PERUSTELUT

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. EHDOTUKSEN TAUSTA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Näissä perusteluissa esitellään yksityiskohtaisesti henkilötietojen suojaa koskevassa EU:n uudessa lainsäädäntökehyksessä sovellettu lähestymistapa. Uudistusta käsitellään myös tiedonannossa COM(2012) 9 final. Lainsäädäntökehys käsittää kaksi säädösehdotusta, jotka ovat

Tato důvodová zpráva blíže představuje nový právní rámec pro ochranu osobních údajů v EU, jak stanoví sdělení KOM(2012) 9 v konečném znění. Právní rámec sestává ze dvou legislativních návrhů:

– ehdotus Euroopan parlamentin ja neuvoston asetukseksi yksilöiden suojelusta henkilötietojen käsittelyssä sekä näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta (yleinen tietosuoja-asetus), ja

– návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecného nařízení o ochraně údajů) a

– ehdotus Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiiviksi yksilöiden suojelusta toimivaltaisten viranomaisten suorittamassa henkilötietojen käsittelyssä rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä ja syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten sekä näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta.

– návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů.

Nämä perustelut koskevat jälkimmäistä ehdotusta.

Tato důvodová zpráva se týká druhého legislativního návrhu.

Kun EU:n nykyisen tietosuojalainsäädännön keskeinen säädös, direktiivi 95/46/EY[1], annettiin vuonna 1995, sillä oli kaksi tavoitetta: suojata tietosuojaa koskeva perusoikeus ja taata henkilötietojen vapaa liikkuvuus jäsenvaltioiden välillä. Sitä täydennettiin useilla säädöksillä, joissa vahvistettiin tietosuojasäännöt poliisiyhteistyön ja rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön alalla[2] (entinen kolmas pilari), kuten puitepäätös 2008/977/YOS[3].

Základem stávajících právních předpisů EU o ochraně osobních údajů je směrnice 95/46/ES[1], která byla přijata v roce 1995 a zaměřovala se na dva cíle: chránit základní právo na ochranu údajů a zaručit volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy. Byla doplněna několika nástroji, které obsahují specifická pravidla ochrany údajů v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech[2] (bývalý třetí pilíř), včetně rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV[3].

Eurooppa-neuvosto kehotti komissiota arvioimaan EU:n tietosuojasäädösten toimivuutta ja esittämään tarvittaessa sekä lainsäädäntöä koskevia että muita ehdotuksia.[4] Euroopan parlamentti katsoi Tukholman ohjelmaa koskevassa päätöslauselmassaan[5], että EU:ssa olisi laadittava kattava järjestelmä henkilötietojen suojaamiseksi, ja kehotti muun muassa tarkistamaan puitepäätöstä. Komissio puolestaan korosti Tukholman ohjelman toteuttamista koskevassa toimintasuunnitelmassaan[6] tarvetta varmistaa, että henkilötietojen suojaa koskevaa perusoikeutta sovelletaan johdonmukaisesti kaikkien EU:n politiikkojen yhteydessä. Toimintasuunnitelmassa korostettiin, että ”nopeiden teknologisten muutosten leimaamassa globaalissa yhteiskunnassa, jossa tietojenvaihto ei tunne rajoja, on erityisen tärkeää huolehtia yksityisyyden suojasta. EU:n on varmistettava, että tietosuojaa koskevaa perusoikeutta noudatetaan johdonmukaisesti. Meidän on huolehdittava siitä, että EU:ssa omaksutaan tiukempi asenne henkilötietojen suojaamiseen kaikilla politiikanaloilla, lainvalvonta ja rikoksentorjunta mukaan luettuina, sekä kansainvälisissä suhteissa.”

Evropská rada vyzvala Komisi, aby zhodnotila fungování nástrojů EU pro ochranu údajů a v případě potřeby předložila další legislativní a nelegislativní iniciativy[4]. Evropský parlament ve svém usnesení o Stockholmském programu[5] uvítal návrh komplexního režimu ochrany údajů v EU a mimo jiné vyzval k revizi rámcového rozhodnutí. Komise ve svém Akčním plánu provádění Stockholmského programu[6] zdůraznila potřebu soustavného uplatňování základního práva na ochranu osobních údajů ve všech politikách EU. V akčním plánu se zdůrazňuje, že „v globální společnosti charakterizované rychlými technologickými proměnami, kde výměna informací nezná hranic, je obzvláště důležitá ochrana soukromí. Unie musí zajistit soustavné uplatňování základního práva na ochranu údajů. Potřebujeme posílit postoj EU k ochraně osobních údajů jednotlivců v kontextu ostatních politik EU, včetně vymáhání práva a prevence trestných činů, jakož i v našich mezinárodních vztazích.“

Tiedonannossaan Kattava lähestymistapa henkilötietojen suojaan Euroopan unionissa[7] komissio katsoi, että EU:ssa tarvitaan nykyistä kattavampi ja johdonmukaisempi politiikka henkilötietojen suojaa koskevan perusoikeuden toteuttamiseksi.

Ve svém sdělení „Komplexní přístup k ochraně osobních údajů v Evropské unii“[7] Komise dospěla k závěru, že pokud jde o základní právo na ochranu osobních údajů, potřebuje EU komplexnější a jednotnější politiku.

Puitepäätöksen 2008/977/YOS soveltamisala on rajallinen, sillä päätöstä sovelletaan vain valtioiden rajat ylittävään tietojenkäsittelyyn eikä poliisi- ja oikeusviranomaisten kansallisella tasolla suorittamaan tietojenkäsittelyyn. Tämä on omiaan aiheuttamaan ongelmia poliisille ja muille toimivaltaisille viranomaisille rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön aloilla. Viranomaisten on toisinaan vaikea erottaa toisistaan puhtaasti kansallinen ja toisaalta rajatylittävä käsittely tai arvioida, siirretäänkö henkilötietoja mahdollisesti myöhemmin toiseen valtioon (ks. 2 jakso jäljempänä). Lisäksi puitepäätös antaa luonteensa ja sisältönsä vuoksi jäsenvaltioille hyvin laajat toimintamahdollisuudet kansallisten täytäntöönpanotoimenpiteiden osalta. Puitepäätöksessä ei myöskään säädetä minkäänlaisista keinoista tai tietosuojatyöryhmän kaltaisesta neuvoa-antavasta ryhmästä, joilla tuettaisiin puitepäätöksen säännösten yhdenmukaista tulkitsemista. Siinä ei myöskään anneta komissiolle täytäntöönpanovaltuuksia, joiden avulla se voisi varmistaa, että päätöksen täytäntöönpanoon sovelletaan yhdenmukaista lähestymistapaa.

Rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV má omezenou působnost, neboť se vztahuje pouze na přeshraniční zpracování údajů a nikoli na zpracovávání údajů policejními a soudními orgány čistě na vnitrostátní úrovni. To může policejním a dalším příslušným orgánům v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce způsobovat problémy. Ne vždy mohou snadno rozlišit, zda se jedná o čistě vnitrostátní nebo přeshraniční zpracování, nebo předvídat, zda se určité osobní údaje později nestanou předmětem přeshraniční výměny (viz oddíl 2 níže). Navíc rámcové rozhodnutí ponechává na základě své povahy a svého obsahu právním předpisům členských států při provádění jeho ustanovení značnou svobodu. Kromě toho nepředpokládá vytvoření žádného mechanismu ani poradní skupiny, které by podobně jako pracovní skupina zřízená podle článku 29 podporovaly společný výklad jeho ustanovení, ani nesvěřuje Komisi žádné prováděcí pravomoci, aby se zajistil jednotný přístup při jeho provádění.

Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen, jäljempänä ’SEUT-sopimus’, 16 artiklan 1 kohdassa vahvistetaan periaate, jonka mukaan jokaisella on oikeus henkilötietojensa suojaan. Lisäksi Lissabonin sopimuksella otettiin käyttöön SEUT-sopimuksen 16 artiklan 2 kohdassa vahvistettu erityinen oikeusperusta, jonka nojalla voidaan antaa henkilötietojen suojaa koskevia sääntöjä ja jota sovelletaan myös rikosasioissa tehtävään oikeudelliseen yhteistyöhön ja poliisiyhteistyöhön. Euroopan unionin perusoikeuskirjan 8 artiklassa vahvistetaan, että henkilötietojen suoja on perusoikeus. SEUT-sopimuksen 16 artiklassa edellytetään, että lainsäätäjä vahvistaa säännöt yksilöiden suojelusta henkilötietojen käsittelyssä myös rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön aloilla, sekä rajatylittävän että jäsenvaltion sisällä tapahtuvan henkilötietojen käsittelyn osalta. Näin voidaan suojella luonnollisten henkilöiden perusoikeuksia ja ‑vapauksia ja erityisesti heidän oikeuttaan henkilötietojen suojaan sekä samalla turvata henkilötietojen vaihto rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä tai syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten. Näin edistetään rikollisuuden torjumiseen tähtäävää yhteistyötä Euroopassa.

V čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je zakotvena zásada, že každý má právo na ochranu osobních údajů. Kromě toho Lisabonská smlouva zavádí s čl. 16 odst. 2 SFEU zvláštní právní základ pro přijetí pravidel ochrany osobních údajů, jenž se rovněž uplatňuje v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce. V článku 8 Listiny základních práv EU je ochrana osobních údajů zakotvena jako základní právo. Podle článku 16 SFEU musí zákonodárce stanovit pravidla o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů rovněž v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, která se vztahují jak na přeshraniční, tak na vnitrostátní zpracování osobních údajů. Tímto způsobem se umožní ochrana základních práv a svobod fyzických osob a zejména jejich právo na ochranu osobních údajů a zároveň se zajistí výměna osobních údajů za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů. Také se tím usnadní spolupráce při boji proti trestné činnosti v Evropě.

Poliisiyhteistyön ja rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön erityisluonne huomioon ottaen julistuksessa 21[8] tunnustettiin, että SEUT-sopimuksen 16 artiklan mukaiset erityissäännöt henkilötietojen suojasta ja näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta saattavat osoittautua tarpeellisiksi rikosoikeuden alalla tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön aloilla.

Na základě zvláštní povahy policejní a justiční spolupráce v trestních věcech bylo v prohlášení 21[8] uznáno, že by mohlo být případně nutné zavést specifická pravidla ochrany osobních údajů a volného pohybu těchto údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce podle článku 16 SFEU.

2. KUULEMISTEN JA VAIKUTUSTENARVIOINTIEN TULOKSET

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Tätä aloitetta varten on kuultu laajalti kaikkia keskeisiä sidosryhmiä henkilötietojen suojaa koskevan voimassa olevan oikeudellisen kehyksen tarkistamisesta. Julkinen kuuleminen järjestettiin kahdessa vaiheessa:

Tato iniciativa je výsledkem rozsáhlých konzultací se všemi hlavními zúčastněnými stranami o přezkumu stávajícího právního rámce pro ochranu osobních údajů. Veřejná konzultace proběhla ve dvou fázích:

– 9. heinäkuuta – 31. joulukuuta 2009 järjestettiin kuuleminen henkilötietojen suojaa koskevan perusoikeuden oikeudellisista puitteista. Komissio sai 168 vastausta, joista 127 yksityishenkilöiltä, liikemaailman järjestöiltä ja yhdistyksiltä ja 12 viranomaisilta. Kaikki kannanotot, jotka eivät ole luottamuksellisia, ovat nähtävissä komission verkkosivustolla[9].

– konzultace o právním rámci pro základní právo na ochranu osobních údajů probíhala od 9. července do 31. prosince 2009. Komise obdržela 168 odpovědí, z toho 127 od jednotlivých osob, obchodních organizací a sdružení a 12 od orgánů veřejné moci. Příspěvky, které nejsou důvěrné, jsou k dispozici na webových stránkách Komise[9],

– 4. marraskuuta 2010 – 15. tammikuuta 2011 järjestettiin kuuleminen komission kattavasta lähestymistavasta henkilötietojen suojaan Euroopan unionissa. Komissio sai 305 vastausta, joista 54 kansalaisilta, 31 viranomaisilta ja 220 yksityisiltä organisaatioilta, erityisesti liikemaailman yhdistyksiltä ja valtiosta riippumattomilta järjestöiltä. Kaikki kannanotot, jotka eivät ole luottamuksellisia, ovat nähtävissä komission verkkosivustolla[10].

– konzultace o komplexním přístupu Komise k ochraně osobních údajů v Evropské unii probíhala od 4. listopadu 2010 do 15. ledna 2011. Komise obdržela 305 odpovědí, z toho 54 odpovědí od občanů, 31 od orgánů veřejné moci a 220 od soukromých organizací, zejména obchodních sdružení a nevládních organizací. Příspěvky, které nejsou důvěrné, jsou k dispozici na webových stránkách Komise[10].

Kyseisissä kuulemisissa keskityttiin etupäässä direktiivin 95/46/EY tarkistamiseen. Lisäksi lainvalvonnan sidosryhmille järjestettiin kohdennettuja kuulemisia, erityisesti 29. kesäkuuta 2010 jäsenvaltioiden viranomaisten kanssa järjestetty tietosuojasääntöjen soveltamista koskeva konferenssi, joka oli suunnattu viranomaisille ja jossa käsiteltiin muun muassa poliisiyhteistyötä ja rikosasioissa tehtävää oikeudellista yhteistyötä. Lisäksi komissio järjesti 2. helmikuuta 2011 jäsenvaltioiden viranomaisten kanssa työpajan, jossa keskusteltiin puitepäätöksen 2008/977/YOS täytäntöönpanosta ja laajemmin tietosuojaan liittyvistä kysymyksistä poliisiyhteistyön ja rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön alalla.

Vedle těchto konzultací zaměřených především na přezkum směrnice 95/46/ES probíhaly cílené konzultace s představiteli donucovacích orgánů. Tak byl dne 29. června 2010 uspořádán seminář s orgány členských států o uplatňování pravidel ochrany údajů na orgány veřejné moci, mimo jiné také v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce. Kromě toho Komise dne 2. února 2011 svolala seminář s orgány členských států s cílem projednat provádění rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV a v obecnější rovině otázky ochrany údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce.

EU:n kansalaisia kuultiin marras–joulukuussa 2010 tehdyssä eurobarometrikyselyssä[11]. Lisäksi käynnistettiin useita selvityksiä.[12] Tietosuojatyöryhmä[13] esitti komissiolle useita lausuntoja, jotka sisälsivät hyödyllisiä kommentteja.[14] Myös Euroopan tietosuojavaltuutettu esitti kattavan lausunnon komission marraskuussa 2010 antamassa tiedonannossa esitetyistä kysymyksistä.[15]

Konzultace s občany EU proběhla prostřednictvím průzkumu Eurobarometr v listopadu a prosinci 2010[11]. Byla také provedena řada studií[12]. „Pracovní skupina zřízená podle článku 29“[13] poskytla Komisi několik stanovisek a užitečné vstupy[14]. Evropský inspektor ochrany údajů rovněž vydal obsáhlé stanovisko k otázkám, které vyplynuly ze sdělení Komise z listopadu 2010[15].

Euroopan parlamentti hyväksyi 6. heinäkuuta 2011 antamassaan päätöslauselmassa[16] kertomuksen, joka tukee tietosuojakehyksen uudistusta koskevaa komission lähestymistapaa. Euroopan unionin neuvosto hyväksyi 24. helmikuuta 2011 päätelmät, joissa se antaa laajan tukensa komission pyrkimyksille tietosuojakehyksen uudistamiseksi ja hyväksyy monet komission lähestymistavan osatekijät. Myös Euroopan talous- ja sosiaalikomitea kannatti komission yleistä pyrkimystä varmistaa EU:n tietosuojasääntöjen yhdenmukaisempi soveltaminen kaikissa jäsenvaltioissa direktiiviä 95/46/EY tarkistamalla.[17]

Evropský parlament schválil svým usnesením ze dne 6. července 2011 zprávu, která podpořila přístup Komise k reformě rámce pro ochranu údajů.[16] Rada Evropské unie přijala dne 24. února 2011 závěry, v nichž v široké míře podporuje úmysl Komise reformovat rámec pro ochranu údajů a souhlasí s mnoha prvky jejího přístupu. Evropský hospodářský a sociální výbor obdobně podpořil obecné zaměření Komise na zajištění jednotnějšího uplatňování pravidel EU pro ochranu údajů ve všech členských státech a odpovídající přezkum směrnice 95/46/ES[17].

Komissio on arvioinut eri toimintavaihtoehtojen vaikutuksia parempaa sääntelyä koskevan politiikan mukaisesti.[18] Vaikutustenarvioinnin perustaksi otettiin kolme toimintatavoitetta, joiden avulla pyritään parantamaan tietosuojan sisämarkkinaulottuvuutta, tehostamaan yksilöiden tietosuojaoikeuksien käyttöä ja luomaan kattava ja johdonmukainen säädöskehys, joka kattaa kaikki unionin toimivaltaan kuuluvat alat, myös poliisiyhteistyön ja rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön. Erityisesti viimeisen tavoitteen osalta tarkasteltiin kahta toimintavaihtoehtoa: ensimmäisessä on kyse tätä alaa koskevien tietosuojasääntöjen soveltamisalan laajentamisesta sekä puitepäätöksen puutteiden ja muiden ongelmien korjaamisesta ja toisessa, kauaskantoisemmassa vaihtoehdossa esitetään kuvailevat ja tarkat säännöt sekä muutetaan välittömästi kaikkia aiemman kolmannen pilarin säädöksiä. Kolmas, suppea vaihtoehto perustui enimmäkseen tulkitseviin tiedonantoihin ja toimintapoliittisiin tukitoimiin, kuten rahoitusohjelmiin ja teknisiin välineisiin, ja käsitti vain vähän lainsäädännöllisiä toimia. Sitä ei kuitenkaan pidetty asianmukaisena vaihtoehtona tällä alalla havaittujen tietosuojaa koskevien ongelmien ratkaisemiseen.

V souladu se svou politikou zlepšování právní úpravy provedla Komise posouzení dopadů jednotlivých alternativ politiky[18]. Posouzení dopadů vycházelo ze tří politických cílů – posílení dimenze vnitřního trhu při ochraně údajů, zvýšení účinnosti výkonu práv na ochranu údajů ze strany jednotlivců a vytvoření komplexního a jednotného rámce, který by se vztahoval na všechny oblasti pravomocí Unie, včetně justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce. Zejména v případě posledně uvedeného cíle byly posuzovány dvě možnosti: první možnost, která zásadně rozšiřuje oblast působnosti pravidel ochrany údajů v této oblasti a která se zaměřuje na řešení nedostatků a jiných otázek vyplývajících z rámcového rozhodnutí, a druhá, rozsáhlejší možnost s velmi závaznými a přísnými pravidly, která by znamenala také okamžitou změnu všech dalších nástrojů bývalého třetího pilíře. Třetí „minimalistická“ možnost, která vychází především z využívání výkladových sdělení a podpůrných politických opatření, jako jsou programy financování a technické nástroje, s minimálními legislativními změnami, nebyla považována za vhodnou pro řešení problémů zjištěných v této oblasti v souvislosti s ochranou údajů.

Komission vakiintuneen käytännön mukaisesti kutakin toimintavaihtoehtoa arvioitiin yksiköiden välisen ohjausryhmän avulla tarkastelemalla sen vaikuttavuutta toimintatavoitteiden saavuttamisessa, taloudellisia vaikutuksia sidosryhmiin (muun muassa EU:n toimielinten talousarvioon), sosiaalisia vaikutuksia ja vaikutusta perusoikeuksiin. Ympäristövaikutuksia ei tarkasteltu erikseen.

Podle metodologie zavedené Komisí byla každá politická možnost posouzena, mj. za pomoci meziútvarové řídící skupiny, z hlediska své účinnosti při dosahování politických cílů, svého hospodářského dopadu na zúčastněné strany (také na rozpočet orgánů EU), svého sociálního dopadu a účinku na základní práva. Dopady na životní prostředí se neposuzovaly.

Kokonaisvaikutusten analyysin perusteella laadittiin parhaaksi arvioitu toimintavaihtoehto, joka esitetään tässä ehdotuksessa. Arvioinnin mukaan tämän vaihtoehdon täytäntöönpanon avulla voidaan lujittaa edelleen tietosuojaa tällä politiikanalalla erityisesti ottamalla huomioon myös jäsenvaltion sisällä tapahtuva tietojen käsittely. Näin voidaan lisätä toimivaltaisten viranomaisten oikeusvarmuutta rikosasioissa tehtävässä oikeudellisessa yhteistyössä ja poliisiyhteistyössä.

Z analýzy celkového dopadu vyplynula preferovaná politická možnost, která je začleněna do tohoto návrhu. Z posouzení dopadů vyplývá, že její provedení povede k dalšímu posílení ochrany osobních údajů v této politické oblasti, zejména začleněním vnitrostátního zpracování údajů, čímž se zároveň zvýší právní jistota pro příslušné orgány v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce.

Vaikutustenarviointilautakunta antoi alustavasta arvioinnista lausuntonsa 9. syyskuuta 2011. Sen perusteella vaikutustenarviointiin tehtiin erityisesti seuraavat muutokset:

Výbor pro posouzení dopadů vydal stanovisko k této předloze posouzení dopadů dne 9. září 2011. V návaznosti na stanovisko tohoto výboru byly do posouzení dopadů zapracovány zejména tyto změny:

– nykyisen säädöskehyksen tavoitteita selkeytettiin (missä määrin ne on saavutettu ja miltä osin niitä ei ole saavutettu), samoin suunnitellun uudistuksen tavoitteita;

– byly upřesněny cíle stávajícího právního rámce (v jakém rozsahu byly či nebyly splněny), jakož i cíle plánované reformy,

– ongelman määrittelyä koskevassa jaksossa esitettiin enemmän näyttöä ja lisää selityksiä/täsmennyksiä.

– do oddílu definice problémů bylo přidáno více důkazů a dodatečná vysvětlení/objasnění.

Lisäksi komissio laati puitepäätöksen 2008/977/YOS 29 artiklan 2 kohdan mukaisen täytäntöönpanokertomuksen, joka on tarkoitus hyväksyä osana tätä tietosuojapakettia.[19] Jäsenvaltioiden toimittamiin tietoihin perustuvan kertomuksen tuloksia on hyödynnetty vaikutustenarviointia laadittaessa.

Komise rovněž vypracovala zprávu o provádění rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV podle jeho čl. 29 odst. 2, která má být přijata jako součást balíčku opatření pro ochranu údajů[19]. Zjištění uvedená v této zprávě se opírala o příspěvky členských států, které byly zohledněny také při přípravě posouzení dopadů.

3. EHDOTUKSEN OIKEUDELLINEN SISÄLTÖ 3.1. Oikeusperusta

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 3.1. Právní základ

Ehdotus perustuu SEUT-sopimuksen 16 artiklan 2 kohtaan, joka on Lissabonin sopimuksella käyttöön otettu uusi oikeusperusta. Sen nojalla voidaan antaa luonnollisten henkilöiden suojaa koskevat säännöt, jotka koskevat unionin toimielinten, elinten ja laitosten sekä jäsenvaltioiden, silloin kun viimeksi mainitut toteuttavat unionin oikeuden soveltamisalaan kuuluvaa toimintaa, suorittamaa henkilötietojen käsittelyä, sekä säännöt, jotka koskevat näiden tietojen vapaata liikkuvuutta.

Návrh vychází z čl. 16 odst. 2 SFEU, kterým Lisabonská smlouva zavádí nový specifický právní základ pro přijímání pravidel o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie, a pravidel o volném pohybu těchto údajů.

Ehdotuksen tarkoituksena on varmistaa yhdenmukainen ja korkeatasoinen tietosuoja tällä alalla, jotta voidaan lujittaa eri jäsenvaltioiden poliisi- ja oikeusviranomaisten keskinäistä luottamusta ja helpottaa tietojen vapaata liikkuvuutta ja yhteistyötä poliisi- ja oikeusviranomaisten välillä.

Cílem návrhu je zajistit jednotnou a vysokou úroveň ochrany údajů v této oblasti, a tím zvýšit vzájemnou důvěru mezi policejními a justičními orgány různých členských států a usnadnit volný pohyb údajů a spolupráci mezi policejními a justičními orgány.

3.2. Toissijaisuus ja suhteellisuus

3.2. Subsidiarita a proporcionalita

Euroopan unionista tehdyn sopimuksen, jäljempänä ’SEU-sopimus’, 5 artiklan 3 kohdassa vahvistetun toissijaisuusperiaatteen mukaisesti unionin tasolla olisi toteutettava toimia vain, jos jäsenvaltiot eivät voi yksin riittävällä tavalla saavuttaa suunnitellun toiminnan tavoitteita, vaan ne voidaan ehdotetun toiminnan laajuuden tai vaikutusten vuoksi saavuttaa paremmin unionin tasolla. Edellä esitettyjen ongelmien perusteella toissijaisuusperiaatteen analysointi osoittaa, että EU:n tason toiminta on tarpeen poliisiyhteistyön alalla ja rikosoikeudellisissa asioissa seuraavista syistä:

V souladu se zásadou subsidiarity (čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU) by měla být opatření na úrovni Unie přijata pouze v případě, že plánovaných cílů nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni samotných členských států, a proto jich lze z důvodu rozsahu či účinků navrhovaného opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie. Vzhledem k problémům uvedeným výše je v analýze subsidiarity uvedena potřeba činnosti na úrovni EU v oblasti policie a trestního soudnictví z těchto důvodů:

– Oikeus henkilötietojen suojaan vahvistetaan perusoikeuskirjan 8 artiklassa ja SEUT-sopimuksen 16 artiklan 1 kohdassa, ja se edellyttää, että tietosuojan on oltava samantasoinen kaikkialla unionissa. Lisäksi tietosuojan on oltava samantasoinen, onpa sitten kyse jäsenvaltioiden välillä vaihdettavista tiedoista tai jäsenvaltion sisällä käsiteltävistä tiedoista.

– Právo na ochranu osobních údajů, zakotvené v článku 8 Listiny základních práv a v čl. 16 odst. 1 SFEU, vyžaduje stejnou úroveň ochrany údajů v celé Unii. Tato úroveň ochrany musí platit i pro výměnu a zpracování údajů na vnitrostátní úrovni.

– Jäsenvaltioiden lainvalvontaviranomaisten on käsiteltävä ja vaihdettava tietoja tihenevään tahtiin kansainvälisen rikollisuuden ja terrorismin ehkäisemiseksi ja torjumiseksi. Ottamalla EU:n tasolla käyttöön selkeät ja johdonmukaiset tietosuojasäännöt voidaan edistää kyseisten viranomaisten yhteistyötä.

– Donucovací orgány v členských státech stále častěji potřebují zpracovávat a vyměňovat údaje ve stále větším objemu za účelem prevence nadnárodní trestné činnosti a terorismu a boje proti nim. V této souvislosti jasná a jednotná pravidla ochrany údajů na úrovni EU přispějí k posílení spolupráce mezi těmito orgány.

– Lisäksi tietosuojalainsäädännön täytäntöönpanon valvontaan liittyy käytännön ongelmia. Jäsenvaltioiden ja niiden viranomaisten olisi tehtävä keskenään yhteistyötä, jota olisi koordinoitava EU:n tasolla, jotta voidaan varmistaa unionin oikeuden yhdenmukainen soveltaminen. Eräissä tilanteissa EU:lla on parhaat edellytykset varmistaa tehokkaasti ja johdonmukaisesti samantasoinen yksilöiden suojelu silloin kun heidän henkilötietojaan siirretään kolmansiin maihin.

– Kromě toho existují praktické obtíže při prosazování právních předpisů o ochraně údajů, proto musí být nezbytná spolupráce mezi členskými státy a jejich orgány organizována na úrovni EU, aby se zajistilo jednotné uplatňování práva Unie. V určitých situacích má EU nejlepší předpoklady pro to, aby jednotlivým osobám účinně a jednotně zajistila stejnou úroveň ochrany, pokud jsou jejich osobní údaje předávány do třetích zemí.

– Jäsenvaltiot eivät nykytilanteessa voi yksinään vähentää näitä ongelmia, etenkään silloin kun ne liittyvät kansallisten lainsäädäntöjen hajanaisuuteen. Sen vuoksi tarvitaan yhtenäinen ja johdonmukainen kehys, jonka perusteella henkilötietoja voidaan siirtää sujuvasti jäsenvaltioiden välillä ja varmistaa samalla kaikkien yksilöiden tehokas suojelu kaikkialla EU:ssa.

– Členské státy nemohou ve stávající situaci samy omezit problémy, zejména problémy způsobené nejednotností vnitrostátních právních předpisů. Proto je především třeba zavést harmonizovaný a jednotný rámec, který by umožňoval plynulé předávání osobních údajů přes hranice v rámci EU a zároveň zajišťoval účinnou ochranu všem fyzickým osobám v celé EU.

– Ehdotetut EU:n lainsäädäntötoimet ovat ongelmien luonteen ja mittakaavan vuoksi todennäköisesti vaikuttavampia kuin jäsenvaltioiden tasolla toteutetut vastaavat toimet, koska ne eivät rajoitu yhden tai vain muutaman jäsenvaltion tasolle.

– Navrhované legislativní opatření EU bude účinnější než podobná opatření na úrovni členských států, neboť problémy mají takovou povahu a rozsah, že nejsou jen vnitrostátní záležitostí jednoho nebo několika členských států.

Suhteellisuusperiaate edellyttää, että kaikki toimet ovat kohdennettuja eivätkä ylitä sitä, mikä on tarpeen tavoitteiden saavuttamiseksi. Suhteellisuusperiaate on ohjannut koko prosessia eri toimintavaihtoehtojen määrittämisestä ja arvioinnista säädösehdotuksen laatimiseen asti.

Zásada proporcionality vyžaduje, aby byl každý zásah cílený a nepřekračoval rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů. Tento princip je vodicím prvkem přípravy tohoto návrhu od identifikace a hodnocení alternativních možností politiky až po vypracování legislativního návrhu.

Direktiivillä voidaan parhaiten varmistaa yhdenmukaisuus EU:n tasolla tällä alalla ja samalla antaa jäsenvaltioille riittävästi liikkumavaraa periaatteiden, sääntöjen ja niitä koskevien poikkeusten täytäntöönpanossa kansallisella tasolla. Koska poliisiyhteistyön ja rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön aloilla käsiteltävien henkilötietojen suojaamista koskevat nykyiset kansalliset säännöt ovat hyvin monimutkaiset ja tällä direktiivillä on tarkoitus kattavasti yhdenmukaistaa näitä sääntöjä, komission on pyydettävä jäsenvaltioilta selittäviä asiakirjoja, joissa kuvataan direktiivin eri osa-alueiden ja kansallisten täytäntöönpanosäännösten suhdetta, jotta se kykenee valvomaan direktiivin saattamista kansalliseen lainsäädäntöön.

Nejlepším nástrojem pro zajištění harmonizace na úrovni EU v uvedené oblasti je proto směrnice, která zároveň ponechává členským států nezbytnou flexibilitu při provádění zásad, pravidel a používání výjimek na vnitrostátní úrovni. Vzhledem ke složitosti stávajících vnitrostátních pravidel ochrany osobních údajů zpracovávaných v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce a k cíli touto směrnicí uvedená pravidla úplně harmonizovat, bude Komise muset požádat členské státy, aby předložily dokumenty s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami této směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů, aby byla schopna plnit svůj úkol, kterým je dohled nad prováděním této směrnice do vnitrostátního práva.

3.3. Tiivistelmä perusoikeuksiin liittyvistä kysymyksistä

3.3. Shrnutí otázek základních práv

Oikeus henkilötietojen suojaan vahvistetaan EU:n perusoikeuskirjan 8 artiklassa, SEUT-sopimuksen 16 artiklassa ja Euroopan ihmisoikeussopimuksen 8 artiklassa. Kuten Euroopan unionin tuomioistuin on korostanut[20], oikeus henkilötietojen suojaan ei ole absoluuttinen, vaan sitä on tarkasteltava suhteessa sen tehtävään yhteiskunnassa[21]. Tietosuoja liittyy läheisesti yksityis- ja perhe-elämän kunnioittamiseen, josta määrätään perusoikeuskirjan 7 artiklassa. Tämän vuoksi direktiivin 95/46/EY 1 artiklan 1 kohdassa säädetään, että jäsenvaltioiden on henkilötietojen käsittelyssä turvattava yksilöille heidän perusoikeutensa ja ‑vapautensa ja erityisesti heidän oikeutensa yksityisyyteen.

Právo na ochranu osobních údajů je zakotveno v článku 8 Listiny základních práv EU a v článku 16 SFEU, jakož i v článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jak zdůraznil Soudní dvůr EU[20], právo na ochranu osobních údajů není právem absolutním, avšak musí být posuzováno v souvislosti se svou funkcí ve společnosti[21]. Ochrana údajů je úzce spjata s respektováním soukromého a rodinného života, které je zakotveno v článku 7 Listiny. Tato skutečnost se odráží v čl. 1 odst. 1 směrnice 95/46/ES, který stanoví, že členské státy zajišťují ochranu základní práv a svobod fyzických osob, zejména jejich soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

Lisäksi tietosuojauudistus voi koskea seuraavia perusoikeuskirjassa vahvistettuja perusoikeuksia: esimerkiksi rotuun, etniseen alkuperään, geneettisiin ominaisuuksiin, uskontoon tai vakaumukseen, poliittisiin tai muihin mielipiteisiin, vammaisuuteen tai sukupuoliseen suuntautumiseen perustuvan syrjinnän kielto (21 artikla), lapsen oikeudet (24 artikla) ja oikeus tehokkaisiin oikeussuojakeinoihin ja puolueettomaan tuomioistuimeen (47 artikla).

Dotčena by mohla být také další základní práva zakotvená v Listině, např. zákaz diskriminace mimo jiné založené na rase, etnickém původu, genetických rysech, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, zdravotním postižení nebo sexuální orientace (článek 21), práva dítěte (článek 24) a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47).

3.4. Ehdotuksen yksityiskohtainen kuvaus 3.4.1. I LUKU – YLEISET SÄÄNNÖKSET

3.4. Podrobné vysvětlení návrhu 3.4.1. KAPITOLA I – OBECNÁ USTANOVENÍ

Ehdotuksen 1 artiklassa määritellään direktiivin kohde eli säännöt, jotka koskevat henkilötietojen käsittelyä rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä ja syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten. Lisäksi siinä vahvistetaan direktiivin kaksi tavoitetta, jotka ovat suojella luonnollisten henkilöiden perusoikeuksia ja ‑vapauksia ja erityisesti heidän oikeuttaan henkilötietojen suojaan ja samalla turvata yleisen turvallisuuden korkeatasoinen suoja sekä taata henkilötietojen vaihtaminen toimivaltaisten viranomaisten kesken unionissa.

Článek 1 vymezuje předmět směrnice, tj. pravidla týkající se zpracování osobních údajů pro účely prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, a stanoví dvojí cíl směrnice, tj. chránit základní práva a svobody fyzických osob, zejména jejich právo na ochranu osobních údajů, a zároveň zaručit vysokou úroveň veřejné bezpečnosti a zajistit výměnu osobních údajů mezi příslušnými orgány v rámci Unie.

Ehdotuksen 2 artiklassa määritellään direktiivin soveltamisala. Soveltamisalaa ei ole rajoitettu koskemaan pelkästään valtioiden rajat ylittävää tietojenkäsittelyä, vaan direktiiviä sovelletaan kaikkeen ’toimivaltaisten viranomaisten’ (sellaisina kuin ne on määritelty direktiivin 3 artiklan 14 kohdassa) suorittamaan tietojenkäsittelyyn. Direktiiviä ei sovelleta henkilötietojen käsittelyyn, joka suoritetaan sellaisen toiminnan yhteydessä, joka ei kuulu unionin oikeuden soveltamisalaan, eikä unionin toimielinten, elinten ja laitosten suorittamaan tietojenkäsittelyyn, josta säädetään erikseen asetuksessa (EY) N:o 45/2001 ja muissa säädöksissä.

Článek 2 vymezuje oblast působnosti směrnice. Oblast působnosti směrnice není omezena na přeshraniční zpracování údajů, avšak vztahuje se na veškeré zpracovávání údajů prováděné „příslušnými orgány“ (podle definice v čl. 3 odst. 14) pro účely této směrnice. Směrnice se nevztahuje ani na zpracovávání prováděné při výkonu činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie, ani na zpracovávání prováděné orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, které je upraveno nařízením (ES) č. 45/2001 a jinými specifickými právními předpisy.

Ehdotuksen 3 artiklassa määritellään direktiivissä käytetyt käsitteet. Osa määritelmistä on otettu suoraan direktiivistä 95/46/EY ja puitepäätöksestä 2008/977/YOS, eräitä määritelmiä taas on muokattu tai täydennetty. Uusia määritelmiä ovat ’henkilötietojen tietoturvaloukkaus’, ’geneettiset tiedot’ ja ’biometriset tiedot’, ’toimivaltaiset viranomaiset’ (SEUT-sopimuksen 87 artiklan sekä puitepäätöksen 2008/977/YOS 2 artiklan h alakohdan mukaisesti) sekä ’lapsi’ lapsen oikeuksia koskevan YK:n yleissopimuksen mukaisesti[22].

Článek 3 obsahuje definice pojmů, které směrnice používá. Zatímco některé definice se přebírají ze směrnice 95/46/ES a z rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV, jiné se pozměňují, doplňují o další nebo nové prvky. Nové jsou definice „narušení bezpečnosti osobních údajů“, „genetických údajů“ a „biometrických údajů“, „příslušných orgánů“ (na základě článku 87 SFEU a čl. 2 písm. h) rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV) a definice „dítěte“, která vychází z Úmluvy OSN o právech dítěte[22].

3.4.2. II LUKU – PERIAATTEET

3.4.2. KAPITOLA II – ZÁSADY

Ehdotuksen 4 artiklassa vahvistetaan henkilötietojen käsittelyä koskevat periaatteet, jotka vastaavat direktiivin 95/46/EY 6 artiklaa sekä puitepäätöksen 2008/977/YOS 3 artiklaa, joita on mukautettu vastaamaan tätä direktiiviä.

Článek 4 stanoví zásady související se zpracováváním osobních údajů podle článku 6 směrnice 95/46/ES a článku 3 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV, které jsou přizpůsobeny oblasti působnosti této směrnice.

Ehdotuksen 5 artiklan mukaisesti on mahdollisuuksien mukaan eroteltava toisistaan eri ryhmiin kuuluvia rekisteröityjä koskevat henkilötiedot. Kyseessä on uusi säännös, jota ei ollut direktiivissä 95/46/EY eikä puitepäätöksessä 2008/977/YOS, mutta jollaista komissio esitti alkuperäisessä ehdotuksessaan puitepäätökseksi[23]. Se perustuu Euroopan neuvoston suositukseen R (87)15. Vastaavat säännöt on jo vahvistettu Europolin[24] ja Eurojustin[25] osalta.

Článek 5 vyžaduje, aby se pokud možno rozlišovalo mezi osobními údaji různých kategorií subjektů údajů. Jedná se o nové ustanovení, které nebylo začleněno ani do směrnice 95/46/ES, ani do rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV, avšak které Komise navrhovala ve svém původním návrhu rámcového rozhodnutí[23]. Opírá se o doporučení Evropské rady č. R (87) 15. Obdobná pravidla platí již pro Europol[24] a Eurojust[25].

Ehdotuksen 6 artikla, joka koskee henkilötietojen eriasteista tarkkuutta ja luotettavuutta, perustuu Euroopan neuvoston suosituksessa R (87)15 olevaan periaatteeseen 3.2. Samanlaisia sääntöjä esitettiin komission ehdotuksessa puitepäätökseksi, ja vastaavat säännöt on vahvistettu Europolin osalta[26].

Článek 6 o různých stupních přesnosti a spolehlivosti odpovídá zásadě 3.2 z doporučení Evropské rady č. R (87) 15. Obdobná pravidla, která jsou rovněž zahrnuta do návrhu rámcového rozhodnutí vypracovaného Komisí, platí pro Europol[26].

Ehdotuksen 7 artiklassa vahvistetaan lainmukaisen käsittelyn perusteet, joihin voi tarvittaessa kuulua toimivaltaisen viranomaisen kansalliseen lainsäädäntöön perustuvan tehtävän suorittaminen, rekisterinpitäjän lakisääteisen velvoitteen noudattaminen, rekisteröidyn tai toisen henkilön elintärkeiden etujen suojaaminen tai jäsenvaltion yleiseen turvallisuuteen kohdistuvan välittömän ja vakavan uhkan estäminen. Muut direktiivin 95/46/EY 7 artiklassa esitetyt lainmukaisen käsittelyn perusteet eivät sovellu tietojen käsittelyyn poliisiyhteistyön ja rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön alalla.

Článek 7 vymezuje důvody zákonného zpracování: pokud je nutné pro splnění úkolu prováděného příslušným orgánem za základě vnitrostátního práva, pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce, pro ochranu životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti. Ostatní důvody zákonného zpracování uvedené v článku 7 směrnice 95/46/ES nejsou pro zpracování údajů v oblasti policie a trestního soudnictví vhodné.

Ehdotuksen 8 artiklassa säädetään erityisiä tietoryhmiä koskevasta yleisestä käsittelykiellosta ja tätä pääsääntöä koskevista poikkeuksista direktiivin 95/46/EY 8 artiklan pohjalta. Artiklaan on lisätty maininta geneettisistä tiedoista Euroopan ihmisoikeustuomioistuimen oikeuskäytännön[27] pohjalta.

Článek 8 stanoví obecný zákaz zpracování zvláštních kategorií osobních údajů a výjimky z tohoto obecného pravidla na základě článku 8 směrnice 95/46/ES, ke kterým podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva[27] přidává genetické údaje.

Ehdotuksen 9 artiklassa kielletään ainoastaan automaattiseen tietojenkäsittelyyn perustuvat toimenpiteet, ellei niitä ole erikseen sallittu laissa, jossa säädetään asianmukaisista takeista, puitepäätöksen 2008/977/YOS 7 artiklan mukaisesti.

Článek 9 v souladu s článkem 7 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV stanoví, že se zakazují opatření, která byla přijata výlučně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů, pokud nebyla povolena právním předpisem poskytujícím vhodné záruky.

3.4.3. III LUKU – REKISTERÖIDYN OIKEUDET

3.4.3. KAPITOLA III – PRÁVA SUBJEKTU ÚDAJŮ

Ehdotuksen 10 artiklassa asetetaan jäsenvaltioille helposti saatavan ja ymmärrettävän tiedon vaatimus, joka perustuu erityisesti henkilötietojen ja yksityisyyden suojaa koskevista kansainvälisistä standardeista annetun Madridin päätöslauselman[28] periaatteeseen nro 10. Lisäksi siinä velvoitetaan rekisterinpitäjät ottamaan käyttöön menettelyt ja mekanismit, joiden avulla rekisteröidyt voivat helpommin käyttää oikeuksiaan. Tähän sisältyy myös vaatimus periaatteessa maksuttomasta oikeuksien käytöstä.

Článek 10 ukládá členským státům povinnost zajistit snadno přístupné a srozumitelné informace, přičemž vychází zejména ze zásady 10 Madridského usnesení o mezinárodních normách o ochraně osobních údajů a soukromí[28], a správcům povinnost zavést postupy a mechanismy, které by subjektům údajů usnadnily výkon práv. Obsahuje rovněž požadavek, aby výkon práv byl v zásadě bezplatný.

Ehdotuksen 11 artiklassa velvoitetaan jäsenvaltiot huolehtimaan siitä, että rekisteröidylle ilmoitetaan tietojenkäsittelystä. Velvoitteet perustuvat direktiivin 95/46/EY 10 ja 11 artiklaan, mutta niitä ei ole jaettu eri artikloihin sen mukaan, kerätäänkö tiedot rekisteröidyltä vai ei. Lisäksi artiklassa laajennetaan rekisteröidylle annettavia tietoja. Siinä vahvistetaan poikkeukset ilmoittamisvelvoitteesta, jos nämä poikkeukset ovat oikeasuhteisia sekä välttämättömiä demokraattisessa yhteiskunnassa toimivaltaisten viranomaisten tehtävien suorittamiseksi (direktiivin 95/46/EY 13 artiklan ja puitepäätöksen 2008/977/YOS 17 artiklan mukaisesti).

Článek 11 předepisuje členským státům povinnost zajistit, aby byl subjekt údajů informován. Tato povinnost vychází z článků 10 a 11 směrnice 95/46/ES, aniž by se však v samostatných článcích rozlišovalo, zda jsou informace získávány od subjektu údajů či nikoli, a zároveň se rozšiřuje obsah informací, které mají být poskytnuty. Stanoví výjimky z povinnosti informovat, pokud jsou tyto výjimky v demokratické společnosti přiměřené a nezbytné, aby příslušné orgány mohly plnit své úkoly (na základě článku 13 směrnice 95/46/ES a článku 17 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV).

Ehdotuksen 12 artiklassa velvoitetaan jäsenvaltiot huolehtimaan siitä, että rekisteröidyllä on oikeus saada häntä itseään koskevia henkilötietoja. Se vastaa direktiivin 95/46/EY 12 artiklan a alakohtaa, johon on lisätty uusia elementtejä, jotka koskevat rekisteröidyille ilmoittamista (säilytysaikaa, oikeutta oikaista ja poistaa tietoja, rajoittaa käsittelyä ja oikeutta tehdä valitus).

Článek 12 předepisuje členským státům povinnost zajistit, aby subjekt údajů měl právo na přístup ke svým osobním údajům. Vychází z čl. 12 písm. a) směrnice 95/46/ES, přidává však nové prvky, o kterých musí být subjekt údajů informován (o době, po kterou se budou osobní údaje uchovávat, o jeho právu na opravu, výmaz nebo omezené zpracování a o právu podat stížnost).

Ehdotuksen 13 artiklassa säädetään, että jäsenvaltiot voivat hyväksyä tiedonsaantioikeutta rajoittavia lainsäädäntötoimenpiteitä, jos tämä on tarpeen poliisi- ja rikosoikeuden alalla suoritettavan tietojenkäsittelyn erityisen luonteen takia. Lisäksi artiklassa säädetään puitepäätöksen 2008/977/YOS 17 artiklan 2 ja 3 kohdan mukaisesti siitä, että rekisteröidylle on ilmoitettava tiedonsaantioikeuden rajoittamisesta.

Článek 13 stanoví, že členské státy mohou přijmout legislativní opatření, která omezí právo na přístup, pokud je to vyžadováno zvláštní povahou zpracování údajů v oblasti policie a trestního soudnictví, a že subjekt údajů je informován o omezení přístupu, a to na základě čl. 17 odst. 2 a 3 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

Ehdotuksen 14 artiklassa vahvistetaan sääntö, jonka mukaan silloin kun suoraa tiedonsaantia on rajoitettu, rekisteröidylle on ilmoitettava mahdollisuudesta saada tietoa epäsuorasti valvontaviranomaisen kautta. Valvontaviranomaisen olisi käytettävä tiedonsaantioikeutta rekisteröidyn puolesta ja ilmoitettava rekisteröidylle tarkistuksen tuloksista.

Článek 14 zavádí pravidlo, že v případech, kdy je přímý přístup omezen, musí být subjekt údajů informován o možnosti nepřímého přístupu prostřednictvím orgánu dozoru, jenž by uplatnil právo jeho jménem a jenž musí subjekt údajů informovat o výsledku svého šetření.

Ehdotuksen 15 artikla, joka koskee oikeutta tietojen oikaisemiseen, perustuu direktiivin 95/46/EY 12 artiklan b alakohtaan. Velvollisuudet, jotka koskevat kieltäytymistä tietojen oikaisemisesta, perustuvat puitepäätöksen 2008/977/YOS 18 artiklan 1 kohtaan.

Článek 15 o právu na opravu vychází z čl. 12 písm. b) směrnice 95/46/ES a, pokud jde o povinnosti v případě zamítnutí, z čl. 18 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

Ehdotuksen 16 artikla, joka koskee oikeutta tietojen poistamiseen, perustuu direktiivin 95/46/EY 12 artiklan b alakohtaan. Velvollisuudet, jotka koskevat kieltäytymistä tietojen poistamisesta, perustuvat puitepäätöksen 2008/977/YOS 18 artiklan 1 kohtaan. Lisäksi siihen on sisällytetty oikeus pyytää eräissä tapauksissa tietojen merkitsemistä. Tämä korvaa direktiivin 95/46/EY 12 artiklan b alakohdassa ja puitepäätöksen 2008/977/YOS 18 artiklan 1 kohdassa käytetyn epämääräisen ilmauksen ’suojaaminen’.

Článek 16 o právu na výmaz vychází z čl. 12 písm. b) směrnice 95/46/ES a, pokud jde o povinnosti v případě zamítnutí, z čl. 18 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV. Začleňuje rovněž právo na značení zpracování údajů v určitých případech, čímž nahrazuje nejednoznačný pojem „blokování“ používaný v čl. 12 písm. b) směrnice 95/46/ES a čl. 18 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

Ehdotuksen 17 artiklassa selkeytetään puitepäätöksen 2008/977/YOS 4 artiklan 4 kohdan pohjalta henkilötietojen oikaisemista ja poistamista sekä käsittelyn rajoittamista oikeudenkäyntien yhteydessä.

Článek 17 vyjasňuje právo na opravu, výmaz nebo omezené zpracování údajů v soudních řízeních na základě čl. 4 odst. 4 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

3.4.4. IV LUKU – REKISTERINPITÄJÄ JA HENKILÖTIETOJEN KÄSITTELIJÄ 3.4.4.1. 1 JAKSO – YLEISET VELVOLLISUUDET

3.4.4. KAPITOLA IV – SPRÁVCE A ZPRACOVATEL 3.4.4.1. ODDÍL 1 – OBECNÉ POVINNOSTI

Ehdotuksen 18 artiklassa kuvataan rekisterinpitäjän velvollisuutta noudattaa tätä direktiiviä ja valvoa sen noudattamista, mukaan lukien noudattamisen varmistamiseksi tarvittavien toimintamenetelmien ja mekanismien hyväksyminen.

Článek 18 popisuje odpovědnost správce za zajištění souladu s touto směrnicí mimo jiné také přijetím politik a mechanismů pro zajištění souladu.

Ehdotuksen 19 artiklan mukaan jäsenvaltioiden on varmistettava, että rekisterinpitäjä noudattaa sisäänrakennetun tietosuojan ja oletusarvoisen tietosuojan periaatteisiin liittyviä velvollisuuksia.

Článek 19 stanoví, že členské státy musí zajistit, aby správce plnil povinnosti vyplývající ze zásad ochrany údajů již od návrhu a standardního nastavení ochrany údajů.

Ehdotuksen 20 artiklassa selkeytetään yhteisten rekisterinpitäjien keskinäisiä suhteita.

Článek o společných správcích vyjasňuje postavení společných správců, pokud jde o jejich vzájemný vztah.

Ehdotuksen 21 artiklassa selkeytetään henkilötietojen käsittelijöiden asemaa ja velvollisuuksia, jotka perustuvat osittain direktiivin 95/46/EY 17 artiklan 2 kohtaan. Niihin myös lisätään uusia tekijöitä, kuten se, että jos henkilötietojen käsittelijä käsittelee tietoja muuten kuin rekisterinpitäjän ohjeiden mukaisesti, sitä on pidettävä kyseisen käsittelyn osalta rekisterinpitäjänä.

Článek 21, který částečně vychází z čl. 17 odst. 2 směrnice 95/46/ES, upřesňuje postavení a povinnosti zpracovatele a obsahuje nové prvky, například že by zpracovatel, který zpracovává údaje nad rámec pokynů správce, měl být považován za společného správce.

Ehdotuksen 22 artikla koskee tietojenkäsittelyä rekisterinpitäjän ja henkilötietojen käsittelijän alaisuudessa ja perustuu direktiivin 95/46/EY 16 artiklaan.

Článek 22 o zpracování z pověření správce a zpracovatele vychází z článku 16 směrnice 95/46/ES.

Ehdotuksen 23 artiklassa velvoitetaan rekisterinpitäjät ja henkilötietojen käsittelijät säilyttämään vastuullaan olevia käsittelyjärjestelmiä ja menettelyjä koskevat asiakirjat.

Článek 23 zavádí povinnost správce a zpracovatele vést dokumentaci o všech systémech a postupech zpracování, za které nese odpovědnost.

Ehdotuksen 24 artikla koskee kirjaamista ja perustuu puitepäätöksen 2008/977/YOS 10 artiklan 1 kohtaan. Säännöksiä on kuitenkin selkeytetty edelleen.

Článek 24 se týká vedení záznamů v souladu s čl. 10 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV a dále jej vysvětluje.

Ehdotuksen 25 artiklassa selkeytetään rekisterinpitäjän ja henkilötietojen käsittelijän velvollisuutta tehdä yhteistyötä valvontaviranomaisen kanssa.

Článek 25 vymezuje povinnosti správce a zpracovatele spolupracovat s orgánem dozoru.

Ehdotuksen 26 artikla koskee tapauksia, joissa valvontaviranomaista on kuultava ennen tietojenkäsittelyä, ja perustuu puitepäätöksen 2008/977/YOS 23 artiklaan.

Článek 26 se týká případů, kdy je nutno před zpracováním údajů konzultovat orgán dozoru. Vychází z článku 23 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

3.4.4.2. 2 JAKSO – TIETOTURVALLISUUS

3.4.4.2. ODDÍL 2 – BEZPEČNOST ÚDAJŮ

Ehdotuksen 27 artikla, joka koskee tietojenkäsittelyn turvallisuutta, perustuu direktiivin 95/46/EY 17 artiklan 1 kohtaan sekä puitepäätöksen 2008/977/YOS 22 artiklaan. Siinä laajennetaan tietoturvallisuuteen liittyvät velvollisuudet koskemaan myös henkilötietojen käsittelijöitä riippumatta siitä, millainen sopimus niillä on rekisterinpitäjän kanssa.

Článek 27 o bezpečnosti zpracování vychází ze stávajícího čl. 17 odst. 1 směrnice 95/46/ES o bezpečnosti zpracování a článku 22 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV a rozšiřuje související povinnosti na zpracovatele bez ohledu na smluvní vztah se správcem.

Ehdotuksen 28 ja 29 artiklassa säädetään velvollisuudesta ilmoittaa henkilötietojen tietoturvaloukkauksista. Säännökset perustuvat vastaavan sisältöiseen sähköisen viestinnän tietosuojadirektiivin 2002/58/EY 4 artiklan 3 kohtaan, ja niissä selkeytetään ja erotetaan toisistaan velvoitteet ilmoittaa valvontaviranomaiselle (28 artikla) ja ilmoittaa tietyissä tilanteissa rekisteröidylle (29 artikla). Ehdotuksen 29 artiklassa säädetään myös poikkeuksista viittaamalla 11 artiklan 4 kohtaan.

Články 28 a 29 vycházejí z ohlašování případů narušení bezpečnosti osobních údajů podle čl. 4 odst. 3 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích 2002/58/ES a zavádějí povinnost ohlašovat případy narušení bezpečnosti osobních údajů, přičemž se upřesňuje a odlišuje povinnost ohlašování případů orgánu dozoru (článek 28) a za určitých okolností povinnost oznamování subjektům údajů (článek 29). Článek 29 s odkazem na čl. 11 odst. 4 rovněž upravuje výjimky.

3.4.4.3. 3 JAKSO – TIETOSUOJAVASTAAVA

3.4.4.3. ODDÍL 3 – INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ

Ehdotuksen 30 artiklassa velvoitetaan rekisterinpitäjä nimittämään tietosuojavastaava, jonka on suoritettava 32 artiklassa luetellut tehtävät. Jos useat toimivaltaiset viranomaiset toimivat yhden, rekisterinpitäjän tehtäviä hoitavan keskusviranomaisen valvonnassa, ainakin kyseinen keskusviranomainen on nimitettävä tietosuojavastaavaksi. Direktiivin 95/46/EY 18 artiklan 2 kohdassa säädettiin jäsenvaltioiden mahdollisuudesta ottaa käyttöön tällainen vaatimus kyseiseen direktiiviin perustuvan yleisen ilmoitusmenettelyn sijasta.

Článek 30 předepisuje správci povinnost jmenovat inspektora ochrany údajů, který by plnil úkoly uvedené v článku 32. Pokud několik příslušných orgánů působí pod dohledem ústředního orgánu, jenž má funkci správce, měl by inspektora ochrany údajů jmenovat alespoň tento orgán. Ustanovení čl. 18 odst. 2 směrnice 95/46/ES umožňuje členským státům zavést tuto povinnost jako náhradu za obecnou oznamovací povinnost vyplývající z této směrnice.

Ehdotuksen 31 artiklassa säädetään tietosuojavastaavan asemasta.

Článek 31 upravuje postavení inspektora ochrany údajů.

Ehdotuksen 32 artiklassa vahvistetaan tietosuojavastaavan tehtävät.

Článek 32 vymezuje úkoly inspektora ochrany údajů.

3.4.5. V LUKU – HENKILÖTIETOJEN SIIRTO KOLMANSIIN MAIHIN TAI KANSAINVÄLISILLE JÄRJESTÖILLE

3.4.5. KAPITOLA V – PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ DO TŘETÍCH ZEMÍ NEBO MEZINÁRODNÍM ORGANIZACÍM

Ehdotuksen 33 artiklassa vahvistetaan yleiset periaatteet henkilötietojen siirrolle kolmansiin maihin tai kansainvälisille järjestöille poliisiyhteistyön ja rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön alalla, tietojen edelleensiirrot mukaan lukien. Siinä täsmennetään, että tietoja voidaan siirtää kolmansiin maihin vain, jos siirto on tarpeen rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä ja syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten.

Článek 33 stanoví obecné zásady předávání údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, včetně dalšího předávání. Vyjasňuje, že předávání údajů do třetích zemí se může uskutečnit jen tehdy, je-li to nezbytné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů.

Ehdotuksen 34 artiklassa säädetään, että henkilötietoja voidaan siirtää kolmanteen maahan, jos komissio on asetuksen (EU) N:o …/../201X mukaisesti päättänyt, että kyseinen kolmas maa tarjoaa riittävän tietosuojan tason, tai nimenomaisesti poliisiyhteistyön ja rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön alalla tai, jos tällaista päätöstä ei ole tehty, jos on annettu asianmukaiset takeet. Jos tietosuojan riittävyyttä koskevaa päätöstä ei ole tehty, direktiivissä säädetään, että siirron perusteeksi riittävät asianmukaiset takeet ja poikkeukset. Lisäksi artiklassa vahvistetaan kriteerit, jotka komission on otettava huomioon arvioidessaan tietosuojan tason riittävyyttä ja joita ovat oikeusvaltioperiaate, oikeudelliset muutoksenhakukeinot ja riippumaton valvonta. Artiklassa säädetään myös, että komissio voi arvioida tietosuojan tason riittävyyttä tietyllä kolmannen maan alueella tai tietojenkäsittelyn sektorilla. Artiklassa myös säädetään, että yleisen tietosuoja-asetuksen 38 artiklan menettelyjen mukaisesti tehtyä tietosuojan tason riittävyyttä koskevaa yleistä päätöstä sovelletaan tämän direktiivin puitteissa. Vaihtoehtoisesti komissio voi erikseen tehdä päätöksen tietosuojan tason riittävyydestä tämän direktiivin tarkoituksia varten.

Článek 34 stanoví, že předávání údajů do třetích zemí se může uskutečnit v případě, kdy Komise přijala podle nařízení …/../201X rozhodnutí o přiměřenosti nebo obzvláště v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce nebo, pokud takové rozhodnutí neexistuje, v případě, kdy existují vhodné záruky. Dokud nebyla vydána rozhodnutí o přiměřenosti, zajistí se podle směrnice, aby předávání údajů mohlo pokračovat na základě vhodných záruk nebo odchylek. Kromě toho stanoví kritéria, která má Komise zohlednit při posuzování toho, zda je úroveň ochrany přiměřená či nikoli, a výslovně zmiňuje právní stát, soudní nápravu a nezávislý dozor. Článek rovněž dává Komisi možnost posoudit úroveň ochrany, která je poskytována na určitém území či v odvětví zpracovávání v dané třetí zemi. Tento článek také zavádí, že se obecné rozhodnutí o přiměřenosti přijaté podle postupu stanoveného v článku 38 obecného nařízení o ochraně údajů použije v oblasti působnosti této směrnice. Komise může popřípadě přijmout rozhodnutí o přiměřenosti také výlučně pro účely této směrnice.

Ehdotuksen 35 artiklassa määritellään asianmukaiset takeet, jotka tarvitaan ennen kansainvälisiä henkilötietojen siirtoja, ellei komissio ole tehnyt päätöstä tietosuojan tason riittävyydestä. Nämä takeet voidaan antaa oikeudellisesti sitovassa välineessä, kuten kansainvälisessä sopimuksessa. Vaihtoehtoisesti rekisterinpitäjä voi todeta takeiden olemassaolon arvioituaan siirtoon liittyviä seikkoja.

Článek 35 definuje vhodné záruky, které jsou potřebné před mezinárodním předáváním údajů v případě, že rozhodnutí Komise o přiměřenosti neexistuje. Tyto záruky mohou být stanoveny právně závazným nástrojem, jako je mezinárodní dohoda. Správce údajů také může na základě posouzení okolností daného předání dospět k závěru, že vhodné záruky existují.

Ehdotuksen 36 artiklassa luetellaan direktiivin 95/46/EY 26 artiklaan ja puitepäätöksen 2008/977/YOS 13 artiklaan perustuen poikkeukset, joiden nojalla henkilötietojen siirto voidaan sallia.

Článek 36 uvádí výjimky pro předávání údajů a vychází z článku 26 směrnice 95/46/ES a článku 13 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

Ehdotuksen 37 artiklassa velvoitetaan jäsenvaltiot säätämään, että rekisterinpitäjän on ilmoitettava henkilötietojen vastaanottajalle käsittelyn rajoituksista sekä toteutettava kaikki kohtuulliset toimet varmistaakseen, että henkilötietojen vastaanottajat kolmannessa maassa tai kansainvälisessä järjestössä noudattavat näitä rajoituksia.

Článek 37 ukládá členským státům povinnost stanovit, že správce informuje příjemce o jakýchkoli omezeních pro zpracovávání a přijme všechny přiměřené kroky, aby zajistil, že tato omezení budou příjemci osobních údajů ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci dodržena.

Ehdotuksen 38 artiklassa säädetään komission ja kolmansien maiden valvontaviranomaisten käyttöön tarkoitetuista henkilötietojen suojaamista koskevista kansainvälisistä yhteistyömekanismeista. Tämä koskee erityisesti niitä kolmansia maita, joiden katsotaan tarjoavan riittävän tietosuojan tason, kun otetaan huomioon Taloudellisen yhteistyön ja kehityksen järjestön (OECD) 12. kesäkuuta 2007 antama suositus rajatylittävästä yhteistyöstä yksityisyydensuojaa koskevan lainsäädännön täytäntöönpanon alalla.

Článek 38 v zájmu ochrany osobních údajů výslovně předpokládá vypracování mechanismů pro mezinárodní spolupráci mezi Komisí a orgány dozoru třetích zemí, zejména těch, jejichž úroveň ochrany osobních údajů je považována za přiměřenou, a to s ohledem na doporučení OECD o přeshraniční spolupráci při prosazování zákonů na ochranu soukromí ze dne 12. června 2007.

VI LUKU – KANSALLISET VALVONTAVIRANOMAISET

KAPITOLA VI – VNITROSTÁTNÍ ORGÁNY DOZORU

3.4.5.1. 1 JAKSO – RIIPPUMATON ASEMA

3.4.5.1. ODDÍL 1 – NEZÁVISLOST POSTAVENÍ

Ehdotuksen 39 artiklassa, joka perustuu direktiivin 95/46/EY 28 artiklan 1 kohtaan ja puitepäätöksen 2008/977/YOS 25 artiklaan, jäsenvaltiot velvoitetaan perustamaan valvontaviranomaiset ja lisätään viranomaisten tehtäviin direktiivin johdonmukaisen soveltamisen edistäminen koko unionissa. Valvontaviranomaisena voi toimia yleisen tietosuoja-asetuksen mukaisesti perustettu valvontaviranomainen.

Článek 39 ukládá na základě čl. 28 odst. 1 směrnice 95/46/ES a článku 25 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV členským státům povinnost zřídit orgány dozoru a rozšiřuje úkoly těchto orgánů tak, aby přispívaly k jednotnému uplatňování směrnice v celé Unii, přičemž se může jednat o stejný orgán dozoru jako ten, který byl zřízen podle obecného nařízení o ochraně údajů.

Ehdotuksen 40 artiklassa selkeytetään valvontaviranomaisten riippumattomuuden edellytyksiä panemalla täytäntöön Euroopan unionin tuomioistuimen oikeuskäytäntö[29]. Lisäksi säännös perustuu asetuksen (EY) N:o 45/2001[30] 44 artiklaan.

Článek 40 objasňuje podmínky nezávislosti orgánů dozoru při použití judikatury Soudního dvora EU[29] a také na základě článku 44 nařízení (ES) č. 45/2001[30].

Ehdotuksen 41 artiklassa vahvistetaan valvontaviranomaisen jäseniä koskevat yleiset edellytykset. Säännös perustuu asiaa koskevaan oikeuskäytäntöön[31] ja asetuksen (EY) N:o 45/2001 42 artiklan 2–6 kohtaan.

Článek 41 upravuje obecné podmínky pro členy orgánu dozoru při použití příslušné ustálené judikatury[31] a na základě čl. 42 odst. 2 až 6 nařízení (ES) 45/2001.

Ehdotuksen 42 artiklassa vahvistetaan valvontaviranomaisen perustamista koskevat säännöt sekä sen jäseniä koskevat edellytykset, jotka on sisällytettävä jäsenvaltioiden lainsäädäntöön.

Článek 42 stanoví, která pravidla pro zřízení orgánu dozoru, včetně podmínek pro jejich členy, mají členské státy upravit právním předpisem.

Ehdotuksen 43 artikla, jossa säädetään valvontaviranomaisen jäsenten ja henkilöstön vaitiolovelvollisuudesta, perustuu direktiivin 95/46/EY 28 artiklan 7 kohtaan ja puitepäätöksen 2008/977/YOS 25 artiklan 4 kohtaan.

Článek 43 o profesním tajemství členů orgánu dozoru a jeho pracovníků vychází z čl. 28 odst. 7 směrnice 95/46/ES a čl. 25 odst. 4 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

3.4.5.2. 2 JAKSO – TEHTÄVÄT JA VALTUUDET

3.4.5.2. ODDÍL 2 – POVINNOSTI A PRAVOMOCI

Ehdotuksen 44 artiklassa määritellään direktiivin 95/46/EY 28 artiklan 6 kohtaan ja puitepäätöksen 2008/977/YOS 25 artiklan 1 kohtaan perustuen valvontaviranomaisten toimivalta. Tuomioistuimet on vapautettu valvontaviranomaisen valvonnasta silloin kun ne käyttävät tuomiovaltaansa, mutta niiden on siitä huolimatta sovellettava tietosuojaa koskevia aineellisia sääntöjä.

Článek 44 stanoví pravomoci orgánů dozoru a vychází z čl. 28 odst. 6 směrnice 95/46/ES a čl. 25 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV. Na soudy jednající v rámci svých soudních pravomocí se vztahuje výjimka, pokud jde o dohled vykonávaný orgánem dozoru, podléhají však hmotněprávním pravidlům ochrany údajů.

Ehdotuksen 45 artiklassa velvoitetaan jäsenvaltiot säätämään valvontaviranomaisen tehtävistä, joita ovat muun muassa valitusten käsittely ja tutkiminen sekä tietosuojaan liittyvistä riskeistä, säännöistä, takeista ja oikeuksista tiedottaminen kansalaisille. Tämän direktiivin osalta valvontaviranomaisten on käytettävä tiedonsaantioikeutta rekisteröidyn puolesta, jos tältä kielletään suora tiedonsaanti tai rajoitetaan sitä. Lisäksi valvontaviranomaisten on varmistettava tietojenkäsittelyn lainmukaisuus.

Článek 45 zavazuje členské státy, aby stanovily povinnosti orgánu dozoru, například projednávání a prošetřování stížností a zvyšování povědomí veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech. Zvláštní povinností orgánů dozoru v souvislosti s touto směrnicí je uplatňovat právo na přístup jménem subjektu údajů v případě, že je přímý přístup odepřen nebo omezen, a kontrolovat zákonnost zpracování údajů.

Ehdotuksen 46 artiklassa vahvistetaan direktiivin 95/46/EY 28 artiklan 3 kohtaan ja puitepäätöksen 2008/977/YOS 25 artiklan 2 ja 3 kohtaan perustuen valvontaviranomaisen valtuudet.

Článek 46 upravuje pravomoci orgánu dozoru, přičemž vychází z čl. 28 odst. 3 směrnice 95/46/ES a čl. 25 odst. 2 a 3 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV. Článek 47 vychází z čl. 28 odst. 5 směrnice 95/46/ES a ukládá orgánům dozoru povinnost každý rok vypracovat zprávu o činnosti.

Ehdotuksen 47 artiklassa velvoitetaan valvontaviranomaiset laatimaan vuotuinen toimintakertomus. Säännös perustuu direktiivin 95/46/EY 28 artiklan 5 kohtaan.

3.4.6. KAPITOLA VII – SPOLUPRÁCE

3.4.6. VII LUKU – YHTEISTYÖ

Článek 48 zavádí pravidla vzájemné pomoci, zatímco čl. 28 odst. 6 druhý pododstavec směrnice 95/46/ES prostě stanoví obecnou povinnost spolupracovat, aniž by byla dále upřesněna.

Ehdotuksen 48 artiklassa vahvistetaan säännöt pakollisesta keskinäisestä avunannosta. Direktiivin 95/46/EY 28 artiklan 6 kohdan toisessa alakohdassa säädettiin yleisesti avunantovelvoitteesta.

Článek 49 stanoví, že Evropská rada pro ochranu údajů zřízená obecným nařízením o ochraně údajů plní své úkoly rovněž ve vztahu ke zpracovávání údajů, které spadá do působnosti této směrnice. Aby Komise poskytla dodatečnou podporu, vyžádá si prostřednictvím skupiny odborníků poradenství k aspektům souvisejícím s vymáháním práva v oblasti ochrany údajů od zástupců orgánů, které jsou v členských státech příslušné pro prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkon trestů, a od zástupců Europolu a Eurojustu.

Ehdotuksen 49 artiklassa säädetään, että yleisellä tietosuoja-asetuksella perustettu Euroopan tietosuojaneuvosto hoitaa myös tämän direktiivin soveltamisalaan kuuluvaan tietojenkäsittelyyn liittyviä tehtäviä. Komissio aikoo tarjota täydentävää tukea ja pyytää neuvoja rikosten torjumisen, tutkimisen, selvittämisen ja syytteeseenpanon alalla toimivaltaisilta jäsenvaltioiden viranomaisilta sekä Europolin ja Eurojustin edustajilta ja muodostaa asiantuntijaryhmän, joka käsittelee lainvalvontaan liittyviä tietosuojan näkökohtia.

3.4.7. KAPITOLA VIII – OPRAVNÉ PROSTŘEDKY, ODPOVĚDNOST A SANKCE

3.4.7. VIII LUKU – OIKEUSSUOJAKEINOT, VASTUU JA SEURAAMUKSET

Článek 50 vychází z čl. 28 odst. 4 směrnice 95/46/ES a stanoví, že každý subjekt údajů má právo podat stížnost k orgánu dozoru v souvislosti s jakýmkoli porušením směrnice ve vztahu ke stěžovateli. Stanoví také subjekty, organizace nebo sdružení, které mohou vznést stížnost jménem subjektu údajů nebo – v případě narušení bezpečnosti osobních údajů – nezávisle na stížnosti subjektu údajů.

Ehdotuksen 50 artiklassa säädetään, että jokaisella rekisteröidyllä on oikeus tehdä valitus valvontaviranomaiselle. Säännös perustuu direktiivin 95/46/EY 28 artiklan 4 kohtaan ja koskee kaikkia tapauksia, joissa direktiiviä ei ole noudatettu suhteessa valituksen tekijään. Artiklassa mainitaan myös ne elimet, järjestöt ja yhdistykset, jotka voivat tehdä valituksen rekisteröidyn puolesta, tai jos kyseessä on henkilötietojen tietoturvaloukkaus, rekisteröidyn valituksesta riippumatta.

Článek 51 se týká práva na soudní opravné prostředky vůči orgánu dozoru. Vychází z obecného ustanovení čl. 28 odst. 3 směrnice 95/46/ES a především stanoví, že subjekt údajů může využít soudních prostředků, aby donutil orgán dozoru jednat v případě stížnosti.

Ehdotuksen 51 artiklassa säädetään oikeudesta oikeussuojakeinoihin valvontaviranomaista vastaan. Se perustuu direktiivin 95/46/EY 28 artiklan 3 kohdassa olevaan yleiseen säännökseen, ja siinä säädetään nimenomaan, että rekisteröity voi viedä asian tuomioistuimeen velvoittaakseen valvontaviranomaisen käsittelemään valituksen.

Článek 52 se týká práva na soudní opravný prostředek vůči správci nebo zpracovateli a vychází z článku 22 směrnice 95/46/ES a článku 20 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

Ehdotuksen 52 artiklassa säädetään oikeudesta oikeussuojakeinoihin rekisterinpitäjää tai henkilötietojen käsittelijää vastaan direktiivin 95/46/EY 22 artiklan ja puitepäätöksen 2008/977/YOS 20 artiklan mukaisesti.

Článek 53 zavádí společná pravidla pro soudní řízení, včetně práva subjektů, organizací nebo sdružení zastupovat subjekt údajů před soudy a práva orgánů dozoru zapojit se do soudního řízení. Povinnost členských států zajistit, aby soudní řízení probíhala rychle, vychází z čl. 18 odst. 1 směrnice o elektronickém obchodu 2000/31/ES[32].

Ehdotuksen 53 artiklassa vahvistetaan tuomioistuinmenettelyjä koskevat yhteiset säännöt, jotka koskevat muun muassa elinten, järjestöjen ja yhdistysten oikeutta edustaa rekisteröityjä tuomioistuimissa ja valvontaviranomaisten oikeutta panna vireille oikeudellisia menettelyjä. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että oikeussuojakeinot mahdollistavat nopeat toimenpiteet. Tämä säännös perustuu sähköistä kaupankäyntiä koskevan direktiivin 2000/31/EY[32] 18 artiklan 1 kohtaan.

Článek 54 ukládá členským státům povinnost stanovit právo na odškodnění. Vychází z článku 23 směrnice 95/46/ES a čl. 19 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV, rozšiřuje toto právo na škody způsobené zpracovateli a vymezuje odpovědnost společných správců a společných zpracovatelů.

Ehdotuksen 54 artiklassa velvoitetaan jäsenvaltiot säätämään oikeudesta korvauksen saamiseen. Säännös perustuu direktiivin 95/46/EY 23 artiklaan ja puitepäätöksen 2008/977/YOS 19 artiklan 1 kohtaan. Oikeutta korvauksen saamiseen laajennetaan koskemaan myös henkilötietojen käsittelijöiden aiheuttamia vahinkoja. Lisäksi artiklassa selkeytetään vastuukysymyksiä silloin, kun käsittelyyn on osallistunut useampi kuin yksi rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä.

Článek 55 ukládá členským státům povinnost stanovit pravidla pro sankce ukládané za porušení této směrnice a zajistit jejich provádění.

Ehdotuksen 55 artiklassa velvoitetaan jäsenvaltiot vahvistamaan seuraamuksia koskevat säännöt, määräämään seuraamuksia direktiivin rikkomisesta ja varmistamaan sääntöjen täytäntöönpano.

3.4.8. KAPITOLA IX – AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

3.4.8. IX LUKU – DELEGOIDUT SÄÄDÖKSET JA TÄYTÄNTÖÖNPANOSÄÄDÖKSET

Článek 56 obsahuje standardní ustanovení pro výkon přenesených pravomocí v souladu s článkem 290 SFEU. Tento článek umožňuje zákonodárci přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné (kvazilegislativní akty).

Ehdotuksen 56 artikla sisältää siirretyn säädösvallan käyttöä koskevat vakiosäännökset SEUT-sopimuksen 290 artiklan mukaisesti. Tuon artiklan nojalla lainsäätäjä voi siirtää komissiolle vallan antaa muita kuin lainsäätämisjärjestyksessä hyväksyttäviä, soveltamisalaltaan yleisiä säädöksiä, joilla täydennetään tai muutetaan lainsäätämisjärjestyksessä hyväksytyn säädöksen tiettyjä, muita kuin sen keskeisiä osia.

Článek 57 obsahuje ustanovení týkající se postupu projednávání ve výboru potřebného pro svěření prováděcích pravomocí Komisi v případech, kdy jsou podle článku 291 SFEU pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky. Použije se přezkumný postup.

Ehdotuksen 57 artiklassa säädetään komiteamenettelystä, jolla komissiolle siirretään täytäntöönpanovaltaa sellaisia tapauksia varten, joissa unionin oikeudellisesti velvoittavat säädökset edellyttävät SEUT-sopimuksen 291 artiklan mukaisesti yhdenmukaista täytäntöönpanoa. Sovelletaan tarkastelumenettelyä.

3.4.9. KAPITOLA X – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

3.4.9. X LUKU – LOPPUSÄÄNNÖKSET

Článkem 58 se zrušuje rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV.

Ehdotuksen 58 artiklalla kumotaan neuvoston puitepäätös 2008/977/YOS.

Článek 59 stanoví, že specifická ustanovení pro zpracování osobních údajů příslušnými orgány pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů obsažená v aktech Unie vydaných před přijetím této směrnice, která upravují zpracování osobních údajů nebo přístup k informačním systémům v rámci působnosti této směrnice, zůstanou nedotčena.

Ehdotuksen 59 artiklassa säädetään siitä, että direktiivi ei vaikuta erityisiin säännöksiin, jotka koskevat toimivaltaisten viranomaisten suorittamaa henkilötietojen käsittelyä rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä ja syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten ja jotka sisältyvät ennen tämän direktiivin hyväksymistä annettuihin unionin säädöksiin, joilla säännellään direktiivin soveltamisalaan kuuluvaa henkilötietojen käsittelyä tai pääsyä tietojärjestelmiin.

Článek 60 vymezuje vztah této směrnice k dříve uzavřeným mezinárodním dohodám členských států v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce.

Ehdotuksen 60 artiklassa selkeytetään direktiivin suhdetta kansainvälisiin sopimuksiin, joita jäsenvaltiot ovat aiemmin tehneet rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön alalla.

Článek 61 ukládá Komisi povinnost vyhodnotit provádění směrnice a předložit o tomto hodnocení zprávu, aby se posoudila potřeba sladit dříve přijatá specifická ustanovení uvedená v článku 59 s touto směrnicí.

Ehdotuksen 61 artiklassa velvoitetaan komissio arvioimaan direktiivin täytäntöönpanoa ja raportoimaan siitä, jotta voidaan päättää, olisiko 59 artiklassa tarkoitetut, aiemmin annetut erityiset säännökset yhdenmukaistettava tämän direktiivin kanssa.

Článek 62 ukládá členským státům povinnost provést směrnici ve svém vnitrostátním právu a sdělit Komisi znění ustanovení přijatých podle této směrnice.

Ehdotuksen 62 artiklassa velvoitetaan jäsenvaltiot saattamaan direktiivi osaksi kansallista lainsäädäntöään ja antamaan komissiolle tiedoksi direktiivin nojalla annetut säännökset.

Článek 63 určuje den vstupu této směrnice v platnost.

Ehdotuksen 63 artiklassa vahvistetaan direktiivin voimaantulopäivä.

Článek 64 stanoví, komu se tato směrnice určena.

Ehdotuksen 64 artiklassa ilmoitetaan ne valtiot, joille direktiivi on osoitettu.

4.         ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

4.         TALOUSARVIOVAIKUTUKSET

Legislativní finanční výkaz k návrhu obecného nařízení o ochraně údajů obsahuje rozpočtové důsledky uvedeného nařízení i této směrnice.

Rahoitusselvitys, joka on yleistä tietosuoja-asetusta koskevan ehdotuksen liitteenä, kattaa sekä asetuksen että tämän direktiivin talousarviovaikutukset.

2012/0010 (COD)

2012/0010 (COD)

Návrh

Ehdotus

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

EUROOPAN PARLAMENTIN JA NEUVOSTON DIREKTIIVI

o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů

yksilöiden suojelusta toimivaltaisten viranomaisten suorittamassa henkilötietojen käsittelyssä rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä ja syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten sekä näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

EUROOPAN PARLAMENTTI JA EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, jotka

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 16 odst. 2 této smlouvy,

ottavat huomioon Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen ja erityisesti sen 16 artiklan 2 kohdan,

s ohledem na návrh Evropské komise,

ottavat huomioon Euroopan komission ehdotuksen,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

sen jälkeen, kun esitys lainsäätämisjärjestyksessä hyväksyttäväksi säädökseksi on toimitettu kansallisille parlamenteille,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů[33],

ovat kuulleet Euroopan tietosuojavaltuutettua[33],

v souladu s řádným legislativním postupem,

noudattavat tavallista lainsäätämisjärjestystä,

vzhledem k těmto důvodům:

sekä katsovat seuraavaa:

(1) Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je základním právem. Ustanovení čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.

(1) Luonnollisten henkilöiden suojelu henkilötietojen käsittelyn yhteydessä kuuluu perusoikeuksiin. Euroopan unionin perusoikeuskirjan 8 artiklan 1 kohdan ja Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 16 artiklan 1 kohdan mukaan jokaisella on oikeus henkilötietojensa suojaan.

(2) Zpracování osobních údajů má sloužit lidem; zásady a pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů by proto měly bez ohledu na státní příslušnost nebo bydliště těchto osob dodržovat jejich základní práva a svobody, zejména právo na ochranu osobních údajů. Zpracování osobních údajů by mělo přispět k dotvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(2) Henkilötietojen käsittelyn on tarkoitus palvella ihmistä. Sen vuoksi niissä periaatteissa ja säännöissä, jotka koskevat yksilöiden suojelua henkilötietojen käsittelyssä, olisi henkilöiden kansalaisuudesta ja asuinpaikasta riippumatta otettava huomioon heidän perusoikeutensa ja ‑vapautensa ja erityisesti oikeus henkilötietojen suojaan. Henkilötietojen käsittelyn olisi myös tuettava vapauden, turvallisuuden ja oikeuden alueen kehittämistä.

(3) Rychlý technologický rozvoj a globalizace s sebou přinesly nové výzvy pro oblast ochrany osobních údajů. Objem sdílených a sbíraných údajů dramaticky vzrostl. Technologie umožňují příslušným orgánům využívat při provádění jejich činností osobní údaje v nebývalém rozsahu.

(3) Teknologian nopea kehitys ja globalisaatio ovat tuoneet henkilötietojen käsittelyyn uusia haasteita. Tietoja kerätään ja jaetaan nyt valtavan paljon suuremmassa mittakaavassa. Toimivaltaiset viranomaiset voivat käyttää toiminnassaan henkilötietoja ennennäkemättömän laajasti teknologian kehityksen ansiosta.

(4) Proto je třeba usnadnit volný pohyb údajů mezi příslušnými orgány v rámci Unie a jejich předávání do třetích zemí a mezinárodním organizacím a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů. Tento vývoj vyžaduje vytvoření pevného a jednotnějšího rámce pro ochranu údajů v Unii, jenž by se opíral o důrazné vymáhání práva.

(4) Sen takia olisi helpotettava vapaata tiedonkulkua toimivaltaisten viranomaisten kesken unionissa ja tietojen siirtämistä kolmansiin maihin ja kansainvälisille järjestöille ja samalla varmistettava henkilötietojen korkeatasoinen suoja. Tämän kehityksen vuoksi unionissa on laadittava vahvempi ja johdonmukaisempi tietosuojakehys, jota tuetaan tehokkaalla täytäntöönpanolla.

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[34] se používá na veškeré zpracovávání osobních údajů v členských státech jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Nevztahuje se však na zpracování osobních údajů prováděné „pro výkon činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Společenství“, například činností v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce.

(5) Yksilöiden suojelusta henkilötietojen käsittelyssä ja näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta 24 päivänä lokakuuta 1995 annettua Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiiviä 95/46/EY[34] sovelletaan kaikkeen jäsenvaltioissa sekä julkisella että yksityisellä sektorilla tapahtuvaan henkilötietojen käsittelyyn. Sitä ei kuitenkaan sovelleta henkilötietojen käsittelyyn, joka suoritetaan sellaisessa toiminnassa joka ei kuulu yhteisön oikeuden soveltamisalaan, kuten rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön yhteydessä.

(6) Rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech[35] se používá v oblastech justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce. Oblast působnosti tohoto rámcového rozhodnutí je omezena na zpracování osobních údajů předaných nebo zpřístupněných mezi členskými státy.

(6) Rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön aloilla sovelletaan rikosasioissa tehtävässä poliisi- ja oikeudellisessa yhteistyössä käsiteltävien henkilötietojen suojaamisesta 27 päivänä marraskuuta 2008 annettua neuvoston puitepäätöstä 2008/977/YOS[35]. Puitepäätöksen soveltamisala rajoittuu jäsenvaltioiden keskenään siirtämien tai saataville asettamien henkilötietojen käsittelyyn.

(7) Pro účely zajištění účinné justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce má zásadní význam zajištění jednotné a vysoké úrovně ochrany osobních údajů fyzických osob a usnadnění výměny osobních údajů mezi příslušnými orgány členských států. V tomto ohledu musí být ve všech členských státech rovnocenná úroveň ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů. Účinná ochrana osobních údajů v celé Unii vyžaduje posílení práv subjektů údajů a povinností těch, kteří zpracovávají osobní údaje, ale také stejné pravomoci při sledování a zajišťování souladu s pravidly ochrany osobních údajů v členských státech.

(7) Rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön varmistamiseksi on taattava yksilöiden henkilötietojen korkeatasoinen ja johdonmukainen suoja ja helpotettava henkilötietojen vaihtoa jäsenvaltioiden toimivaltaisten viranomaisten kesken. Sitä varten kaikkien jäsenvaltioiden on tarjottava samantasoinen yksilöiden oikeuksien ja vapauksien suoja toimivaltaisten viranomaisten käsitellessä henkilötietoja rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä tai syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten. Jotta henkilötietoja voidaan suojata tehokkaasti koko unionissa, on vahvistettava rekisteröidyn oikeuksia ja lisättävä henkilötietoja käsittelevien vastuuta. Samalla on varmistettava samantasoiset valtuudet seurata ja varmistaa henkilötietojen suojelua koskevien sääntöjen noudattaminen jäsenvaltioissa.

(8) Podle čl. 16 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie by Evropský parlament a Rada měly stanovit pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a pravidla související s volným pohybem osobních údajů.

(8) Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 16 artiklan 2 kohdan mukaan Euroopan parlamentti ja neuvosto antavat luonnollisten henkilöiden suojaa koskevat säännöt, jotka koskevat henkilötietojen käsittelyä, sekä säännöt, jotka koskevat näiden tietojen vapaata liikkuvuutta.

(9) Na tomto základě stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady EU …/2012 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) obecná pravidla pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a zajištění volného pohybu osobních údajů v rámci Unie.

(9) Sen pohjalta Euroopan parlamentin ja neuvoston asetuksessa (EU) N:o …./2012 yksilöiden suojelusta henkilötietojen käsittelyssä ja näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta (yleinen tietosuoja-asetus) vahvistetaan yleiset säännöt yksilöiden suojelemiseksi henkilötietojen käsittelyssä ja näiden tietojen vapaan liikkuvuuden varmistamiseksi unionissa.

(10)             V prohlášení 21 o ochraně osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce připojeném k závěrečnému aktu konference zástupců vlád, která přijala Lisabonskou smlouvu, konference uznala, že by mohlo být vzhledem k zvláštní povaze těchto oblastí případně nutné zavést specifická pravidla ochrany osobních údajů a volného pohybu těchto údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce podle článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(10) Lissabonin sopimuksen hyväksyneen hallitustenvälisen konferenssin päätösasiakirjaan liitetyssä julistuksessa 21 henkilötietojen suojasta rikosoikeuden alalla tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön aloilla konferenssi tunnusti, että Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 16 artiklan mukaiset erityissäännöt henkilötietojen suojasta ja näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta saattavat osoittautua tarpeellisiksi rikosoikeuden alalla tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön aloilla näiden alojen erityisluonteen vuoksi.

(11) Proto by měla být přijata směrnice, která by zohlednila zvláštní povahu této oblasti a stanovila pravidla pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů.

(11) Sen vuoksi tarvitaan erillistä direktiiviä, joka vastaa näiden alojen erityisluonnetta ja jossa vahvistetaan säännöt yksilöiden suojelusta toimivaltaisten viranomaisten käsitellessä henkilötietoja rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä tai syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten.

(12) Aby byla zajištěna stejná úroveň ochrany fyzických osob na základě právně vymahatelných práv v celé Unii a aby byly odstraněny rozdíly bránící výměně osobních údajů mezi příslušnými orgány, měla by směrnice stanovit harmonizovaná pravidla pro ochranu a volný pohyb osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce.

(12) Jotta yksilöillä olisi samantasoinen suoja ja täytäntöönpanokelpoiset oikeudet kaikkialla unionissa ja jotta estetään toimivaltaisten viranomaisten välistä henkilötietojen vaihtoa haittaavat eroavuudet, direktiivissä olisi vahvistettava yhdenmukaiset henkilötietojen suojaa ja vapaata liikkuvuutta koskevat säännöt rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön aloilla.

(13) Tato směrnice umožňuje při provádění jejích ustanovení vzít v úvahu zásadu práva na přístup veřejnosti k úředním dokumentům.

(13) Virallisten asiakirjojen julkisuusperiaate voidaan ottaa huomioon tämän direktiivin säännöksiä sovellettaessa.

(14) Ochrana poskytovaná touto směrnicí by se měla týkat zpracování osobních údajů fyzických osob bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo místo bydliště.

(14) Direktiivin antaman suojan olisi koskettava kaikkia luonnollisia henkilöitä heidän kansalaisuudestaan ja asuinpaikastaan riippumatta silloin kun on kyse henkilötietojen käsittelystä.

(15) Ochrana fyzických osob by měla být technologicky neutrální a nezávislá na používaných postupech, jinak by bylo riziko obcházení předpisů příliš velké. Ochrana fyzických osob by měla platit jak pro automatizované zpracování osobních údajů, tak pro manuální zpracování, pokud údaje jsou nebo mají být uloženy v evidenci. Záznamy nebo soubory záznamů, stejně jako jejich titulní strany, které nejsou uspořádány podle určených hledisek, by neměly spadat do oblasti působnosti této směrnice. Tato směrnice by se neměla vztahovat na zpracovávání osobních údajů prováděné pro výkon činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie, zejména v oblasti bezpečnosti státu, nebo na údaje zpracovávané orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, jako je Europol nebo Eurojust.

(15) Yksilöiden suojelu ei saa olla riippuvainen käytetystä tekniikasta, koska tällainen riippuvaisuus uhkaisi aiheuttaa vakavia väärinkäytöksiä. Yksilöiden suojelun olisi koskettava myös henkilötietojen automatisoitua käsittelyä sekä sellaisten henkilötietojen manuaalista käsittelyä, jotka muodostavat rekisterin osan tai joiden on tarkoitus muodostaa rekisterin osa. Tämän direktiivin soveltamisalaan ei ole tarkoitus sisällyttää sellaisia asiakirjoja tai asiakirjojen kokonaisuuksia kansilehtineen, joita ei ole järjestetty määriteltyjen perusteiden mukaisesti. Tätä direktiiviä ei ole tarkoitus soveltaa henkilötietojen käsittelyyn, joka suoritetaan sellaisen toiminnan yhteydessä, joka ei kuulu unionin oikeuden soveltamisalaan, erityisesti jos on kyse kansallisesta turvallisuudesta, eikä tietoihin, joita käsittelevät unionin toimielimet, elimet ja laitokset, kuten Europol ja Eurojust.

(16) Zásady ochrany údajů by se měly uplatňovat na všechny informace týkající se identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob. Při určování, zda je fyzická osoba identifikovatelná, by se mělo přihlédnout ke všem prostředkům, o nichž lze důvodně předpokládat, že je správce nebo jakákoli jiná osoba použijí pro identifikaci dané osoby. Zásady ochrany údajů by se neměly uplatňovat na údaje, které byly dostatečně anonymizovány tak, aby subjekt údajů již nebyl identifikovatelný.

(16) Tietosuojaperiaatteita olisi sovellettava kaikkiin tietoihin, jotka koskevat tunnistettua tai tunnistettavissa olevaa luonnollista henkilöä. Sen ratkaisemiseksi, onko luonnollinen henkilö tunnistettavissa, olisi otettava huomioon kaikki keinot, joita joko rekisterinpitäjä tai muu henkilö voi kohtuuden rajoissa käyttää mainitun henkilön tunnistamiseksi. Tietosuojaperiaatteita ei ole tarkoitus soveltaa tietoihin, joiden tunnistettavuus on poistettu siten, ettei rekisteröidyn tunnistaminen ole enää mahdollista.

(17) Mezi osobní údaje týkající se zdraví by měly být zahrnuty zejména všechny údaje související se zdravotním stavem subjektu údajů, informace o evidenci osoby pro poskytování zdravotní péče, informace o platbách nebo způsobilosti ke zdravotní péči dané osoby, číslo, symbol nebo specifický údaj přiřazený osobě za účelem její jednoznačné identifikace pro zdravotnické účely; jakékoliv informace o osobě shromážděné během poskytování zdravotních služeb této osobě, informace získané během provádění testů nebo vyšetřování části těla nebo tělesných látek, včetně biologických vzorků; identifikace osoby poskytující dané osobě zdravotní péči, nebo jakékoli informace, např. o nemoci, postižení, riziku onemocnění, anamnéze, klinické léčbě nebo aktuálním fyziologickém či biomedicínském stavu subjektu údajů nezávisle na jejich původu, tedy bez ohledu na to, zda pocházejí od lékaře nebo jiného zdravotníka, z nemocnice, ze zdravotnického prostředku či diagnostických testů in vitro.

(17) Terveyttä koskeviin henkilötietoihin olisi sisällytettävä erityisesti kaikki tiedot, jotka koskevat rekisteröidyn terveydentilaa, tiedot yksilön rekisteröimisestä terveyspalvelujen saamista varten, tiedot yksilöä koskevista terveydenhuollon maksuista tai yksilön oikeudesta terveydenhuoltoon, yksilölle annettu numero, symboli tai erityistuntomerkki ainoastaan yksilön tunnistamiseksi terveydenhuollon piirissä, yksilöstä terveydenhuollon palvelujen antamisen aikana kerätyt tiedot, kehon osan tai kehosta peräisin olevan aineen testaamisesta tai tutkimisesta saadut tiedot, myös biologiset näytteet, tieto siitä, kuka on hoitanut yksilöä, sekä kaikki tiedot esimerkiksi sairauksista, vammoista, sairauden riskistä, esitiedoista tai annetuista hoidoista sekä tieto rekisteröidyn senhetkisestä fyysisestä tai lääketieteellisestä tilanteesta riippumatta siitä, onko tiedot saatu lääkäriltä tai muulta terveydenhuoltoalan ammattilaiselta, sairaalalta, lääkinnällisestä laitteesta vai diagnostisesta in vitro ‑testistä.

(18) Jakékoli zpracování osobních údajů by mělo být vůči dotčeným jednotlivcům prováděno zákonným a korektním způsobem. Především by měly být výslovně stanoveny účely, pro které jsou údaje zpracovávány.

(18) Kaikki henkilötietojen käsittely on suoritettava lainmukaisesti ja asianomaisia henkilöitä kohtaan oikeudenmukaisella tavalla. Varsinkin tietojenkäsittelyn nimenomainen tarkoitus olisi ilmoitettava selvästi.

(19) Pro prevenci, vyšetřování a stíhání trestných činů je nutné, aby příslušné orgány mohly osobní údaje shromážděné za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání určitých trestných činů uchovávat a zpracovávat také v jiném kontextu, aby lépe mohly chápat aspekty a trendy trestné činnosti, získávat poznatky o sítích organizované trestné činnosti a nalézat souvislosti mezi různými odhalenými trestnými činy.

(19) Rikosten torjuminen, tutkiminen ja syytteeseenpano edellyttävät, että toimivaltaiset viranomaiset voivat säilyttää ja käsitellä tiettyjen rikosten torjumisen, tutkimisen, selvittämisen ja syytteeseenpanon yhteydessä kerättyjä henkilötietoja myös muissa yhteyksissä ymmärtääkseen rikollisuuden ilmiöitä ja suuntauksia, kerätäkseen tietoa järjestäytyneistä rikollisverkostoista sekä havaitakseen yhteyksiä selvitettyjen rikosten välillä.

(20) Osobní údaje by neměly být zpracovávány pro účely, které nejsou slučitelné s účelem, pro který byly shromážděny. Osobní údaje by měly být odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, musí pro něj být relevantní a ve vztahu k němu přiměřené. Měla by být přijata veškerá rozumná opatření, aby nepřesné osobní údaje byly opraveny nebo vymazány.

(20) Henkilötietoja ei saa käsitellä sellaisia tarkoituksia varten, jotka ovat ristiriidassa sen tarkoituksen kanssa, johon tiedot kerättiin. Henkilötietojen olisi oltava riittäviä ja olennaisia, eivätkä ne saa olla liian laajoja käsittelyn tarkoituksiin nähden. Kaikki kohtuulliset toimenpiteet olisi toteutettava sen varmistamiseksi, että virheelliset henkilötiedot oikaistaan tai poistetaan.

(21) Zásada přesnosti údajů by měla být uplatňována s ohledem na povahu a účel daného zpracování údajů. Prohlášení obsahující osobní údaje jsou zejména v soudních řízeních založena na subjektivním vnímání osob a v některých případech nejsou vždy ověřitelná. Požadavek na přesnost by se tedy neměl týkat přesnosti určitého prohlášení, ale pouze skutečnosti, že konkrétní prohlášení bylo učiněno.

(21) Tietojen oikeellisuuden periaatetta sovellettaessa olisi otettava huomioon asianomaisen käsittelyn luonne ja tarkoitus. Erityisesti oikeudenkäyntimenettelyissä lausunnot, jotka sisältävät henkilötietoja, perustuvat yksilöiden subjektiiviseen havaintoon eivätkä ole aina todennettavissa. Näin ollen oikeellisuuden vaatimus ei saisi koskea lausunnon oikeellisuutta, vaan ainoastaan sitä tosiseikkaa, että tietty lausunto on annettu.

(22) Při výkladu a uplatňování obecných zásad souvisejících se zpracováním údajů příslušnými orgány pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů by měla být zohledněna specifičnost odvětví, včetně sledovaných specifických cílů.

(22) Kun tulkitaan ja sovelletaan yleisiä periaatteita, jotka koskevat yksilöiden suojelua toimivaltaisten viranomaisten käsitellessä henkilötietoja rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä ja syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten, olisi otettava huomioon alan erityispiirteet ja ‑tavoitteet.

(23) Při zpracovávání osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce se přirozeně jedná o subjekty údajů různých kategorií. Proto by se mělo pokud možno jednoznačně rozlišovat mezi osobními údaji různých kategorií subjektů údajů, jako jsou podezřelé osoby, osoby odsouzené za trestný čin, oběti a třetí osoby, např. svědci, osoby, které mohou poskytnout informace o trestných činech nebo o kontaktu či společníkovi podezřelé osoby a odsouzeného pachatele.

(23) Rikosasioissa tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön aloilla suoritettavalle henkilötietojen käsittelylle on ominaista, että käsiteltävät henkilötiedot koskevat eri ryhmiin kuuluvia rekisteröityjä. Sen vuoksi olisi mahdollisuuksien mukaan pyrittävä erottamaan selvästi toisistaan henkilötiedot, jotka koskevat eri ryhmiin kuuluvia rekisteröityjä, kuten rikoksesta epäiltyjä, rikoksesta tuomittuja, rikoksen uhreja ja kolmansia osapuolia, kuten todistajia, henkilöitä, joilla on tärkeitä tietoja, sekä rikoksesta epäiltyjen ja tuomittujen tuttavia ja kumppaneita.

(24) V mezích možností by se měly osobní údaje rozlišovat podle stupně přesnosti a spolehlivosti. Měla by se rozlišovat fakta od osobních hodnocení, aby se zajistila jak ochrana jednotlivců, tak kvalita a spolehlivost informací zpracovávaných příslušnými orgány.

(24) Henkilötiedot olisi mahdollisuuden mukaan eriteltävä myös tarkkuutensa ja luotettavuutensa mukaan. Tosiasiat olisi erotettava henkilökohtaisista arvioista, jotta voidaan varmistaa toisaalta yksilöiden suojelu ja toisaalta toimivaltaisten viranomaisten käsittelemien tietojen laatu ja luotettavuus.

(25) Aby bylo zpracování osobních údajů zákonné, mělo by být nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce, pro splnění úkolu prováděného příslušným orgánem ve veřejném zájmu na základě právních předpisů nebo pro ochranu životních zájmů subjektu údajů či jiné osoby nebo pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti.

(25) Jotta henkilötietojen käsittely olisi lainmukaista, sen on oltava välttämätöntä rekisterinpitäjän laillisen velvoitteen noudattamiseksi, toimivaltaisen viranomaisen kansalliseen lainsäädäntöön perustuvan, yleistä etua koskevan tehtävän suorittamiseksi, rekisteröidyn tai toisen henkilön elintärkeiden etujen suojaamiseksi tai yleiseen turvallisuuteen kohdistuvan välittömän ja vakavan uhkan torjumiseksi.

(26) Osobní údaje, které jsou ve své podstatě obzvláště citlivé z hlediska základních práv nebo soukromí, například genetické údaje, si zaslouží zvláštní ochranu. Tyto údaje by měly být zpracovávány pouze tehdy, je-li zpracování výslovně povoleno právním předpisem, který obsahuje vhodná opatření k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů nebo je-li zpracování nutné pro ochranu životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo se zpracování týká údajů očividně zveřejňovaných subjektem údajů.

(26) Henkilötietoja, jotka ovat erityisen arkaluonteisia perusoikeuksien tai yksityisyyden kannalta, on suojeltava erityisen tarkasti. Näitä ovat esimerkiksi geneettiset tiedot. Tällaisia tietoja olisi voitava käsitellä vain, jos käsittelyyn on erikseen lupa sellaisen lain nojalla, jossa säädetään asianmukaisista toimenpiteistä rekisteröidyn oikeutettujen etujen suojaamiseksi, tai jos käsittely on tarpeen rekisteröidyn tai toisen henkilön elintärkeiden etujen suojaamiseksi tai jos käsittely koskee tietoja, jotka rekisteröity on nimenomaisesti saattanut julkisiksi.

(27) Každá fyzická osoba by měla mít právo nebýt předmětem opatření, které je založené pouze na automatizovaném zpracování, pokud vůči této osobě vyvolává nepříznivé právní účinky, s výjimkou případů, kdy je povoleno právními předpisy a spojeno s vhodnými opatřeními zajišťujícími ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů.

(27) Jokaisella luonnollisella henkilöllä olisi oltava oikeus olla joutumatta ainoastaan automaattiseen tietojenkäsittelyyn perustuvan toimenpiteen kohteeksi, jos toimenpiteellä on henkilön kannalta kielteinen oikeusvaikutus, ellei toimenpide ole erikseen sallittu laissa ja ellei asiassa sovelleta asianmukaisia toimia rekisteröidyn oikeutettujen etujen suojaamiseksi.

(28) Aby mohl subjekt údajů uplatňovat svá práva, měly by pro něj být informace snadno přístupné a srozumitelné a podávané v jasném a běžně užívaném jazyce.

(28) Jotta rekisteröidyt voisivat käyttää oikeuksiaan, kaikkien rekisteröidyille tarkoitettujen tietojen olisi oltava helposti saatavilla ja ymmärrettävissä, ja ne olisi ilmaistava selkeällä ja yksinkertaisella kielellä.

(29) Měly by být stanoveny postupy, které by subjektům údajů usnadnily výkon jejich práv, jež jim podle této směrnice náležejí, včetně bezplatného používání mechanismů pro podávání žádostí zejména o přístup k údajům, o opravu a výmaz. Správci by měla být uložena povinnost odpovědět na žádost subjektu údajů bez zbytečného odkladu.

(29) Olisi säädettävä yksityiskohtaisesti siitä, miten rekisteröityä voitaisiin auttaa käyttämään tähän direktiiviin perustuvia oikeuksiaan, esimerkiksi keinoista pyytää maksutta erityisesti pääsyä tietoihin sekä tietojen oikaisemista ja poistamista. Rekisterinpitäjä olisi velvoitettava vastaamaan rekisteröidyn pyyntöihin ilman aiheetonta viivytystä.

(30) Zásada korektního zpracování předpokládá, že by subjekt údajů měl být informován zejména o probíhajícím zpracování údajů a jeho účelech, o tom, jak dlouho budou údaje uchovávány, o svém právu na přístup, opravu nebo výmaz a právu podat stížnost. Pokud jsou údaje získávány od subjektu údajů, měl by subjekt údajů být rovněž informován, zda je povinen údaje poskytnout, a o důsledcích v případě, že tyto údaje neposkytne.

(30) Asianmukaisen tietojenkäsittelyn periaatteen mukaisesti rekisteröidyille olisi ilmoitettava erityisesti tietojen käsittelystä ja sen tarkoituksista, tietojen säilytysajasta, tiedonsaantioikeudesta, oikeudesta pyytää tietojen oikaisemista tai poistamista sekä valitusoikeudesta. Jos tietoja kerätään rekisteröidyltä, tälle olisi lisäksi ilmoitettava, onko hänen pakko toimittaa tiedot, sekä kieltäytymisen seurauksista.

(31) Informování subjektu údajů o tom, že jsou zpracovávány jeho osobní údaje, by mělo proběhnout v okamžiku shromažďování nebo, pokud údaje nejsou získávány od subjektu údajů, v době záznamu nebo v přiměřené lhůtě po jejich získání s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, za nichž se údaje zpracovávají.

(31) Rekisteröidylle olisi ilmoitettava häntä koskevien henkilötietojen käsittelystä tietojen keräämishetkellä tai, jos tietoja ei ole saatu suoraan rekisteröidyltä, tietojen tallentamishetkellä tai kohtuullisen ajan kuluessa tietojen keräämisestä ottaen huomioon tietojen käsittelyn erityiset olosuhteet.

(32) Každá osoba by měla mít právo na přístup k údajům, které o ní byly získány, a toto právo snadno uplatňovat, aby se mohla přesvědčit o zákonnosti jejich zpracování. Každý subjekt údajů by proto měl mít právo vědět a dozvědět se zejména, za jakým účelem se údaje zpracovávají, jak dlouho budou uchovávány, kdo jsou příjemci údajů, včetně subjektů údajů ve třetích zemích, a mělo by mu být povoleno získat kopii svých osobních údajů, které jsou zpracovávány.

(32) Jokaisella olisi oltava oikeus saada tietoa siitä, mitä tietoja heistä on kerätty, sekä mahdollisuus käyttää tätä oikeutta vaivattomasti voidakseen valvoa ja tarkistaa käsittelyn lainmukaisuuden. Kaikilla rekisteröidyillä olisi sen vuoksi oltava oikeus saada tietää erityisesti tietojen käsittelyn tarkoituksesta, käsittelyn kestosta ja tietojen vastaanottajista, myös kolmansissa maissa. Rekisteröityjen olisi voitava saada kopio niistä henkilötiedoistaan, joita käsitellään.

(33) Členským státům by mělo být povoleno přijmout legislativní opatření, aby poskytnutí těchto informací subjektům údajů přiměřeně opozdily, omezily či od něho upustily, jestliže je v demokratické společnosti částečné nebo úplné omezení s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčené osoby nutným a úměrným opatřením, aby se zabránilo maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo postupů, aby se zabránilo ovlivňování prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, aby se zajistila ochrana veřejné nebo národní bezpečnosti nebo ochrana subjektu údajů nebo práv a svobod druhých.

(33) Jäsenvaltioiden olisi voitava hyväksyä lainsäädäntötoimenpiteitä, joilla viivytetään tai rajoitetaan rekisteröidyille ilmoittamista tai heidän tiedonsaantioikeuttaan tai poistetaan nämä oikeudet siinä määrin ja niin kauan kuin tällainen osittainen tai täydellinen rajoitus on välttämätön ja oikeasuhteinen toimenpide demokraattisessa yhteiskunnassa ottaen asianmukaisesti huomioon kyseisen henkilön oikeutetut edut, jotta vältetään estämästä virallisia tai laillisia tiedusteluja, tutkimuksia tai menettelyjä tai tuottamasta haittaa rikosten torjumiselle, selvittämiselle, tutkimiselle ja syytteeseenpanolle tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanolle tai jotta voidaan suojata yleistä tai kansallista turvallisuutta tai suojella rekisteröidyn tai muiden henkilöiden oikeuksia ja vapauksia.

(34) Jakékoli zamítnutí nebo omezení přístupu by mělo být subjektu údajů sděleno písemně s uvedením věcných a právních důvodů, které k danému rozhodnutí vedly.

(34) Jos tietojen antamisesta kieltäydytään tai sitä rajoitetaan, asiasta on ilmoitettava kirjallisesti rekisteröidylle. Samalla on annettava tiedoksi myös ne seikat tai oikeudelliset syyt, joihin tällainen päätös perustuu.

(35) Pokud členské státy přijaly legislativní opatření, jimiž přístup k informacím úplně nebo částečně omezily, subjekt údajů by měl mít právo požadovat, aby příslušný vnitrostátní orgán dozoru ověřil zákonnost zpracování. Subjekt údajů by měl být o tomto právu informován. Jestliže právo na přístup uplatňuje jménem subjektu údajů orgán dozoru, měl by subjekt údajů informovat přinejmenším o tom, že z jeho strany došlo k veškerým ověřením, a o výsledku, co se týče zákonnosti předmětného zpracování.

(35) Jos jäsenvaltiot ovat hyväksyneet lainsäädäntötoimenpiteitä, joilla rajoitetaan tiedonsaantioikeutta joko kokonaan tai osittain, rekisteröidyllä olisi oltava oikeus pyytää toimivaltaista kansallista valvontaviranomaista tarkistamaan käsittelyn lainmukaisuuden puolestaan. Rekisteröidylle olisi ilmoitettava tästä oikeudesta. Jos valvontaviranomainen käyttää tiedonsaantioikeutta rekisteröidyn puolesta, valvontaviranomaisen olisi ilmoitettava rekisteröidylle ainakin siitä, että kaikki tarpeelliset tarkistukset on tehty, sekä siitä, onko kyseinen käsittely lainmukaista.

(36) Každá osoba by měla mít právo na opravu nepřesných osobních údajů, které se jí týkají, a právo na výmaz, pokud zpracování těchto údajů není v souladu s hlavními zásadami stanovenými v této směrnici. Pokud jsou osobní údaje zpracovávány v průběhu vyšetřování a v trestním řízení, plní se práva na opravu, informace, přístup, výmaz a omezení zpracování v souladu s vnitrostátními pravidly pro soudní řízení.

(36) Jokaisella olisi oltava oikeus saada itseään koskevat virheelliset henkilötiedot oikaistuiksi ja oikeus pyytää tietojen poistamista, jos tietojen käsittely ei vastaa tässä direktiivissä vahvistettuja perusperiaatteita. Jos henkilötietoja käsitellään rikostutkinnan ja ‑oikeudenkäynnin yhteydessä, tietojen oikaiseminen, rekisteröidylle ilmoittaminen, tiedonsaanti, tietojen poistaminen tai käsittelyn rajoittaminen voidaan toteuttaa oikeudenkäyntiä koskevien kansallisten sääntöjen mukaisesti.

(37) Měla by být zavedena komplexní odpovědnost správce za jakékoli zpracování osobních údajů prováděné správcem nebo jeho jménem. Správce by měl zejména zajistit, aby každé zpracování bylo v souladu s pravidly přijatými podle této směrnice.

(37) Olisi vahvistettava rekisterinpitäjän kattava vastuu suorittamastaan tai rekisterinpitäjän puolesta suoritetusta henkilötietojen käsittelystä. Rekisterinpitäjän olisi erityisesti varmistettava, että käsittelyssä noudatetaan tämän direktiivin nojalla annettuja sääntöjä.

(38) Pro ochranu práv a svobod subjektů údajů v souvislosti se zpracováváním osobních údajů je třeba přijmout odpovídající technická a organizační opatření, aby se zajistilo splnění požadavků vyplývajících z této směrnice. Aby se zajistil soulad s ustanoveními přijatými podle této směrnice, měl by správce přijmout strategie a provést vhodná opatření, které splňují zejména zásady ochrany údajů již od návrhu a standardního nastavení ochrany údajů.

(38) Rekisteröidyn oikeuksien ja vapauksien suojaaminen henkilötietojen käsittelyssä edellyttää asianmukaisten teknisten ja organisatoristen toimenpiteiden toteuttamista, jotta voidaan varmistaa direktiivin vaatimusten noudattaminen. Varmistaakseen, että direktiivin nojalla annettuja säännöksiä on noudatettu, rekisterinpitäjän olisi hyväksyttävä toimintamenetelmät ja toteutettava tarvittavat toimenpiteet, jotka vastaavat erityisesti sisäänrakennetun tietosuojan ja oletusarvoisen tietosuojan periaatteita.

(39) Pro ochranu práv a svobod subjektů údajů, jakož i odpovědnost správců a zpracovatelů je třeba jasně vymezit odpovědnosti podle této směrnice, včetně případů, kdy správce určuje účely, podmínky a prostředky zpracování společně s jinými správci nebo kdy je zpracování prováděno jménem správce.

(39) Rekisteröidyn oikeuksien ja vapauksien suojelun sekä rekisterinpitäjien ja henkilötietojen käsittelijöiden vastuun ja vastuuvelvollisuuden takia on direktiivissä säädetyt tehtävät jaettava selkeästi, myös silloin kun rekisterinpitäjä määrittää käsittelyn tarkoitukset, edellytykset ja keinot yhdessä muiden rekisterinpitäjien kanssa tai kun käsittely suoritetaan rekisterinpitäjän puolesta.

(40) Správce nebo zpracovatel by za účelem kontroly dodržování této směrnice měl zpracovávání dokumentovat. Každý správce a zpracovatel by měl být povinen spolupracovat s orgánem dozoru a na jeho žádost mu zpřístupnit tyto záznamy, aby na jejich základě mohla být provedena kontrola zpracování.

(40) Rekisterinpitäjän tai henkilötietojen käsittelijän olisi dokumentoitava käsittely valvoakseen, että se on tapahtunut direktiivin mukaisesti. Rekisterinpitäjät ja henkilötietojen käsittelijät olisi velvoitettava tekemään yhteistyötä valvontaviranomaisen kanssa ja esittämään pyydettäessä käsittelyä koskevat asiakirjat, jotta käsittelyä voidaan seurata niiden pohjalta.

(41) Aby byla zajištěna účinná ochrana práv a svobod subjektů údajů prostřednictvím preventivních opatření, měl by správce nebo zpracovatel v určitých případech před zpracováním konzultovat orgán dozoru.

(41) Jotta rekisteröityjen oikeuksia ja vapauksia voitaisiin suojata tehokkaasti ennalta ehkäisevin toimin, rekisterinpitäjän tai henkilötietojen käsittelijän olisi eräissä tapauksissa kuultava valvontaviranomaista ennen käsittelyä.

(42) Není-li odpovídajícím způsobem a včas řešeno narušení bezpečnosti osobních údajů, může to příslušnému jednotlivci způsobit škodu, například v podobě poškození pověsti. Proto by měl správce, jakmile se dozví, že došlo k takovému narušení bezpečnosti, toto narušení ohlásit příslušnému vnitrostátnímu orgánu. Jednotlivci, jejichž osobní údaje nebo soukromí by mohly být narušením bezpečnosti nepříznivě ovlivněny, by měli být bez prodlení vyrozuměni, aby mohli učinit nezbytná opatření. Narušení bezpečnosti by mělo být považováno za škodlivé pro ochranu osobních údajů nebo soukromí jednotlivce, pokud by v souvislosti se zpracováním osobních údajů mohlo vést například ke krádeži totožnosti nebo podvodu, fyzické újmě, významnému ponížení nebo poškození pověsti.

(42) Jos henkilötietoihin kohdistuvaan tietoturvaloukkaukseen ei puututa riittävän tehokkaasti ja nopeasti, siitä voi aiheutua haittaa kyseessä olevalle henkilölle, sillä se voi esimerkiksi vahingoittaa hänen mainettaan. Sen vuoksi rekisterinpitäjän olisi ilmoitettava toimivaltaiselle kansalliselle viranomaiselle tietoturvaloukkauksesta heti, kun se on tullut ilmi. Henkilöille, joiden henkilötietoihin tai yksityisyyteen tällaiset tietoturvaloukkaukset voivat vaikuttaa haitallisesti, olisi ilmoitettava asiasta ilman aiheetonta viivytystä, jotta he voivat ryhtyä tarvittaviin varotoimiin. Tietoturvaloukkauksen olisi katsottava vaikuttavan haitallisesti henkilön henkilötietoihin tai yksityisyyteen, jos se voi johtaa esimerkiksi henkilötietovarkauteen tai ‑petokseen, jos siitä voi aiheutua fyysistä haittaa tai huomattavan vakavaa nöyryytystä tai jos se voi vahingoittaa henkilön mainetta henkilötietojen käsittelyn yhteydessä.

(43) Při vytváření podrobných pravidel týkajících se formy a postupů ohlašování případů narušení bezpečnosti osobních údajů by měly být náležitě zohledněny okolnosti případu, včetně otázky, zda byly osobní údaje chráněny vhodnými technickými ochrannými opatřeními, jež pravděpodobnost zneužití účinně omezují. Tato pravidla a postupy by navíc měly vzít v úvahu oprávněné zájmy příslušných orgánů v případech, kdy by předčasné zveřejnění mohlo zbytečně ztížit vyšetřování okolností narušení.

(43) Laadittaessa yksityiskohtaisia sääntöjä henkilötietojen tietoturvaloukkausten ilmoittamisen muodosta ja ilmoittamisessa sovellettavista menettelyistä olisi otettava asianmukaisesti huomioon loukkaukseen liittyvät seikat, kuten se, oliko henkilötiedot suojattu asianmukaisin teknisin suojauskeinoin, mikä vähentää olennaisesti väärinkäytösten todennäköisyyttä. Tällaisissa säännöissä ja menettelyissä olisi myös otettava huomioon toimivaltaisten viranomaisten oikeutetut edut tapauksissa, joissa varhainen ilmoittaminen voisi tarpeettomasti haitata tietoturvaloukkauksen tutkimista.

(44) Správce nebo zpracovatel by měl jmenovat osobu, která by mu pomáhala sledovat dodržování ustanovení přijatých podle této směrnice. Různé složky příslušného orgánu mohou společně jmenovat inspektora ochrany údajů. Tito inspektoři ochrany údajů by měli moci plnit své povinnosti a úkoly nezávisle a účinně.

(44) Rekisterinpitäjän tai henkilötietojen käsittelijän olisi nimitettävä henkilö, joka auttaa rekisterinpitäjää tai henkilötietojen käsittelijää valvomaan, että tämän direktiivin nojalla annettuja säännöksiä noudatetaan. Toimivaltaisen viranomaisen yksiköt voivat yhdessä nimittää tietosuojavastaavan. Tietosuojavastaavan on voitava täyttää velvollisuutensa ja suorittaa tehtävänsä riippumattomasti ja tehokkaasti.

(45) Členské státy by měly zajistit, aby se předávání údajů do třetích zemí uskutečnilo jen tehdy, je-li to nezbytné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a je-li správce ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci příslušným orgánem ve smyslu této směrnice. K předávání může dojít v případech, kdy Komise rozhodla, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace zajišťuje přiměřenou úroveň ochrany, nebo pokud byly stanoveny vhodné záruky.

(45) Jäsenvaltioiden olisi varmistettava, että tietoja siirretään kolmanteen maahan vain, jos se on tarpeen rikosten torjumiseksi, tutkimiseksi, selvittämiseksi tai syytteeseen panemiseksi tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanemiseksi ja jos rekisterinpitäjä kolmannessa maassa tai kansainvälisessä järjestössä on tässä direktiivissä tarkoitettu toimivaltainen viranomainen. Tietoja voidaan siirtää, jos komissio on päättänyt, että kyseinen kolmas maa tai kansainvälinen järjestö huolehtii tietosuojan riittävyydestä, tai jos on annettu asianmukaiset takeet.

(46) Komise může s účinkem pro celou Unii rozhodnout, že určité třetí země nebo území či odvětví zpracovávání v dané třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace zajišťují vhodnou úroveň ochrany, a tímto způsobem ve vztahu k třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, které jsou považovány za schopné poskytovat takovou úroveň ochrany, zajišťují právní jistotu a jednotné uplatňování práva v celé Unii. V těchto případech mohou být osobní údaje do těchto zemí předávány, aniž by bylo třeba získat další povolení.

(46) Komissio voi päättää koko unionin osalta, että eräät kolmannet maat tai tietty kolmannen maan alue tai tietojenkäsittelyn sektori tai tietyt kansainväliset järjestöt tarjoavat riittävän tietosuojan, jotta voidaan varmistaa oikeusvarmuus ja yhdenmukaisuus kaikkialla unionissa riittävän tietosuojan tarjoavien kolmansien maiden tai kansainvälisten järjestöjen osalta. Tällöin henkilötietoja voidaan siirtää kyseisiin maihin ilman erityistä lupaa.

(47) V souladu se základními hodnotami, na kterých je Unie založena a mezi něž patří zejména ochrana lidských práv, by Komise měla zohlednit, jak daná třetí země respektuje právní stát, přístup k spravedlnosti a mezinárodní normy a standardy v oblasti lidských práv.

(47) Unionin perusarvojen ja erityisesti ihmisoikeuksien suojan mukaisesti komission olisi otettava huomioon, miten oikeusvaltioperiaate, oikeussuoja sekä kansainväliset ihmisoikeussäännöt ja ‑normit toteutuvat kyseisessä kolmannessa maassa.

(48) Komise by měla být rovněž schopna uznat, že třetí země nebo území či odvětví zpracovávání v dané třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace nezajišťuje přiměřenou úroveň ochrany údajů. Předávání osobních údajů do této třetí země by tudíž mělo být zakázáno, vyjma případů, kdy je založeno na mezinárodní dohodě, vhodných zárukách nebo na výjimce. Měly by být naplánovány postupy pro konzultace mezi Komisí a těmito třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Avšak takovým rozhodnutím Komise by neměla být dotčena možnost předávat údaje na základě vhodných záruk nebo na základě výjimky stanovené této směrnici.

(48) Komission olisi myös voitava tunnistaa, jos jokin kolmas maa, kolmannen maan alue tai tietojenkäsittelyn sektori taikka kansainvälinen järjestö ei tarjoa riittävää tietosuojaa. Silloin henkilötietojen siirto kyseiseen kolmanteen maahan olisi kiellettävä lukuun ottamatta tapauksia, joissa siirron perustana on kansainvälinen sopimus, asianmukaiset takeet tai poikkeus. Lisäksi olisi säädettävä komission ja kyseisten kolmansien maiden tai kansainvälisten järjestöjen välisistä kuulemismenettelyistä. Asiaa koskeva komission päätös ei kuitenkaan vaikuta mahdollisuuteen suorittaa siirtoja joko asianmukaisten takeiden tai direktiivissä vahvistetun poikkeuksen nojalla.

(49) Předávání údajů, které není založené na rozhodnutí o přiměřenosti, by mělo být přípustné pouze v případě, pokud byly v právně závazném nástroji stanoveny vhodné záruky, jež zajišťují ochranu osobních údajů, nebo pokud správce nebo zpracovatel posoudil všechny okolnosti daného předání údajů nebo dané řady předání údajů a na základě tohoto posouzení se domnívá, že pro ochranu osobních údajů existují vhodné záruky. V případech, kdy neexistují důvody, které by připouštěly předávání údajů, by měly být povoleny výjimky, pokud je to nutné k ochraně životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právo členského státu, který osobní údaje předává, pokud je to nezbytné pro odvrácení bezprostřední a závažné hrozby pro veřejnou bezpečnost v některém členském státě nebo třetí zemi, pokud je to v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů nebo pokud je to v jednotlivých případech nutné pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků.

(49) Siirrot, jotka eivät perustu tietosuojan riittävyyttä koskevaan päätökseen, olisi sallittava vain, jos oikeudellisesti sitovassa välineessä on annettu asianmukaiset takeet, joilla varmistetaan henkilötietojen suoja, tai jos rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä on arvioinut kaikkia tiedonsiirtoon tai siirtojen sarjaan liittyviä seikkoja ja katsoo arvionsa perusteella, että henkilötietojen suojasta on olemassa asianmukaiset takeet. Jos siirron sallimiselle ei ole perusteita, olisi voitava soveltaa poikkeusta, jos se on tarpeen rekisteröidyn tai toisen henkilön elintärkeiden etujen suojaamiseksi tai rekisteröidyn oikeutettujen etujen turvaamiseksi, jos henkilötiedot siirtävän jäsenvaltion laissa niin säädetään, tai jos se on tarpeen jäsenvaltion tai kolmannen maan yleiseen turvallisuuteen kohdistuvan välittömän ja vakavan uhkan estämiseksi, tai yksittäistapauksissa rikosten torjumiseksi, tutkimiseksi, selvittämiseksi tai syytteeseen panemiseksi tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanemiseksi, tai yksittäistapauksissa oikeusvaateen laatimiseksi, esittämiseksi tai puolustamiseksi.

(50) Při předávání osobních údajů přes hranice se jednotlivci mohou vystavovat vyššímu riziku, že nebudou schopni vykonávat svá práva na ochranu údajů a chránit se před nezákonným použitím nebo zveřejňováním těchto údajů. Zároveň se může stát, že orgány dozoru nebudou schopny vyřizovat stížnosti nebo provádět šetření týkající se činností prováděných za hranicemi svého státu. Překážkou pro jejich úsilí o přeshraniční spolupráci mohou být také nedostatečné preventivní a nápravné pravomoci a nejednotné právní řády. Proto je třeba podporovat užší spolupráci mezi orgány dozoru pro ochranu údajů s cílem umožnit jim výměnu informací s orgány dozoru jiných zemí.

(50) Henkilötietojen siirtäminen valtioiden rajojen yli voi vaikeuttaa yksilöiden mahdollisuuksia käyttää oikeuttaan tietosuojaan ja suojata henkilötietojaan laittomalta käytöltä tai luovuttamiselta. Toisaalta valvontaviranomaiset eivät välttämättä pysty käsittelemään valituksia tai toteuttamaan tutkimuksia, jotka liittyvät toimintaan valtion rajojen ulkopuolella. Lisäksi viranomaisten yhteistyötä valtioiden rajatylittävissä tapauksissa voivat vaikeuttaa myös riittämättömät ennalta ehkäisevät tai korjaavat toimivaltuudet tai epäjohdonmukaiset oikeudelliset toimintaympäristöt. Sen vuoksi olisi edistettävä tietosuojavalvontaviranomaisten tiiviimpää keskinäistä yhteistyötä, jotta ne voivat vaihtaa tietoja ulkomaisten kumppaniensa kanssa.

(51) Zřízení orgánů dozoru v členských státech vykonávajících zcela nezávisle své úkoly je zásadním prvkem ochrany jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Orgány dozoru by měly sledovat uplatňování ustanovení této směrnice a přispívat k jejich jednotnému uplatňování v celé Unii s cílem chránit fyzické osoby v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů. Za tímto účelem by orgány dozoru měly spolupracovat s Komisí a mezi sebou.

(51) Itsenäisesti toimivien valvontaviranomaisten perustaminen jäsenvaltioihin on keskeinen osa yksilöiden suojelua henkilötietojen käsittelyssä. Valvontaviranomaisten olisi seurattava tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten soveltamista ja edistettävä direktiivin yhdenmukaista soveltamista koko unionissa luonnollisten henkilöiden suojaamiseksi henkilötietojen käsittelyssä. Sitä varten valvontaviranomaisten olisi tehtävä yhteistyötä keskenään ja komission kanssa.

(52) Členské státy mohou na orgán dozoru, který již byl v členských státech zřízen podle nařízení (EU) .../2012, přenést odpovědnost za úkoly, jež mají plnit vnitrostátní orgány dozoru, které mají být zřízeny podle této směrnice.

(52) Jäsenvaltiot voivat antaa asetuksen (EU) N:o .../2012 mukaisesti jäsenvaltioihin jo perustetuille valvontaviranomaisille tämän direktiivin mukaisesti perustettavien kansallisten valvontaviranomaisten tehtävät.

(53) Členské státy by měly mít možnost zřídit více než jeden orgán dozoru, pokud to odpovídá jejich ústavní, organizační a administrativní struktuře. Každému orgánu dozoru by měly být poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje, prostory a infrastruktura, které bude potřebovat pro účinné vykonávání svých úkolů, včetně úkolů, jež bude plnit v rámci vzájemné pomoci a spolupráce s ostatními orgány dozoru v celé Unii.

(53) Jäsenvaltioiden olisi voitava perustaa useampi kuin yksi valvontaviranomainen omaa perustuslakiaan sekä organisaatio- ja hallintorakennettaan vastaavasti. Kullekin valvontaviranomaiselle olisi osoitettava riittävät taloudelliset ja henkilöresurssit, tilat ja infrastruktuuri, jotka ovat tarpeen tehtävien suorittamiseksi tehokkaasti, mukaan lukien tehtävät, jotka liittyvät keskinäiseen avunantoon ja yhteistyöhön muiden valvontaviranomaisten kanssa kaikkialla unionissa.

(54) Obecné podmínky pro členy orgánu dozoru by měly být v každém členském státě upraveny právním předpisem a měly by zejména stanovit, že tito členové by měli být jmenováni parlamentem nebo vládou členského státu, a dále by měly obsahovat pravidla o osobní způsobilosti členů a jejich postavení.

(54) Valvontaviranomaisen jäseniin sovellettavat yleiset edellytykset olisi vahvistettava kunkin jäsenvaltion lainsäädännössä. Erityisesti olisi säädettävä, että joko jäsenvaltion parlamentin tai hallituksen on nimitettävä kyseiset jäsenet. Lisäksi olisi vahvistettava säännöt jäsenten henkilökohtaisesta pätevyydestä ja asemasta.

(55) Ačkoli se tato směrnice vztahuje také na činnosti vnitrostátních soudů, neměly by být orgány dozoru příslušné k dozoru nad zpracováním osobních údajů, pokud soudy jednají v rámci svých soudních pravomocí, aby byla zachována nezávislost soudců při výkonu jejich soudních úkolů. Tato výjimka by však měla být omezena na čistě soudní činnosti v soudních řízeních a neměla by se vztahovat na jiné činnosti, do kterých mohou být soudci v souladu s vnitrostátním právem zapojeni.

(55) Vaikka tätä direktiiviä sovelletaan myös kansallisten tuomioistuinten toimintaan, valvontaviranomaisten toimivallan ei tulisi kattaa henkilötietojen käsittelyä, jota tuomioistuimet suorittavat lainkäyttötehtäviensä yhteydessä. Vain näin voidaan turvata tuomareiden riippumattomuus heidän hoitaessaan lainkäyttötehtäviään. Tämä poikkeus olisi kuitenkin rajattava koskemaan tuomioistuinten lainkäyttötehtäviä oikeudenkäynneissä, eikä sitä pidä soveltaa muuhun toimintaan, johon tuomarit saattavat osallistua kansallisen lainsäädännön mukaisesti.

(56) Aby se zajistilo jednotné sledování a prosazování této směrnice v celé Unii, měly by mít orgány dozoru v každém členském státě tytéž povinnosti a účinné pravomoci, včetně pravomocí provádět šetření, právně závazné zásahy, rozhodnutí a sankce, zejména v případech stížností jednotlivců, a pravomoci obrátit se na soud.

(56) Direktiivin johdonmukaisen seurannan ja täytäntöönpanon varmistamiseksi kaikkialla unionissa valvontaviranomaisilla olisi oltava samat tehtävät ja valtuudet kaikissa jäsenvaltioissa, mukaan lukien tutkintavaltuudet, valtuudet toteuttaa oikeudellisesti sitovia toimia, tehdä päätöksiä ja määrätä seuraamuksia, erityisesti silloin kun yksilöt tekevät valituksia, ja valtuudet panna vireille oikeudellisia menettelyjä.

(57) Každý orgán dozoru by se měl zabývat stížnostmi podanými kterýmkoli subjektem údajů a záležitost prošetřit. Šetření, které následuje po podání stížnosti, by mělo být s výhradou soudního přezkumu provedeno v rozsahu, jenž je v daném případě přiměřený. Orgán dozoru by měl subjekt údajů v rozumné lhůtě informovat o vývoji a výsledku stížnosti. Subjekt údajů by měl být průběžně informován v případě, kdy je zapotřebí další šetření nebo koordinace s jiným orgánem dozoru.

(57) Kaikkien valvontaviranomaisten olisi käsiteltävä ja otettava tutkittavaksi rekisteröityjen tekemiä valituksia. Valitus olisi tutkittava siinä määrin kuin kussakin tapauksessa on asiamukaista, ja ratkaisu olisi voitava saattaa tuomioistuimen tutkittavaksi. Valvontaviranomaisen olisi ilmoitettava rekisteröidylle valituksen käsittelyn etenemisestä ja valitusta koskevasta ratkaisustaan kohtuullisen ajan kuluessa. Jos asiassa tarvitaan lisätutkimuksia tai koordinointia toisen valvontaviranomaisen kanssa, tästä olisi ilmoitettava rekisteröidylle.

(58) Orgány dozoru by si měly při provádění svých úkolů vzájemně pomáhat, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování a prosazování ustanovení přijatých podle této směrnice.

(58) Valvontaviranomaisten olisi autettava toisiaan tehtäviensä suorittamisessa ja annettava keskinäistä apua varmistaakseen direktiivin nojalla annettujen säännösten johdonmukaisen soveltamisen ja täytäntöönpanon.

(59) Evropská rada pro ochranu údajů zřízená nařízením (EU) …/2012 by měla přispívat k jednotnému uplatňování této směrnice v celé Unii, například poskytovat Komisi poradenství a podporovat spolupráci orgánů dozoru v celé Unii.

(59) Asetuksella (EU) N:o …/2012 perustetun Euroopan tietosuojaneuvoston olisi edistettävä direktiivin yhdenmukaista soveltamista kaikkialla unionissa, mukaan lukien neuvojen antaminen komissiolle sekä valvontaviranomaisten yhteistyön tukeminen unionissa.

(60) Každý subjekt údajů by měl mít právo podat stížnost orgánu dozoru v jakémkoli členském státě a měl by mít právo na soudní opravný prostředek, jestliže se domnívá, že byla porušena jeho práva podle této směrnice, nebo pokud orgán dozoru na stížnost nereaguje nebo nejedná, přestože je to nutné pro ochranu práva subjektu údajů.

(60) Rekisteröidyllä olisi oltava oikeus tehdä valitus minkä tahansa jäsenvaltion valvontaviranomaiselle sekä oikeus soveltaa oikeussuojakeinoja, jos hän katsoo, että hänen direktiiviin perustuvia oikeuksiaan on rikottu, tai jos valvontaviranomainen ei käsittele valitusta tai ei ryhdy toimiin, jotka ovat tarpeen rekisteröidyn oikeuksien suojaamiseksi.

(61) Veškeré subjekty, organizace nebo sdružení, jejichž cílem je chránit práva a zájmy subjektů údajů v souvislosti s ochranou jejich osobních údajů a jež byly řádně zřízeny v souladu s právem některého členského státu, by měly mít právo vznést jménem subjektů údajů stížnost nebo uplatnit právo na soudní opravný prostředek, pokud od nich mají patřičné pověření, nebo nezávisle na stížnosti subjektu údajů podat vlastní stížnost, jestliže se domnívají, že došlo k narušení bezpečnosti osobních údajů.

(61) Kaikilla elimillä, järjestöillä ja yhdistyksillä, jotka pyrkivät suojelemaan rekisteröityjen oikeuksia ja etuja heidän henkilötietojensa suojaamiseksi ja jotka on perustettu jäsenvaltion lainsäädännön mukaisesti, olisi oltava oikeus tehdä valitus tai soveltaa oikeussuojakeinoja rekisteröidyn puolesta, jos rekisteröity on ne asianmukaisesti valtuuttanut, tai jos kyseessä on henkilötietojen tietoturvaloukkaus, tehdä oma valitus rekisteröidyn valituksesta riippumatta.

(62) Každá fyzická nebo právnická osoba by měla mít právo na soudní opravný prostředek proti rozhodnutím orgánu dozoru, která se jí týkají. Řízení proti orgánu dozoru by se měla zahajovat před soudy toho členského státu, v němž je daný orgán dozoru usazen.

(62) Kaikilla luonnollisilla tai oikeushenkilöillä olisi oltava oikeus soveltaa oikeussuojakeinoja niitä koskevia valvontaviranomaisen päätöksiä vastaan. Kanne valvontaviranomaista vastaan olisi nostettava sen jäsenvaltion tuomioistuimissa, johon valvontaviranomainen on sijoittautunut.

(63) Členské státy by měly zajistit, aby existovaly účinné soudní prostředky, které by umožňovaly rychlé přijetí opatření, jež by vedla k nápravě nebo by zabránila porušování této směrnice.

(63) Jäsenvaltioiden olisi varmistettava, että oikeussuojakeinot ovat tehokkaita ja että niiden avulla voidaan nopeasti hyväksyä toimenpiteitä, joilla korjataan tai ehkäistään direktiivin rikkominen.

(64) Veškeré škody, které mohou vzniknout osobám v důsledku nezákonného zpracování, by měly být nahrazeny správcem nebo zpracovatelem, který může být zproštěn své odpovědnosti, pokud prokáže, že vznik škody mu nelze přičítat, zejména pokud prokáže chybu subjektu údajů nebo v případě vyšší moci.

(64) Rekisterinpitäjän tai henkilötietojen käsittelijän olisi korvattava yksilölle laittoman tietojenkäsittelyn vuoksi mahdollisesti aiheutuneet vahingot, mutta rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä voidaan vapauttaa vastuusta, jos voidaan osoittaa, ettei rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä ole vastuussa vahingosta, erityisesti, jos rekisteröidyn voidaan osoittaa tehneen virheen tai jos kyseessä on ylivoimainen este.

(65) Každé fyzické nebo právnické osobě, ať již podléhá soukromému či veřejnému právu, která nebude dodržovat tuto směrnici, by měly být uloženy sankce. Členské státy by měly zajistit, že sankce budou účinné, přiměřené a odrazující, a musí přijmout všechna opatření pro uplatnění sankcí.

(65) Olisi säädettävä seuraamuksista julkis- tai yksityisoikeudellisille luonnollisille tai oikeushenkilöille, jotka eivät noudata tätä direktiiviä. Jäsenvaltioiden olisi varmistettava, että seuraamukset ovat tehokkaita, oikeasuhteisia ja varoittavia, ja toteutettava kaikki toimenpiteet seuraamusten täytäntöönpanemiseksi.

(66) Aby byly splněny cíle této směrnice, zejména chránit základní práva a svobody fyzických osob a především jejich právo na ochranu osobních údajů a zajistit volný pohyb osobních údajů mezi příslušnými orgány v rámci Unie, měla by být na Komisi převedena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány především v souvislosti s ohlašováním případů narušení bezpečnosti osobních údajů orgánu dozoru. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(66) Jotta voidaan saavuttaa tämän direktiivin tavoitteet eli suojata luonnollisten henkilöiden perusoikeuksia ja –vapauksia ja erityisesti heidän oikeuttaan henkilötietojen suojaan sekä varmistaa henkilötietojen vaihtaminen unionin toimivaltaisten viranomaisten kesken, komissiolle olisi siirrettävä valta hyväksyä säädösvallan siirron nojalla annettavia delegoituja säädöksiä Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 290 artiklan mukaisesti. Delegoituja säädöksiä olisi erityisesti annettava niiden ilmoitusten osalta, joita valvontaviranomaiselle on annettava henkilötietojen tietoturvaloukkauksesta. On erityisen tärkeää, että komissio asiaa valmistellessaan toteuttaa asianmukaiset kuulemiset, myös asiantuntijatasolla. Komission olisi delegoituja säädöksiä valmistellessaan ja laatiessaan varmistettava, että asianomaiset asiakirjat toimitetaan Euroopan parlamentille ja neuvostolle yhtäaikaisesti, hyvissä ajoin ja asianmukaisesti.

(67) Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice, pokud jde o dokumentaci vedenou správci a zpracovateli, bezpečnost zpracování, zejména v souvislosti s normami kódování, ohlašování případů narušení bezpečnosti osobních údajů orgánu dozoru a odpovídající úroveň ochrany poskytované třetí zemí nebo územím či odvětvím zpracovávání v třetí zemi nebo mezinárodní organizací. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[36].

(67) Jotta voidaan varmistaa tämän direktiivin yhdenmukainen täytäntöönpano rekisterinpitäjien ja henkilötietojen käsittelijöiden suorittaman dokumentoinnin, käsittelyn turvallisuuden ja erityisesti salausstandardien, henkilötietojen tietoturvaloukkauksista valvontaviranomaiselle ilmoittamisen sekä kolmannen maan, kolmannen maan alueen tai tietojenkäsittelyn sektorin taikka kansainvälisen järjestön tarjoaman tietosuojan riittävyyden osalta, komissiolle olisi siirrettävä täytäntöönpanovaltaa. Tätä valtaa olisi käytettävä yleisistä säännöistä ja periaatteista, joiden mukaisesti jäsenvaltiot valvovat komission täytäntöönpanovallan käyttöä, 16 päivänä helmikuuta 2011 annetun Euroopan parlamentin ja neuvoston asetuksen (EU) N:o 182/2011[36] mukaisesti.

(68) Pro přijímání opatření, pokud jde o dokumentaci vedenou správci a zpracovateli, bezpečnost zpracování, ohlašování případů narušení bezpečnosti osobních údajů orgánu dozoru a odpovídající úroveň ochrany poskytované třetí zemí nebo územím či odvětvím zpracovávání v třetí zemi nebo mezinárodní organizací, by se měl použít přezkumný postup, neboť se jedná o akty s obecnou působností.

(68) Silloin kun hyväksytään toimenpiteitä, jotka koskevat rekisterinpitäjien ja henkilötietojen käsittelijöiden suorittamaa dokumentointia, käsittelyn turvallisuutta, henkilötietojen tietoturvaloukkauksista ilmoittamista valvontaviranomaiselle sekä kolmannen maan, kolmannen maan alueen tai tietojenkäsittelyn sektorin taikka kansainvälisen järjestön tarjoaman tietosuojan riittävyyttä, olisi sovellettava tarkastelumenettelyä, sillä nämä toimenpiteet ovat laajakantoisia.

(69) Komise by měla v řádně odůvodněných a krajně naléhavých případech týkajících se třetí země nebo území nebo odvětví zpracování v této třetí zemi nebo mezinárodní organizace, která nezajišťuje přiměřenou úroveň ochrany, přijmout okamžitě uplatnitelné prováděcí akty.

(69) Komission olisi hyväksyttävä välittömästi sovellettavia täytäntöönpanosäädöksiä, kun tämä on tarpeen asianmukaisesti perustelluissa erittäin kiireellisissä tapauksissa, jotka liittyvät kolmanteen maahan tai kyseisen kolmannen maan alueeseen tai tietojenkäsittelyn sektoriin tai kansainväliseen järjestöön, joka ei huolehdi riittävästä tietosuojasta.

(70) Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž ochrany základních práv a svobod fyzických osob a zejména jejich práva na ochranu osobních údajů a zajištění volného pohybu osobních údajů mezi příslušnými orgány v rámci Unie, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jich lze z důvodu rozsahu a účinků tohoto opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(70) Jäsenvaltiot eivät voi riittävällä tavalla saavuttaa tämän direktiivin tavoitteita, joita ovat luonnollisten henkilöiden perusoikeuksien ja ‑vapauksien ja erityisesti henkilötietojen suojaa koskevan oikeuden suojeleminen sekä unionin toimivaltaisten viranomaisten välisen henkilötietojen vaihtamisen varmistaminen, vaan ne voidaan toimien laajuuden ja vaikutusten vuoksi saavuttaa paremmin unionin tasolla, joten unioni voi toteuttaa toimenpiteitä Euroopan unionista tehdyn sopimuksen 5 artiklassa vahvistetun toissijaisuusperiaatteen mukaisesti. Kyseisessä artiklassa määrätyn suhteellisuusperiaatteen mukaisesti tässä direktiivissä ei mennä pidemmälle kuin tämän tavoitteen saavuttaminen edellyttää.

(71) Rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV by tudíž mělo být touto směrnicí zrušeno.

(71) Puitepäätös 2008/977/YOS olisi korvattava tällä direktiivillä.

(72) Konkrétní ustanovení pro zpracovávání osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů v aktech Unie, jež byla přijata před datem přijetí této směrnice a jež upravují zpracovávání osobních údajů mezi členskými státy nebo přístup určených orgánů členských států do informačních systémů zřízených podle Smluv, by neměla být nijak dotčena. Komise by měla posoudit vztah mezi touto směrnicí a akty, jež byly přijaty před datem přijetí této směrnice a jež upravují zpracovávání osobních údajů mezi členskými státy nebo přístup určených orgánů členských států do informačních systémů zřízených podle Smluv, aby bylo zjištěno, nakolik je třeba sladit tato konkrétní ustanovení s touto směrnicí.

(72) Tämä ei vaikuta erityisiin säännöksiin, jotka koskevat toimivaltaisten viranomaisten suorittamaa henkilötietojen käsittelyä rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä ja syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten ja jotka sisältyvät ennen direktiivin hyväksymispäivää annettuihin unionin säädöksiin, joilla säännellään henkilötietojen käsittelyä jäsenvaltioiden kesken tai jäsenvaltioiden nimettyjen viranomaisten pääsyä perussopimusten mukaisesti perustettuihin järjestelmiin. Komission olisi arvioitava tämän direktiivin ja niiden ennen direktiivin hyväksymispäivää annettujen säädösten suhdetta, joilla säännellään henkilötietojen käsittelyä jäsenvaltioiden kesken tai jäsenvaltioiden nimettyjen viranomaisten pääsyä perussopimusten mukaisesti perustettuihin järjestelmiin, päättääkseen, olisiko näitä erityisiä säännöksiä yhdenmukaistettava tämän direktiivin säännösten kanssa.

(73) Aby bylo zajištěna komplexní a jednotná ochrana osobních údajů v Unii, měly by být mezinárodní dohody uzavřené členskými státy před vstupem této směrnice v platnost změněny v souladu s touto směrnicí.

(73) Henkilötietojen kattavan ja yhtenäisen suojelun varmistamiseksi unionissa jäsenvaltioiden ennen direktiivin voimaantuloa tekemiä kansainvälisiä sopimuksia olisi muutettava vastaamaan direktiiviä.

(74) Touto směrnicí nejsou dotčena pravidla pro boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011[37].

(74) Tämä direktiivi ei rajoita 13 päivänä joulukuuta 2011 annetussa Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivissä 2011/93/EU[37] vahvistettuja sääntöjä, jotka koskevat lasten seksuaalisen hyväksikäytön ja seksuaalisen riiston sekä lapsipornografian torjumista.

(75) V souladu s článkem 6a Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, Spojené království a Irsko nebudou vázány pravidly stanovenými v této směrnici, pokud nejsou vázány pravidly Unie pro formy justiční spolupráce v trestních věcech nebo policejní spolupráce, v jejichž rámci musí být ustanovení na základě článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie dodržována.

(75) Euroopan unionista tehtyyn sopimukseen ja Euroopan unionin toiminnasta tehtyyn sopimukseen liitetyn, Yhdistyneen kuningaskunnan ja Irlannin asemasta vapauden, turvallisuuden ja oikeuden alueen osalta tehdyn pöytäkirjan 6 a artiklan mukaisesti tässä direktiivissä vahvistetut säännöt eivät sido Yhdistynyttä kuningaskuntaa ja Irlantia siinä tapauksessa, että niihin ei myöskään sovelleta rikosasioissa tehtävää oikeudellista yhteistyötä tai poliisiyhteistyötä koskevia sääntöjä, jotka edellyttävät Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 16 artiklan mukaisesti vahvistettujen säännösten noudattamista.

(76) V souladu s články 2 a 2a Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, není Dánsko vázáno touto směrnicí a používání této směrnice se na ně nevztahuje. Vzhledem k tomu, že tato směrnice navazuje na schengenské acquis podle hlavy V části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců od přijetí této směrnice, zda ji provede ve svém vnitrostátním právu.

(76) Euroopan unionista tehtyyn sopimukseen ja Euroopan unionin toiminnasta tehtyyn sopimukseen liitetyn, Tanskan asemasta tehdyn pöytäkirjan 2 ja 2 a artiklan mukaisesti tämä direktiivi ei sido Tanskaa eikä sitä sovelleta Tanskaan. Koska tällä direktiivillä kehitetään Schengenin säännöstöä Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen V osaston 3 luvun mukaisesti, Tanska päättää mainitun pöytäkirjan 4 artiklan mukaisesti kuuden kuukauden kuluessa siitä, kun tämä direktiivi on hyväksytty, saattaako se direktiivin osaksi kansallista lainsäädäntöään.

(77) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí tato směrnice ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[38].

(77) Islannin ja Norjan osalta tällä direktiivillä kehitetään niitä Schengenin säännöstön määräyksiä, joita tarkoitetaan Euroopan unionin neuvoston sekä Islannin tasavallan ja Norjan kuningaskunnan välillä viimeksi mainittujen osallistumisesta Schengenin säännöstön täytäntöönpanoon, soveltamiseen ja kehittämiseen tehdyssä sopimuksessa[38].

(78) Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí tato směrnice ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[39].

(78) Sveitsin osalta tällä direktiivillä kehitetään niitä Schengenin säännöstön määräyksiä, joita tarkoitetaan Euroopan unionin, Euroopan yhteisön ja Sveitsin valaliiton välillä allekirjoitetussa sopimuksessa Sveitsin valaliiton osallistumisesta Schengenin säännöstön täytäntöönpanoon, soveltamiseen ja kehittämiseen[39].

(79) Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí tyto směrnice ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[40].

(79) Liechtensteinin osalta tällä direktiivillä kehitetään niitä Schengenin säännöstön määräyksiä, joita tarkoitetaan Euroopan unionin, Euroopan yhteisön, Sveitsin valaliiton ja Liechtensteinin ruhtinaskunnan välisessä pöytäkirjassa, joka koskee Liechtensteinin ruhtinaskunnan liittymistä Euroopan unionin, Euroopan yhteisön ja Sveitsin valaliiton väliseen Sveitsin valaliiton osallistumisesta Schengenin säännöstön täytäntöönpanoon, soveltamiseen ja kehittämiseen tehtyyn sopimukseen[40].

(80) Tato směrnice respektuje základní práva a sleduje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, jak jsou zakotveny ve Smlouvě, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Omezení těchto práv jsou v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny, neboť jsou nezbytná pro plnění cílů obecného zájmu, které uznává Unie, nebo plnění potřeby ochrany práv a svobod druhého.

(80) Tässä direktiivissä kunnioitetaan perusoikeuksia ja otetaan huomioon Euroopan unionin perusoikeuskirjassa tunnustetut periaatteet sellaisina kuin ne on vahvistettu perussopimuksessa, erityisesti oikeus yksityis- ja perhe-elämän kunnioittamiseen, oikeus henkilötietojen suojaan sekä oikeus tehokkaisiin oikeussuojakeinoihin ja puolueettomaan tuomioistuimeen. Näitä oikeuksia voidaan rajoittaa perusoikeuskirjan 52 artiklan 1 kohdan mukaisesti, jos rajoitukset ovat välttämättömiä, jotta voidaan saavuttaa unionin tunnustamat yleisen edun mukaiset tavoitteet tai suojella muiden henkilöiden oikeuksia ja vapauksia.

(81) Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(81) Kuten todetaan jäsenvaltioiden ja komission 28 päivänä syyskuuta 2011 antamassa yhteisessä poliittisessa lausumassa selittävistä asiakirjoista, jäsenvaltiot sitoutuvat perustelluissa tapauksissa liittämään täytäntöönpanotoimia koskevaan ilmoitukseen yhden tai useamman selittävän asiakirjan, joissa kuvataan direktiivin eri osien ja kansallisten täytäntöönpanosäännösten vastaavien osien suhdetta. Lainsäätäjä katsoo tämän direktiivin osalta, että on perusteltua toimittaa tällaiset asiakirjat.

(82) Tato směrnice by členským státům neměla bránit v provedení ustanovení o výkonu práv subjektů údajů na informace, přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování jejich osobních údajů v průběhu trestních řízení a případných omezení těchto práv do vnitrostátních pravidel v oblasti trestního řízení,

(82) Direktiivi ei saisi estää jäsenvaltioita panemasta kansallisissa rikosprosessisäännöissään täytäntöön rekisteröidyn oikeuksia, jotka koskevat rekisteröidylle ilmoittamista, tiedonsaantia, rikosoikeudellisten menettelyjen yhteydessä käsiteltävien henkilötietojen oikaisemista ja poistamista ja käsittelyn rajoittamista sekä näille oikeuksille mahdollisesti asetettuja rajoituksia,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

OVAT HYVÄKSYNEET TÄMÄN DIREKTIIVIN:

KAPITOLA I

I LUKU

OBECNÁ USTANOVENÍ

YLEISET SÄÄNNÖKSET

Článek 1 Předmět a cíle

1 artikla Kohde ja tavoitteet

1.           Touto směrnicí se stanoví pravidla pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů.

1.           Tässä direktiivissä vahvistetaan säännöt yksilöiden suojelulle toimivaltaisten viranomaisten suorittamassa henkilötietojen käsittelyssä rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä ja syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten.

2.           Členské státy v souladu s touto směrnicí:

2.           Direktiivin mukaisesti jäsenvaltioiden on:

a)      chrání základní práva a svobody fyzických osob, zejména jejich právo na ochranu osobních údajů, a

a)      suojeltava luonnollisten henkilöiden perusoikeuksia ja ‑vapauksia ja erityisesti heidän oikeuttaan henkilötietojen suojaan; sekä

b)      zajišťují, aby z důvodu ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů nebyla omezena ani zakázána výměna osobních údajů příslušnými orgány v rámci Unie.

b)      varmistettava, että toimivaltaisten viranomaisten välistä henkilötietojen vaihtoa unionin sisällä ei rajoiteta eikä kielletä syistä, jotka liittyvät yksilöiden suojeluun henkilötietojen käsittelyssä.

Článek 2 Oblast působnosti

2 artikla Soveltamisala

1.           Tato směrnice se vztahuje na zpracovávání osobních údajů příslušnými orgány za účely uvedenými v čl. 1 odst. 1.

1.           Tätä direktiiviä sovelletaan toimivaltaisten viranomaisten 1 artiklan 1 kohdan mukaisia tarkoituksia varten suorittamaan henkilötietojen käsittelyyn.

2.           Tato směrnice se vztahuje na zcela nebo částečně automatizované zpracovávání osobních údajů, jakož i na neautomatizované zpracovávání osobních údajů, které jsou obsaženy v evidencích nebo do nich mají být zařazeny.

2.           Tätä direktiiviä sovelletaan osittain tai kokonaan automatisoituun henkilötietojen käsittelyyn sekä sellaisten henkilötietojen manuaaliseen käsittelyyn, jotka muodostavat rekisterin osan tai joiden on tarkoitus muodostaa rekisterin osa.

3.           Tato směrnice se nevztahuje na zpracovávání osobních údajů:

3.           Tätä direktiiviä ei sovelleta henkilötietojen käsittelyyn,

a)      prováděné při výkonu činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie, zejména v oblasti bezpečnosti státu;

a)      joka suoritetaan sellaisen toiminnan, erityisesti kansallista turvallisuutta koskevan toiminnan yhteydessä, joka ei kuulu unionin oikeuden soveltamisalaan;

b)      prováděné orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

b)      jota suorittavat unionin toimielimet, elimet ja laitokset.

Článek 3 Definice

3 artikla Määritelmät

Pro účely této směrnice se rozumí:

Tässä direktiivissä tarkoitetaan

(1) „subjektem údajů“ identifikovaná fyzická osoba nebo fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat prostředky, o nichž lze důvodně předpokládat, že je správce nebo jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba použijí pro identifikaci dané osoby, zejména s odkazem na identifikační číslo, lokalizační údaje, elektronické identifikátory nebo s odkazem na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity;

(1) ’rekisteröidyllä’ luonnollista henkilöä, joka on tunnistettu tai joka on tunnistettavissa suoraan tai epäsuorasti keinoin, joita joko rekisterinpitäjä tai muu luonnollinen tai oikeushenkilö voi kohtuuden rajoissa käyttää, erityisesti henkilönumeron, sijaintitiedon, internet-tunnisteiden taikka yhden tai useamman henkilölle tunnusomaisen fyysisen, fysiologisen, geneettisen, psyykkisen, taloudellisen, kulttuurisen tai sosiaalisen tekijän perusteella;

(2) „osobními údaji“ veškeré informace o subjektu údajů;

(2) ’henkilötiedoilla’ kaikkia rekisteröityä koskevia tietoja;

(3) „zpracováním“ každý úkon nebo soubor úkonů s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, které jsou prováděny pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, strukturování, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, nahlížení, užívání, zveřejňování přenosem, zveřejňování šířením nebo jejich zpřístupňování jiným způsobem, třídění nebo kombinování, omezování, vymazávání nebo ničení;

(3) ’käsittelyllä’ kaikenlaisia toimintoja tai toimintosarjoja, joita kohdistetaan henkilötietoihin tai henkilötietojen kokoelmiin joko automaattista tietojenkäsittelyä käyttäen tai manuaalisesti, kuten tietojen keräämistä, tallentamista, järjestämistä, jäsentämistä, säilyttämistä, muokkaamista, muuttamista, hakua tai käyttöä, tietojen luovuttamista siirtämällä, levittämällä tai asettamalla ne muutoin saataville, tietojen yhteensovittamista tai yhdistämistä sekä niiden rajoittamista, poistamista tai tuhoamista;

(4) „omezením zpracování“ značení uložených osobních údajů za účelem omezení jejich zpracování v budoucnu;

(4) ’käsittelyn rajoittamisella’ tallennettujen henkilötietojen merkitsemistä tarkoituksena rajoittaa niiden myöhempää käsittelyä;

(5) „evidencí“ jakýkoli uspořádaný soubor osobních údajů přístupných podle určených kritérií, ať již je tento soubor centralizován, decentralizován nebo rozdělen podle funkčního či zeměpisného hlediska;

(5) ’rekisteröintijärjestelmällä’ kaikkia sellaisia järjestettyjä henkilötietojen kokoelmia, joista tiedot ovat saatavilla tietyin perustein, oli kokoelma sitten keskitetty, hajautettu tai toiminnallisin tai maantieteellisin perustein jaettu;

(6) „správcem“ příslušný orgán veřejné moci, který sám nebo společně s jinými určuje účel, podmínky a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účel, podmínky a prostředky zpracování určeny právem Unie či členského státu, je možné určit správce nebo zvláštní kritéria pro jeho jmenování na základě práva Unie nebo členského státu;

(6) ’rekisterinpitäjällä’ toimivaltaista viranomaista, joka yksin tai yhdessä muiden kanssa määrittää henkilötietojen käsittelyn tarkoitukset, edellytykset ja keinot; jos käsittelyn tarkoitukset, edellytykset ja keinot määritellään unionin tai jäsenvaltioiden lainsäädännössä, rekisterinpitäjä tai tämän nimittämistä koskevat erityiset kriteerit voidaan vahvistaa unionin tai jäsenvaltioiden säännösten mukaisesti;

(7) „zpracovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje jménem správce;

(7) ’henkilötietojen käsittelijällä’ luonnollista tai oikeushenkilöä, viranomaista, virastoa tai muuta elintä, joka käsittelee henkilötietoja rekisterinpitäjän lukuun;

(8) „příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje sdělovány;

(8) ’vastaanottajalla’ luonnollista tai oikeushenkilöä, viranomaista, virastoa tai muuta elintä, jolle luovutetaan henkilötietoja;

(9) „narušením bezpečnosti osobních údajů“ narušení bezpečnosti, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně či neoprávněnému vyzrazení nebo zpřístupnění osobních údajů přenášených, uchovávaných nebo jinak zpracovávaných;

(9) ’henkilötietojen tietoturvaloukkauksella’ tietoturvaloukkausta, jonka seurauksena on vahingossa tapahtuva tai laiton siirrettyjen, tallennettujen tai muuten käsiteltyjen henkilötietojen tuhoaminen, häviäminen, muuttaminen, luvaton luovuttaminen taikka saanti;

(10) „genetickými údaji“ všechny údaje jakéhokoli typu týkající se dědičných znaků jedince nebo znaků získaných v období raného prenatálního vývoje;

(10) ’geneettisillä tiedoilla’ kaikenlaisia tietoja yksilön perityistä tai sikiöaikaisen kehityksen aikana syntyneistä ominaisuuksista;

(11) „biometrickými údaji“ všechny údaje týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování jedince, které umožňují jeho jednoznačnou identifikaci, například snímky obličeje nebo daktyloskopické údaje;

(11) ’biometrisillä tiedoilla’ kaikkia yksilön fyysisiin ja fysiologisiin ominaisuuksiin tai käyttäytymiseen liittyviä tietoja, joiden perusteella yksilö voidaan tunnistaa, kuten kasvokuvia tai sormenjälkitietoja;

(12) „údaji o zdravotním stavu“ veškeré informace týkající se fyzického nebo duševního zdraví osoby nebo poskytování zdravotních služeb této osobě;

(12) ’terveystiedoilla’ yksilön fyysiseen tai psyykkiseen terveyteen tai hänelle tarjottuihin terveyspalveluihin liittyviä tietoja;

(13) „dítětem“ každá osoba mladší 18 let;

(13) ’lapsella’ alle 18-vuotiasta henkilöä;

(14) „příslušnými orgány“ veškeré orgány veřejné moci příslušné k prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů;

(14) ’toimivaltaisilla viranomaisilla’ viranomaisia, joiden toimivalta kattaa rikosten torjumisen, tutkimisen, selvittämisen ja syytteeseenpanon tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanon;

(15) „orgánem dozoru“ orgán veřejné moci, který je zřízen členským státem v souladu s článkem 39.

(15) ’valvontaviranomaisella’ jäsenvaltion 39 artiklan mukaisesti perustamaa viranomaista.

KAPITOLA II

II LUKU

ZÁSADY

PERIAATTEET

Článek 4 Zásady související se zpracováváním osobních údajů

4 artikla Henkilötietojen käsittelyä koskevat periaatteet

Členské státy stanoví, že osobní údaje musí být:

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että

a)      zpracovávány korektně a zákonným způsobem;

a)      henkilötietoja on käsiteltävä asianmukaisesti ja lainmukaisesti;

b)      shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný;

b)      henkilötiedot on kerättävä tiettyä nimenomaista ja laillista tarkoitusta varten, eikä niitä saa myöhemmin käsitellä näiden tarkoitusten kanssa yhteensopimattomalla tavalla;

c)      odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, musí pro něj být relevantní a ve vztahu k němu přiměřené;

c)      henkilötietojen on oltava asianmukaisia ja olennaisia eivätkä ne saa olla liian laajoja niihin tarkoituksiin, joita varten niitä käsitellään;

d)      přesné, a je-li to nezbytné, i aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné z hlediska účelů, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny;

d)      henkilötietojen on oltava täsmällisiä ja tarvittaessa päivitettyjä; on tehtävä kaikki mahdollinen sen varmistamiseksi, että käsittelyn tarkoituksiin nähden virheelliset tiedot poistetaan tai oikaistaan viipymättä;

e)      uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány;

e)      henkilötietoja on säilytettävä muodossa, josta rekisteröity on tunnistettavissa ainoastaan niin kauan kuin on tarpeen tietojenkäsittelyn tarkoitusten toteuttamista varten;

f)       zpracovávány v odpovědnosti správce, který zajistí dodržování ustanovení přijatých podle této směrnice.

f)       vastuu henkilötietojen käsittelystä kuuluu rekisterinpitäjälle, jonka on huolehdittava tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten noudattamisesta.

.

5 artikla Eri ryhmiin kuuluvien rekisteröityjen erottaminen

Článek 5 Rozlišování mezi různými kategoriemi subjektů údajů

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä erottaa mahdollisuuksien mukaan selvästi toisistaan henkilötiedot, jotka koskevat eri ryhmiin kuuluvia rekisteröityjä, kuten:

1.           Členské státy stanoví, že správce v míře, do jaké je to možné, jednoznačně rozlišuje mezi osobními údaji různých kategorií subjektů údajů, například:

a)      henkilöt, joiden voidaan aiheellisesti uskoa syyllistyneen tai olevan syyllistymässä rikokseen;

a)      osob, u nichž existují závažné důvody k domněnce, že spáchaly trestný čin nebo se jej chystají spáchat;

b)      rikoksesta tuomitut henkilöt;

b)      osob odsouzených za trestný čin;

c)      rikoksen uhrit tai henkilöt, joiden voidaan tiettyjen seikkojen pohjalta olettaa voivan joutua rikoksen uhriksi;

c)      osob, které se staly obětí trestného činu nebo u kterých některé skutečnosti vedou k domněnce, že by obětí trestného činu mohly být,

d)      rikokseen nähden kolmannet osapuolet, kuten henkilöt, jotka voidaan kutsua todistamaan rikokseen liittyvän tutkinnan yhteydessä tai sitä seuraavassa rikosoikeudenkäynnissä, tai henkilöt, joka voivat antaa tietoa rikoksesta, tai edellä a tai b alakohdassa tarkoitettujen henkilöiden tuttavat tai kumppanit; sekä

d)      třetích osob v souvislosti s trestným činem, například osob, které by mohly být předvolány jako svědci při vyšetřování nebo při následném trestním řízení nebo které mohou poskytnout informace o trestných činech nebo o kontaktu či společníkovi některé z osob uvedených v písmenech a) a b), a

e)      henkilöt, jotka eivät kuulu mihinkään edellä mainituista ryhmistä.

e)      osob, které nespadají do žádné z výše uvedených kategorií.

6 artikla Henkilötietojen eriasteinen tarkkuus ja luotettavuus

Článek 6 Různé stupně přesnosti a spolehlivosti osobních údajů

1.           Jäsenvaltioiden on varmistettava, että käsiteltävät henkilötiedot jaotellaan mahdollisuuksien mukaan eri ryhmiin tarkkuutensa ja luotettavuutensa perusteella.

1.           Členské státy zajistí, aby se v míře, do jaké je to možné, rozlišovaly různé kategorie zpracovávaných osobních údajů podle stupně jejich přesnosti a spolehlivosti.

2.           Jäsenvaltioiden on varmistettava, että tosiseikkoihin perustuvat henkilötiedot erotetaan mahdollisuuksien mukaan henkilökohtaisiin arvioihin perustuvista henkilötiedoista.

2.           Členské státy zajistí, aby se v míře, do jaké je to možné, rozlišovaly osobní údaje založené na skutečnostech od osobních údajů založených na osobním hodnocení.

7 artikla Käsittelyn lainmukaisuus

Článek 7 Zákonnost zpracování

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että henkilötietojen käsittely on lainmukaista ainoastaan jos ja vain siltä osin kuin se on tarpeen

Členské státy stanoví, že zpracování osobních údajů je zákonné, pouze pokud je nutné:

(a) toimivaltaisen viranomaisen lakisääteisen tehtävän suorittamiseksi 1 artiklan 1 kohdassa vahvistettuja tarkoituksia varten; tai

(a) pro splnění úkolu prováděného příslušným orgánem na základě právních předpisů pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 nebo

(b) rekisterinpitäjän lakisääteisen velvollisuuden noudattamiseksi; tai

(b) pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce, nebo

(c) rekisteröidyn tai toisen henkilön elintärkeiden etujen suojaamiseksi; tai

(c) pro ochranu životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo

(d) yleiseen turvallisuuteen kohdistuvan välittömän ja vakavan uhkan estämiseksi.

(d) pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti.

8 artikla Erityisiä tietoryhmiä koskeva käsittely

Článek 8 Zpracovávání zvláštních kategorií osobních údajů

1.           Jäsenvaltioiden on kiellettävä sellaisten henkilötietojen käsittely, jotka koskevat rotua tai etnistä alkuperää, poliittisia mielipiteitä, uskonnollista tai filosofista vakaumusta tai ammattiliittoon kuulumista, sekä geneettisten tietojen tai terveyteen ja seksuaaliseen käyttäytymiseen liittyvien tietojen käsittely.

1.           Členské státy zakáží zpracovávání osobních údajů, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory, náboženské vyznání nebo přesvědčení, členství v odborových organizacích, jakož i zpracovávání genetických údajů nebo údajů o zdraví či sexuálním životě.

2.           Edellä olevaa 1 kohtaa ei sovelleta, jos:

2.           Odstavec 1 se nepoužije:

a)      käsittely on sallittu laissa, jossa säädetään asianmukaisista takeista; tai

a)      pokud je zpracování povoleno právním předpisem, který stanoví vhodné záruky, nebo

b)      käsittely on tarpeen rekisteröidyn tai toisen henkilön elintärkeiden etujen suojaamiseksi; tai

b)      pokud je zpracování nutné pro ochranu životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo

c)      käsittely koskee tietoja, jotka rekisteröity on nimenomaisesti saattanut julkisiksi.

c)      pokud se zpracování týká údajů očividně zveřejňovaných subjektem údajů.

9 artikla Profilointiin ja automaattiseen käsittelyyn perustuvat toimenpiteet

Článek 9 Opatření založená na profilování a automatizované zpracovávání

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että toimenpiteet, joilla on rekisteröidyn kannalta kielteisiä oikeusvaikutuksia tai jotka vaikuttavat rekisteröityyn merkittävällä tavalla ja jotka on tehty yksinomaan henkilötietojen automaattisen käsittelyn perusteella, jonka tarkoituksena on arvioida rekisteröidyn tiettyjä henkilökohtaisia ominaisuuksia, on sallittu vain, jos ne ovat sellaisen lain mukaisia, jossa vahvistetaan myös toimenpiteet rekisteröidyn oikeutettujen etujen suojaamiseksi.

1.           Členské státy stanoví, že opatření, která vůči subjektu údajů zakládají nepříznivé právní účinky nebo která se jej významně dotýkají a která byla přijata výlučně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů určeného k vyhodnocení určitých rysů jeho osobnosti, se zakazují s výjimkou případů, kdy jsou povolena právním předpisem, který rovněž upřesňuje opatření zajišťující ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů.

2.           Henkilötietojen automaattinen käsittely, jonka tarkoituksena on rekisteröidyn tiettyjen henkilökohtaisten ominaisuuksien arviointi, ei saa perustua pelkästään 8 artiklassa tarkoitettuihin erityisiin tietoryhmiin.

2.           Automatizované zpracovávání osobních údajů za účelem vyhodnocení určitých osobnostních rysů subjektu údajů se nesmí opírat pouze o zvláštní kategorie osobních údajů uvedené v článku 8.

III LUKU

KAPITOLA III

REKISTERÖIDYN OIKEUDET

PRÁVA SUBJEKTŮ ÚDAJŮ

10 artikla Rekisteröidyn oikeuksien käyttöä koskevat yksityiskohtaiset säännöt

Článek 10 Podmínky pro výkon práv subjektů údajů

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä toteuttaa kaikki kohtuulliset toimenpiteet huolehtiakseen, että sillä on käytössä läpinäkyvät ja helposti saatavilla olevat toimintatavat henkilötietojen käsittelyä ja rekisteröidyn oikeuksien käyttöä varten.

1.           Členské státy stanoví, že správce podnikne všechny přiměřené kroky k tomu, aby měl transparentní a snadno dostupná pravidla, kterými se řídí zpracovávání osobních údajů a výkon práv subjektů údajů.

2.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjän on toimitettava rekisteröidylle kaikki henkilötietojen käsittelyä koskevat tiedot ja viestit helposti ymmärrettävässä muodossa sekä selkeällä ja yksinkertaisella kielellä.

2.           Členské státy stanoví, že správce poskytuje subjektům údajů veškeré informace a veškerá oznámení související se zpracováváním osobních údajů srozumitelnou formou za použití jasného, běžně užívaného jazyka.

3.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä toteuttaa kaikki kohtuulliset toimenpiteet vahvistaakseen menettelyt 11 artiklassa tarkoitettujen tietojen toimittamista sekä 12–17 artiklassa tarkoitettujen rekisteröidyn oikeuksien käyttöä varten.

3.           Členské státy stanoví, že správce podnikne všechny přiměřené kroky k tomu, aby zavedl postupy pro poskytování informací uvedených v článku 11 a pro výkon práv subjektů údajů uvedených v článcích 12 až 17.

4.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä ilmoittaa rekisteröidylle tämän esittämän pyynnön käsittelystä ilman aiheetonta viivytystä.

4.           Členské státy stanoví, že správce bez zbytečného odkladu informuje subjekt údajů o tom, jaké kroky se podnikají v návaznosti na jeho žádost.

5.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että 3 kohdassa tarkoitetut tiedot ja kaikki 4 kohdassa tarkoitettua pyyntöä seuraavat rekisterinpitäjän toimet ovat maksuttomia. Jos pyynnöt ovat häiritseviä erityisesti toistuvuutensa tai laajuutensa takia, rekisterinpitäjä voi periä maksun tietojen toimittamisesta tai pyydetyn toimen suorittamisesta tai rekisterinpitäjä voi jättää pyydetyn toimen suorittamatta. Siinä tapauksessa rekisterinpitäjän on todistettava pyyntöjen häiritsevyys.

5.           Členské státy stanoví, že správce poskytuje veškeré informace a podniká veškeré kroky v návaznosti na žádosti uvedené v odstavcích 3 a 4 bezplatně. Jestliže jsou žádosti nepřiměřené a zatěžující, zvláště kvůli svému objemu či rozsahu nebo z toho důvodu, že se jejich obsah opakuje, může správce poskytnutí informací či provedení požadovaných opatření zpoplatnit, nebo nemusí požadované opatření provést. V takovém případě nese správce důkazní břemeno, pokud jde o prokázání toho, že je daná žádost svou povahou nepřiměřená a zatěžující.

11 artikla Rekisteröidylle ilmoittaminen

Článek 11 Informování subjektů údajů

1.           Rekisteröityä koskevia henkilötietoja kerättäessä jäsenvaltioiden on varmistettava, että rekisterinpitäjä toteuttaa kaikki asianmukaiset toimenpiteet toimittaakseen rekisteröidylle ainakin seuraavat tiedot:

1.           Pokud se shromažďují osobní údaje týkající se určitého subjektu údajů, členské státy zajistí, že správce přijme všechna odpovídající opatření, aby danému subjektu údajů poskytl alespoň tyto informace:

a)      rekisterinpitäjän ja tietosuojavastaavan henkilöllisyys ja yhteystiedot;

a)      totožnost a kontaktní údaje správce a inspektora ochrany údajů;

b)      henkilötietojen käsittelyn tarkoitukset;

b)      účely zpracování, pro které jsou osobní údaje určeny;

c)      henkilötietojen säilytysaika;

c)      dobu, po kterou se budou osobní údaje uchovávat;

d)      tieto siitä, että rekisteröidyllä on oikeus pyytää häntä itseään koskevia henkilötietoja rekisterinpitäjältä sekä oikeus pyytää kyseisten tietojen oikaisemista tai poistamista tai niiden käsittelyn rajoittamista;

d)      informace o tom, zda má subjekt údajů právo požadovat od správce přístup ke svým osobním údajům a zda má právo na jejich opravu, výmaz nebo omezené zpracování;

e)      tieto siitä, että rekisteröidyllä on oikeus tehdä valitus 39 artiklassa tarkoitetulle valvontaviranomaiselle, ja viranomaisen yhteystiedot;

e)      informace o právu vznést stížnost k orgánu dozoru uvedenému v článku 39 a jeho kontaktní údaje;

f)       henkilötietojen vastaanottajat tai vastaanottajaryhmät, myös kolmansissa maissa tai kansainvälisissä järjestöissä;

f)       informace o příjemcích nebo kategoriích příjemců daných osobních údajů včetně příjemců v třetích zemích nebo mezinárodních organizacích;

g)      muut tiedot, jotka ovat tarpeen rekisteröidyn kannalta asianmukaisen tietojenkäsittelyn takaamiseksi, ottaen huomioon henkilötietojen käsittelyyn liittyvät erityiset olosuhteet.

g)      jakékoli další informace, pokud jsou potřebné k tomu, aby se zaručilo korektní zpracování vzhledem k subjektu údajů, a to s ohledem na zvláštní okolnosti, za kterých se dané osobní údaje zpracovávají.

2.           Jos henkilötietoja kerätään rekisteröidyltä, rekisterinpitäjän on ilmoitettava rekisteröidylle 1 kohdassa tarkoitettujen tietojen lisäksi, onko henkilötietojen antaminen pakollista vai vapaaehtoista, sekä tietojen antamatta jättämisen mahdolliset seuraukset.

2.           Pokud se osobní údaje získávají od subjektu údajů, správce kromě informací uvedených v odstavci 1 poskytne subjektu údajů rovněž informace o tom, zda je poskytnutí osobních údajů povinné nebo dobrovolné, jakož i o možných důsledcích neposkytnutí těchto údajů.

3.           Rekisterinpitäjän on toimitettava 1 kohdassa tarkoitetut tiedot:

3.           Správce poskytne informace uvedené v odstavci 1:

a)      silloin kun rekisteröidyltä saadaan henkilötietoja; tai

a)      v době, kdy se osobní údaje získávají od subjektu údajů, nebo

b)      jos henkilötietoja ei kerätä rekisteröidyltä, silloin kun tietoja tallennetaan tai kohtuullisen ajan kuluttua tietojen keräämisestä, ottaen huomioon tietojen käsittelyyn liittyvät erityiset olosuhteet.

b)      jestliže se osobní údaje nezískávají od subjektu údajů, v době záznamu nebo v rozumné lhůtě po jejich získání s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, za nichž se údaje zpracovávají.

4.           Jäsenvaltiot voivat hyväksyä lainsäädäntötoimenpiteitä, joilla viivytetään tai rajoitetaan rekisteröidylle ilmoittamista tai poistetaan kokonaan ilmoittamista koskeva säännös, siltä osin ja niin pitkäksi aikaa kuin osittainen tai täydellinen rajoittaminen on välttämätön ja oikeasuhteinen toimenpide demokraattisessa yhteiskunnassa, ottaen asianmukaisesti huomioon kyseisen henkilön oikeutetut edut:

4.           Členské státy mohou přijmout legislativní opatření, aby poskytnutí těchto informací subjektům údajů přiměřeně opozdily, omezily či od něho upustily, jestliže je v demokratické společnosti částečné nebo úplné omezení s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčené osoby nutným a úměrným opatřením:

(a) jotta vältetään virallisten tai laillisten tiedustelujen, tutkimusten tai menettelyjen estäminen;

(a) aby se zabránilo maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo postupů;

(b) jotta vältetään tuottamasta haittaa rikosten torjumiselle, selvittämiselle, tutkimiselle ja syytteeseenpanolle tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanolle;

(b) aby se zabránilo ovlivňování prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů nebo výkonu trestů;

(c) yleisen turvallisuuden suojelemiseksi;

(c) pro ochranu veřejné bezpečnosti;

(d) kansallisen turvallisuuden suojelemiseksi;

(d) pro ochranu národní bezpečnosti;

(e) muiden henkilöiden oikeuksien ja vapauksien suojaamiseksi.

(e) pro ochranu práv a svobod ostatních.

5.           Jäsenvaltiot voivat määrittää ne tietojenkäsittelyn ryhmät, jotka voivat kuulua kokonaan tai osittain 4 kohdassa tarkoitettujen poikkeusten soveltamisalaan.

5.           Členské státy mohou určit kategorie zpracování, na něž se mohou plně nebo částečně vztahovat výjimky podle odstavce 4.

12 artikla Rekisteröidyn tiedonsaantioikeus

Článek 12 Právo subjektu údajů na přístup

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä rekisteröidyn oikeudesta saada rekisterinpitäjältä vahvistus siitä, käsitelläänkö häntä koskevia henkilötietoja vai eikö käsitellä. Jos henkilötietoja käsitellään, rekisterinpitäjän on annettava seuraavat tiedot:

1.           Členské státy stanoví, že subjekt údajů má právo na potvrzení od správce, že se zpracovávají nebo nezpracovávají jeho osobní údaje. Pokud se tyto osobní údaje zpracovávají, správce mu poskytne tyto informace:

a)      käsittelyn tarkoitukset;

a)      účely zpracování;

b)      kyseessä olevat henkilötietojen ryhmät;

b)      kategorie příslušných osobních údajů;

c)      vastaanottajat tai vastaanottajaryhmät, joille henkilötietoja on luovutettu, erityisesti kolmansissa maissa olevat vastaanottajat;

c)      informace o příjemcích nebo kategoriích příjemců, kterým byly osobní údaje zpřístupněny, zejména o příjemcích v třetích zemích;

d)      henkilötietojen säilytysaika;

d)      dobu, po kterou se budou osobní údaje uchovávat;

e)      tieto siitä, että rekisteröidyllä on oikeus pyytää rekisterinpitäjää oikaisemaan tai poistamaan rekisteröityä koskevat henkilötiedot tai rajoittamaan niiden käsittelyä;

e)      informace o tom, zda má subjekt údajů právo požadovat od správce opravu, výmaz nebo omezené zpracování svých osobních údajů;

f)       tieto siitä, että rekisteröidyllä oikeus tehdä valitus valvontaviranomaiselle, ja viranomaisen yhteystiedot;

f)       informace o právu podat stížnost orgánu dozoru a kontaktní údaje orgánu dozoru;

g)      käsiteltävät henkilötiedot ja kaikki tietojen alkuperästä käytettävissä olevat tiedot.

g)      informace o osobních údajích, které jsou předmětem zpracování, a veškeré dostupné informace o jejich původu.

2.           Jäsenvaltioiden on säädettävä rekisteröidyn oikeudesta saada rekisterinpitäjältä jäljennös käsiteltävistä henkilötiedoista.

2.           Členské státy stanoví, že subjekt údajů má právo získat od správce kopii zpracovávaných osobních údajů.

13 artikla Tiedonsaantioikeuden rajoittaminen

Článek 13 Omezení práva na přístup

1. Jäsenvaltiot voivat hyväksyä lainsäädäntötoimenpiteitä, joilla rajoitetaan kokonaan tai osittain rekisteröidyn tiedonsaantioikeutta siltä osin kuin osittainen tai täydellinen rajoittaminen on välttämätön ja oikeasuhteinen toimenpide demokraattisessa yhteiskunnassa, ottaen asianmukaisesti huomioon kyseisen henkilön oikeutetut edut:

1. Členské státy mohou přijmout legislativní opatření, aby přístup subjektů údajů k informacím úplně nebo částečně omezily, jestliže je v demokratické společnosti takové částečné nebo úplné omezení s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčené osoby nutným a úměrným opatřením:

(a) jotta vältetään virallisten tai laillisten tiedustelujen, tutkimusten tai menettelyjen estäminen;

a)      aby se zabránilo maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo postupů;

(b) jotta vältetään tuottamasta haittaa rikosten torjumiselle, selvittämiselle, tutkimiselle ja syytteeseenpanolle tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanolle;

b)      aby se zabránilo ovlivňování prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů nebo výkonu trestů;

(c) yleisen turvallisuuden suojelemiseksi;

c)      pro ochranu veřejné bezpečnosti;

(d) kansallisen turvallisuuden suojelemiseksi;

d)      pro ochranu národní bezpečnosti;

(e) muiden henkilöiden oikeuksien ja vapauksien suojaamiseksi.

e)      pro ochranu práv a svobod ostatních.

2. Jäsenvaltiot voivat laissa määrittää ne tietojenkäsittelyn ryhmät, jotka voivat kuulua kokonaan tai osittain 1 kohdassa tarkoitettujen poikkeusten soveltamisalaan.

2. Členské státy mohou pomocí právního předpisu určit kategorie zpracování, na něž se mohou plně nebo částečně vztahovat výjimky podle odstavce 1.

3. Edellä 1 ja 2 kohdassa tarkoitetuissa tapauksissa jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä ilmoittaa rekisteröidylle kirjallisesti, jos tietojen antamisesta kieltäydytään tai tietojen antamista rajoitetaan, kieltäytymisen syistä sekä mahdollisuudesta tehdä valitus valvontaviranomaiselle tai käyttää muita oikeussuojakeinoja. Tiedot päätöksen perusteena olevista seikoista tai oikeudellisista syistä voidaan jättää pois, jos tietojen ilmoittaminen vaarantaisi 1 kohdassa ilmoitetun tarkoituksen.

3. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 členské státy stanoví, že správce písemně informuje subjekt údajů o jakémkoli zamítnutí nebo omezení přístupu, o důvodech daného zamítnutí, o možnostech podání stížnosti orgánu dozoru a o uplatnění soudního opravného prostředku. Od sdělení věcných a právních důvodů, které k danému rozhodnutí vedly, lze upustit, pokud by poskytnutí takových informací ohrožovalo některý z účelů podle odstavce 1.

4. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että rekisterinpitäjä merkitsee muistiin ne perusteet, joiden nojalla päätöksen pohjana olevia seikkoja tai oikeudellisia syitä ei ilmoiteta rekisteröidylle.

4. Členské státy zajistí, aby správce zdokumentoval, proč se od sdělení věcných či právních důvodů daného rozhodnutí upustilo.

14 artikla Tiedonsaantioikeuden käyttöä koskevat yksityiskohtaiset säännöt

Článek 14 Podmínky pro uplatnění práva na přístup

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisteröidyllä on oikeus pyytää erityisesti 13 artiklassa tarkoitetuissa tapauksissa valvontaviranomaista tarkistamaan käsittelyn lainmukaisuus.

1.           Členské státy stanoví, že subjekt údajů má právo požadovat, aby orgán dozoru ověřil zákonnost zpracování, zejména v případech uvedených v článku 13.

2.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä ilmoittaa rekisteröidylle oikeudesta pyytää valvontaviranomaista toimimaan 1 kohdan mukaisesti.

2.           Členské státy stanoví, že správce informuje subjekty údajů o právu požadovat zásah orgánu dozoru podle odstavce 1.

3.           Kun rekisteröity käyttää 1 kohdassa tarkoitettua oikeuttaan, valvontaviranomaisen on ilmoitettava rekisteröidylle ainakin kaikkien tarpeellisten tarkistusten suorittamisesta sekä siitä, onko kyseessä oleva käsittely lainmukainen.

3.           V případě výkonu práva podle odstavce 1 orgán dozoru informuje subjekty údajů přinejmenším o tom, že došlo k veškerým ověřením z jeho strany, a o výsledku, co se týče zákonnosti předmětného zpracování.

15 artikla Oikeus tietojen oikaisemiseen

Článek 15 Právo na opravu

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisteröidyllä on oikeus vaatia rekisterinpitäjää oikaisemaan rekisteröityä koskevat virheelliset henkilötiedot. Rekisteröidyllä on oikeus saada puutteelliset henkilötiedot täydennettyä, erityisesti oikaisun avulla.

1.           Členské státy stanoví, že subjekt údajů má právo požadovat, aby správce opravil nepřesné osobní údaje, které se ho týkají. Subjekt údajů má právo požadovat, aby byly doplněny jeho neúplné osobní údaje, konkrétně formou opravného prohlášení.

2.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä ilmoittaa rekisteröidylle kirjallisesti, jos tietojen oikaisemisesta kieltäydytään, kieltäytymisen syistä sekä mahdollisuudesta tehdä valitus valvontaviranomaiselle tai käyttää muita oikeussuojakeinoja.

2.           Členské státy stanoví, že správce písemně informuje subjekt údajů o jakémkoli zamítnutí žádosti o opravu, o důvodech daného zamítnutí, o možnostech podání stížnosti orgánu dozoru a o uplatnění soudního opravného prostředku.

16 artikla Oikeus tietojen poistamiseen

Článek 16 Právo na výmaz

1. Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisteröidyllä on oikeus vaatia rekisterinpitäjää poistamaan rekisteröityä koskevat henkilötiedot, jos tietojen käsittely ei vastaa tämän direktiivin 4 artiklan a–e alakohdan ja 7 ja 8 artiklan nojalla annettuja säännöksiä.

1. Členské státy stanoví, že subjekty údajů mají právo na výmaz svých osobních údajů ze strany správce, jestliže zpracování těchto údajů není v souladu s ustanoveními přijatými podle čl. 4 písm. a) až e) a podle článků 7 a 8 této směrnice.

2. Rekisterinpitäjän on poistettava tiedot viipymättä.

2. Správce provede výmaz neprodleně.

3. Poistamisen sijasta rekisterinpitäjän on merkittävä henkilötiedot, jos

3. Správce osobní údaje namísto jejich vymazání označí:

(a) rekisteröity kiistää tietojen paikkansapitävyyden, jolloin tiedot merkitään ajaksi, jonka kuluessa rekisterinpitäjä voi varmistaa niiden paikkansapitävyyden;

a)      pokud subjekt údajů popírá jejich přesnost, a to na dobu potřebnou k tomu, aby správce mohl přesnost údajů ověřit;

(b) henkilötiedot on säilytettävä todistelua varten;

b)      pokud musí být dané osobní údaje uchovány pro účely dokazování;

(c) rekisteröity vastustaa tietojen poistamista ja vaatii sen sijaan niiden käytön rajoittamista.

c)      pokud subjekt údajů odmítá jejich výmaz a žádá místo toho o omezení jejich použití.

4. Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä ilmoittaa rekisteröidylle kirjallisesti, jos tietojen poistamisesta kieltäydytään tai jos tiedot merkitään, kieltäytymisen syistä sekä mahdollisuudesta tehdä valitus valvontaviranomaiselle tai käyttää muita oikeussuojakeinoja.

4. Členské státy stanoví, že správce písemně informuje subjekt údajů o jakémkoli zamítnutí výmazu nebo označení, o důvodech daného zamítnutí a o možnostech podat stížnost orgánu dozoru a uplatnit soudní opravný prostředek.

17 artikla Rekisteröidyn oikeudet rikostutkinnassa ja ‑oikeudenkäynneissä

Článek 17 Práva subjektů údajů při vyšetřování a v trestním řízení

Jäsenvaltiot voivat säätää, että 11–16 artiklassa tarkoitetut rekisteröidylle ilmoittamista, tiedonsaantia, tietojen oikaisemista ja poistamista sekä käsittelyn rajoittamista koskevat oikeudet pannaan täytäntöön oikeudenkäyntiä koskevien kansallisten sääntöjen mukaisesti, jos henkilötiedot sisältyvät rikostutkinnan ja ‑oikeudenkäynnin yhteydessä käsiteltyyn tuomioistuimen päätökseen tai päätöksen antamista koskevaan merkintään.

Členské státy mohou stanovit, že pokud jsou osobní údaje obsaženy v soudním rozhodnutí nebo v záznamu vypracovaném v průběhu vyšetřování a v trestním řízení, práva na informace, přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování uvedená v článcích 11 až 16 se plní v souladu s vnitrostátními pravidly pro soudní řízení.

IV LUKU REKISTERINPITÄJÄ JA HENKILÖTIETOJEN KÄSITTELIJÄ

KAPITOLA IV SPRÁVCE A ZPRACOVATEL

1 JAKSO YLEISET VELVOLLISUUDET

ODDÍL 1 OBECNÉ POVINNOSTI

18 artikla Rekisterinpitäjän vastuu

Článek 18 Odpovědnost správce

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä hyväksyy toimintamenetelmät ja toteuttaa tarvittavat toimenpiteet sen varmistamiseksi, että henkilötietojen käsittelyssä noudatetaan tämän direktiivin nojalla annettuja säännöksiä.

1.           Členské státy stanoví, že správce přijímá politiky a provádí vhodná opatření, aby zajistil, že zpracovávání osobních údajů bude probíhat v souladu s ustanoveními přijatými podle této směrnice.

2.           Edellä 1 kohdassa tarkoitettuja toimenpiteitä ovat erityisesti seuraavat:

2.           Součástí opatření uvedených v odstavci 1 je zejména:

a)      jäljempänä 23 artiklassa tarkoitettujen asiakirjojen säilyttäminen;

a)      vedení dokumentace uvedené v článku 23;

b)      jäljempänä 26 artiklassa vahvistettujen ennakkokuulemista koskevien vaatimusten noudattaminen;

b)      dodržování požadavků na předchozí konzultace podle článku 26;

c)      jäljempänä 27 artiklassa vahvistettujen tietoturvallisuutta koskevien vaatimusten täytäntöönpano;

c)      provedení požadavků týkajících se bezpečnosti údajů stanovených v článku 27;

d)      tietosuojavastaavan nimittäminen 30 artiklan nojalla.

d)      jmenování inspektora ochrany údajů podle článku 30.

3.           Rekisterinpitäjän on toteutettava mekanismit sen varmistamiseksi, että tämän artiklan 1 kohdassa tarkoitettujen toimenpiteiden tehokkuus tarkistetaan. Tarkistamisen suorittavat riippumattomat sisäiset tai ulkoiset tarkastajat, mikäli se on oikeasuhteista.

3.           Správce zavede mechanismy pro ověření účinnosti opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Je-li to přiměřené, provede toto ověření nezávislý interní nebo externí auditor.

19 artikla Sisäänrakennettu tietosuoja ja oletusarvoinen tietosuoja

Článek 19 Ochrana údajů již od návrhu a standardní nastavení ochrany údajů

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että uusin tekniikka ja toimenpiteiden toteuttamiskustannukset huomioon ottaen rekisterinpitäjän on toteutettava asianmukaiset tekniset ja organisatoriset toimenpiteet ja menettelyt siten, että käsittely vastaa tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten vaatimuksia ja varmistaa rekisteröidyn oikeuksien suojelun.

1.           Členské státy stanoví, že správce přijme s ohledem na stav techniky a náklady provedení odpovídající technická a organizační opatření a postupy tak, aby zpracovávání splňovalo požadavky ustanovení přijatých podle této směrnice, a zaručí ochranu práv subjektu údajů.

2.           Rekisterinpitäjän on otettava käyttöön keinot sen varmistamiseksi, että käsittely koskee vain niitä henkilötietoja, jotka ovat välttämättömiä käsittelyn tarkoituksen kannalta.

2.           Správce zavede mechanismy, kterými zajistí, že standardně se budou zpracovávat pouze ty osobní údaje, jež jsou pro účely daného zpracování nutné.

20 artikla Yhteiset rekisterinpitäjät

Článek 20 Společní správci

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jos rekisterinpitäjä määrittää henkilötietojen käsittelyn tarkoitukset, edellytykset ja keinot yhdessä muiden rekisterinpitäjien kanssa, näiden yhteisten rekisterinpitäjien on keskinäisellä järjestelyllä määritettävä kunkin vastuualue tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten noudattamisessa, erityisesti niiden menettelyjen ja mekanismien osalta, joiden avulla rekisteröidyt voivat käyttää oikeuksiaan.

Členské státy stanoví, že pokud správce určuje účel, podmínky a prostředky zpracování osobních údajů společně s ostatními, určí společní správci ve vzájemném ujednání, jakou odpovědnost každý z nich nese za dodržování ustanovení přijatých podle této směrnice, zejména pokud jde o postupy a mechanismy pro výkon práv subjektů údajů.

21 artikla Henkilötietojen käsittelijä

Článek 21 Zpracovatel

1. Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jos käsittelytoimi suoritetaan rekisterinpitäjän lukuun, tämän on valittava henkilötietojen käsittelijä, joka antaa riittävät takeet siitä, että käsittelyyn liittyvät tekniset ja organisatoriset toimet ja menettelyt toteutetaan siten, että käsittely täyttää tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten vaatimukset ja varmistaa rekisteröidyn oikeuksien suojelun.

1. Členské státy stanoví, že pokud se provádí zpracování jménem správce, správce musí vybrat zpracovatele, který nabízí dostatečné záruky k přijetí vhodných technických a organizačních opatření a postupů tak, aby dané zpracování splnilo požadavky vyplývající z ustanovení přijatých podle této směrnice a aby byla zaručena ochrana práv subjektu údajů.

2. Jäsenvaltioiden on säädettävä, että henkilötietojen käsittelijän suorittamaa käsittelyä on säänneltävä oikeudellisella asiakirjalla, joka sitoo käsittelijän rekisterinpitäjään ja jossa erityisesti säädetään, että henkilötietojen käsittelijä toimii ainoastaan rekisterinpitäjän ohjeiden mukaisesti, etenkin jos käsiteltäviä henkilötietoja ei saa siirtää.

2. Členské státy stanoví, že zpracovatel se musí při zpracovávání řídit právním aktem, který jej zavazuje vůči správci a který konkrétně stanoví, že zpracovatel jedná pouze na pokyn správce, a to zejména tehdy, kdy je zakázáno používané osobní údaje předávat.

3. Jos henkilötietojen käsittelijä käsittelee muita kuin rekisterinpitäjän määräämiä henkilötietoja, käsittelijää on pidettävä kyseisen käsittelyn osalta rekisterinpitäjänä ja käsittelijään on sovellettava 20 artiklassa vahvistettuja, yhteisiä rekisterinpitäjiä koskevia sääntöjä.

3. Jestliže zpracovatel zpracovává jiné osobní údaje, než k jakým mu dal pokyn správce, považuje se ve vztahu k takovému zpracování za správce a vztahují se na něho pravidla o společných správcích uvedená v článku 20.

22 artikla Tietojenkäsittely rekisterinpitäjän ja henkilötietojen käsittelijän alaisuudessa

Článek 22 Zpracovávání z pověření správce a zpracovatele

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että henkilötietojen käsittelijä tai kukaan rekisterinpitäjän tai henkilötietojen käsittelijän alaisuudessa toimiva henkilö, jolla on pääsy henkilötietoihin, ei saa käsitellä tietoja muuten kuin rekisterinpitäjän ohjeiden mukaisesti tai jos unionin tai jäsenvaltion lainsäädännössä niin vaaditaan.

Členské státy stanoví, že zpracovatel a kdokoli, kdo jedná z pověření správce nebo zpracovatele a má přístup k osobním údajům, může tyto osobní údaje zpracovávat pouze na pokyn správce nebo pouze tehdy, kdy je zpracování požadováno právem Unie nebo právem členského státu.

23 artikla Asiakirjat

Článek 23 Dokumentace

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jokaisen rekisterinpitäjän ja henkilötietojen käsittelijän on säilytettävä asiakirjat kaikista vastuullaan tapahtuvista tietojenkäsittelyjärjestelmistä ja menettelyistä.

1.           Členské státy stanoví, že každý správce a zpracovatel vede dokumentaci o všech systémech a postupech zpracování, za které nese odpovědnost.

2.           Asiakirjoissa on oltava vähintään seuraavat tiedot:

2.           V dokumentaci jsou obsaženy přinejmenším tyto údaje:

a)      rekisterinpitäjän tai yhteisen rekisterinpitäjän tai henkilötietojen käsittelijän nimi ja yhteystiedot;

a)      jméno a kontaktní údaje správce nebo případného společného správce či zpracovatele;

b)      käsittelyn tarkoitukset;

b)      účely zpracování;

c)      henkilötietojen vastaanottajat tai vastaanottajien ryhmät;

c)      příjemci nebo kategorie příjemců osobních údajů;

d)      tiedot henkilötietojen siirtämisestä kolmanteen maahan tai kansainväliselle järjestölle, mukaan lukien tieto siitä, mikä kolmas maa tai kansainvälinen järjestö on kyseessä.

d)      informace o předávání údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, včetně informací, jež danou třetí zemi či mezinárodní organizaci identifikují.

3.           Rekisterinpitäjän ja henkilötietojen käsittelijän on pyydettäessä esitettävä asiakirjat valvontaviranomaiselle.

3.           Správce a zpracovatel poskytnou tuto dokumentaci na požádání orgánu dozoru.

24 artikla Kirjaaminen

Článek 24 Vedení záznamů

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että ainakin seuraavista käsittelytoimista pidetään kirjaa: tietojen kerääminen, muuttaminen, hakeminen, luovuttaminen, yhdistäminen tai poistaminen. Tietojen hakemisen ja luovuttamisen osalta on erityisesti kirjattava muistiin toimen tarkoitus, päivämäärä ja aika sekä mahdollisuuksien mukaan henkilötietoja pyytäneen tai saaneen henkilön tiedot.

1.           Členské státy zajistí, aby se vedly záznamy přinejmenším o těchto zpracováních: o sběru, pozměňování, nahlížení, sdělování, kombinování nebo výmazu. V záznamech o nahlížení a sdělování se uvádějí zejména účel, datum a čas, kdy k takovým úkonům došlo, a je-li to možné, uvede se v nich rovněž totožnost osoby, která do osobních údajů nahlížela nebo která je sdělovala.

2.           Tietoja saa käyttää ainoastaan henkilötietojen käsittelyn lainmukaisuuden tarkistamiseen, omaehtoiseen valvontaan sekä tietojen eheyden ja tietoturvallisuuden varmistamiseen.

2.           Záznamy se používají výhradně za účelem ověření zákonnosti zpracování, vlastní kontroly a zajištění toho, aby údaje zůstaly neporušené a v bezpečí.

25 artikla Yhteistyö valvontaviranomaisen kanssa

Článek 25 Spolupráce s orgánem dozoru

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjän ja henkilötietojen käsittelijän on pyynnöstä tehtävä yhteistyötä valvontaviranomaisten kanssa sen tehtävien suorittamiseksi, erityisesti antamalla kaikki tiedot, joita valvontaviranomainen tarvitsee tehtäviensä suorittamiseen.

1.           Členské státy stanoví, že správce a zpracovatel spolupracují na požádání s orgánem dozoru při výkonu jeho povinností, a to zejména tím, že mu poskytují veškeré informace, které k plnění svých povinností potřebuje.

2.           Kun valvontaviranomainen käyttää 46 artiklan a ja b alakohdassa tarkoitettuja valtuuksiaan, rekisterinpitäjän ja henkilötietojen käsittelijän on vastattava valvontaviranomaiselle kohtuullisen ajan kuluessa. Vastauksessa on kuvattava toteutetut toimenpiteet ja saavutetut tulokset valvontaviranomaisen huomautusten pohjalta.

2.           Správce a zpracovatel reagují na výkon pravomocí ze strany orgánu dozoru podle čl. 46 písm. a) a b) tak, že orgánu dozoru odpovídají v rozumné lhůtě. V návaznosti na připomínky orgánu dozoru popíší v odpovědi přijatá opatření a dosažené výsledky.

26 artikla Valvontaviranomaisen ennakkokuuleminen

Článek 26 Předchozí konzultace orgánu dozoru

1. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä kuulee valvontaviranomaista ennen kuin käsitellään henkilötietoja, jotka muodostavat osan uutta, tekeillä olevaa rekisteriä, jos

1. Členské státy zajistí, aby správce nebo zpracovatel konzultoval orgán dozoru před zpracováním osobních údajů, které budou součástí nové evidence, jež má být vytvořena, pokud:

a)      on tarkoitus käsitellä 8 artiklassa tarkoitettuja erityisiä tietoryhmiä;

a)      se mají zpracovávat zvláštní kategorie údajů uvedené v článku 8 nebo

b)      tietojen käsittely on sen luonteista, että siihen sisältyy muutoin, erityisesti uusien tekniikoiden, mekanismien tai menettelyjen käytön johdosta, erityisiä riskejä rekisteröidyn perusoikeuksien ja ‑vapauksien ja erityisesti henkilötietojen suojan kannalta.

b)      z typu zpracování, zejména při využití nových technologií, mechanismů nebo postupů, jinak vyplývají zvláštní rizika pro základní práva a svobody subjektu údajů, zejména pro právo na ochranu osobních údajů.

2. Jäsenvaltiot voivat säätää, että valvontaviranomaisen on laadittava luettelo käsittelytoimista, joihin sovelletaan 1 kohdassa tarkoitettua ennakkokuulemista.

2. Členské státy mohou stanovit, že orgán dozoru sestaví seznam zpracování, na která se vztahuje předchozí konzultace podle odstavce 1.

2 JAKSO TIETOTURVALLISUUS

ODDÍL 2 BEZPEČNOST ÚDAJŮ

27 artikla Käsittelyn turvallisuus

Článek 27 Bezpečnost zpracovávání

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä ja henkilötietojen käsittelijä toteuttavat asianmukaiset tekniset ja organisatoriset toimenpiteet varmistaakseen käsittelyn ja suojattavien henkilötietojen luonteeseen liittyviin riskeihin nähden asianmukaisen turvallisuustason, ottaen huomioon uusin tekniikka ja toimenpiteiden toteuttamiskustannukset.

1.           Členské státy stanoví, že správce a zpracovatel přijmou s ohledem na stav techniky a na náklady provedení vhodná technická a organizační opatření, aby zajistili úroveň bezpečnosti, která bude odpovídat rizikům vyplývajícím ze zpracování a z povahy údajů, jež mají být chráněny.

2.           Kunkin jäsenvaltion on säädettävä automaattisen tietojenkäsittelyn osalta, että rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä toteuttaa riskinarvioinnin pohjalta toimenpiteet, joiden tarkoituksena on:

2.           Pokud jde o automatizované zpracovávání, všechny členské státy stanoví, že správce nebo zpracovatel provede po zhodnocení rizik opatření, jimiž:

(a) evätä asiattomilta pääsy henkilötietojen käsittelyyn käytettäviin laitteisiin (laitteillepääsyn valvonta);

a)      zabrání neoprávněným osobám v přístupu k zařízení využívanému pro zpracovávání osobních údajů (kontrola přístupu k zařízením);

(b) estää tietovälineiden luvaton lukeminen, jäljentäminen, muuttaminen ja poistaminen (tietovälineiden valvonta);

b)      zabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo odstraňování nosičů údajů (kontrola nosičů údajů);

(c) estää tietojen luvaton tallentaminen järjestelmään sekä järjestelmään tallennettujen henkilötietojen luvaton tarkastelu, muuttaminen ja poistaminen (tallentamisen valvonta);

c)      zabrání neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo vymazávání uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);

(d) estää asiattomia käyttämästä automaattisia tietojenkäsittelyjärjestelmiä tiedonsiirtolaitteiden avulla (käytön valvonta);

d)      zabrání neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů pro zpracovávání údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);

(e) varmistaa, että automaattisen tietojenkäsittelyjärjestelmän käyttöön oikeutetut henkilöt pääsevät ainoastaan niiden toimivaltaan kuuluviin tietoihin (pääsyn valvonta);

e)      zajistí, aby osoby oprávněné k využívání určitého automatizovaného systému pro zpracovávání údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu (kontrola přístupu k údajům);

(f) varmistaa, että on mahdollista tarkistaa ja todeta, mille elimille henkilötietoja on siirretty tai asetettu saataville tai voidaan siirtää tai asettaa saataville tiedonsiirtolaitteiden avulla (tiedonvälityksen valvonta);

f)       zajistí, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým subjektům byly nebo mohou být osobní údaje předány nebo zpřístupněny za použití zařízení pro přenos údajů (kontrola přenosu);

(g) varmistaa, että on mahdollista tarkistaa ja todeta jälkikäteen, mitä henkilötietoja on lisätty automaattisiin tietojenkäsittelyjärjestelmiin ja milloin niitä on lisätty ja kuka niitä on lisännyt (lisäämisen valvonta);

g)      zajistí, aby bylo možné zpětně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů pro zpracovávání údajů a kdo a kdy je do těchto systémů vložil (kontrola vkládání);

(h) estää henkilötietojen asiaton lukeminen, jäljentäminen, muuttaminen ja poistaminen niitä siirrettäessä tai tietovälineitä kuljetettaessa (siirron valvonta);

h)      zabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vymazávání osobních údajů při předávání osobních údajů nebo při přepravě nosičů údajů (kontrola přepravy);

(i) varmistaa, että käytetyt järjestelmät voidaan häiriön tapahtuessa palauttaa entiselleen (toimintakunnon palauttaminen);

i)       zajistí, aby instalované systémy mohly být v případě výpadku obnoveny (obnova);

(j) varmistaa, että järjestelmä toimii, että toimintavirheistä ilmoitetaan (luotettavuus) ja että virhe toimintajärjestelmässä ei voi vahingoittaa tallennettuja henkilötietoja (eheys).

j)       zajistí, aby systém fungoval, aby byl hlášen výskyt chyb ve funkcích (spolehlivost) a aby uložené údaje nebylo možné poškodit špatným fungováním systému (neporušenost).

3.           Komissio voi tarvittaessa antaa täytäntöönpanosäädöksiä, joissa määritellään 1 ja 2 kohdassa vahvistettujen vaatimusten soveltaminen erilaisiin tilanteisiin, varsinkin salausstandardeihin. Nämä täytäntöönpanosäädökset hyväksytään 57 artiklan 2 kohdassa tarkoitettua tarkastelumenettelyä noudattaen.

3.           Komise může v případě potřeby přijmout prováděcí akty, aby vymezila požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 pro různé situace, zejména pokud jde o normy kódování. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 57 odst. 2.

28 artikla Henkilötietojen tietoturvaloukkauksesta ilmoittaminen valvontaviranomaiselle

Článek 28 Ohlašování případů narušení bezpečnosti osobních údajů orgánu dozoru

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jos tapahtuu henkilötietojen tietoturvaloukkaus, rekisterinpitäjän on ilmoitettava siitä valvontaviranomaiselle ilman aiheetonta viivytystä ja mahdollisuuksien mukaan 24 tunnin kuluessa sen ilmitulosta. Jos ilmoitusta ei anneta 24 tunnin kuluessa, rekisterinpitäjän on pyynnöstä toimitettava valvontaviranomaiselle perusteltu selitys.

1.           Členské státy stanoví, že dojde-li k narušení bezpečnosti osobních údajů, správce jej ohlásí orgánu dozoru, a to bez zbytečného odkladu, a je-li to možné, nejpozději do 24 hodin od chvíle, kdy toto narušení zjistil. Pokud není případ ohlášen orgánu dozoru do 24 hodin, správce poskytne orgánu dozoru odůvodnění, bude-li o ně požádán.

2.           Henkilötietojen käsittelijän on ilmoitettava henkilötietojen tietoturvaloukkauksesta rekisterinpitäjälle heti, kun se on tullut ilmi.

2.           Zpracovatel informuje správce o narušení bezpečnosti osobních údajů okamžitě poté, co je zjistí, a na tuto skutečnost jej upozorní.

3.           Edellä 1 kohdassa tarkoitetussa ilmoituksessa on vähintään:

3.           V oznámení uvedeném v odstavci 1 musí být přinejmenším:

a)      kuvattava henkilötietojen tietoturvaloukkaus, mukaan lukien kyseessä olevien rekisteröityjen ryhmät ja lukumäärät sekä tietueiden ryhmät ja lukumäärät;

a)      popsána povaha daného případu narušení bezpečnosti osobních údajů, včetně kategorií a počtu dotčených subjektů údajů a kategorií a množství dotčených záznamů;

b)      ilmoitettava 30 artiklassa tarkoitettu tietosuojavastaava ja tämän yhteystiedot tai muu yhteyspiste, josta voi saada lisätietoa;

b)      sdělena totožnost a kontaktní údaje inspektora ochrany údajů uvedeného v článku 30 nebo jiného kontaktního subjektu, který může poskytnout bližší informace;

c)      suositeltava toimenpiteitä, joilla lievennetään henkilötietojen tietoturvaloukkauksen mahdollisia haittavaikutuksia;

c)      doporučena opatření ke zmírnění nežádoucích účinků, které by dané narušení bezpečnosti osobních údajů mohlo mít;

d)      kuvattava henkilötietojen tietoturvaloukkauksen mahdollisia seurauksia;

d)      popsány možné důsledky narušení bezpečnosti osobních údajů;

e)      kuvattava toimenpiteet, joita rekisterinpitäjä on ehdottanut tai jotka se on toteuttanut henkilötietojen tietoturvaloukkauksen johdosta.

e)      popsána opatření, která správce navrhl nebo přijal k řešení daného narušení.

4.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjän on dokumentoitava kaikki henkilötietojen tietoturvaloukkaukset, mukaan lukien loukkaukseen liittyvät seikat, sen vaikutukset ja toteutetut korjaavat toimet. Valvontaviranomaisen on voitava näiden asiakirjojen pohjalta tarkistaa, että tätä artiklaa on noudatettu. Asiakirjat saavat sisältää ainoastaan kyseistä tarkoitusta varten välttämättömät tiedot.

4.           Členské státy stanoví, že veškeré případy narušení bezpečnosti osobních údajů správce zdokumentuje, přičemž zaznamená příslušné okolnosti, účinky daného narušení a kroky podniknuté pro jeho nápravu. Dokumentace musí orgánu dozoru umožňovat ověření souladu s tímto článkem. Dokumentace obsahuje pouze ty informace, které jsou k tomuto účelu nutné.

5.           Siirretään komissiolle valta antaa 56 artiklan mukaisesti delegoituja säädöksiä, joissa määritellään tarkemmin 1 ja 2 kohdassa tarkoitettuja tietoturvaloukkauksia koskevat kriteerit ja vaatimukset sekä ne erityiset olosuhteet, joissa rekisterinpitäjän ja henkilötietojen käsittelijän on ilmoitettava henkilötietojen tietoturvaloukkauksesta.

5.           Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56 za účelem dalšího vymezení kritérií a požadavků, pokud jde o zjišťování případů narušení bezpečnosti osobních údajů uvedené v odstavcích 1 a 2 a o konkrétní okolnosti, za nichž jsou správce a zpracovatel povinni narušení ohlašovat.

6.           Komissio voi vahvistaa valvontaviranomaiselle annettavan vakiomuotoisen ilmoituksen, ilmoitusta koskevat menettelyt sekä 4 kohdassa tarkoitettujen asiakirjojen muodon ja niitä koskevat yksityiskohtaiset säännöt, mukaan lukien määräajat, joihin mennessä niissä olevat tiedot on poistettava. Nämä täytäntöönpanosäädökset hyväksytään 57 artiklan 2 kohdassa tarkoitettua tarkastelumenettelyä noudattaen.

6.           Komise může stanovit standardní formát pro hlášení orgánu dozoru, může stanovit postupy pro ohlašovací povinnost a formu a způsoby dokumentace uvedené v odstavci 4 včetně lhůt pro výmaz informací v ní obsažených. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 57 odst. 2.

29 artikla Henkilötietojen tietoturvaloukkauksesta ilmoittaminen rekisteröidylle

Článek 29 Oznamování případů narušení bezpečnosti osobních údajů subjektům údajů

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että kun henkilötietojen tietoturvaloukkauksella on todennäköisiä haittavaikutuksia rekisteröidyn henkilötietojen suojaan tai yksityisyyteen, rekisterinpitäjän on 28 artiklassa tarkoitetun ilmoituksen jälkeen ilmoitettava tietoturvaloukkauksesta myös rekisteröidylle ilman aiheetonta viivytystä.

1.           Členské státy stanoví, že jestliže je pravděpodobné, že narušení bezpečnosti osobních údajů se nepříznivě dotkne ochrany osobních údajů nebo soukromí subjektu údajů, správce po ohlášení uvedeném v článku 28 oznámí případ narušení bez zbytečného odkladu dotčenému subjektu údajů.

2.           Edellä 1 kohdassa tarkoitetussa rekisteröidylle annettavassa ilmoituksessa on kuvattava henkilötietojen tietoturvaloukkauksen luonne ja annettava ainakin 28 artiklan 3 kohdan b ja c alakohdassa tarkoitetut tiedot ja suositukset.

2.           V oznámení subjektu údajů podle odstavce 1 se popíše povaha narušení bezpečnosti osobních údajů a uvedou se v něm přinejmenším informace a doporučení podle čl. 28 odst. 3 písm. b) a c).

3.           Henkilötietojen tietoturvaloukkauksesta ei tarvitse ilmoittaa rekisteröidylle, jos rekisterinpitäjä osoittaa valvontaviranomaista tyydyttävällä tavalla, että se on toteuttanut asianmukaiset tekniset suojatoimenpiteet ja että kyseisiä toimenpiteitä on sovellettu tietoturvaloukkauksen kohteena oleviin henkilötietoihin. Tällaisten teknisten suojatoimenpiteiden avulla tiedot muutetaan sellaiseen muotoon, että ne eivät ole sellaisten henkilöiden ymmärrettävissä, joilla ei ole lupaa päästä tietoihin.

3.           Oznámení o narušení bezpečnosti osobních údajů dotčenému subjektu údajů není nutné, pokud správce ke spokojenosti orgánu dozoru prokáže, že zavedl náležitá technická ochranná opatření a že tato opatření byla použita u osobních údajů, jejichž bezpečnost byla narušena. Tato technická ochranná opatření zajistí, že dotčené údaje nebudou srozumitelné pro nikoho, kdo není oprávněn k nim přistupovat.

4.           Rekisteröidylle ilmoittamista voidaan viivästyttää tai rajoittaa tai se voidaan jättää tekemättä 11 artiklan 4 kohdassa tarkoitetuista syistä.

4.           Oznámení subjektu údajů lze odložit, omezit či nerealizovat z důvodů uvedených v čl. 11 odst. 4.

3 JAKSO TIETOSUOJAVASTAAVA

ODDÍL 3 INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ

30 artikla Tietosuojavastaavan nimittäminen

Článek 30 Jmenování inspektora ochrany údajů

1. Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä nimittää tietosuojavastaavan.

1. Členské státy stanoví, že správce nebo zpracovatel jmenuje inspektora ochrany údajů.

2. Tietosuojavastaavaa nimitettäessä otetaan huomioon henkilön ammattipätevyys ja erityisesti asiantuntemus tietosuojalainsäädännöstä ja alan käytänteistä sekä valmiudet suorittaa 32 artiklassa tarkoitetut tehtävät.

2. Inspektor ochrany údajů je jmenován na základě profesních kvalit, zejména na základě jeho odborných znalostí práva a praxe v oblasti ochrany údajů a na základě jeho schopnosti plnit úkoly stanovené v článku 32.

3. Tietosuojavastaava voidaan nimittää yhtä kuin useampaa yksikköä varten, ottaen huomioon toimivaltaisen viranomaisen organisaatiorakenne.

3. Inspektor ochrany údajů může být s přihlédnutím k organizační struktuře příslušného orgánu jmenován pro více organizačních jednotek.

31 artikla Tietosuojavastaavan asema

Článek 31 Postavení inspektora ochrany údajů

1. Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä huolehtii tietosuojavastaavan ottamisesta asianmukaisesti ja riittävän ajoissa mukaan kaikkien henkilötietojen suojaa koskevien kysymysten käsittelyyn.

1. Členské státy stanoví, že správce nebo zpracovatel zajistí, aby byl inspektor ochrany údajů náležitě a včas zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů.

2. Rekisterinpitäjän tai henkilötietojen käsittelijän on huolehdittava siitä, että tietosuojavastaavalle annetaan keinot täyttää 32 artiklassa tarkoitetut velvollisuudet ja tehtävät tehokkaasti ja riippumattomasti ja että tietosuojavastaava ei ota vastaan ohjeita tehtäviensä hoitamisen yhteydessä.

2. Správce nebo zpracovatel zajistí, aby byl inspektor ochrany údajů vybaven prostředky k účinnému a nezávislému plnění svých povinností a úkolů uvedených v článku 32 a aby nepřijímal žádné pokyny k výkonu své funkce.

32 artikla Tietosuojavastaavan tehtävät

Článek 32 Úkoly inspektora ochrany údajů

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä osoittaa tietosuojavastaavalle ainakin seuraavat tehtävät:

Členské státy stanoví, že správce nebo zpracovatel svěří inspektorovi ochrany údajů alespoň tyto úkoly:

(a) antaa rekisterinpitäjälle tai henkilötietojen käsittelijälle tietoja ja neuvoja, jotka koskevat niille tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten mukaisesti vahvistettuja velvollisuuksia, sekä dokumentoida tämä toiminta ja saadut vastaukset;

(e) informovat správce nebo zpracovatele a udílet jim rady, pokud jde o jejich povinnosti plynoucí z ustanovení přijatých podle této směrnice, a vést dokumentaci o této činnosti a obdržených odpovědích;

(b) seurata henkilötietojen suojaan liittyvien toimintamenetelmien täytäntöönpanoa ja soveltamista, kuten vastuunjakoa, tietojenkäsittelyyn osallistuvan henkilöstön koulutusta ja tarkastuksia;

(f) sledovat provádění a uplatňování politik souvisejících s ochranou osobních údajů včetně svěřování odpovědnosti, školení pracovníků zapojených do zpracovávání a souvisejících auditů;

(c) seurata tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten täytäntöönpanoa ja soveltamista ja erityisesti sisäänrakennettuun tietosuojaan, oletusarvoiseen tietosuojaan ja tietoturvallisuuteen liittyviä vaatimuksia sekä rekisteröidyille ilmoittamista ja rekisteröityjen esittämiä pyyntöjä, jotka koskevat tämän direktiivin nojalla annettuihin säännöksiin pohjautuvien oikeuksien käyttöä;

(g) sledovat provádění a uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice, zejména požadavků týkajících se ochrany údajů již od návrhu, standardního nastavení ochrany údajů a bezpečnosti údajů a požadavků týkajících se informovanosti subjektů údajů a jejich žádostí o výkon jejich práv podle ustanovení přijatých podle této směrnice;

(d) varmistaa, että 23 artiklassa tarkoitetut asiakirjat säilytetään;

(h) zajišťovat, aby se vedla dokumentace uvedená v článku 23;

(e) seurata 28 ja 29 artiklassa tarkoitettua henkilötietojen tietoturvaloukkauksiin liittyvien asiakirjojen säilyttämistä ja tietoturvaloukkauksista ilmoittamista;

(i) sledovat dokumentaci a ohlašování a oznamování případů narušení bezpečnosti osobních údajů podle článků 28 a 29;

(f) seurata valvontaviranomaisen ennakkokuulemista, jos sitä vaaditaan 26 artiklan nojalla;

(j) sledovat, zda je orgán dozoru žádán o předchozí konzultaci, je-li tato konzultace podle článku 26 zapotřebí;

(g) seurata valvontaviranomaisen pyyntöihin vastaamista ja tietosuojavastaavan toimivaltuuksien mukaisesti tehdä yhteistyötä valvontaviranomaisen kanssa jälkimmäisen pyynnöstä tai tietosuojavastaavan omasta aloitteesta;

(k) sledovat reakce na žádosti orgánu dozoru a v mezích svých pravomocí inspektora ochrany údajů spolupracovat s orgánem dozoru, pokud o to požádá, nebo pokud k tomu dá podnět inspektor ochrany údajů;

(h)     toimia valvontaviranomaisen yhteyspisteenä tietojenkäsittelyyn liittyvissä kysymyksissä ja tarvittaessa kuulla valvontaviranomaista tietosuojavastaavan omasta aloitteesta.

h)      působit jako kontaktní osoba pro orgán dozoru v záležitostech souvisejících se zpracováváním a v příslušných případech vést s orgánem dozoru konzultace z vlastní iniciativy.

V LUKU HENKILÖTIETOJEN SIIRTO KOLMANSIIN MAIHIN TAI KANSAINVÄLISILLE JÄRJESTÖILLE

KAPITOLA V PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ DO TŘETÍCH ZEMÍ NEBO MEZINÁRODNÍM ORGANIZACÍM

33 artikla Henkilötietojen siirtoja koskevat yleiset periaatteet

Článek 33 Obecné zásady předávání osobních údajů

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että toimivaltaiset viranomaiset voivat siirtää henkilötietoja, joita käsitellään tai joita on tarkoitus käsitellä kolmanteen maahan tai kansainväliselle järjestölle siirtämisen jälkeen, mukaan lukien tietojen siirtäminen edelleen toiseen kolmanteen maahan tai toiselle kansainväliselle järjestölle, ainoastaan jos:

Členské státy stanoví, že k předání zpracovávaných nebo ke zpracování zamýšlených osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci ze strany příslušných orgánů, včetně dalšího předávání osobních údajů do jiné třetí země nebo mezinárodní organizaci, může dojít pouze:

a)      siirto on tarpeen rikosten torjumiseksi, tutkimiseksi, selvittämiseksi ja syytteeseen panemiseksi tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanemiseksi; sekä

a)      pokud je dané předání nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a

b)      rekisterinpitäjä ja henkilötietojen käsittelijä noudattavat tässä luvussa vahvistettuja edellytyksiä.

b)      pokud správce a zpracovatel splňují podmínky stanovené v této kapitole.

34 artikla Siirto tietosuojan tason riittävyyttä koskevan päätöksen perusteella

Článek 34 Předávání založené na rozhodnutí o přiměřenosti

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että henkilötietoja voidaan siirtää kolmanteen maahan tai kansainväliselle järjestölle, jos komissio on asetuksen (EU) N:o …/2012 41 artiklan tai tämän artiklan 3 kohdan mukaisesti päättänyt, että kyseinen kolmas maa tai kolmannen maan alue tai tietojenkäsittelyn sektori tai kyseinen kansainvälinen järjestö tarjoaa riittävän tietosuojan tason. Tällaiselle siirrolle ei tarvita erillistä lupaa.

1.           Členské státy stanoví, že k předání osobních údajů do některé třetí země nebo některé mezinárodní organizaci může dojít, pokud Komise rozhodla v souladu s článkem 41 nařízení (EU) …/2012 nebo v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, že daná třetí země nebo území či odvětví zpracovávání v dané třetí zemi nebo daná mezinárodní organizace zaručuje přiměřenou úroveň ochrany. Takovéto předání nevyžaduje žádné další povolení.

2.           Jos komissio ei ole tehnyt asetuksen (EU) N:o …/2012 41 artiklan mukaista päätöstä, se arvioi tietosuojan riittävyyttä ottaen huomioon seuraavat seikat:

2.           Jestliže není vydáno žádné rozhodnutí v souladu s článkem 41 nařízení (EU) .../2012, Komise posoudí, zda je úroveň ochrany přiměřená, a přihlédne přitom k následujícím aspektům:

a)      oikeusvaltioperiaate, voimassa oleva yleinen ja alakohtainen lainsäädäntö, joka koskee muun muassa yleistä turvallisuutta, puolustusta, kansallista turvallisuutta ja rikosoikeutta sekä suojatoimia, joita kyseisessä maassa tai kansainvälisessä järjestössä noudatetaan, sekä tehokkaat ja täytäntöönpanokelpoiset oikeudet, kuten tehokkaat hallinnolliset ja oikeudelliset muutoksenhakukeinot rekisteröityjä ja erityisesti niitä unionin alueella asuvia rekisteröityjä varten, joiden henkilötietoja siirretään;

a)      právnímu státu, související platné legislativě, a to obecné i odvětvové, včetně právních předpisů o veřejné bezpečnosti, obraně a vnitrostátní bezpečnosti, trestnímu právu a bezpečnostním opatřením, která jsou v dané zemi nebo dané mezinárodní organizaci dodržována, jakož i k účinným a vynutitelným právům včetně účinné správní a soudní nápravy pro subjekty údajů, zejména pro ty z nich, jež mají bydliště v Unii a jejichž osobní údaje jsou předávány;

b)      se, onko kyseisessä kolmannessa maassa tai kansainvälisessä järjestössä vähintään yksi tehokkaasti toimiva riippumaton valvontaviranomainen, joka vastaa tietosuojasääntöjen noudattamisesta, tarjoaa rekisteröidyille apua ja neuvoja oikeuksien käyttämisessä ja tekee yhteistyötä EU:n ja jäsenvaltioiden valvontaviranomaisten kanssa; sekä

b)      existenci a účinnému fungování jednoho nebo více nezávislých orgánů dozoru v dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci odpovědných za zajišťování souladu s pravidly pro ochranu údajů, za pomoc a poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv a za spolupráci s orgány dozoru Unie a členských států a

c)      kyseisen kolmannen maan tai kansainvälisen järjestön tekemät kansainväliset sitoumukset.

c)      mezinárodním závazkům, které daná třetí země nebo mezinárodní organizace přijala.

3.           Komissio voi päättää tämän direktiivin puitteissa, että kolmas maa tai kolmannen maan alue tai tietojenkäsittelyn sektori tai kansainvälinen järjestö tarjoaa 2 kohdassa tarkoitetun riittävän tietosuojan tason. Nämä täytäntöönpanosäädökset hyväksytään 57 artiklan 2 kohdassa tarkoitettua tarkastelumenettelyä noudattaen.

3.           Komise může v mezích této směrnice rozhodnout, že určitá třetí země nebo území či odvětví zpracovávání v dané třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace zajišťuje přiměřenou úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 57 odst. 2.

4.           Täytäntöönpanosäädöksessä määritellään sen maantieteellinen soveltamisala ja alakohtainen soveltaminen ja mahdollisuuksien mukaan nimitetään 2 kohdan b alakohdassa tarkoitettu valvontaviranomainen.

4.           V prováděcím aktu se stanoví jeho zeměpisné a odvětvové použití a v příslušném případě se v něm také určí orgán dozoru uvedený v odst. 2 písm. b).

5.           Komissio voi päättää tämän direktiivin puitteissa, että kolmas maa tai kolmannen maan alue tai tietojenkäsittelyn sektori tai kansainvälinen järjestö ei tarjoa 2 kohdassa tarkoitettua riittävää tietosuojan tasoa, varsinkin jos kolmannen maan tai kansainvälisen järjestön voimassa olevassa yleisessä ja alakohtaisessa lainsäädännössä ei taata rekisteröidyille ja erityisesti niille rekisteröidyille, joiden henkilötietoja siirretään, tehokkaita ja täytäntöönpanokelpoisia oikeuksia, tehokkaat hallinnolliset ja oikeudelliset muutoksenhakukeinot mukaan lukien. Nämä täytäntöönpanosäädökset hyväksytään 57 artiklan 2 kohdassa tarkoitettua tarkastelumenettelyä noudattaen tai, jos yksilön oikeus henkilötietojen suojaan sitä kiireellisesti edellyttää, 57 artiklan 3 kohdassa tarkoitettua menettelyä noudattaen.

5.           Komise může v mezích této směrnice rozhodnout, že určitá třetí země nebo území či odvětví zpracovávání v dané třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace nezajišťuje přiměřenou úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2, konkrétně v případech, kdy příslušné platné právní předpisy, a to obecné i odvětvové, v dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci nezaručují účinná a vynutitelná práva včetně účinné správní a soudní nápravy pro subjekty údajů, a zejména pro ty z nich, jejichž osobní údaje se předávají. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2, nebo ve zvlášť naléhavých případech souvisejících s právem fyzických osob na ochranu osobních údajů v souladu s postupem podle čl. 57 odst. 3.

6.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jos komissio päättää 5 kohdan nojalla kieltää kaikki henkilötietojen siirrot kolmanteen maahan tai kyseisen kolmannen maan alueelle tai tietojenkäsittelyn sektorille tai kansainväliselle järjestölle, tämä päätös ei rajoita 35 artiklan 1 kohdan tai 36 artiklan mukaisia siirtoja. Komissio aloittaa sopivalla hetkellä neuvottelut kolmannen maan tai kansainvälisen järjestön kanssa tämän artiklan 5 kohdan mukaisesti tehdystä päätöksestä aiheutuneen tilanteen korjaamiseksi.

6.           Členské státy zajistí, že pokud Komise rozhodne podle odstavce 5, že se zakazuje jakékoli předání osobních údajů do dané země nebo na některé území či do některého odvětví zpracovávání v této zemi nebo jakékoli předání osobních údajů dané mezinárodní organizaci, tímto rozhodnutím nebudou dotčena předání podle čl. 35 odst. 1 nebo v souladu s článkem 36. Ve vhodný okamžik zahájí Komise s danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací konzultace s cílem napravit stav, který z rozhodnutí podle odstavce 5 tohoto článku vyplývá.

7.           Komissio julkaisee Euroopan unionin virallisessa lehdessä luettelon niistä kolmansista maista, kolmannen maan alueista ja tietojenkäsittelyn sektoreista sekä kansainvälisistä järjestöistä, joiden osalta se on päättänyt, että tietosuojan taso joko on tai ei ole riittävä.

7.           Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam třetích zemí, území a odvětví zpracovávání v třetích zemích a mezinárodních organizací, v nichž podle jejího rozhodnutí přiměřená úroveň ochrany je nebo není zaručena.

8.           Komissio valvoo 3 ja 5 kohdassa tarkoitettujen täytäntöönpanosäädösten soveltamista.

8.           Komise sleduje uplatňování prováděcích aktů uvedených v odstavcích 3 a 5.

35 artikla Siirto asianmukaisten takeiden perusteella

Článek 35 Předávání založené na vhodných zárukách

1.           Jos komissio ei ole tehnyt päätöstä 34 artiklan nojalla, jäsenvaltioiden on säädettävä, että henkilötietoja voidaan siirtää vastaanottajalle kolmannessa maassa tai kansainvälisessä järjestössä, jos

1.           Jestliže Komise nepřijme žádné rozhodnutí podle článku 34, členské státy stanoví, že k předání osobních údajů příjemci v některé třetí zemi nebo mezinárodní organizaci může dojít:

a)      oikeudellisesti sitovassa välineessä on annettu asianmukaiset takeet, joilla varmistetaan henkilötietojen suoja; tai

a)      pokud byly v právně závazném nástroji stanoveny vhodné záruky pro ochranu osobních údajů nebo

b)      rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä on arvioinut kaikkia henkilötietojen siirtoon liittyviä seikkoja ja katsoo, että henkilötietojen suojasta on asianmukaiset takeet.

b)      pokud správce či zpracovatel vyhodnotil veškeré okolnosti daného předání a dospěl k závěru, že pro ochranu osobních údajů existují vhodné záruky.

1.           Päätöksen 1 kohdan b alakohdassa tarkoitetusta siirrosta tekee asianmukaisesti valtuutettu henkilöstö. Siirrot on dokumentoitava, ja siirtoja koskevat asiakirjat on pyynnöstä toimitettava valvontaviranomaiselle.

2.           O předání podle odst. 1 písm. b) musí rozhodnout řádně oprávněný pracovník. Předání se musí zdokumentovat a dokumentace se musí na požádání poskytnout orgánu dozoru.

36 artikla Poikkeukset

Článek 36 Výjimky

Poiketen siitä, mitä 34 ja 35 artiklassa säädetään, jäsenvaltioiden on säädettävä, että henkilötietojen siirto kolmanteen maahan tai kansainväliselle järjestölle voidaan suorittaa vain sillä edellytyksellä, että

Členské státy stanoví, že odchylně od článků 34 a 35 může k předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci dojít pouze za podmínky, že:

a)       siirto on tarpeen rekisteröidyn tai toisen henkilön elintärkeiden etujen suojaamiseksi; tai

a)       předání je nutné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo

b)       siirto on tarpeen rekisteröidyn oikeutettujen etujen turvaamiseksi, jos henkilötietoja siirtävän jäsenvaltion lainsäädännössä niin säädetään; tai

b)       předání je nutné k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právo členského státu, který osobní údaje předává, nebo

c)       siirto on välttämätöntä jäsenvaltion tai kolmannen maan yleiseen turvallisuuteen kohdistuvan välittömän ja vakavan uhkan ehkäisemiseksi; tai

c)       předání údajů je nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi, nebo

d)       siirto on tarpeen yksittäisissä tapauksissa rikosten torjumiseksi, tutkimiseksi, selvittämiseksi ja syytteeseen panemiseksi tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanemiseksi; tai

d)       předání je v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů nebo

e)       siirto on tarpeen yksittäisissä tapauksissa tietyn rikoksen torjumista, selvittämistä, tutkimista ja syytteeseenpanoa tai tietyn rikosoikeudellisen seuraamuksen täytäntöönpanoa koskevan oikeusvaateen laatimiseksi, esittämiseksi tai puolustamiseksi.

e)       předání je v jednotlivých případech nutné pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitých trestných činů nebo výkonu určitých trestů.

37 artikla Henkilötietojen siirtoon sovellettavat erityiset edellytykset

Článek 37 Zvláštní podmínky pro předávání osobních údajů

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että rekisterinpitäjän on ilmoitettava henkilötietojen vastaanottajalle käsittelyn rajoituksista sekä toteutettava kaikki kohtuulliset toimet varmistaakseen, että näitä rajoituksia noudatetaan.

Členské státy stanoví, že správce informuje příjemce osobních údajů o veškerých omezeních pro zpracovávání a přijme všechny přiměřené kroky, aby zajistil, že tato omezení budou dodržena.

38 artikla Kansainvälinen yhteistyö henkilötietojen suojaamiseksi

Článek 38 Mezinárodní spolupráce v zájmu ochrany osobních údajů

1.           Komission ja jäsenvaltioiden on toteutettava kolmansien maiden ja kansainvälisten järjestöjen suhteen asianmukaiset toimet, joilla:

1.           Ve vztahu k třetím zemím a mezinárodním organizacím podniknou Komise a členské státy odpovídající kroky v zájmu:

(a) kehitetään tehokkaita kansainvälisiä yhteistyökeinoja, joilla edistetään henkilötietojen suojaamista koskevan lainsäädännön täytäntöönpanoa;

a)      rozvoje účinných mechanismů pro mezinárodní spolupráci, aby se usnadnilo prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů;

(b) tarjotaan keskinäistä kansainvälistä apua henkilötietojen suojaa koskevan lainsäädännön täytäntöönpanossa esimerkiksi ilmoittamalla tapauksista, siirtämällä valituksia, antamalla tutkinta-apua ja vaihtamalla tietoja, edellyttäen että on annettu asianmukaiset takeet, jotka koskevat henkilötietojen suojaa ja muita perusoikeuksia ja ‑vapauksia;

b)      poskytování vzájemné pomoci na mezinárodní úrovni při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů, a to mimo jiné formou oznamování, postupování stížností, pomoci při vyšetřování a výměny informací, pod podmínkou vhodných záruk pro ochranu osobních údajů a jiných základních práv a svobod;

(c) saadaan keskeiset sidosryhmät mukaan keskusteluun ja toimintaan, joilla edistetään kansainvälistä yhteistyötä henkilötietojen suojaa koskevan lainsäädännön täytäntöönpanossa;

c)      zapojení příslušných zúčastněných stran do diskuse a činností zacílených na prohlubování mezinárodní spolupráce při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů;

(d) edistetään henkilötietojen suojaa koskevan lainsäädännön ja käytänteiden vaihtamista ja dokumentointia.

d)      podpoření výměny a rešerše v souvislosti s právními předpisy a praxí v oblasti ochrany osobních údajů.

2.           Komissio toteuttaa 1 artiklan soveltamista varten asianmukaiset toimet edistääkseen suhteita kolmansiin maihin tai kansainvälisiin järjestöihin ja erityisesti niiden valvontaviranomaisiin, jos komissio on päättänyt, että ne tarjoavat 34 artiklan 3 kohdassa tarkoitetun riittävän tietosuojan tason.

2.           Pro účely odstavce 1 podnikne Komise odpovídající kroky, aby rozvinula vztah s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, zejména s jejich orgány dozoru, pokud rozhodla, že zajišťují přiměřenou úroveň ochrany ve smyslu čl. 34 odst. 3.

VI LUKU RIIPPUMATTOMAT VALVONTAVIRANOMAISET

KAPITOLA VI NEZÁVISLÉ ORGÁNY DOZORU

1 JAKSO RIIPPUMATON ASEMA

ODDÍL 1 NEZÁVISLOST POSTAVENÍ

39 artikla Valvontaviranomainen

Článek 39 Orgán dozoru

1. Jäsenvaltioiden on säädettävä, että yhden tai useamman viranomaisen on seurattava tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten soveltamista ja edistettävä direktiivin yhdenmukaista soveltamista koko unionissa luonnollisten henkilöiden perusoikeuksien ja ‑vapauksien suojaamiseksi henkilötietojen käsittelyssä ja henkilötietojen vapaan liikkuvuuden varmistamiseksi unionissa. Sitä varten valvontaviranomaisten on tehtävä yhteistyötä keskenään ja komission kanssa.

1. Všechny členské státy stanoví, že jeden nebo více orgánů veřejné moci ponese odpovědnost za sledování uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice a za přispívání k jejímu jednotnému uplatňování v celé Unii, aby byla chráněna základní práva a svobody fyzických osob v souvislosti se zpracováváním jejich osobních údajů a usnadnil se volný pohyb osobních údajů v rámci Unie. Orgány dozoru budou za tímto účelem spolupracovat s Komisí a mezi sebou.

2. Jäsenvaltiot voivat säätää, että asetuksen (EU) N:o .../2012 mukaisesti jäsenvaltioissa perustettu valvontaviranomainen ottaa hoitaakseen tämän artiklan 1 kohdan nojalla perustettavan valvontaviranomaisen tehtävät.

2. Členské státy mohou stanovit, že orgán dozoru zřízený v členských státech podle nařízení (EU) …/2012 přijímá odpovědnost za úkoly orgánu dozoru, který má být zřízen podle odstavce 1 tohoto článku.

3. Jos jäsenvaltiossa on useampi kuin yksi valvontaviranomainen, jäsenvaltion on nimitettävä valvontaviranomainen, joka toimii yhteyspisteenä viranomaisten osallistuessa Euroopan tietosuojaneuvostoon.

3. Pokud je v některém členském státě zřízen více než jeden orgán dozoru, daný členský stát jmenuje orgán dozoru, jenž bude fungovat jako jediné kontaktní místo pro účinnou účast těchto orgánů v Evropské radě pro ochranu údajů.

40 artikla Riippumattomuus

Článek 40 Nezávislost

1.           Jäsenvaltioiden on varmistettava, että valvontaviranomainen hoitaa tehtäviään ja käyttää sille annettuja valtuuksia täysin riippumattomana.

1.           Členské státy zajistí, aby orgán dozoru jednal při výkonu povinností a pravomocí jemu svěřených zcela nezávisle.

2.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että valvontaviranomaisen jäsenet eivät tehtäviään hoitaessaan pyydä eivätkä ota ohjeita miltään taholta.

2.           Všechny členské státy stanoví, že členové orgánu dozoru při plnění svých povinností u nikoho nevyhledávají ani od nikoho nepřijímají žádné pokyny.

3.           Valvontaviranomaisen jäsenten on pidättäydyttävä kaikesta toiminnasta, joka ei sovi yhteen heidän tehtäviensä hoitamisen kanssa, eivätkä he saa toimikautensa aikana harjoittaa muuta palkallista tai palkatonta ammattitoimintaa.

3.           Členové orgánu dozoru se zdrží veškeré činnosti, která je neslučitelná s povinnostmi jejich funkce, a v průběhu svého funkčního období nesmí vykonávat žádné jiné neslučitelné zaměstnání, ať už placené či neplacené.

4.           Valvontaviranomaisen jäsenten on toimikautensa päättymisen jälkeen osoitettava kunniallisuutta ja arvostelukykyä nimitysten ja etujen vastaanottamisessa.

4.           Po skončení svého funkčního období jsou členové orgánu dozoru povinni jednat čestně a uvážlivě, pokud jde o přijímání funkcí a výhod.

5.           Jäsenvaltioiden on varmistettava, että valvontaviranomaiselle osoitetaan riittävät tekniset, taloudelliset ja henkilöresurssit, tilat ja infrastruktuuri, jotka ovat tarpeen tehtävien suorittamiseksi ja valtuuksien käyttämiseksi tehokkaasti, mukaan lukien tehtävät, jotka liittyvät keskinäiseen avunantoon, yhteistyöhön ja osallistumiseen Euroopan tietosuojaneuvoston toimintaan.

5.           Všechny členské státy zajistí, aby byl orgán dozoru vybaven odpovídajícími lidskými, technickými a finančními zdroji, prostory a infrastrukturou, které bude potřebovat pro účinné vykonávání svých povinností a pravomocí, včetně povinností a pravomocí, jež bude plnit v rámci vzájemné pomoci, spolupráce a aktivní účasti v Evropské radě pro ochranu údajů.

6            Jäsenvaltioiden on varmistettava, että valvontaviranomaisella on oma henkilöstö, jonka nimittämisestä ja valvonnasta vastaa valvontaviranomaisen päällikkö.

6            Všechny členské státy zajistí, že orgán dozoru bude muset mít své vlastní pracovníky, kteří budou jmenováni vedoucím orgánu dozoru a budou podléhat jeho řízení.

7.           Jäsenvaltioiden on varmistettava, että valvontaviranomaiseen sovelletaan varainhoidon valvontaa, joka ei vaikuta sen riippumattomuuteen. Jäsenvaltioiden on varmistettava, että valvontaviranomaisella on erillinen vuotuinen talousarvio. Talousarvio on julkistettava.

7.           Členské státy zajistí, aby orgán dozoru podléhal finanční kontrole, přičemž nebude nijak ovlivněna jeho nezávislost. Členské státy zajistí, aby měl orgán dozoru samostatný roční rozpočet. Tyto rozpočty se zveřejňují.

41 artikla Valvontaviranomaisen jäseniä koskevat yleiset edellytykset

Článek 41 Obecné podmínky pro členy orgánu dozoru

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että valvontaviranomaisen jäsenet nimittää joko jäsenvaltion parlamentti tai hallitus.

1.           Členské státy stanoví, že členové orgánu dozoru musí být jmenováni parlamentem, nebo vládou daného členského státu.

2.           Jäsenet valitaan sellaisten henkilöiden joukosta, joiden riippumattomuudesta ei ole epäilystä ja joilla on yleisesti tunnustettu kokemus ja pätevyys tehtävien hoitamiseen.

2.           Členové jsou vybíráni z osob, jejichž nezávislost je nade vší pochybnost a jež prokázaly zkušenosti a dovednosti potřebné k výkonu svých povinností.

3.           Jäsenen tehtävät päättyvät toimikauden päättyessä tai kun hän eroaa tai kun hänet erotetaan 5 kohdan mukaisesti.

3.           Povinnosti člena orgánu dozoru končí v okamžiku uplynutí jeho funkčního období, odstoupení nebo povinného odchodu do důchodu v souladu s odstavcem 5.

4.           Toimivaltainen kansallinen tuomioistuin voi erottaa jäsenen tai lakkauttaa tältä oikeuden eläkkeeseen tai muihin vastaaviin etuuksiin, jos hän ei enää täytä niitä vaatimuksia, joita hänen tehtävänsä edellyttävät, tai jos hän on syyllistynyt vakavaan virheeseen.

4.           Pokud člen orgánu dozoru přestane splňovat podmínky požadované pro výkon svých povinností nebo se dopustil závažného pochybení, může být příslušným vnitrostátním soudem odvolán nebo zbaven práva na penzi či jiné výhody poskytované namísto ní.

5.           Kun toimikausi päättyy tai jäsen eroaa tehtävästään, hän jatkaa kuitenkin tehtävässään, kunnes uusi jäsen on nimitetty.

5.           Jestliže uplyne členovo funkční období nebo člen odstoupí, člen pokračuje v plnění svých povinností, dokud nebude jmenován nový člen.

42 artikla Valvontaviranomaisen perustamista koskevat säännöt

Článek 42 Pravidla pro zřízení orgánu dozoru

Jäsenvaltioiden on laissa säädettävä

Všechny členské státy upraví právním předpisem:

a)           valvontaviranomaisen perustamisesta ja asemasta 39 ja 40 artiklan mukaisesti;

a)           zřízení orgánu dozoru a jeho postavení v souladu s články 39 a 40;

b)           valvontaviranomaisen jäsenten tehtävien hoitamiseen tarvittavasta pätevyydestä, kokemuksesta ja ammattitaidosta;

b)           požadavky na kvalifikaci, zkušenosti a dovednosti pro výkon povinností členů orgánu dozoru;

c)           valvontaviranomaisen jäsenten nimittämiseen sovellettavista säännöistä ja menettelyistä sekä tehtävien hoitamisen kanssa yhteensopimatonta toimintaa tai ammattia koskevista säännöistä;

c)           pravidla a postupy pro jmenování členů orgánu dozoru, jakož i pravidla týkající se činností nebo zaměstnání neslučitelných s povinnostmi úřadu;

d)           valvontaviranomaisen jäsenten toimikauden kestosta, jonka on oltava vähintään neljä vuotta, lukuun ottamatta ensimmäistä nimitystä tämän direktiivin voimaantulon jälkeen, jolloin osa jäsenistä voidaan nimittää tehtävään lyhyemmäksi ajaksi;

d)           délku funkčního období členů orgánu dozoru, která dosáhne minimálně čtyř let s výjimkou prvních jmenování po vstupu této směrnice v platnost, kdy může být na dobu kratší;

e)           siitä, voidaanko valvontaviranomaisen jäsenet nimittää uudeksi toimikaudeksi;

e)           způsobilost členů orgánu dozoru k opětovnému jmenování;

f)            valvontaviranomaisen jäsenten ja henkilöstön tehtäviä koskevista säännöistä ja yhteisistä edellytyksistä;

f)            právní předpisy a obvyklé podmínky, jimiž se řídí povinnosti členů a pracovníků orgánu dozoru;

g)           valvontaviranomaisen jäsenten tehtävien päättymistä koskevista säännöistä ja menettelyistä, mukaan lukien tapaukset, joissa jäsen ei enää täytä tehtävien suorittamiseen tarvittavia edellytyksiä tai on syyllistynyt vakavaan virheeseen.

g)           pravidla a postupy pro ukončení povinností členů orgánu dozoru, včetně případu, kdy přestanou splňovat podmínky požadované pro výkon svých povinností nebo kdy se dopustili závažného pochybení.

43 artikla Vaitiolovelvollisuus

Článek 43 Profesní tajemství

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että valvontaviranomaisen jäsenillä ja henkilöstöllä on sekä toimikautensa aikana että sen jälkeen velvollisuus pitää salassa kaikki luottamukselliset tiedot, jotka ovat tulleet heidän tietoonsa heidän tehtäviensä suorittamisen yhteydessä.

Členské státy stanoví, že členové orgánu dozoru a jeho pracovníci jsou během svého funkčního období i po jeho skončení vázáni profesním tajemstvím, pokud jde o veškeré důvěrné informace, o nichž se dozví při výkonu svých služebních povinností.

2 JAKSO TEHTÄVÄT JA VALTUUDET

ODDÍL 2 POVINNOSTI A PRAVOMOCI

44 artikla Toimivalta

Článek 44 Příslušnost

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jokainen valvontaviranomainen käyttää sille tämän direktiivin mukaisesti annettua toimivaltaa oman jäsenvaltionsa alueella.

1.           Členské státy stanoví, že každý orgán dozoru vykonává pravomoci, které mu byly svěřeny v souladu s touto směrnicí, na území svého vlastního členského státu.

2.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että valvontaviranomaisella ei ole toimivaltaa valvoa käsittelytoimia, joita tuomioistuimet suorittavat lainkäyttötehtäviensä yhteydessä.

2.           Členské státy stanoví, že orgán dozoru není příslušný k dohledu nad zpracováními, která provádějí soudy jednající v rámci svých soudních pravomocí.

45 artikla Tehtävät

Článek 45 Povinnosti

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että valvontaviranomainen:

1.           Členské státy stanoví, že orgán dozoru:

(a) valvoo tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten ja direktiivin täytäntöönpanotoimenpiteiden soveltamista ja varmistaa sen;

a)      sleduje a zajišťuje uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice a jejích prováděcích opatření;

(b) käsittelee rekisteröidyn tai tätä 50 artiklan mukaisesti edustavan ja rekisteröidyn asianmukaisesti valtuuttaman yhdistyksen tekemiä valituksia, tutkii mahdollisuuksien mukaan asiaa ja ilmoittaa rekisteröidylle tai yhdistykselle asian etenemisestä sekä valitusta koskevasta ratkaisustaan kohtuullisen ajan kuluessa, erityisesti jos asia edellyttää lisätutkimuksia tai koordinointia toisen valvontaviranomaisen kanssa;

b)      zabývá se stížnostmi, které mu předloží kterýkoli subjekt údajů nebo sdružení, jež tento subjekt zastupuje a má jeho patřičné pověření, v souladu s článkem 50, v odpovídající míře dané záležitosti prošetřuje a v rozumné lhůtě informuje daný subjekt údajů či dané sdružení o vývoji a výsledku jejich stížností, a to zejména v případech, kdy je zapotřebí další šetření nebo koordinace s jiným orgánem dozoru;

(c) tarkistaa 14 artiklan mukaisesti tietojenkäsittelyn lainmukaisuuden ja ilmoittaa rekisteröidylle kohtuullisen ajan kuluessa tarkistuksen tuloksesta tai siitä, miksi tarkistusta ei ole suoritettu;

c)      ověřuje zákonnost zpracování údajů podle článku 14 a subjekt údajů informuje v rozumné lhůtě o výsledku daného ověření nebo o důvodech, proč ověření nebylo provedeno;

(d) tarjoaa keskinäistä apua muille valvontaviranomaisille ja varmistaa tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten johdonmukaisen soveltamisen ja täytäntöönpanon;

d)      pomáhá na principu vzájemnosti dalším orgánům dozoru a zajišťuje jednotné uplatňování a prosazování ustanovení přijatých podle této směrnice;

(e) suorittaa tutkimuksia omasta aloitteestaan tai valituksen perusteella tai toisen valvontaviranomaisen pyynnöstä ja, jos rekisteröity on tehnyt valituksen tälle valvontaviranomaiselle, ilmoittaa rekisteröidylle tutkimusten tuloksesta kohtuullisen ajan kuluessa;

e)      provádí šetření, a to z vlastní iniciativy nebo na základě stížnosti nebo na základě žádosti jiného orgánu dozoru, a o výsledku šetření v rozumné lhůtě informuje subjekt údajů, pokud některý subjekt údajů podal stížnost;

(f) seuraa erityisesti tieto- ja viestintäteknologian asiaan liittyvää kehitystä, siltä osin kuin sillä on vaikutusta henkilötietojen suojaan;

f)       sleduje nové směry vývoje, pokud mají dopad na ochranu osobních údajů, zejména vývoj informačních a komunikačních technologií;

(g) esittää jäsenvaltioiden toimielimille ja elimille näkemyksiään yksilöiden oikeuksien ja vapauksien suojelua henkilötietojen käsittelyssä koskevista lainsäädännöllisistä ja hallinnollisista toimenpiteistä;

g)      je konzultován orgány či subjekty členských států o právních a správních opatřeních, jež se týkají ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů;

(h) antaa lausuntoja 26 artiklan mukaisista käsittelytoimista;

h)      je konzultován o zpracováních podle článku 26;

(i) osallistuu Euroopan tietosuojaneuvoston toimintaan.

i)       účastní se činností Evropské rady pro ochranu údajů.

2.           Kaikkien valvontaviranomaisten on edistettävä henkilötietojen käsittelyyn liittyvistä riskeistä, säännöistä, takeista ja oikeuksista tiedottamista kansalaisille. Erityisesti on kiinnitettävä huomiota lapsille suunnattuihin toimiin.

2.           Každý orgán dozoru zvyšuje povědomí veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti se zpracováváním osobních údajů. Zvláštní pozornost se přitom věnuje akcím, které jsou určeny speciálně pro děti.

3.           Valvontaviranomaisen on pyynnöstä autettava rekisteröityä käyttämään tämän direktiivin nojalla annetuissa säännöksissä vahvistettuja oikeuksia ja tarvittaessa tehtävä tätä varten yhteistyötä muiden jäsenvaltioiden valvontaviranomaisten kanssa.

3.           Je-li o to požádán, orgán dozoru poskytuje kterémukoli subjektu údajů poradenství při výkonu práv vyplývajících z ustanovení přijatých podle této směrnice, a je-li záhodno, spolupracuje za tímto účelem s orgány dozoru v jiných členských státech.

4.           Kun on kyse 1 kohdan b alakohdassa tarkoitetuista valituksista, valvontaviranomaisen on toimitettava valituslomake, joka voidaan täyttää sähköisesti, muita mahdollisia viestintäkeinoja pois sulkematta.

4.           V případě stížností uvedených v odst. 1 písm. b) nabízí orgán dozoru formulář pro jejich předkládání, který lze vyplnit elektronicky, aniž by byly vyloučeny ostatní komunikační prostředky.

5.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että valvontaviranomaisen tehtävien suorittamisesta ei aiheudu kustannuksia rekisteröidylle.

5.           Členské státy stanoví, že orgán dozoru neúčtuje subjektům údajů za plnění svých povinností žádné poplatky.

6.           Jos pyynnöt ovat häiritseviä erityisesti toistuvuutensa takia, valvontaviranomainen voi periä maksun pyydetyn toimen suorittamisesta tai jättää pyydetyn toimen suorittamatta. Valvontaviranomaisen on todistettava pyynnön häiritsevyys.

6.           Jestliže jsou žádosti nepřiměřené a zatěžující, zvláště z toho důvodu, že se jejich obsah opakuje, orgán dozoru může jejich vyřízení zpoplatnit nebo nemusí opatření požadované subjektem údajů přijmout. Orgán dozoru nese důkazní břemeno, pokud jde o prokázání toho, že je daná žádost svou povahou nepřiměřená a zatěžující.

46 artikla Valtuudet

Článek 46 Pravomoci

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jokaisella valvontaviranomaisella on erityisesti oltava:

Členské státy stanoví, že všechny orgány dozoru musí mít zejména:

a)      tutkintavaltuudet, kuten valtuudet saada pääsy käsiteltäviin tietoihin ja kerätä kaikki valvontatehtävien suorittamiseksi tarvittavat tiedot;

a)      pravomoci provádět šetření, zahrnující například právo na přístup k údajům, které jsou předmětem zpracování, a oprávnění shromažďovat veškeré informace potřebné pro plnění svých dozorčích povinností;

b)      tehokkaat toimintavaltuudet, kuten esimerkiksi valtuudet antaa lausuntoja ennen käsittelyn toteuttamista ja varmistaa tällaisten lausuntojen asianmukainen julkistaminen, valtuudet määrätä käsittelyn rajoittamisesta tai tietojen poistamisesta tai tuhoamisesta, kieltää käsittely väliaikaisesti tai lopullisesti, antaa rekisterinpitäjälle varoitus tai huomautus taikka valtuudet saattaa asia kansallisen parlamentin tai muun poliittisen elimen käsiteltäväksi;

b)      pravomoci účinně zasahovat, například vydávat stanoviska před provedením zpracování a zajišťovat náležité zveřejnění těchto stanovisek, nařizovat omezení, výmaz nebo zničení údajů nebo dočasně či trvale zakazovat zpracování, zasílat správcům upozornění či napomenutí nebo obracet se s věcmi na vnitrostátní parlamenty či jiné politické orgány;

c)      valtuudet panna vireille oikeudellisia menettelyjä, jos tämän direktiivin nojalla annettuja säännöksiä on rikottu, tai valtuudet saattaa tämä rikkominen oikeusviranomaisten tietoon.

c)      pravomoc upozorňovat soudní orgány na porušení ustanovení přijatých podle této směrnice a účastnit se soudního řízení.

47 artikla Toimintakertomus

Článek 47 Zprávy o činnosti

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jokainen valvontaviranomainen laatii vuosittain kertomuksen toiminnastaan. Kertomus toimitetaan komissiolle ja Euroopan tietosuojaneuvostolle.

Členské státy stanoví, že každý orgán dozoru vypracuje každý rok zprávu o své činnosti. Zpráva se dává k dispozici Komisi a Evropské radě pro ochranu údajů.

VII LUKU YHTEISTYÖ

KAPITOLA VII SPOLUPRÁCE

48 artikla Keskinäinen avunanto

Článek 48 Vzájemná pomoc

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että valvontaviranomaiset tarjoavat toisilleen keskinäistä apua tähän direktiiviin perustuvien säännösten johdonmukaisen täytäntöönpanon ja soveltamisen varmistamiseksi ja toteuttavat toimenpiteet tehokasta keskinäistä yhteistyötä varten. Keskinäisen avunannon on katettava erityisesti tietopyynnöt ja valvontatoimet, kuten ennakkokuulemista sekä tarkastusten ja tutkimusten toteuttamista koskevat pyynnöt.

1.           Členské státy stanoví, že orgány dozoru si vzájemně poskytují pomoc v zájmu jednotného provádění a uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice a zavedou opatření pro účinnou spolupráci mezi sebou. Vzájemná spolupráce zahrnuje zejména žádosti o informace a dozorčí opatření, např. žádosti o předchozí konzultace, inspekce a vyšetřování.

2.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että valvontaviranomainen toteuttaa kaikki tarvittavat toimenpiteet voidakseen vastata toisen valvontaviranomaisen esittämään pyyntöön.

2.           Členské státy stanoví, že orgán dozoru přijme všechna příslušná opatření, která jsou požadována jakožto odpověď na žádost jiného orgánu dozoru.

3.           Pyynnön vastaanottaneen valvontaviranomaisen on ilmoitettava pyynnön esittäneelle valvontaviranomaiselle asian lopputuloksesta tai tarvittaessa asian etenemisestä tai pyynnön täyttämiseksi toteutetuista toimenpiteistä.

3.           Orgán dozoru, kterému je žádost předložena, informuje předkládající orgán dozoru podle situace o výsledcích, nebo o vývoji či opatřeních, jež byla přijata v zájmu jejího vyřízení.

49 artikla Euroopan tietosuojaneuvoston tehtävät

Článek 49 Úkoly Evropské rady pro ochranu údajů

1.           Asetuksella (EU) N:o …/2012 perustettu Euroopan tietosuojaneuvosto toteuttaa seuraavia tämän direktiivin soveltamisalaan kuuluvaan käsittelyyn liittyviä tehtäviä:

1.           Evropská rada pro ochranu údajů zřízená nařízením (EU) …/2012 plní ve vztahu ke zpracovávání údajů v mezích této směrnice následující úkoly:

(a) antaa komissiolle neuvoja kaikissa henkilötietojen suojaan unionissa liittyvissä kysymyksissä, myös tämän direktiivin mahdollisessa muuttamisessa;

a)      poskytuje poradenství Komisi ve veškerých záležitostech souvisejících s ochranou osobních údajů v Unii včetně jakýchkoli navrhovaných změn této směrnice;

(b) tarkastelee komission pyynnöstä tai omasta aloitteestaan tai jonkin jäsenensä aloitteesta kysymyksiä, jotka koskevat tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten soveltamista, ja antaa valvontaviranomaisille osoitettuja suuntaviivoja, suosituksia ja parhaita käytänteitä, joiden tarkoituksena on tukea kyseisten säännösten johdonmukaista soveltamista;

b)      posuzuje na žádost Komise nebo ze své vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jednoho ze svých členů veškeré otázky týkající se uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice a pro orgány dozoru vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy, aby podporovala jednotné uplatňování daných ustanovení;

(c) tarkastelee b alakohdassa tarkoitettujen suuntaviivojen, suositusten ja parhaiden käytänteiden soveltamista käytäntöön ja raportoi asiasta komissiolle säännöllisesti;

c)      přezkoumává praktické uplatňování pokynů, doporučení a osvědčených postupů uvedených v písmenu b) a podává o nich Komisi pravidelné zprávy;

(d) antaa komissiolle lausuntoja tietosuojan tasosta kolmansissa maissa tai kansainvälisissä järjestöissä;

d)      vydává Komisi stanovisko k úrovni ochrany v třetích zemích nebo mezinárodních organizacích;

(e) edistää valvontaviranomaisten välistä yhteistyötä ja tehokasta kahden- ja monenvälistä tietojen ja käytänteiden vaihtamista;

e)      podporuje spolupráci a účinnou dvou- a vícestrannou výměnu informací a postupů mezi orgány dozoru;

(f) edistää yhteisiä koulutusohjelmia ja tukee henkilövaihtoa valvontaviranomaisten välillä sekä tarvittaessa kolmansien maiden tai kansainvälisten järjestöjen valvontaviranomaisten kanssa;

f)       podporuje společné školicí programy a usnadňuje výměny pracovníků mezi orgány dozoru, kterých se ve vhodných případech účastní i orgány dozoru třetích zemí nebo mezinárodních organizací;

(g) edistää muun muassa tietosuojalainsäädäntöä ja käytänteitä koskevien tietojen ja asiakirjojen vaihtoa tietosuojaviranomaisten kesken kaikkialla maailmassa.

g)      podporuje výměnu znalostí a dokumentů s orgány dozoru pro ochranu údajů po celém světě, jejímž předmětem jsou i legislativa a praxe v oblasti ochrany údajů.

2.       Jos komissio pyytää Euroopan tietosuojaneuvostolta neuvoja, se voi asettaa määräajan, jonka kuluessa tietosuojaneuvoston on annettava neuvot, asian kiireellisyys huomioon ottaen.

2.           Jestliže Komise žádá Evropskou radu pro ochranu údajů o poradenství, může stanovit lhůtu, během které jej má Evropská rada pro ochranu údajů poskytnout, s přihlédnutím k naléhavosti dané záležitosti.

3.           Euroopan tietosuojaneuvoston on toimitettava antamansa lausunnot, suuntaviivat, suositukset ja parhaat käytänteet komissiolle sekä 57 artiklan 1 kohdassa tarkoitetulle komitealle ja julkaistava ne.

3.           Evropská rada pro ochranu údajů postupuje svá stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy Komisi a výboru uvedenému v čl. 57 odst. 1 a zveřejňuje je.

4.           Komission on ilmoitettava Euroopan tietosuojaneuvostolle toimista, jotka se on toteuttanut tietosuojaneuvoston antamien lausuntojen, suuntaviivojen, suositusten ja parhaiden käytänteiden perusteella.

4.           Komise informuje Evropskou radu pro ochranu údajů o krocích, jež podnikla v návaznosti na stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy vydané touto radou.

VIII LUKU OIKEUSSUOJAKEINOT, VASTUU JA SEURAAMUKSET

KAPITOLA VIII OPRAVNÉ PROSTŘEDKY, ODPOVĚDNOST A SANKCE

50 artikla Oikeus tehdä valitus valvontaviranomaiselle

Článek 50 Právo vznést stížnost k orgánu dozoru

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jokaisella rekisteröidyllä on oikeus tehdä valitus minkä tahansa jäsenvaltion valvontaviranomaiselle, jos rekisteröity katsoo, että hänen henkilötietojensa käsittelyssä ei ole noudatettu tämän direktiivin nojalla annettuja säännöksiä, sanotun kuitenkaan rajoittamatta muita hallinnollisia muutoksenhakukeinoja tai oikeussuojakeinoja.

1.           Aniž by tím byly dotčeny jakékoli jiné správní nebo soudní opravné prostředky, členské státy stanoví, že každý subjekt údajů má právo vznést stížnost k orgánu dozoru v kterémkoli členském státě, pokud se domnívá, že zpracování jeho osobních údajů není v souladu s ustanoveními přijatými podle této směrnice.

2.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että millä tahansa elimellä, järjestöllä ja yhdistyksellä, jonka tarkoituksena on suojella rekisteröidyn henkilötietojen suojaan liittyviä oikeuksia ja etuja ja joka on asianmukaisesti perustettu jäsenvaltion lainsäädännön mukaisesti, on oikeus tehdä valitus minkä tahansa jäsenvaltion valvontaviranomaiselle yhden tai useamman rekisteröidyn puolesta, jos se katsoo, että tähän direktiiviin perustuvia rekisteröidyn oikeuksia on loukattu henkilötietojen käsittelyssä. Rekisteröidyn tai rekisteröityjen on annettava järjestölle tai yhdistykselle asianmukainen valtuutus.

2.           Členské státy stanoví, že veškeré subjekty, organizace nebo sdružení, jejichž cílem je chránit práva a zájmy subjektů údajů v souvislosti s ochranou jejich osobních údajů a jež byly řádně zřízeny v souladu s právem některého členského státu, mají právo vznést jménem jednoho či více subjektů údajů stížnost k orgánu dozoru v kterémkoli z členských států, jestliže se domnívají, že zpracováním osobních údajů byla narušena práva subjektu údajů podle této směrnice. Daná organizace nebo sdružení musí mít patřičné pověření subjektu či subjektů údajů.

3.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että 2 kohdassa tarkoitetulla elimellä, järjestöllä tai yhdistyksellä on rekisteröidyn valituksesta riippumatta oikeus tehdä valitus minkä tahansa jäsenvaltion valvontaviranomaiselle, jos se katsoo, että on tapahtunut henkilötietojen tietoturvaloukkaus.

3.           Členské státy stanoví, že pokud se kterýkoli subjekt, organizace nebo sdružení uvedené v odstavci 2 domnívá, že došlo k narušení bezpečnosti osobních údajů, má právo vznést stížnost k orgánu dozoru v kterémkoli členském státě nezávisle na stížnosti subjektu údajů.

51 artikla Oikeus oikeussuojakeinoihin valvontaviranomaista vastaan

Článek 51 Právo na soudní opravné prostředky vůči orgánu dozoru

1. Jäsenvaltioiden on säädettävä oikeudesta käyttää oikeussuojakeinoja valvontaviranomaisen päätöksiä vastaan.

1. Členské státy stanoví právo na soudní opravné prostředky proti rozhodnutím orgánu dozoru.

2. Jokaisella rekisteröidyllä on oikeus oikeussuojakeinoihin, joilla valvontaviranomainen voidaan velvoittaa käsittelemään valitus, ellei valvontaviranomainen ole tehnyt rekisteröidyn oikeuksien suojaamista koskevaa päätöstä tai ilmoittanut rekisteröidylle kolmen kuukauden kuluessa valituksen etenemisestä tai valitusta koskevasta ratkaisustaan 45 artiklan 1 kohdan b alakohdan mukaisesti.

2. Každý subjekt údajů má právo na soudní opravný prostředek, který orgán dozoru přiměje jednat ve věci stížnosti, pokud nebylo vydáno žádné rozhodnutí potřebné k ochraně jeho práv nebo pokud daný orgán dozoru neinformuje subjekt údajů do tří měsíců o vývoji či výsledcích stížnosti podle čl. 45 odst. 1 písm. b).

3. Jäsenvaltioiden on säädettävä, että kanne valvontaviranomaista vastaan nostetaan sen jäsenvaltion tuomioistuimissa, johon valvontaviranomainen on sijoittautunut.

3. Členské státy stanoví, že řízení proti orgánu dozoru se zahajují u soudů toho členského státu, v němž je daný orgán dozoru usazen.

52 artikla Oikeus oikeussuojakeinoihin rekisterinpitäjää tai henkilötietojen käsittelijää vastaan

Článek 52 Právo na soudní opravné prostředky vůči správci nebo zpracovateli

Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jokaisella luonnollisella henkilöllä on oikeus oikeussuojakeinoihin, jos hän katsoo, että hänen tämän direktiivin nojalla annettuihin säännöksiin perustuvia oikeuksiaan on loukattu sen takia, ettei hänen henkilötietojensa käsittelyssä ole noudatettu näitä säännöksiä, sanotun kuitenkaan rajoittamatta käytettävissä olevien hallinnollisten muutoksenhakukeinojen käyttöä, mukaan lukien oikeus tehdä valitus valvontaviranomaiselle.

Aniž by tím byl dotčen jakýkoli dostupný správní opravný prostředek včetně práva na podání stížnosti orgánu dozoru, členské státy stanoví, že každá fyzická osoba má právo na soudní opravný prostředek, jestliže se domnívá, že zpracováním jejích osobních údajů při nedodržení ustanovení přijatých podle této směrnice byla porušena její práva, která jsou v těchto ustanoveních vymezena.

53 artikla Tuomioistuinmenettelyjä koskevat yhteiset säännöt

Článek 53 Společná pravidla pro soudní řízení

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jokaisella 50 artiklan 2 kohdassa tarkoitetulla elimellä, järjestöllä ja yhdistyksellä on oikeus käyttää 51 ja 52 artiklassa tarkoitettuja oikeuksia yhden tai useamman rekisteröidyn puolesta.

1.           Členské státy stanoví, že veškeré subjekty, organizace nebo sdružení uvedené v čl. 50 odst. 2 mají právo na výkon práv uvedených v článcích 51 a 52 jménem jednoho či více subjektů údajů.

2.           Jokaisella valvontaviranomaisella on oikeus panna vireille oikeudellisia menettelyjä ja nostaa kanne tuomioistuimessa tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten täytäntöönpanon tai henkilötietojen johdonmukaisen suojelun varmistamiseksi unionissa.

2.           Každý orgán dozoru má právo zapojit se do soudního řízení a podat žalobu k soudu v zájmu prosazování ustanovení přijatých podle této směrnice nebo v zájmu zajištění jednotnosti ochrany osobních údajů v rámci Unie.

3.           Jäsenvaltioiden on varmistettava, että niiden kansallisen lainsäädännön mukaisesti käytettävissä olevat oikeussuojakeinot mahdollistavat nopeat toimenpiteet, turvaamistoimenpiteet mukaan lukien, joilla lopetetaan väitetyt väärinkäytökset ja estetään suuremman haitan koituminen asianomaisten tahojen eduille.

3.           Členské státy zajistí, aby soudní prostředky dostupné ve vnitrostátním právu umožňovaly rychlé přijetí opatření, včetně předběžných opatření, kterými by se ukončilo jakékoli domnělé porušování práva a předešlo dalšímu poškozování dotčených zájmů.

54 artikla Vastuu ja oikeus korvauksen saamiseen

Článek 54 Odpovědnost a právo na odškodnění

1.           Jäsenvaltioiden on säädettävä, että jos kenelle tahansa henkilölle aiheutuu vahinkoa lainvastaisesta käsittelystä tai minkä tahansa toiminnan yhteensopimattomuudesta tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten kanssa, hänellä on oikeus saada rekisterinpitäjältä tai henkilötietojen käsittelijältä korvaus aiheutuneesta vahingosta.

1.           Členské státy stanoví, že kdokoli, kdo byl poškozen následkem protiprávního zpracování nebo jednání neslučitelného s ustanoveními přijatými podle této směrnice, má právo být správcem nebo zpracovatelem odškodněn za způsobenou škodu.

2.           Jos käsittelyyn on osallistunut useampi kuin yksi rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä, kukin rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä on yhteisvastuullisesti vastuussa korvauksen koko määrästä.

2.           Je-li do daného zpracování zapojen více než jeden správce nebo zpracovatel, za celkovou výši škod nese společnou a nerozdílnou odpovědnost každý z nich.

3.           Rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä voidaan vapauttaa tästä vastuusta osittain tai kokonaan, jos rekisterinpitäjä tai henkilötietojen käsittelijä osoittaa, ettei ole vastuussa vahingon aiheuttaneesta tapahtumasta.

3.           Správce nebo zpracovatel se může této odpovědnosti částečně nebo zcela zprostit, pokud prokáže, že za okolnost, jež vedla ke vzniku škody, neodpovídá.

55 artikla Seuraamukset

Článek 55 Sankce

Jäsenvaltioiden on vahvistettava säännöt tämän direktiivin nojalla annettujen säännösten rikkomisen vuoksi määrättäviä seuraamuksia varten ja toteutettava kaikki tarvittavat toimenpiteet niiden täytäntöönpanon varmistamiseksi. Seuraamusten on oltava tehokkaita, oikeasuhteisia ja varoittavia.

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

IX LUKU DELEGOIDUT SÄÄDÖKSET JA TÄYTÄNTÖÖNPANOSÄÄDÖKSET

KAPITOLA IX AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

56 artikla Siirretyn säädösvallan käyttäminen

Článek 56 Výkon přenesené pravomoci

1.           Siirretään komissiolle valta antaa delegoituja säädöksiä tässä artiklassa säädetyin edellytyksin.

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Siirretään 28 artiklan 5 kohdassa tarkoitettu valta antaa delegoituja säädöksiä komissiolle määräämättömäksi ajaksi tämän direktiivin voimaantulopäivästä alkaen.

2.           Přenesení pravomoci uvedené v čl. 28 odst. 5 na Komisi platí na dobu neurčitou počínaje datem vstupu této směrnice v platnost.

3.           Euroopan parlamentti tai neuvosto voi milloin tahansa peruuttaa 28 artiklan 5 kohdassa tarkoitetun säädösvallan siirron. Peruuttamispäätöksellä lopetetaan tuossa päätöksessä mainittu säädösvallan siirto. Päätös tulee voimaan sitä päivää seuraavana päivänä, jona se julkaistaan Euroopan unionin virallisessa lehdessä, tai jonakin myöhempänä, päätöksessä mainittuna päivänä. Päätös ei vaikuta jo voimassa olevien delegoitujen säädösten pätevyyteen.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Heti kun komissio on antanut delegoidun säädöksen, komissio antaa sen tiedoksi yhtäaikaisesti Euroopan parlamentille ja neuvostolle.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Edellä olevan 28 artiklan 5 kohdan nojalla annettu delegoitu säädös tulee voimaan ainoastaan, jos Euroopan parlamentti tai neuvosto ei ole kahden kuukauden kuluessa siitä, kun asianomainen säädös on annettu tiedoksi Euroopan parlamentille ja neuvostolle, ilmaissut vastustavansa sitä tai jos sekä Euroopan parlamentti että neuvosto ovat ennen mainitun määräajan päättymistä ilmoittaneet komissiolle, että ne eivät vastusta säädöstä. Euroopan parlamentin tai neuvoston aloitteesta tätä määräaikaa jatketaan kahdella kuukaudella.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 28 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o 2 měsíce.

57 artikla Komiteamenettely

Článek 57 Postup projednávání ve výboru

1. Komissiota avustaa komitea. Kyseinen komitea on asetuksessa (EU) N:o 182/2011 tarkoitettu komitea.

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Kun viitataan tähän kohtaan, sovelletaan asetuksen (EU) N:o 182/2011 5 artiklaa.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Kun viitataan tähän kohtaan, sovelletaan asetuksen (EU) N:o 182/2011 8 artiklaa yhdessä 5 artiklan kanssa.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

X LUKU LOPPUSÄÄNNÖKSET

KAPITOLA X ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

58 artikla Kumoamiset

Článek 58 Zrušující ustanovení

1.           Kumotaan neuvoston puitepäätös 2008/977/YOS.

1.           Zrušuje se rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

2.           Viittauksia 1 kohdassa tarkoitettuun, kumottuun puitepäätökseen pidetään viittauksina tähän direktiiviin.

2.           Odkazy na zrušené rámcové rozhodnutí uvedené v odstavci 1 se považují za odkazy na tuto směrnici.

59 artikla Suhde unionin aiempiin, rikosasioissa tehtävää oikeudellista yhteistyötä ja poliisiyhteistyötä koskeviin säädöksiin

Článek 59 Vztah k dříve přijatým aktům Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce

Direktiivi ei vaikuta erityisiin säännöksiin, jotka koskevat henkilötietojen suojaa toimivaltaisten viranomaisten suorittamassa henkilötietojen käsittelyssä rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä ja syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten ja jotka sisältyvät ennen direktiivin hyväksymispäivää annettuihin unionin säädöksiin, joilla säännellään henkilötietojen käsittelyä jäsenvaltioiden kesken ja jäsenvaltioiden nimettyjen viranomaisten pääsyä perussopimusten mukaisesti perustettuihin järjestelmiin.

Konkrétní ustanovení o ochraně osobních údajů v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů v aktech Unie, jež byly přijaty před datem přijetí této směrnice a jež upravují zpracovávání osobních údajů mezi členskými státy a přístup určených orgánů členských států do informačních systémů zřízených podle Smluv v mezích působnosti této směrnice, nejsou nijak dotčena.

60 artikla Suhde rikosasioissa tehtävää oikeudellista yhteistyötä ja poliisiyhteistyötä koskeviin, aiemmin tehtyihin kansainvälisiin sopimuksiin

Článek 60 Vztah k dříve uzavřeným mezinárodním dohodám v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce

Kansainvälisiä sopimuksia, jotka jäsenvaltiot ovat tehneet ennen tämän direktiivin voimaantuloa, on tarvittaessa muutettava viiden vuoden kuluessa direktiivin voimaatulosta.

Mezinárodní dohody, které členské státy uzavřely před vstupem této směrnice v platnost, se v případě potřeby do pěti let od vstupu této směrnice v platnost změní.

61 artikla Arviointi

Článek 61 Hodnocení

1.           Komissio arvioi tämän direktiivin soveltamista.

1.           Komise vyhodnocuje uplatňování této směrnice.

2.           Komissio tarkastelee kolmen vuoden kuluessa tämän direktiivin voimaantulosta muita Euroopan unionin säädöksiä, joilla säännellään toimivaltaisten viranomaisten suorittamaa henkilötietojen käsittelyä rikosten torjumista, tutkimista, selvittämistä ja syytteeseenpanoa tai rikosoikeudellisten seuraamusten täytäntöönpanoa varten, ja erityisesti 59 artiklassa tarkoitettuja unionin säädöksiä arvioidakseen, olisiko niitä yhdenmukaistettava direktiivin kanssa, ja tekee tarvittaessa tarpeelliset ehdotukset kyseisten säädösten muuttamiseksi, jotta voidaan varmistaa johdonmukainen lähestymistapa henkilötietojen suojaan tämän direktiivin puitteissa.

2.           Komise do tří let od vstupu této směrnice v platnost přezkoumá ostatní akty přijaté Evropskou unií v rámci regulace zpracovávání osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, zejména pak akty Unie uvedené v článku 59, aby zhodnotila potřebu jejich uvedení do souladu s touto směrnicí a aby v příslušných případech vypracovala potřebné návrhy na změnu těchto aktů tak, aby byl zaručen jednotný přístup k ochraně osobních údajů v rámci oblasti působnosti této směrnice.

3.           Komissio toimittaa Euroopan parlamentille ja neuvostolle säännöllisesti kertomukset tämän direktiivin arvioinnista ja uudelleentarkastelusta 1 kohdan mukaisesti. Ensimmäiset kertomukset annetaan viimeistään neljän vuoden kuluttua tämän direktiivin voimaantulosta. Sen jälkeen kertomukset annetaan neljän vuoden välein. Komissio esittää tarvittaessa ehdotuksia tämän direktiivin muuttamiseksi ja sen yhdenmukaistamiseksi muiden säädösten kanssa. Kertomukset julkaistaan.

3.           O hodnocení a přezkumu této směrnice podle odstavce 1 předkládá Komise v pravidelných intervalech zprávy Evropskému parlamentu a Radě. První zprávu předloží nejpozději do čtyř let od vstupu této směrnice v platnost. Následné zprávy pak bude předkládat každé čtyři roky. Komise v případě potřeby předkládá příslušné návrhy, aby změnila tuto směrnici a uvedla v soulad jiné právní nástroje. Zpráva se zveřejňuje.

62 artikla Täytäntöönpano

Článek 62 Provádění

1.           Jäsenvaltioiden on annettava ja julkaistava tämän direktiivin noudattamisen edellyttämät lait, asetukset ja hallinnolliset määräykset viimeistään [päivämäärä / kahden vuoden kuluttua direktiivin voimaantulosta]. Niiden on viipymättä ilmoitettava komissiolle kirjallisina nämä säännökset.

1.           Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [datum / dvou let od data vstupu v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Jäsenvaltioiden on sovellettava näitä säännöksiä xx päivästä xxkuuta 201x [päivämäärä / kaksi vuotta direktiivin voimaantulosta].

Členské státy budou tyto předpisy používat od xx.xx.201x [datum / dvou let od data vstupu v platnost].

Näissä jäsenvaltioiden antamissa säädöksissä on viitattava tähän direktiiviin tai niihin on liitettävä tällainen viittaus, kun ne virallisesti julkaistaan. Jäsenvaltioiden on säädettävä siitä, miten viittaukset tehdään.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.           Jäsenvaltioiden on toimitettava tässä direktiivissä tarkoitetuista kysymyksistä antamansa keskeiset kansalliset säännökset kirjallisina komissiolle.

2.           Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti, na kterou se vztahuje tato směrnice.

63 artikla Voimaantulo ja soveltaminen

Článek 63 Vstup v platnost a použitelnost

Tämä direktiivi tulee voimaan ensimmäisenä päivänä sen jälkeen, kun se on julkaistu Euroopan unionin virallisessa lehdessä.

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

64 artikla Osoitus

Článek 64 Určení

Tämä direktiivi on osoitettu kaikille jäsenvaltioille.

Tato směrnice je určena členským státům.

Tehty Brysselissä 25.1.2012.

V Bruselu dne 25.1.2012.

Euroopan parlamentin puolesta                    Neuvoston puolesta

Za Evropský parlament                                 Za Radu

Puhemies                                                       Puheenjohtaja

předseda / předsedkyně                                 předseda / předsedkyně

[1]               Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 95/46/EY, annettu 24 päivänä lokakuuta 1995, yksilöiden suojelusta henkilötietojen käsittelyssä ja näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta, EYVL L 281, 23.11.1995, s. 31.

[1]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[2]               Katso vaikutusten arvioinnin liitteessä 3 oleva täydellinen luettelo (SEC(2012)72).

[2]               Viz úplný seznam v příloze 3 k posouzení dopadů (SEK(2012) 72).

[3]               Neuvoston puitepäätös 2008/977/YOS, tehty 27 päivänä marraskuuta 2008, rikosasioissa tehtävässä poliisi- ja oikeudellisessa yhteistyössä käsiteltävien henkilötietojen suojaamisesta, EUVL L 350, 30.12.2008, s. 60.

[3]               Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.

[4]               Tukholman ohjelma, EUVL C 115, 4.5.2010, s. 1.

[4]               Ve Stockholmském programu, Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s.1.

[5]               Ks. Euroopan parlamentin 25.11.2009 Tukholman ohjelmasta antama päätöslauselma.

[5]               Viz Usnesení Evropského parlamentu o Stockholmském programu přijaté 25. listopadu 2009.

[6]               KOM(2010) 171 lopullinen.

[6]               KOM(2010) 171 v konečném znění.

[7]               Euroopan komission tiedonanto Kattava lähestymistapa henkilötietojen suojaan Euroopan unionissa, KOM(2010) 609 lopullinen, 4.11.2010.

[7]               Sdělení Evropské komise „Komplexní přístup k ochraně osobních údajů v Evropské unii“, KOM(2010) 609 v konečném znění, 4. listopadu 2010.

[8]               Julistus 21 henkilötietojen suojasta rikosoikeuden alalla tehtävän oikeudellisen yhteistyön ja poliisiyhteistyön aloilla (liitetty Lissabonin sopimuksen hyväksyneen hallitustenvälisen konferenssin päätösasiakirjaan, 13.12.2007).

[8]               Prohlášení 21 o ochraně osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce (připojené k závěrečnému aktu konference zástupců vlád, která přijala Lisabonskou smlouvu, 13.12.2007).

[9]               http://ec.europa.eu/justice/newsroom/data-protection/opinion/090709_en.htm.

[9]               http://ec.europa.eu/justice/newsroom/data-protection/opinion/090709_en.htm.

[10]             http://ec.europa.eu/justice/newsroom/data-protection/opinion/101104_en.htm.

[10]             http://ec.europa.eu/justice/newsroom/data-protection/opinion/101104_en.htm.

[11]             Erityiseurobarometritutkimus (EB) 359, Data Protection and Electronic Identity in the EU (2011), http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_359_en.pdf.

[11]             Zvláštní průzkum Eurobarometr 359, Ochrana údajů a elektronické totožnosti v EU (2011): http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_359_en.pdf .

[12]             Ks. Study on the economic benefits of privacy enhancing technologies tai Comparative study on different approaches to new privacy challenges, in particular in the light of technological developments, tammikuu 2010.          (http://ec.europa.eu/justice/policies/privacy/docs/studies/new_privacy_challenges/final_report_en.pdf).

[12]             Viz studie s názvy Study on the economic benefits of privacy enhancing technologies a Comparative study on different approaches to new privacy challenges, in particular in the light of technological developments, leden 2010.            (http://ec.europa.eu/justice/policies/privacy/docs/studies/new_privacy_challenges/final_report_en.pdf).

[13]             Tietosuojatyöryhmä on perustettu vuonna 1996 tietosuojadirektiivin 29 artiklan nojalla. Se on neuvoa-antava ryhmä, jossa ovat edustettuina kansalliset tietosuojaviranomaiset, Euroopan tietosuojavaltuutettu ja komissio. Lisätietoja ks. http://ec.europa.eu/justice/policies/privacy/workinggroup/index_en.htm.

[13]             Pracovní skupina byla zřízena v roce 1996 (na základě článku 29 směrnice), má poradní status a je složena ze zástupců vnitrostátních dozorčích orgánů pro ochranu údajů, evropského inspektora ochrany údajů a zástupců Komise. Více informací o její činnosti viz http://ec.europa.eu/justice/policies/privacy/workinggroup/index_en.htm.

[14]             Ks. erityisesti seuraavat lausunnot: aiheesta ”yksityisyydensuoja tulevaisuudessa” (2009, WP 168); rekisterinpitäjän ja henkilötietojen käsittelijän käsitteistä (1/2010, WP 169); käyttötottumuksia seuraavasta internetmainonnasta (2/2010, WP 171); tilivelvollisuuden periaatteesta (3/2010, WP 173); sovellettavasta lainsäädännöstä (8/2010, WP 179); ja suostumuksen määritelmästä (15/2011, WP 187). Komission pyynnöstä työryhmä esitti myös kolme neuvoa-antavaa asiakirjaa ilmoituksista, arkaluonteisista tiedoista ja direktiivin 95/46/EY 28 artiklan 6 kohdan käytännön täytäntöönpanosta. Nämä asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/justice/data-protection/article-29/documentation/index_en.htm.

[14]             Viz zejména následující stanoviska: k budoucnosti soukromí (2009, WP 168); k pojmům „správce“ a „zpracovatel“ (1/2010, WP 169); k internetové reklamě zaměřené na chování (2/2010, WP 171); k zásadě odpovědnosti (3/2010, WP 173); k použitelnému právu (8/2010, WP 179); k souhlasu (15/2011, WP 187). Pracovní skupina přijala na žádost Komise rovněž tyto tři poradní dokumenty: o oznámeních, o citlivých údajích a o praktickém provádění čl. 28 odst. 6 směrnice o ochraně údajů. K dispozici jsou na internetové stránce: http://ec.europa.eu/justice/data-protection/article-29/documentation/index_en.htm.

[15]             Saatavilla Euroopan tietosuojavaltuutetun verkkosivustolla osoitteessa http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/.

[15]             K dispozici na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese: http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/.

[16]             Euroopan parlamentin päätöslauselma, 6.7.2011, kattavasta lähestymistavasta henkilötietojen suojaan Euroopan unionissa (2011/2025(INI), http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-2011-0323&language=EN&ring=A7-2011-0244 (esittelijä: Euroopan parlamentin jäsen Axel Voss (EPP/DE)).

[16]             Usnesení EP ze dne 6. července 2011 o komplexním přístupu k ochraně osobních údajů v Evropské unii, (2011/2025(INI), http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-2011-0323&language=EN&ring=A7-2011-0244 (zpravodaj: poslanec EP Axel Voss (EPP/DE).

[17]             CESE 999/2011.

[17]             CESE 999/2011.

[18]             SEC(2012) 72.

[18]             SEK(2012) 72.

[19]             COM(2012) 12.

[19]             KOM(2012) 12.

[20]             Yhteisöjen tuomioistuimen yhdistetyt asiat C-92/09 ja C-93/09, Volker und Markus Schecke ja Eifert, tuomio 9.11.2010 (Kok., s. I-0000).

[20]             Rozsudek Soudního dvora ze dne 9. listopadu 2010, spojené věci C-92/09 a C-93/09, Volker und Markus Schecke a Eifert, Sb. rozh. 2010, s. I 0000.

[21]             Perusoikeuskirjan 52 artiklan 1 kohdan mukaan tietosuojaoikeuden käyttämistä voidaan rajoittaa, jos näistä rajoituksista säädetään lailla, jos niissä kunnioitetaan kyseisten oikeuksien ja vapauksien olennaista sisältöä ja jos ne suhteellisuusperiaatteen mukaisesti ovat välttämättömiä ja vastaavat tosiasiallisesti Euroopan unionin tunnustamia yleisen edun mukaisia tavoitteita tai tarvetta suojella muiden henkilöiden oikeuksia ja vapauksia.

[21]             V souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny mohou být omezení výkonu práva na ochranu údajů zavedena tehdy, pokud jsou tato omezení stanovena zákonem a respektují podstatu těchto práv a svobod. Při dodržení zásady proporcionality mohou být omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého.

[22]             Mainittu myös lasten seksuaalisen hyväksikäytön ja seksuaalisen riiston sekä lapsipornografian torjumisesta ja neuvoston puitepäätöksen 2004/68/YOS korvaamisesta 13 päivänä joulukuuta 2011 annetun Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivin 2011/93/EU 2 artiklan a alakohdassa, EUVL L 335, 17.12.2011, s. 1.

[22]             Uvedené rovněž v čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV, Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.

[23]             KOM(2005) 475 lopullinen.

[23]             KOM(2005) 475 v konečném znění.

[24]             Europol-päätöksen 2009/371/YOS 14 artikla.

[24]             Článek 14 rozhodnutí o Europolu 2009/371/SVV.

[25]             Eurojust-päätöksen 2009/426/YOS 15 artikla.

[25]             Článek 15 rozhodnutí o Eurojustu 2009/426/SVV.

[26]             Europol-päätöksen 2009/371/YOS 14 artikla.

[26]             Článek 14 rozhodnutí o Europolu 2009/371/SVV.

[27]             Euroopan ihmisoikeustuomioistuin, asia Marper v. Yhdistynyt kuningaskunta, tuomio 4.12.2008 (hakemukset nro 30562/04 ja 30566/04).             

[27]             Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 4.12.2008, Marper v. Spojené království, (žádosti č. 30562/04 a 30566/04). 

[28]             Päätöslauselman on antanut tietosuojavaltuutettujen kansainvälinen konferenssi 5. marraskuuta 2009.

[28]             Přijaté na mezinárodní konferenci komisařů pro ochranu údajů dne 5. listopadu 2009.

[29]             Yhteisöjen tuomioistuimen asia C-518/07, komissio v. Saksa, tuomio 9.3.2010 (Kok., s. I-1885).

[29]             Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 9. března 2010, Komise v. Německo (C-518/07, Sb. rozh. 2010, s. I 1885).

[30]             Euroopan parlamentin ja neuvoston asetus (EY) N:o 45/2001, annettu 18 päivänä joulukuuta 2000, yksilöiden suojelusta yhteisöjen toimielinten ja elinten suorittamassa henkilötietojen käsittelyssä ja näiden tietojen vapaasta liikkuvuudesta, EYVL L 8, 12.1.2001, s. 1.

[30]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů; Úř. věst. L 008, 12.1.2001, s. 1.

[31]             Ks. alaviite 27.

[31]             Viz poznámka pod čarou 27.

[32]             Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2000/31/EY, annettu 8 päivänä kesäkuuta 2000, tietoyhteiskunnan palveluja, erityisesti sähköistä kaupankäyntiä, sisämarkkinoilla koskevista tietyistä oikeudellisista näkökohdista (”Direktiivi sähköisestä kaupankäynnistä”), EYVL L 178, 17.7.2000, s. 1.

[32]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu), Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.

[33]             EUVL C…, , s. .

[33]             Úř. věst. C…, s. .

[34]             EYVL L 281, 23.11.1995, s. 31.

[34]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[35]             EUVL L 350, 30.12.2008, s. 60.

[35]             Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.

[36]             EUVL L 55, 28.2.2011, s. 13.

[36]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[37]             EUVL L 335, 17.12.2011, s. 1.

[37]             Úř. věst. L 329, 17.12.2011, s. 1.

[38]             EYVL L 176, 10.7.1999, s. 36.

[38]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[39]             EUVL L 53, 27.2.2008, s. 52.               

[39]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.           

[40]             EUVL L 160, 18.6.2011, s. 19.

[40]             Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.