Motivazione della sentenza
|
|
Fatti
|
Skutkový základ sporu
|
|
1. La Internationaler Hilfsfonds eV, ricorrente, è un’organizzazione non governativa di diritto tedesco attiva nell’ambito degli aiuti umanitari. Il 28 aprile 1998 ha firmato con la Commissione delle Comunità europee il contratto LIEN 97‑2011 per il cofinanziamento di un programma di aiuti medici da essa organizzato nel Kazakhstan.
|
1. Žalobkyně, Internationaler Hilfsfonds eV, je nevládní organizace založená podle německého práva, která působí v oblasti humanitární pomoci. Dne 28. dubna 1998 podepsala s Komisí Evropských společenství smlouvu LIEN 97-2011 za účelem spolufinancování programu lékařské pomoci, kterou organizovala v Kazachstánu.
|
|
2. Il 1° ottobre 1999 la Commissione ha risolto unilateralmente il contratto LIEN 97‑2011 e, in data 6 agosto 2001, a seguito di tale risoluzione, ha informato la ricorrente della sua decisione di recuperare una determinata somma versata alla stessa nell’ambito dell’esecuzione del medesimo contratto.
|
2. Dne 1. října 1999 Komise smlouvu LIEN 97-2011 jednostranně ukončila a v návaznosti na toto ukončení dne 6. srpna 2001 sdělila žalobkyni své rozhodnutí o tom, že bude požadovat navrácení určité částky vyplacené žalobkyni v rámci plnění uvedené smlouvy.
|
|
3. Il 9 marzo 2002 la ricorrente ha presentato alla Commissione una domanda diretta ad ottenere, in base alle disposizioni del regolamento (CE) n. 1049/2001 del Parlamento europeo e del Consiglio, del 30 maggio 2001, relativo all’accesso del pubblico ai documenti del Parlamento europeo, del Consiglio e della Commissione (GU L 145, pag. 43), l’accesso ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011.
|
3. Dne 9. března 2002 podala žalobkyně na základě ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331) Komisi žádost o přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
4. Con lettera dell’8 luglio 2002 la Commissione ha inviato alla ricorrente un elenco di documenti (in prosieguo: la «lettera dell’8 luglio 2002»). In tale lettera, riferendosi all’articolo 4, paragrafo 3, del regolamento n. 1049/2001, essa ha parzialmente respinto la domanda della ricorrente.
|
4. Dopisem ze dne 8. července 2002 zaslala Komise žalobkyni seznam dokumentů (dále jen „dopis ze dne 8. července 2002“). V tomto dopisu s odkazem na čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 žádost žalobkyně částečně zamítla.
|
|
5. Poiché la sua domanda è stata accolta solo in parte, con lettera dell’11 luglio 2002, indirizzata al presidente della Commissione, la ricorrente ha chiesto di beneficiare di un accesso completo ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011. Poiché tale domanda non è stata pienamente accolta, la ricorrente ha quindi denunciato al Mediatore europeo il rifiuto della Commissione di concederle un accesso completo ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011. La denuncia è stata registrata con il numero 1874/2003/GG (in prosieguo: la «denuncia 1874/2003/GG»).
|
5. Vzhledem k tomu, že její žádosti bylo vyhověno jen částečně, požádala žalobkyně dopisem ze dne 11. července 2002 zaslaným předsedovi Komise o úplný přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011. Jelikož této žádosti nebylo vyhověno v plném rozsahu, žalobkyně podala evropskému veřejnému ochránci práv stížnost zapsanou do rejstříku pod číslem 1874/2003/GG (dále jen „stížnost 1874/2003/GG“), ve které napadla skutečnost, že jí Komise odepřela poskytnout úplný přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
6. In seguito all’invio di un progetto di raccomandazione del 15 luglio 2004 da parte del Mediatore alla Commissione e, in data 12 e 21 ottobre 2004, di un parere circostanziato da parte della Commissione al Mediatore, quest’ultimo ha adottato, il 14 dicembre 2004, una decisione definitiva in cui constatava, formulando un’osservazione critica, che il fatto che la Commissione non avesse addotto valide ragioni atte a giustificare il suo rifiuto di concedere alla ricorrente l’accesso a vari documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 costituiva un caso di cattiva amministrazione.
|
6. V návaznosti na návrh doporučení ze dne 15. července 2004, který veřejný ochránce práv zaslal Komisi, a podrobné stanovisko, které Komise zaslala dne 12. a 21. října 2004 veřejnému ochránci práv, posledně uvedený dne 14. prosince 2004 přijal konečné rozhodnutí, ve kterém prostřednictvím kritického komentáře konstatoval, že skutečnost, že Komise neuvedla platné důvody umožňující odůvodnit to, že žalobkyni odepřela poskytnout přístup k několika dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, představuje případ nesprávného úředního postupu.
|
|
7. Il 22 dicembre 2004, sulla scorta delle conclusioni della decisione definitiva del Mediatore del 14 dicembre 2004, la ricorrente ha inoltrato al presidente della Commissione una nuova domanda di accesso completo ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011. Con lettera del 14 febbraio 2005 la Commissione ha risposto a tale domanda decidendo, al riguardo, di non metterle a disposizione ulteriori documenti oltre quelli ai quali aveva già avuto accesso.
|
7. Žalobkyně, která vycházela ze závěrů konečného rozhodnutí veřejného ochránce práv ze dne 14. prosince 2004, zaslala dne 22. prosince 2004 předsedovi Komise novou žádost o úplný přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011. Komise na tuto žádost odpověděla dopisem ze dne 14. února 2005 a rozhodla, že jí neposkytne jiné dokumenty, než jsou dokumenty, ke kterým jí byl již poskytnut přístup.
|
|
8. Con atto introduttivo depositato nella cancelleria del Tribunale l’11 aprile 2005, la ricorrente ha proposto un ricorso di annullamento contro la decisione della Commissione del 14 febbraio 2005, registrato con il numero di ruolo T‑141/05. A seguito di un’eccezione di irricevibilità sollevata dalla Commissione in forza dell’articolo 114, paragrafo 1, del regolamento di procedura del Tribunale, quest’ultimo ha dichiarato irricevibile il ricorso della ricorrente con sentenza del 5 giugno 2008, Internationaler Hilfsfonds/Commissione (T‑141/05, non pubblicata nella Raccolta).
|
8. Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 11. dubna 2005 podala žalobkyně žalobu na neplatnost rozhodnutí Komise ze dne 14. února 2005, která byla zapsána do rejstříku pod číslem věci T‑141/05. V návaznosti na námitku nepřípustnosti vznesenou Komisí na základě článku 114 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu odmítl Tribunál rozsudkem ze dne 5. června 2008, Internationaler Hilfsfonds v. Komise (T‑141/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), žalobu žalobkyně jako nepřípustnou.
|
|
9. A seguito di un’impugnazione proposta dalla ricorrente in forza dell’articolo 56 dello Statuto della Corte di giustizia, la Corte, con sentenza del 26 gennaio 2010, Internationaler Hilfsfonds/Commissione (C‑362/08 P, Racc. pag. I‑669), ha annullato la sentenza del 5 giugno 2008, Internationaler Hilfsfonds/Commissione, citata supra al punto 8, ha respinto l’eccezione di irricevibilità sollevata dalla Commissione dinanzi al Tribunale e ha rinviato la causa dinanzi allo stesso affinché statuisse sulle conclusioni della ricorrente dirette all’annullamento della decisione della Commissione del 14 febbraio 2005 che le aveva negato l’accesso ai documenti di cui trattasi. La causa rinviata dinanzi al Tribunale è stata registrata con il numero di ruolo T‑141/05 RENV.
|
9. V návaznosti na kasační opravný prostředek podaný žalobkyní na základě článku 56 statutu Soudního dvora Soudní dvůr rozsudkem ze dne 26. ledna 2010, Internationaler Hilfsfonds v. Komise (C‑362/08 P, Sb. rozh. s. I‑669) zrušil rozsudek ze dne 5. června 2008, Internationaler Hilfsfonds v. Komise, bod 8 výše, zamítl námitku nepřípustnosti vznesenou Komisí před Tribunálem a vrátil věc zpět Tribunálu k rozhodnutí o návrhových žádáních žalobkyně směřujících ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 14. února 2005, kterým jí byl odepřen přístup k dotčeným dokumentům. Věc vrácená zpět Tribunálu byla do rejstříku zapsána pod číslem věci T‑141/05 RENV.
|
|
10. Nel giugno 2009 la Commissione ha presentato dinanzi al Tribunal de première instance de Bruxelles (Tribunale di primo grado di Bruxelles) un ricorso al fine di ottenere il rimborso di una parte del primo versamento da essa effettuato nell’ambito del contratto LIEN 97‑2011. Tale causa nazionale, registrata con il numero di ruolo n. 00004913/IJ/LB/29, è tuttora pendente.
|
10. V červnu 2009 podala Komise žalobu k tribunal de première instance de Bruxelles (soud prvního stupně v Bruselu), aby dosáhla vrácení části první platby, kterou provedla v rámci smlouvy LIEN 97‑2011. Toto vnitrostátní řízení, které bylo zapsáno pod číslem věci 00004913/IJ/LB/29, v současnosti probíhá.
|
|
11. Con lettere datate 28 e 31 agosto 2009 la ricorrente ha presentato, ai sensi dell’articolo 7, paragrafo 1, del regolamento n. 1049/2001, una nuova domanda di accesso completo ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 (in prosieguo: la «domanda iniziale»).
|
11. Dopisy ze dne 28. a 31. srpna 2009 podala žalobkyně na základě čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1049/2001 novou žádost o úplný přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 (dále jen „původní žádost“).
|
|
12. Con lettera del 9 ottobre 2009 la Commissione ha risposto alla domanda iniziale (in prosieguo: la «risposta iniziale») precisando che, dato il tempo trascorso dalla sua decisione sulla domanda della ricorrente, del 22 dicembre 2004, di accesso completo ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, che ha formato oggetto del ricorso nella causa T‑141/05, essa aveva esaminato nuovamente ciascun documento non trasmesso del medesimo fascicolo e che, al termine di detto esame, aveva deciso di concedere alla ricorrente un accesso più ampio, ma non completo, ai documenti in parola.
|
12. Dopisem ze dne 9. října 2009 odpověděla Komise na původní žádost (dále jen „původní odpověď)“ tak, že upřesnila, že s ohledem na dobu, která uplynula od jejího rozhodnutí o žádosti žalobkyně o úplný přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 ze dne 22. prosince 2004, které je předmětem žaloby ve věci T‑141/05, provedla nový přezkum každého dokumentu v uvedeném spisu, k němuž byl přístup odepřen, a že na základě uvedeného přezkumu rozhodla, že žalobkyni poskytne rozsáhlejší přístup k uvedeným dokumentům, nikoli však úplný.
|
|
13. Con lettera del 15 ottobre 2009, registrata dalla Commissione il 19 ottobre 2009, la ricorrente ha presentato una domanda di conferma, ai sensi dell’articolo 7, paragrafo 2, del regolamento n. 1049/2001, con cui invitava la Commissione a riesaminare la risposta iniziale (in prosieguo: la «domanda di conferma»).
|
13. Dopisem ze dne 15. října 2009, zapsaným Komisí dne 19. října 2009, podala žalobkyně potvrzující žádost podle čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1049/2001, ve které Komisi vyzvala k tomu, aby přehodnotila svoji původní odpověď (dále jen „potvrzující žádost“).
|
|
14. Il 10 novembre 2009 la Commissione ha prorogato il termine previsto per rispondere alla domanda di conferma.
|
14. Dne 10. listopadu 2009 Komise prodloužila lhůtu stanovenou pro odpověď na potvrzující žádost.
|
|
15. Con lettera del 1° dicembre 2009 la Commissione ha indicato inizialmente che, dal momento che la domanda di conferma richiedeva un esame approfondito di numerosi documenti rilevanti, e dato che le discussioni intavolate al riguardo con gli altri servizi non si erano ancora concluse, purtroppo essa non era in grado di fornire una risposta definitiva.
|
15. V dopise ze dne 1. prosince 2009 Komise nejprve uvedla, že jelikož potvrzující žádost vyžaduje podrobný přezkum řady relevantních dokumentů a jelikož jednání v této souvislosti s jinými útvary ještě nebyla ukončena, není bohužel schopna na ni definitivně odpovědět.
|
|
16. Con atto introduttivo depositato nella cancelleria del Tribunale il 1° febbraio 2010, la ricorrente ha proposto un ricorso di annullamento contro le decisioni della Commissione contenute, da un lato, nella lettera del 9 ottobre 2009 e, dall’altro, nella lettera del 1° dicembre 2009. Il citato ricorso è stato registrato con il numero di ruolo T‑36/10.
|
16. Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 1. února 2010 podala žalobkyně žalobu na neplatnost rozhodnutí Komise, která jsou obsažena v dopisech ze dne 9. října 2009 a ze dne 1. prosince 2009, a uvedená žaloba byla zapsána do rejstříku pod číslem věci T‑36/10.
|
|
17. Con decisione del 29 aprile 2010 la Commissione, per il tramite del suo segretariato generale, ha risposto alla domanda di conferma (in prosieguo: la «decisione impugnata»).
|
17. Rozhodnutím ze dne 29. dubna 2010 odpověděla Komise na potvrzující žádost prostřednictvím svého generálního sekretariátu (dále jen „napadené rozhodnutí“).
|
|
18. In primo luogo, al titolo 2 della decisione impugnata «I documenti oggetto della domanda di conferma», la Commissione constata che la domanda di conferma conteneva in sostanza, anzitutto, una domanda di accesso ai documenti quali indicati nella domanda iniziale, vale a dire «i documenti relativi al [contratto LIEN 97‑2011]» ai quali la ricorrente non aveva avuto accesso e, secondariamente, una domanda di accesso a documenti supplementari relativi allo «scambio interno di corrispondenza tra la AIDCO [Direzione generale Sviluppo e Cooperazione – EuropeAid] e altre direzioni generali che non erano affatto interessate dal LIEN» (in prosieguo: i «documenti supplementari»). Orbene, la Commissione afferma che, poiché la domanda di accesso ai documenti supplementari era stata presentata, la prima volta, in fase di domanda di conferma, essa costituisce una nuova domanda. Di conseguenza, la stessa precisa che la decisione impugnata «concerne soltanto i documenti dei subfascicoli 1, 2, 3 e 4 sulla risoluzione del [contratto LIEN 97‑2011] che non sono stati divulgati con la lettera del 9 ottobre 2009 inviata a titolo di risposta dalla direzione generale AIDCO».
|
18. V bodě 2 napadeného rozhodnutí, nadepsaném „Dokumenty, kterých se týká potvrzující žádost“, Komise zaprvé konstatuje, že potvrzující žádost v podstatě obsahovala zaprvé žádost o přístup k dokumentům, které byly předmětem původní žádosti, a sice „dokumenty týkající se [smlouvy LIEN 97‑2011]“, k nimž byl žalobkyni odepřen přístup, a zadruhé žádost o přístup k dalším dokumentům týkajícím se „výměny takzvané vnitřní korespondence AIDCO s ostatními generálními ředitelstvími, které se vůbec netýkaly smlouvy LIEN“ dále jen „další dokumenty“). Komise má však za to, že představuje novou žádost vzhledem k tomu, že žádost o přístup k dalším dokumentům byla poprvé předložena ve fázi potvrzující žádosti. Proto uvádí, že napadené rozhodnutí „se týká pouze dokumentů ze spisů 1, 2, 3 a 4, které se vztahují k výpovědi [smlouvy LIEN 97‑2011] a jež nebyly zpřístupněny dopisem ze dne 9. října 2009, kterým generální ředitelství AIDCO odpovědělo na žádost“.
|
|
19. In secondo luogo, al medesimo titolo della decisione impugnata, la Commissione dichiara che, in seguito alla domanda di conferma, i documenti non divulgati, quali descritti nella tabella allegata alla decisione impugnata, sono stati controllati attentamente. La Commissione precisa quanto segue:
|
19. Stále v tomtéž bodě napadeného rozhodnutí Komise zadruhé uvádí, že po podání potvrzující žádosti byly nezpřístupněné dokumenty popsané v tabulce, která je přílohou napadeného rozhodnutí, pečlivě přezkoumány. Komise uvádí, že:
|
|
– in primo luogo, che la tabella in questione si divide in tre parti che raggruppano tre categorie di documenti, vale a dire, da un lato, i documenti contenuti nei subfascicoli 1-3 che formano il fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, dall’altro, quelli contenuti nel subfascicolo 4, parte I, e, infine, quelli contenuti nel subfascicolo 4, parte II;
|
– zaprvé se uvedená tabulka dělí na tři části, které odpovídají třem kategoriím dokumentů, a sice dokumentům uvedeným ve spisech 1 až 3, které tvoří spis týkající se smlouvy LIEN 97-2011, dále dokumentům uvedeným v části I spisu 4 a konečně dokumentům uvedeným v části II spisu 4;
|
|
– in secondo luogo, che, per quanto riguarda i singoli documenti identificati nella suddetta tabella, essi sono accessibili illimitatamente (AI) oppure parzialmente (AP), o risultano non accessibili (NA);
|
– zadruhé, ke každému z dokumentů identifikovaných v uvedené tabulce je povolen neomezený přístup (NP) nebo částečný přístup (ČP) nebo k nim není povolen přístup (NPP) ;
|
|
– in terzo luogo, che, qualora si decida che un documento non è illimitatamente accessibile, vengono precisate le disposizioni del regolamento n. 1049/2001 poste a fondamento di tale decisione;
|
– zatřetí v případě, že rozhodla, že přístup k dokumentu není neomezený, uvedla ustanovení nařízení č. 1049/2001, o která se opřela;
|
|
– in quarto luogo, che, i documenti o talune parti di documenti che non rientrano nell’oggetto della domanda iniziale (in prosieguo: l’«oggetto della domanda iniziale») o nell’ambito di applicazione del regolamento n. 1049/2001 (in prosieguo: l’«ambito di applicazione del regolamento») sono indicati come estranei all’ambito di applicazione.
|
– začtvrté, dokumenty nebo některé části dokumentů, které nejsou předmětem původní žádosti (dále jen „předmět původní žádosti“) nebo na které se nevztahuje působnost nařízení č. 1049/2001 (dále jen „působnost nařízení“), jsou označeny jako dokumenty, na které se nevztahuje žádost nebo nařízení (NŽN).
|
|
20. In terzo luogo, al punto 3 della decisione impugnata, la Commissione illustra le sue conclusioni a proposito della domanda di conferma.
|
20. V bodě 3 napadeného rozhodnutí Komise zatřetí uvádí své závěry týkající se potvrzující žádosti.
|
|
21. Anzitutto, al sottotitolo 3.1 «Documenti estranei all’ambito di applicazione», essa espone le ragioni per le quali taluni documenti non rientrano, in tutto o in parte, nell’oggetto della domanda iniziale o nell’ambito di applicazione del regolamento e procede alla loro individuazione.
|
21. Zaprvé v bodě 3.1, nadepsaném „Dokumenty, které nespadají do rozsahu žádosti nebo se na ně nevztahuje působnost nařízení“, uvádí důvody, proč některé dokumenty úplně nebo částečně nespadají do předmětu původní žádosti nebo do působnosti nařízení, a identifikuje uvedené dokumenty.
|
|
22. Secondariamente, al sottotitolo 3.2 «Documenti ai quali è accordato un accesso illimitato», da un lato, la Commissione individua i documenti rientranti nella categoria dei documenti in parola. Dall’altro, precisa che alcuni di tali documenti contengono parti che non sono visibili perché non rientranti nell’oggetto della domanda iniziale oppure nell’ambito di applicazione del regolamento. Infine, indica vari documenti o parti di documenti il cui contenuto è identico a quello di altri documenti o parti di documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011.
|
22. Zadruhé v bodě 3.2, nadepsaném „Dokumenty, k nimž je poskytnut neomezený přístup“, identifikuje dokumenty spadající do dotčené kategorie dokumentů. Kromě toho upřesňuje, že některé z uvedených dokumentů obsahují části, které jsou skryté z toho důvodu, že nespadají do předmětu původní žádosti nebo se na ně nevztahuje působnost nařízení. Konečně identifikuje několik dokumentů nebo části dokumentů, jejichž obsah je totožný s obsahem jiných dokumentů nebo částí dokumentů ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
23. Successivamente, al sottotitolo 3.3 «Documenti ai quali è accordato un accesso parziale», da un lato, la Commissione individua i documenti rientranti in tale titolo. Dall’altro, precisa che le parti non divulgate di tali documenti non sono visibili in quanto rientranti in una delle eccezioni elencate all’articolo 4 del regolamento n. 1049/2001, oppure in quanto estranee all’ambito di applicazione del regolamento o all’oggetto della domanda iniziale. Infine, indica nuovamente vari documenti o parti di documenti il cui contenuto è identico a quello di altri documenti o parti di documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011.
|
23. Zatřetí v bodě 3.3, nadepsaném „Dokumenty, k nimž je poskytnut částečný přístup“, Komise identifikuje dokumenty, na které se vztahuje tento bod. Dále uvádí, že nezpřístupněné části těchto dokumentů jsou skryté z toho důvodu, že se na ně vztahují výjimky uvedené v článku 4 nařízení č. 1049/2001 nebo nespadají do působnosti nařízení či nejsou předmětem původní žádosti. Konečně znovu identifikuje několik dokumentů nebo části dokumentů, jejichž obsah je totožný s obsahem jiných dokumentů nebo částí dokumentů ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
24. Indi, al sottotitolo 3.4 «Documenti ai quali non può essere accordato alcun accesso», da un lato, la Commissione individua i documenti rientranti nella categoria dei documenti in parola. Dall’altro, precisa che la tabella allegata alla decisione impugnata, nella parte relativa ai suddetti documenti, contiene altresì un rinvio alle eccezioni elencate all’articolo 4 del regolamento n. 1049/2001 considerate applicabili nei loro confronti. Infine, indica vari documenti o parti di documenti il cui contenuto è identico a quello di altri documenti o parti di documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011.
|
24. Začtvrté v bodě 3.4, nadepsaném „Dokumenty, k nimž nemůže být poskytnut žádný přístup“, Komise identifikuje dokumenty spadající do dotčené kategorie dokumentů. Kromě toho uvádí, že v rozsahu, v němž se týká uvedených dokumentů, obsahuje tabulka, která je přílohou napadeného rozhodnutí, rovněž odkaz na výjimky uvedené v článku 4 nařízení č. 1049/2001, o nichž měla za to, že se vztahují na tyto dokumenty. Konečně identifikuje několik dokumentů nebo částí dokumentů, jejichž obsah je totožný s obsahem jiných dokumentů nebo částí dokumentů spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
25. In quarto luogo, al punto 4 della decisione impugnata, la Commissione illustra i motivi del diniego di accesso completo ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, fondati sul regolamento n. 1049/2001, vale a dire, da un lato, al punto 4.1 della decisione impugnata, la tutela del processo decisionale ai sensi dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001 e, dall’altro, al punto 4.2 della decisione impugnata, la tutela della vita privata e dell’integrità dell’individuo ai sensi dell’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001.
|
25. V bodě 4 napadeného rozhodnutí Komise začtvrté uvádí důvody odepření úplného přístupu k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, které vycházejí z nařízení č. 1049/2001, a sice v bodě 4.1 napadeného rozhodnutí ochranu rozhodovacího procesu na základě čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001 a v bodě 4.2 napadeného rozhodnutí ochranu soukromí a osobnosti jednotlivce na základě čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.
|
|
26. In quinto luogo, al punto 5 della decisione impugnata, la Commissione valuta l’esistenza di un interesse pubblico prevalente alla divulgazione dei documenti ai quali l’accesso è stato parzialmente o totalmente negato in tale fase di esame della domanda di accesso. Orbene, da un lato, essa constata che la divulgazione dei documenti richiesti è funzionale soltanto all’interesse particolare rivendicato dal richiedente l’accesso e non già all’interesse pubblico prevalente. Dall’altro, non ritiene che l’interesse pubblico alla trasparenza possa, nella fattispecie, giustificare la concessione di un accesso ai documenti tutelati dalle eccezioni prese in considerazione al punto 4 della decisione impugnata per negare la loro divulgazione.
|
26. V bodě 5 napadeného rozhodnutí Komise zapáté zkoumá, zda v této fázi přezkumu žádosti o přístup existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění dokumentů, k nimž byl přístup částečně nebo úplně odepřen. Konstatuje přitom, že zpřístupnění požadovaných dokumentů může sloužit pouze zvláštnímu zájmu dovolávanému žadatelkou, a nikoliv převažujícímu veřejnému zájmu. Dále nemá za to, že veřejný zájem na transparentnosti může v projednávaném případě odůvodnit poskytnutí přístupu k dokumentům chráněným výjimkami, které byly uvedeny v bodě 4 napadeného rozhodnutí za účelem odepření jejich zpřístupnění.
|
|
27. Con ordinanza del 24 marzo 2011 il Tribunale ha dichiarato il ricorso proposto nella causa T‑36/10 manifestamente irricevibile nella parte in cui era diretto avverso la decisione della Commissione del 9 ottobre 2009 e privo di oggetto nella parte in cui era diretto avverso la decisione implicita di rigetto contenuta nella lettera della Commissione del 1° dicembre 2009. Con atto introduttivo depositato nella cancelleria della Corte il 29 aprile 2011, la ricorrente ha proposto un’impugnazione avverso l’ordinanza del Tribunale del 24 marzo 2011, ai sensi dell’articolo 56 dello Statuto della Corte, registrata con il numero di ruolo C‑208/11 P.
|
27. Usnesením ze dne 24. března 2011 prohlásil Tribunál žalobu podanou ve věci T‑36/10 za zjevně nepřípustnou v rozsahu, v němž směřuje proti rozhodnutí Komise ze dne 9. října 2009, a za nadále bezpředmětnou v rozsahu, v němž směřuje proti implicitnímu zamítavému rozhodnutí obsaženému v dopise Komise ze dne 1. prosince 2009. Návrhem došlým kanceláři Soudního dvora dne 29. dubna 2011 podala žalobkyně v souladu s článkem 56 statutu Soudního dvora kasační opravný prostředek proti usnesení Tribunálu ze dne 24. března 2011, který byl zapsán do rejstříku pod číslem věci C‑208/11 P.
|
|
28. Con ordinanza del 21 settembre 2011 il Tribunale ha dichiarato che, in seguito alla perdita dell’interesse ad agire della ricorrente, non vi era più luogo a provvedere sulla causa T‑141/05 RENV. Con atto introduttivo depositato nella cancelleria della Corte il 2 novembre 2011, la ricorrente ha proposto un’impugnazione avverso l’ordinanza del Tribunale del 21 settembre 2011, ai sensi dell’articolo 56 dello Statuto della Corte, registrata con il numero di ruolo C‑554/11 P.
|
28. V usnesením ze dne 21. září 2011 došel Tribunál k závěru, že když žalobkyně ztratila právní zájem na podání žaloby, není namístě rozhodnout ve věci T‑141/05 RENV. Návrhem došlým kanceláři Soudního dvora dne 2. listopadu 2011 podala žalobkyně v souladu s článkem 56 statutu Soudního dvora kasační opravný prostředek proti usnesení Tribunálu ze dne 21. září 2011, který byl zapsán do rejstříku pod číslem věci C‑554/11 P.
|
|
Procedimento
|
Řízení
|
|
29. Con atto introduttivo depositato nella cancelleria del Tribunale il 9 luglio 2010, la ricorrente ha proposto il presente ricorso.
|
29. Žalobkyně podala projednávanou žalobu návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 9. července 2010.
|
|
30. Con lettera depositata nella cancelleria del Tribunale il 29 luglio 2010, la ricorrente, sulla base dell’articolo 48, paragrafo 2, del regolamento di procedura, ha chiesto al Tribunale di tenere c onto della motivazione di una sentenza che lo stesso aveva pronunciato successivamente al deposito del ricorso.
|
30. Dopisem došlým kanceláři Tribunálu dne 29. července 2010 požádala žalobkyně, která se opřela o ustanovení čl. 48 odst. 2 jednacího řádu, Tribunál, aby zohlednil odůvodnění rozsudku, který vynesl po podání návrhu.
|
|
31. Con ordinanza del 14 aprile 2011 conformemente all’articolo 65, lettera b), all’articolo 66, paragrafo 1, e all’articolo 67, paragrafo 3, terzo comma, del regolamento di procedura, è stato disposto un primo mezzo istruttorio, con cui si ordinava alla Commissione di produrre una copia della versione riservata di tutti i documenti classificati, nella decisione impugnata, nelle tre categorie seguenti, vale a dire, da un lato, quelli il cui contenuto è «estraneo all’ambito di applicazione» (punto 3.1 della decisione impugnata), dall’altro, quelli cui è accordato un accesso parziale (punto 3.3 della decisione impugnata) e, infine, quelli cui non può essere accordato alcun accesso (punto 3.4 della decisione impugnata), fermo restando che tali documenti non sarebbero stati comunicati alla ricorrente nell’ambito della presente causa.
|
31. Usnesením ze dne 14. dubna 2011 bylo v souladu s čl. 65 písm. b), čl. 66 odst. 1 a čl. 67 odst. 3 třetím pododstavcem přijato první důkazní opatření, kterým bylo Komisi nařízeno, aby předložila opis důvěrné verze všech dokumentů, které jsou v napadeném rozhodnutí zařazeny do těchto tří kategorií, a sice dokumentů, na jejichž obsah „nespadá do rozsahu žádosti nebo se na něj nevztahuje působnost nařízení“ (bod 3.1 napadeného rozhodnutí), d ále dokumentů, k nimž byl poskytnut částečný přístup (bod 3.3 napadeného rozhodnutí), a konečně dokumentů, k nimž vůbec nemůže být poskytnut přístup (bod 3. 4 napadeného rozhodnutí), a rovněž bylo upřesněno, že tyto dokumenty nebudou v rámci projednávané věci předány žalobkyni.
|
|
32. Con lettera del 10 maggio 2011 la Commissione ha risposto al mezzo istruttorio contenuto nell’ordinanza del 14 aprile 2011. Tuttavia, il Tribunale ha ritenuto che la suddetta risposta non fosse conforme, né sotto il profilo formale né sotto il profilo sostanziale, all’oggetto del mezzo istruttorio in parola.
|
32. Dopisem ze dne 10. května 2011 odpověděla Komise na důkazní opatření obsažené v usnesení ze dne 14. dubna 2011. Tribunál měl však za to, že uvedená odpověď formálně ani věcně nevyhověla uvedenému opatření.
|
|
33. Pertanto, con ordinanza del 25 maggio 2011, conformemente all’articolo 67, paragrafo 3, terzo comma, del regolamento di procedura, è stato disposto un secondo mezzo istruttorio, con cui si ordinava nuovamente alla Commissione di produrre, secondo lo schema di presentazione di cui al punto 2 del dispositivo di detta ordinanza, una copia della versione riservata di tutti i documenti classificati, nella decisione impugnata, nelle tre categorie di cui ai punti 3.1, 3.3 e 3.4 della decisione impugnata, fermo restando che tali documenti non sarebbero stati comunicati alla ricorrente nell’ambito della presente causa (in prosieguo: il «secondo mezzo istruttorio»).
|
33. Proto bylo v souladu s čl. 67 odst. 3 třetím pododstavcem jednacího řádu usnesením ze dne 25. května 2011 přijato druhé důkazní opatření, které znovu nařídilo Komisi, aby podle schématu uvedeného v bodě 2 výroku tohoto usnesení předložila opis důvěrné verze všech dokumentů, které jsou v napadeném rozhodnutí zařazeny do tří kategorií uvedených v bodech 3.1, 3.3 a 3.4 napadeného rozhodnutí, a zároveň bylo upřesněno, že tyto dokumenty nebudou v rámci projednávané věci předány žalobkyni (dále jen „druhé důkazní opatření“).
|
|
34. L’8 giugno 2011 il Tribunale ha inviato alle parti, a titolo di misure di organizzazione del procedimento, alcune richieste di informazioni cui la Commissione e la ricorrente hanno risposto, rispettivamente, con lettera del 15 giugno 2011 e con lettera del 21 giugno 2011.
|
34. Tribunál dne 8. června 2011 v rámci organizačních procesních opatření zaslal účastníkům řízení žádosti o informace, na které odpověděla Komise dopisem ze dne 15. června 2011 a žalobkyně dopisem ze dne 21. června 2011.
|
|
35. Con lettera del 9 giugno 2011 la Commissione ha risposto in modo conforme al secondo mezzo istruttorio contenuto nell’ordinanza del 25 maggio 2011.
|
35. Dopisem ze dne 9. června 2011 odpověděla Komise na druhé důkazní opatření obsažené v usnesení ze dne 25. května 2011 a vyhověla mu.
|
|
36. Con lettera depositata nella cancelleria del Tribunale l’11 luglio 2011, la ricorrente, sulla base dell’articolo 48, paragrafo 2, del regolamento di procedura, ha chiesto l’autorizzazione a dedurre un motivo nuovo basato su elementi di diritto emersi durante il procedimento.
|
36. Dopisem došlým kanceláři Tribunálu dne 11. července 2011 žádala žalobkyně, která se opřela o ustanovení čl. 48 odst. 2 jednacího řádu, o povolení vznést nový žalobní důvod založený na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení.
|
|
37. In seguito ad una misura di organizzazione del procedimento espletata in udienza, la Commissione ha trasmesso al Tribunale una copia della risposta iniziale, quale figurava nella lettera del 9 ottobre 2009.
|
37. Poté, co bylo na jednání provedeno organizační procesní opatření, předala Komise Tribunálu opis původní odpovědi, která byla uvedena v dopise ze dne 9. října 2009.
|
|
Conclusioni delle parti
|
Návrhová žádání účastníků řízení
|
|
38. La ricorrente chiede che il Tribunale voglia:
|
38. Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
|
– annullare la decisione impugnata;
|
– zrušil napadené rozhodnutí;
|
|
– condannare la Commissione alle spese.
|
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
|
|
39. La Commissione chiede che il Tribunale voglia:
|
39. Komise navrhuje, aby Tribunál:
|
|
– respingere il ricorso in quanto in parte irricevibile e in quanto totalmente infondato;
|
– odmítl žalobu jako částečně nepřípustnou a zamítl ji v plném rozsahu jako neopodstatněnou;
|
|
– condannare la ricorrente alle spese.
|
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
|
|
Sulla ricevibilità del contenuto delle lettere depositate dalla ricorrente nella cancelleria del Tribunale il 29 luglio 2010 e l’11 luglio 2011
|
K přípustnosti obsahu dopisů žalobkyně došlých kanceláři Tribunálu dne 29. července 2010 a 11. července 2011
|
|
40. Nelle lettere del 29 luglio 2010 e dell’11 luglio 2011 la ricorrente, in sostanza, sulla base dell’articolo 48, paragrafo 2, del regolamento di procedura, ha affermato, espressamente o implicitamente, di dedurre due motivi nuovi. Conformemente all’articolo 48, paragrafo 2, terzo comma, del regolamento di procedura, occorre valutare la ricevibilità di tali due motivi.
|
40. V dopisech ze dne 29. července 2010 a 11. července 2011 se žalobkyně, která se opřela o ustanovení čl. 48 odst. 2 jednacího řádu, výslovně nebo implicitně domáhala možnosti předložit dva nové žalobní důvody. V souladu s čl. 48 odst. 2 třetím pododstavcem jednacího řádu je třeba posoudit přípustnost těchto dvou žalobních důvodů.
|
|
41. In primo luogo, per quanto riguarda il contenuto della lettera del 29 luglio 2010, occorre ricordare che emerge espressamente dall’articolo 44, paragrafo 1, lettera c), del regolamento di procedura che i motivi dedotti in fase di ricorso devono essere esposti sommariamente. Pertanto, poiché l’articolo 48, paragrafo 2, del regolamento di procedura non contiene una disposizione specifica sui requisiti di forma dell’esposizione di un motivo nuovo dedotto in corso di causa, si deve ritenere che l’articolo 44, paragrafo 1, lettera c), del regolamento di procedura sia applicabile anche nei confronti di un siffatto motivo.
|
41. Pokud jde o obsah dopisu ze dne 29. července 2010, je třeba zaprvé připomenout, že z ustanovení čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu výslovně vyplývá, že žalobní důvody vznesené ve fázi žaloby musí být stručně popsány. Jelikož v čl. 48 odst. 2 jednacího řádu neexistuje zvláštní ustanovení, které by se týkalo formálních požadavků popisu nového žalobního důvodu vzneseného v průběhu řízení, je tudíž třeba mít za to, že jsou i na takovýto žalobní důvod použitelná ustanovení čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu.
|
|
42. Orbene, nella lettera del 29 luglio 2010, la ricorrente sostiene che, nella sentenza del 7 luglio 2010, Agrofert Holding/Commissione (T‑111/07, non pubblicata nella Raccolta), il Tribunale avrebbe respinto alcune argomentazioni della Commissione, identiche a quelle dedotte nella decisione impugnata, riferite a talune eccezioni elencate all’articolo 4 del regolamento n. 1049/2001. La ricorrente, tuttavia, non precisa in alcun passaggio i punti della citata sentenza Agrofert Holding/Commissione ritenuti rilevanti. Al contrario, essa si limita ad invitare il Tribunale a verificare se i rilievi dallo stesso operati in detta sentenza siano applicabili per analogia alla presente causa.
|
42. V dopise ze dne 29. července 2010 však žalobkyně tvrdila, že v rozsudku ze dne 7. července 2010, Agrofert Holding v. Komise (T‑111/07, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), Tribunál odmítl argumenty Komise, které byly totožné s argumenty uvedenými v napadeném rozhodnutí a byly založeny na výjimkách uvedených v článku 4 nařízení č. 1049/2001. V žádné fázi ale neuvádí body výše uvedeného rozsudku Agrofert Holding v. Komise, které považuje za relevantní. Naopak se omezuje na to, že vyzývá Tribunál, aby přezkoumal, zda zjištění, která učinil v tomto rozsudku, jsou na projednávanou věc použitelná obdobně.
|
|
43. Ciò considerato, senza che occorra pronunciarsi sull’esistenza di elementi nuovi atti a consentire la deduzione di un motivo nuovo, ai sensi dell’articolo 48, paragrafo 2, del regolamento di procedura, occorre considerare che il contenuto della lettera del 29 luglio 2010 non soddisfa i requisiti di forma cui è subordinata la ricevibilità di un motivo, quali previsti dall’articolo 44, paragrafo 1, lettera c), del regolamento di procedura. Pertanto, il medesimo contenuto deve essere dichiarato irricevibile.
|
43. Za takových podmínek je třeba mít za to – a zároveň není třeba rozhodnout o existenci nových okolností – že obsah dopisu ze dne 29. července 2010 nesplňoval formální podmínky, za nichž musí být vznesen žalobní důvod, které jsou uvedené v čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu, které by mohly umožnit předložení nového žalobního důvodu ve smyslu čl. 48 odst. 2 jednacího řádu. Proto musí být uvedený obsah prohlášen za nepřípustný.
|
|
44. In secondo luogo, per quanto riguarda il contenuto della lettera dell’11 luglio 2011, occorre ricordare che, secondo una costante giurisprudenza, una sentenza che abbia unicamente confermato una situazione giuridica di cui il ricorrente era, in linea di principio, a conoscenza nel momento in cui ha proposto il ricorso non può essere considerata un elemento nuovo che consente la deduzione di un motivo nuovo (sentenza della Corte del 1° aprile 1982, Dürbeck/Commissione, 11/81, Racc. pag. 1251, punto 17; sentenze del Tribunale del 12 luglio 2001, T. Port/Consiglio, T‑2/99, Racc. pag. II‑2093, punto 57, e Banatrading/Consiglio, T‑3/99, Racc. pag. II‑2123, punto 49).
|
44. Pokud jde o obsah dopisu ze dne 11. července 2011, je třeba zadruhé připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že rozsudek, který pouze potvrzuje právní situaci, o které žalobce v zásadě věděl v době podání žaloby, nemůže být považován za novou okolnost umožňující předložení nového žalobního důvodu (rozsudek Soudního dvora ze dne 1. dubna 1982, Dürbeck v. Komise, 11/81, Recueil, s. 1251, bod 17; rozsudky Tribunálu ze dne 12. července 2001, T. Port v. Rada, T‑2/99, Recueil, s. II‑2093, bod 57, a Banatrading v. Rada, T‑3/99, Recueil, s. II‑2123, bod 49).
|
|
45. Orbene, nel caso di specie, nella lettera dell’11 luglio 2011 la ricorrente richiama la sentenza del Tribunale del 7 giugno 2011, Toland/Parlamento (T‑471/08, non ancora pubblicata nella Raccolta), sintetizzandone la motivazione. In tale sintesi, in un primo momento, la stessa ricorrente ricorda la costante giurisprudenza citata in detta sentenza. Successivamente, riporta le soluzioni nel merito adottate nella citata causa Toland/Parlamento che essa ritiene applicabili alla fattispecie.
|
45. V projednávaném případě se však žalobkyně v dopise ze dne 11. července 2011 dovolává rozsudku Tribunálu ze dne 7. června 2011, Toland v. Parlament (T‑471/08, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), jehož odůvodnění shrnuje. V tomto shrnutí žalobkyně nejprve sama připomíná ustálenou judikaturu, která je citována v uvedeném rozsudku. Dále uvádí řešení přijatá ve věci samé ve výše uvedené věci Toland v. Parlament, která považuje za použitelná na projednávaný případ.
|
|
46. Di conseguenza, si deve necessariamente constatare che, alla luce della giurisprudenza rammentata al precedente punto 44, la sentenza Toland/Parlamento, citata supra al punto 45, poiché conferma una situazione giuridica in linea di principio nota alla ricorrente al momento della presentazione del ricorso, non può essere considerata un elemento nuovo che consente la deduzione di un motivo nuovo ed è, pertanto, irricevibile.
|
46. Proto je nutno konstatovat, že s ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 44 výše nemůže být rozsudek Toland v. Parlament, bod 45 výše, v rozsahu, v němž pouze potvrzuje právní situaci v zásadě známou žalobkyni v době podání žaloby, považován za novou okolnost umožňující předložení nového žalobního důvodu. Proto je třeba rozhodnout, že obsah dopisu ze dne 11. července 2011 je nepřípustný.
|
|
Nel merito
|
K věci samé
|
|
47. A sostegno del suo ricorso la ricorrente deduce quattro motivi, vertenti, in primo luogo, in sostanza, su un manifesto errore di valutazione nella determinazione dell’oggetto della sua domanda iniziale e sulla conseguente violazione dell’obbligo della Commissione di esaminare in modo completo la medesima domanda, in secondo luogo, sulla violazione dell’obbligo di motivazione, in terzo luogo, sulla violazione dell’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001 e, in quarto luogo, sulla violazione dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del medesimo regolamento.
|
47. Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně čtyři žalobní důvody vycházející zaprvé ze zjevně nesprávného posouzení při určování předmětu její původní žádosti, a v důsledku toho z porušení povinnosti Komise provést úplný přezkum uvedené žádosti, zadruhé z porušení povinnosti uvést odůvodnění, zatřetí z porušení ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 a začtvrté z porušení ustanovení čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce téhož nařízení.
|
|
48. Dopo aver formulato alcune osservazioni preliminari sulla presente causa, si procederà all’esame del primo motivo; in seguito, all’esame del terzo e del quarto motivo e, infine, a quello del secondo motivo.
|
48. Po uvedení úvodních poznámek týkajících se projednávané věci, bude přezkoumán první žalobní důvod, poté třetí a čtvrtý žalobní důvod a nakonec druhý žalobní důvod.
|
|
Osservazioni preliminari
|
Úvodní poznámky
|
|
49. Come emerge dal primo capoverso del titolo 1 «Contesto» della decisione impugnata, la Commissione ha indicato che «il fascicolo relativo al contratto (...) LIEN 97‑2011 si articola[va] in quattro parti», indicate con il termine subfascicoli, vale a dire:
|
49. Jak vyplývá z prvního pododstavce bodu 1 napadeného rozhodnutí, nadepsaného „Kontext“, Komise uvedla, že „spis týkající se smlouvy [...] LIEN 97‑2011 obsahuje čtyři části“, které označila jako spisy, a sice:
|
|
– «Subfascicolo 1: [contenente] documenti che vanno dal modulo di domanda fino al rapporto di sorveglianza dell’unità di assistenza tecnica (Technical Assistance Unit, TAU);
|
– „Spis 1: [obsahující] dokumenty vztahující se k období od vyplnění formuláře žádosti do vypracování zprávy oddělení technické pomoci o dohledu (Technical Assistance Unit, TAU);
|
|
– Subfascicolo 2: [contenente] documenti che vanno dalla seconda relazione intermedia fino all’aprile del 2000 – gabinetto Patten;
|
– Spis 2: [obsahující] dokumenty vztahující se k období od vypracování druhé prozatímní zprávy do dubna 2000 – Pattenův kabinet;
|
|
– Subfascicolo 3: [contenente] principalmente la corrispondenza del periodo compreso tra dicembre 1998 e giugno 2002;
|
– Spis 3: [obsahující] především korespondenci za období od prosince 1998 do června 2002;
|
|
– Subfascicolo 4: [contenente] documenti interni, inclusa la corrispondenza tra la Commissione e gli uffici interni IBF International Consulting (…) e il Centro europeo del volontariato (…)».
|
– Spis 4: [obsahující] interní dokumenty, včetně korespondence mezi Komisí a interními útvary IBF International Consulting [...] a Evropským dobrovolnickým centrem [...]“
|
|
50. Inoltre, il «Subfascicolo 4» del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, si suddivide in due parti, vale a dire, come emerge dal secondo capoverso del titolo 1 «Contesto» della decisione impugnata:
|
50. Kromě toho „Spis 4“ spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 tvoří dvě části, a sice – jak vyplývá z druhého pododstavce bodu 1 napadeného rozhodnutí, který je nadepsán „Kontext“ – :
|
|
– subfascicolo 4, parte I: contiene documenti repertoriati nella lettera dell’8 luglio 2002;
|
– část I spisu 4: obsahuje dokumenty, které byly uvedeny v dopise ze dne 8. července 2002;
|
|
– subfascicolo 4, parte II: contiene messaggi di posta elettronica menzionati nel parere circostanziato inviato in data 12 e 21 ottobre 2004 dalla Commissione al Mediatore.
|
– část II spisu 4: obsahuje e-maily, které byly uvedeny v podrobném stanovisku, které zaslala Komise veřejnému ochránci práv dne 12. a 21. října 2004.
|
|
51. Inoltre, nella presente sentenza, il termine «sezione» è utilizzato per indicare, nella versione riservata dei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 acquisita agli atti della presente causa in seguito alla risposta al secondo mezzo istruttorio, i passaggi che la Commissione, precisamente nella tabella allegata alla decisione impugnata, indica con il termine «parte» preceduto da un numero. Del pari, quanto al termine «riquadro», esso è utilizzato per indicare taluni passaggi che la Commissione ha definito in modo chiaro racchiudendoli in un rettangolo nella detta versione riservata, e con riferimento ai quali la Commissione ha precisato le cause del rifiuto di divulgarne il contenuto [ad esempio, alla luce delle eccezioni di cui all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), e all’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001].
|
51. Dále je v tomto rozsudku používán výraz „oddíl“, který označuje v důvěrné verzi dokumentů ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, která byla založena do spisu projednávané věci v rámci odpovědi na druhé důkazní opatření, ty části, které Komise označuje, zvláště pak v tabulce, která je přílohou napadeného rozhodnutí, jako „část“, před kterou je uvedeno číslo. Rovněž je používán výraz „rámeček“, a to pro označení těch částí, které byly Komisí jasně vymezeny tím, že je v uvedené důvěrné verzi orámovala čtyřúhelníkem a uvedla u nich důvody odepření zpřístupnění jejich obsahu [například s ohledem na výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001.
|
|
52. Il Tribunale osserva inoltre che, riguardo a taluni documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, con riferimento ai quali la Commissione ha fatto valere, nella decisione impugnata, delle cause di rifiuto di concederne l’accesso completo alla ricorrente, tali cause non sono state sistematicamente riportate nella versione riservata dei medesimi documenti allegata alla risposta della Commissione al secondo mezzo istruttorio. Il Tribunale constata che i documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 interessati da tale carenza sono i seguenti:
|
52. Dále Tribunál poukazuje na to, že v případě některých dokumentů ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, u nichž Komise v napadeném rozhodnutí uvedla důvody, proč k nim byl žalobkyni odepřen úplný přístup, nebyly uvedené důvody systematicky převzaty do důvěrné verze uvedených dokumentů, která byla přiložena k odpovědi Komise na druhé důkazní opatření. Tribunál konstatuje, že se tento nedostatek týká následujících dokumentů ze spisu vztahujícího se ke smlouvě LIEN 97‑2011, pokud jde o:
|
|
– per quanto riguarda il diniego basato sul fatto che il contenuto del documento interessato sarebbe parzialmente estraneo alla domanda di accesso ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, nel subfascicolo 1: il documento 2/1999;
|
– odepření, které je založeno na skutečnosti, že obsah dotčeného dokumentu částečně nespadá do rozsahu žádosti o přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, ve spisu 1: dokument 2/1999;
|
|
– per quanto riguarda il diniego basato sull’eccezione prevista dall’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001:
|
– odepření, které je založeno na výjimce vycházející z čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001:
|
|
– nel subfascicolo 4, parte I: il documento 19/1999 (sezione 1);
|
– v části I spisu 4: dokument 19/1999 (oddíl 1);
|
|
– nel subfascicolo 4, parte II: il documento 14/1999;
|
– v části II spisu 4: dokument 14/1999;
|
|
– per quanto riguarda il diniego basato sull’eccezione prevista dall’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001:
|
– odepření, které je založeno na výjimce vycházející z čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001:
|
|
– nel subfascicolo 1: il documento 7/1999 (sezione 2);
|
– ve spisu 1: dokument 7/1999 (oddíl 2);
|
|
– nel subfascicolo 4, parte I: i documenti da 8/1999 a 11/1999, 13/1999 e 19/1999 (sezione 1);
|
– v části I spisu 4: dokumenty 8/1999 až 11/1999, 13/1999 a 19/1999 (oddíl 1) ;
|
|
– nel subfascicolo 4, parte II: i documenti 7/1999, 8/1999, 12/1999 e 14/1999.
|
– v části II spisu 4 : dokumenty 7/1999, 8/1999, 12/1999 a 14/1999.
|
|
53. Tuttavia, per quanto attiene ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 elencati al precedente punto 52, occorre considerare che, dal momento che la Commissione, nella decisione impugnata, ha espressamente fatto valere nei loro confronti una causa di diniego di divulgazione del loro contenuto, la mancata indicazione di tale causa quale è evidenziata al medesimo punto non consente di ritenere che la Commissione abbia adesso rinunciato ad avvalersene. Infatti, non si può escludere che, il fatto che la Commissione non abbia menzionato espressamente tale rinuncia nella risposta al secondo mezzo istruttorio derivi da un semplice errore materiale. Di conseguenza, riguardo ai documenti elencati al precedente punto 52, occorrerà valutare se i dati non divulgati di tali documenti contengano elementi che coincidono con l’oggetto dell’eccezione espressamente applicata nella decisione impugnata per negarne la divulgazione.
|
53. Co se však týče dokumentů ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, které jsou uvedeny v bodě 52 výše, je třeba mít za to, že jakmile Komise v napadeném rozhodnutí ve vztahu k nim výslovně uplatnila důvod pro odepření zpřístupnění jejich obsahu, neumožňuje neuvedení tohoto důvodu, na nějž bylo poukázáno v tomtéž bodě, učinit závěr, že se Komise tohoto důvodu již nedovolává. Jestliže Komise ve své odpovědi na druhé důkazní opatření výslovně neuvádí, že se vzdala takového uplatňování důvodu, nelze vyloučit, že je toto neuvedení důvodu výsledkem pouhé chyby v psaní. Pokud jde o dokumenty uvedené v bodě 52 výše, je proto třeba posoudit, zda údaje, které nebyly v uvedených dokumentech zpřístupněny, obsahují skutečnosti shodné se skutečnostmi, které jsou předmětem výjimky, jež byla v napadeném rozhodnutí výslovně uplatněna pro odepření jejich zpřístupnění.
|
|
Sul primo motivo, vertente, in sostanza, su un errore manifesto di valutazione nel determinare l’oggetto della domanda iniziale e sulla conseguente violazione dell’obbligo della Commissione di esaminare in modo completo la detta domanda
|
K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu ve své podstatě ze zjevně nesprávného posouzení při určování předmětu původní žádosti, a v důsledku toho z porušení povinnosti Komise provést úplný přezkum uvedené žádosti
|
|
54. La ricorrente sostiene che la sua domanda iniziale era diretta ad ottenere l’accesso, da un lato, ai documenti contenuti nei subfascicoli 1-4 del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 e, dall’altro, ai documenti – la cui esistenza era stata rivelata in una relazione redatta il 9 marzo 2004 da un collaboratore del Mediatore (in prosieguo: il «collaboratore del Mediatore») nell’ambito dell’istruttoria della denuncia 1874/2003/GG – indicati, nella domanda iniziale, con l’espressione «un certo numero di [documenti] contenenti corrispondenza e alcune note redatte a partire dal 2002» (in prosieguo: gli «altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore»). Di conseguenza, la Commissione avrebbe violato l’obbligo, ad essa incombente, di esaminare in modo completo la domanda di accesso illimitato ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011.
|
54. Žalobkyně tvrdí, že cílem její původní žádosti bylo dosáhnout toho, aby jí byl poskytnut přístup k dokumentům obsaženým ve spisech 1 až 4 spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 a dále k dokumentům, jejichž existence vyplynula ze zprávy vypracované dne 9. března 2004 spolupracovníkem veřejného ochránce práv (dále jen „spolupracovník veřejného ochránce práv“) v rámci šetření stížnosti 1874/2003/GG a které jsou v původní žádosti označeny jako „několik [dokumentů] obsahujících korespondenci a poznámky sepsané od roku 2002 (dále jen „jiné dokumenty předané spolupracovníkovi veřejného ochránce práv“). Komise proto podle žalobkyně porušila svou povinnost provést úplný přezkum žádosti o neomezený přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
55. La Commissione adduce che l’accesso a tali documenti supplementari non è stato richiesto nella domanda iniziale, bensì, per la prima volta, nella domanda di conferma. Pertanto, il presente ricorso sarebbe irricevibile nella parte in cui riguarda detti documenti. In ogni caso, una siffatta domanda di accesso sarebbe troppo generica e troppo imprecisa per essere accolta dalla Commissione, il che sarebbe stato del resto comunicato alla ricorrente in una lettera datata 20 luglio 2010.
|
55. Komise tvrdí, že o přístup k těmto dalším dokumentům nebylo žádáno v původní žádosti, ale poprvé o něj bylo požádáno v potvrzující žádosti. Projednávaná žaloba je tedy podle Komise nepřípustná v rozsahu, v němž se týká uvedených dokumentů. Uvádí, že taková žádost o přístup je každopádně velmi obecná a nepřesná k tomu, aby jí Komise mohla vyhovět, na což ostatně upozornila žalobkyni v dopise ze dne 20. července 2010.
|
|
56. Nella fattispecie, tanto l’irricevibilità parziale del ricorso, dedotta dalla Commissione, quanto il primo motivo sono diretti, in sostanza, a controllare se a giusto titolo la Commissione non abbia risposto alla domanda di accesso agli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore.
|
56. V projednávaném případě je v podstatě předmětem jak částečné nepřípustnosti uplatňované Komisí, tak prvního žalobního důvodu přezkum toho, zda Komise právem nevyhověla žádosti o přístup k jiným dokumentům předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv.
|
|
57. Ne consegue che l’esame dell’irricevibilità parziale del ricorso, dedotta dalla Commissione, è strettamente connesso a quello del primo motivo, di modo che occorre sin dall’inizio valutare la fondatezza di quest’ultimo. Quindi, nell’ipotesi in cui il primo motivo fosse fondato, l’irricevibilità parziale del ricorso dedotta dalla Commissione dovrebbe essere esclusa.
|
57. V důsledku toho je přezkum částečné nepřípustnosti žaloby uplatňované Komisí úzce spojen s přezkumem prvního žalobního důvodu, takže je nejprve třeba posoudit opodstatněnost tohoto žalobního důvodu. Pokud byl první žalobní důvod opodstatněný, musela by být částečná nepřípustnost žaloby tvrzená Komisí odmítnuta.
|
|
58. Per valutare la fondatezza del primo motivo, occorre determinare preliminarmente l’oggetto della domanda iniziale.
|
58. Pro účely posouzení opodstatněnosti prvního žalobního důvodu je třeba nejdříve určit předmět původní žádosti.
|
|
Sull’oggetto della domanda iniziale
|
K předmětu původní žádosti
|
|
59. In via principale, occorre constatare che, nella domanda iniziale, la ricorrente si è basata esplicitamente sui rilievi contenuti nella relazione redatta, il 9 marzo 2004, dal collaboratore del Mediatore.
|
59. Je třeba konstatovat, že se žalobkyně v původní žádosti výslovně opřela o zjištění obsažená ve zprávě vypracované dne 9. března 2004 spolupracovníkem veřejného ochránce práv.
|
|
60. Pertanto, nella citata domanda, la ricorrente ha affermato quanto segue:
|
60. Žalobkyně tak v uvedené žádosti uvádí:
|
|
«In seguito alla denuncia 1874/2003/GG, il Mediatore europeo, [con lettera del] 18 marzo 2004 (…) ha constatato l’incompletezza dei documenti comunicati alla denunciante in risposta alla domanda di accesso da me presentata in nome della [ricorrente] nella causa [relativa al contratto LIEN 97‑2011]. Tale lettera era accompagnata da una relazione [del collaboratore del Mediatore], del 9 marzo 2004 (…).
|
„V návaznosti na stížnost 1874/2003/GG dospěl evropský veřejný ochránce práv [v dopise ze dne] 18. března 2004 […] k závěru, že [žalobkyni] nebyly v rámci odpovědi na její žádost o přístup, kterou jsem podal jménem [žalobkyně] ve věci [týkající se smlouvy LIEN 97‑2011], předány všechny dokumenty. K tomuto dopisu byla přilož ena zpráva [spolupracovníka veřejného ochránce práva] ze dne 9. března 2004 […]
|
|
Risulta dalla relazione [del collaboratore del Mediatore] che la Commissione non ha divulgato i seguenti [documenti] alla [ricorrente] e chiedo che vogliate autorizzare [la ricorrente] ad accedervi. [Il collaboratore del Mediatore] ha indicato i seguenti documenti mancanti:
|
Ze zprávy [spolupracovníka veřejného ochránce práv] vyplývá, že Komise nezpřístupnila [žalobkyni] následující [dokumenty], a proto Vás žádám, aby byl [žalobkyni] povolen k těmto dokumentům přístup. [Spolupracovník veřejného ochránce práv] určil, že chybí následující dokumenty:
|
|
– subfascicolo 1: (…)
|
– spis 1: […]
|
|
– subfascicolo 2: (…)
|
– spis 2: […]
|
|
– subfascicolo 3: (…)
|
– spis 3: […]
|
|
– subfascicolo 4: (…)
|
– spis 4: […]
|
|
– [il collaboratore del Mediatore] afferma inoltre: “La Commissione ha presentato anche un certo numero di [documenti] contenenti corrispondenza e alcune note redatte a partire dal 2002. Dal momento che la denuncia riguardava unicamente l’accesso ai subfascicoli 1-4 summenzionati, tali altri [documenti] non sono stati esaminati dai servizi del Mediatore”.
|
– [spolupracovník veřejného ochránce práv] dále uvádí následující: ,Komise předložila rovněž několik [dokumentů] obsahujících korespondenci a poznámky sepsané od [roku] 2002. Vzhledem k tomu, že se stížnost týkala pouze přístupu k výše uvedeným spisům 1 až 4, nebyly tyto jiné [dokumenty] útvary veřejného ochránce práv zkoumány‘.
|
|
Vogliate consentirmi a tal proposito (…) di far presente che, logicamente, [la ricorrente] può indicare al Mediatore europeo, affinché questi li esamini, soltanto i [documenti] di cui ha conoscenza (…).
|
Dovolte mi, abych v tomto ohledu […] uvedl, že [žalobkyně] může logicky označit veřejnému ochránci práv za účelem šetření pouze ty [dokumenty], o nichž ví […]
|
|
L’esistenza [di documenti] supplementari segnalati [dal collaboratore del Mediatore] – “La Commissione ha presentato anche un certo numero di [documenti] contenenti corrispondenza e alcune note redatte a partire dal 2002” – è stata sempre nascosta alla [ricorrente] dalla Commissione (…). È quindi necessario che anche tali [documenti], “un certo numero di [documenti] contenenti corrispondenza e alcune note redatte a partire dal 2002”, scoperti dal [collaboratore del Mediatore], siano consegnati senza indugio alla [ricorrente].
|
Existenci dalších [dokumentů], na které upozornil [spolupracovník veřejného ochránce práv] – ,Komise předložila rovněž několik [dokumentů] obsahujících korespondenci a poznámky sepsané od roku 2002‘– Komise [...] vždy žalobkyni tajila. Je proto nutné, aby tyto [dokumenty] – několik dokumentů obsahujících korespondenci a poznámky sepsané od roku 2002‘ – jejichž existenci odhalil [spolupracovník veřejného ochránce práv] byly [žalobkyni] rovněž neprodleně předány.
|
|
(…)
|
[…]
|
|
Nell’attesa di un vostro gradito riscontro, ringrazio fin d’ora per l’attenzione che vorrete accordare alla mia nuova domanda volta ad ottenere un accesso completo [ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011], quale garantito dal regolamento n. 1049/2001».
|
Předem Vám děkuji za pomoc při vyřizování mé nové žádosti o úplný přístup [k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011], jak je zaručen v nařízení č. 1049/2001.“
|
|
61. Dal chiaro tenore letterale della domanda iniziale emerge quindi che quest’ultima aveva ad oggetto una domanda di accesso illimitato e immediato non soltanto a tutti i documenti indicati dal collaboratore del Mediatore nei subfascicoli 1-4 del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, ma anche agli altri documenti trasmessi a tale collaboratore.
|
61. Z výslovného znění původní žádosti tedy vyplývá, že předmětem této žádosti byla žádost o neomezený a okamžitý přístup nejen k dokumentům identifikovaným spolupracovníkem veřejného ochránce práv ve spisech 1 až 4 spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, ale také k jiným dokumentům předaným uvedenému spolupracovníkovi.
|
|
62. Occorre altresì ricordare che, nel corso dell’indagine condotta dal collaboratore del Mediatore negli uffici della Commissione, nell’ambito dell’istruttoria della denuncia 1874/2003/GG, vertente sul diniego della Commissione di consentire l’accesso della ricorrente a tutti i documenti contenuti nel fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, la Commissione, di propria iniziativa, ha trasmesso al citato collaboratore non solo i documenti contenuti nei subfascicoli 1-4 di detto fascicolo, ma anche, come emerge dalla relazione di detto collaboratore, gli altri documenti.
|
62. Je třeba rovněž připomenout, že během šetření, které prováděl spolupracovník veřejného ochránce práv v kancelářích Komise v rámci přezkumu stížnosti 1874/2003/GG a jež se týkalo skutečnosti, že Komise odmítla poskytnout žalobkyni přístup ke všem dokumentů obsaženým ve spise týkajícím se smlouvy LIEN 97‑2011, Komise z vlastního podnětu předala uvedenému spolupracovníkovi nejen dokumenty obsažené ve spisech 1 až 4 uvedeného spisu, ale také – jak vyplývá ze zprávy uvedeného spolupracovníka – jiné dokumenty.
|
|
63. Pertanto, la Commissione non può ora affermare che i documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, ai quali la ricorrente chiede di avere accesso, sono unicamente quelli indicati nell’elenco dei documenti comunicato dalla Commissione nella sua lettera dell’8 luglio 2002 e contenuti nei subfascicoli 1-4 del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011. Infatti, una tale affermazione è smentita dal contenuto, non contestato dalla Commissione, della relazione del 9 marzo 2004 del collaboratore del Mediatore.
|
63. Komise již tedy nemůže tvrdit, že dokumenty ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, o jejichž přístup žalobkyně žádá, jsou pouze ty dokumenty, které jsou uvedeny na seznamu dokumentů, který Komise uvedla v dopise ze dne 8. července 2002 a jež jsou obsaženy ve spisech 1 až 4 spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011. Toto tvrzení je totiž v rozporu se zněním zprávy spolupracovníka veřejného ochránce práv ze dne 9. března 2004, které Komise nezpochybnila.
|
|
Sulla legittimità della mancata adozione di una decisione da parte della Commissione sulla domanda di accesso illimitato agli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore
|
K legalitě skutečnosti, že Komise nerozhodla o žádosti o neomezený přístup k jiným dokumentům předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv
|
|
64. Occorre ricordare che il regolamento n. 1049/2001 mira, come precisato dal suo quarto considerando e dal suo articolo 1, a conferire al pubblico un diritto di accesso ai documenti delle istituzioni che sia il più ampio possibile.
|
64. Je třeba připomenout, že účelem nařízení č. 1049/2001 je, jak uvádí jeho čtvrtý bod odůvodnění a jeho článek 1, v co nejvyšší míře posílit právo veřejnosti na přístup k dokumentům orgánů.
|
|
65. Il primo considerando del regolamento n. 1049/2001 rinvia all’articolo 1, secondo comma, TUE, ai sensi del quale tale Trattato segna una nuova tappa nel processo di creazione di un’unione sempre più stretta tra i popoli dell’Europa, in cui le decisioni siano prese nel modo più trasparente possibile e il più vicino possibile ai cittadini. Come ricorda il secondo considerando del citato regolamento, il diritto di accesso del pubblico ai documenti delle istituzioni è connesso al carattere democratico di queste ultime.
|
65. Bod 1 odůvodnění nařízení č. 1049/2001 odkazuje na ustanovení čl. 1 druhého pododstavce SEU, podle kterého uvedená smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. Jak tedy připomíná bod 2 odůvodnění uvedeného nařízení, právo na přístup veřejnosti k dokumentům orgánů souvisí s demokratickou povahou těchto orgánů.
|
|
66. Quando viene chiesta alla Commissione la divulgazione di un documento, quest’ultima è tenuta a valutare, in ciascun caso di specie, se tale documento rientri nelle eccezioni al diritto di accesso del pubblico ai documenti delle istituzioni elencate all’articolo 4 del regolamento n. 1049/2001 (v., in tal senso, sentenza della Corte del 1° luglio 2008, Svezia e Turco/Consiglio, C‑39/05 P e C‑52/05 P, Racc. pag. I‑4723, punto 35).
|
66. Pokud je Komise požádána o zpřístupnění dokumentu, je povinna posoudit v každém jednotlivém případě, zda se na tento dokument vztahují výjimky z práva na přístup veřejnosti k dokumentům orgánů vyjmenované v článku 4 nařízení č. 1049/2001 (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 1. července 2008, Švédsko a Turco v. Rada, C‑39/05 P a C‑52/05 P, Sb. rozh. s. I‑4723, bod 35).
|
|
67. Inoltre, come emerge dal tenore letterale del tredicesimo considerando del regolamento n. 1049/2001, l’applicazione di un procedimento amministrativo in due fasi, con ulteriore possibilità di ricorso dinanzi al giudice o di denuncia presso il Mediatore, è stata prevista al fine di garantire il pieno rispetto del diritto di accesso del pubblico ai documenti delle istituzioni dell’Unione.
|
67. Jak dále vyplývá ze znění bodu 13 odůvodnění nařízení č. 1049/2001, bylo stanoveno použití dvoufázového správního řízení s další možností obrácení se na soud nebo podání stížnosti veřejnému ochránci práv, aby se tak zajistilo úplné dodržování práva na přístup veřejnosti k dokumentům unijních orgánů.
|
|
68. Del pari, secondo la giurisprudenza, gli articoli 7 e 8 del regolamento n. 1049/2001, prevedendo una procedura in due tempi, hanno lo scopo di consentire, da un lato, un trattamento rapido e agevole delle domande di accesso ai documenti delle istituzioni interessate nonché, dall’altro, in modo prioritario, una composizione amichevole delle divergenze che possono eventualmente sorgere (sentenza del 26 gennaio 2010, Internationaler Hilfsfonds/Commissione, cit. supra al punto 9, punto 53).
|
68. Podle ustálené judikatury rovněž platí, že články 7 a 8 nařízení č. 1049/2001 tím, že stanoví dvoufázové řízení, mají za cíl umožnit rychlé a snadné vyřizování žádostí o přístup k dokumentům dotyčných orgánů, jakož i prioritně smírné urovnání sporů, které mohou případně vzniknout (rozsudek ze dne 26. ledna 2010, Internationaler Hilfsfonds v. Komise, bod 9 výše, bod 53).
|
|
69. Dai richiami effettuati ai precedenti punti 64-68 emerge che l’istituzione interessata deve procedere a un esame completo di tutti i documenti considerati nella domanda di divulgazione. Siffatto obbligo vale, in linea di principio, non soltanto in sede di trattamento di una domanda di conferma, ai sensi dell’articolo 8 del regolamento n. 1049/2001, ma anche nel corso dell’esame di una domanda iniziale, ai sensi dell’articolo 7 del medesimo regolamento.
|
69. Z toho, co bylo připomenuto v bodech 64 až 68 výše vyplývá, že dotyčný orgán je povinen provést úplný přezkum všech dokumentů uvedených v žádosti o přístup. Tento požadavek se v zásadě uplatní nejen při vyřizování potvrzující žádosti ve smyslu článku 8 nařízení č. 1049/2001, ale také při vyřizování původní žádosti ve smyslu článku 7 uvedeného nařízení.
|
|
70. Nella fattispecie, in primo luogo, occorre osservare che, nella risposta iniziale, la Commissione precisa quanto segue: «La presente lettera riguarda evidentemente soltanto i documenti ai quali non è stato accordato l’accesso in occasione della vostra visita del 2002. Come già spiegato con lettera dell’8 luglio 2002, il fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 è composto di quattro parti [i subfascicoli 1-4]».
|
70. V projednávaném případě je třeba zaprvé uvést, že Komise ve své původní odpovědi uvádí následující: „Tento e-mail se zjevně týká pouze dokumentů, ke kterým Vám nebyl poskytnut přístup během Vaší návštěvy v roce 2002. Jak Vám již bylo vysvětleno v dopise ze dne 8. července 2002, spis týkající se smlouvy LIEN 97‑2011 se skládá ze čtyř částí [spisy 1 až 4].“
|
|
71. Pertanto, senza che ciò sia del resto contestato dalla Commissione, si deve necessariamente constatare che la risposta iniziale non contiene alcun elemento di risposta alla domanda iniziale con riferimento alla parte in cui essa era diretta ad ottenere un accesso illimitato agli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore.
|
71. Proto je nutno konstatovat – a Komise to ostatně nezpochybňuje – že původní odpověď neobsahuje žádnou odpověď na původní žádost v rozsahu, v němž je v ní žádáno o neomezený přístup k jiným dokumentům předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv.
|
|
72. In secondo luogo, occorre osservare che, nella risposta iniziale, la Commissione si è limitata ad affermare che i documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 erano classificati nei subfascicoli 1-4 del medesimo fascicolo. Orbene, emerge dalla relazione del collaboratore del Mediatore, cui rinviava espressamente la domanda iniziale, che documenti diversi da quelli classificati nei subfascicoli 1-4 del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 gli erano stati trasmessi nell’ambito dell’istruttoria della denuncia 1874/2003/GG. Considerate le constatazioni esposte dal collaboratore del Mediatore nella sua relazione, redatta successivamente alla comunicazione dell’elenco contenuto nella lettera dell’8 luglio 2002, la Commissione era quantomeno tenuta, in assenza di un esame della domanda iniziale di accesso illimitato agli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore, a spiegare perché, a suo giudizio, tali documenti non facevano parte del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011.
|
72. Zadruhé je třeba poznamenat, že Komise se v původní odpovědi omezila na uvedení skutečnosti, že dokumenty ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 byly zařazeny do spisů 1 až 4 uvedeného spisu. Ze zprávy spolupracovníka veřejného ochránce, na kterou původní žádost výslovně odkazuje, však vyplývá, že v rámci šetření stížnosti 1874/2003/GG mu byly předány jiné dokumenty než ty, které jsou zařazeny do spisů 1 až 4 spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011. S ohledem na zjištění, která spolupracovník veřejného ochránce práv uvedl ve své zprávě, jež byla sepsána po předání seznamu uvedeného v dopise ze dne 8. července 2002, bylo na Komisi, aby pokud nepřezkoumala původní žádost o neomezený přístup k jiným dokumentů předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv, alespoň vysvětlila, proč tyto dokumenty nejsou podle ní součástí spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
73. Dalle considerazioni esposte ai precedenti punti 70 e 72 risulta che, poiché la risposta iniziale non conteneva una risposta alla domanda di accesso illimitato agli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore, la Commissione non ha rispettato l’obbligo, ad essa incombente, di esame completo della citata domanda. Una siffatta omissione della Commissione pregiudica manifestamente l’obiettivo perseguito dal regolamento consistente nel trattamento rapido e agevole delle domande di accesso, quale ricordato supra al punto 68.
|
73. Z úvah uvedených v bodech 70 a 72 výše vyplývá, že jelikož původní odpověď neobsahovala odpověď na žádost o neomezený přístup k jiným dokumentům předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv, nesplnila Komise svou povinnost provést úplný přezkum uvedené žádosti. Takové opomenutí Komise zjevně ohrožuje cíl sledovaný nařízením, kterým je rychlé a snadné vyřizování žádostí o přístup a jenž je připomenut v bodě 68 výše.
|
|
74. In terzo luogo, occorre constatare che, è vero, come afferma in sostanza la Commissione, che il tenore della domanda di conferma atto a definirne l’oggetto non corrisponde esattamente a quello utilizzato agli stessi fini nella domanda iniziale.
|
74. Zatřetí je třeba konstatovat, že je zajisté pravda – jak v podstatě tvrdí Komise – že slovní spojení, které může v potvrzující žádosti vymezit její předmět, přesně neodpovídá slovnímu spojení použitému pro tytéž účely v původní žádosti.
|
|
75. Infatti, come constatato sopra al punto 61, nella domanda iniziale, la ricorrente ha espressamente chiesto un accesso illimitato e immediato non soltanto a tutti i documenti indicati dal collaboratore del Mediatore nei subfascicoli 1-4 del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, ma anche agli altri documenti trasmessi al medesimo collaboratore.
|
75. Jak totiž bylo konstatováno v bodě 61 výše, žalobkyně v původní žádosti výslovně žádala o neomezený a okamžitý přístup nejen ke všem dokumentům identifikovaným spolupracovníkem veřejného ochránce práv ve spisech 1 až 4 spisu ze týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, ale také o přístup k jiným dokumentům předaným uvedenému spolupracovníkovi.
|
|
76. Nella domanda di conferma, la ricorrente ha invece chiesto espressamente alla Commissione di «trasmetterle immediatamente tutti i documenti che [essa aveva] rifiutato di comunicare, senza eccezioni, dal subfascicolo 1 al subfascicolo 4 del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, oltre [ai documenti supplementari]».
|
76. Naproti tomu v potvrzující žádosti žalobkyně výslovně žádala Komisi, aby „jí neprodleně a bez výjimky předala všechny dokumenty, jejichž zpřístupnění odepře[la], od spisu 1 po spis 4 spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, ale také [další dokumenty]“.
|
|
77. Di conseguenza, l’oggetto della domanda iniziale e quello della domanda di conferma concordano formalmente soltanto sulla domanda di accesso illimitato ai documenti classificati nei subfascicoli 1-4 del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011. Si deve invece necessariamente constatare che, oltre a questi ultimi documenti, la ricorrente chiedeva altresì l’accesso illimitato, da un lato, nella domanda iniziale, agli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore e, dall’altro, nella domanda di conferma, ai documenti supplementari.
|
77. Proto předmět původní žádosti a předmět potvrzující žádosti se formálně shodují pouze ve vztahu k žádosti o neomezený přístup k dokumentům zařazeným do spisů 1 až 4 spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011. Naproti tomu je nutno konstatovat, že kromě přístupu k těmto dokumentům žádala žalobkyně v původní žádosti rovněž o takový přístup k jiným dokumentům předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv a v potvrzující žádosti o takový přístup k dalším dokumentům.
|
|
78. Tuttavia, una siffatta mancanza di concordanza terminologica tra l’oggetto della domanda iniziale e quello della domanda di conferma non può giustificare la mancanza di un esame completo della domanda iniziale da parte della Commissione, come rilevata al precedente punto 73, né porta necessariamente alla conseguenza che, come afferma la Commissione, la domanda di accesso illimitato ai documenti supplementari, quale contenuta nella domanda di conferma, costituisce una domanda nuova, di modo che l’oggetto della domanda di accesso della ricorrente sarebbe limitato ai soli documenti classificati nei subfascicoli 1-4 del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011.
|
78. Taková neshoda mezi formulací předmětu původní žádosti a formulací předmětu potvrzující žádosti však nemůže odůvodnit skutečnost, že Komise neprovedla úplný přezkum původní žádosti, jak je uvedeno v bodě 73 výše, ani mít za následek – jak tvrdí Komise – že žádost o neomezený přístup k dalším dokumentům, jak je uvedena v původní žádosti, představuje novou žádost, takže předmět žádosti žalobkyně o přístup je omezen pouze na dokumenty zařazené do spisů 1 až 4 spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
79. Infatti, in primo luogo, occorre ricordare che la domanda iniziale di accesso illimitato ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 costituisce una nuova domanda di accesso successiva alle due precedenti domande di accesso illimitato al medesimo fascicolo, datate rispettivamente 9 marzo 2002 (v. supra punto 3) e 22 dicembre 2004 (v. supra punto 7).
|
79. Je totiž třeba zaprvé připomenout, že původní žádost o neomezený přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 představuje novou žádost o přístup, která navazuje na dvě předchozí žádosti o neomezený přístup k témuž spisu ze dne 9. března 2002 (viz bod 3 výše) a ze dne 22. prosince 2004 (viz bod 7 výše).
|
|
80. Orbene, alla luce degli obiettivi di rapidità e semplicità del procedimento previsto dal regolamento n. 1049/2001, nelle circostanze del caso di specie, come quelle cui fa riferimento il precedente punto 79, la Corte ha dichiarato, in sostanza, che si poteva derogare al procedimento in due tempi previsto dagli articoli 7 e 8 del regolamento n. 1049/2001 (sentenza del 26 gennaio 2010, Internationaler Hilfsfonds/Commissione, cit. supra al punto 9, punti 60 e 61).
|
80. Za okolností projednávaného případu, jak jsou uvedeny v bodě 79 výše, Soudní dvůr s ohledem na cíle spočívající v rychlosti a jednoduchosti řízení zavedeného nařízením č. 1049/2001 v podstatě rozhodl, že se lze odchýlit od dvoufázového řízení stanoveného v článcích 7 a 8 nařízení č. 1049/2001 (rozsudek ze dne 26. ledna 2010, Internationaler Hilfsfonds v. Komise, bod 9 výše, bod 60 a 61).
|
|
81. Pertanto, poiché le circostanze della presente fattispecie sono state modificate esclusivamente con il deposito da parte della ricorrente, con lettere datate 28 e 31 agosto 2009, di una nuova domanda di accesso illimitato ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, la Commissione, senza attendere un’ipotetica domanda di conferma, avrebbe dovuto effettuare un esame completo della domanda iniziale riguardante, in particolare, gli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore.
|
81. Vzhledem k tomu, že se okolnosti projednávaného případu změnily pouze v tom, že žalobkyně předložila dopisy ze dne 28. a 31. srpna 2009 novou žádost o neomezený přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, byla proto Komise povinna provést úplný přezkum původní žádosti, zejména ve vztahu k dokumentům předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv, aniž čekala na hypotetickou potvrzující žádost.
|
|
82. In secondo luogo, la Commissione, per giustificare l’assenza di esame delle domande di accesso illimitato della ricorrente nella domanda iniziale, o addirittura nella domanda di conferma, a documenti diversi da quelli contenuti nei subfascicoli 1-4 del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, non può addurre l’asserita eccessiva genericità e imprecisione delle citate domande.
|
82. Zadruhé se Komise nemůže k odůvodnění skutečnosti, že neprovedla přezkum žádosti žalobkyně o neomezený přístup k jiným dokumentům než těm, které jsou obsaženy ve spisech 1 až 4 spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, která je obsažena v původní žádosti, nebo dokonce v potvrzující žádosti, dovolávat velmi obecné a nepřesné povahy uvedených žádostí.
|
|
83. Infatti, anzitutto, ammesso che la domanda di accesso agli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore o ai documenti supplementari sia stata formulata in modo troppo generico e impreciso, occorre ricordare che l’articolo 6, paragrafo 2, del regolamento n. 1049/2001 prevede che, «[q]ualora una domanda non sia sufficientemente precisa, l’istituzione [possa] chiedere al richiedente di chiarirla e assisterlo in tale compito, per esempio fornendo informazioni sull’uso dei registri pubblici di documenti».
|
83. Předně i kdyby žádost o přístup k jiným dokumentům předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv nebo k dalším dokumentům byla formulována velmi obecně a nepřesně, je třeba připomenout, že čl. 6 odst. 2 nařízení č. 1049/2001 stanoví, že „[p]okud žádost není dostatečně přesná, orgán žadatele požádá, aby žádost vyjasnil, a žadateli přitom pomůže například tím, že mu poskytne informace o použití veřejných rejstříků dokumentů“.
|
|
84. Risulta quindi dal tenore letterale di tale disposizione, in particolare dall’uso dei verbi chiedere e assistere, che la semplice contestazione dell’insufficiente precisione della domanda di accesso, indipendentemente dai suoi motivi, deve indurre l’istituzione destinataria a prendere contatto con il richiedente al fine di definire nel migliore dei modi i documenti richiesti. Si tratta quindi di una disposizione che, in materia di accesso del pubblico ai documenti, costituisce la trascrizione formale del principio di buona amministrazione, che figura tra le garanzie conferite dall’ordinamento giuridico comunitario nei procedimenti amministrativi (sentenza del Tribunale del 13 aprile 2005, Verein für Konsumenteninformation/Commissione, T‑2/03, Racc. pag. II‑1121, punto 107). Il dovere di assistenza è pertanto fondamentale per garantire l’effetto utile del diritto di accesso definito dal regolamento n. 1049/2001.
|
84. Ze znění tohoto ustanovení, a zvláště z použití sloves požádat a pomoci tedy vyplývá, že pouhé konstatování nedostatečné přesnosti žádosti bez ohledu na její důvody musí vést orgán, jemuž je žádost určena, k tomu, aby kontaktoval žadatele za účelem co nejpřesnějšího vymezení požadovaných dokumentů. Jedná se tedy o ustanovení, které v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům představuje jasný projev zásady řádné správy, která patří k zárukám přiznaným unijním právním řádem v rámci správních řízení (rozsudek Tribunálu ze dne 13. dubna 2005, Verein für Konsumenteninformation v. Komise, T‑2/03, Sb. rozh. s. II‑1121, bod 107). Povinnost poskytnout pomoc je tedy zásadní pro zajištění užitečného účinku práva na přístup definovaného v nařízení č. 1049/2001.
|
|
85. Orbene, nel caso di specie, dagli atti della presente causa non emerge che, conformemente all’articolo 6 del regolamento n. 1049/2001 e al principio di buona amministrazione, la Commissione abbia invitato la ricorrente a definire con maggiore precisione i documenti richiesti tanto nella domanda iniziale quanto nella domanda di conferma, e ciò prima dell’adozione della decisione impugnata.
|
85. V projednávaném případě však ze spisu projednávané věci nevyplývá, že Komise před přijetím napadeného rozhodnutí v souladu s ustanoveními článku 6 nařízení č. 1049/2001 a zásadou řádné správy požádala žalobkyni o přesnější vymezení dokumentů požadovaných jak v původní žádosti, tak v potvrzující žádosti.
|
|
86. In ogni caso, la Commissione non può poi eccepire di avere segnalato alla ricorrente, in una lettera datata 20 luglio 2010, l’asserita eccessiva genericità e imprecisione della sua domanda di accesso illimitato, in una lettera datata 20 luglio 2010. Infatti, si deve constatare che, indipendentemente dal suo contenuto, quest’ultima lettera non è stata inviata alla ricorrente in seguito alla domanda iniziale o alla domanda di conferma, prima dell’adozione della decisione impugnata, bensì successivamente a quest’ultima. Di conseguenza, detta lettera non è manifestamente pertinente ai fini della pronuncia sulla legittimità della decisione impugnata.
|
86. Komise každopádně též nemůže s úspěchem tvrdit, že v dopise ze dne 20. července 2010 upozornila žalobkyni na údajně velmi obecnou a nepřesnou povahu její žádosti o neomezený přístup. Je totiž nutno konstatovat, že bez ohledu na jeho obsah byl tento dopis žalobkyni zaslán nikoliv v návaznosti na její původní nebo potvrzující žádost před přijetím napadeného rozhodnutí, ale později. V důsledku toho uvedený dopis zjevně není pro účely rozhodnutí o legalitě napadeného rozhodnutí relevantní.
|
|
87. Da tutte le suesposte considerazioni emerge che deve essere accolto il primo motivo, vertente su un errore manifesto di valutazione nella determinazione dell’oggetto della domanda iniziale e sulla conseguente violazione dell’obbligo della Commissione di esaminare in modo completo la medesima domanda e, di conseguenza, deve essere respinto il capo della domanda della Commissione relativo all’irricevibilità parziale della domanda di accesso ai documenti di cui trattasi.
|
87. Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že je třeba vyhovět prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze zjevně nesprávného posouzení při určování předmětu původní žádosti, a v důsledku toho z porušení povinnosti Komise provést úplný přezkum uvedené žádosti, a tedy zamítnout návrhové žádání Komise vycházející z částečné nepřípustnosti žádosti o přístup k dotčeným dokumentům.
|
|
88. Pertanto, la decisione impugnata deve essere annullata in quanto, implicitamente, essa nega alla ricorrente di accedere ai documenti che la Commissione ha trasmesso al collaboratore del Mediatore, diversi da quelli che quest’ultimo ha indicato nei subfascicoli 1-4 del fascicolo relativo al contratto LIEN 97-2011.
|
88. Napadené rozhodnutí je proto třeba zrušit v rozsahu, v němž žalobkyni implicitně odepírá přístup k jiným dokumentům, které Komise předala spolupracovníkovi veřejného ochránce práv, než k těm, které tento spolupracovník identifikoval ve spisech 1 až 4 spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97-2011.
|
|
Sul terzo e quarto motivo, vertenti rispettivamente sulla violazione dell’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), e dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001
|
Ke třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 a ke čtvrtému žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení ustanovení čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce téhož nařízení
|
|
Richiami preliminari
|
Úvodní poznámky
|
|
89. Il regolamento n. 1049/2001 pone come regola generale l’accesso del pubblico ai documenti delle istituzioni, ma prevede eccezioni motivate da determinati interessi pubblici e privati.
|
89. Nařízení č. 1049/2001 stanoví jako obecné pravidlo přístup veřejnosti k dokumentům orgánů, avšak stanoví i výjimky z důvodů určitých veřejných a soukromých zájmů.
|
|
90. Secondo la costante giurisprudenza, le eccezioni all’accesso ai documenti devono essere interpretate e applicate in senso restrittivo, in modo da non vanificare l’applicazione del principio generale consistente nel dare al pubblico il più ampio accesso possibile ai documenti di cui dispongono le istituzioni (v. sentenza della Corte del 1° febbraio 2007, Sison/Consiglio, C‑266/05 P, Racc. pag. I‑1233, punto 63 e la giurisprudenza ivi citata, e v., in tal senso, sentenza Svezia e Turco/Consiglio, cit. supra al punto 66, punti 35 e 36). Peraltro, il principio di proporzionalità richiede che le deroghe non eccedano quanto è adeguato e necessario per conseguire lo scopo perseguito (sentenza della Corte del 6 dicembre 2001, Consiglio/Hautala, C‑353/99 P, Racc. pag. I‑9565, punto 28).
|
90. V souladu s ustálenou judikaturou musí být výjimky z přístupu k dokumentům vykládány a používány striktně, aby nebylo znemožněno použití obecné zásady spočívající v tom, že má být veřejnosti poskytnut co nejširší přístup k dokumentům v držení orgánů (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 1. února 2007, Sison v. Rada, C‑266/05 P, Sb. rozh. s. I‑1233, bod 63 a citovaná judikatura a v tomto smyslu viz rozsudek Švédsko a Turco v. Rada, bod 66 výše, body 35 a 36). Zásada proporcionality dále vyžaduje, aby výjimky nepřekročily meze toho, co je přiměřené a nezbytné k dosažení sledovaného cíle (rozsudek Soudního dvora ze dne 6. prosince 2001, Rada v. Hutala, C‑353/99 P, Recueil, s. I‑9565, bod 28).
|
|
91. Inoltre, in linea di principio, l’esame previsto per il trattamento di una domanda di accesso a determinati documenti deve avere un carattere concreto. Infatti, per un verso, la mera circostanza che un documento riguardi un interesse tutelato da un’eccezione non basta di per sé a giustificare l’applicazione di quest’ultima (v., in tal senso, sentenza del Tribunale del 13 settembre 2000, Denkavit Nederland/Commissione, T‑20/99, Racc. pag. II‑3011, punto 45). Tale applicazione può essere giustificata, in linea di principio, solo nel caso in cui l’istituzione abbia previamente valutato, innanzitutto, se l’accesso al documento possa, concretamente ed effettivamente, arrecare un pregiudizio ad un interesse tutelato e, in secondo luogo, nei casi previsti dall’articolo 4, paragrafi 2 e 3, del regolamento n. 1049/2001, la presenza di un interesse pubblico prevalente alla divulgazione del documento in questione. Per altro verso, il rischio di arrecare un pregiudizio ad un interesse tutelato deve essere ragionevolmente prevedibile e non meramente ipotetico (sentenza del Tribunale del 7 febbraio 2002, Kuijer/Consiglio, T‑211/00, Racc. pag. II‑485, punto 56). Di conseguenza, l’esame al quale deve procedere l’istituzione per applicare un’eccezione deve essere effettuato in concreto e deve emergere dalla motivazione della decisione (v., in tal senso, sentenze del Tribunale del 19 luglio 1999, Hautala/Consiglio, T‑14/98, Racc. pag. II‑2489, punto 67, del 6 aprile 2000, Kuijer/Consig lio, T‑188/98, Racc. pag. II‑1959, punto 38, e Verein für Konsumenteninformation/Commissione, cit. supra al punto 84, punto 69).
|
91. Kromě toho přezkum vyžadovaný k vyřízení žádosti o přístup k dokumentům musí být v zásadě konkrétní. Pouhá okolnost, že se dokument dotýká zájmu chráněného určitou výjimkou, totiž nemůže stačit k odůvodnění uplatnění této výjimky (v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2000, Denkavit Nederland v. Komise, T‑20/99, Sb. rozh. s. II‑3011, bod 45). Takové uplatnění může být v zásadě odůvodněné pouze za předpokladu, že orgán dříve posoudil zaprvé to, zda by přístup k dokumentu konkrétně a skutečně porušil chráněný zájem, a zadruhé to, zda v případech uvedených v čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení č. 1049/2001 neexistuje převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění dotčeného dokumentu. Nebezpečí porušení chráněného zájmu rovněž musí být přiměřeně předvídatelné, nikoli čistě hypotetické (rozsudek Tribunálu ze dne 7. února 2002, Kuijer v. Rada, T‑211/00, Recueil, s. II‑485, bod 56). Přezkum, který musí orgán za účelem uplatnění určité výjimky provést, tedy musí být proveden konkrétně a být patrný z odůvodnění rozhodnutí (v tomto smyslu viz rozsudky Tribunálu ze dne 19. července 1999, Hutala v. Rada, T‑14/98, Recueil, s II‑2489, bod 67; ze dne 6. dubna 2000, Kuijer v. Rada, T‑188/98, Recueil, s. II‑1959, bod 38, a Verein für Konsumenteninformation v. Komise, bod 84 výše, bod 69).
|
|
92. In linea di principio, un esame concreto e specifico di ciascun documento è altresì necessario dal momento che, anche qualora sia chiaro che una domanda di accesso riguarda documenti coperti da un’eccezione, solo un esame siffatto può consentire all’istituzione interessata di valutare la possibilità di accordare un accesso parziale al richiedente, conformemente all’articolo 4, paragrafo 6, del regolamento n. 1049/2001. Nell’ambito dell’applicazione del codice di condotta relativo all’accesso del pubblico ai documenti del Consiglio e della Commissione (GU 1993, L 340, pag. 41), il Tribunale ha peraltro già considerato insufficiente una valutazione relativa a documenti svolta per categorie piuttosto che con riferimento ai concreti elementi di informazione contenuti in tali documenti. L’esame richiesto ad un’istituzione deve infatti consentirle di valutare concretamente se un’eccezione sollevata si applichi effettivamente all’insieme delle informazioni contenute in detti documenti (sentenze del Tribunale Verein für Konsumenteninformation/Commissione, cit. supra al punto 84, punto 73, e del 6 luglio 2006, Franchet e Byk/Commissione, T‑391/03 e T‑70/04, Racc. pag. II‑2023, punto 117; v., in tal senso, sentenza del Tribunale del 12 ottobre 2000, JT’s Corporation/Commissione, T‑123/99, Racc. pag. II‑3269, punto 46).
|
92. Konkrétní a individuální přezkum každého dokumentu je v zásadě rovněž nezbytný z toho důvodu, že pouze takový přezkum umožňuje orgánu posoudit možnost poskytnout žadateli částečný přístup v souladu s čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001, a to i v případě, že je zjevné, že žádost o přístup se týká dokumentů, na něž se vztahuje výjimka. V rámci použití kodexu chování týkajícího se přístupu veřejnosti k dokumentům Rady a Komise (Úř. věst. 1993, L 340, s. 41; Zvl. vyd. 01/03, s. 331) ostatně Tribunál již odmítl jako nedostatečné posouzení dokumentů provedené spíše po jednotlivých kategoriích než s ohledem na konkrétní informace obsažené v těchto dokumentech, jelikož přezkum, který je od orgánu vyžadován, mu musí umožnit konkrétně posoudit, zda se uplatňovaná výjimka skutečně vztahuje na všechny informace obsažené v uvedených dokumentech (rozsudky Tribunálu Verein für Konsumenteninformation v. Komise, bod 84 výše, bod 73, a ze dne 6. července 2006, Franchet a Byk v. Komise, T‑391/03 a T‑70/04, Sb. rozh. s. II‑2023, bod 117; v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 12. října 2000, JT’s Corporation v. Komise, T‑123/99, Recueil, s. II‑3269, bod 46).
|
|
93. In linea di principio, quindi, spetta all’istituzione esaminare, in primo luogo, se il documento oggetto della domanda di accesso rientri nell’ambito di applicazione di una delle eccezioni elencate all’articolo 4 del regolamento n. 1049/2001, in secondo luogo, se la divulgazione di tale documento arrechi concretamente ed effettivamente pregiudizio all’interesse tutelato e, in terzo luogo, in caso affermativo, se l’esigenza di tutela valga per l’intero documento.
|
93. Je tedy v zásadě na orgánu, aby přezkoumal, zaprvé zda se na dokument, který je předmětem žádosti o přístup, vztahují výjimky uvedené v článku 4 nařízení č.1049/2001, zadruhé zda by zpřístupnění tohoto dokumentu konkrétně a skutečně ohrozilo chráněný zájem a zatřetí, v případě že ano, zda se potřeba ochrany týká celého dokumentu.
|
|
94. È alla luce di tali principi che occorre esaminare il terzo e il quarto motivo dedotti dalla ricorrente.
|
94. Třetí a čtvrtý žalobní důvod uplatňovaný žalobkyní je třeba přezkoumat ve světle těchto zásad.
|
|
Sul terzo motivo, vertente sulla violazione dell’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001
|
Třetí žalobní důvod, vycházející z porušení ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001
|
|
95. La ricorrente sostiene, in sostanza, che una sola persona, avente il diritto alla tutela della vita privata e dell’integrità dell’individuo, è stata sottoposta a un procedimento penale condotto dalle autorità del Kazakhstan, prima della risoluzione del contratto; che il suo nome era noto alle autorità e al pubblico di tale paese, nonché alla Commissione, e che la persona in questione è stata condannata, per aver commesso gravi illeciti, a un’ammenda, cosicché la reputazione di tale soggetto era già stata intaccata. Essa aggiunge che, non essendo state indicate nominativamente le persone la cui vita privata e integrità dovevano essere tutelate secondo la Commissione, quest’ultima avrebbe potuto indicare le loro funzioni. Infine, i documenti relativamente ai quali la Commissione adduce un rischio di violazione della vita privata e dell’integrità dell’individuo avrebbero una particolare rilevanza ai fini della controversia di cui trattati.
|
95. Žalobkyně v podstatě tvrdí, že před výpovědí smlouvy zahájily kazašské orgány trestní řízení pouze proti jediné osobě, na kterou se mohla vztahovat ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce, že její jméno bylo známo nejen orgánům a veřejnosti této země, ale také Komisi a že uvedené osobě byla uložena pokuta za závažné protiprávní jednání, takže dobrá pověst této osoby již byla porušena. Dodává, že když Komise neuvedla jmenovitě osoby, jejichž soukromí a osobnost musí být podle ní chráněny, mohla uvést jejich funkce. Konečně dokumenty, kterými podle Komise může být porušeno soukromí a osobnost jednotlivce, mají zásadní význam pro spor dotčený v projednávaném případě.
|
|
96. La Commissione contesta la fondatezza del terzo motivo e afferma di aver constatato, in sede di esame dei documenti richiesti, che potevano essere pregiudicate la vita privata e l’integrità di un certo numero di persone. Non spetterebbe alla ricorrente valutare quale individuo sia degno di vedere tutelate la sua vita privata e la sua integrità. Del resto, la ricorrente non avrebbe mai fatto il nome della persona cui essa si riferisce nella replica.
|
96. Komise zpochybňuje opodstatněnost třetího žalobního důvodu a tvrdí, že při přezkumu požadovaných dokumentů zjistila, že by mohlo být ohroženo soukromí a osobnost řady osob. Má za to, že žalobkyni nepřísluší, aby posuzovala, který jednotlivec je hoden ochrany svého soukromí a osobnosti. Uvádí, že žalobkyně ostatně nikdy neuvedla jméno osoby, kterou identifikovala ve své replice.
|
|
97. Nel caso di specie, il Tribunale osserva che l’undicesimo considerando del regolamento n. 1049/2001 ricorda che, «[n]el valutare le eccezioni, le istituzioni dovrebbero tener conto dei principi esistenti nella legislazione comunitaria in materia di protezione dei dati personali, in tutti i settori di attività dell’Unione».
|
97. Tribunál v projednávaném případě uvádí, že bod 11 odůvodnění nařízení č. 1049/2001 připomíná, že „[p]ři posuzování výjimek by měly orgány ve všech oblastech činnosti Unie brát v úvahu zásady právních předpisů Společenství o ochraně osobních údajů“.
|
|
98. L’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001 prevede un’eccezione all’accesso a un documento nel caso in cui la divulgazione arrechi pregiudizio alla tutela della vita privata o dell’integrità dell’individuo, in particolare in conformità con la legislazione dell’Unione sulla protezione dei dati personali.
|
98. Článek 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 stanoví výjimku z přístupu k dokumentům v případě, že by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce, zejména podle unijních právních předpisů o ochraně osobních údajů.
|
|
99. Emerge dalla giurisprudenza che il tenore letterale dell’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001, che è una disposizione indivisibile, esige che l’eventuale pregiudizio della vita privata e dell’integrità dell’individuo sia sempre esaminato e valutato in conformità con la normativa dell’Unione sulla protezione dei dati personali, in particolare con il regolamento (CE) n. 45/2001 del Parlamento europeo e del Consiglio, del 18 dicembre 2000, concernente la tutela delle persone fisiche in relazione al trattamento dei dati personali da parte delle istituzioni e degli organismi comunitari, nonché la libera circolazione di tali dati (GU 2001, L 8, pag. 1) (sentenza della Corte del 29 giugno 2010, Commissione/Bavarian Lager, C‑28/08 P, Racc. pag. I‑6055, punto 59).
|
99. Z judikatury vyplývá, že znění čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, které je nedělitelným ustanovením, požaduje, aby případné porušení soukromí bylo vždy přezkoumáno a posouzeno v souladu s unijními právními předpisy o ochraně osobních údajů a zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 2001, L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 102) (rozsudek Soudního dvora ze dne 29. června 2010, Komise v. Bavarian Lager, C‑28/08 P, Sb. rozh. s. I‑6055, bod 59).
|
|
100. L’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001 prevede un regime specifico e rafforzato di tutela di una persona i cui dati personali possano, eventualmente, essere comunicati al pubblico (sentenza Commissione/Bavarian Lager, cit. supra al punto 99, punto 60).
|
100. Článek 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 zavádí specifický a zesílený systém ochrany osob, jejichž osobní údaje mohou být případně zpřístupněny veřejnosti (rozsudek Komise v. Bavarian Lager, bod 99 výše, bod 60).
|
|
101. I regolamenti n. 45/2001 e n. 1049/2001 sono stati adottati in date molto ravvicinate. Essi non contengono disposizioni che prevedono espressamente la prevalenza di un regolamento sull’altro. In linea di principio, è necessario garantire la loro piena applicazione (sentenza Commissione/Bavarian Lager, cit. supra al punto 99, punto 56).
|
101. Nařízení č. 45/2001 a č. 1049/2001 byla přijata ve velmi krátkém časovém úseku. Neobsahují ustanovení, která by výslovně upravovala přednost jednoho nařízení před druhým. V zásadě je třeba zajistit jejich plnou použitelnost (rozsudek Komise v. Bavarian Lager, bod 99 výše, bod 56).
|
|
102. Ai termini dell’articolo 1, paragrafo 1, del regolamento n. 45/2001, l’oggetto di detto regolamento è quello di garantire «la tutela dei diritti e delle libertà fondamentali delle persone fisiche, in particolare il diritto alla vita privata per quanto attiene al trattamento di dati personali».
|
102. Podle čl. 1 odst. 1 nařízení č. 45/2001 je předmětem tohoto nařízení zajištění „ochrany základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich práva na soukromí v souvislosti se zpracováním osobních údajů“.
|
|
103. Risulta dalla prima frase del quindicesimo considerando del regolamento n. 45/2001 che il legislatore dell’Unione ha menzionato la necessità di procedere all’applicazione dell’articolo 6 TUE e, per suo tramite, dell’articolo 8 della Convenzione europea per la salvaguardia dei diritti dell’uomo e delle libertà fondamentali (CEDU), «[q]ualora tale trattamento venga effettuato dalle istituzioni e [dagli] organi comunitari per esercitare attività che esulano dall’ambito di applicazione del presente regolamento, e in particolare quelle di cui ai titoli V e VI del Trattato [UE, nella versione anteriore al Trattato di Lisbona]». Per contro, siffatto rinvio non risulta necessario per un trattamento effettuato nell’esercizio di attività che ricadono nel campo di applicazione del suddetto regolamento, dato che, in tal caso, si applica indubbiamente lo stesso regolamento n. 45/2001 (sentenza Commissione/Bavarian Lager, cit. supra al punto 99, punto 62).
|
103. Z první věty bodu 15 odůvodnění nařízení č. 45/2001 vyplývá, že se unijní zákonodárce dovolává nezbytnosti použít článek 6 SEU a jeho prostřednictvím článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách (EÚLP), „provádějí-li orgány a instituce Společenství toto zpracování při výkonu činností spadajících mimo oblast působnosti tohoto nařízení, zejména činností, které jsou uvedeny v hlavě V a VI Smlouvy [o EU ve znění předcházejícím Lisabonskou smlouvu]“. Takový odkaz se naopak nejevil jako nutný pro zpracování, které se uskutečňuje při výkonu činností spadajících do působnosti uvedeného nařízení, jelikož v takových případech je zjevné, že se použije samotné nařízení č. 45/2001 (rozsudek Komise v. Bavarian Lager, bod 99 výše, bod 62).
|
|
104. Ne consegue che, qualora una domanda fondata sul regolamento n. 1049/2001 sia diretta a ottenere l’accesso a documenti che contengono dati personali, le disposizioni del regolamento n. 45/2001 sono integralmente applicabili (sentenza Commissione/Bavarian Lager, cit. supra al punto 99, punto 63). Orbene, occorre ricordare che l’articolo 8 del regolamento n. 45/2001 impone in particolare al destinatario del trasferimento di dati personali l’obbligo di dimostrare la necessità della loro divulgazione (sentenza Commissione/Bavarian Lager, cit. supra al punto 99, punto 45). Del pari, l’articolo 18 del medesimo regolamento attribuisce in particolare all’interessato la facoltà di opporsi in qualsiasi momento, per motivi preminenti e legittimi connessi alla sua situazione particolare, al trattamento di dati personali che lo riguardano.
|
104. Z toho vyplývá, že pokud žádost založená na nařízení č. 1049/2001 usiluje o přístup k dokumentům obsahujícím osobní údaje, jsou ustanovení nařízení č. 45/2001 plně použitelná (rozsudek Komise v. Bavarian Lager, bod 99 výše, bod 63). Je však třeba připomenout, že článek 8 nařízení č. 45/2001 ukládá příjemci předání osobních údajů mimo jiné povinnost prokázat nezbytnost jejich předání (rozsudek Komise v. Bavarian Lager, bod 99 výše, bod 45). Rovněž článek 18 téhož nařízení poskytuje subjektům údajů mimo jiné možnost kdykoli z vážných a legitimních důvodů souvisejících s jejich osobní situací vznést námitky proti zpracování svých osobních údajů.
|
|
105. Nel caso di specie, in primo luogo, per quanto riguarda i documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 il cui contenuto, secondo la Commissione, non può essere divulgato in quanto ad esso si applicherebbe l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001, gli stessi, alla luce del punto 4.2 della decisione impugnata e della tabella allegata alla citata decisione, possono essere identificati come segue:
|
105. Pokud jde v projednávaném případě zaprvé o dokumenty spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, o nichž měla Komise za to, že jejich obsah nemůže být zpřístupněn z toho důvodu, že se na ně vztahuje výjimka uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, k těmto dokumentů mohou s ohledem na bod 4.2 napadeného rozhodnutí a tabulku, které je přílohou uvedeného rozhodnutí, patřit:
|
|
– subfascicolo 1: i documenti 2/1999 e 7/1999, sezione 2 (riquadri 1 e 2);
|
– spis 1: dokumenty 2/1999 a 7/1999, oddíl 2 (rámečky 1 a 2);
|
|
– subfascicolo 4, parte I: i documenti 19/1999, 2/2000, 5/2000, 10/2001, 14/2001 (riquadri 1-3);
|
– část I spisu 4: dokumenty 19/1999, 2/2000, 5/2000, 10/2001, 14/2001 (rámečky 1 až 3);
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 14/1999, 19/1999, 9/2001 (riquadri 1‑3).
|
– část II spisu 4: dokumenty 14/1999, 19/1999, 9/2001 (rámečky 1 až 3).
|
|
106. In secondo luogo, al termine dell’esame della risposta della Commissione al secondo mezzo istruttorio, si deve rilevare, anzitutto, che il contenuto dei seguenti documenti, cui secondo la Commissione si applica l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001, verte sui dati personali relativi alla stessa ricorrente:
|
106. Zadruhé na základě přezkumu odpovědi Komise na druhé důkazní opatření je třeba nejprve konstatovat, že obsah následujících dokumentů, o němž má Komise za to, že se na něj údajně vztahuje výjimka uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, se týká osobních údajů samotné žalobkyně:
|
|
– subfascicolo 1: i documenti 2/1999 e 7/1999, sezione 2 (riquadri 1 e 2);
|
– spis 1: dokumenty 2/1999 a 7/1999 oddíl 2 (rámečky 1 a 2);
|
|
– subfascicolo 4, parte I: i documenti 19/1999 e 2/2000;
|
– část I spisu 4: dokumenty 19/1999 a 2/2000;
|
|
– subfascicolo 4, parte II: il documento 14/1999.
|
– část II spisu 4: dokument 14/1999.
|
|
107. Orbene, alla luce dei richiami effettuati supra ai punti 90 e 102 per quanto attiene vuoi all’interpretazione restrittiva delle eccezioni elencate all’articolo 4 del regolamento n. 1049/2001 vuoi all’oggetto del regolamento n. 45/2001, si deve considerare che la divulgazione di dati personali riguardanti esclusivamente il richiedente l’accesso di cui trattasi non può essere negata adducendo che essa arrecherebbe pregiudizio alla tutela della vita privata e dell’integrità dell’individuo.
|
107. S ohledem na připomenutí uvedená v bodech 90 a 102 výše, která se týkají jak striktního výkladu výjimek uvedených v článku 4 nařízení č. 1049/2001, tak předmětu nařízení č. 45/2001, je však třeba mít za to, že zpřístupnění osobních údajů týkajících se výlučně dotčeného žadatele o přístup nemůže být odepřeno z důvodu, že vede k porušení ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce.
|
|
108. Di conseguenza, per quanto riguarda i documenti elencati al precedente punto 106, la Commissione si è erroneamente opposta alla loro divulgazione sulla base dell’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001.
|
108. Pokud jde o dokumenty uvedené v bodě 106 výše, Komise proto odepřela jejich zpřístupnění na základě výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 neprávem.
|
|
109. D’altronde, occorre precisare la portata di una siffatta divulgazione di documenti contenenti dati personali riguardanti il richiedente l’accesso. Infatti, in circostanze del genere, se è vero che la tutela dell’interesse di cui all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001 non è necessaria nei confronti del richiedente l’accesso, tuttavia, essa deve essere garantita, conformemente alle disposizioni del regolamento n. 45/2001, nei confronti dei terzi. Di conseguenza, in contrasto con il principio secondo cui il regolamento n. 1049/2001 si propone di riconoscere un diritto di accesso del pubblico in generale ai documenti delle istituzioni (sentenza Sison/Consiglio, cit. supra al punto 90, punto 43), si deve considerare che, quando, come nella fattispecie, i documenti in questione contengono dati personali riguardanti il richiedente l’accesso, il diritto di quest’ultimo a ottenerne la divulgazione sulla base del diritto di accesso ai documenti delle istituzioni non può avere la conseguenza di riconoscere un diritto di accesso del pubblico in generale a detti documenti.
|
109. Navíc je třeba upřesnit rozsah takového zpřístupnění dokumentů obsahujících osobní údaje týkající se žadatele o přístup. Za takových okolností naproti tomu ochrana zájmu uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, i když není nezbytná ve vztahu k žadateli o přístup, musí být zaručena v souladu s ustanoveními nařízení č. 45/2001 ve vztahu ke třetím osobám. Ačkoli existuje zásada, podle níž je cílem nařízení č. 1049/2001 poskytnout široké veřejnosti právo na přístup k dokumentům orgánů (rozsudek Sison v. Rada, bod 90 výše, bod 43), je třeba se řídit tím, že pokud – jak tomu je v projednávaném případě – obsahují dotčené dokumenty osobní údaje týkající se žadatele o přístup, nemůže mít právo tohoto žadatele dosáhnout jejich zpřístupnění na základě práva na přístup k dokumentům orgánů za následek to, že široké veřejnosti vznikne právo na přístup k uvedeným dokumentům.
|
|
110. Sempre al termine dell’esame della risposta della Commissione al secondo mezzo istruttorio, occorre constatare che il contenuto dei seguenti documenti, al quale secondo la Commissione si applica l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001, verte su dati personali relativi a persone fisiche che non sono connesse alla ricorrente:
|
110. Na základě přezkumu odpovědi Komise na druhé důkazní opatření, je třeba rovněž konstatovat, že se obsah následujících dokumentů, o němž má Komise za to, že se na něj údajně vztahuje výjimka uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, týká osobních údajů fyzických osob, které nemají vztah k žalobkyni:
|
|
– subfascicolo 4, parte I: i documenti 5/2000, 10/2001 e 14/2001 (riquadri 1‑3);
|
– část I spisu 4: dokumenty 5/2000, 10/2001 a 14/2001 (rámečky 1 až 3);
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 19/1999 e 9/2001 (riquadri 1-3).
|
– část II spisu 4: dokumenty 19/1999 a 9/2001 (rámečky 1 až 3).
|
|
111. È vero che dev’essere immediatamente respinto l’argomento dedotto dalla Commissione secondo cui la ricorrente, nella replica, non avrebbe mai fatto il nome della persona che essa considera come non avente il diritto di beneficiare della tutela della vita privata e dell’integrità dell’individuo. Infatti, si deve necessariamente constatare che una siffatta affermazione è manifestamente erronea in punto di fatto, dal momento che risulta chiaramente dal ricorso che in esso la ricorrente ha indicato detta persona per nome.
|
111. Je zajisté třeba rovnou odmítnout argument uplatňovaný Komisí, že žalobkyně ve své replice nikdy neuvedla jméno osoby, kterou identifikuje jako osobu, na kterou se nemůže vztahovat ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce. Je totiž nutno konstatovat, že takové tvrzení je zjevně skutkově nesprávné, jelikož ze žaloby výslovně vyplývá, že žalobkyně v ní uvedla jméno uvedené osoby.
|
|
112. Tuttavia, la Commissione sostiene giustamente che non spetta alla ricorrente valutare se una persona abbia o meno diritto di beneficiare della tutela della sua vita privata e della sua integrità. Infatti, risulta dalla giurisprudenza ricordata supra ai punti 99-101, 103 e 104 che la tutela da riconoscere ai dati personali nell’ambito dell’applicazione dell’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001 deve essere garantita nel pieno rispetto delle disposizioni del regolamento n. 45/2001. Orbene, quest’ultimo regolamento non prevede un’eccezione alla tutela del diritto fondamentale da esso garantito, per il fatto che i dati in questione riguarderebbero una persona non meritevole di una siffatta tutela.
|
112. Naproti tomu Komise správně tvrdí, že žalobkyni nepřísluší posuzovat, zda se na určitou osobu může vztahovat ochrana jejího soukromí nebo osobnosti, či nikoliv. Z judikatury připomenuté v bodech 99 až 101, 103 a 104 výše totiž vyplývá, že ochrana, která musí být poskytnuta osobním údajům v rámci použití ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, musí být zajištěna při striktním dodržení ustanovení nařízení č. 45/20001. Toto nařízení však nestanoví výjimku z jím zaručené ochrany základního práva, která by byla zdůvodněna tím, že se dotčené údaje týkají osoby, která není takové ochrany hodna.
|
|
113. Occorre quindi esaminare soltanto se la Commissione aveva il diritto di ritenere che alcuni dei documenti ai quali la ricorrente aveva chiesto di accedere in modo completo contenessero dati personali idonei a giustificare la decisione di negare alla ricorrente un accesso completo a detti documenti, ai sensi dell’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001.
|
113. Je tedy třeba přezkoumat pouze to, zda Komise byla oprávněna mít za to, že některé dokumenty, k nimž žalobkyně požadovala úplný přístup, obsahovaly osobní údaje, které mohly odůvodnit rozhodnutí odepřít žalobkyni úplný přístup k uvedeným dokumentům na základě čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.
|
|
114. In tal senso, in primo luogo, risulta dall’articolo 2, lettera a), del regolamento n. 45/2001 che «[s’intende per:] “dati personali”: qualsiasi informazione concernente una persona fisica identificata o identificabile [e] si considera identificabile la persona che può essere identificata, direttamente o indirettamente, in particolare mediante riferimento ad un numero d’identificazione o ad uno o più elementi specifici caratteristici della sua identità fisica, fisiologica, psichica, economica, culturale o sociale».
|
114. V tomto ohledu zaprvé z ustanovení čl. 2 písm. a) nařízení č. 45/2001 vyplývá, že „ ,osobními údaji‘ [se] rozumějí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě [a] identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na identifikační číslo nebo na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, hospodářské, kulturní nebo sociální identity“.
|
|
115. In secondo luogo, risulta dalla giurisprudenza che i cognomi ed i nomi possono essere considerati dati personali ai sensi dell’articolo 2, lettera a), del regolamento n. 45/2001 (sentenza Commissione/Bavarian Lager, cit. supra al punto 99, punto 68).
|
115. Zadruhé z judikatury vyplývá, že příjmení a jména mohou být považována za osobní údaje ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení č. 45/2001 (rozsudek Komise v. Bavarian Lager, bod 99 výše, bod 68).
|
|
116. Inoltre, la Corte ha dichiarato che l’operazione consistente nel fare riferimento, su un mezzo di comunicazione, a varie persone e nell’identificarle vuoi con il loro nome, vuoi con altri dati, ad esempio indicando il loro numero di telefono o informazioni relative alla loro situazione lavorativa e ai loro passatempo, costituiva un «trattamento di dati» ai sensi della direttiva 95/46/CE del Parlamento europeo e del Consiglio, del 24 ottobre 1995, relativa alla tutela delle persone fisiche con riguardo al trattamento dei dati personali, nonché alla libera circolazione di tali dati (GU L 281, pag. 31) (sentenza della Corte del 6 novembre 2003, Lindqvist, C‑101/01, Racc. pag. I‑12971, punto 27).
|
116. Kromě toho Soudní dvůr rozhodl, že operace spočívající v odkazu ve sdělovacím prostředku na různé osoby a v jejich identifikaci buď prostřednictvím jejich jména, nebo jiným způsobem, například prostřednictvím jejich telefonního čísla nebo informací o jejich pracovních podmínkách a volném čase, představuje „zpracování údajů“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355) (rozsudek Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2003, Lindqvist, C‑101/01, Recueil, s. I‑12971, bod 27).
|
|
117. Pertanto, oltre ai dati nominativi, occorre considerare che anche gli elementi di informazione riguardanti le attività professionali esercitate da una persona possono essere considerati dati personali dal momento che, da un lato, si tratta di informazioni relative alle condizioni di lavoro di tali persone e, dall’altro, dette informazioni possono indirettamente consentire – una volta che esse sono riconducibili a una data o a un periodo preciso – l’identificazione di una persona fisica ai sensi dell’articolo 2, lettera a), del regolamento n. 45/2001.
|
117. Proto je třeba mít za to, že vedle jmenovitých údajů mohou být považovány za osobní údaje též informace týkající se podnikatelské nebo výdělečné činnosti osoby, jelikož se jedná o informace o pracovních podmínkách uvedených osob, a kromě toho uvedené informace mohou umožnit, pokud jsou spojeny s určitým datem nebo konkrétním kalendářním obdobím, nepřímo identifikovat fyzickou osobu ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení č. 45/2001.
|
|
118. Orbene, nella fattispecie, risulta dalla decisione impugnata che, riguardo all’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001, la Commissione ha precisato che le parti non divulgate di taluni documenti contenevano i nomi di persone e alcune informazioni che intaccavano la loro reputazione e che i detti documenti facevano riferimento ad informazioni su indagini penali, illeciti, addebiti di corruzione rivolti ad organizzazioni non governative aderenti al contratto LIEN 97-2011, riferimenti questi che non rispecchiavano necessariamente la posizione della Commissione, ma che potevano, in caso di loro divulgazione, nuocere alla reputazione delle suddette persone e pregiudicare quindi la tutela della loro vita privata e della loro integrità.
|
118. V projednávaném případě však z napadeného rozhodnutí vyplývá, že pokud jde o výjimku uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, Komise uvedla, že nezpřístupněné části některých dokumentů obsahovaly jména osob a informace, které se dotýkaly jejich pověsti a že uvedené dokumenty odkazovaly na informace o trestních vyšetřováních, protiprávních jednáních, obvinění z korupce nevládních organizací, které byly stranami smlouvy LIEN 97-2011, přičemž tyto odkazy nutně nevyjadřují stanovisko Komise, avšak mohly by – kdyby byly zpřístupněny – poškodit pověst uvedených osob, a proto vést k porušení ochrany jejich soukromí a osobnosti.
|
|
119. A tal proposito, per prima cosa, si deve necessariamente osservare che la ricorrente non contesta il fatto che i documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 indicati supra al punto 110 contengono dati personali ai sensi del regolamento n. 45/2001.
|
119. V tomto ohledu je třeba nejdříve uvést, že žalobkyně nezpochybňuje, že dokumenty spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 uvedené v bodě 110 výše obsahují osobní údaje ve smyslu nařízení č. 45/2001.
|
|
120. Successivamente, occorre constatare che la Commissione ha effettuato un esame concreto e specifico dei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 indicati supra al punto 110, circostanza anche questa non contestata dalla ricorrente.
|
120. Dále je třeba konstatovat, že Komise provedla konkrétní a individuální přezkum dokumentů spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 uvedených v bodě 110 výše, což také nebylo žalobkyní zpochybňováno.
|
|
121. Infatti, nonostante il carattere sommario della motivazione adottata dalla Commissione, quale sintetizzata supra al punto 118, al fine di giustificare l’applicazione dell’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001, risulta da detta motivazione che la Commissione ha identificato, nei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 indicati supra al punto 110, alcuni dati che potevano essere tutelati in forza delle disposizioni della citata eccezione.
|
121. Bez ohledu na stručnost odůvodnění uvedeného Komisí, které je shrnuto v bodě 118 výše – za účelem zdůvodnění použití výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 – vyplývá z tohoto odůvodnění, že Komise v dokumentech ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 uvedených v bodě 110 výše identifikovala údaje, které by mohly být chráněny na základě ustanovení, která stanoví uvedenou výjimku.
|
|
122. Infine, la ricorrente afferma che i documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 indicati supra al punto 110 conterrebbero informazioni su una sola persona cui non si applica la tutela della vita privata e dell’integrità dell’individuo e che tali documenti avrebbero una particolare rilevanza nella controversia che la contrappone nella fattispecie alla Commissione, oltre che in quella pendente dinanzi al Tribunal de première instance de Bruxelles. Orbene, nessuno di tali argomenti può essere accolto.
|
122. Konečně žalobkyně tvrdí, že dokumenty ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 uvedené v bodě 110 výše obsahují údaje pouze o jedné osobě, na kterou se nemůže vztahovat ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce, a že tyto dokumenty mají zásadní význam pro spor mezi ní a Komisí, o který se jedná v projednávaném případě, ale také pro spor, který probíhá před tribunal de première instance de Bruxelles. Žádný z těchto argumentů však nemůže být přijat.
|
|
123. Infatti, in primo luogo, come osservato supra al punto 112, per l’applicazione dell’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001 non occorre verificare se i dati in questione riguardino una persona che non potrebbe, in forza delle citate disposizioni, beneficiare della tutela della sua vita privata e della sua integrità.
|
123. Zaprvé, jak bylo uvedeno v bodě 112 výše, podle ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 totiž není namístě ověřovat, zda se dotčené údaje týkají osoby, na kterou se na základě uvedených ustanovení nemůže vztahovat ochrana jejího soukromí a osobnosti.
|
|
124. In secondo luogo, risulta dalla giurisprudenza ricordata supra ai punti 99-101, 103 e 104 che la tutela da riconoscere ai dati personali nell’ambito dell’applicazione dell’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001 è specifica e rafforzata. In tal senso, l’applicazione in parola deve essere garantita nel pieno rispetto delle disposizioni del regolamento n. 45/2001. Orbene, contrariamente all’eccezione prevista dall’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001, l’applicazione dell’eccezione fondata sull’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001 e del regolamento n. 45/2001 non può essere esclusa sulla base dell’esistenza di un interesse pubblico prevalente. Pertanto, ipotizzando che la ricorrente abbia voluto far valere un interesse pubblico prevalente, affermando che i documenti interessati avevano una particolare rilevanza tanto ai fini della controversia che la contrapponeva nella fattispecie alla Commissione, quanto ai fini di quella pendente dinanzi al Tribunal de première instance de Bruxelles, si sarebbe dovuto allora necessariamente constatare che tale argomento era manifestamente irrilevante.
|
124. Zadruhé z judikatury připomenuté v bodech 99 až 101, 103 a 104 výše vyplývá, že ochrana, která musí být poskytnuta osobním údajům v rámci použití ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, je specifická a zesílená. Z tohoto důvodu musí být zajištěno, aby při uvedeném použití byla striktně dodržena ustanovení nařízení č. 45/2001. Na rozdíl od výjimky uvedené v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001 však nelze výjimku, která se řídí ustanoveními čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, nepoužít na základě existence převažujícího veřejného zájmu. Proto i kdyby žalobkyně svým tvrzením, že dotčené dokumenty mají zásadní význam jak pro spor mezi ní a Komisí, o který se jedná v projednávaném případě, tak pro spor probíhající před tribunal de première instance de Bruxelles, měla v úmyslu se dovolávat převažujícího veřejného zájmu, bylo by nutno konstatovat, že by tento argument byl zjevně neúčinný.
|
|
125. Di conseguenza, per quanto riguarda i documenti elencati al precedente punto 110, la Commissione, a giusto titolo, si è opposta alla loro completa divulgazione sulla base dell’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001.
|
125. Proto pokud jde o dokumenty uvedené v bodě 110 výše, Komise právem odepřela jejich úplné zpřístupnění na základě výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.
|
|
126. Risulta dai precedenti punti 108 e 125 che il terzo motivo deve essere accolto in quanto in parte fondato, dal momento che la decisione impugnata deve essere annullata in quanto viola l’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001 negando esplicitamente alla ricorrente, sulla base delle citate disposizioni, l’accesso ai documenti elencati supra al punto 106.
|
126. Z bodů 108 a 125 výše vyplývá, že je třeba vyhovět třetímu žalobnímu důvodu jako částečně opodstatněnému a zároveň je třeba zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž porušuje ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 tím, že na základě uvedených ustanovení žalobkyni výslovně odepírá přístup k dokumentům uvedeným v bodě 106 výše.
|
|
Sul quarto motivo, vertente sulla violazione dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001
|
Ke čtvrtému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení ustanovení čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001
|
|
127. La ricorrente sostiene, in sostanza, che la Commissione non ha dedotto alcun argomento concreto che giustificasse il diniego di divulgazione dei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 sulla base dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001 e non ha provato che, dieci anni dopo la risoluzione del contratto, una divulgazione dei documenti riguardanti vuoi lo svolgimento di una verifica contabile, vuoi il processo decisionale ora concluso relativo al contratto avrebbe seriamente compromesso la sua capacità di amministrare correttamente le risorse finanziarie dell’Unione e il suo processo decisionale per i contratti futuri. Essa aggiunge che erroneamente la Commissione invoca il contenzioso pendente dinanzi al Tribunal de première instance de Bruxelles per negarle un accesso completo ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, giacché le informazioni in essi contenute potrebbero dimostrare l’infondatezza dell’azione proposta dalla Commissione dinanzi a tale giudice.
|
127. Žalobkyně v podstatě tvrdí, že Komise neuvedla žádný konkrétní argument odůvodňující odepření zpřístupnění dokumentů spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 na základě čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001 a neprokázala, že deset let po výpovědi smlouvy by zpřístupnění dokumentů, které se týkají auditu nebo rozhodovacího procesu týkajícího se smlouvy, který je již skončen, vedlo k vážnému zásahu do její způsobilosti řádně spravovat unijní finanční prostředky a jejího rozhodovacího procesu vztahujícího se k budoucím smlouvám. Dodává, že se Komise neprávem dovolává sporu probíhajícího před tribunal de première instance de Bruxelles k tomu, aby jí odepřela úplný přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, a to z toho důvodu, že by informace, které obsahují, mohly prokázat neopodstatněnost žaloby, kterou podala Komise k tomuto soudu.
|
|
128. Infine, esisterebbero vari interessi pubblici prevalenti che giustificherebbero la divulgazione dei documenti richiesti, vale a dire, da un lato, quello della ricorrente, dei suoi donatori, nonché del pubblico di individuare i motivi per i quali la Commissione ha annullato unilateralmente il contratto, cofinanziato dalla ricorrente, che presentava un notevole interesse sotto il profilo della salute pubblica, dall’altro, quello legato al fatto che il ricorso proposto dalla Commissione dinanzi al Tribunal de première instance de Bruxelles presuppone, nell’interesse del pubblico, che vengano individuate le ragioni del comportamento della Commissione e, infine, quello degli Stati membri di sapere se la Commissione rispetta le norme del diritto dell’Unione.
|
128. Konečně tvrdí, že existuje několik převažujících veřejných zájmů, které odůvodňují zpřístupnění požadovaných dokumentů, a sice zájem žalobkyně, jejích dárců, jakož i veřejnosti na určení důvodů, proč Komise jednostranně zrušila smlouvu, která byla spolufinancována žalobkyní a jež měla velký význam pro oblast veřejného zdraví, dále zájem vycházející z toho, že pro žalobu, kterou Komise podala k tribunal de première instance de Bruxelles, je nezbytné, aby byly ve veřejném zájmu určeny důvody takového chování Komise, a konečně zájem členských států na zjištění, zda Komise dodržuje unijní právní pravidla.
|
|
129. La Commissione contesta, in sostanza, la fondatezza del quarto motivo e rinvia all’argomentazione contenuta al punto 4.1 della decisione impugnata, imperniata sulla necessità di tutelare in generale il processo decisionale dell’istituzione. Essa sostiene di non essere tenuta, nell’ambito delle eccezioni fondate sull’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001, a prendere in considerazione l’interesse individuale della ricorrente alla divulgazione di alcuni documenti, segnatamente al fine di garantirle una migliore difesa nel procedimento contenzioso pendente dinanzi al Tribunal de première instance de Bruxelles. Essa ritiene che la ricorrente, nella replica, esponga argomenti nuovi diretti a dimostrare l’esistenza di un interesse pubblico prevalente, argomenti che non sono pertanto ricevibili e che, in ogni caso, non appaiono sufficienti per derogare all’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001.
|
129. Komise v podstatě zpochybňuje opodstatněnost čtvrtého žalobního důvodu a odkazuje na argumentaci uvedenou v bodě 4.1 napadeného rozhodnutí, která se týká nutnosti obecně chránit rozhodovací proces orgánu. Tvrdí, že v rámci výjimek uvedených v ustanoveních čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001 není povinna zohlednit individuální zájem žalobkyně na zpřístupnění některých dokumentů, zejména za účelem zajištění lepší obhajoby v soudním řízení probíhajícím před tribunal de première instance de Bruxelles. Má za to, že žalobkyně uvádí v replice nové argumenty usilující o prokázání existence převažujícího veřejného zájmu, které tedy nejsou přípustné a jsou každopádně nedostatečné pro odchýlení se od výjimky uvedené v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001.
|
|
130. Nella fattispecie, il Tribunale ricorda che, ai sensi dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001, l’accesso a un documento contenente pareri per uso interno, facenti parte di discussioni e consultazioni preliminari in seno all’istituzione interessata, viene rifiutato anche una volta adottata la decisione, qualora la divulgazione del documento pregiudichi seriamente il processo decisionale dell’istituzione, a meno che non vi sia un interesse pubblico prevalente alla sua divulgazione.
|
130. V projednávaném případě Tribunál připomíná, že se podle čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001 přístup k dokumentu, který obsahuje stanoviska pro interní použití v rámci porad a předběžných konzultací uvnitř daného orgánu, odepře i po přijetí rozhodnutí v případě, že by zpřístupnění dokumentu vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění.
|
|
131. Alla luce del principio dell’interpretazione restrittiva delle eccezioni al diritto di accesso ai documenti delle istituzioni ricordato supra al punto 90, la Corte ha dichiarato che è solo per una parte dei documenti per uso interno, ossia quelli contenenti pareri destinati a uso interno facenti parte di discussioni e consultazioni preliminari in seno all’istituzione interessata, che il secondo comma dell’articolo 4, paragrafo 3, del regolamento n. 1049/2001 consente di opporre un diniego persino dopo l’adozione della decisione, quando la loro divulgazione lederebbe gravemente il processo decisionale di questa istituzione (sentenza della Corte del 21 luglio 2011, Svezia/MyTravel e Commissione, C‑506/08 P, non ancora pubblicata nella Raccolta, punto 79).
|
131. S ohledem na zásadu striktního výkladu výjimek z práva na přístup k dokumentů orgánů připomenutou v bodě 90 výše Soudní dvůr rozhodl, že se jedná pouze o část dokumentů pro interní použití, a sice těch, které obsahují stanoviska pro interní použití v rámci rozhodovacího procesu a předběžných konzultací v dotyčném orgánu, ohledně nichž čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 1049/2001 umožňuje vydat zamítavé rozhodnutí i poté, co bylo rozhodnutí přijato, pokud by jejich zpřístupnění vážně ohrozilo rozhodovací proces tohoto orgánu (rozsudek Soudního dvora ze dne 21. července 2011, Švédsko v. MyTravel a Komise, C‑506/08 P, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 79).
|
|
132. Pertanto, tale disposizione del regolamento n. 1049/2001 è finalizzata a tutelare taluni tipi di documenti redatti nell’ambito di un procedimento, la cui divulgazione, anche dopo la conclusione di tale procedimento, pregiudicherebbe gravemente il processo decisionale dell’istituzione interessata. Tali documenti devono contenere «[pareri] per uso interno, facenti parte di discussioni e consultazioni preliminari in seno all’istituzione interessata».
|
132. Cílem tohoto ustanovení nařízení č. 1049/2001 je tudíž chránit některé typy dokumentů vypracovaných v rámci řízení, jejichž zpřístupnění by i po skončení tohoto řízení vážně ohrozilo rozhodovací proces dotyčného orgánu. Tyto dokumenty musí obsahovat „stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací uvnitř daného orgánu“.
|
|
133. Infine, secondo una costante giurisprudenza, rammentata supra ai punti 91 e 92, per un verso, l’esame previsto per il trattamento di una domanda di accesso a determinati documenti deve avere un carattere concreto e specifico e, per altro verso, il rischio di arrecare un pregiudizio ad un interesse tutelato, per poter essere invocato, deve essere ragionevolmente prevedibile e non meramente ipotetico.
|
133. Konečně podle ustálené judikatury připomenuté v bodech 91 a 92 výše platí, že přezkum vyžadovaný pro vyřízení žádosti o přístup k dokumentům musí být konkrétní a individuální a že nebezpečí porušení chráněného zájmu musí být přiměřeně předvídatelné, nikoli čistě hypotetické.
|
|
– Considerazioni principali
|
– Hlavní úvahy
|
|
134. Nella fattispecie, per quanto riguarda i documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 il cui contenuto, secondo la Commissione, non può essere divulgato in quanto ad esso si applicherebbe l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001, gli stessi, alla luce del punto 4.1 della decisione impugnata e della tabella allegata alla decisione impugnata, possono essere identificati come segue:
|
134. Pokud jde v projednávaném případě o dokumenty spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, o nichž má Komise za to, že jejich obsah nemůže být zpřístupněn z toho důvodu, že se na ně vztahuje výjimka uvedená v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001, k těmto dokumentům mohou s ohledem na bod 4.1 napadeného rozhodnutí a tabulky, která je přílohou napadeného rozhodnutí, patřit:
|
|
– subfascicolo 1: i documenti 4/1999, 6/1999 (riquadro 2), 7/1999 (sezione 2) e 8/1999;
|
– spis 1: dokumenty 4/1999, 6/1999 (rámeček 2), 7/1999 (oddíl 2) a 8/1999;
|
|
– subfascicolo 2: i documenti 4/1999 e 1/2000;
|
– spis 2: dokumenty 4/1999 a 1/2000 ;
|
|
– subfascicolo 4, parte I: un documento non numerato, indicato dalla Commissione, al punto 4.1 della decisione impugnata (pag. 8) e nella tabella allegata alla citata decisione (pag. 3), come non datato, e i documenti 2/1999, 3/1999 (riquadro 2), 4/1999 (riquadri 1, 2 e 3), 5/1999, da 7/1999 a 14/1999, 16/1999, 17/1999, 19/1999 (sezione 1), 23/1999, 25/1999, 26/1999 (sezione 1), 1/2000, 2/2000, 4/2000, 2/2001 (riquadri 1 e 2), 3/2001 (riquadri 1 e 2), 6/2001, 13/2001 (riquadri 1 e 2) e 19/2001 (riquadro 3);
|
– část I spisu 4: neočíslovaný dokument označený Komisí v bodě 4.1 napadeného rozhodnutí (s. 8) a v tabulce, která je přílohou uvedeného rozhodnutí (s. 3) jako dokument, u něhož není uvedeno datum, a dokumenty 2/1999, 3/1999 (rámeček 2), 4/1999 (rámečky 1, 2 a 3), 5/1999, 7/1999 až 14/1999, 16/1999, 17/1999, 19/1999 (oddíl 1), 23/1999, 25/1999, 26/1999 (oddíl 1), 1/2000, 2/2000, 4/2000, 2/2001 (rámečky 1 a 2), 3/2001 (rámečky 1 a 2), 6/2001, 13/2001 (rámečky 1 a 2) a 19/2001 (rámeček 3);
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 2/1999 (riquadro 2), da 7/1999 a 9/1999, 12/1999, 14/1999, 18/1999 (riquadri 1 e 2), 20/1999 (riquadri 2, 3, 5, 7 e 9), 2/2000 (riquadro 2), 3/2000 (riquadro 2), 4/2000 (riquadro 1), 1/2001, 2/2001 (riquadri 1 e 2), 3/2001 (riquadri 1 e 2) e 7/2001 (riquadri 1 e 2).
|
– část II spisu 4: dokumenty 2/1999 (rámeček 2), 7/1999 až 9/1999, 12/1999, 14/1999, 18/1999 (rámečky 1 a 2), 20/1999 (rámečky 2, 3, 5, 7 a 9), 2/2000 (rámeček 2), 3/2000 (rámeček 2), 4/2000 (rámeček 1), 1/2001, 2/2001 (rámečky 1 a 2), 3/2001 (rámečky 1 a 2) a 7/2001 (rámečky 1 a 2).
|
|
135. In questa fase dell’esame del quarto motivo, occorre di primo acchito verificare se, conformemente alla giurisprudenza ricordata al precedente punto 92, la Commissione, nella decisione impugnata, abbia effettuato un esame concreto e specifico di ciascun documento elencato supra al punto 134.
|
135. V této fázi přezkumu čtvrtého žalobního důvodu je třeba nejdříve ověřit, zda Komise v souladu s judikaturou připomenutou v bodě 92 výše provedla v napadeném rozhodnutí konkrétní a individuální přezkum každého z dokumentů uvedených v bodě 134 výše.
|
|
136. A tale riguardo occorre constatare che gli elementi della motivazione sull’applicazione dell’eccezione fondata sull’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001 figurano al punto 4.1 della decisione impugnata e nella tabella allegata alla citata decisione.
|
136. V této souvislosti je třeba konstatovat, že odůvodnění použití výjimky uvedené v ustanovení čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001 je uvedeno v bodě 4.1 napadeného rozhodnutí a v tabulce, která je přílohou uvedeného rozhodnutí.
|
|
137. Il punto 4.1 della decisione impugnata contiene tre suddivisioni relative a tre processi decisionali distinti riguardanti, rispettivamente, l’effettuazione di una verifica contabile e di indagini sul contratto LIEN 97‑2011 (punto 4.1.1), la risoluzione del contratto LIEN 97‑2011 (punto 4.1.2) e l’opportunità dell’emissione di un ordine di riscossione e della sua esecuzione (punto 4.1.3). Tali tre punti sono inoltre preceduti da quattro capoversi che costituiscono l’introduzione del punto 4.1 della decisione impugnata (in prosieguo: l’«introduzione del punto 4.1»). Infine, risulta dai motivi della decisione impugnata, quali esposti dal secondo capoverso del punto 4.1.3 (v. pag. 10 della decisione impugnata), fino all’ultimo capoverso del punto 4.1, che essi si riferiscono a tutti gli ambiti presi in considerazione rispettivamente dai citati punti 4.1.1, 4.1.2 e 4.1.3. Di conseguenza, occorre considerare che tali motivi costituiscono una conclusione del punto 4.1 della decisione impugnata (in prosieguo: i «motivi illustrati nella conclusione del punto 4.1»).
|
137. Bod 4.1 napadeného rozhodnutí se dělí na tři části, které se vztahují k třem různým rozhodovacím procesům týkajícím se provádění auditu a šetření v souvislosti se smlouvou LIEN 97‑2011 (bod 4.1.1), výpovědi smlouvy LIEN 97‑2011 (bod 4.1.2) a možnosti přijmout příkaz k vrácení finančních prostředků a k jeho provedení (bod 4.1.3). Kromě toho před těmito třemi body jsou uvedeny čtyři pododstavce, které představují úvod bodu 4.1 napadeného rozhodnutí (dále jen „úvod bodu 4.1“). Konečně z odůvodnění napadeného rozhodnutí, které začíná druhým pododstavcem bodu 4.1.3 (viz s. 10 napadeného rozhodnutí) a končí poslední větou bodu 4.1, vyplývá, že uvedené odůvodnění se týká všech oblastí, na které se vztahují výše uvedené body 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3. V důsledku toho je třeba mít za to, že toto odůvodnění představuje závěr bodu 4.1 napadeného rozhodnutí (dále jen „odůvodnění, které je uvedeno v závěru bodu 4.1“).
|
|
138. In primo luogo, per quanto riguarda i motivi illustrati nell’introduzione del punto 4.1 della decisione impugnata, si deve rilevare che la Commissione si è limitata a ricordare le disposizioni dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001, a elencare tutti i documenti per i quali ha fatto valere l’eccezione fondata sulle citate disposizioni e, infine, a dichiarare che il contenuto di tali documenti non «rispecchia[va] posizioni definitive della Commissione, bensì cont[eneva] alcune riflessioni, strategie negoziali e possibili scenari ideati dai funzionari della Commissione» e che «tali documenti [erano] stati elaborati per fornire istruzioni destinate all’uso interno e fung[evano] da documenti preparatori dei pareri nel corso del processo decisionale».
|
138. Pokud jde zaprvé o odůvodnění, které je uvedeno v úvodu bodu 4.1 napadeného rozhodnutí, je třeba uvést, že se Komise omezila na připomenutí ustanovení čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001, na vyjmenování všech dokumentů, u nichž uplatnila výjimku podle uvedených ustanovení, a konečně na to, že uvedla, že obsah těchto dokumentů „neodráží definitivní stanoviska Komise, ale obsahuje úvahy, strategie vyjednávání a možné scénáře koncipované úředníky Komise“ a že „tyto dokumenty byly vypracovány za tím účelem, aby poskytly pokyny k vnitřnímu použití a v průběhu rozhodovacího procesu sloužily jako přípravné dokumenty pro stanoviska“.
|
|
139. I motivi illustrati nell’introduzione del punto 4.1 della decisione impugnata non contengono quindi un esame concreto e specifico dei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 per i quali la Commissione ha fatto valere l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001.
|
139. V důsledku toho odůvodnění uvedené v úvodu bodu 4.1 napadeného rozhodnutí neobsahuje konkrétní a individuální přezkum dokumentů ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97-2011, u nichž Komise uplatnila výjimku uvedenou v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001.
|
|
140. In secondo luogo, riguardo ai motivi illustrati ai punti 4.1.1-4.1.3 della decisione impugnata, occorre constatare che la Commissione si è limitata a un richiamo generale e astratto delle ragioni per le quali l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001 sarebbe stata applicata ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 elencati in tali tre punti.
|
140. Pokud jde zadruhé o odůvodnění uvedené v bodech 4.1.1 až 4.1.3 napadeného rozhodnutí, je třeba konstatovat, že Komise se omezila na abstraktní a obecné uvedení důvodů, proč měla za to, že se na dokumenty ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 vyjmenované v těchto třech bodech použije výjimka uvedená v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001.
|
|
141. Infatti, al punto 4.1.1, riguardante il processo decisionale sulla «preparazione di un’ispezione nonché [sui] pareri per stabilire se, quando e come avviare una verifica contabile», la Commissione ha unicamente elencato i documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 connessi a un siffatto processo e ha dichiarato, in modo generale, che essi si riferivano a riunioni o conversazioni telefoniche di funzionari, che hanno curato la gestione del contratto LIEN 97‑2011 e che hanno ricercato tutti i fatti alla base della decisione della ricorrente di cambiare partner nell’ambito del citato contratto. Da ultimo, essa ha precisato che la sua posizione definitiva sull’ispezione effettuata nel caso di specie e sui fatti connessi al cambio del partner era stata comunicata alla ricorrente e figurava in diversi documenti divulgati.
|
141. V bodě 4.1.1, který se týká rozhodovacího procesu vztahujícího se k „přípravě inspekce, jakož i ke stanoviskům k otázce, zda, kdy a jak měl být proveden audit“, Komise totiž pouze vyjmenovala dokumenty ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, které se vztahovaly k takovému procesu, a obecně uvedla, že se týkají schůzek a telefonických rozhovorů úředníků, kteří měli na starosti smlouvu LIEN 97‑2011 a kteří zjišťovali všechny relevantní okolnosti, které vedly žalobkyni ke změně partnera v rámci uvedené smlouvy. Nakonec dodává, že její definitivní stanovisko k inspekci provedené v projednávaném případě a ke skutečnostem souvisejícím se změnou partnera, bylo žalobkyni sděleno a bylo uvedeno v několika zpřístupněných dokumentech.
|
|
142. Del pari, al punto 4.1.2, vertente sul processo decisionale riguardo alla «[r]isoluzione del contratto [LIEN 97‑2011]», la Commissione ha unicamente elencato i documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 connessi a un siffatto processo e ha dichiarato, in modo generale, che essi contenevano consultazioni interne e proposte in larga misura prive di incidenza sulla decisione definitiva di risoluzione del contratto LIEN 97‑2011.
|
142. Rovněž v bodě 4.1.2, který se týká rozhodovacího procesu vztahujícího se k „[v]ýpovědi smlouvy [LIEN 97‑2011]“, Komise pouze vyjmenovala dokumenty spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, které se vztahovaly k takovému procesu, a obecně uvedla, že představují vnitřní konzultace a návrhy, kterých se z velké části nedržela při definitivním rozhodnutí o výpovědi smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
143. Infine, al punto 4.1.3, vertente sul processo decisionale riguardo all’opportunità dell’emissione di un ordine di riscossione e alla sua esecuzione, la Commissione ha unicamente elencato i documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 connessi a un siffatto processo e ha dichiarato, in modo generale, che molti di tali documenti contenevano calcoli di cui i suoi servizi non si erano avvalsi. Da ultimo, essa ha precisato che era stata comunicata la sua posizione definitiva sull’entità dell’importo da riscuotere e sui calcoli finali alla base dell’ordine di riscossione.
|
143. Konečně v bodě 4.1.3, který se týká rozhodovacího procesu vztahujícího se k možnosti přijmout příkaz k vrácení finančních prostředků a k jeho provedení, Komise pouze vyjmenovala dokumenty spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, které se vztahovaly k takovému procesu, a obecně uvedla, že mnohé z nich obsahovaly výpočty, které její útvary nepoužily. Nakonec dodává, že její definitivní stanovisko týkající se výše částky, která má být navrácena, a konečných výpočtů, na nichž byl založen příkaz k vrácení finančních prostředků, bylo sděleno.
|
|
144. Di conseguenza, i motivi illustrati ai punti 4.1.1-4.1.3 della decisione impugnata non contengono un esame concreto e specifico dei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 per i quali la Commissione ha fatto valere l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001.
|
144. Proto odůvodnění uvedené v bodech 4.1.1 až 4.1.3 napadeného rozhodnutí neobsahuje konkrétní a individuální přezkum dokumentů spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, u nichž Komise uplatnila výjimku uvedenou v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001.
|
|
145. In terzo luogo, per quanto attiene ai motivi illustrati nella conclusione del punto 4.1 della decisione impugnata, la Commissione adduce in tale punto vari argomenti, esposti in sostanza infra ai punti 159-161, alla luce dei quali essa ritiene che la divulgazione dei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 in questione «consentirebbe al pubblico di farsi un’idea [sui] suoi metodi di lavoro (…) per giungere all’adozione di una decisione, (…) [e che una] siffatta situazione avrebbe conseguenze negative gravissime sul [suo] processo decisionale (…) in cause di questo tipo». Si deve necessariamente constatare che simili motivi hanno una portata generale e astratta e non contengono un esame concreto e specifico dei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 per i quali la Commissione ha fatto valere l’eccezione fondata sull’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001.
|
145. Pokud jde zatřetí o odůvodnění uvedené v závěru bodu 4.1 napadeného rozhodnutí, Komise v něm uvádí několik argumentů, které jsou vyloženy v bodech 159 až 161 níže, v jejichž světle má za to, že zpřístupnění dokumentů spisu týkajícího se dotčené smlouvy LIEN 97‑2011 „by poskytlo veřejnosti přehled o [jejích] pracovních metodách […] používaných při přijímání rozhodnutí […] [a že] taková situace by měla velmi nepříznivé důsledky pro [její] rozhodovací proces […] ve věcech tohoto druhu“. Je nutno konstatovat, že takové odůvodnění je obecné a abstraktní a neobsahuje konkrétní a individuální přezkum dokumentů spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, u nichž Komise uplatnila výjimku uvedenou v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001.
|
|
146. In quarto luogo, per quanto attiene alla tabella allegata alla decisione impugnata, è sufficiente constatare che la Commissione dichiara, all’ultimo capoverso della pagina 3 della citata decisione, che, «[q]ualora un documento non sia illimitatamente accessibile, [in tale tabella] si fa riferimento al regolamento n. 1049/2001 e alle corrispondenti eccezioni».
|
146. Začtvrté, pokud jde o tabulku, která je přílohou napadeného rozhodnutí, stačí konstatovat, že Komise v posledním pododstavci na straně 3 uvedeného rozhodnutí uvádí, že „[p]okud dokument není neomezeně přístupný, je [v uvedené tabulce] učiněn odkaz na nařízení č. 1049/2001 a na příslušné výjimky“.
|
|
147. Inoltre, come indicato nel titolo delle sei colonne della tabella allegata alla decisione impugnata, con riferimento a ciascuno dei documenti in questione, in tali colonne la Commissione si è limitata ad indicare ciò che segue:
|
147. Jak je uvedeno v nadpisech šesti sloupců tabulky, která je přílohou napadeného rozhodnutí, Komise dále uvedla ve zmíněných sloupcích ve vztahu ke každému z uvedených dokumentů pouze toto:
|
|
– il suo numero (colonna 1);
|
– jeho číslo (sloupec 1);
|
|
– la sua data (colonna 2);
|
– jeho datum (sloupec 2);
|
|
– la sua descrizione (colonna 3);
|
– jeho popis (sloupec 3);
|
|
– il suo contenuto e il suo ambito di applicazione (colonna 4);
|
– jeho obsah a působnost (sloupec 4);
|
|
– lo stato della sua divulgazione (colonna 5);
|
– stav jeho zpřístupnění (sloupec 5);
|
|
– le eccezioni ad esso applicabili (colonna 6).
|
– výjimky, které jsou na něj uplatnitelné (sloupec 6).
|
|
148. Quindi, in tale tabella, la Commissione descrive sommariamente l’oggetto di ciascuno di detti documenti, lo stato della divulgazione applicato e, ove sia negato un accesso illimitato a un documento, il fondamento giuridico di tale diniego. Per contro, essa non contiene alcuna giustificazione che consenta di comprendere perché la divulgazione totale del contenuto di un documento arrecherebbe pregiudizio all’interesse tutelato dall’eccezione applicata dalla Commissione.
|
148. V této tabulce Komise tedy souhrnně popisuje předmět každého z uvedených dokumentů, stav jeho zpřístupnění a v případě odepření neomezeného přístupu k dokumentu právní základ uvedeného odepření. Naproti tomu neobsahuje žádné odůvodnění umožňující pochopit, proč by úplné zpřístupnění obsahu dokumentu vedlo k porušení zájmu chráněného výjimkou uplatněnou Komisí.
|
|
149. Di conseguenza, la tabella allegata alla decisione impugnata non contiene un esame concreto e specifico dei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 per i quali la Commissione ha fatto valere l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001.
|
149. V důsledku toho tabulka, která je přílohou napadeného rozhodnutí, neobsahuje konkrétní a individuální přezkum dokumentů spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, na které Komise uplatnila výjimku založenou na čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001.
|
|
150. Da tutte le suesposte considerazioni risulta che, mancando nella decisione impugnata un esame concreto e specifico del pregiudizio dell’interesse tutelato dall’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001, derivante dalla divulgazione di uno dei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 elencati supra al punto 134, la Commissione, negando esplicitamente la divulgazione di detti documenti sulla base delle citate disposizioni, le ha violate.
|
150. Ze všech úvah výše uvedených vyplývá, že jelikož nebyl v napadeném rozhodnutí proveden konkrétní a individuální přezkum porušení zájmu chráněného čl. 4 odst. 3 druhým pododstavcem nařízení č. 1049/2001, které by pramenilo ze zpřístupnění některého z dokumentů spisu týkajícího se smlouvy, které jsou vyjmenovány v bodě 134 výše, porušila Komise tím, že výslovně odepřela zpřístupnění uvedených dokumentů na základě uvedených ustanovení, tato ustanovení.
|
|
– Considerazioni sovrabbondanti
|
– Doplňující úvahy
|
|
151. Ad abundantiam, ai fini di una buona amministrazione della giustizia e riguardo all’obiettivo di un esame rapido ed agevole delle domande di accesso ai documenti delle istituzioni interessate perseguito dal regolamento n. 1049/2001 ricordato supra al punto 68, segnatamente al fine di consentire alla Commissione di trarre ogni conseguenza utile dalla presente sentenza, si deve esaminare se, nonostante la conclusione tratta supra al punto 150, essa poteva far valere, con riferimento a tutti i documenti elencati supra al punto 134, da un lato, l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001 e, dall’altro, in forza della citata eccezione, i motivi generali e astratti di cui essa ha tenuto conto per negare la divulgazione di detti documenti.
|
151. Jen pro úplnost je třeba v zájmu řádného výkonu spravedlnosti a s ohledem na cíl spočívající v rychlém a snadném vyřizování žádostí o přístup k dokumentům dotyčných orgánů sledovaný nařízením č. 1049/2001, který je připomenut v bodě 68 výše, zejména za tím účelem, aby Komise mohla vyvodit z tohoto rozsudku všechny užitečné důsledky, přezkoumat, zda se Komise může bez ohledu na závěr uvedený v bodě 150 výše dovolávat u všech dokumentů vyjmenovaných v bodě 134 výše výjimky uvedené v ustanovení čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001 a dále, zda může z titulu uvedené výjimky spoléhat na obecné a abstraktní odůvodnění, které formulovala za účelem odepření zpřístupnění uvedených dokumentů.
|
|
152. In un primo tempo, alla luce della giurisprudenza ricordata supra al punto 131, si dovrebbe esaminare se i documenti elencati al precedente punto 134 contengano pareri ai sensi dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001.
|
152. Zaprvé s ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 131 výše je třeba přezkoumat, zda dokumenty uvedené v bodě 134 výše obsahují stanoviska ve smyslu čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001.
|
|
153. Tuttavia, alla luce degli atti della presente causa e in mancanza di un esame concreto e specifico da parte della Commissione dei documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 con riferimento ai quali essa si è avvalsa dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001, il Tribunale non può pronunciarsi sulla possibilità o meno di qualificare come pareri tutti i documenti elencati supra al punto 134. Pertanto, è solo quando detti documenti non contengono manifestamente pareri, ai sensi dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001, che, ai fini d i una buona amministrazione della giustizia, il Tribunale si pronuncerà su tale qualificazione.
|
153. Avšak s ohledem na okolnosti uvedené ve spise k projednávané věci a jelikož Komise neprovedla konkrétní a individuální přezkum dokumentů spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, u nichž uplatnila ustanovení čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001, nemůže Tribunál rozhodnout o tom, zda všechny dokumenty uvedené v bodě 134 výše mohou být kvalifikovány jako stanoviska, či nikoliv. Proto v zájmu řádného výkonu spravedlnosti rozhodne Tribunál o uvedené kvalifikaci pouze v těch případech, kdy uvedené dokumenty zjevně neobsahují stanoviska ve smyslu čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001.
|
|
154. Di conseguenza, al termine dell’esame della risposta della Commissione al secondo mezzo istruttorio, alla luce della giurisprudenza ricordata supra al punto 131 e delle considerazioni esposte al precedente punto 53, il Tribunale constata che, tra i documenti elencati supra al punto 134, i seguenti documenti non contengono in modo manifesto pareri, bensì:
|
154. Tribunál tedy po přezkumu odpovědi Komise na druhé důkazní opatření s ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 131 výše a úvahy uvedené v bodě 53 výše konstatuje, že z dokumentů vyjmenovaných v bodě 134 výše, následující dokumenty zjevně neobsahují stanoviska, nýbrž:
|
|
– vuoi note relative a conversazioni telefoniche o riunioni con la ricorrente, oppure a scambi di informazioni o commenti tra agenti in merito alla ricorrente, vale a dire:
|
– sdělení o telefonických rozhovorech nebo schůzkách se žalobkyní či o výměně mezi zaměstnanci informací nebo komentářů týkajících se žalobkyně, a sice:
|
|
– subfascicolo 1: i documenti 4/1999 e 7/1999 (sezione 2);
|
– spis 1: dokumenty 4/1999 a 7/1999 (oddíl 2);
|
|
– subfascicolo 2: il documento 4/1999;
|
– spis 2: dokument 4/1999;
|
|
– subfascicolo 4, parte I: i documenti 2/1999, 12/1999, 13/1999, 16/1999, 19/1999 (sezione 1) e 2/2000;
|
– část I spisu 4: dokumenty 2/1999, 12/1999, 13/1999, 16/1999, 19/1999 (oddíl 1) a 2/2000;
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 9/1999, 14/1999 e 4/2000 (riquadro 1);
|
– část II spisu 4: dokumenty 9/1999, 14/1999 a 4/2000 (rámeček 1);
|
|
– vuoi commenti generali sulla causa relativa al contratto LIEN 97‑2011, vale a dire:
|
– nebo obecné komentáře k věci týkající se smlouvy LIEN 97‑2011, a sice:
|
|
– subfascicolo 4, parte I: il documento 4/1999 (riquadri 1 e 2);
|
– část I spisu 4: dokument 4/1999 (rámečky 1 a 2);
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 2/1999 (riquadro 2), 2/2000 (riquadro 2) e 3/2000 (riquadro 2);
|
– část II spisu 4: dokumenty 2/1999 (rámeček 2), 2/2000 (rámeček 2) a 3/2000 (rámeček 2);
|
|
– vuoi domande o scambi di informazioni generali sulla causa relativa al contratto LIEN 97‑2011, vale a dire:
|
– nebo žádosti o obecné informace vztahující se k věci týkající se smlouvy LIEN 97‑2011 nebo jejich výměny, a sice:
|
|
– subfascicolo 4, parte I: i documenti da 8/1999 a 11/1999 e 23/1999;
|
– část I spisu 4: dokumenty 8/1999 až 11/1999 a 23/1999;
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 7/1999, 8/1999, 20/1999 (riquadri 2, 3 e 9) e 3/2000 (riquadro 2);
|
– část II spisu 4: dokumenty 7/1999, 8/1999, 20/1999 (rámečky 2, 3 a 9) a 3/2000 (rámeček 2);
|
|
– vuoi istruzioni o commenti generali riguardanti l’effettuazione di una verifica contabile nella causa relativa al contratto LIEN 97‑2011, vale a dire:
|
– nebo obecné pokyny nebo komentáře k provádění auditu ve věci týkající se smlouvy LIEN 97‑2011, a sice:
|
|
– subfascicolo 1: il documento 6/1999 (riquadro 2);
|
– spis 1: dokument 6/1999 (rámeček 2);
|
|
– subfascicolo 4, parte I: i documenti 3/1999 (riquadro 2) e 17/1999;
|
– část I spisu 4: dokumenty 3/1999 (rámeček 2) a 17/1999;
|
|
– subfascicolo 4, parte II: il documento 12/1999.
|
– část II spisu 4: dokument 12/1999.
|
|
155. Pertanto, è in modo manifestamente erroneo che la Commissione si è avvalsa dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001 per negare l’accesso ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 elencati supra al punto 154, poiché detti documenti non contenevano manifestamente pareri ai sensi del citato articolo.
|
155. Komise se proto zjevně nesprávně dovolávala ustanovení čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001 k tomu, aby odepřela přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 vyjmenovaným v bodě 154 výše, a to v tom, že uvedené dokumenty zjevně neobsahovaly stanoviska ve smyslu uvedeného článku.
|
|
156. In un secondo tempo, occorre stabilire se, per quanto riguarda i documenti di cui al punto 134, eccetto quelli elencati supra al punto 154, poiché essi non contengono manifestamente pareri, i motivi astratti e generali considerati dalla Commissione relativamente ad essi nella decisione impugnata siano idonei a corroborare, in aggiunta rispetto a motivi concreti e specifici, un diniego di divulgazione di detti documenti.
|
156. Zadruhé je třeba určit, zda – pokud jde o dokumenty uvedené v bodě 134 výše, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 154 výše, neboť tyto zjevně neobsahují stanoviska – by abstraktní a obecné odůvodnění, které Komise uvedla ve vztahu k nim v napadeném rozhodnutí, mohlo vedle konkrétního a individuálního odůvodnění podložit odepření zpřístupnění uvedených dokumentů.
|
|
157. In sostanza, detti motivi, quali indicati ai precedenti punti 138, 141-143 e 145, possono essere raggruppati nelle quattro categorie qui di seguito definite.
|
157. Uvedené odůvodnění, které je uvedeno v bodech 138, 141 až 143 a 145 výše, může být rozděleno do čtyř výše vymezených kategorií.
|
|
158. Anzitutto, risulta dai motivi illustrati nell’introduzione del punto 4.1 della decisione impugnata e ai punti 4.1.1-4.1.3 della medesima decisione che i documenti in questione conterrebbero opinioni degli agenti dell’Unione, espresse durante le consultazioni e le deliberazioni preliminari, relative al contratto LIEN 97‑2011. Più precisamente, dette opinioni riguarderebbero decisioni adottate riguardo, da un lato, all’effettuazione di una verifica contabile e di indagini, dall’altro, alla risoluzione del citato contratto e all’opportunità di emettere un ordine di riscossione. Orbene, tali opinioni non rifletterebbero le posizioni definitive adottate dalla Commissione riguardo a questi tre argomenti.
|
158. Nejprve z odůvodnění uvedeného v úvodu bodu 4.1 napadeného rozhodnutí a v bodech 4.1.1 až 4.1.3 uvedeného rozhodnutí vyplývá, že dotyčné dokumenty obsahují stanoviska unijních zaměstnanců, která byla v souvislosti se smlouvou LIEN 97-2011 vypracována v rámci konzultací a předběžných porad. Konkrétně se podle Komise tato stanoviska týkají rozhodnutí přijatých jednak ohledně provádění auditu a šetření, jednak ohledně výpovědi uvedené smlouvy a možnosti vydat příkaz k vrácení finančních prostředků. Uvedená stanoviska však podle názoru Komise nevyjadřují definitivní stanoviska, která Komise přijala v těchto třech oblastech.
|
|
159. Risulta poi dai motivi illustrati nella conclusione del punto 4.1 della decisione impugnata che, al fine di tutelare i principi fondamentali sui quali si fonda il processo decisionale della Commissione, segnatamente il principio di collegialità, dovrebbe essere garantita ai suoi agenti la facoltà di esprimere liberamente i loro pareri e proposte.
|
159. Dále z odůvodnění uvedeného v závěru bodu 4.1 napadeného rozhodnutí vyplývá, že za účelem ochrany základních zásad, na kterých je založen rozhodovací proces Komise, a zejména zásady kolegiality, je třeba zaručit, aby její zaměstnanci mohli svobodně vyjádřit svá stanoviska a návrhy.
|
|
160. Inoltre, risulta parimenti dai motivi illustrati nella conclusione del punto 4.1 della decisione impugnata che la divulgazione dei documenti elencati supra al punto 134 consentirebbe al pubblico di farsi un’idea sui metodi di lavoro utilizzati dalla Commissione per giungere all’adozione di una decisione. Ciò avrebbe pertanto conseguenze negative gravissime sul suo processo decisionale in cause di questo tipo.
|
160. Rovněž z odůvodnění uvedeného v závěru bodu 4.1 napadeného rozhodnutí vyplývá, že by zpřístupnění dokumentů vyjmenovaných v bodě 134 výše poskytlo veřejnosti přehled o pracovních metodách Komise používaných při přijímání rozhodnutí. Podle Komise by to proto mělo velmi nepříznivé důsledky pro rozhodovací proces v podobných věcech.
|
|
161. Infine, risulta dai motivi illustrati nella conclusione del punto 4.1 della decisione impugnata che la divulgazione dei documenti riguardanti il metodo di calcolo adottato per la domanda di riscossione comporterebbe un rischio prevedibile per il procedimento giudiziario nazionale pendente in Belgio.
|
161. Konečně, z odůvodnění uvedeného v závěru bodu 4.1 napadeného rozhodnutí vyplývá, že by zpřístupnění dokumentů týkajících se způsobu výpočtu, který byl přijat pro účely žádosti o navrácení, představovalo předvídatelné riziko pro vnitrostátní soudní řízení probíhající v Belgii.
|
|
162. Riguardo a tali quattro categorie di motivi generali e astratti, in primo luogo, il Tribunale constata che l’argomento della Commissione secondo cui i documenti in questione non possono essere divulgati perché contengono opinioni espresse a titolo personale dai suoi agenti per finalità interne – opinioni che si collocano in una fase preliminare alla decisione finale della Commissione e che, del resto, non rispecchiano la posizione assunta definitivamente dalla stessa – contrasta con la stessa lettera dell’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001.
|
162. Pokud jde o tyto čtyři kategorie obecného a abstraktního odůvodnění, Tribunál zaprvé konstatuje, že argument Komise, že dotčené dokumenty nemohou být zpřístupněny, neboť obsahují osobní názory jejích zaměstnanců vyslovené pro vnitřní účely ve fázi předcházející konečnému rozhodnutí Komise a nadto ani nevyjadřují stanovisko, které nakonec přijala, je v rozporu se samotným zněním čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001.
|
|
163. Occorre infatti rilevare che l’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001 riconosce espressamente che, dopo l’adozione della decisione, l’accesso a un documento contenente pareri per uso interno, facenti parte di discussioni e consultazioni preliminari in seno all’istituzione interessata, viene concesso, a meno che la divulgazione del documento non pregiudichi seriamente il processo decisionale dell’istituzione.
|
163. Je třeba totiž uvést, že čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 1049/2001 výslovně připouští, aby po přijetí rozhodnutí, byl přístup k dokumentu, který obsahuje stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací uvnitř daného orgánu, poskytnut, ledaže by zpřístupnění dokumentu vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu.
|
|
164. Orbene, nella fattispecie, la Commissione si è limitata ad affermare che «[i]l fatto che i documenti in questione relativi all’effettuazione di una verifica contabile o alla risoluzione del contratto siano stati redatti e distribuiti già da diversi anni non osta a che si possa ragionevolmente attendere che [il suo] processo decisionale (…) possa gravemente risentirne per le ragioni menzionate». Una siffatta giustificazione, per il suo carattere meramente ipotetico, è insufficiente tenuto conto del requisito ricordato supra al punto 91 dell’esistenza di un rischio oggettivo concreto e non ipotetico di incidere sull’interesse protetto.
|
164. V projednávaném případě se však Komise omezila na tvrzení, že „[s]kutečnost, že dotčené dokumenty, které se týkají provádění auditu nebo výpovědi smlouvy, byly vypracovány a použity před řadou let, nebrání tomu, aby bylo oprávněné předpokládat, že [její] rozhodovací proces […] může být vážně ohrožen z výše uvedených důvodů“. Z důvodu svého čistě hypotetického charakteru je takové odůvodnění nedostatečné s ohledem na požadavek – připomenutý v bodě 91 výše – na existenci konkrétního objektivního rizika, a nikoliv hypotetického, porušení chráněného zájmu.
|
|
165. In secondo luogo, la Commissione non può sostenere che la pubblicazione dei documenti riguardanti l’effettuazione della revisione contabile e l’ordine di riscossione di cui trattasi nella fattispecie consentirebbe ai destinatari di fondi dell’Unione di eludere le regole applicabili in materia di revisione contabile o di ordini di riscossione e, pertanto, di incidere in futuro con conseguenze molto gravi sul suo processo decisionale.
|
165. Zadruhé, Komise nemůže tvrdit, že zpřístupnění dokumentů týkajících se provádění auditu a příkazu k vrácení finančních prostředků dotčeného v projednávané věci by příjemcům unijních prostředků umožnilo obcházet pravidla použitelná v oblasti auditu nebo příkazu k vrácení finančních prostředků, a proto by v budoucnu velmi vážně ohrozilo její rozhodovací proces.
|
|
166. Infatti, le modalità con cui si esegue una revisione contabile sono fondate su norme giuridiche e regole scientifiche note ai professionisti, essendo le stesse insegnate nei corsi di formazione per revisori contabili. Lo stesso dicasi per le regole di esecuzione di un ordine di riscossione. Pertanto, non si può sostenere che la conoscenza di siffatte regole inciderebbe gravemente sul processo decisionale chiuso nel caso di specie, o addirittura sul processo decisionale della Commissione in cause di questo tipo.
|
166. Postupy provádění auditu spočívají totiž na právních normách a vědeckých pravidlech, které jsou odborníkům známy, jelikož jsou vyučovány v rámci auditorských studijních programů. Totéž platí pro pravidla provádění příkazu k vrácení finančních prostředků. Proto nelze tvrdit, že by znalost takových pravidel vážně ohrozila rozhodovací proces v projednávaném případě, který byl ukončen, nebo dokonce rozhodovací proces Komise v podobných věcech.
|
|
167. In terzo luogo, la Commissione non può neppure giustificare il suo diniego di consentire l’accesso ai documenti controversi adducendo la necessità in futuro di tutelare, in casi simili, i suoi agenti da ogni pressione esterna e, di conseguenza, il processo decisionale in cause di questo tipo.
|
167. Zatřetí, Komise nemůže své odepření přístupu ke sporným dokumentů odůvodnit ani nutností chránit v budoucnu v podobných situacích své zaměstnance před jakýmkoliv vnějším tlakem, a tedy rozhodovací proces v podobných věcech.
|
|
168. Infatti, ipotizzando che i documenti controversi contengano effettivamente dati riguardanti gli agenti della Commissione che sarebbe opportuno non divulgare per non esporre questi ultimi a pressioni esterne, si deve necessariamente rilevare che, anzitutto, come risulta dai richiami effettuati supra ai punti 130-132, l’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001 mira a proteggere non tanto dati personali che possano in particolare esporre gli agenti a pressioni esterne, quanto unicamente alcuni tipi di documenti. Va poi ricordato che il legislatore dell’Unione ha previsto, all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001, una disposizione speciale che mira espressamente, ove necessario, a limitare la divulgazione di dati personali al fine di tutelare la vita privata e l’integrità degli individui.
|
168. I kdyby totiž sporné dokumenty skutečně obsahovaly údaje týkající se zaměstnanců Komise, které by neměly být přístupné, aby tito zaměstnanci nebyli vystaveni vnějším tlakům, je nutno nejprve konstatovat – jak vyplývá z toho, co bylo připomenuto uvedených v bodech 130 až 132 výše – že předmětem čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001 je nikoliv ochrana osobních údajů, které by zejména mohly vystavit zaměstnance vnějším tlakům, ale pouze ochrana určitých druhů dokumentů. Dále je třeba připomenout, že unijní zákonodárce v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 stanovil zvláštní ustanovení, jehož výslovně uvedeným cílem je omezit, pokud je to nutné, zpřístupnění osobních údajů v zájmu ochrany soukromí a osobnosti jednotlivců.
|
|
169. Di conseguenza, la Commissione non può fondare il suo diniego alla divulgazione di tali dati personali sull’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001.
|
169. Komise proto nemůže založit své odepření zpřístupnit takové osobní údaje na ustanoveních čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001.
|
|
170. In quarto luogo, occorre constatare che, contrariamente a quanto sostiene la Commissione, il fatto che alcuni documenti vertano sul calcolo dell’importo da riscuotere, che costituisce l’oggetto di una controversia pendente dinanzi a un giudice nazionale belga, non può costituire un impedimento alla divulgazione dei citati documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011.
|
170. Začtvrté je třeba konstatovat, že v rozporu s tvrzením Komise, nemůže skutečnost, že se některé dokumenty týkají výpočtu částky, která má být navrácena a jež je předmětem sporu probíhajícího před vnitrostátním belgickým soudem, odůvodnit odepření zpřístupnit uvedené dokumenty ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97-2011.
|
|
171. È vero che il sedicesimo considerando del regolamento n. 1049/2001 prevede che il regime di accesso del pubblico ai documenti delle istituzioni, attuato da tale regolamento, non pregiudica il diritto di accesso ai documenti riconosciuti alle autorità giudiziarie.
|
171. Je zajisté pravda, že bod 16 odůvodnění nařízení č. 1049/2001 uvádí, že režimem přístupu veřejnosti k dokumentům orgánů, který uvedené nařízení zavádí, nejsou dotčena stávající práva soudních orgánů na přístup k dokumentům.
|
|
172. Tuttavia, non risulta dalle disposizioni del regolamento n. 1049/2001 che il diritto di accesso ai documenti riconosciuto alle autorità giudiziarie nazionali consente di derogare alla regola generale di accesso del pubblico ai documenti delle istituzioni prevista dal regolamento n. 1049/2001, e ciò, in particolare, alla luce della giurisprudenza ricordata supra al punto 90, secondo cui le eccezioni al diritto in parola devono essere interpretate restrittivamente e sono elencate tassativamente all’articolo 4 del regolamento n. 1049/2001.
|
172. Z ustanovení nařízení č. 1049/2001 však nevyplývá, že práva vnitrostátních soudních orgánů na přístup k dokumentům umožňují se odchýlit od obecného pravidla přístupu veřejnosti k dokumentům orgánů stanoveného nařízením č. 1049/2001, a to zvláště s ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 90 výše, podle níž výjimky z uvedeného práva musí být vykládány striktně a jsou taxativně uvedeny v článku 4 nařízení č. 1049/2001.
|
|
173. Pertanto, per quanto attiene ai documenti relativi al calcolo della domanda di riscossione, erroneamente la Commissione ha opposto un rifiuto alla divulgazione del contenuto adducendo che detto calcolo costituisce l’oggetto di una controversia pendente dinanzi a un giudice nazionale belga.
|
173. Pokud jde tedy o dokumenty, které se týkají výpočtu částky, která má být předmětem žádosti o navrácení, Komise neprávem odepřela zpřístupnění jejich obsahu z důvodu, že uvedený výpočet byl předmětem sporu probíhajícího před vnitrostátním belgickým soudem.
|
|
174. Dalle considerazioni sovrabbondanti suesposte risulta che nessuno dei quattro motivi astratti e generali considerati dalla Commissione, relativamente ai documenti elencati supra al punto 134, può corroborare, oltre i motivi concreti e specifici, un diniego di divulgazione di detti documenti.
|
174. Z výše uvedených doplňujících úvah vyplývá, že žádné ze čtyř abstraktních a obecných odůvodnění, která Komise uvedla ve vztahu k dokumentům uvedeným v bodě 134 výše, nemůže vedle konkrétního a individuálního odůvodnění podložit odepření zpřístupnit uvedené dokumenty.
|
|
175. Tenuto conto dell’illegittimità rilevata, in via principale, al precedente punto 150, senza che sia necessario esaminare gli argomenti della ricorrente relativi all’esistenza di un interesse pubblico prevalente, si deve accogliere il quarto motivo nella sua totalità e, pertanto, si deve annullare la decisione impugnata nella parte in cui nega alla ricorrente l’accesso ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2001 elencati supra al punto 134, sulla base dell’eccezione prevista dall’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001.
|
175. Pokud jde o protiprávnost uvedenou v bodě 150 výše, je třeba – a přitom není namístě přezkoumat argumenty žalobkyně týkající se existence převažujícího veřejného zájmu – vyhovět čtvrtému žalobnímu důvodu v plném rozsahu, a proto zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž na základě výjimky uvedené v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001 žalobkyni výslovně odepírá přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2001, které jsou vyjmenovány v bodě 134 výše.
|
|
Sul secondo motivo, vertente sulla violazione dell’obbligo di motivazione
|
Ke druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení povinnosti uvést odůvodnění
|
|
176. La ricorrente addebita alla Commissione, da un lato, di non aver indicato le ragioni per le quali il numero di documenti, il cui contenuto è stato dichiarato parzialmente oppure totalmente estraneo all’ambito della domanda di accesso illimitato ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, è aumentato tra la risposta iniziale e la decisione impugnata. Dall’altro, di non aver spiegato, innanzitutto, su quale fondamento giuridico si sia basata per dichiarare che alcuni documenti o parti di documenti sono totalmente o parzialmente estranei all’ambito della citata domanda di accesso e, poi, le ragioni per le quali il fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 contiene documenti o parti di documenti che sono estranei a tale ambito. La ricorrente aggiunge che tali incoerenze, o addirittura tali contraddizioni, che emergono dalla decisione impugnata, sono chiaramente riferite in due lettere da essa indirizzate al presidente della Commissione, rispettivamente l’11 giugno 2010 e l’11 agosto 2010, allegate alla replica.
|
176. Žalobkyně vytýká Komisi, že nevysvětlila důvody, proč se počet dokumentů, o jejichž obsahu rozhodla, že částečně nebo vůbec nespadá do rozsahu žádosti o neomezený přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011, mezi původní odpovědí a napadeným rozhodnutím zvýšil. Komise ani nevysvětlila, zaprvé na jakém právním základě rozhodla, že některé dokumenty nebo části dokumentů vůbec či částečně nespadají do rozsahu uvedené žádosti o přístup, a zadruhé důvody, proč spis týkající se smlouvy LIEN 97‑2011 obsahuje dokumenty nebo části dokumentů, které se uvedeného předmětu nijak netýkají. Žalobkyně dodává, že na tyto nesoudržnosti, či dokonce rozporuplnosti, které vyplývají z napadeného rozhodnutí, jasně upozornila v obou dopisech, které zaslala předsedovi Komise dne 11. června 2010 a 11. srpna 2010 a jež jsou přílohou repliky.
|
|
177. La Commissione contesta la fondatezza del secondo motivo e, a tale proposito, ritiene di aver adeguatamente rispettato l’obbligo di motivazione ad essa incombente per quanto riguarda l’applicazione delle eccezioni poste a fondamento della sua decisione di negare un accesso completo ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011.
|
177. Komise zpochybňuje opodstatněnost druhého žalobního důvodu a v tomto ohledu má za to, že právně dostačujícím způsobem splnila svou povinnost uvést odůvodnění, pokud jde o výjimky, na kterých je založeno její rozhodnutí odepřít poskytnutí úplného přístupu k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
178. Nella fattispecie, occorre sin dall’inizio constatare, in via preliminare, che l’invio delle due lettere da parte della ricorrente al presidente della Commissione, rispettivamente l’11 giugno 2010 e l’11 agosto 2010, è avvenuto in un momento successivo all’adozione della decisione impugnata e al deposito del ricorso relativo alla presente causa. Dal momento che tali lettere erano state redatte dalla ricorrente stessa, non si può ritenere che esse costituiscano elementi di prova la cui esistenza sia stata scoperta dalla ricorrente nel corso del presente procedimento. Infatti, una simile qualificazione consentirebbe a una parte di creare personalmente una prova nonché di eludere la regola sulla produzione delle prove da parte della ricorrente in fase di ricorso come previsto dall’articolo 44 del regolamento di procedura. Inoltre, per lo stesso motivo, non si può ritenere che, poiché l’esistenza delle citate lettere è stata rivelata nel corso del presente procedimento, esse costituiscano elementi nuovi che rendono possibile la deduzione di un motivo nuovo, ai sensi dell’articolo 48, paragrafo 2, del regolamento di procedura.
|
178. V projednávaném případě je třeba úvodem konstatovat, že oba dopisy žalobkyně zaslané předsedovi Komise dne 11. června 2010 a 11. srpna 2010 byly zaslány po přijetí napadeného rozhodnutí a po předložení návrhu v projednávané věci. Takové dopisy, které byly sepsány samotnou žalobkyní, nemohou být považovány za důkazy, jejichž existenci žalobkyně odhalila v průběhu tohoto řízení. Taková kvalifikace by totiž umožnila účastníku řízení, aby si sám vytvořil důkaz a obešel pravidlo o předkládání důkazů žalobcem ve fázi žaloby, které je stanoveno v článku 44 jednacího řádu. Ze stejného důvodu ani nelze mít za to, že existence uvedených dopisů, která vyšla najevo v průběhu tohoto řízení, představuje nové okolnosti, jež umožňují předložení nového žalobního důvodu ve smyslu čl. 48 odst. 2 jednacího řádu.
|
|
179. Pertanto, occorre respingere la domanda della ricorrente di acquisire agli atti della presente causa le due lettere indirizzate al presidente della Commissione, rispettivamente l’11 giugno 2010 e l’11 agosto 2010.
|
179. Proto je třeba zamítnout návrh žalobkyně na založení obou dopisů zaslaných předsedovi Komise dne 11. června 2010 a 11. srpna 2010 do spisu k projednávané věci.
|
|
180. In via principale, occorre ricordare che risulta dalla giurisprudenza che l’obbligo di motivazione costituisce una forma sostanziale che va tenuta distinta dalla questione della fondatezza della motivazione, la quale attiene alla legittimità nel merito dell’atto controverso (sentenza del Tribunale del 12 dicembre 2007, Akzo Nobel e a./Commissione, T‑112/05, Racc. pag. II‑5049, punto 94).
|
180. Je třeba připomenout, že z ustálené judikatury vyplývá, že povinnost uvést odůvodnění je podstatnou formální náležitostí, která musí být odlišena od otázky opodstatněnosti odůvodnění, která souvisí s legalitou sporného aktu po meritorní stránce (rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2007, Akzo Nobel a další v. Komise, T‑112/05, Sb. rozh. s. II‑5049, bod 94).
|
|
181. Inoltre, secondo una costante giurisprudenza, la motivazione richiesta dall’articolo 296 TFUE deve essere adeguata alla natura dell’atto di cui trattasi e deve fare apparire in forma chiara e inequivocabile l’iter logico seguito dall’istituzione da cui esso promana, in modo da consentire agli interessati di conoscere le ragioni del provvedimento adottato e di permettere al giudice dell’Unione di esercitare il proprio controllo. L’obbligo di motivazione deve essere valutato in funzione delle circostanze del caso, in particolare del contenuto dell’atto, della natura dei motivi esposti e dell’interesse che i destinatari dell’atto o altre persone da questo interessate direttamente e individualmente possano avere a ricevere spiegazioni. La motivazione non deve necessariamente specificare tutti gli elementi di fatto e di diritto pertinenti, in quanto la questione di decidere se la motivazione di un atto soddisfi gli obblighi di cui all’articolo 296 TFUE deve essere risolta alla luce non solo del suo tenore, ma anche del suo contesto nonché del complesso delle norme giuridiche che disciplinano la materia (sentenze della Corte del 2 aprile 1998, Commissione/Sytraval e Brink’s France, C‑367/95 P, Racc. pag. I‑1719, punto 63, e Sison/Consiglio, cit. supra al punto 90, punto 80).
|
181. Podle ustálené judikatury platí, že odůvodnění vyžadované článkem 296 SFEU musí být přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musejí z něho jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a unijní soud mohl vykonávat svůj přezkum. Požadavek odůvodnění musí být posuzován v závislosti na okolnostech případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů, jakož i zájmu, který mohou mít osoby, kterým je akt určen, nebo jiné osoby, kterých se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání těchto vysvětlení. Není požadováno, aby odůvodnění vylíčilo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky výše uvedeného článku 296, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast (rozsudky Soudního dvora ze dne 2. dubna 1998, Komise v. Sytraval a Brink’s France, C‑367/95 P, Recueil, s. I‑1719, bod 63, a Sison v. Rada, bod 90 výše, bod 80).
|
|
182. Per quanto concerne una domanda di accesso ai documenti, quando l’istituzione di cui trattasi neghi un siffatto accesso, essa deve dimostrare in ogni caso concreto, in base alle informazioni di cui dispone, che ai documenti di cui si chiede la consultazione si applichino effettivamente le eccezioni elencate all’articolo 4 del regolamento n. 1049/2001 (sentenze del Tribunale del 26 aprile 2005, Sison/Consiglio, T‑110/03, T‑150/03 e T‑405/03, Racc. pag. II‑1429, punto 60, e del 17 maggio 2006, Kallianos/Commissione, T‑93/04, Racc. PI pagg. I‑A‑2‑115 e II‑A‑2‑537, punto 90). Alla luce di questa giurisprudenza, spetta pertanto all’istituzione che ha negato l’accesso ad un documento fornire una motivazione che consenta di comprendere e verificare, da un lato, se il documento richiesto rientri effettivamente nell’ambito dell’eccezione invocata e, dall’altro, se l’esigenza di tutela relativa a tale eccezione sia reale (sentenza del 26 aprile 2005, Sison/Consiglio, cit., punto 61).
|
182. Co se týče žádosti o přístup k dokumentům, musí dotčený orgán, jestliže takový přístup odepře, v každém konkrétním případě na základě informací, kterými disponuje, prokázat, že dokumenty, ke kterým je požadován přístup, skutečně spadají pod výjimky vyjmenované v nařízení č. 1049/2001 (rozsudky Tribunálu ze dne 26. dubna 2005, Sison v. Rada, T‑110/03, T‑150/03 a T‑405/03, Sb. rozh. s. II‑1429, bod 60, a ze dne 17. května 2006, Kallianos v. Komise, T‑93/04, Sb. rozh. VS s. I‑A‑2‑115 a II‑A‑2‑537, bod 90). V rámci této judikatury tedy orgánu, který odepřel přístup k dokumentu, přísluší, aby poskytl odůvodnění umožňující pochopit a ověřit, zda požadovaný dokument skutečně souvisí s oblastí, na kterou se vztahuje uvedená výjimka, a zda je potřeba ochrany ohledně této výjimky skutečná (výše uvedený rozsudek ze dne 26. dubna 2005, Sison v. Rada, bod 61).
|
|
183. Nel caso di specie, al fine di valutare la fondatezza del secondo motivo, occorre distinguere le tre categorie di documenti seguenti:
|
183. V projednávaném případě je třeba za účelem posouzení opodstatněnosti druhého žalobního důvodu rozlišit tyto tři kategorie dokumentů:
|
|
– i documenti riguardo ai quali la Commissione non ha adottato una decisione in quanto, non essendo stati oggetto di una domanda di conferma ai sensi dell’articolo 8 del regolamento n. 1049/2001, essi non rientravano nell’ambito della domanda di accesso in questione;
|
– dokumenty, o nichž Komise nerozhodla, protože vzhledem k tomu, že nebyly předmětem potvrzující žádosti ve smyslu článku 8 nařízení č. 1049/2001, nespadaly do rozsahu žádosti o dotčený přístup;
|
|
– i documenti riguardo ai quali la Commissione non ha adottato una decisione in quanto, poiché gli stessi non riguardavano il contratto LIEN 97‑2011, non rientravano nell’ambito della domanda di accesso in questione;
|
– dokumenty, o nichž Komise nerozhodla, protože vzhledem k tomu, že se netýkají smlouvy LIEN 97‑2011, nespadaly do rozsahu žádosti o dotčený přístup;
|
|
– i documenti, o passaggi di documenti, riguardo ai quali la Commissione ha negato l’accesso alla ricorrente in quanto essi rientravano in una delle eccezioni elencate all’articolo 4 del regolamento n. 1049/2001.
|
– dokumenty nebo části dokumentů, k nimž Komise odepřela žalobkyni přístup z toho důvodu, že se na ně vztahovaly výjimky uvedené v článku 4 nařízení č. 1049/2001.
|
|
Documenti riguardo ai quali la Commissione non ha adottato una decisione in quanto, non essendo stati oggetto di una domanda di conferma, essi non rientravano nell’ambito della domanda di accesso
|
Dokumenty, o nichž Komise nerozhodla, protože vzhledem k tomu, že nebyly předmětem potvrzující žádosti ve smyslu článku 8 nařízení č. 1049/2001, nespadaly do rozsahu žádosti o přístup
|
|
184. È pacifico che tali documenti sono gli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore, quali indicati nella domanda iniziale.
|
184. Je nesporné, že těmito dokumenty jsou jiné dokumenty předané spolupracovníkovi veřejného ochránce práv, jak jsou označeny v původní žádosti.
|
|
185. Relativamente ad essi, occorre considerare che la mancata adozione di una decisione da parte della Commissione, sebbene, come constatato supra al punto 61, risulti espressamente dalla domanda iniziale che la ricorrente aveva chiesto di ottenere un accesso illimitato agli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore, deve essere qualificata come diniego implicito di accesso, ai sensi dell’articolo 8 del regolamento n. 1049/2001, impugnabile dinanzi al Tribunale.
|
185. Pokud jde o tyto dokumenty, je třeba mít za to, že nepřijetí rozhodnutí ze strany Komise, zatímco – jak bylo konstatováno v bodě 61 výše – z původní žádosti výslovně vyplývá, že žalobkyně požadovala neomezený přístup k jiným dokumentů předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv, musí být kvalifikováno jako implicitní odepření přístupu ve smyslu článku 8 nařízení č. 1049/2001, proti němuž lze podat žalobu k Tribunálu.
|
|
186. Orbene, un tale diniego implicito implica, per definizione, un difetto assoluto di motivazione. Ne consegue che le considerazioni e affermazioni che sono state allegate al riguardo dalla Commissione dinanzi al giudice dell’Unione, anche a volerle considerare esatte, non possono rimediare a un tale difetto di motivazione (v., in tal senso, sentenza della Corte del 24 ottobre 1996, Germania e a./Commissione, C‑329/93, C‑62/95 e C‑63/95, Racc. pag. I‑5151, punto 48, e sentenza del Tribunale del 19 ottobre 2005, Freistaat Thüringen/Commissione, T‑318/00, Racc. pag. II‑4179, punto 127). Ciò si verifica in particolare relativamente all’asserita imprecisione della formulazione della domanda iniziale. Infatti, come osservato supra ai punti 83 e 85, in un caso simile spettava alla Commissione, conformemente all’articolo 6, paragrafo 2, del regolamento n. 1049/2001 e al principio di buona amministrazione, invitare la ricorrente a definire con maggiore precisione i documenti richiesti, cosa che essa, peraltro, non ha fatto nel caso di specie.
|
186. Takové implicitní odepření však již pojmově implikuje absolutní neexistenci odůvodnění. Z toho vyplývá, že i kdyby byly úvahy a tvrzení, které Komise v tomto ohledu uvedla před unijním soudem, správné, nemohou napravit takovou neexistenci odůvodnění (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 24. října 1996, Německo a další v. Komise, C‑329/93, C‑62/95 a C‑63/95, Recueil, s. I‑5151, bod 48, a rozsudek Tribunálu ze dne 19. ří jna 2005, Freistaat Thüringen v. Komise, T‑318/00, Sb. rozh. s. II‑4179, bod 127). Tak tomu je zejména v případě údajně nepřesného znění původní žádosti. Jak bylo totiž uvedeno v bodech 83 a 85 výše, v takovém případě musí Komise v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení č. 1049/2001 a zásadou řádné správy vyzvat žadatelku, aby přesněji vymezila požadované dokumenty, což však v projednávaném případě neučinila.
|
|
187. Dalle suesposte considerazioni risulta che, per quanto attiene agli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore, la decisione impugnata contiene un diniego implicito di accesso a tali documenti richiesti dalla ricorrente, e che tale diniego non soddisfa l’obbligo di motivazione che l’articolo 296 TFUE impone alle istituzioni dell’Unione.
|
187. Z výše uvedených úvah vyplývá, že napadené rozhodnutí obsahuje implicitní odepření přístupu k jiným dokumentům předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv požadovaným žalobkyní a že tímto odepřením není splněna povinnost uvést odůvodnění, kterou článek 296 SFEU ukládá unijním orgánům.
|
|
Documenti riguardo ai quali la Commissione non ha adottato una decisione in quanto, poiché gli stessi non riguardavano il contratto LIEN 97‑2011, non rientravano nell’ambito della domanda di accesso
|
Dokumenty, o nichž Komise nerozhodla, protože vzhledem k tomu, že se netýkají smlouvy LIEN 97‑2011, nespadaly do rozsahu žádosti o přístup
|
|
188. Riguardo a tali documenti, va anzitutto segnalato che, in risposta a un quesito posto dal Tribunale nel corso dell’udienza, la ricorrente ha esplicitamente confermato che la sua domanda di accesso verteva solo sui documenti relativi al contratto LIEN 97‑2011. Con riferimento all’oggetto della citata domanda, quale confermato dalla ricorrente nel corso dell’udienza, occorre dunque esaminare, sulla base della risposta della Commissione al secondo mezzo istruttorio, se a giusto titolo essa ha ritenuto che il contenuto di taluni documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 fosse totalmente o parzialmente estraneo a tale oggetto. A tale proposito, occorre ricordare che tali documenti sono quelli indicati al punto 3.1 della decisione impugnata.
|
188. Co se týče těchto dokumentů, je třeba nejprve upozornit na to, že v odpovědi na otázku položenou Tribunálem v průběhu jednání žalobkyně výslovně potvrdila, že se její žádost o přístup vztahovala pouze k dokumentům týkajícím se smlouvy LIEN 97‑2011. S ohledem na předmět uvedené žádosti, jak jej potvrdila žalobkyně během jednání, je tedy třeba na základě odpovědi Komise na druhé důkazní opatření zkoumat, zda Komise měla právem za to, že se obsah některých dokumentů ze spisu k smlouvě LIEN 97‑2011 tohoto předmětu vůbec netýká nebo se jej týká pouze částečně. V tomto ohledu je třeba připomenout, že uvedenými dokumenty jsou dokumenty, které jsou vyjmenovány v bodě 3.1 napadeného rozhodnutí.
|
|
– Documenti il cui contenuto è stato considerato totalmente estraneo all’ambito della domanda di accesso
|
– Dokumenty, jejichž obsah údajně vůbec nespadá do rozsahu žádosti o přístup
|
|
189. Riguardo ai documenti il cui contenuto è stato considerato dalla Commissione totalmente estraneo alla domanda di accesso, questi ultimi, alla luce del punto 3.1 della decisione impugnata e della tabella allegata alla medesima decisione, possono essere identificati come segue:
|
189. K dokumentům, o nichž Komise měla za to, že jejich obsah vůbec nespadá do rozsahu žádosti o přístup, mohou s ohledem na bod 3.1 napadeného rozhodnutí a tabulku, která je přílohou uvedeného rozhodnutí, patřit:
|
|
– subfascicolo 1: il documento 7/1999, sezione 1 (che corrisponde al messaggio di posta elettronica inviato al Centro europeo del volontariato il 30 marzo 1999 alle 9.50);
|
– spis 1: dokument 7/1999, oddíl 1 (e-mail zaslaný Evropskému dobrovolnickému centru dne 30. března 1999 v 9:50);
|
|
– subfascicolo 4, parte I: il documento 6/1999 [unicamente menzionato nella tabella allegata alla decisione impugnata (pagina 5)];
|
– část I spisu 4: dokument 6/1999 [uvedený pouze v tabulce, která je přílohou napadeného rozhodnutí (strana 5)];
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 15/1999, 21/1999, 23/1999, 24/1999, 26/1999, 1/2000, 5/2000, 6/2000, 10/2000, 11/2000, 14/2000, 4/2001 e 6/2001.
|
– část II spisu 4: dokumenty 15/1999, 21/1999, 23/1999, 24/1999, 26/1999, 1/2000, 5/2000, 6/2000, 10/2000, 11/2000, 14/2000, 4/2001 a 6/2001.
|
|
190. Al termine dell’esame della risposta della Commissione al secondo mezzo istruttorio, il Tribunale constata, anzitutto, che il contenuto dei seguenti documenti, considerato dalla Commissione come totalmente estraneo all’oggetto della domanda di accesso della ricorrente, è riconducibile invece, per un verso, direttamente o indirettamente e, per altro verso, totalmente o parzialmente all’oggetto della domanda di accesso al fascicolo del contratto LIEN 97‑2011, senza che competa al Tribunale indicare nella presente sentenza i passaggi in questione nei citati documenti. I documenti in questione sono:
|
190. Na základě přezkumu odpovědi Komise na druhé důkazní opatření Tribunál nejprve konstatuje, že obsah následujících dokumentů, o němž měla Komise za to, že údajně vůbec nespadá do rozsahu žádosti žalobkyně o přístup, je naopak jednak přímo nebo nepřímo, jednak úplně nebo částečně spojen s předmětem žádosti o přístup ke spisu smlouvy LIEN 97‑2011, přičemž Tribunálu nepřísluší označit dotčené části uvedených dokumentů v tomto rozsudku, a sice:
|
|
– subfascicolo 1: il documento 7/1999, sezione 1;
|
– spis 1: dokument 7/1999, oddíl 1;
|
|
– subfascicolo 4, parte I: il documento 6/1999;
|
– část I spisu 4: dokument 6/1999;
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 15/1999, 21/1999, 24/1999, 26/1999, 1/2000, 10/2000 e 6/2001.
|
– část II spisu 4: dokumenty 15/1999, 21/1999, 24/1999, 26/1999, 1/2000, 10/2000 a 6/2001.
|
|
191. In merito al documento 23/1999 del subfascicolo 4, parte II, del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, il Tribunale constata poi che, contrariamente a quanto indicato dalla Commissione alla pagina 12 della tabella allegata alla decisione impugnata, il suo contenuto non verte esclusivamente su una riunione che non riguarda il contratto LIEN 97‑2011. Infatti, se ciò è vero per la seconda sezione di tale documento, che inizia con «Now, an other very important issue», al contrario il contenuto della prima sezione del medesimo documento, che viene dopo l’introduzione «Dear Isabella», verte sul contratto LIEN 97‑2011.
|
191. Dále, pokud jde o dokument 23/1999 v části II spisu 4, jenž se týká smlouvy LIEN 97‑2011, Tribunál konstatuje, že v rozporu s údajem, který Komise uvedla na straně 12 tabulky, která je přílohou napadeného rozhodnutí, jeho obsah se nevztahuje pouze ke schůzce, která se netýká smlouvy LIEN 97‑2011. I když tomu tak je v druhém oddílu uvedeného dokumentu, který začíná slovním spojením „Now, an other very important issue“, obsah prvního oddílu téhož dokumentu, který začíná po uvedení slovního spojení „Dear Isabella“, se však týká smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
192. Del pari, quanto al documento 6/2000 del subfascicolo 4, parte II, del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, il Tribunale constata che tale documento contiene, da un lato, una prima sezione in cui è riportato un messaggio di posta elettronica il cui oggetto è estraneo al contratto LIEN 97‑2011 e, dall’altro, una seconda sezione contenente appunti manoscritti. Tali appunti sono sufficientemente leggibili per poter individuare la cronologia di eventi riconducibili al contratto LIEN 97‑2011. Inoltre, alcuni di tali eventi sono descritti nel documento 23/1999 del subfascicolo 4, parte I, del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011, documento questo che è stato reso pubblico, eccezion fatta per la linea 49 della tabella in esso contenuta. Di conseguenza, soltanto il contenuto della prima sezione del documento 6/2000 del subfascicolo 4, parte II, del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 verte su un argomento estraneo all’oggetto della domanda di accesso della ricorrente.
|
192. Rovněž pokud jde o dokument 6/2000 v části II spisu 4, jenž se týká smlouvy LIEN 97‑2011, Tribunál konstatuje, že tento dokument obsahuje první oddíl, v němž je uveden obsah e-mailu, jehož předmět se netýká smlouvy LIEN 97‑2011, a druhý oddíl, který obsahuje ručně psané poznámky. Tyto poznámky jsou dostatečně čitelné k tomu, aby mohl být určen vývoj událostí souvisejících se smlouvou LIEN 97‑2011. Kromě toho jsou některé z uvedených událostí popsány v dokumentu 23/1999 v části I spisu 4, jenž se týká smlouvy LIEN 97‑2011, přičemž uvedený dokument byl s výjimkou řádku 49 tabulky, kterou obsahuje, zveřejněn. V důsledku toho se týká skutečnosti, která není předmětem žádosti žalobkyně o přístup, pouze obsah prvního oddílu dokumentu 6/2000 v části II spisu 4 spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011.
|
|
193. Infine, relativamente ai documenti seguenti, il Tribunale constata che a giusto titolo la Commissione ha ritenuto che il loro contenuto fosse totalmente estraneo all’oggetto della domanda di accesso della ricorrente: subfascicolo 4, parte II, documenti 5/2000, 11/2000, 14/2000 e 4/2001.
|
193. Konečně Tribunál konstatuje, že Komise měla právem za to, že se na obsah následujících dokumentů vůbec nevztahuje předmět žádosti žalobkyně o přístup: část II spisu 4: dokumenty 5/2000, 11/2000, 14/2000 a 4/2001.
|
|
194. Dalle suesposte considerazioni risulta che, per quanto attiene ai documenti elencati supra al punto 190, al documento 23/1999 (sezione 1) del subfascicolo 4, parte II, e al documento 6/2000 (sezione 2) del subfascicolo 4, parte II, occorre considerare che, conformemente alla conclusione tratta supra al punto 187, la decisione impugnata contiene un diniego implicito di accesso a tali documenti richiesti dalla ricorrente e che tale diniego non soddisfa l’obbligo di motivazione che l’articolo 296 TFUE impone alle istituzioni dell’Unione.
|
194. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že pokud jde o dokumenty vyjmenované v bodě 190 výše, dokument 23/1999 (oddíl 1) v části II spisu 4 a dokument 6/2000 (oddíl 2) v části II spisu 4, je třeba mít za to, že tak jako v závěru uvedeném v bodě 187 výše, obsahuje napadené rozhodnutí implicitní odepření přístupu k těmto dokumentů požadovaným žalobkyní a že tímto odepřením není splněna povinnost uvést odůvodnění, kterou článek 296 SFEU ukládá unijním orgánům.
|
|
– Documenti il cui contenuto è considerato parzialmente estraneo all’ambito della domanda di accesso
|
– Dokumenty, jejichž obsah údajně částečně nespadá do rozsahu žádosti o přístup
|
|
195. Per quanto attiene a tali documenti, questi ultimi possono essere identificati, tenuto conto del punto 3.1 della decisione impugnata e della tabella allegata alla citata decisione, come segue:
|
195. Pokud jde o tyto dokumenty, mohou být s ohledem na bod 3.1 napadeného rozhodnutí a tabulku, která je přílohou uvedeného rozhodnutí, být identifikovány takto:
|
|
– subfascicolo 1: i documenti 1/1999, 2/1999 e 6/1999;
|
– spis 1: dokumenty 1/1999, 2/1999 a 6/1999;
|
|
– subfascicolo 2: i documenti 1/1999 e 5/1999;
|
– spis 2: dokumenty 1/1999 a 5/1999;
|
|
– subfascicolo 4, parte I: i documenti 1/1999, 3/1999 (riquadro 1), 14/2001 (riquadro 4) e 19/2001 (riquadri 1 e 2);
|
– část I spisu 4: dokumenty 1/1999, 3/1999 (rámeček 1), 14/2001 (rámeček 4) a 19/2001 (rámečky 1 a 2);
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 1/1999, 2/1999, 5/1999, 12/1999, 18/1999, 20/1999, 22/1999, da 2/2000 a 4/2000, 8/2000, 9/2000 e 9/2001.
|
– část II spisu 4: dokumenty 1/1999, 2/1999, 5/1999, 12/1999, 18/1999, 20/1999, 22/1999, 2/2000 až 4/2000, 8/2000, 9/2000 a 9/2001.
|
|
196. Al termine dell’esame della risposta della Commissione al secondo mezzo istruttorio, il Tribunale constata che il contenuto dei seguenti documenti, considerato dalla Commissione come estraneo all’oggetto della domanda di accesso della ricorrente, è riconducibile al contrario, direttamente o indirettamente, al contratto LIEN 97‑2011:
|
196. Na základě přezkumu odpovědi Komise na druhé důkazní opatření, Tribunál konstatuje, že obsah následujících dokumentů, o němž měla Komise za to, že údajně nebyl předmětem žádosti žalobkyně o přístup, se naopak smlouvy LIEN 97‑2011 přímo nebo nepřímo týká:
|
|
– subfascicolo 1: i documenti 2/1999 e 6/1999 (riquadro 1);
|
– spis 1: dokumenty 2/1999 a 6/1999 (rámeček 1);
|
|
– subfascicolo 2: il documento 1/1999;
|
– spis 2: dokument 1/1999;
|
|
– subfascicolo 4, parte I: i documenti 3/1999 (riquadro 1), 14/2001 (riquadro 4) e 19/2001 (riquadri 1 e 2);
|
– část I spisu 4: dokumenty 3/1999 (rámeček 1), 14/2001 (rámeček 4) a 19/2001 (rámečky 1 a 2);
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 1/1999 (riquadro 1), 12/1999, 3/2000 (riquadro 3), 8/2000 e 9/2001 (riquadro 4).
|
– část II spisu 4: dokumenty 1/1999 (rámeček 1), 12/1999, 3/2000 (rámeček 3), 8/2000 a 9/2001 (rámeček 4).
|
|
197. Per contro, per quanto riguarda il contenuto dei documenti seguenti, il Tribunale constata che giustamente la Commissione lo ha ritenuto estraneo all’oggetto della domanda di accesso:
|
197. Naproti tomu Tribunál konstatuje, že Komise měla právem za to, že obsah následujících dokumentů nebyl předmětem žádosti o přístup:
|
|
– subfascicolo 1: il documento 1/1999;
|
– spis 1: dokument 1/1999;
|
|
– subfascicolo 2: il documento 5/1999;
|
– spis 2: dokument 5/1999;
|
|
– subfascicolo 4, parte I: il documento 1/1999;
|
– část I spisu 4: dokument 1/1999;
|
|
– subfascicolo 4, parte II: i documenti 1/1999 (riquadri 2-4), 2/1999 (riquadri 1 e 3), 5/1999, 18/1999 (riquadro 3), 20/1999 (riquadro 11), 22/1999, 2/2000 (riquadri 1 e 3), 3/2000 (riquadro 1), 4/2000 (riquadro 2) e 9/2000.
|
– část II spisu 4: dokumenty 1/1999 (rámečky 2 až 4), 2/1999 (rámečky 1 a 3), 5/1999, 18/1999 (rámeček 3), 20/1999 (rámeček 11), 22/1999, 2/2000 (rámečky 1 a 3), 3/2000 (rámeček 1), 4/2000 (rámeček 2) a 9/2000.
|
|
198. Dalle suesposte considerazioni risulta che, per quanto riguarda i documenti elencati supra al punto 196, occorre considerare che, conformemente alla conclusione tratta supra al punto 187, la decisione impugnata contiene un diniego implicito di accesso a tali documenti richiesti dalla ricorrente e che tale diniego non soddisfa l’obbligo di motivazione che l’articolo 296 TFUE impone alle istituzioni dell’Unione.
|
198. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že u dokumentů vyjmenovaných v bodě 196 výše je třeba mít za to, že tak jako v závěru uvedeném v bodě 187 výše obsahuje napadené rozhodnutí implicitní odepření přístupu k těmto dokumentů požadovaným žalobkyní a že tímto odepřením není splněna povinnost uvést odůvodnění, kterou článek 296 SFEU ukládá unijním orgánům.
|
|
Documenti riguardo ai quali la Commissione ha negato l’accesso alla ricorrente in quanto essi rientravano in una delle eccezioni elencate all’articolo 4 del regolamento n. 1049/2001
|
Dokumenty, k nimž Komise odepřela žalobkyni přístup z toho důvodu, že se na ně vztahovaly výjimky uvedené v článku 4 nařízení č. 1049/2001
|
|
199. Per quanto riguarda il contenuto di tali documenti, occorre, anzitutto, ricordare che la Commissione, per negarne l’accesso alla ricorrente, si è fondata sull’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), e paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001.
|
199. Pokud jde o obsah těchto dokumentů, je třeba nejprve připomenout, že se Komise k tomu, aby k nim odepřela žalobkyni přístup, opřela o ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) a odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001.
|
|
200. È vero che dalla decisione impugnata risulta che essa, al titolo 4 «Motivi del diniego», contiene un’esposizione di tutte le ragioni per le quali la Commissione ha ritenuto che la divulgazione del contenuto dei documenti interessati avrebbe pregiudicato gli obiettivi tutelati rispettivamente dall’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), e dall’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001 e avrebbe dovuto quindi essere negata in forza dei medesimi articoli.
|
200. Je zajisté pravda, že z napadeného rozhodnutí vyplývá, že obsahuje v bodě 4, nadepsaném „Odůvodnění odepření přístupu“, všechny důvody, proč měla Komise za to, že by zpřístupnění obsahu dotyčných dokumentů ohrozilo cíle chráněné článkem 4 odst. 1 písm. b) a čl. 4 odst. 3 druhým pododstavcem nařízení č. 1049/2001, a že tedy muselo být na základě uvedených článků odepřeno.
|
|
201. Tuttavia, come ricordato al precedente punto 181, la motivazione richiesta deve in particolare consentire al giudice dell’Unione di esercitare il proprio controllo. Inoltre, alla luce della giurisprudenza citata supra al punto 182, occorre verificare se i documenti per i quali la Commissione ha fatto valere le disposizioni dell’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), e paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001 rientrino effettivamente nell’ambito dell’eccezione invocata e, inoltre, se l’esigenza di tutela relativa a tale eccezione sia reale.
|
201. Jak však bylo připomenuto v bodě 181 výše, vyžadované odůvodnění musí mimo jiné umožnit unijnímu soudu vykonat svůj přezkum. S ohledem na judikaturu citovanou v bodě 182 výše je třeba ověřit, zda dokumenty, u nichž se Komise dovolávala ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) a odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001, skutečně souvisí s oblastí, na kterou se vztahuje uplatněná výjimka, a zda potřeba ochrany týkající se této výjimky je skutečná.
|
|
202. In primo luogo, per quanto riguarda i documenti per i quali la Commissione ha fatto valere l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 1, lettera b), del regolamento n. 1049/2001, risulta dalle constatazioni di cui ai punti 106 e 110 supra che detti documenti rientrano effettivamente nell’ambito di applicazione della citata eccezione. Inoltre, risulta dai precedenti punti 97-126 che il Tribunale ha potuto esercitare il suo sindacato giurisdizionale sulla decisione impugnata riguardo ai citati documenti. Di conseguenza, con riferimento a questi ultimi, la Commissione ha soddisfatto l’obbligo di motivazione che l’articolo 296 TFUE impone alle istituzioni dell’Unione.
|
202. Zaprvé, pokud jde o dokumenty, u nichž se Komise dovolávala výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, ze zjištění uvedených v bodech 106 a 110 výše vyplývá, že uvedené dokumenty jsou skutečně dotčeny oblastí, na kterou se vztahuje uvedená výjimka. Kromě toho z bodů 97 až 126 výše vyplývá, že Tribunál mohl vykonat svůj soudní přezkum napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká uvedených dokumentů. Proto pokud jde o tyto dokumenty, Komise splnila povinnost uvést odůvodnění, kterou článek 296 SFEU ukládá unijním orgánům.
|
|
203. In secondo luogo, per quanto riguarda i documenti per i quali la Commissione ha fatto valere l’eccezione di cui all’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001, nonostante il Tribunale abbia dichiarato al precedente punto 155 che i documenti elencati supra al punto 154 non costituiscono manifestamente pareri, ai sensi della citata disposizione, si deve necessariamente constatare che, d’altronde, la Commissione non ha indicato, contrariamente agli obblighi sanciti dalla giurisprudenza indicata supra al punto 182, perché i suddetti documenti contenevano, a suo avviso, siffatti pareri. Pertanto, il diniego di divulgazione dei documenti elencati supra al punto 154 non soddisfa l’obbligo di motivazione che l’articolo 296 TFUE impone alle istituzioni dell’Unione.
|
203. Zadruhé, pokud jde dokumenty, u nichž se Komise dovolávala výjimky uvedené v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001 bez ohledu na skutečnost, že Tribunál v bodě 155 výše došel k závěru, že dokumenty uvedené v bodě 154 výše zjevně nejsou stanovisky ve smyslu tohoto ustanovení, je nutno konstatovat, že v rozporu s požadavky uloženými judikaturou uvedenou v bodě 182 výše Komise kromě toho neuvedla, v čem uvedené dokumenty podle ní obsahovaly taková stanoviska. Proto odepřením zpřístupnění dokumentů uvedených v bodě 154 výše nebyla splněna povinnost uvést odůvodnění, kterou článek 296 SFEU ukládá unijním orgánům.
|
|
204. Per quanto riguarda invece i documenti, diversi da quelli elencati supra al punto 154, per i quali la Commissione si è avvalsa dell’eccezione fondata sull’articolo 4, paragrafo 3, secondo comma, del regolamento n. 1049/2001, risulta dai motivi illustrati ai precedenti punti 134-174 relativi al quarto motivo che, nonostante l’illegittimità constatata a titolo principale, da un lato, detti documenti rientrano effettivamente nell’ambito della citata eccezione e, dall’altro, il Tribunale ha potuto esercitare il suo sindacato giurisdizionale sulla decisione impugnata riguardo ai citati documenti. Di conseguenza, con riferimento a questi ultimi, la Commissione ha soddisfatto l’obbligo di motivazione che l’articolo 296 TFUE impone alle istituzioni dell’Unione.
|
204. Pokud jde naproti tomu o jiné dokumenty, než jsou ty, které jsou uvedeny v bodě 154 výše, u nichž se Komise dovolávala výjimky uvedené v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 1049/2001, z odůvodnění uvedeného v bodech 134 až 174 výše, které se týká čtvrtého žalobního důvodu, vyplývá, že bez ohledu na zjištěnou protiprávnost uvedené dokumenty skutečně souvisí s oblastí, na kterou se vztahuje uvedená výjimka, a že Tribunál mohl vykonat svůj soudní přezkum napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká uvedených dokumentů. Proto pokud jde o tyto dokumenty, Komise splnila povinnost uvést odůvodnění, kterou článek 296 SFEU ukládá unijním orgánům.
|
|
205. Risulta dall’insieme delle conclusioni tratte ai precedenti punti 187, 194, 198, 203 e 204 che il secondo motivo deve essere parzialmente accolto.
|
205. Ze všech závěrů uvedených v bodech 187, 194, 198, 203 a 204 výše vyplývá, že je třeba druhému žalobnímu důvodu částečně vyhovět.
|
|
206. Dalle conclusioni tratte supra rispettivamente ai punti 87, 126, 175 e 205 deriva che il ricorso è parzialmente fondato e che, pertanto, la decisione impugnata deve essere annullata nella parte in cui, in primo luogo, nega implicitamente di concedere un accesso agli altri documenti trasmessi al collaboratore del Mediatore e, in secondo luogo, nega esplicitamente un accesso ai documenti del fascicolo relativo al contratto LIEN 97‑2011 indicati ai precedenti punti 106, 134, 190 e 196.
|
206. Ze závěrů uvedených v bodech 87, 126, 175 a 205 výše vyplývá, že žaloba je částečně opodstatněná, a proto musí být napadené rozhodnutí zrušeno zaprvé v rozsahu, v němž implicitně odepírá přístup k jiným dokumentům předaným spolupracovníkovi veřejného ochránce práv, a zadruhé v rozsahu, v němž výslovně odepírá přístup k dokumentům ze spisu týkajícího se smlouvy LIEN 97‑2011 uvedeným v bodech 106, 134, 190 a 196 výše.
|
|
Sulle spese
|
K nákladům řízení
|
|
207. In forza dell’art. 87, paragrafo 3, primo comma, del regolamento di procedura, se le parti soccombono rispettivamente su uno o più capi, il Tribunale può ripartire le spese o decidere che ciascuna parte sopporti le proprie spese.
|
207. Podle čl. 87 odst. 3 prvního pododstavce jednacího řádu může Tribunál rozdělit náklady mezi účastníky řízení nebo rozhodnout, že každý z nich ponese vlastní náklady, pokud každý účastník měl ve věci částečně úspěch i neúspěch.
|
|
208. Nelle circostanze della specie, tenuto conto del fatto che la Commissione è rimasta soccombente nella maggior parte delle sue domande, viene operata un’equa valutazione della causa condannando la Commissione a sopportare le proprie spese nonché gli otto decimi di quelle sostenute dalla ricorrente.
|
208. Za okolností projednávané věci, s ohledem na skutečnost, že Komise byla neúspěšná ve většině svých návrhů, bude projednávaný případ spravedlivě posouzen, pokud Komise ponese vlastní náklady řízení a uloží se jí rovněž náhrada osmi desetin nákladů řízení vzniklých žalobkyni.
|