Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 95/46/EK

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES

(1995. gada 24. oktobris)

ze dne 24. října 1995

par personu aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi un šādu datu brīvu apriti

o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů

EIROPAS PARLAMENTS UN EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME,

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

ņemot vērā Eiropas Kopienas dibināšanas līgumu un jo īpaši tā 100.a pantu,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 100a této smlouvy,

ņemot vērā Komisijas priekšlikumu [1],

s ohledem na návrh Komise [1],

ņemot vērā Ekonomikas un sociālo lietu komitejas atzinumu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

saskaņā ar Līguma 189.b pantā minēto procedūru [3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 189b Smlouvy [3],

(1) tā kā Kopienas mērķi, kas noteikti Līgumā un kas grozīti ar Līgumu par Eiropas Savienību, ietver arvien ciešākas Eiropas tautu savienības izveidi, attīstot ciešākas attiecības starp Kopienas dalībvalstīm, nodrošinot ekonomisko un sociālo attīstību, kopējiem spēkiem likvidējot šķēršļus, kuri sadala Eiropu, veicinot pastāvīgu tās tautu dzīves apstākļu uzlabošanos, saglabājot un stiprinot mieru un brīvību un sekmējot demokrātiju, pamatojoties uz dalībvalstu likumos un konstitūcijās un Eiropas Konvencijā par cilvēka tiesību un pamatbrīvību aizsardzību atzītajām pamattiesībām;

(1) vzhledem k tomu, že cíle Společenství, vyjádřené ve Smlouvě ve znění pozměněném Smlouvou o Evropské unii, spočívají ve vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, ve vytváření stále těsnějších vztahů mezi státy, které Společenství sdružuje, v zajišťování hospodářského a sociálního pokroku společným jednáním vedoucím k odstraňování překážek rozdělujících Evropu, v podpoře neustálého zlepšování životních podmínek svých občanů, v zachování a posilování míru a svobody, a v podpoře demokracie na základě základních práv přiznávaných v ústavách a zákonech členských států a ustanoveními Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod;

(2) tā kā datu apstrādes sistēmas ir paredzētas tam, lai kalpotu cilvēkam; tā kā tām neatkarīgi no fizisku personu pilsonības vai pastāvīgas dzīves vietas jārespektē viņu pamattiesības un brīvības, jo īpaši privātās dzīves neaizskaramības tiesības, un jāveicina ekonomiskā un sociālā attīstība, tirdzniecības paplašināšana un personu labklājība;

(2) vzhledem k tomu, že systémy zpracování údajů slouží lidem; že musí bez ohledu na státní občanství nebo bydliště fyzických osob dodržovat základní svobody a práva těchto osob, zejména právo na soukromí, a přispívat k hospodářskému a sociálnímu pokroku, k rozvoji obchodu, jakož i dobrých životních podmínek jednotlivců;

3) tā kā iekšējā tirgus, kurā saskaņā ar Līguma 7.a pantu ir nodrošināta preču, personu, pakalpojumu un kapitāla brīva aprite, izveide un darbība prasa, lai tiktu nodrošināta ne tikai personas datu brīva plūsma no vienas dalībvalsts uz citu, bet arī tiktu garantētas personu pamatbrīvības;

(3) vzhledem k tomu, že vytvoření a fungování vnitřního trhu, v němž je zajištěn, v souladu s článkem 7a Smlouvy, volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, vyžaduje nejen možnost volného pohybu osobních údajů z jednoho členského státu do druhého, ale rovněž ochranu základních práv jednotlivců;

(4) tā kā Kopienā arvien biežāk vēršas pie personas datu apstrādes dažādās ekonomiskās un sociālās darbības sfērās; tā kā informācijas tehnoloģijas sasniegumi ievērojami atvieglo šādu datu apstrādi un apmaiņu;

(4) vzhledem k tomu, že ve Společenství se stále častěji využívá zpracování osobních údajů v různých oblastech hospodářské a sociální činnosti; že vývoj informačních technologií podstatně usnadňuje zpracování a výměnu těchto údajů;

5) tā kā no iekšējā tirgus izveides un funkcionēšanas izrietošā ekonomiskā un sociālā integrācija Līguma 7.a panta nozīmē neizbēgami novedīs pie visu dalībvalstīs privātā vai sabiedriskā statusā ekonomiskā un sociālā darbībā iesaistīto personu datu plūsmas pāri robežai ievērojama pieauguma; tā kā personu datu apmaiņai starp dažādu dalībvalstu uzņēmumiem ir paredzams pieaugt; tā kā, pamatojoties uz Kopienas tiesībām, dažādo dalībvalstu iestādes tiek aicinātas sadarboties un apmainīties ar personas datiem, lai varētu izpildīt savus pienākumus vai veikt uzdevumus citas dalībvalsts iestādes interesēs iekšējā tirgus izveidotajās teritorijās, kurā nav iekšējo robežu;

(5) vzhledem k tomu, že hospodářská a sociální integrace vyplývající z vytvoření a z fungování vnitřního trhu ve smyslu článku 7a Smlouvy nezbytně povede k citelnému zvýšení přeshraničního toku osobních údajů mezi všemi účastníky hospodářského a sociálního života členských států, soukromými či veřejnými; že se dále bude zvyšovat výměna osobních údajů mezi podniky usazenými v různých členských státech; že na základě práva Společenství se od správních úřadů členských států vyžaduje, aby spolupracovaly a vyměňovaly si osobní údaje, aby tak mohly plnit své poslání nebo provádět úkoly ve prospěch správních úřadů jiného členského státu v rámci prostoru bez vnitřních hranic vytvořeného vnitřním trhem;

(6) tā kā turklāt zinātniskās un tehniskās sadarbības pieaugums un jaunu telekomunikāciju tīklu koordinēta ieviešana Kopienā padara par nepieciešamu un atvieglina personas datu plūsmu pāri robežai;

(6) vzhledem k tomu, že i posílení vědecké a technické spolupráce a koordinované zavádění nových telekomunikačních sítí ve Společenství vyžadují a usnadňují přeshraniční toky osobních údajů;

(7) tā kā atšķirība personas tiesību un brīvību, jo īpaši tiesību uz privātās dzīves neaizskaramību, aizsardzības līmeņos attiecībā uz dalībvalstīs sniegto personas datu apstrādi var aizkavēt šo datu pārsūtīšanu no vienas dalībvalsts teritorijas uz otru; tā kā šī atšķirība tādēļ var radīt šķērsli, lai iesaistītos virknē ekonomisku darbību Kopienas līmenī, var radīt konkurences traucējumus un kavēt iestādes to pienākumu izpildē, kas paredzēti Kopienas tiesību aktos; tā kā šo atšķirību aizsardzības līmeņos ir radījusi valstu normatīvo un administratīvo aktu lielā dažādība;

(7) vzhledem k tomu, že rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o úroveň ochrany práv a svobod osob, zejména práva na soukromí, mohou s ohledem na zpracování osobních údajů zabránit přenosu těchto údajů z území jednoho členského státu na území jiného členského státu; že tyto rozdíly mohou napříště vytvářet překážku výkonu celé skupiny hospodářských činností na úrovni Společenství, narušit hospodářskou soutěž a bránit správním orgánům ve výkonu povinností, které mají na základě práva Společenství; že tyto rozdíly v úrovni ochrany vyplývají z rozdílů mezi vnitrostátními právními a správními předpisy;

(8) tā kā, lai likvidētu šķēršļus personu datu plūsmām, personas tiesību un brīvību aizsardzības līmenim attiecībā uz šādu datu apstrādi jābūt visās dalībvalstīs vienādam; tā kā šis mērķis ir būtiski svarīgs iekšējam tirgum, bet to nevar sasniegt dalībvalstis vienas pašas, jo sevišķi, ņemot vērā starp attiecīgajiem likumiem dalībvalstīs pašlaik esošo atšķirību mērogu un vajadzību koordinēt dalībvalstu likumus, lai nodrošinātu, ka personas datu plūsmu pāri robežai konsekventi reglamentē atbilstība iekšējā tirgus mērķim, kā to paredz Līguma 7.a pants; tā kā tādēļ ir vajadzīga Kopienas rīcība šo likumu tuvināšanai;

(8) vzhledem k tomu, že pro odstranění překážek toku osobních údajů musí být úroveň ochrany práv a svobod osob v souvislosti se zpracováním těchto údajů rovnocenná ve všech členských státech; že tohoto cíle, pro vnitřní trh životně důležitého, nemůže být dosaženo pouze jednotlivými členskými státy, zejména s přihlédnutím k množství odlišností, které se v současné době vyskytují mezi vnitrostátními právními předpisy z této oblasti, a k nezbytnosti koordinovat právní předpisy členských států, aby přeshraniční tok osobních údajů byl upraven spojitě a v souladu s cílem vnitřního trhu ve smyslu článku 7a Smlouvy; že je tedy nezbytný zásah Společenství směřující ke sblížení právních předpisů;

(9) tā kā, saņemot līdzvērtīgu aizsardzību, kas izriet no valstu likumu tuvināšanas, dalībvalstis vairs nevarēs kavēt personas datu brīvu apriti starp tām, pamatojoties uz personas tiesību un brīvību aizsardzību, un jo sevišķi uz privātās dzīves neaizskaramības tiesībām; tā kā dalībvalstīm tiks atstāta nosacīta rīcības brīvība, kuru saistībā ar šīs direktīvas ieviešanu var izmantot arī biznesa un sociālie partneri; tā kā dalībvalstis tādēļ varēs precizēt savās tiesībās vispārējos nosacījumus, kas reglamentē datu apstrādes likumību; tā kā, šādi rīkojoties, dalībvalstis cenšas uzlabot savu tiesību aktu pašlaik sniegto aizsardzību; tā kā nosacītās rīcības brīvības robežās un saskaņā ar Kopienas tiesību aktiem varētu rasties būtiskas atšķirības šīs direktīvas ieviešanā, un tas varētu ietekmēt datu apriti kā dalībvalstī, tā arī Kopienā;

(9) vzhledem k tomu, že v důsledku rovnocenné ochrany vyplývající ze sblížení vnitrostátních právních předpisů nebudou moci členské státy nadále bránit mezi sebou volnému pohybu osobních údajů z důvodů ochrany práv a svobod osob, zejména práva na soukromí; že členské státy budou mít k dispozici volný prostor, kterého budou moci při provádění směrnice využít hospodářští a sociální partneři; že budou moci upřesnit ve svých právních předpisech obecné podmínky zákonnosti zpracování údajů; že členské státy budou přitom usilovat o zlepšení ochrany zajišťované až dosud jejich právními předpisy; že v mezích tohoto volného prostoru a v souladu s právem Společenství může při provádění směrnice dojít ke vzniku odlišností a že to může mít dopad na pohyb údajů jak uvnitř jednotlivých členských států, tak ve Společenství;

(10) tā kā valstu likumu par personas datu apstrādi mērķis ir aizsargāt pamattiesības un brīvības, īpaši privātās dzīves neaizskaramības tiesības, ko atzīst gan Eiropas Konvencijas par cilvēka tiesību un pamatbrīvību aizsardzību 8. pants, gan Kopienas tiesību vispārīgie principi; tā kā šā iemesla dēļ valstu likumu tuvināšanas rezultāts nedrīkst būt jebkādas to sniegtās aizsardzības samazinājums, bet gan tieši pretēji, tiem jācenšas nodrošināt Kopienā augstu aizsardzības līmeni;

(10) vzhledem k tomu, že předmětem vnitrostátních právních předpisů o zpracování osobních údajů je chránit základní práva a svobody, zejména právo na soukromí uznaného v článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i v obecných zásadách práva Společenství; že z tohoto důvodu sblížení těchto právních předpisů nesmí vést k oslabení ochrany, kterou zajišťují, ale musí mít naopak za cíl zajištění vysoké úrovně ochrany ve Společenství;

(11) tā kā šajā direktīvā iekļautie personas tiesību un brīvību, jo īpaši privātās dzīves neaizskaramības tiesību, aizsardzības principi būtisko un paplašina Eiropas Padomes 1981. gada 28. janvāra Konvencijā par personas aizsardzību attiecībā uz personas datu automatizēto apstrādi iekļautos principus;

(11) vzhledem k tomu, že zásady ochrany lidských práv a svobod, zejména práva na soukromí, obsažené v této směrnici upřesňují a rozšiřují zásady obsažené v Úmluvě Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů;

(12) tā kā aizsardzības principus jāpiemēro jebkuras personas, kuras darbību reglamentē Kopienas tiesību akti, personas datu visu veidu apstrādei; tā kā no šīs jomas būtu jāizslēdz fiziskas personas veiktā datu apstrāde, realizējot vienīgi un tikai personiska vai sadzīves rakstura pasākumus, tādus kā sarakste un adrešu reģistri;

(12) vzhledem k tomu, že zásady ochrany se musí vztahovat na veškerá zpracování osobních údajů kteroukoli osobou, jejíž činnosti spadají do oblasti působnosti práva Společenství; že je třeba vyloučit zpracování údajů fyzickou osobou při výkonu činností, které mají výlučně osobní povahu, jako je korespondence nebo vedení adresáře;

(13) tā kā Kopienas tiesību akti neattiecas uz Līguma par Eiropas Savienību V un VI sadaļā norādītajām darbībām attiecībā uz sabiedrisko drošību, aizsardzību, valsts drošību vai valsts pasākumiem krimināltiesību jomā, neierobežojot saskaņā ar Eiropas Kopienas dibināšanas līguma 56. panta 2. punktu, 57. pantu vai 100.a pantu dalībvalstīm uzliktās saistības; tā kā šī direktīva, kurā datu apstrāde attiecas uz valsts drošības jautājumiem, neattiecas uz valsts ekonomiskās labklājības nodrošināšanai nepieciešamo personas datu apstrādi;

(13) vzhledem k tomu, že činnosti uvedené v hlavě V a VI Smlouvy o Evropské unii týkající se veřejné bezpečnosti, obrany, bezpečnosti státu nebo činností státu v oblasti trestního práva nespadají do oblasti působnosti práva Společenství, aniž jsou tím dotčeny povinnosti členských států vyplývající z čl. 56 odst. 2 a článků 57 a 100a Smlouvy; že zpracování osobních údajů nezbytné pro zachování hospodářské stability státu nespadá do působnosti této směrnice, pokud je toto zpracování spojeno s otázkami bezpečnosti státu;

(14) tā kā, ņemot vērā uz fiziskām personām attiecināmo skaņas un attēlu datu ieguves, pārraides, apstrādes, reģistrācijā, uzkrāšanā vai paziņošanā izmantojamo tehnisko paņēmienu izstrādes attīstību informācijas sabiedrības sistēmā, šai direktīvai vajadzētu būt piemērojamai šādu datu apstrādei;

(14) vzhledem k tomu, že s ohledem na význam současného rozvoje technologií pro příjem, přenos, úpravu, zaznamenání, uchování či sdělování zvukových a obrazových údajů týkajících se fyzických osob v rámci informační společnosti se tato směrnice použije i na zpracování těchto údajů;

(15) tā kā šī direktīva attiecas uz šādu datu apstrādi tikai tādā gadījumā, ja apstrāde ir automatizēta vai, ja apstrādātie dati ir iekļauti vai tos paredzēts iekļaut sistematizētā kartotēkā, kuru izveido atbilstoši uz personām attiecināmiem īpašiem kritērijiem, lai nodrošinātu vieglu piekļuvi attiecīgajiem personas datiem;

(15) vzhledem k tomu, že tato směrnice se vztahuje na zpracování těchto údajů, pouze pokud jsou automatizována nebo pokud jsou zpracovávané údaje obsaženy nebo mají být obsaženy v rejstříku uspořádaném podle zvláštních hledisek týkajících se osob, aby byl umožněn snadný přístup k dotčeným osobním údajům;

(16) tā kā šī direktīva neattiecas uz skaņas un attēlu datu, kā video novērošanas gadījumos, apstrādi, ja tā tiek realizēta sabiedriskās drošības, aizsardzības, valsts drošības nolūkos vai valsts pasākumu, kas attiecas uz krimināltiesību jomu, vai citu pasākumu, uz kuriem neattiecas Kopienas tiesību akti, norises laikā;

(16) vzhledem k tomu, že tato směrnice se nevztahuje na zpracování údajů tvořených zvuky či obrazy, jako například údajů zjištěných při dohledu pomocí videokamer, pokud byly zavedeny pro zajištění veřejné bezpečnosti, obrany a bezpečnosti státu, nebo pro výkon činností státu v oblasti trestní nebo pro výkon jiných činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Společenství;

(17) tā kā, ciktāl realizētā skaņas un attēlu datu apstrāde attiecas uz žurnālistiku vai literāro vai māksliniecisko izteiksmi, šīs direktīvas principus piemēro ierobežoti saskaņā ar 9. pantā izklāstītajiem noteikumiem;

(17) vzhledem k tomu, že na zpracování zvuků a obrazů pro účely žurnalistiky nebo literárního či uměleckého vyjádření, zejména v audiovizuální oblasti, se zásady této směrnice uplatní jen omezeným způsobem podle článku 9;

(18) tā kā, lai nodrošinātu, ka personas nezaudē aizsardzību, uz kuru viņām ir tiesības saskaņā ar šo direktīvu, jebkura personas datu apstrāde Kopienā jāveic saskaņā ar kādas dalībvalsts likumiem; tā kā šajā sakarā dalībvalstī reģistrēta personas datu apstrādātāja veiktu apstrādi būtu jāreglamentē ar šīs dalībvalsts likumiem;

(18) vzhledem k tomu, že z důvodu, aby se zamezilo případům, kdy jednotlivcům nebude poskytnuta ochrana, která jim je zaručena na základě této směrnice, je nezbytné, aby veškeré zpracování osobních údajů uskutečněné ve Společenství dodržovalo právní předpisy některého členského státu; že v této souvislosti je třeba podřídit zpracování údajů prováděné v rámci povinností správce, který je usazen v členském státě, právním předpisům tohoto státu;

(19) tā kā nodibinājums dalībvalsts teritorijā paredz efektīvu un reālu darbības veikšanu ar stabilu pasākumu starpniecību; tā kā šāda nodibinājuma juridiskā forma, vienalga, vai tā būtu vienkārši nodaļa vai filiāle kā juridiska persona, šajā sakarā nav noteicošais faktors; tā kā gadījumos, kad vairāku dalībvalstu teritorijās ir noteikta viena datu apstrādes iestāde, jo īpaši kā filiāles, tai, lai izvairītos no jebkādas valsts noteikumu apiešanas, jānodrošina, ka katra iestāde pilda tās darbībai piemērojamās attiecīgās valsts tiesību uzliktās saistības;

(19) vzhledem k tomu, že usazení na území členského státu předpokládá účinný a skutečný výkon činnosti prostřednictvím stálého zařízení; že právní forma takové provozovny, ať jde o pobočku nebo dceřinou společnost s vlastní právní subjektivitou, není z tohoto hlediska rozhodující; že pokud je stejný správce usazen na území několika členských států, zejména prostřednictvím dceřiné společnosti, musí zajistit, aby všechny provozovny plnily povinnosti stanovené vnitrostátními právními předpisy, které se vztahují na jejich činnost, zejména s cílem vyloučit jejich obcházení;

(20) tā kā fakts, ka datu apstrādi veic persona, kura reģistrēta trešajā valstī, nedrīkst būt pretrunā ar šajā direktīvā paredzēto personu aizsardzību; tā kā šajos gadījumos apstrādi jāreglamentē ar valsts, kurā atrodas izmantojamie līdzekļi, likumiem un būtu jābūt garantijām, ka šajā direktīvā paredzētās tiesības un pienākumus ievēro praksē;

(20) vzhledem k tomu, že skutečnost, že zpracování údajů provádí osoba usazená ve třetí zemi, nesmí bránit ochraně osob stanovené v této směrnici; že v takovýchto případech je třeba podřídit zpracování dotčených údajů právním předpisům členského státu, ve kterém jsou lokalizována zařízení pro zpracování údajů, a přijmout záruky, aby práva a povinnosti uvedené v této směrnici byly v praxi dodržovány;

(21) tā kā šī direktīva neierobežo krimināla rakstura jautājumos piemērojamos teritorialitātes noteikumus;

(21) vzhledem k tomu, že tato směrnice se nedotýká zásad teritoriality platných v oblasti trestního práva;

(22) tā kā dalībvalstīm likumos, kurus tās ievieš, vai pasākumos, kurus tās veic saskaņā ar šo direktīvu, precīzāk jādefinē vispārējie apstākļi, kuros apstrāde ir likumīga; tā kā īpaši 5. pants saistībā ar 7. un 8. pantu atļauj dalībvalstīm neatkarīgi no vispārējiem noteikumiem paredzēt speciālus apstrādes nosacījumus konkrētām nozarēm un dažādajām datu kategorijām, uz kurām attiecas 8. pants;

(22) vzhledem k tomu, že členské státy upřesní ve svých právních předpisech nebo při zavádění opatření přijatých k provedení této směrnice obecné podmínky, za kterých je zpracování údajů přípustné; že zejména článek 5 spolu s články 7 a 8 umožňuje členským státům stanovit, nezávisle na obecných pravidlech, zvláštní podmínky pro zpracování údajů ve zvláštních oblastech a pro různé kategorie údajů uvedených v článku 8;

(23) tā kā dalībvalstīm ir piešķirtas pilnvaras nodrošināt personu aizsardzības īstenošanu gan ar vispārējām tiesībām par personas aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi, gan ar nozaru likumiem, kas attiecas, piemēram, uz statistikas institūtiem;

(23) vzhledem k tomu, že členské státy jsou oprávněny zajistit zavádění ochrany osob jak obecným právním předpisem o ochraně osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, tak právními předpisy z jednotlivých oblastí, jako například předpisy platnými pro statistické úřady;

(24) tā kā šī direktīva neiespaido tiesību aktus, kas attiecas uz juridisku personu aizsardzību attiecībā uz tādu datu apstrādi, kuri attiecas uz šīm personām;

(24) vzhledem k tomu, že se tato směrnice nevztahuje na právní předpisy týkající se ochrany právnických osob v souvislosti se zpracováním údajů;

(25) tā kā aizsardzības principi jāatspoguļo, no vienas puses, personām, valsts iestādēm, uzņēmumiem, institūcijām vai citām par apstrādi atbildīgajām organizācijām uzliktajos pienākumos, īpaši attiecībā uz datu kvalitāti, tehnisko drošību, paziņošanu uzraudzības iestādei un uz apstākļiem, kādos apstrādi var realizēt, un, no otras puses, personām, kuru dati ir apstrādes objekts, piešķirtajās tiesībās tikt informētām, ka apstrāde notiek, apspriest šos datus, pieprasīt korekcijas, bet zināmos apstākļos pat iebilst pret apstrādi;

(25) vzhledem k tomu, že zásady ochrany se musí odrazit jednak v povinnostech jednotlivců, orgánů veřejné moci, podniků, agentur nebo jiných subjektů odpovědných za zpracování údajů týkajících se zejména kvality údajů, technického zabezpečení, oznamování okolností, za jakých může být zpracování provedeno, orgánu dozoru a jednak v právu poskytnutému osobám, jejichž údaje jsou zpracovávány, být informován o tom, že jsou zpracovávány, právu přístupu k údajům, právu žádat jejich opravu a právu odmítnout za určitých okolností zpracování;

(26) tā kā aizsardzības principus jāpiemēro jebkurai informācijai par identificētu vai identificējamu personu; tā kā, lai noteiktu, vai persona ir identificējama, būtu jāņem vērā visi līdzekļi, kurus, iespējams, pamatoti izmantotu vai nu personas datu apstrādātājs, vai jebkura cita persona, lai identificētu minēto personu; tā kā aizsardzības principus nepiemēro anonīmi iesniegtiem datiem, ja datu subjekts vairs nav identificējams; tā kā 27. pantā paredzētie profesionālās ētikas kodeksi var būt noderīgs līdzeklis norādījumu sniegšanā par veidiem, kādos datus var iesniegt anonīmi un saglabāt tos veidā, kurā datu subjekta identifikācija vairs nav iespējama;

(26) vzhledem k tomu, že zásady ochrany se musí vztahovat na veškeré informace týkající se identifikované či identifikovatelné osoby; že pro určení, zda je osoba identifikovatelná, je třeba přihlédnout ke všem prostředkům, které mohou být rozumně použity jak správcem tak jakoukoli jinou osobou pro identifikaci dané osoby; že zásady ochrany se nevztahují na údaje, které byly anonymizovány tak, že subjekt údajů již není identifikovatelný; žekodexy chování ve smyslu článku 27 mohou být užitečným nástrojem pro poskytování informací o způsobech, kterými mohou být údaje anonymizovány a uchovány v podobě, která již neumožňuje identifikaci subjektu údajů;

(27) tā kā personu aizsardzība jāpiemēro gan datu automatizētajai, gan manuālajai apstrādei; tā kā šīs aizsardzības darbības sfēra būtībā nedrīkst būt atkarīga no izmantotajiem paņēmieniem, jo pretējā gadījumā tas radītu nopietnu likumu apiešanas risku; tā kā attiecībā uz manuālo apstrādi šī direktīva attiecas tikai uz sistematizētām kartotēkām, nevis uz nesakārtotiem iegrāmatojumiem; tā kā sistematizētas kartotēkas saturs jāsakārto atbilstoši speciāliem kritērijiem attiecībā uz personām, atļaujot vieglu piekļuvi personu datiem; tā kā, atbilstot 2. panta c) apakšpunktā sniegtajai definīcijai, dažādos kritērijus personas datu sakārtota kopuma sastāvdaļu noteikšanai un dažādos kritērijus, kuri reglamentē piekļuvi šādam kopumam, var izvirzīt katra dalībvalsts; tā kā šī direktīva nekādos apstākļos neattiecas uz kartotēkām vai kartotēku kopumiem, kā arī uz to ievadlapām, kuras nav sakārtotas atbilstoši speciāliem kritērijiem;

(27) vzhledem k tomu, že ochrana osob se musí vztahovat jak na automatizované, tak na manuální zpracování údajů; že rozsah této ochrany nesmí být závislý na použitých technikách, jinak by se vytvořilo vážné riziko jejího obcházení; že nicméně, pokud jde o manuální zpracování, týká se tato směrnice pouze rejstříků a nikoli neuspořádaných záznamů; že obsah rejstříku musí být zejména uspořádán podle stanovených hledisek týkajících se osob, která umožňují snadný přístup k osobním údajům; že v souladu s definicí v čl. 2 písm. c) mohou být různá hlediska umožňující určit prvky uspořádaného souboru osobních údajů a jednotlivá hlediska upravující přístup k tomuto souboru údajů vymezena každým členským státem; že záznamy nebo soubory záznamů, stejně jako jejich obaly, které nejsou uspořádány podle určených hledisek, nespadají v žádném případě do oblasti působnosti této směrnice;

(28) tā kā jebkurai personas datu apstrādei jābūt likumīgai un godprātīgai pret attiecīgajām personām; tā kā datiem jābūt adekvātiem, piederīgiem un ne pārmērīgiem attiecībā uz nolūkiem, kādiem šie dati tiek apstrādāti; tā kā šādiem nolūkiem jābūt precīzi formulētiem un likumīgiem, un tie jānosaka datu vākšanas laikā; tā kā vākšanai sekojošās apstrādes nolūki nedrīkst būt nesavienojami ar sākotnēji precizētajiem nolūkiem;

(28) vzhledem k tomu, že jakékoli zpracování osobních údajů musí být prováděno zákonným a korektním způsobem vůči dotčeným jednotlivcům; že se zejména musí týkat údajů přiměřených, podstatných a v množství úměrném účelům zpracování; že tyto účely musí být výslovné a legitimní a musí být stanoveny při sběru údajů; že účely zpracování údajů následujícího po jejich sběru nesmějí být neslučitelné s původně stanovenými účely;

(29) tā kā turpmākā personu datu apstrāde vēsturiskiem, statistiskiem vai zinātniskiem nolūkiem vispārēji netiek uzskatīta par nesavienojamu ar nolūkiem, kādiem dati iepriekš tikuši vākti, ar noteikumu, ka dalībvalstis sniedz piemērotas garantijas; tā kā šīm garantijām īpaši jāizslēdz datu izmantošana pasākumu vai lēmumu atbalstam attiecībā uz jebkuru konkrētu personu;

(29) vzhledem k tomu, že následné zpracování osobních údajů pro historické, statistické nebo vědecké účely se obecně nepovažuje za neslučitelné s účely, pro které byly předtím údaje sbírány, za předpokladu, že členské státy poskytují vhodná ochranná opatření; že tato ochranná opatření musí zejména vyloučit využití údajů na podporu opatření nebo rozhodnutí přijatých vůči osobě;

(30) tā kā, lai ievērotu likumību, personas datu apstrāde, piedevām, jāveic ar datu subjekta piekrišanu vai tai jābūt nepieciešamai datu subjektu saistoša līguma noslēgšanai vai izpildei, vai kā juridiskai prasībai, vai sabiedrības interesēs vai dienesta pilnvaru izpildei realizējama uzdevuma veikšanai, vai fiziskas vai juridiskas personas likumīgajās interesēs ar noteikumu, ka datu subjekta tiesības un brīvības nav ignorētas; tā kā, lai saglabātu līdzsvaru starp iesaistītajām interesēm, garantējot efektīvu konkurenci, dalībvalstis var noteikt apstākļus, kuros personas datus var izmantot vai atklāt trešajām personām sakarā ar uzņēmējsabiedrību un citu struktūru likumīgiem parastiem darījumu pasākumiem; tā kā dalībvalstis var līdzīgā kārtā konkretizēt apstākļus, kādos personas datus var atklāt trešajām personām tirdzniecības nolūkiem, kas tiek realizēti vai nu komerciālā veidā, vai to veic labdarības organizācija vai jebkura cita, piemēram, politiska rakstura asociācija vai fonds ar noteikumiem, kuri ļauj datu subjektam, bez redzama iemesla un tos nenorādot, iebilst pret tādu datu apstrādi, kuri attiecas uz šo subjektu;

(30) vzhledem k tomu, že zpracování osobních údajů musí být, aby bylo zákonné, také prováděno se souhlasem subjektu údajů nebo musí být nezbytné pro uzavření nebo plnění smlouvy zavazující subjekt údajů nebo pro dodržení povinnosti vyplývající z právních předpisů nebo pro splnění úkolu ve veřejném zájmu či vyplývajícího z výkonu veřejné moci nebo pro výkon právního zájmu fyzické či právnické osoby za podmínky, že zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů nejsou převažující; že pro zajištění rovnováhy dotčených zájmů, při zaručení účinné soutěže, mohou členské státy zejména upřesnit podmínky, za kterých mohou být osobní údaje použity nebo sdělovány třetí osobě v rámci legitimní běžné podnikatelské činnosti společností a jiných subjektů; že členské státy mohou rovněž upřesnit podmínky, za kterých je možno sdělovat třetí osobě osobní údaje pro účely marketingu, ať už prováděného komerčně nebo charitativními organizacemi nebo jinými sdruženími či nadacemi, například politické povahy, při dodržení ustanovení umožňujících subjektu údajů vznést námitku proti zpracování údajů, které se ho týkají, aniž by mu vznikly náklady a aniž by musel uvádět důvody;

(31) tā kā personas datu apstrāde tāpat jāuzskata par likumīgu, ja to veic, lai aizsargātu kādu datu subjekta dzīves sfēru, kas tam ir būtiski svarīga;

(31) vzhledem k tomu, že zpracování osobních údajů musí být rovněž považováno za zákonné, pokud je uskutečňováno s cílem chránit zájem důležitý pro život subjektu údajů;

(32) tā kā valsts tiesību aktiem jānosaka, vai personas datu apstrādātājam, kurš veic sabiedrības interesēs realizējamu vai oficiālu pilnvaru uzdevuma izpildi, vajadzētu būt valsts pārvaldes iestādei vai citai fiziskai vai juridiskai personai, kas ir publisko tiesību subjekts, vai tādai kā profesionālai apvienībai, kas ir privāttiesību subjekts;

(32) vzhledem k tomu, že by vnitrostátním právním předpisům měly určit, zda správce zabývající se úkolem vykonávaným ve veřejném zájmu nebo úkolem vyplývajícím z výkonu veřejné moci, musí být správním úřadem nebo jinou fyzickou nebo právnickou osobou podléhající veřejnému nebo soukromému právu, jako například profesním sdružením;

(33) tā kā datus, kuri pēc sava rakstura spēj ierobežot pamatbrīvības vai privātās dzīves neaizskaramību, nevajadzētu apstrādāt, ja vien datu subjekts nedod precīzi formulētu piekrišanu; tā kā jāparedz precīzi formulētas atkāpes no šā aizlieguma attiecībā uz specifiskām vajadzībām, īpaši, ja šo datu apstrādi veic personas, uz kurām attiecas juridiskais pienākums ievērot dienesta noslēpumu, konkrētiem ar veselības aizsardzību saistītiem nolūkiem vai konkrētu apvienību vai fondu likumīgas darbības norises laikā, kuras mērķis ir atļaut pamatbrīvību izmantošanu;

(33) vzhledem k tomu, že údaje, které svou povahou mohou porušit základní svobody nebo soukromí, by neměly být předmětem zpracování, pokud k tomu nedá subjekt údajů výslovný souhlas; že odchylky z tohoto zákazu nicméně musejí být jednoznačně stanoveny, aby se vyhovělo zvláštním potřebám, zejména pokud je zpracování těchto údajů prováděno k určitým lékařským účelům osobami, které podléhají povinnosti zachovávat profesní tajemství, nebo pro výkon povolených činností některých sdružení či nadací, jejichž cílem je umožnit výkon základních svobod;

(34) tā kā dalībvalstīm, pamatojoties uz svarīgām sabiedrības interesēm, jābūt arī pilnvarotām atkāpties no aizlieguma par slepenu kategoriju datu apstrādi, ja to attaisno svarīgas sabiedriskās intereses tādās jomās kā vispārējā veselības aizsardzība un sociālā aizsardzība – jo sevišķi, lai nodrošinātu pabalstu pieprasījumu un veselības apdrošināšanas sistēmas pakalpojumu risināšanai izmantoto procedūru kvalitāti un rentabilitāti –, zinātniskie pētījumi un valsts statistika; tā kā dalībvalstu pienākums ir sniegt konkrētas un piemērotas garantijas, lai aizsargātu personas pamattiesības un privātās dzīves neaizskaramību;

(34) vzhledem k tomu, že členské státy musejí být rovněž oprávněny odchýlit se od zákazu zpracovávat kategorie citlivých údajů, pokud to opodstatňuje důležitý veřejný zájem v oblastech, jako je zdravotnictví a sociální péče - zejména pro zajištění kvality a rentability postupů používaných pro vyřizování nároků na plnění a služby v rámci zdravotního pojištění - a vědecký výzkum a veřejné statistiky; že jim nicméně přísluší, aby poskytly vhodná a zvláštní ochranná opatření na ochranu základních práv a soukromí jednotlivců;

(35) tā kā turklāt valsts iestāžu veiktā oficiāli atzītu reliģisku apvienību personu datu apstrāde, lai sasniegtu konstitucionālajās tiesībās vai starptautiskajās publiskajās tiesībās paredzētos mērķus, tiek veikta, pamatojoties uz svarīgām sabiedrības interesēm;

(35) vzhledem k tomu, že zpracování osobních údajů orgány veřejné moci za účelem dosahování cílů stanovených ústavními předpisy nebo mezinárodním právem veřejným ve prospěch státem uznaných uznaných sdružení náboženské povahy se uskutečňuje z důležitých důvodů veřejného zájmu;

(36) tā kā dažās dalībvalstīs vēlēšanu pasākumu laikā demokrātiskās sistēmas darbība prasa, lai politiskās partijas vāktu datus par cilvēku politiskajiem uzskatiem, šādu datu apstrādi var pieļaut, pamatojoties uz svarīgām sabiedrības interesēm, ar noteikumu, ka ir noteiktas attiecīgas garantijas;

(36) vzhledem k tomu, že pokud v rámci činností spojených s volbami fungování demokratického systému v některých členských státech předpokládá, že politické strany shromažďují údaje týkající se politických názorů jednotlivců, může být zpracování těchto údajů povoleno z důvodu důležitého veřejného zájmu za podmínky, že jsou stanovena vhodná ochranná opatření;

(37) tā kā personas datu apstrādei žurnālistikas nolūkiem vai literārās vai mākslinieciskās izteiksmes nolūkiem, īpaši audiovizuālajā jomā, būtu jānosaka atbrīvojums no šīs direktīvas zināmu nosacījumu prasībām, ciktāl tas vajadzīgs, lai saskaņotu personu pamattiesības ar informācijas brīvību un jo īpaši ar tiesībām saņemt un sniegt informāciju, kā to garantē 10. pants Eiropas Konvencijā par cilvēka tiesību un pamatbrīvību aizsardzību; tā kā dalībvalstīm tādēļ būtu jānosaka nepieciešamie atbrīvojumi un atkāpes līdzsvara radīšanai starp pamattiesībām attiecībā uz vispārējiem pasākumiem datu apstrādes likumībā, pasākumiem datu nodošanā trešajām valstīm un uzraudzības iestādes pilnvarām; tā kā tam tomēr nevajadzētu likt dalībvalstīm noteikt atbrīvojumus no pasākumiem datu apstrādes drošības nodrošināšanai; tā kā vismaz par šo nozari atbildīgajai uzraudzības iestādei arī būtu jāsaņem zināmas atpakaļejošas pilnvaras, piemēram, publicēt regulāru ziņojumu vai vērsties tiesu iestādēs;

(37) vzhledem k tomu, že zpracování osobních údajů pro účely žurnalistiky nebo uměleckého či literárního vyjádření, zejména v audiovizuální oblasti, by mělo opravňovat k výjimce z některých ustanovení této směrnice nebo k jejich omezení v míře nezbytné pro vytvoření souladu základních práv jednotlivců se svobodou projevu, zejména se svobodou získávat nebo sdělovat informace tak, jak to zejména zaručuje článek 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; že tedy přísluší členským státům, aby pro účely udržování rovnováhy mezi základními právy stanovily nezbytné výjimky a omezení, pokud jde o obecná opatření týkající se oprávněnosti zpracování údajů, o opatření týkající se předávání údajů do třetích zemí a pravomocí orgánů dozoru, aniž by nicméně stanovily výjimky z opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování; že by bylo rovněž vhodné svěřit alespoň příslušnému orgánu dozoru v této oblasti některé pravomoci dodatečně, které budou spočívat například v pravidelném zveřejňování zprávy nebo v předávání věcí soudním orgánům;

(38) tā kā, ja datu apstrāde ir godprātīga, datu subjektam ir jāuzzina par datu apstrādes darbību un, ja dati ir ievākti no viņa, tam jāsaņem precīza un pilnīga informācija, paturot prātā vākšanas apstākļus;

(38) vzhledem k tomu, že korektní zpracování údajů předpokládá, že subjekty údajů jsou informovány o probíhajícím zpracování a že mají nárok, pokud jsou údaje získávány od nich, na přesné a úplné informace o okolnostech tohoto shromažďování;

(39) tā kā dažas apstrādes darbības iekļauj datus, kurus personas datu apstrādātāji nav ievākuši tieši no datu subjekta; tā kā turklāt datus likumīgi var atklāt trešajām personām, pat ja šī atklāšana netika paredzēta laikā, kad dati tika ievākti no datu subjekta; tā kā visos šajos gadījumos datu subjekts būtu jāinformē, kad dati tiek iereģistrēti vai vismaz kad dati pirmoreiz tiek atklāti trešajām personām;

(39) vzhledem k tomu, že některá zpracování se týkají údajů, které správce neshromažďoval přímo od subjektu údajů; že navíc údaje mohou být legitimně sděleny třetí osobě, i když to nebylo předem stanoveno při získávání údajů od subjektu údajů; že ve všech těchto případech musí být subjekt údajů informován při zaznamenávání údajů nebo nejpozději když jsou údaje poprvé sdělovány třetí osobě;

(40) tā kā šis pienākums nav jāuzliek, ja datu subjektam jau ir šī informācija; tā kā turklāt šāda pienākuma nebūs, ja reģistrēšana vai atklāšana ir īpaši paredzēta likumā vai ja informācijas piegāde datu subjektam izrādās neiespējama, vai arī tā ietvertu nesamērīgas pūles, kā tas varētu būt gadījumā, ja apstrāde notiek vēsturiskiem, statistiskiem vai zinātniskiem nolūkiem; tā kā šai sakarā var ņemt vērā datu subjektu skaitu, datu vecumu un jebkurus paredzētos kompensācijas pasākumus;

(40) vzhledem k tomu, že není ostatně nezbytné ukládat tuto povinnost, pokud je subjekt údajů již informován; že mimo jiné tato povinnost není stanovena, pokud je toto zaznamenávání nebo sdělení výslovně stanoveno zákonem nebo pokud není informování subjektu údajů možné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí, což může být případ zpracování pro historické, statistické či vědecké účely; že z tohoto hlediska je možno přihlédnout k počtu subjektů údajů, ke stáří údajů, jakož i k vyrovnávacím opatřením, která mohou být přijata;

(41) tā kā jebkurai personai jādod iespēja izmantot piekļuves tiesības apstrādāšanā esošiem datiem, kas attiecas uz šo personu, lai konkrēti pārbaudītu šo datu precizitāti un apstrādes likumību; tā kā šo pašu iemeslu dēļ katram datu subjektam jābūt arī tiesībām zināt datu, kas uz viņu attiecas, automātiskajā apstrādē ietverto loģiku, vismaz 15. panta 1. punktā norādīto automatizēto lēmumu gadījumā; tā kā šīs tiesības nedrīkst nelabvēlīgi iespaidot uzņēmējdarbības noslēpumus vai intelektuālo īpašumu un jo īpaši programmatūru aizsargājošās autortiesības; tā kā šie apsvērumi tomēr nedrīkst izvērsties tā, ka datu subjektam atsaka visu informāciju;

(41) vzhledem k tomu, že každá osoba musí mít možnost požívat práva na přístup k údajům, které se jí týkají a které jsou předmětem zpracování, aby se především přesvědčila o jejich přesnosti a o oprávněnosti jejich zpracování; že ze stejných důvodů musí mít každý subjekt údajů právo znát postup automatizovaného zpracování údajů, které se ho týkají, alespoň v případě automaticky přijímaných rozhodnutí uvedených v čl. 15 odst. 1; že toto právo nesmí narušovat obchodní tajemství ani duševní vlastnictví, zejména autorské právo chránící programové vybavení; že to nicméně nesmí vést k odmítnutí poskytnout veškeré informace subjektu údajů;

(42) tā kā dalībvalstis datu subjekta interesēs vai arī, lai aizsargātu citu personu tiesības un brīvības, var ierobežot piekļuves un informācijas tiesības; tā kā dalībvalstis var, piemēram, precizēt, ka piekļūšanu medicīniskiem datiem var iegūt tikai ar profesionāla veselības aizsardzības darbinieka starpniecību;

(42) vzhledem k tomu, že členské státy mohou v zájmu subjektu údajů nebo za účelem ochrany práv a svobod druhých omezit právo na přístup a na informace; že mohou například upřesnit, že přístup k lékařským údajům může být zajištěn pouze prostřednictvím odborného zdravotnického pracovníka;

(43) tā kā dalībvalstis var līdzīgā kārtā uzlikt ierobežojumus piekļuves un informācijas tiesībām un personas datu apstrādātāja konkrētiem pienākumiem, ciktāl šie ierobežojumi ir nepieciešami, lai garantētu, piemēram, valsts drošību, aizsardzību, sabiedrisko drošību vai dalībvalsts vai Savienības svarīgas ekonomiskas un finansiālas intereses, kā arī kriminālās izmeklēšanas un kriminālvajāšanas un prasības attiecībā uz ētikas pārkāpumiem reglamentētās profesijās; tā kā izņēmumu un ierobežojumu uzskaitījumam būtu jāiekļauj pastāvīgas kontroles, pārbaudes vai reglamentēšanas uzdevumi pēdējās trijās pieminētajās jomās, kuras attiecas uz sabiedrisko drošību, ekonomiskajām vai finansiālajām interesēm un noziedzības profilaksi; tā kā uzdevumu uzskaitījums šajās trijās jomās neiespaido valsts drošības vai aizsardzības motivēto izņēmumu vai ierobežojumu likumību;

(43) vzhledem k tomu, že členské státy mohou omezit právo na přístup a na informace a některé povinnosti správce v míře nezbytné například pro zachování bezpečnosti státu, obrany, veřejné bezpečnosti, významného hospodářského nebo finančního zájmu členského státu nebo Evropské unie, pro vyšetřování a postihování trestných činů nebo porušení deontologických pravidel regulovaných povolání; že je vhodné uvést mezi výjimkami a omezeními monitorovací, inspekční či regulační úkoly nezbytné ve třech zmíněných oblastech, které se týkají veřejné bezpečnosti, hospodářských či finančních zájmů a trestního stíhání; že toto vyjmenování úkolů z těchto tří oblastí se nedotýká legitimity výjimek a omezení z důvodu bezpečnosti státu a obrany;

(44) tā kā dalībvalstis, pamatojoties uz Kopienas tiesību aktiem, var arī atkāpties no šīs direktīvas noteikumiem, kas attiecas uz piekļuves tiesībām, pienākumu informēt personas un datu kvalitāti, lai neapdraudētu kādu no iepriekš minētajiem nolūkiem;

(44) vzhledem k tomu, že členské státy mohou na základě práva Společenství přijmout výjimky z ustanovení této směrnice týkající se práva na přístup, povinnosti informovat osoby a kvality údajů, aby byly zachovány některé z výše uvedených cílů;

(45) tā kā gadījumos, kad datus varētu likumīgi apstrādāt, pamatojoties uz sabiedrības interesēm, oficiālām pilnvarām vai fiziskas vai juridiskas personas likumīgām interesēm, jebkuram datu subjektam, pamatojoties uz likumīgiem un nepārvaramiem iemesliem attiecībā uz šā subjekta konkrēto situāciju, tomēr ir jābūt tiesībām iebilst pret jebkādu uz viņu attiecināmu datu apstrādi; tā kā dalībvalstis tomēr var noteikt valsts tiesību aktos pretējo;

(45) vzhledem k tomu, že v případech, kdy by údaje mohly být předmětem oprávněného zpracování z důvodu veřejného zájmu, výkonu veřejné správy nebo právního zájmu fyzické nebo právnické osoby, měl by nicméně každý dotčený subjekt mít právo podat ze závažných a legitimních důvodů týkajících se jeho zvláštní situace námitky proti tomu, aby údaje, které se jej týkají, byly předmětem zpracování; že členské státy mají nicméně možnost stanovit odchylné vnitrostátní předpisy;

(46) tā kā datu subjektu tiesību un brīvību aizsardzība, kas attiecas uz personas datu apstrādi, prasa atbilstošus tehniskus un organizatoriskus pasākumus gan apstrādes sistēmas izveides laikā, gan pašas apstrādes laikā, lai saglabātu šo datu drošību un tādējādi novērstu jebkādu nesankcionētu apstrādi; tā kā dalībvalstīm ir pienākums nodrošināt, ka personas datu apstrādātājiem attiecas šie pasākumi; tā kā šiem pasākumiem jānodrošina attiecīga drošības pakāpe, ņemot vērā tās pašreizējo līmeni un īstenošanas izmaksas attiecībā uz apstrādei raksturīgajiem riskiem un aizsargājamo datu raksturu;

(46) vzhledem k tomu, že ochrana práv a svobod subjektů údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů vyžaduje, aby byla přijata příslušná technická a organizační opatření jak při přípravě systému zpracování, tak v průběhu vlastního zpracování, s cílem zajistit především bezpečnost a tím také zabránit jakémukoli neoprávněnému zpracování; že je povinností členskýchm států dbát na dodržování těchto opatření správci; že tato opatření musejí zajistit odpovídající úroveň bezpečnosti s ohledem na odbornou úroveň a náklady na jejich provedení v souvislosti s riziky vyplývajícími ze zpracování údajů a z povahy údajů, které mají být chráněny;

(47) tā kā personas datus saturošo informatīvo materiālu pārraida ar telekomunikāciju līdzekļiem vai ar elektronisko pastu, kuru darbības vienīgais nolūks ir šādas informācijas pārraide, attiecībā uz informatīvajā materiālā ietvertajiem personas datiem parasti personas datu apstrādātājs, nevis pārraides pakalpojumus sniedzošā persona, tiks uzskatīta par personu, no kuras sākotnēji saņemts informatīvais materiāls; tā kā tomēr šādus pakalpojumus sniedzošās personas parasti tiks uzskatītas par personas datu apstrādātājiem attiecībā uz pakalpojuma procesam nepieciešamo papildu personas datu apstrādi;

(47) vzhledem k tomu, že pokud je zpráva obsahující osobní údaje předávána prostřednictvím telekomunikací nebo elektronickou poštou, jejichž jediným účelem je přenos zpráv tohoto typu, bude za správce ve vztahu k údajům obsaženým ve zprávě obvykle považována spíše osoba, která zprávu podává, nežli osoba, která nabízí službu pro její přenos; že nicméně osoby, které nabízejí tyto služby, jsou obvykle považovány za správce ve vztahu ke zpracování doplňujících osobních údajů nezbytných pro fungování služby;

(48) tā kā procedūras uzraudzības iestādes informēšanai ir radītas, lai nodrošinātu jebkuras apstrādes darbības nolūku un galveno iezīmju atklāšanu, lai varētu apstiprināt, ka šī darbība atbilst saskaņā ar šo direktīvu valstī veiktajiem pasākumiem;

(48) vzhledem k tomu, že cílem oznámení orgánu dozoru je zveřejnění účelu zpracování, jakož i jeho základních vlastností, aby byla umožněna kontrola jeho souladu s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení této směrnice;

(49) tā kā, lai izvairītos no nepiemērotām administratīvām formalitātēm, gadījumos, kad apstrāde nevar nelabvēlīgi iespaidot datu subjektu tiesības un brīvības, dalībvalstis var paredzēt atbrīvojumus no pienākuma darīt zināmu un prasītā ziņojuma vienkāršošanu ar noteikumu, ka tas ir saskaņā ar dalībvalsts veikto pasākumu, precizējot apstrādes ierobežojumus; tā kā dalībvalstis līdzīgā kārtā var paredzēt atbrīvojumu vai vienkāršošanu, ja par personas datu apstrādātāju nozīmētā persona nodrošina, ka veiktā apstrāde nekādā gadījumā neiespaido nelabvēlīgi datu subjektu tiesības un brīvības; tā kā šādai datu aizsardzības amatpersonai, vai tā ir vai nav personas datu apstrādātāja nodarbināta persona, jāspēj pildīt savas funkcijas pilnīgi neatkarīgi;

(49) vzhledem k tomu, že k vyloučení neodpovídajících správních formalit mohou členské státy zavést výjimky z oznamovací povinnosti a zjednodušení požadovaného oznámení v případech, kdy zpracování údajů nejsou způsobilá poškodit práva a svobody subjektů údajů, za podmínky, že jsou v souladu s opatřením členského státu, které upřesňuje příslušné meze; že členské státy mohou rovněž zavést výjimku nebo zjednodušení, pokud osoba určená správcem zaručuje, že prováděná zpracování nejsou způsobilá poškodit práva a svobody subjektů údajů; že osoba takto určená pro ochranu údajů, ať je zaměstnancem správce či nikoli, musí mít možnost vykonávat svou činnost zcela nezávisle;

(50) tā kā atbrīvojumu vai vienkāršošanu varētu paredzēt apstrādes operāciju gadījumos, kad to vienīgais nolūks ir paredzētā reģistra uzturēšana un, saskaņā ar attiecīgās valsts tiesību aktiem, nodot informāciju sabiedrībai un atklātai sabiedrības vai jebkuras personas, kura izrāda likumīgu ieinteresētību, apspriešanai;

(50) vzhledem k tomu, že výjimka nebo zjednodušení mohou být zavedeny pro zpracování údajů, jejichž jediným účelem je vedení rejstříku určeného, s ohledem na vnitrostátní právo, pro informování veřejnosti, který je přístupný veřejnosti či jakékoli osobě, která osvědčí právní zájem;

(51) tā kā tomēr vienkāršošana vai atbrīvojums no paziņošanas pienākuma neatbrīvo personas datu apstrādātāju no jebkurām citām no šīs direktīvas izrietošām saistībām;

(51) vzhledem k tomu, že výhoda zjednodušení nebo výjimka z oznamovací povinnosti nezbavují správce žádné další povinnosti vyplývající z této směrnice;

(52) tā kā saistībā ar to kompetento iestāžu veikta ex post facto pārbaude parasti jāuzskata par pietiekamu pasākumu;

(52) vzhledem k tomu, že v této souvislosti dodatečná kontrola provedená příslušnými orgány musí být obecně považována za dostatečné opatření;

(53) tā kā dažas apstrādes darbības, pamatojoties uz savu raksturu, jomu vai nolūkiem - tādiem kā personu izslēgšana no tiesībām, pabalsta vai līguma, vai pamatojoties uz jaunu tehnoloģiju specifisku izmantošanu, - var tomēr iespējami radīt konkrētus riskus attiecībā uz datu subjektu tiesībām un brīvībām; tā kā dalībvalstis var pēc vēlēšanās precizēt šādus riskus savos tiesību aktos;

(53) vzhledem k tomu, že některá zpracování mohou nicméně představovat zvláštní rizika pro práva a svobody subjektů údajů z důvodu jejich povahy, jejich dosahu nebo jejich účelů, jako například odnětí jednotlivci možnosti práva, plnění nebo smlouvu, nebo z důvodu zvláštního použití nové technologie; že členské státy, pokud si to přejí, upřesní ve svých právních předpisech tato rizika;

(54) tā kā attiecībā uz visu sabiedrībā veikto datu apstrādi apjomam, kas izraisa šādus konkrētus riskus, jābūt ļoti ierobežotam; tā kā dalībvalstīm jānodrošina, ka uzraudzības iestāde vai datu aizsardzības amatpersona sadarbībā ar šo iestādi pārbauda šādu apstrādi pirms tās realizācijas; tā kā pēc šīs iepriekšējās pārbaudes uzraudzības iestāde saskaņā ar tās valsts tiesību aktiem var sniegt atzinumu vai atļauju attiecībā uz šo apstrādi; tā kā šāda pārbaude vienlīdz var notikt vai nu valsts parlamenta pasākuma vai pasākuma, kas pamatots uz tādu juridiska rakstura pasākumu, kurš nosaka apstrādes raksturu un paredz atbilstošas garantijas, sagatavošanas gaitā;

(54) vzhledem k tomu, že s ohledem na veškerá zpracování, k nimž ve společnosti dochází, by měl být počet těch, která představují tato zvláštní rizika, omezen; že členské státy musejí zajistit, aby orgán dozoru nebo osoba určená pro ochranu údajů ve spolupráci s orgánem dozoru kontrolovaly takováto zpracování ještě před jejich uskutečněním; že na základě tohoto předběžného šetření může orgán dozoru v souladu s vnitrostátním právem, které se na něj vztahuje, zaujmout své stanovisko nebo vydat povolení ke zpracování údajů; že toto šetření může být rovněž uskutečněno během přípravy legislativního opatření vnitrostátního parlamentu nebo opatření založeného na tomto legislativním opatření, které vymezuje povahu zpracování a stanoví vhodná ochranná opatření;

(55) tā kā, ja personas datu apstrādātājs neievēro datu subjektu tiesības, valsts tiesību aktiem jāparedz tiesiskas aizsardzības līdzeklis; tā kā jebkurus zaudējumus, kurus persona var ciest nelikumīgas apstrādes rezultātā, jākompensē personas datu apstrādātājam, kuru var atbrīvot no atbildības, ja tas pierāda, ka nav atbildīgs par zaudējumiem, īpaši gadījumos, kad tas konstatē datu subjekta vainu vai force majeure gadījumā; tā kā jebkurai personai, vienalga, vai uz to attiecas privātās vai publiskās tiesības, kura nerīkojas atbilstoši valsts pasākumiem, kas veikti saskaņā ar šo direktīvu, jāuzliek sankcijas;

(55) vzhledem k tomu, že v případě nedodržování práv subjektů údajů správcem musí vnitrostátní právní předpisy stanovit opravné prostředky; že škody, které mohou vzniknout osobám v důsledku nepřípustného zpracování musí být nahrazeny správcem, který může být zproštěn své odpovědnosti, pokud prokáže, že vznik škody mu nelze přičítat, zejména pokud dokáže chybu subjektu údajů nebo v případě vyšší moci; že sankce se musí vztahovat na každou osobu soukromého nebo veřejného práva, která nedodržuje vnitrostátní předpisy přijaté na základě této směrnice;

(56) tā kā personas datu pārrobežu plūsmas ir vajadzīgas starptautiskās tirdzniecības paplašināšanai; tā kā šīs direktīvas garantētā personu aizsardzība Kopienā netraucē personas datu pārvedumus uz trešajām valstīm, kuras nodrošina pietiekamu aizsardzības līmeni; tā kā trešās valsts sniegtā aizsardzības līmeņa pietiekamību jānovērtē, ievērojot visus pārveduma operācijas vai pārveduma operāciju kopuma apstākļus;

(56) vzhledem k tomu, že přeshraniční toky osobních údajů jsou nezbytné pro rozvoj mezinárodního obchodu; že ochrana osob zaručená ve Společenství touto směrnicí není v rozporu s předáváním osobních údajů do třetích zemí zajišťujících odpovídající úroveň ochrany; že odpovídající úroveň ochrany poskytovanou třetími zeměmi je třeba hodnotit z hlediska všech okolností souvisejících s předáním nebo předáváním;

(57) tā kā, no otras puses, personu datu pārvedumu uz trešo valsti, kura nenodrošina pietiekamu aizsardzības līmeni, jāaizliedz;

(57) vzhledem k tomu, že v případě, kdy třetí země naopak neposkytuje odpovídající úroveň ochrany, musí být předávání osobních údajů do této země zakázáno;

(58) tā kā būtu jāizstrādā noteikumi atbrīvojumam no šā aizlieguma zināmos apstākļos, kad datu subjekts ir devis savu piekrišanu, kad pārvedums vajadzīgs sakarā ar līgumu vai juridisku prasību, kad to prasa svarīgu sabiedrības interešu aizsardzība, piemēram, gadījumos par datu starptautisku pārvedumu starp nodokļu vai muitas iestādēm vai starp kompetentajiem dienestiem sociālā nodrošinājuma jautājumos, vai ja pārvedumu veic no reģistra, kas izveidots ar likumu, un paredzēts, lai tajā pēc informācijas grieztos sabiedrība vai likumīgi ieinteresētas personas; tā kā šajā gadījumā pārvedumā nebūtu jāiekļauj reģistrā ieslēgto datu veselums vai datu kategorijas pilnībā, un ja reģistrs ir paredzēts, lai tajā pēc informācijas grieztos likumīgi ieinteresētas personas, pārvedumu jāveic tikai pēc šo personu pieprasījuma vai ja šīs personas ir datu saņēmējas;

(58) vzhledem k tomu, že výjimky z tohoto zákazu mohou být stanoveny za určitých okolností, pokud subjekt údajů udělil svůj souhlas, pokud je předávání nezbytné v souvislosti se smlouvou anebo se soudním řízením, pokud to vyžaduje ochrana důležitého veřejného zájmu, například v případě mezinárodních předávání údajů mezi daňovými nebo celními orgány nebo mezi orgány příslušnými v oblasti sociálního zabezpečení nebo pokud je předávání prováděno z rejstříku zřízeného právními předpisy, přístupného veřejnosti nebo osobám, které osvědčí právní zájem; že v tomto případě by se takovéto předání nemělo týkat všech údajů ani celých kategorií údajů obsažených v tomto rejstříku; že v případě, že je rejstřík přístupný osobám, které osvědčí právní zájem, mělo by být předání uskutečněno pouze na žádost těchto osob nebo pokud jsou tyto osoby jejich příjemci;

(59) tā kā var veikt konkrētus pasākumus, lai kompensētu aizsardzības trūkumu trešā valstī gadījumos, ja personas datu apstrādātājs sniedz atbilstošas garantijas; tā kā bez tam jāparedz procedūras sarunām starp Kopienu un šādām trešajām valstīm;

(59) vzhledem k tomu, že mohou být přijata zvláštní opatření, aby došlo k odstranění nedostatků úrovně ochrany ve třetích zemích, pokud správce poskytne vhodná ochranná opatření; že mimo jiné musí být zavedeny postupy jednání mezi Společenstvím a dotčenými třetími zeměmi;

(60) tā kā jebkurā gadījumā pārvedumus uz trešajām valstīm var realizēt tikai pilnīgā saskaņā ar noteikumiem, ko pieņēmušas dalībvalstis, ievērojot šo direktīvu un jo sevišķi tās 8. pantu;

(60) vzhledem k tomu, že v každém případě mohou být předání do třetích zemí uskutečňovány pouze při úplném dodržování předpisů přijatých členskými státy k provedení této směrnice, a zejména jejího článku 8;

(61) tā kā dalībvalstīm un Komisijai to attiecīgajās kompetences sfērās jāmudina attiecīgās tirdzniecības apvienības un citas pārstāvniecības organizācija izstrādāt profesionālās ētikas kodeksus, lai veicinātu šīs direktīvas piemērošanu, ņemot vērā konkrētās nozarēs veiktās apstrādes specifiskās iezīmes un ievērojot šīs direktīvas ieviešanai pieņemtos attiecīgo valstu noteikumus;

(61) vzhledem k tomu, že členské státy a Komise v rámci svých pravomocí musí podněcovat profesní sdružení a jiné významné dotčené organizace, aby vypracovaly kodexy chování s cílem podpořit, s ohledem na zvláštní povahu zpracování v některých oblastech, provádění této směrnice při dodržování vnitrostátních předpisů přijatých k jejímu provedení;

(62) tā kā uzraudzības iestāžu, kuras pilda savas funkcijas pilnīgi neatkarīgi, izveide dalībvalstīs ir būtiska sastāvdaļa personu aizsardzībā attiecībā uz personas datu apstrādi;

(62) vzhledem k tomu, že zřízení orgánů dozoru v členských státech vykonávajících zcela nezávisle své úkoly je zásadním prvkem ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů;

(63) tā kā šādu iestāžu rīcībā jābūt nepieciešamajiem līdzekļiem savu pienākumu veikšanai, ieskaitot pilnvaras veikt izmeklēšanu un iejaukties, jo sevišķi personu sūdzību gadījumos, un pilnvarām iesaistīties tiesvedībā; tā kā šādu iestāžu pienākums ir sniegt palīdzību, lai nodrošinātu apstrādes caurskatāmību dalībvalstīs, kuru jurisdikcijā ir šīs iestādes;

(63) vzhledem k tomu, že tyto orgány musejí být vybaveny nezbytnými prostředky pro plnění svých úkolů, včetně pravomocí provádět šetření a zasahovat, zejména pokud jsou těmto orgánům podány stížnosti, nebo pravomoci obrátit se na soud; že musejí přispět k průhlednosti zpracování údajů prováděného v členském státu, kterému podléhají;

(64) tā kā iestādēm dažādās dalībvalstīs vajadzēs sniegt savstarpēju palīdzību to pienākumu veikšanā, lai nodrošinātu, ka aizsardzības normas atbilstīgi ievēro visā Eiropas Savienībā;

(64) vzhledem k tomu, že správní orgány v různých členských státech budou vyzvány, aby si vzájemně pomáhaly při provádění svých úkolů s cílem zajistit dodržování pravidel ochrany v celé Evropské unii;

65) tā kā Kopienas līmenī jāizveido savu funkciju veikšanā pilnīgi neatkarīga Darba grupa personu aizsardzībai attiecībā uz personas datu apstrādi; tā kā, ņemot vērā tās specifisko raksturu, šai grupai jākonsultē Komisija un jo īpaši jāveicina saskaņā ar šo direktīvu pieņemto attiecīgo valstu normu vienāda piemērošana;

(65) vzhledem k tomu, že na úrovni Společenství musí být zřízena Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a že musí tyto úkoly plnit zcela nezávisle; že s přihlédnutím ke své zvláštní povaze musí poskytovat rady Komisi a zejména přispívat k jednotnému provádění vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice;

(66) tā kā attiecībā uz datu pārvedumu uz trešajām valstīm šīs direktīvas piemērošana prasa ieviešanas pilnvaru piešķiršanu Komisijai un procedūras izveidi, kā noteikts Padomes Lēmumā 87/373/EEK [4];

(66) vzhledem k tomu, že pokud jde o předávání údajů do třetích zemí, vyžaduje uplatňování této směrnice, aby Komisi byla udělena výkonná pravomoc a aby byl určen postup způsobem uvedeným v rozhodnutí Rady 87/373/EHS [4];

(67) tā kā vienošanos par modus vivendi starp Eiropas Parlamentu, Padomi un Komisiju par saskaņā ar EK Līguma 189.b pantā noteikto procedūru pieņemto aktu īstenošanas pasākumiem panāca 1994. gada 20. decembrī;

(67) vzhledem k tomu, že dne 20. prosince 1994 došlo k dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o modu vivendi o prováděcích opatřeních aktů přijatých postupem podle článku 189b Smlouvy;

(68) tā kā šajā direktīva izklāstītos principus attiecībā uz personas tiesību un brīvību, īpaši tiesību uz privātās dzīves neaizskaramību, aizsardzību, kas attiecas uz personas datu apstrādi, var papildināt vai detalizēt ar speciālām uz šiem principiem pamatotām normām, jo sevišķi, ciktāl tie attiecas uz konkrētām nozarēm;

(68) vzhledem k tomu, že zásady uvedené v této směrnici, které upravují ochranu práv a svobod osob, zejména práva na soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů, mohou být upřesněny nebo doplněny, zejména pro některé oblasti, zvláštními předpisy odpovídajícími těmto zásadám;

(69) tā kā dalībvalstīm būtu jādod termiņš ne ilgāks par trim gadiem, no šo direktīvu transponējošo attiecīgās valsts pasākumu stāšanās spēkā, kurā pakāpeniski piemērot šādas jaunas attiecīgās valsts normas visām apstrādes darbībām, kas jau notiek; tā kā, lai veicinātu šo normu rentablu ieviešanu, dalībvalstīm pieļaus turpmāku termiņu, kurš beidzas 12 gadus pēc šīs direktīvas pieņemšanas dienas, lai nodrošinātu esošo manuālo kartotēku sistēmu atbilstību konkrētām šīs direktīvas prasībām; tā kā šo kartotēku sistēmās ietvertos datus šajā pagarinātajā pārejas periodā apstrādā ar rokām, šādas apstrādes laikā jānodrošina sistēmu atbilstība šiem noteikumiem;

(69) vzhledem k tomu, že je vhodné nechat členským státům lhůtu, která nesmí překročit tři roky od nabytí účinnosti vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici, aby měly možnost postupně uplatňovat na všechna již probíhající zpracování údajů nové výše zmíněné vnitrostátní předpisy; že pro zajištění hospodárnosti provádění těchto předpisů bude členským státům poskytnuta další lhůta, která uplyne dvanáct let po přijetí této směrnice, pro zajištění souladu stávajících manuálních rejstříků s některými ustanoveními této směrnice; že pokud jsou údaje obsažené v těchto rejstřících během tohoto rozšířeného přechodného období zpracovávány manuálně, musí být uvedení do souladu s těmito ustanoveními provedeno v okamžiku provádění tohoto zpracování;

(70) tā kā pēc saskaņā ar šo direktīvu pieņemto attiecīgās valsts noteikumu stāšanās spēkā datu subjektam nav nepieciešams dot atkārtotu piekrišanu, lai atļautu personas datu apstrādātājam turpināt apstrādāt jebkurus slepenus datus, kuri nepieciešami, lai izpildītu līgumu, kas noslēgts, pamatojoties uz labprātīgu un informētu piekrišanu, pirms šo noteikumu stāšanās spēkā;

(70) vzhledem k tomu, že není nutné, aby subjekt údajů udělil správci nový souhlas, aby mohl po nabytí účinnosti vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice pokračovat ve zpracování citlivých údajů nezbytných k provedení smlouvy uzavřené na základě svobodného a vědomého souhlasu před nabytím účinnosti výše zmíněných ustanovení;

(71) tā kā šī direktīva nerada šķēršļus to tirdzniecības darbību regulēšanā, ko dalībvalsts paredz tās teritorijā pastāvīgi dzīvojošiem patērētājiem, ciktāl šāda regulēšana neskar personu aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi;

(71) vzhledem k tomu, že tato směrnice nebrání tomu, aby členský stát upravil činnosti v oblasti marketingu zaměřeného na spotřebitele, kteří mají bydliště na jeho území, pokud se tato úprava netýká ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů;

(72) tā kā šī direktīva, īstenojot tajā noteiktos principus, atļauj ņemt vērā oficiālu dokumentu atklātas piekļuves principu,

(72) vzhledem k tomu, že tato směrnice při provádění zásad v ní stanovených umožňuje vzít v úvahu zásadu práva na přístup veřejnosti k úředním dokumentům,

IR PIEŅĒMUŠAS ŠO DIREKTĪVU.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

I NODAĻA

KAPITOLA I

VISPĀRĪGI NOTEIKUMI

OBECNÁ USTANOVENÍ

1. pants

Článek 1

Direktīvas mērķis

Předmět směrnice

1. Saskaņā ar šo direktīvu dalībvalstis aizsargā fizisku personu pamattiesības un brīvības un jo īpaši viņu tiesības uz privātās dzīves neaizskaramību attiecībā uz personas datu apstrādi.

1. Členské státy zajišťují v souladu s touto směrnicí ochranu základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

2. Dalībvalstis neierobežo un neaizliedz personas datu brīvu plūsmu starp dalībvalstīm, pamatojoties uz 1. punktā paredzēto aizsardzību.

2. Členské státy nemohou omezit ani zakázat volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy z důvodů ochrany zajištěné podle odstavce 1.

2. pants

Článek 2

Definīcijas

Definice

Šajā direktīvā:

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) "personas dati" ir jebkura informācija attiecībā uz identificētu vai identificējamu fizisku personu ("datu subjektu"); identificējama persona ir tā, kuru var identificēt tieši vai netieši, norādot reģistrācijas numuru vai vienu vai vairākus šai personai raksturīgus fiziskās, fizioloģiskās, garīgās, ekonomiskās, kultūras vai sociālās identitātes faktorus;

a) "osobními údaji" veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě (subjekt údajů); identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na identifikační číslo nebo na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity;

b) "personu datu apstrāde" ("apstrāde") ir jebkura ar personas datiem veikta darbība vai darbību kopums ar vai bez automatizētiem līdzekļiem - kā vākšana, reģistrēšana, organizēšana, uzglabāšana, piemērošana vai pārveidošana, labošana, konsultēšana, izmantošana, atklāšana, pielietojot pārsūtīšanu, izplatīšanu vai darot tos pieejamus citādā veidā, grupēšana vai savienošana, piekļuves noslēgšana, dzēšana vai iznīcināšana;

b) "zpracováním osobních údajů" ("zpracování") jakýkoli úkon nebo soubor úkonů s osobními údaji, které jsou prováděny pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, konzultace, použití, sdělení prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnání či kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo likvidace;

c) "personu datu kartotēka" ("kartotēka") ir jebkurš sakārtots personas datu kopums, kurā šie dati ir pieejami saskaņā ar īpašiem kritērijiem – centralizētiem, decentralizētiem vai izkliedētiem, pamatojoties uz funkcionālu vai ģeogrāfisku motivāciju;

c) "rejstříkem osobních údajů" ("rejstřík") jakýkoli uspořádaný soubor osobních údajů přístupných podle určených kritérií, ať již je tento soubor centralizován, decentralizován nebo rozdělen podle funkčního či zeměpisného hlediska;

d) "personas datu apstrādātājs" ir fiziska vai juridiska persona, valsts iestāde, aģentūra vai jebkura cita institūcija, kura viena pati vai kopīgi ar citām nosaka personas datu apstrādes nolūkus un līdzekļus; ja apstrādes nolūkus un līdzekļus nosaka valsts vai Kopienas tiesību akti vai noteikumi, personas datu apstrādātāju vai viņa iecelšanas konkrētos kritērijus var noteikt valsts vai Kopienas tiesību akti;

d) "správcem" fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účel a prostředky zpracování určeny právními a správními předpisy na úrovni jednotlivých států či Společenství, je možné určit správce nebo zvláštní kritéria pro jeho určení právem jednotlivých států nebo Společenství;

e) "apstrādātājs" ir fiziska vai juridiska persona, valsts iestāde, aģentūra vai jebkura cita struktūra, kura personas datu apstrādātāja interesēs apstrādā personas datus;

e) "zpracovatelem" fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce;

f) "trešās personas" ir jebkura fiziska vai juridiska persona, valsts iestāde, aģentūra vai jebkura cita struktūra, kura nav datu subjekts, personas datu apstrādātājs, apstrādātājs un personas, kuras ir pilnvarotas apstrādāt datus personas datu apstrādātāja vai apstrādātāja tiešā vadībā;

f) "třetí osobou" fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt jiný než subjekt údajů, než správce, než zpracovatel a než osoby přímo podléhající správci nebo zpracovateli, které jsou oprávněny ke zpracování údajů;

g) "saņēmējs" ir fiziska vai juridiska persona, valsts iestāde, aģentūra vai jebkura cita struktūra, kurai tiek atklāti dati, vai tās ir trešās personas vai nav; tomēr iestādes, kuras var saņemt datus saskaņā ar konkrētu pieprasījumu, nav uzskatāmas par saņēmējām;

g) "příjemcem" fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje sdělovány, ať se jedná či nikoli o třetí osobu; orgány, které mohou získávat údaje v rámci zvláštního šetření, však nejsou považovány za příjemce;

h) "datu subjekta piekrišana" ir jebkurš labprātīgi sniegts šīs personas vēlmju konkrēts un paziņots norādījumu, ar kuru datu subjekts izsaka savu piekrišanu uz viņu attiecināmu personas datu apstrādei.

h) "souhlasem subjektu údajů" jakýkoli svobodný, výslovný a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává své svolení k tomu, aby osobní údaje, které se jej týkají, byly předmětem zpracování.

3. pants

Článek 3

Darbības joma

Oblast působnosti

1. Šī direktīva attiecas uz personas datu apstrādi pilnībā vai daļēji ar automatizētiem līdzekļiem un uz personas datu, kuri veido daļu no kartotēkas vai ir paredzēti, lai veidotu daļu no kartotēkas, apstrādi, kura netiek veikta ar automatizētiem līdzekļiem.

1. Tato směrnice se vztahuje na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů, jakož i na neautomatizované zpracování osobních údajů, které jsou obsaženy v rejstříku nebo do něj mají být zařazeny.

2. Šī direktīva neattiecas uz personas datu apstrādi:

2. Tato směrnice se nevztahuje na zpracování osobních údajů:

- tādu pasākumu gaitā, uz kuru neattiecas Kopienas tiesību akti, kā Līguma par Eiropas Savienību V un VI sadaļā paredzētie pasākumi un, jebkurā gadījumā, uz apstrādes operācijām attiecībā uz sabiedrisko drošību, aizsardzību, valsts drošību (ieskaitot valsts ekonomisko labklājību, ja apstrādes operācija attiecas uz valsts drošības jautājumiem) un uz valsts pasākumiem krimināltiesību jomā;

- prováďěné pro výkon činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Společenství a jsou uvedeny v hlavě V a VI Smlouvy o Evropské unii, a v každém případě na zpracování, které se týká veřejné bezpečnosti, obrany, bezpečnosti státu (včetně hospodářské stability státu, pokud jsou tato zpracování spojená s otázkami bezpečnosti státu) a činnosti státu v oblasti trestního práva,

- ko veic fiziska persona tikai un vienīgi personiska vai mājsaimnieciska pasākuma gaitā.

- prováděné fyzickou osobou pro výkon výlučně osobních či domácích činností.

4. pants

Článek 4

Piemērojamās valsts tiesības

Použitelné vnitrostátní právo

1. Katra dalībvalsts piemēro savas valsts noteikumus personas datu apstrādei, ko tā pieņem saskaņā ar šo direktīvu, ja:

1. Každý členský stát použije na zpracování osobních údajů vnitrostátní ustanovení, která přijme na základě této směrnice, pokud:

a) apstrādi veic saistībā ar personas datu apstrādātāja pasākumiem dalībvalsts teritorijā; ja viens un tas pats personas datu apstrādātājs ir reģistrēts vairāku dalībvalstu teritorijā, tam jāveic nepieciešamie pasākumi, lai nodrošinātu katras šīs iestādes atbilstību šīs valsts piemērojamo tiesību noteiktajām saistībām;

a) zpracování je prováděno v rámci činností provozovny správce na území členského státu; pokud je stejný správce usazen na území několika členských států, musí přijmout opatření nezbytná pro dodržování povinností stanovených použitelným vnitrostátním právem každou ze svých provozoven;

b) personas datu apstrādātājs ir reģistrēts nevis dalībvalsts teritorijā, bet gan vietā, kur šīs valsts tiesības piemēro, pamatojoties uz starptautiskajām publiskajām tiesībām;

b) správce není usazen na území členského státu, ale v místě, kde se vnitrostátní právní předpisy daného členského státu platňují na základě mezinárodního práva veřejného;

c) personas datu apstrādātājs nav reģistrēts Kopienas teritorijā un personas datu apstrādes nolūkiem izmanto automatizētu un citādu aprīkojumu, kas atrodas minētās dalībvalsts teritorijā, ja vien šis aprīkojums netiek izmantots vienīgi tranzīta nolūkiem caur Kopienas teritoriju.

c) správce není usazen na území Společenství a používá za účelem zpracování osobních údajů prostředků, automatizovaných či nikoli, umístěných na území zmíněného členského státu, ledaže jsou tyto prostředky použity pouze pro účely tranzitu přes území Společenství.

2. Šā panta 1. punkta c) apakšpunktā minētajos apstākļos personas datu apstrādātājam jānozīmē attiecīgās dalībvalsts teritorijā izveidots pārstāvis, neliekot šķēršļus juridiskām darbībām, kuras varētu uzsākt pret pašu personas datu apstrādātāju.

2. V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) správce musí určit zástupce usazeného na území zmíněného členského státu, aniž je tím dotčena možnost podniknout právní kroky proti správci samotnému.

II NODAĻA

KAPITOLA II

VISPĀRĪGI NOTEIKUMI PAR PERSONAS DATU APSTRĀDES LIKUMĪBU

OBECNÉ PODMÍNKY PRO ZÁKONNOST ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

5. pants

Článek 5

Dalībvalstis saskaņā ar šīs nodaļas noteikumiem precīzāk nosaka apstākļus, kādos personas datu apstrāde ir likumīga.

Členské státy upřesní v mezích ustanovení této kapitoly podmínky, za kterých je zpracovávání osobních údajů zákonné.

I IEDAĻA

ODDÍL I

PRINCIPI, KAS ATTIECAS UZ DATU KVALITĀTI

ZÁSADY PRO KVALITU ÚDAJŮ

6. pants

Článek 6

1. Dalībvalstis nosaka to, ka personas datiem jābūt:

1. Členské státy stanoví, že osobní údaje musejí být:

a) apstrādātiem godīgi un likumīgi;

a) zpracovány korektně a zákonným způsobem;

b) vāktiem konkrētiem, precīzi formulētiem un likumīgiem nolūkiem, un tos nedrīkst tālāk apstrādāt ar šiem nolūkiem nesavienojamā veidā. Turpmāka datu apstrāde vēsturiskiem, statistiskiem vai zinātniskiem nolūkiem nav uzskatāma par nesavienojamu, ar noteikumu, ka dalībvalstis sniedz atbilstošas garantijas;

b) shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmějí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely. Další zpracování pro historické, statistické nebo vědecké účely není považováno za neslučitelné, pokud členské státy poskytnou vhodná ochranná opatření;

c) adekvātiem, attiecīgiem un ne pārmērīgā apjomā attiecībā uz nolūkiem, kādiem tie savākti un/vai tālāk apstrādāti;

c) přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účely, pro které jsou shromažďovány a/nebo dále zpracovávány;

d) precīziem un nepieciešamības gadījumā atjauninātiem; jāveic visi reālie pasākumi, lai nodrošinātu, ka neprecīzus vai nepilnīgus datus, ņemot vērā to vākšanas vai turpmākās apstrādes nolūkus, dzēš vai izlabo;

d) přesné, a je-li to nezbytné, i aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby nepřesné nebo neúplné údaje s ohledem na účely, pro které byly shromažďovány nebo dále zpracovávány, byly vymazány nebo opraveny;

e) saglabātiem veidā, kas pieļauj datu subjektu identifikāciju ne ilgāk, kā tas nepieciešams nolūkiem, kuriem datus vāca vai kuriem tos turpmāk apstrādā. Dalībvalstis nosaka atbilstošas garantijas personas datiem, kurus uzglabā ilgāku laiku, lai izmantotu vēsturiskiem, statistiskiem vai zinātniskiem nolūkiem.

e) uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší než je nezbytné pro uskutečnění cílů, pro které jsou shromažďovány nebo dále zpracovávány. Členské státy stanoví vhodná ochranná opatření pro osobní údaje, které jsou uchovávány po dobu delší než je uvedeno výše pro historické, statistické či vědecké účely.

2. Personas datu apstrādātājam jānodrošina 1. punkta izpilde.

2. Dodržování odstavce 1 zajistí správce.

II IEDAĻA

ODDÍL II

KRITĒRIJI DATU APSTRĀDES ATZĪŠANAI PAR LIKUMĪGU

ZÁSADY PRO OPRÁVNĚNÉ ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ

7. pants

Článek 7

Dalībvalstis paredz to, ka personas datus var apstrādāt tikai, ja:

Členské státy stanoví, že zpracování osobních údajů může být provedeno pouze pokud:

a) datu subjekts nepārprotami devis savu piekrišanu;

a) subjekt údajů nezpochybnitelně udělil souhlas; nebo

b) vai apstrāde vajadzīga līguma, kurā datu subjekts ir līgumslēdzēja puse, izpildei vai pasākumu veikšanai pēc datu subjekta pieprasījuma pirms līguma noslēgšanas;

b) je zpracování nezbytné pro splnění smlouvy, kde je subjekt údajů jednou ze stran, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu; nebo

c) vai apstrāde vajadzīga, lai izpildītu uz personas datu apstrādātāju attiecināmas juridiskas saistības; vai

c) je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce; nebo

d) apstrāde vajadzīga, lai aizsargātu datu subjekta būtiskas intereses;

d) je nezbytné pro zachování životně důležitých zájmů subjektu údajů; nebo

e) vai apstrāde vajadzīga sabiedrības interesēs realizējama uzdevuma izpildei vai personas datu apstrādātājam vai trešajai personai, kurai dati tiek atklāti, piešķirto oficiālo pilnvaru realizācijai;

e) je nezbytné pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce nebo třetí osoba, které jsou údaje sdělovány; nebo

f) vai apstrāde vajadzīga personas datu apstrādātāja vai trešo personu, kurām dati tiek atklāti, likumīgo interešu ievērošanai, izņemot, ja šīs intereses ignorē, ņemot vērā datu subjekta pamattiesību un brīvību intereses, kurām nepieciešama aizsardzība saskaņā ar 1. panta 1. punktu.

f) je nezbytné pro uskutečnění oprávněných zájmů správce nebo třetí osoby či osob, kterým jsou údaje sdělovány, za podmínky, že nepřevyšují zájem nebo základní práva a svobody subjektu údajů, které vyžadují ochranu podle čl. 1 odst. 1.

III IEDAĻA

ODDÍL III

APSTRĀDES ĪPAŠĀS KATEGORIJAS

ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE ZPRACOVÁNÍ

8. pants

Článek 8

Īpašu kategoriju datu apstrāde

Zpracování zvláštních kategorií údajů

1. Dalībvalstis aizliedz tādu personas datu apstrādi, kas atklāj rasi vai etnisko izcelsmi, politiskos uzskatus, reliģisko vai filozofisko pārliecību, dalību arodbiedrībās, kā arī uz veselību vai seksuālo dzīvi attiecināmu datu apstrādi.

1. Členské státy zakáží zpracování osobních údajů, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, odborovou příslušnost, jakož i zpracování údajů týkajících se zdraví a sexuálního života.

2. Šā panta 1. punktu nepiemēro, ja:

2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud:

a) datu subjekts ir devis precīzi formulētu piekrišanu šo datu apstrādei, izņemot, ja dalībvalstu likumi paredz, ka 1. punktā minētos aizliegumus nevar atcelt, datu subjektam dodot savu piekrišanu;

a) subjekt údajů udělí výslovný souhlas k takovému zpracování, ledaže právní předpisy členského státu stanoví, že zákaz uvedený v odstavci 1 nelze zrušit udělením souhlasu subjektu údajů; nebo

b) vai apstrāde vajadzīga, lai realizētu personas datu apstrādātāja pienākumus un īpašās tiesības nodarbinātības tiesību jomā, ciktāl to pieļauj attiecīgās valsts tiesības, paredzot atbilstošas garantijas;

b) zpracování je nezbytné pro dodržení povinností a zvláštních práv správce v oblasti pracovního práva, pokud je k tomu oprávněn vnitrostátními právními předpisy, které stanoví příslušná ochranná opatření; nebo

c) vai apstrāde vajadzīga, lai aizsargātu datu subjekta vai citas personas būtiskas intereses, ja datu subjekts ir fiziski vai tiesiski nespējīgs dot savu piekrišanu;

c) zpracování je nezbytné k obraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby v případě, že subjekt údajů není fyzicky nebo právně způsobilý udělit svůj souhlas; nebo

d) vai apstrādi veic kā likumīgu darbību ar fonda, apvienības vai jebkuras citas bezpeļņas institūcijas, kam ir politisks, filozofisks, reliģisks vai arodbiedrību darbības mērķis, atbilstošām garantijām un ar noteikumu, ka apstrāde attiecas tikai un vienīgi uz šīs struktūras locekļiem vai personām, kurām ir regulāri kontakti ar šo struktūru sakarā ar tās mērķiem, un ka datus neatklāj trešajām personām bez datu subjektu piekrišanas;

d) zpracování provádí v rámci jejich legitimních činností a s odpovídajícími zárukami nadace, sdružení nebo jakýkoli jiný neziskový subjekt, který sleduje politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, za podmínky, že se zpracování vztahuje pouze na členy tohoto subjektu nebo na osoby, které s ním udržují pravidelné styky související s jeho cíly, a že tyto údaje nejsou sdělovány třetím osobám bez souhlasu subjektu údajů; nebo

e) vai apstrāde attiecas uz datiem, kurus datu subjekts publiski darījis zināmus atklātībai, vai tā vajadzīga juridisku prasību celšanai, realizācijai vai aizstāvībai.

e) zpracování se týká údajů očividně zveřejňovaných subjektem údajů nebo je nezbytné pro zjištění, uplatnění nebo obranu právních nároků před soudem.

3. Šā panta 1. punktu nepiemēro, ja datu apstrādi pieprasa profilaktiskās medicīnas, medicīniskas diagnozes, aprūpes vai ārstēšanas vai veselības aprūpes pakalpojumu pārvaldības nodrošināšanas nolūkiem un ja šos datus apstrādā veselības aizsardzības darba profesionālis saskaņā ar attiecīgās valsts tiesībām vai valsts kompetento iestāžu ieviestiem noteikumiem par dienesta noslēpuma pienākumu, vai cita persona, uz kuru arī attiecas tāds pat pienākums ievērot slepenību.

3. Odstavec 1 se nepoužije, je-li zpracování údajů nezbytné pro účely zdravotní prevence, lékařských diagnóz, lékařské péče a ošetřování nebo správy zdravotnických služeb a pokud tyto údaje zpracovává odborný zdravotnický pracovník, který je na základě vnitrostátního práva nebo právních předpisů přijatých příslušnými vnitrostátními orgány vázán povinností zachovávat profesní tajemství, nebo jiná osoba rovněž podléhající obdobné povinnosti mlčenlivosti.

4. Saskaņā ar noteikumu par atbilstošām garantijām dalībvalstis, pamatojoties uz būtiskām sabiedrības interesēm, var noteikt izņēmumus papildus 2. punktā minētajiem vai nu ar attiecīgās valsts tiesībām, vai ar uzraudzības iestādes lēmumu.

4. Jsou-li poskytnuta vhodná ochranná opatření, mohou členské státy stanovit z důvodu významného veřejného zájmu i jiné výjimky, než jaké jsou stanoveny v odstavci 2 buď prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, nebo rozhodnutím orgánu dozoru.

5. Uz noziedzīgiem nodarījumiem, kriminālas vajāšanas gadījumiem vai drošības pasākumiem attiecināmu datu apstrādi var veikt tikai valsts iestādes kontrolē vai, ja saskaņā ar attiecīgās valsts tiesībām ir paredzētas piemērotas speciālas garantijas atbilstoši dalībvalsts piešķirtam izņēmuma statusam saskaņā ar šīs valsts noteikumiem, kas paredz atbilstīgas speciālas garantijas. Tomēr pilnīgu reģistru par krimināliem notiesājošiem spriedumiem var uzglabāt tikai valsts iestādes kontrolē.

5. Zpracování údajů týkajících se protiprávního jednání, rozsudků v trestních věcech nebo bezpečnostních opatření lze provádět pouze pod kontrolou orgánu veřejné moci nebo pokud vnitrostátní právo stanoví vhodná zvláštní ochranná opatření, s výhradou výjimek, které mohou být uděleny členským státem na základě vnitrostátních předpisů upravujících vhodná zvláštní ochranná opatření. Úplná sbírka rozsudků v trestních věcech musí být v každém případě vedena pod kontrolou orgánu veřejné moci.

Dalībvalstis var paredzēt to, ka uz administratīvām sankcijām vai lēmumiem civillietās attiecināmus datus arī apstrādā valsts iestādes kontrolē.

Členské státy mohou stanovit, že údaje týkající se správních sankcí nebo rozsudků v občanských věcech budou rovněž zpracovávány pod kontrolou orgánu veřejné moci.

6. Atkāpes, kas no 1. punkta paredzētas 4. un 5. punktā, dara zināmas Komisijai.

6. Odchylky z odstavce 1 stanovené v odstavcích 4 a 5 se oznamují Komisi.

7. Dalībvalstis paredz nosacījumus, ar kādiem var apstrādāt attiecīgās valsts reģistrācijas numuru vai jebkuru citu vispārēja pielietojuma identifikatoru.

7. Členské státy určí podmínky, za kterých může být předmětem zpracování vnitrostátní identifikační číslo nebo jakýkoli jiný identifikátor obecného významu.

9. pants

Článek 9

Personas datu apstrāde un vārda brīvība

Zpracování osobních údajů a svoboda projevu

Dalībvalstis nosaka izņēmumus vai atkāpes no šīs nodaļas, IV nodaļas un VI nodaļas noteikumiem personas datu apstrādei, kas veikta tikai un vienīgi žurnālistikas nolūkiem vai mākslinieciskās vai literārās izteiksmes nolūkiem tikai tad, ja tie vajadzīgi, lai saskaņotu tiesības uz privātās dzīves neaizskaramību ar normām, kas reglamentē vārda brīvību.

Členské státy stanoví pro zpracování osobních údajů prováděné výlučně pro účely žurnalistiky nebo uměleckého či literárního projevu, odchylky a výjimky z této kapitoly a z kapitol IV a VI, pouze pokud se ukáží jako nezbytné pro uvedení práva na soukromí do souladu s předpisy upravujícími svobodu projevu.

IV IEDAĻA

ODDÍL IV

DATU SUBJEKTAM SNIEDZAMĀ INFORMĀCIJA

INFORMOVÁNÍ SUBJEKTU ÚDAJŮ

10. pants

Článek 10

Informācija gadījumos, kad datus ievāc no datu subjekta

Informování v případě shromažďování údajů od subjektu údajů

Dalībvalstis paredz to, ka personas datu apstrādātājs vai viņa pārstāvis sniedz datu subjektam, no kura ievāc datus, kas uz viņu attiecas, vismaz šādu informāciju, ja vien datu subjektam tā nav zināma:

Členské státy stanoví, že správce nebo jeho zástupce musí poskytnout osobě, od které získává údaje, které se jí týkají, alespoň dále uvedené informace, ledaže s nimi subjekt údajů již byl seznámen:

a) personas datu apstrādātāja un viņa pārstāvja, ja tāds ir, personas dati;

a) totožnost správce a popřípadě jeho zástupce;

b) apstrādes, kurai dati paredzēti, nolūki;

b) účely zpracování, pro které jsou údaje určeny;

c) jebkura turpmāka informācija, kā

c) veškeré doplňující informace jako:

- datu saņēmēji vai datu saņēmēju kategorijas,

- příjemci nebo kategorie příjemců údajů,

- vai atbildes uz jautājumiem ir obligātas vai brīvprātīgas, kā arī atbildes nesniegšanas iespējamās sekas,

- skutečnost, zda jsou odpovědi na otázky povinné nebo dobrovolné a případné důsledky neposkytnutí odpovědi,

- datu piekļuves tiesību un tiesību koriģēt datus, kas uz viņu attiecas, pastāvēšana,

- existence práva na přístup k údajům, které se subjektu údajů týkají, a právo na jejich opravu,

ciktāl šāda turpmāka informācija vajadzīga, ņemot vērā konkrētos apstākļus, kādos dati ievākti, lai garantētu godprātīgu apstrādi attiecībā uz datu subjektu.

v míře, v jaké jsou tyto doplňující informace nezbytné pro zajištění řádného zpracování údajů vůči subjektu údajů, s ohledem na zvláštní okolnosti, za jakých jsou údaje shromažďovány.

11. pants

Článek 11

Informācija, ja dati nav iegūti no datu subjekta

Informování v případě, že údaje neposkytuje subjekt údajů

1. Ja dati nav iegūti no datu subjekta, dalībvalstis paredz to, ka personas datu apstrādātājam vai viņa pārstāvim personas datu reģistrācijas pasākuma laikā vai, ja ir paredzēta datu atklāšana trešajai personai, ne vēlāk, kā tad, kad datus pirmoreiz atklāj, jāsniedz datu subjektam vismaz šāda informācija, ja viņam tā jau nav:

1. Pokud údaje neposkytuje subjekt údajů, stanoví členské státy, že správce nebo jeho zástupce musí po zaznamenání údajů nebo, počítá-li se se sdělením údajů třetí osobě, nejpozději při jejich prvním sdělení poskytnout subjektu údajů alespoň dále uvedené informace, ledaže s nimi subjekt údajů již byl seznámen:

- personas datu apstrādātāja un viņa pārstāvja, ja tāds ir, personas dati;

- totožnost správce, popřípadě jeho zástupce;

- apstrādes nolūki;

- účely zpracování;

- jebkura turpmāka informācija, kā

- veškeré doplňující informace jako:

- attiecīgo datu kategorijas,

- kategorie dotčených údajů;

- saņēmēji vai saņēmēju kategorijas,

- příjemci nebo kategorie příjemců údajů;

- datu piekļuves tiesību un tiesību koriģēt datus, kas uz viņu attiecas, pastāvēšana,

- existence práva na přístup k údajům, které se subjektu údajů týkají, a právo na jejich opravu,

ciktāl šāda turpmāka informācija vajadzīga, ņemot vērā konkrētos apstākļus, kādos datus apstrādā, lai nodrošinātu godprātīgu apstrādi attiecībā uz datu subjektu.

v míře, v jaké jsou tyto doplňující informace nezbytné pro zajištění řádného zpracování údajů vůči subjektu údajů s ohledem na zvláštní okolnosti, za jakých jsou údaje shromažďovány.

2. Šā panta 1. punktu nepiemēro jo īpaši apstrādei statistiskiem nolūkiem vai vēsturiskas vai zinātniskas pētniecības nolūkiem, ja šādas informācijas sniegšana izrādās neiespējama vai radītu nesamērīgas pūles vai ja reģistrēšanu vai atklāšanu konkrēti nosaka attiecīgās valsts tiesības. Šajos gadījumos dalībvalstis nodrošina atbilstošas garantijas.

2. Odstavec 1 se nepoužije, ukáže-li se, zejména u zpracování pro účely statistiky nebo historických či vědeckých výzkumů, že informování subjektu údajů není možné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí, nebo pokud právní předpisy výslovně upravují zaznamenávání nebo sdělování údajů. V těchto případech členské státy stanoví vhodná ochranná opatření.

V IEDAĻA

ODDÍL V

DATU SUBJEKTA DATU PIEKĻUVES TIESĪBAS

PRÁVO SUBJEKTU ÚDAJŮ NA PŘÍSTUP K ÚDAJŮM

12. pants

Článek 12

Piekļuves tiesības

Právo na přístup

Dalībvalstis garantē katram datu subjektam tiesības iegūt no personas datu apstrādātāja:

Členské státy zaručí každému subjektu údajů právo získat od správce:

a) bez ierobežojumiem samērīgos termiņos un bez pārmērīgas vilcināšanās vai tiesu izdevumiem:

a) bez omezení, v rozumných intervalech a bez prodlení nebo nadměrných nákladů:

- apstiprinājumu, vai uz viņu attiecināmos datus apstrādā vai neapstrādā, un informāciju vismaz attiecībā uz apstrādes nolūkiem, attiecīgo datu kategorijām un saņēmējiem vai saņēmēju kategorijām, kuriem datus atklāj,

- potvrzení, že údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, jakož i informace týkající se alespoň účelů zpracování, kategorií údajů, na které se zpracování vztahuje, a příjemců nebo kategorií příjemců, kterým jsou údaje sdělovány,

- paziņojumu datu subjektam saprotamā formā par apstrādē esošajiem datiem un par jebkuru pieejamu informāciju attiecībā uz datu avotu,

- sdělení srozumitelnou formou o údajích, které jsou předmětem zpracování, a veškeré dostupné informace o původu údajů,

- informāciju par datu, kas uz viņu attiecas, jebkurā automatizētā apstrādē ietverto loģiku vismaz 15. panta 1. punktā norādīto automatizēto lēmumu gadījumā,

- oznámení postupu automatického zpracování údajů, které se ho týkají, alespoň v případě automaticky přijímaných rozhodnutí uvedených v čl. 15 odst. 1;

b) atkarībā no apstākļiem datu izlabošanu, dzēšanu vai piekļuves noslēgšanu, ja šo datu apstrāde neatbilst šīs direktīvas noteikumiem, īpaši datu nepilnības vai neprecizitātes dēļ,

b) podle daného případu opravu, výmaz nebo blokování údajů, jejichž zpracování není v souladu s touto směrnicí, zejména z důvodů neúplné nebo nepřesné povahy údajů;

c) paziņojumu trešajām personām, kurām dati atklāti, par jebkuru saskaņā ar b) apakšpunktu veikto izlabošanu, dzēšanu vai piekļuves noslēgšanu, ja vien tas neizrādās neiespējami vai nav saistīts ar nesamērīgām pūlēm.

c) oznámení třetí osobě, které údaje byly sděleny, veškerých oprav, výmazů nebo blokování provedeného v souladu s písmenem b), pokud se to neukáže jako nemožné nebo to nevyžaduje nepřiměřené úsilí.

VI IEDAĻA

ODDÍL VI

ATBRĪVOJUMI UN IEROBEŽOJUMI

VÝJIMKY A OMEZENÍ

13. pants

Článek 13

Atbrīvojumi un ierobežojumi

Výjimky a omezení

1. Dalībvalstis var pieņemt tiesību aktus, lai ierobežotu 6. panta 1. punktā, 10. pantā, 11. panta 1. punktā, 12. pantā un 21. pantā paredzēto pienākumu un tiesību jomu, ja šāds ierobežojums ir nepieciešams aizsargpasākums:

1. Členské státy mohou přijmout legislativní opatření s cílem omezit rozsah povinností a práv uvedených v čl. 6 odst. 1, v článku 10, v čl. 11 odst. 1 a v článcích 12 a 21, pokud toto omezení představuje opatření nezbytné pro zajištění:

a) valsts drošībai;

a) bezpečnosti státu;

b) aizsardzībai;

b) obrany;

c) sabiedrības drošībai;

c) veřejné bezpečnosti;

d) kriminālsodāmu noziedzīgu nodarījumu vai reglamentētu profesiju ētikas pārkāpumu profilaksei, izziņai, atklāšanai un kriminālvajāšanai;

d) předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování a stíhání nebo nedodržování deontologických pravidel pro regulovaná povolání;

e) dalībvalsts vai Eiropas Savienības svarīgās ekonomiskās vai finansiālās interesēs, ieskaitot monetāros, budžeta un nodokļu jautājumus;

e) významného hospodářského nebo finančního zájmu členského státu nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti;

f) ar oficiālo pilnvaru realizāciju c), d) un e) apakšpunktā minētajos gadījumos pat laiku pa laikam saistītajai uzraudzībai, pārbaudei un reglamentējošām funkcijām;

f) kontrolní, inspekční nebo regulační funkce vyplývající, i pouze příležitostně, z výkonu veřejné moci v případech uvedených v písmenech c), d) a e);

g) datu subjekta aizsardzībai vai citu personu tiesību un brīvību aizsardzībai.

g) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých.

2. Saskaņā ar atbilstošām tiesiskām garantijām, jo īpaši to, ka datus neizmanto pasākumu veikšanai vai lēmumu pieņemšanai attiecībā uz kādu konkrētu personu, dalībvalstis, ja nepārprotami nav nekāda riska pārkāpt datu subjekta privātās dzīves neaizskaramību, var ar tiesību akta palīdzību ierobežot 12. pantā paredzētās tiesības, ja datus apstrādā tikai un vienīgi zinātnisku pētījumu nolūkiem vai tos uzglabā personiskajā lietā laika periodu, kas nepārsniedz vienīgi statistikas informācijas radīšanai nepieciešamo laika periodu.

2. S výhradou přiměřených právních ochranných opatření vylučujících zejména, že údaje mohou být použity pro účely opatření nebo rozhodnutí vztahujících se na konkrétní osoby, mohou členské státy, pokud prokazatelně neexistuje nebezpečí narušení soukromí subjektu údajů, omezit legislativním opatřením práva uvedená v článku 12, jsou-li údaje zpracovávány výlučně pro účely vědeckého výzkumu nebo jsou-li uchovávány formou osobních záznamů po dobu nepřesahující období nezbytné pro vypracování statistik.

VII IEDAĻA

ODDÍL VII

DATU SUBJEKTA TIESĪBAS IEBILST

PRÁVO SUBJEKTU ÚDAJŮ NA NÁMITKU

14. pants

Článek 14

Datu subjekta tiesības iebilst

Právo subjektu údajů na námitku

Dalībvalstis piešķir datu subjektam tiesības:

Členské státy přiznávají subjektu údajů právo:

a) vismaz 7. panta e) un f) apakšpunktā norādītajos gadījumos jebkurā laikā uz viņa konkrēto situāciju attiecināmu nenoraidāmu likumīgu iemeslu dēļ iebilst pret datu apstrādi, kas attiecas uz viņu, ja vien attiecīgās valsts tiesību akti neparedz citādi. Ja iebildums ir pamatots, personas datu apstrādātāja ierosinātajā apstrādā vairs nedrīkst iesaistīt šos datus;

a) alespoň v případech uvedených v čl. 7 písm. e) a f) vznést kdykoli z vážných a legitimních důvodů souvisejících s jeho osobní situací námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, ledaže vnitrostátní právo stanoví jinak. Je-li námitka oprávněná, nesmí se zpracování zahájené správcem těchto údajů nadále týkat;

b) pēc pieprasījuma un bez maksas iebilst pret personas datu, kas uz viņu attiecas, kurus personas datu apstrādātājs paredz apstrādāt tiešas tirdzniecības nolūkiem, apstrādi vai, pirms personas dati pirmoreiz tiek atklāti trešajām personām vai izmantoti tiešas tirdzniecības nolūkiem šo personu interesēs, saņemt informāciju par to, kā arī nepārprotamas tiesības bez maksas iebilst pret šādu datu atklāšanu vai izmantošanu.

b) na návrh a bezplatně vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, připravovanému správcem pro účely přímého marketingu; nebo být informován dříve než jsou osobní údaje poprvé sděleny třetí osobě nebo než jsou použity na její účet pro účely přímého marketingu a musí mu být výslovně poskytnuto právo bezplatně vznést námitky proti zmíněnému sdělení nebo použití.

Dalībvalstis veic nepieciešamos pasākumus, lai nodrošinātu, ka datu subjekti apzinās b) apakšpunkta pirmajā daļā minēto tiesību esamību.

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zaručily, že subjekty údajů jsou informovány o existenci práva uvedeného v písm. b) prvním pododstavci.

15. pants

Článek 15

Automatizēti individuāli lēmumi

Automatizovaná individuální rozhodnutí

1. Dalībvalstis katrai personai piešķir tiesības nebūt pakļautām lēmumam, kurš izraisa juridiskas sekas attiecībā uz šo personu vai nozīmīgi iespaido to un kurš ir pamatots tikai un vienīgi uz datu automatizētu apstrādi, kas paredzēta šo personu attiecināmu zināmu personisku aspektu, tādu kā darba izpildes, kredītspējas, uzticamības, uzvedības, utt. novērtējumam.

1. Členské státy přiznají všem osobám právo nestat se subjektem rozhodnutí, které vůči nim zakládá právní účinky nebo které se jich významně dotýká, přijatého výlučně na základě automatizovaného zpracování údajů určeného k hodnocení určitých rysů jejich osobnosti, například pracovního výkonu, důvěryhodnosti, spolehlivost, chování, atd.

2. Saskaņā ar šīs direktīvas pārējiem pantiem dalībvalstis paredz to, ka uz personu var attiecināt 1. punktā minētā veida lēmumu, ja šis lēmums:

2. Členské státy stanoví, aniž jsou tím dotčena jiná ustanovení této směrnice, že osoba může být subjektem rozhodnutí uvedeného v odstavci 1, pokud je toto rozhodnutí:

a) pieņemts slēdzot vai izpildot līgumu, ar noteikumu, ka datu subjekta iesniegtais pieprasījums par līguma noslēgšanu vai izpildi ir apmierināts vai pastāv atbilstoši līdzekļi, lai aizsargātu viņa likumīgās intereses, tādi kā pasākumi, kas atļauj viņam izteikt savu viedokli;

a) přijato v rámci uzavírání nebo plnění smlouvy za podmínky, že žádosti o uzavření nebo o plnění smlouvy podané subjektem údajů bylo vyhověno nebo že existují vhodná opatření, která zajišťují ochranu jeho oprávněných zájmů, jako možnost projevit svůj názor; nebo

b) vai ir atļauts ar likumu, kurš arī nosaka aizsargpasākumus datu subjekta likumīgajām interesēm.

b) povoleno právním předpisem, který rovněž upřesňuje opatření zajišťující ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů.

VIII IEDAĻA

ODDÍL VIII

APSTRĀDES KONFIDENCIALITĀTE UN DROŠĪBA

DŮVĚRNÁ POVAHA A BEZPEČNOST ZPRACOVÁNÍ

16. pants

Článek 16

Apstrādes konfidencialitāte

Důvěrná povaha zpracování

Jebkura persona, darbojoties saskaņā ar personas datu apstrādātāja vai apstrādātāja pilnvarām, ieskaitot pašu datu apstrādātāju, kam ir piekļuve personu datiem, nedrīkst apstrādāt šos datus citādi, kā pēc personas datu apstrādātāja norādījumiem, ja vien to darīt nepieprasa likums.

Jakákoli osoba, která jedná z pověření správce nebo zpracovatele, jakož i samotný zpracovatel, který má přístup k osobním údajům, je může zpracovávat pouze podle pokynů správce, ledaže právo stanoví jinak.

17. pants

Článek 17

Apstrādes drošība

Bezpečnost zpracování

1. Dalībvalstis paredz to, ka personas datu apstrādātājam jāīsteno atbilstoši tehniski un organizatoriski pasākumi, lai aizsargātu personas datus pret nejaušu vai nelikumīgu iznīcināšanu vai nejaušu pazaudēšanu, pārveidošanu, nesankcionētu atklāšanu vai piekļuvi, īpaši, ja apstrāde ietver datu pārraidi pa elektronisko sakaru tīklu, un pret visām citām nelikumīgām apstrādes formām.

1. Členské státy stanoví, že správce musí přijmout vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě, úpravám, neoprávněnému sdělování nebo přístupu, zejména pokud zpracování zahrnuje předávání údajů v síti, jakož i proti jakékoli jiné podobě nedovoleného zpracování.

Ņemot vērā tehnisko un organizatorisko pasākumu pašreizējo līmeni un to īstenošanas izmaksas, šādi pasākumi nodrošina apstrādes un aizsargājamo datu raksturīgajiem riskiem atbilstošu drošības pakāpi.

Tato opatření mají zajistit, s ohledem na stav techniky a na náklady na jejich provedení, přiměřenou úroveň bezpečnosti odpovídající rizikům vyplývajícím ze zpracování údajů a z povahy údajů, které mají být chráněny.

2. Dalībvalstis paredz to, ka personas datu apstrādātājam, ja apstrādi veic viņa interesēs, jāizvēlas datu apstrādātājs, sniedzot pietiekamas garantijas attiecībā par tehniskās drošības pasākumiem un veicamo apstrādi reglamentējošiem organizatoriskajiem pasākumiem, un jānodrošina šo pasākumu izpilde.

2. Členské státy stanoví, že správce, pokud je toto zpracování prováděno na jeho účet, si musí zvolil zpracovatele poskytujícího dostatečné záruky s ohledem na technická bezpečnostní opatření a organizační opatření usměrňující zpracování, jež má být provedeno, a že musí dbát na dodržování těchto opatření.

3. Apstrādi, kuru veic datu apstrādātājs, jāreglamentē ar līgumu vai tiesību aktu, kurš pakļauj datu apstrādātāju personas datu apstrādātājam un izvirza konkrētus noteikumus, ka:

3. Zpracování údajů zpracovatelem musí být upraveno smlouvou nebo právním aktem, který zavazuje zpracovatele vůči správci a který stanoví zejména, že:

- datu apstrādātājs darbojas tikai saskaņā ar personas datu apstrādātāja norādījumiem,

- zpracovatel jedná pouze podle pokynů správce;

- 1. punktā izklāstītie pienākumi, kā to precizē tās dalībvalsts tiesības, kurā datu apstrādātājs ir izveidots, ir saistošas arī datu apstrādātājam.

- povinnosti uvedené v odstavci 1 tak, jak jsou vymezeny právními předpisy členského státu, ve kterém je usazen zpracovatel, jsou pro něj rovněž závazné.

4. Lai sniegtu apliecinājumu, līguma vai tiesību akta daļām attiecībā uz 1. punktā minētajiem pasākumiem, kas attiecas uz datu aizsardzību un prasībām, jābūt rakstveidā vai kādā citā līdzīgā formā.

4. Pro zachování důkazů jsou části smlouvy nebo právního aktu o ochraně údajů a požadavků souvisejících s opatřeními uvedenými v odstavci 1 potvrzena písemně nebo jinou rovnocennou formou.

IX IEDAĻA

ODDÍL IX

PAZIŅOJUMS

OZNÁMENÍ

18. pants

Článek 18

Pienākums informēt uzraudzības iestādi

Oznamovací povinnost vůči orgánu dozoru

1. Dalībvalstis paredz to, ka personas datu apstrādātājam vai viņa pārstāvim, ja tāds ir, pirms jebkuras pilnībā vai daļēji automatizētas apstrādes darbības vai tādu darbību kopuma, kuras paredzētas vienam nolūkam vai vairākiem saistītiem nolūkiem, jāpaziņo par to 28. pantā minētajai uzraudzības iestādei.

1. Členské státy stanoví, že správce nebo popřípadě jeho zástupce musí zaslat oznámení orgánu dozoru uvedenému v článku 28, a to před zahájením zcela nebo částečně automatizovaného zpracování nebo souboru těchto zpracování se stejným účelem nebo se souvisejícími účely.

2. Dalībvalstis var paredzēt vienkāršošanu vai atbrīvojumu no paziņojuma tikai šādos gadījumos un ar šādiem nosacījumiem:

2. Členské státy mohou stanovit zjednodušení oznámení nebo výjimku z oznamovací povinnosti pouze v následujících případech a za následujících podmínek:

- ja apstrādes darbību kategorijas, kurām, ņemot vērā apstrādājamos datus, ir neiespējams nelabvēlīgi iespaidot datu subjektu tiesības un brīvības, precizē apstrādes nolūkus, apstrādei pakļautos datus vai datu kategorijas, datu subjektu kategoriju vai kategorijas, saņēmējus vai saņēmēju kategorijas, kam dati jāatklāj, un laika periodu, cik ilgi dati uzglabājami, un/vai

- pokud upřesní pro kategorie zpracování, které s přihlédnutím ke zpracovávaným údajům nemohou poškodit práva a svobody subjektů údajů, účely zpracování, údaje nebo kategorie zpracovávaných údajů, kategorii nebo kategorie subjektů údajů, příjemce nebo kategorie příjemců, kterým mají být údaje sděleny, a dobu uchování údajů a/nebo

- ja personas datu apstrādātājs saskaņā ar valsts tiesībām, kuras attiecas uz viņu, ieceļ personu datu aizsardzības amatpersonu, kura ir īpaši atbildīga

- pokud správce určí, v souladu s vnitrostátním právem, kterému podléhá, osobu pověřenou ochranou údajů, který je zejména pověřen:

- par to, lai nodrošinātu saskaņā ar šo direktīvu pieņemto attiecīgās valsts noteikumu neatkarīgu piemērošanu

- zajistit nezávislým způsobem interní uplatňování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice,

- par personas datu apstrādātāja veikto apstrādes darbību uzskaites reģistrāciju, ietverot 21. panta 2. punktā minētās informācijas pozīcijas,

- vést seznam zpracování provedených správcem, který obsahuje informace uvedené v čl. 21 odst. 2,

tādējādi nodrošinot, ka datu apstrādes darbībām nav iespējams nelabvēlīgi iespaidot datu subjektu tiesības un brīvības.

a zajistí tímto způsobem, že zpracování nemohou poškodit práva a svobody subjektů údajů.

3. Dalībvalstis var paredzēt to, ka 1. punkts neattiecas uz datu apstrādi, kuras vienīgais nolūks ir kārtot uzskaites reģistru, kurš saskaņā ar likumiem vai normatīvajiem aktiem ir paredzēts, lai sniegtu informāciju sabiedrībai un kurš ir pieejams, lai gūtu informāciju gan plaša sabiedrība, gan jebkura persona, kura pierāda likumīgas intereses.

3. Členské státy mohou stanovit, že se odstavec 1 nevztahuje na zpracování, jejichž jediným účelem je vedení rejstříku, který je podle právních předpisů určen pro poskytování informací veřejnosti a je přístupný obecně veřejnosti nebo jakékoli jiné osobě, která osvědčí právní zájem.

4. Dalībvalstis var paredzēt atbrīvojumu no pienākuma darīt zināmu vai paziņojuma vienkāršošanu 8. panta 2. punkta d) apakšpunktā minēto apstrādes darbību gadījumā.

4. Členské státy mohou stanovit výjimku z oznamovací povinnosti nebo zjednodušení oznámení pro zpracování uvedená v čl. 8 odst. 2 písm. d).

5. Dalībvalstis var izvirzīt noteikumu, lai dažas vai visas neautomatizētas personu datus ietverošas apstrādes darbības tiek paziņotas, vai paredzēt, ka uz šīm apstrādes darbībām attiecas vienkāršots paziņojums.

5. Členské státy mohou stanovit, že neautomatizovaná zpracování osobních údajů nebo některá z nich jsou předmětem oznámení popřípadě zjednodušeného oznámení.

19. pants

Článek 19

Paziņojuma saturs

Obsah oznámení

1. Dalībvalstis precizē paziņojumā sniedzamo informāciju. Tā ietver vismaz:

1. Členské státy upřesní informace, které musí být uvedeny v oznámení. Obsahují alespoň:

a) personas datu apstrādātāja un viņa pārstāvja, ja tāds ir, nosaukumu un adresi;

a) jméno a adresu správce a popřípadě jeho zástupce;

b) datu apstrādes nolūku vai nolūkus;

b) účel nebo účely zpracování;

c) datu subjektu kategorijas vai kategoriju un uz viņiem attiecināmo datu vai datu kategoriju aprakstu;

c) popis kategorie nebo kategorií subjektů údajů a údajů nebo kategorií údajů, které se na ně vztahují;

d) saņēmējus vai saņēmēju kategorijas, kam datus varētu atklāt;

d) příjemce nebo kategorie příjemců, kterým mohou být údaje sděleny;

e) priekšlikumus par datu pārsūtīšanu uz trešajām valstīm;

e) předpokládané předávání údajů do třetích zemí;

f) vispārēju aprakstu, kas ļauj iepriekš novērtēt saskaņā ar 17. pantu veikto pasākumu atbilstību datu apstrādes drošības nodrošināšanai.

f) obecný popis umožňující předběžně posoudit vhodnost opatření přijatých pro zajištění bezpečnosti zpracování ve smyslu článku 17.

2. Dalībvalstis precizē kārtību, kādā jebkuras izmaiņas, kuras iespaido 1. punktā minēto informāciju, paziņojamas uzraudzības iestādei.

2. Členské státy upřesní postupy oznamování změn týkajících se informací uvedených v odstavci 1 orgánu dozoru.

20. pants

Článek 20

Iepriekšēja kontrole

Předběžné kontroly

1. Dalībvalstis nosaka datu apstrādes darbības, kuras iespējami var radīt konkrētus riskus datu subjektu tiesībām un brīvībām, un kontrolē, lai tādēļ šīs apstrādes darbības pirms to uzsākšanas tiktu pārbaudītas.

1. Členské státy vymezí zpracování, která by mohla představovat zvláštní rizika z hlediska práv a svobod subjektů údajů, a dbají na to, aby tato zpracování byla před jejich započetím prošetřena.

2. Šādas iepriekšējas pārbaudes realizē uzraudzības iestāde pēc paziņojuma saņemšanas no personas datu apstrādātāja, vai datu aizsardzības amatpersona, kurai šaubu gadījumā jākonsultējas ar uzraudzības iestādi.

2. Tato předběžná šetření jsou prováděna orgány dozoru po obdržení oznámení od správce nebo osobu pověřenou ochranou údajů, který musí v případě pochybností konzultovat orgán dozoru.

3. Dalībvalstis var arī veikt šādas pārbaudes, sagatavojot vai nu attiecīgās valsts parlamenta pasākumu vai pasākumu, kas balstās uz tādu tiesību aktu, kurš nosaka datu apstrādes raksturu un nosaka atbilstošas garantijas.

3. Členské státy mohou přistoupit k tomuto šetření rovněž v rámci vypracování opatření přijatého vnitrostátním parlamentem nebo opatření založeného na tomto legislativním opatření, které vymezuje povahu zpracování a stanoví vhodná ochranná opatření.

21. pants

Článek 21

Datu apstrādes darbību nodošana atklātībai

Zveřejnění zpracování

1. Dalībvalstis veic pasākumus, lai nodrošinātu datu apstrādes darbību nodošanu atklātībai.

1. Členské státy přijmou opatření, kterými zajistí zveřejnění zpracování.

2. Dalībvalstis nosaka to, ka saskaņā ar 18. pantu paziņoto datu apstrādes darbību reģistrs glabājas uzraudzības iestādē.

2. Členské státy stanoví, že orgány dozoru povedou rejstřík zpracování oznámených na základě článku 18.

Reģistrs ietver vismaz 19. panta 1. punkta a) līdz e) apakšpunktā uzskaitīto informāciju.

Rejstřík obsahuje alespoň informace vyjmenované v čl. 19 odst. 1 písm. a) až e).

Reģistru var apskatīt jebkura persona.

Tento rejstřík je přístupný komukoli.

3. Dalībvalstis attiecībā uz datu apstrādes darbībām, uz kurām neattiecas paziņojums, paredz to, ka personas datu apstrādātāji vai cita dalībvalstu nozīmēta struktūra atbilstošā veidā padara pieejamu jebkurai personai pēc pieprasījuma vismaz 19. panta 1. punkta a) līdz e) apakšpunktā minēto informāciju.

3. Pokud jde o zpracování, která nepodléhají oznámení, členské státy stanoví, že správce nebo jiný subjekt určený členským státem poskytnou vhodnou formou komukoli, kdo o to požádá, alespoň informace uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. a) až e).

Dalībvalstis var paredzēt to, ka šis noteikums neattiecas uz datu apstrādi, kuras vienīgais nolūks ir kārtot datu uzskaites reģistru, kurš saskaņā ar likumiem vai normatīviem aktiem ir paredzēts, lai sniegtu informāciju sabiedrībai, un kurš ir pieejams, lai gūtu informāciju gan plaša sabiedrība, gan jebkura persona, kura var pierādīt likumīgu ieinteresētību.

Členské státy mohou stanovit, že toto ustanovení se nepoužije pro zpracování, jejichž jediným účelem je vedení rejstříku, který je na základě právních předpisů určen pro informování veřejnosti a je přístupný veřejnosti nebo jakékoli osobě, která osvědčí právní zájem.

III NODAĻA

KAPITOLA III

TIESISKAS AIZSARDZĪBAS LĪDZEKĻI, ATBILDĪBA UN SANKCIJAS

SOUDNÍ PŘEZKUM, ODPOVĚDNOST A SANKCE

22. pants

Článek 22

Aizsardzības līdzekļi

Soudní přezkum

Neierobežojot nevienu administratīva rakstura līdzekli, kuru var paredzēt, inter alia, 28. pantā minētajai uzraudzības iestādei pirms vēršanās tiesas iestādē, dalībvalstis nodrošina katras personas tiesības uz tiesiskas aizsardzības līdzekli par jebkuru tiesību, ko šai personai garantē minētajai datu apstrādei piemērojamais attiecīgās valsts likums, pārkāpumu.

Aniž je tím dotčena možnost opravného prostředku ve správním řízení, který je možno podat, zejména orgánu dozoru uvedenému v článku 28, stanoví všechny členské státy, že každá osoba má právo v případě porušení práv, jež jí jsou zaručeny vnitrostátními předpisy, které se uplatní na dotčené zpracování, předložit věc soudu.

23. pants

Článek 23

Atbildība

Odpovědnost

1. Dalībvalstis paredz to, ka jebkurai personai, kam nodarīts kaitējums sakarā ar nelikumīgu datu apstrādi vai jebkuras attiecīgās valsts noteikumiem, kas pieņemti saskaņā ar šo direktīvu, nesavienojamas rīcības rezultātā, ir tiesības saņemt no personas datu apstrādātāja kompensāciju par šo kaitējumu.

1. Členské státy stanoví, že kdokoli, kdo byl poškozen neoprávněným zpracováním nebo jinou činností neslučitelnou s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení této směrnice, má právo na náhradu utrpěné škody od správce.

2. Personas datu apstrādātāju var pilnībā vai daļēji atbrīvot no šīs atbildības, ja tas pierāda, ka nav atbildīgs par notikumu, kurš izraisa šo kaitējumu.

2. Správce může být částečně nebo zcela zbaven této odpovědnosti, pokud prokáže, že za vznik škody neodpovídá.

24. pants

Článek 24

Sankcijas

Sankce

Dalībvalstis paredz atbilstošus pasākumus, lai nodrošinātu šīs direktīvas noteikumu ieviešanu pilnībā, un īpaši nosaka sankcijas, kas jāuzliek gadījumā, ja tiek pārkāpti saskaņā ar šo direktīvu pieņemtie noteikumi.

Členské státy přijmou vhodná opatření, kterými zajistí uplatňování ustanovení této směrnice, a zejména určí sankce, které se uplatní v případě porušení předpisů přijatých na základě této směrnice.

IV NODAĻA

KAPITOLA IV

PERSONAS DATU PĀRSŪTĪŠANA UZ TREŠAJĀM VALSTĪM

PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ DO TŘETÍCH ZEMÍ

25. pants

Článek 25

Principi

Zásady

1. Dalībvalstis paredz to, ka personas datu, kuri atrodas apstrādē vai ir paredzēti apstrādei pēc pārsūtīšanas, pārsūtīšana var notikt tikai tad, ja, neierobežojot atbilstību attiecīgās valsts noteikumiem, kuri pieņemti saskaņā ar šīs direktīvas pārējiem noteikumiem, attiecīgā trešā valsts nodrošina pietiekamu aizsardzības līmeni.

1. Členské státy stanoví, že k předávání osobních údajů, které jsou předmětem zpracování nebo které mají být předmětem zpracování po předání, do třetích zemí může dojít, aniž by tím bylo dotčeno dodržování vnitrostátních předpisů přijatých na základě ostatních ustanovení této směrnice, pouze pokud dotyčná třetí země zajistí odpovídající úroveň ochrany.

2. Trešās valsts sniegtās aizsardzības līmeņa pietiekamība jānovērtē, paturot prātā visus ar datu pārsūtīšanas darbību vai datu pārsūtīšanas darbību kopumu cieši saistītos apstākļus; jo īpaši jāapsver datu raksturs, ierosinātās apstrādes darbības vai darbību nolūks un ilgums, izcelsmes valsts un valsts, kura ir galamērķis, attiecīgajā trešajā valstī spēkā esošās gan vispārējo, gan nozaru tiesību normas un šajā valstī ievērotie profesionālie noteikumi un drošības pasākumi.

2. Odpovídající úroveň ochrany poskytovaná třetí zemí se posoudí s ohledem na všechny okolnosti související s předáním nebo předáváním údajů; zejména se přihlédne k povaze údajů, účelu a trvání předpokládaného či předpokládaných zpracování, zemi původu a zemi konečného určení, právním předpisům, obecným nebo zvláštním, platným v dotčené třetí zemi, jakož i profesním pravidlům a bezpečnostním opatřením, která jsou ve třetí zemi dodržována.

3. Dalībvalstis un Komisija informē viena otru par gadījumiem, kad tās uzskata, ka trešā valsts nenodrošina pietiekamu aizsardzības līmeni 2. punkta nozīmē.

3. Členské státy a Komise se vzájemně informují o případech, kdy se domnívají, že některá třetí země nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2.

4. Ja Komisija saskaņā ar 31. panta 2. punktā paredzēto procedūru konstatē, ka trešā valsts nenodrošina pietiekamu aizsardzības līmeni šā panta 2. punkta nozīmē, dalībvalstis veic vajadzīgos pasākumus, lai aizkavētu jebkādu tāda paša tipa datu pārsūtīšanu uz attiecīgo trešo valsti.

4. Pokud Komise zjistí, postupem podle čl. 31 odst. 2, že třetí země nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2 tohoto článku, přijmou členské státy opatření nezbytná pro zamezení jakémukoli předávání údajů stejného druhu do dotčené třetí země.

5. Atbilstīgā laikā Komisija sāk sarunas ar nolūku labot situāciju, kura izriet no secinājumiem, kas iegūti saskaņā ar 4. punktu.

5. Ve vhodný okamžik Komise zahájí jednání s cílem napravit stav vyplývající ze zjištění podle odstavce 4.

6. Saskaņā ar 31. panta 2. punktā minēto procedūru Komisija var konstatēt, ka trešā valsts nodrošina pietiekamu aizsardzības līmeni šā panta 2. punkta nozīmē, pamatojoties uz savas valsts tiesībām vai uz starptautiskajām saistībām, kuras tā noslēgusi, jo īpaši uz 5. punktā minēto sarunu par personu privātās dzīves un pamatbrīvību un tiesību aizsardzību atzinumu.

6. Postupem podle čl. 31 odst. 2 Komise může konstatovat, že třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2 tohoto článku na základě svých vnitrostátních předpisů nebo svých mezinárodních závazků sjednaných zejména na závěr jednání uvedených v odstavci 5 s cílem zajistit ochranu soukromí a základních práv a svobod osob.

Dalībvalstis veic nepieciešamos pasākumus, lai izpildītu Komisijas lēmumu.

Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s rozhodnutím Komise.

26. pants

Článek 26

Atkāpes

Výjimky

1. Atkāpjoties no 25. panta un tad, ja vien konkrētus gadījumus reglamentējošās iekšējās tiesības neparedz citādi, dalībvalstis paredz to, ka personas datu pārsūtīšana vai pārsūtījumu kopums uz trešo valsti, kura nenodrošina pietiekamu aizsardzības līmeni, 25. panta 2. punkta nozīmē, var notikt ar noteikumu, ka:

1. Odchylně od článku 25 a s výhradou opačných ustanovení jejich vnitrostátního práva upravujících zvláštní případy členské státy stanoví, že předání nebo předávání osobních údajů do třetí země, která nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu čl. 25 odst. 2, může být provedeno za podmínky, že:

a) datu subjekts viennozīmīgi ir devis savu piekrišanu ierosinātajai datu pārsūtīšanai;

a) subjekt údajů nepochybně udělil svůj souhlas s předpokládaným předáním; nebo

b) vai pārsūtīšana vajadzīga, lai izpildītu līgumu starp datu subjektu un personas datu apstrādātāju vai lai īstenotu pēc datu subjekta pieprasījuma veiktos pasākumus, kuriem seko līguma noslēgšana;

b) předání je nezbytné pro splnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem nebo pro splnění předsmluvních opatření přijatých na žádost subjektu údajů; nebo

c) vai datu pārsūtīšana vajadzīga līguma noslēgšanai starp personas datu apstrādātāju un trešajām personām datu subjekta interesēs vai šāda līguma izpildei;

c) předání je nezbytné pro uzavření nebo plnění smlouvy, která byla uzavřena nebo která má být uzavřena v zájmu subjektu údajů mezi správcem a třetí osobou; nebo

d) vai datu pārsūtīšana vajadzīga vai ir likumīgi prasīta, pamatojoties uz svarīgām sabiedrības interesēm, vai juridisku prasību pamatojumam, realizācijai vai aizstāvībai;

d) předání je nezbytné nebo se stává právně závazným pro zachování důležitého veřejného zájmu nebo pro zjištění, výkon nebo obranu právních nároků před soudem; nebo

e) vai datu pārsūtīšana vajadzīga, lai aizsargātu datu subjekta būtiskas intereses;

e) předání je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů; nebo

f) vai pārsūtīšanu izdara no reģistra, kurš saskaņā ar likumiem vai regulējumiem ir paredzēts, lai sniegtu informāciju sabiedrībai, un kurš ir pieejams, lai gūtu informāciju, gan plaša sabiedrība, gan jebkura persona, kura var pierādīt likumīgu ieinteresētību, ciktāl likumā par informācijas pieejamību izvirzītie nosacījumi konkrētajā gadījumā tiek izpildīti.

f) k předání dochází z veřejného rejstříku, který je na základě právních předpisů určen pro informování veřejnosti a je přístupný veřejnosti nebo jakékoli osobě, která osvědčí svůj právní zájem, pokud jsou v daném případě splněny právní podmínky tohoto přístupu.

2. Neierobežojot 1. punktu, dalībvalsts var atļaut personas datu pārsūtīšanu vai pārsūtījumu kopumu uz trešo valsti, kura nenodrošina pietiekamu aizsardzības līmeni, 25. panta 2. punkta nozīmē, ja personas datu apstrādātājs sniedz atbilstošas garantijas attiecībā uz personu privātās dzīves un pamattiesību un brīvību aizsardzību un attiecībā uz atbilstošo tiesību izmantošanu; šādas garantijas jo īpaši var izrietēt no attiecīgajiem līguma punktiem.

2. Aniž je tím dotčen odstavec 1, může členský stát povolit předání nebo předávání osobních údajů do třetí země, která nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu čl. 25 odst. 2, pokud správce poskytne dostatečná ochranná opatření pro ochranu soukromí a základních práv a svobod osob, jakož i pro výkon odpovídajících práv; tato ochranná opatření mohou zejména vyplývat z vhodných smluvních doložek.

3. Dalībvalsts informē Komisiju un pārējās dalībvalstis par atļaujām, kuras tā piešķir saskaņā ar 2. punktu.

3. Členský stát informuje Komisi a ostatní členské státy o povoleních, která udělí podle odstavce 2.

Ja dalībvalsts vai Komisija pamatoti iebilst saistībā ar personu privātās dzīves neaizskaramības un pamattiesību un brīvību aizsardzību, Komisija veic atbilstošus pasākumus saskaņā ar 31. panta 2. punktā noteikto procedūru.

Pokud jiný členský stát nebo Komise podají námitky a řádně je odůvodní z hlediska ochrany soukromí a základních lidských práv a svobod, přijme Komise vhodná opatření postupem podle čl. 31 odst. 1.

Dalībvalstis veic nepieciešamos pasākumus, lai izpildītu Komisijas lēmumu.

Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s rozhodnutím Komise.

4. Ja Komisija saskaņā ar 31. panta 2. punktā noteikto procedūru nolemj, ka daži līguma pamatpunkti sniedz pietiekamas garantijas, kā paredzēts 2. punktā, dalībvalstis veic nepieciešamos pasākumus, lai izpildītu Komisijas lēmumu.

4. Pokud Komise rozhodne postupem podle čl. 31 odst. 2, že některé standardní smluvní doložky představují dostatečná ochranná opatření uvedená v odstavci 2, přijmou členské státy opatření nezbytná pro dosažení souladu s rozhodnutím Komise.

V NODAĻA

KAPITOLA V

PROFESIONĀLĀS ĒTIKAS KODEKSI

KODEXY CHOVÁNÍ

27. pants

Článek 27

1. Dalībvalstis un Komisija atbalsta tādu profesionālās ētikas kodeksu izstrādi, kas paredzēti, lai veicinātu dalībvalstu saskaņā ar šo direktīvu pieņemto noteikumu atbilstīgu ieviešanu, ņemot vērā dažādo nozaru raksturīgās iezīmes.

1. Členské státy a Komise podporují vypracování kodexů chování, které mají přispět s ohledem na zvláštní povahu různých odvětví k řádnému uplatňování vnitrostátních právních předpisů přijímaných členskými státy na základě této směrnice.

2. Dalībvalstis paredz noteikumu, ka tirdzniecības apvienības un citas pārējās personas datu apstrādātāju kategorijas pārstāvošās institūcijas, kuras izstrādājušas attiecīgo valstu kodeksu projektus vai kurām ir nodoms grozīt vai paplašināt esošos attiecīgos kodeksus, var iesniegt tos atzinumam attiecīgās valsts iestādei.

2. Členské státy stanoví, že profesní sdružení a další organizace zastupující ostatní kategorie správců, které vypracovaly návrhy vnitrostátních kodexů chování nebo které mají v úmyslu změnit nebo prodloužit platnost stávajících vnitrostátních kodexů chování, je mohou předložit k posouzení vnitrostátnímu orgánu.

Dalībvalstis paredz, ka šī iestāde bez tam noskaidro, vai tai iesniegtie projekti atbilst saskaņā ar šo direktīvu pieņemtajiem attiecīgās valsts noteikumiem. Ja projekti ir atbilstoši, attiecīgā iestāde pieprasa datu subjektu vai viņu pārstāvju viedokļus.

Členské státy stanoví, že tento orgán se mimo jiné ujistí o souladu návrhů, které jsou mu předloženy, s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení této směrnice. Považuje-li to za účelné, může si tento orgán vyžádat připomínky subjektů údajů nebo jejich zástupců.

3. Kopienas kodeksu projektus un esošo Kopienas kodeksu grozījumus vai paplašinājumus var iesniegt 29. pantā minētajai darba grupai. Šī darba grupa cita starpā nosaka, vai tai iesniegtie projekti atbilst saskaņā ar šo direktīvu pieņemtajiem attiecīgo valstu noteikumiem. Ja tie ir atbilstoši, iestāde pieprasa datu subjektu vai viņu pārstāvju viedokļus. Komisija var nodrošināt, ka darba grupas apstiprinātos kodeksus attiecīgi dara zināmus atklātībai.

3. Návrhy kodexů ve Společenství, jakož i změny či prodloužení platnosti stávajících kodexů ve Společenství, mohou být předloženy pracovní skupině uvedené v článku 29. Tato pracovní skupina se mimo jiné vyjádří k souladu návrhů, které jí jsou předloženy, s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení této směrnice. Považuje-li to za účelné, vyžádá si připomínky subjektů údajů nebo jejich zástupců. Komise může zajistit vhodné zveřejnění kodexů, které tato pracovní skupina schválila.

VI NODAĻA

KAPITOLA VI

UZRAUDZĪBAS IESTĀDE UN DARBA GRUPA PERSONU AIZSARDZĪBAI ATTIECĪBĀ UZ PERSONAS DATU APSTRĀDI

ORGÁN DOZORU A PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU FYZICKÝCH OSOB V SOUVISLOSTI SE ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ

28. pants

Článek 28

Uzraudzības iestāde

Orgán dozoru

1. Katra dalībvalsts paredz to, ka viena vai vairākas valsts iestādes ir atbildīgas par noteikumu, ko dalībvalstis pieņēmušas saskaņā ar šo direktīvu, piemērošanas pastāvīgu kontroli tās teritorijā.

1. Každý členský stát pověří jeden nebo několik orgánů veřejné moci na svém území dohledem nad dodržováním předpisů přijatých členskými státy na základě této směrnice.

Šīs iestādes tām uzticēto pienākumu izpildē darbojas pilnīgi neatkarīgi.

Tyto orgány plní úkoly, kterými jsou pověřeny, zcela nezávisle.

2. Katra dalībvalsts paredz to, ka, izstrādājot administratīva rakstura pasākumus vai regulējumus attiecībā uz personas tiesību un brīvību aizsardzību, kas saistīta ar personas datu apstrādi, apspriežas ar uzraudzības iestādēm.

2. Každý členský stát zajistí, aby orgány dozoru byly konzultovány při vypracovávání správních opatření nebo předpisů týkajících se ochrany práv a svobod osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

3. Katrai iestādei ir piešķirtas:

3. Každý orgán dozoru má zejména:

- izmeklēšanas pilnvaras, tādas kā datu, kuri veido apstrādes darbību priekšmetu, piekļuves pilnvaras un pilnvaras ievākt tās uzraudzības pienākumu izpildei visu vajadzīgo informāciju;

- pravomoci provádět šetření, jako například pravomoc přístupu k údajům, které jsou předmětem zpracování, a shromažďovat veškeré informace nezbytné pro splnění svého úkolu dozoru;

- efektīvas iejaukšanās pilnvaras, tādas kā, piemēram, saskaņā ar 20. pantu atzinumu sniegšana pirms datu apstrādes darbību veikšanas un pilnvaras nodrošināt šādu atzinumu atbilstīgu nodošanu atklātībai, likt noslēgt piekļuvi, dzēst vai iznīcināt datus, noteikt pagaidu vai galīgu aizliegumu datu apstrādei, brīdināt vai izteikt aizrādījumu personas datu apstrādātājam vai nodot jautājumu izskatīšanai valstu parlamentiem vai citām politiskām institūcijām;

- pravomoci účinně zasáhnout, jako například zaujmout stanovisko před zahájením zpracování v souladu s článkem 20 a zajistit vhodné zveřejnění těchto stanovisek nebo pravomoc nařídit blokování, výmaz nebo zničení údajů nebo dočasně nebo trvale zakázat zpracování nebo pravomoc zaslat správci upozornění či napomenutí nebo pravomoc obrátit se na parlament členského státu či na jiné politické orgány;

- pilnvaras uzsākt procesuālas darbības, ja pārkāpti saskaņā ar šo direktīvu pieņemtie attiecīgās valsts noteikumi vai darīt zināmus šos pārkāpumus tiesu iestādēm.

- pravomoc obrátit se na soud v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice nebo pravomoc oznámit tato porušení soudním orgánům.

Uzraudzības iestādes lēmumus, kuri dod tiesības uz sūdzību procedūru, var pārsūdzēt tiesā.

Proti rozhodnutím orgánu dozoru, která dala vzniknout stížnostem, je možné využít opravný prostředek k soudu.

4. Katra uzraudzības iestāde uzklausa jebkuras personas vai šo personu pārstāvošas apvienības iesniegtu prasību, kas saistīta ar šīs personas tiesību un brīvību aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi. Ieinteresēto personu jāinformē par prasības rezultātu.

4. Na orgán dozoru se může obrátit jakákoli osoba nebo sdružení zastupující tuto osobu se žádostí týkající se ochrany svých práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Dotčená osoba je informována o způsobu vyřízení své žádosti.

Katra uzraudzības iestāde uzklausa jebkuras personas iesniegtās prasības par datu apstrādes likumības pārbaudēm, ja piemērojami saskaņā ar šīs direktīvas 13. pantu pieņemtie attiecīgās valsts noteikumi. Attiecīgo personu katrā ziņā jāinformē, ka pārbaude ir notikusi.

Na orgán dozoru se může zejména obrátit kdokoli s žádostí o ověření přípustnosti zpracování, pokud se uplatní vnitrostátní předpisy přijaté na základě článku 13 této směrnice. Osoba je za každých okolností informována, zda k ověření došlo.

5. Katra uzraudzības iestāde regulāros starplaikos sastāda ziņojumu par savu darbību. Ziņojumu dara zināmu atklātībai.

5. Orgány dozoru vypracují v pravidelných lhůtách zprávu o své činnosti. Tato zpráva se zveřejní.

6. Katra uzraudzības iestāde ir kompetenta, lai kādas valsts tiesības tiktu piemērotas konkrētajai datu apstrādei, pati savas dalībvalsts teritorijā realizēt tai saskaņā ar 3. punktu piešķirtās pilnvaras. Katru uzraudzības iestādi var lūgt citas dalībvalsts iestāde realizēt tās pilnvaras.

6. Nezávisle na vnitrostátním právu, které se použije na dané zpracování, je orgán dozoru oprávněn vykonávat na území vlastního členského státu pravomoci, které mu byly uděleny v souladu s odstavcem 3. Každý orgán může být vyzván, aby vykonával své pravomoci na žádost orgánu jiného členského státu.

Uzraudzības iestādes sadarbojas savā starpā, ciktāl tas nepieciešams to pienākumu izpildei, jo īpaši apmainoties ar visu lietderīgo informāciju.

Orgány dozoru vzájemně spolupracují v míře nezbytné pro plnění svých úkolů, zejména výměnou veškerých užitečných informací.

7. Dalībvalstis paredz to, ka uz uzraudzības iestādes locekļiem un personālu pat pēc viņu nodarbinātības izbeigšanās attiecas profesionālā noslēpuma pienākums attiecībā uz konfidenciālo informāciju, kura viņiem ir pieejama.

7. Členské státy stanoví, že členové a zaměstnanci orgánů dozoru podléhají povinnosti dodržovat profesní tajemství v souvislosti s důvěrnými informacemi, ke kterým mají přístup, a to i po skončení své činnosti.

29. pants

Článek 29

Darba grupa personu aizsardzībai attiecībā uz personas datu apstrādi

Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů

1. Ar šo tiek izveidota Darba grupa personu aizsardzībai attiecībā uz personas datu apstrādi, še turpmāk "Darba grupa".

1. Zřizuje se pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů (dále jen "pracovní skupina").

Grupai ir padomdevējas statuss, un tās darbība ir neatkarīga.

Pracovní skupina má poradní funkci a je nezávislá.

2. Darba grupu veido katras dalībvalsts nozīmētās uzraudzības iestādes vai iestāžu pārstāvis un Kopienas iestādēm un struktūrām izveidotās iestādes vai iestāžu pārstāvis, kā arī Komisijas pārstāvis.

2. Pracovní skupinu tvoří zástupce orgánu dozoru nebo orgánů dozoru určených jednotlivými členskými státy, zástupce orgánu nebo orgánů vytvořených pro orgány a instituce Společenství a zástupce Komise.

Katru Darba grupas locekli norīko viņa pārstāvētā institūcija, iestāde vai iestādes. Ja dalībvalsts ir izraudzījusies vairāk kā vienu uzraudzības iestādi, tās izvirza kopīgu pārstāvi. Tas pats attiecas uz Kopienas iestādēm un struktūrām izveidotām iestādēm.

Každý člen pracovní skupiny je jmenován institucí, orgánem nebo orgány, které zastupuje. Pokud členský stát určil několik orgánů dozoru, jmenují tyto orgány společného zástupce. Obdobně je tomu v případě orgánů vytvořených pro orgány a instituce Společenství.

3. Darba grupa pieņem lēmumus ar uzraudzības iestāžu pārstāvju vienkāršu balsu vairākumu.

3. Pracovní skupina přijímá rozhodnutí prostou většinou zástupců orgánů dozoru.

4. Darba grupa ievēl tās priekšsēdētāju. Priekšsēdētāja amata pilnvaras ir divi gadi. Viņu var ievēlēt atkārtoti.

4. Pracovní skupina zvolí svého předsedu. Funkční období předsedy je dva roky. Může být zvolen opakovaně.

5. Darba grupas sekretariātu nodrošina Komisija.

5. Sekretariát pracovní skupiny zajišťuje Komise.

6. Darba grupa pieņem savu reglamentu.

6. Pracovní skupina přijme svůj jednací řád.

7. Darba grupa apspriež jautājumus, kurus tās darba kārtībai nosaka priekšsēdētājs vai nu pēc savas iniciatīvas, vai pēc uzraudzības iestāžu pārstāvja vai pēc Komisijas pieprasījuma.

7. Pracovní skupina projednává otázky zařazené na pořad jednání jejím předsedou buď z jeho podnětu, nebo na žádost zástupce orgánů dozoru nebo Komise.

30. pants

Článek 30

1. Darba grupa

1. Pracovní skupina má tyto úkoly:

a) izskata jebkuru jautājumu, kas attiecas uz attiecīgās valsts pasākumu piemērošanu, kuri pieņemti saskaņā ar šo direktīvu, lai veicinātu šādu pasākumu vienādu piemērošanu;

a) posuzovat veškeré otázky týkající se uplatňování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice s cílem přispívat k jejich jednotnému uplatňování;

b) sniedz atzinumu Komisijai par aizsardzības līmeni Kopienā un trešās valstīs;

b) zaujímat pro Komisi stanovisko o úrovni ochrany ve Společenství a ve třetích zemích;

c) sniedz Komisijai padomu par jebkuru ierosinātu šīs direktīvas grozījumu, jebkuriem papildu vai speciāliem pasākumiem, lai aizsargātu fizisku personu tiesības un brīvības attiecībā uz personas datu apstrādi, un jebkuriem citiem Kopienas ierosinātiem pasākumiem, kas ietekmē šādas tiesības un brīvības;

c) poskytovat Komisi poradenství o všech návrzích změn této směrnice, o všech návrzích doplňujících nebo zvláštních opatření, která by měla být přijata pro ochranu práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jakož i o všech ostatních návrzích opatření ve Společenství, která mají vliv na tato práva a svobody;

d) sniedz atzinumu par Kopienas līmenī izstrādātiem profesionālās ētikas kodeksiem.

d) zaujmout stanovisko ke kodexům chování vypracovaným na úrovni Společenství.

2. Ja Darba grupa konstatē, ka starp dalībvalstu likumiem vai praksi rodas atšķirības, kuras var ietekmēt personu līdzvērtīgu aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi Kopienā, tā attiecīgi informē Komisiju.

2. Pokud pracovní skupina zjistí, že mezi právními předpisy a praxí členských států vznikají rozpory, které by mohly narušit rovnocennost ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů ve Společenství, uvědomí o tom Komisi.

3. Darba grupa pēc savas iniciatīvas var sniegt ieteikumus par visiem jautājumiem, kas saistīti ar personu aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi Kopienā.

3. Pracovní skupina může z vlastního podnětu podat doporučení k jakékoli otázce týkající se ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů ve Společenství.

4. Darba grupas atzinumus un ieteikumus nosūta Komisijai un 31. pantā norādītajai komitejai.

4. Stanoviska a doporučení pracovní skupiny jsou předávána Komisi a výboru uvedenému v článku 31.

5. Komisija informē Darba grupu par tās uzsākto darbību, atbildot uz šīs grupas atzinumiem un ieteikumiem. Komisija to dara ar ziņojumu, kuru nosūta arī Eiropas Parlamentam un Padomei. Ziņojums jādara zināms atklātībai.

5. Komise uvědomí pracovní skupinu o způsobu zpracování předaných stanovisek a doporučení. Za tím účelem vypracuje zprávu, která je rovněž předána Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva se zveřejní.

6. Darba grupa izstrādā gada ziņojumu par situāciju attiecībā uz fizisku personu aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi Kopienā un trešās valstīs, kuru tā nosūta Komisijai, Eiropas Parlamentam un Padomei. Ziņojums jādara zināms atklātībai.

6. Pracovní skupina vypracuje výroční zprávu o stavu ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů ve Společenství a třetích zemích, kterou předá Komisi, Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva se zveřejní.

VII NODAĻA

KAPITOLA VII

IEVIEŠANAS PASĀKUMI KOPIENĀ

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ VE SPOLEČENSTVÍ

31. pants

Článek 31

Komiteja

Výbor

1. Komisijai palīdz no dalībvalstu pārstāvjiem izveidota komiteja, kuras priekšsēdētājs ir Komisijas pārstāvis.

1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Komisijas pārstāvis iesniedz komitejai veicamo pasākumu projektu. Komiteja sniedz atzinumu par projektu termiņā, kuru tās priekšsēdētājs var noteikt atbilstoši jautājuma steidzamībai.

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k tomuto návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci.

Atzinumu sniedz ar balsu vairākumu, kā noteikts Līguma 148. panta 2. punktā. Dalībvalstu pārstāvju balsis komitejā vērtē, kā norādīts šajā pantā. Priekšsēdētājs nebalso.

Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

Komisija pieņem pasākumus, ko piemēro nekavējoties. Taču, ja šie pasākumi neatbilst komitejas atzinumam, Komisija par to tūlīt paziņo Padomei. Šajā gadījumā:

Komise přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě:

- Komisija atliek pasākumu, par kuriem tā pieņēmusi lēmumu, piemērošanu uz trim mēnešiem no paziņojuma dienas,

- Komise odloží nejvýše o tři měsíce ode dne tohoto sdělení použitelnost opatření, o kterých rozhodla,

- Padome ar kvalificētu balsu vairākumu var pieņemt atšķirīgu lēmumu pirmajā ievilkumā norādītajā termiņā.

- Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě stanovené v první odrážce přijmout jiné rozhodnutí.

NOBEIGUMA NOTEIKUMI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

32. pants

Článek 32

1. Dalībvalstīs stājas spēkā normatīvie un administratīvie akti, kas vajadzīgi, lai izpildītu šīs direktīvas prasības ne vēlāk kā pēc triju gadu laikposma no tās pieņemšanas dienas.

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do tří let od jejího přijetí.

Kad dalībvalstis pieņem šos tiesību aktus, tajos ietver atsauci uz šo direktīvu vai šādu atsauci pievieno to oficiālai publikācijai. Dalībvalstis nosaka paņēmienus, kā izdarīt šādas atsauces.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení.

2. Dalībvalstis nodrošina, ka dienā, kad saskaņā ar šo direktīvu pieņemtie attiecīgās valsts noteikumi stājas spēkā, jau notiekošo datu apstrādi saskaņo ar šiem noteikumiem trīs gados no šīs dienas.

2. Členské státy dbají, aby zpracování zahájená před nabytím účinnosti vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice byla uvedena v soulad s těmito předpisy nejpozději tři roky po tomto datu.

Atkāpjoties no iepriekšējs daļas, dalībvalstis var paredzēt to, ka dienā, kad šīs direktīvas īstenošanai pieņemtie attiecīgās valsts noteikumi stājas spēkā, manuālajās kartotēkās jau ietvertā datu apstrāde saskaņojama ar šīs direktīvas 6., 7. un 8. pantu 12 gados no dienas, kad šī direktīva pieņemta. Tomēr dalībvalstis piešķir datu subjektam tiesības pēc viņa pieprasījuma un konkrēti piekļuves tiesību izmantošanas laikā panākt datu, kuri ir nepilnīgi, neprecīzi vai uzkrāti veidā, kas nav savienojams ar personas datu apstrādātāja likumīgajiem nolūkiem, labojumus, dzēšanu vai piekļuves noslēgšanu.

Odchylně od předchozího pododstavce mohou členské státy stanovit, že zpracování údajů, která jsou ke dni nabytí účinnosti vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice již obsažena v manuálních rejstřících, budou uvedena do souladu s články 6, 7 a 8 této směrnice ve lhůtě dvanácti let od jejího přijetí. Členské státy však umožní subjektu údajů, aby na svou žádost a zejména při výkonu práva na přístup dosáhl opravy, výmazu nebo blokování údajů neúplných, nepřesných nebo uchovávaných způsobem neslučitelným s legitimními účely sledovanými správcem.

3. Atkāpjoties no 2. punkta, dalībvalstis var paredzēt, ka, ievērojot atbilstīgas garantijas, tikai un vienīgi vēsturiskiem pētījumiem glabātus datus var nesaskaņot ar šīs direktīvas 6., 7. un 8. pantu.

3. Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy stanovit s výhradou vhodných ochranných opatření, že údaje uchovávané výlučně pro účely vědeckého výzkumu nebudou uvedeny v soulad s články 6, 7 a 8 této směrnice.

4. Dalībvalstis paziņo Komisijai to savu tiesību aktus noteikumus, kurus tās pieņem jomā, uz kuru attiecas šī direktīva.

4. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

33. pants

Článek 33

Komisija regulāri ziņo Padomei un Eiropas Parlamentam, sākot ne vēlāk, kā trīs gadus pēc 32. panta 1. punktā norādītā datuma, par šīs direktīvas īstenošanu, ja nepieciešams, pievienojot ziņojumam atbilstošus grozījumu priekšlikumus. Ziņojumu dara zināmu atklātībai.

Komise pravidelně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice poprvé nejpozději tři roky po dni stanoveném v čl. 32 odst. 1 a v případě potřeby ji doplní o návrhy na vhodné změny. Tato zpráva se zveřejní.

Komisija izskata jo īpaši šīs direktīvas piemērošanu uz fiziskām personām attiecināmu skaņas un attēlu datu apstrādi un iesniedz jebkurus atbilstošus priekšlikumus, kuri izrādās vajadzīgi, ņemot vērā sasniegumus informācijas tehnoloģijā un atbilstoši norises gaitai informācijas sabiedrībā.

Komise posoudí zejména uplatňování této směrnice na zpracování údajů tvořených zvuky nebo obrazy, které se týkají fyzických osob, a předloží vhodné návrhy, které se projevíjako nezbytné s ohledem na rozvoj informačních technologií a na stav prací o informační společnosti.

34. pants

Článek 34

Šī direktīva ir adresēta dalībvalstīm.

Tato směrnice je určena členským státům.

Luksemburgā, 1995. gada 24. oktobrī

V Lucemburku dne 24. října 1995.

Eiropas Parlamenta vārdā –

Za Evropský parlament

priekšsēdētājs

předseda

K. Hänsch

K. Hansch

Padomes vārdā –

Za Radu

priekšsēdētājs

Předseda

L. Atienza Serna

L. Atienza Serna

[1] OV C 277, 5.11.1990., 3. lpp. un OV C 311, 27.11.1992., 30. lpp.

[1] Úř. věst. C 277, 5.11.1990, s. 3.

[2] OV C 159, 17.6.1991., 38. lpp.

[2] Úř. věst. C 159, 17.6.1991, s. 38.

[3] Eiropas Parlamenta 1992. gada 11. marta atzinums (OV C 94, 13.4.1992., 198. lpp.), apstiprināts 1993. gada 2. decembrī (OV C 342, 20.12.1993., 30. lpp.); Padomes 1995. gada 20. februāra kopējā nostāja (OV C 93, 13.4.1995., 1. lpp.) un Eiropas Parlamenta 1995. gada 15. jūnija lēmums (OV C 166, 3.7.1995.).

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. března 1992 (Úř. věst. C 94, 13.4.1992, s. 198), potvrzené dne 2. prosince 1993 (Úř. věst. C 342, 20.12.1993, s. 30); společný postoj Rady ze dne 20. února 1995 (Úř. věst. C 93, 13.4.1995, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. června 1995 (Úř. věst. C 166, 3. 7. 1995).

[4] OV L 197, 18.7.1987., 33. lpp.

[4] Úř. věst. L 197, 18.7.1987, s. 33.

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------