jeho trvání.

[40] Konkurētspējas un jauninājumu pamatprogramma 2007.-2013. gadam. COM(2005)121 galīgā redakcija.

[44] Nařízení (ES) č. 2422/2001.

[41] COM(2006) 105, galīgā redakcija, 8.3.2006.

[45] S minimální spotřebou vnějšího energetického příkonu pro vytápění a chlazení.

[42] Visas ierosinātās darbības sīkāk izskaidrotas Komisijas dienestu darba dokumentā „Energoefektivitātes rīcības plāna analīze”, SEC(2006) 1173.

[46] Výzkumný projekt řízení letecké dopravy v rámci jednotného evropského nebe.

[43] Iekavās norādītie termiņi atspoguļo aptuveno laiku, kad Komisija uzsāks pasākumu, un/vai pasākuma ilgumu.

[47] Směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (96/61/ES).

[44] Regula (EK) Nr. 2422/2001.

[45] Ar minimālu ārējo energoapgādi siltumapgādes un dzesēšanas vajadzībām.

[46] Vienotās Eiropas gaisa telpas gaisa satiksmes vadības pētījumu projekts.

[47] Piesārņojuma integrētas novēršanas un kontroles direktīva (96/61/EK).

Augša

CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV NL PL PT SK SL SV	CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV NL PL PT SK SL SV
lv	cs

Teksta attēlojums divās valodās

lv

cs